35
5 Porovnání rekonvalescence rekreačního a vrcholového sportovce pomocí řízeného rozhovoru
Abych mohla sestavit vhodný cvičební program po plastice LCA, musela jsem porovnat rekonvalescenci rekreačního a vrcholového sportovce.
Vedla jsem ízený rozhovor. Jde o velmi precizní metodu, pomocí které získáváme pot ebné informace. Probíhá komunikací tvá í v tvá mezi dvěma osobami.
Společně s respondentem vytvá íme vhodné odpovědi na otázky. Kladené otázky máme p edem p ipravené. Mohou být uzav ené, ale i otev ené. Výhodou této metody je stoprocentní návratnost, naopak velkou nevýhodou je časová náročnost. Dalším problémem může být pocit neanonymity.
V první adě si musíme uvědomit, na co se vlastně chceme ptát, s kým by se měl rozhovor uskutečnit a za jakých podmínek budeme rozhovor realizovat. V úvodní části dotazovanému vysvětlíme, co je cílem a smyslem rozhovoru. Otázky, které klademe, musí být výstižné. Musíme si dát pozor, abychom dotazovaného nep erušovali a neskákali mu nevhodně do eči. V závěru rozhovoru je vhodné poděkovat. Poznámky si pečlivě zaznamenáváme. Získaná data je důležité si ut ídit, analyzovat a vyhodnotit.
Díky této technice získáváme velmi kvalitní výsledky (Managementmania.com, 2015).
36
6 Výsledky a diskuze
Oba ízené rozhovory proběhly na ja e letošního roku. Snažila jsem se pokládat takové otázky, u kterých bude vidět pat ičný rozdíl. ízený rozhovor trval s každým sportovcem asi 40 minut. Záměrně jsem vybrala dva mladé fotbalisty ve věku 25 let se zamě ením na stejný sport, kterým byla provedena stejná metoda rekonstrukce zk íženého vazu.
ízený rozhovor jsem vložila do p íloh, kde je možné si p ečíst odpovědi jak rekreačního, tak vrcholového sportovce. Pro lepší p ehlednost jsem vytvo ila tabulku, která nám ukazuje rozdíly mezi rekreačním a vrcholovým sportovcem. Jejich odpovědi jsem velmi zestručnila.
1) Kolik let se danému sportu věnujete a na jaké úrovni?
2) Kolik hodin v týdnu se věnujete sportu?
3) Jak vypadá váš jídelníček?
4) Podstupujete pravidelné léka ské prohlídky?
5) Kolik hodin denně spíte?
6) Využíváte nějaké formy regenerace, pop . jaké, jak často a jakou intenzitou?
7) Jak jste si úraz p ivodil?
8) Jakou metodu operace jste podstoupil?
9) Jak probíhala vaše rekonvalescence? (p edoperační i pooperační fáze) 10) Po jak dlouhé době jste začal sportovat naplno?
11) Vrátil jste se ve sportu zpět na stejnou úroveň?
12) Jak vnímáte své koleno po operaci?
37
Tabulka 1: Porovnání rekonvalescence rekreačního a vrcholového sportovce
OTÁZKA SPORTOVEC
V první otázce jsem se zajímala, jak dlouho se danému sportu věnují a na jaké úrovni. Rekreační i vrcholový sportovec se fotbalu věnují prakticky celý život s tím rozdílem, že vrcholový sportovec byl odmala odchován v prvoligovém klubu, kdežto sportovec rekreační hraje celý život pouze na amatérské úrovni. Vrcholový sportovec měl tedy vždy odbornější péči.
U otázky č. 2 mě zajímalo, kolik hodin týdně se sportu věnují. Vrcholový sportovec má vlastně sport – svůj koníček i jako zaměstnání, tudíž má mnohem více času sportovat, než zaměstnaný rekreační sportovec. Vrcholový sportovec se věnuje sportovním aktivitám minimálně t ikrát více než sportovec rekreační.
Výživa, na kterou jsem se zamě ila v otázce č. 3, byla taktéž u sportovců rozdílná. Vrcholový sportovec během sezóny striktně dodržuje p edepsaný jídelníček.
Jde o zdravou, vyváženou stravu, kterou si dop ává pravidelně šestkrát denně.
38 Rekreační sportovec kvůli zaměstnání nestíhá pravidelně jíst, sice se snaží jíst vyváženě, ale ani to se mu úplně během týdne neda í.
Na otázku č. 4 odpověděli respondenti taktéž zcela rozdílně. Vrcholový sportovec dochází na pravidelné léka ské a sportovní prohlídky. V týmu má fyzioterapeuta, kterého má každý den k dispozici. Rekreační sportovec vyhledá léka e pouze v p ípadě, když má s něčím problém. Kdyby docházel na pravidelné kontroly, mohl by zranění s léka skou pomocí p edejít. Ovšem ani s pravidelnými léka skými prohlídkami nelze zaručit, že by se mu úraz nep ihodil.
Spánek je pot ebou každého člověka, když spíme, naše svaly a orgány odpočívají a dochází k obnově energie, a proto jsem se v otázce č. 5 zajímala o toto téma. Délka i kvalita spánku se během života mění. Nejvíce spí novorozenci, s p irůstajícím věkem se délka i kvalita spánku snižuje. Dospělí spí průměrně osm hodin denně, i zde však platí individuální pot eby. Sta í lidé mají s délkou i kvalitou spánku problém. Platí pravidlo, že čím více sportujeme, tím více bychom měli spát. Což odpovídá i výpovědím dotazovaných. Vrcholový sportovec nemá se spánkem problém, a když má volný den, rád si p ispí do poledních hodin. Jeho průměrná doba spánku činí 9 hodin. Rekreační sportovec spí průměrně 7 hodin. Tito dva sportovci dokazují průměrnou dobu spánku u dospělých osob.
Otázka č. 6 byla zamě ená na regeneraci. Regenerace je pro vrcholového sportovce klíčová, využívá spoustu forem, nejčastěji v podobě sauny, ví ivé vany, bazénu a masáží. Vše má ve svém klubu plně k dispozici, kdežto rekreační sportovec žádnou formu regenerace pravidelně nevyužívá, pouze si jde občas, když má čas, zaplavat. Rekreační sportovec regeneraci podceňuje.
Od otázky č. 7 jsem se zabývala už samotným zraněním. Konkrétně v této otázce mě zajímalo, jak si sportovci zranění p ivodili. Rekreačnímu i vrcholovému sportovci se stal úraz podobně – p i souboji o míč. Pravděpodobně došlo k mechanismu podvrtnutí kolenního kloubu, kdy nastal vynucený pohyb ve flexi a vybočení kolene se zevní rotací, což mělo za následek právě poškození LCA. Pro hráče fotbalu je tento způsob úrazu typický.
V otázce č. 8 sportovci odpovídali, jakou metodou rekonstrukce LCA podstoupili. Je zarážející, že ani jeden z nich nevěděl název druhu metody, která jim
39 byla provedena. Oba dva měli stejnou, dlouhou jizvu uprost ed kolene, díky které jsem usoudila, že se jednalo o BTB metodu. Tato metoda je u sportovců běžná, jedná se o nejspolehlivější metodu z hlediska pevnosti srůstu.
K otázce č. 9 se dotazovaní vyjád ili nejvíce. Zásadní rozdíl byl ve fázi rehabilitace. Rekreační sportovec docházel t i týdny na skupinové rehabilitace.
Rehabilitace probíhala dvakrát týdně a trvala dvě hodiny. Vrcholový sportovec absolvoval soukromé procedury šestkrát týdně po dobu měsíce a půl. Jeho rehabilitace trvala 4–6 hodin denně.
V otázce č. 10 jsem se dotazovala, po jak dlouhé době byli sportovci schopni sportovat naplno. Rekreační sportovec začal naplno sportovat po jedenácti měsících.
Vrcholový sportovec začal naplno trénovat už během šestého měsíce a o dva měsíce později nastoupil i do ostrého zápasu. Rozdíl doby návratu sice není tak velký, jak jsme mohli očekávat. Často se můžeme dočíst, že se vrcholoví sportovci vrátí k vrcholovému sportu v mnohem kratší době. Tito sportovci však podstoupili buďto jinou formu operace nebo rekonvalescenci p íliš uspěchali a museli podstoupit replastiku. Toto zranění i následná rekonvalescence je opravdu velmi individuální a záleží na mnoha faktorech. Zohlednit musíme i výkony, které podává vrcholový a rekreační sportovec.
Někte í léka i jsou zastánci toho, že by měl platit zákaz vrácení se na h iště v kratší době než je devět měsíců od operace.
S touto otázkou souvisí i další otázka. V otázce č. 11 jsem se ptala, jestli se sportovci vrátili zpět na stejnou úroveň. Vrcholový sportovec se dostal zpět na stejnou úroveň, což dokazuje i fakt, že se po operaci dostal do českého reprezentačního týmu.
Rekreační sportovec, který má za sebou více než dva roky od operace, se do stejné formy zatím nedostal, i když byl jeho návrat o několik měsíců pomalejší než u sportovce vrcholového.
V poslední otázce, kterou jsem respondentům položila, jsem se ptala, jak vnímají své koleno po operaci. Vrcholový sportovec tvrdí, že jeho koleno funguje lépe než d íve. Než tento úraz utrpěl, měl laxní p ístup k protahování se, apod. Po operaci se však jeho pohled na věc změnil a rekonvalescenci věnoval maximum. Od té doby strečink ani regeneraci nezanedbává. Rekreační sportovec sice nějaké problémy s hlubokými d epy a klečením má, jinak ale koleno funguje, umožňuje mu sportovat a
40 to je pro něj hlavní. Sportuje raději s ortézou. Nejedná se však o pot ebu zpevnění kolenního kloubu, ale jde pouze z psychologického hlediska o pocit jistoty.
Výsledky tohoto šet ení mi p ijdou velice zajímavé, životní styl obou sportovců se v mnohém liší. Není p ekvapující, že vrcholový sportovec je na tom o poznání lépe.
41
7 Vhodný cvičební program
Na základě poznatků získaných díky sportovcům, kte í si poranili LCA a podstoupili operační zákrok, jsem sestavila cvičební program vhodný pro všechny, kte í mají stejný zdravotní problém.
Cviky, které zde uvádím, jsem měla možnost vyzkoušet na sobě samé. P ed určitou dobou jsem i já zranění utrpěla, a jelikož studuji vysokou školu, na které je sport nedílnou součástí, podstoupila jsem plastiku LCA.
Poškozený vaz jsem konzultovala s několika odborníky. Rozhodovala jsem se mezi operací v Liberci a operací v Mladé Boleslavi. Mladý léka mi v liberecké zkušenosti léka e a možnosti, které soukromá klinika nabízí.
P ed operací je důležité posílit okolní svaly jízdou na kole, pop . rotopedu a plaváním v bazénu.
7.1 Časový průběh a různé stupně náročnosti cvičebního programu
Než začneme rehabilitovat, je důležité se naučit správně chodit pomocí francouzských berlí. Po operaci nesmíme plně operovanou nohu zatěžovat. Na zem ji pokládáme celým chodidlem a snažíme se ji zapojit do stereotypu chůze. Pokud jdeme po rovině, nejprve p ed sebe posuneme berle, poté operovanou končetinu a jako poslední zdravou končetinu. P i chůzi po schodech dolů dáme nejprve berle, poté operovanou končetinu a pak zdravou. Když jdeme po schodech nahoru, nejprve vykročíme zdravou končetinou, poté operovanou a jako poslední dáváme berle. Musíme mít koleno propnuté, tzv. zamknuté. Díky tomu máme koleno p i došlapu stabilní.
Různé stupně náročnosti jsem od sebe pro lepší p ehlednost barevně odlišila, žádnou fázi cvičení nesmíme vynechat.
42 cviků volně dýcháme, nesmíme zadržovat dech. Pokud cviky zvládáme bez problémů, všechny můžeme cvičit i s p idáním závaží. Nejprve začneme zatěžovat půl kilovým závažím, postupně můžeme váhu závaží zvyšovat.
Po vyndání stehů se snažíme nejprve postavit, v brzké době i co nejvíce chodit bez berlí. Nesmíme zapomenout na časté promazávání a masírování jizvy. Pokud nám koleno začne po větší zátěži natékat, ledujeme. Když se náš stav nezlepší, otok nám bude bránit delší dobu v hybnosti a tedy i v dalším cvičení, vyhledáme léka e, který pravděpodobně provede punkci kolene a výpotek nám z kolene pomocí injekční st íkačky vytáhne. S těmito cviky bychom měli být p ibližně po měsíci schopni chůze bez berlí. Operovanou nohu bychom měli bez problémů natáhnout v plném rozsahu.
Pokud dosahujeme pokrčení p es devadesát stupňů, můžeme začít jezdit na rotopedu.
Jestliže zvládneme všechny tyto cviky, můžeme je cvičit právě na nestabilních podložkách. Stále jezdíme na rotopedu, kde si zvyšujeme p evod na více obtížný.
Alespoň dvakrát týdně chodíme do bazénu plavat kraulové nohy.
Po třech měsících můžeme začít běhat v rovném terénu. Pokud zvládáme běh v rovném terénu, začneme běhat v rovném terénu se závažím. Stále dokola cvičíme doporučené cviky, které můžeme různě obměňovat a upravovat si jejich dávky. Později p idáme běh v nerovném terénu.
Po pěti měsících od operace je možné dělat cokoliv, bez prudkých a neopatrných pohybů. Štěp se stále vhojuje do kosti. Další měsíc je možné začít sportovat naplno. O tom rozhoduje stav svalstva, je lepší začít o několik týdnů nebo i měsíců déle, než rekonvalescenci podcenit a muset podstoupit replastiku. Ke kontaktním sportům se vracíme až jako k posledním.
43
7.2 Cviky
Ovládání končetiny.
Ovládání končetiny 1a Ovládání končetiny 1b
Cvik č. 1 Cvik pat í mezi první cviky, které provádíme v časné fázi rehabilitace.
Umožňuje nám úplně napnout kolenní kloub, což je zásadní p i chůzi. Patu operované končetiny si něčím podep eme (nap . overballem, polštá em) a několik minut ho ponecháme v této pozici.
Obr. 1
44 Cvik č. 2 Vleže na zádech se snažíme hýbat prsty. V této pozici budeme provádět několik dalších cviků.
Obr. 2a Obr. 2b
Cvik č. 3 Propínáme a p itahujeme špičky.
Obr. 3a Obr. 3b
Cvik č. 4 Kroužíme v kotníku ve směru hodinových ručiček, poté změníme směr.
Obr. 4a Obr. 4b
45 Cvik č. 5 Podložíme koleno overballem a snažíme se do něj kolenní kloub zatlačit. Tento cvik má velký význam pro chůzi a stoj se zpevněným kolenem.
Obr. 5
Cvik č. 6 Nataženou nohu zvedáme do maxima, nohu se snažíme v této poloze několik vte in držet a pomalu pokládáme zpět na podložku. Díky tomuto cviku posilujeme čty hlavý stehenní sval a zlepšujeme tak stabilitu kolenního kloubu.
Obr. 6a Obr. 6b
46 Cvik č. 7 Posunujeme nohu do strany a zpět.
Obr. 7a Obr. 7b
Cvik č. 8 Lehneme si na b icho a nataženou končetinu pozvedáváme.
Obr. 8a Obr. 8b
Cvik č. 9 Vleže na b iše ohýbáme operovanou končetinu v kolenním kloubu a vracíme končetinu zpět na podložku.
Obr. 9a Obr. 9b
47 Cvik č. 10 Patu op eme o podložku a suneme ji směrem k hýždím. Končetina se p itom ohýbá, poté suneme zpět do výchozí pozice. Během prvních čtrnácti dnů by nemělo být pokrčení větší než t icet stupňů. Do jednoho měsíce bychom měli udržovat pokrčení do šedesáti stupňů. Cvik je zamě en na posilování zadní skupiny svalů stehna. Musíme si dát pozor, abychom končetinu nevytáčeli do stran, čéška musí mí it ke stropu.
Obr. 10a Obr. 10b
Cvik č. 11 Kolena pokrčíme dle možností, mezi ně vložíme overball a tlačíme míč koleny proti sobě.
Obr. 11
48 Cvik č. 12 Lehneme si na bok a zvedáváme končetinu. Cvik pomáhá posílit zevní stranu stehna.
Obr. 12a Obr. 12b
Cvik č. 13Posadíme se na stabilní židli a posouváme dolní končetinu směrem pod židli.
Snažíme se koleno ohnout co nejvíce. V této pozici vydržíme několik sekund a vrátíme se zpět do základní pozice.
Obr. 13a Obr. 13b
49 Cvik č. 14Stoj bez berlí.
Obr. 14
Cvik č. 15 Stoj bez berlí na nerovné podložce. Pokud nám stoj bez berlí nedělá problém, pokoušíme se o stoj na nerovné podložce. Nejedná se o balanční pomůcku, ale pouze o pomůcku rehabilitační.
Obr. 15a Obr. 15b
50 Cvik č. 16 Vleže na zádech se operovanou končetinu snažíme pokrčit a pomocí rukou ji p itahujeme k hrudníku.
Obr. 16a Obr. 16b
Cvik č. 17 Ve stejné pozici jako u p edchozího cviku zachytíme posilovací gumu za chodidlo a propnutou nohu natahujeme a p itahujeme.
Obr. 17a Obr. 17b
51 Cvik č. 18 Klekneme si a operovanou nohu natahujeme za sebe a pokrčujeme zase zpět.
Obr. 18a Obr. 18b
Cvik č. 19Vkleče se snažíme p iblížit hýžděmi k patám.
Obr. 19a Obr.19b
Cvik č. 20Sedneme si do sedu roznožného, provedeme rovný náklon vp ed, p i kterém se ruce posouvají po podložce směrem vp ed do krajní polohy. Musíme si dát pozor, aby nohy zůstaly napnuté.
Obr. 20a Obr. 20b
52 Cvik č. 21 Lehneme si hýžděmi těsně ke stěně a v základní poloze roznožíme, v této pozici setrváme pár minut a vrátíme se zpět do základní pozice.
Obr. 21a Obr. 21b
Cvik č. 22 Ve stoji pokrčíme operovanou nohu, rukou p itahujeme patu k hýždi.
Snažíme se neprohýbat v bedrech.
Obr. 22
53 Cvik č. 23Ve stoji pokrčíme operovanou nohu, rukou p itahujeme koleno k b ichu.
Obr. 23
Cvik č. 24Stoj na operované noze.
Obr. 24
54 Cvik č. 25 Klekneme si na operovanou končetinu, koleno zdravé končetiny je nad zdravým kotníkem, oběma rukama se op eme o zdravou končetinu. Protlačíme boky směrem vp ed, aby se zdravé koleno dostalo p ed zdravý kotník.
Obr. 25a Obr. 25b
Cvik č. 26Provedeme výpadový krok do strany, trup se snažíme udržet vzp ímený. Nohu natahujeme co nejvíc a nejdál od těla.
Obr. 26
55 Cvik č. 27 V širokém stoji rozkročném provedeme ½ d ep. Špičky nohou i kolena musí smě ovat vp ed. Postupně můžeme p ejít až do d epu hlubokého.
Obr. 27a Obr. 27b
Cvik č. 28 Stoj na balanční podložce.
Obr. 28
56 Cvik č. 29 Stoj na bosu (obounož, jednonož).
Obr. 29a Obr. 29b
Cvik č. 30 D ep na bosu.
Obr. 30a Obr. 30b
7.3 Shrnutí
Snažila jsem se vybírat takové cviky, které zvládneme bez dopomoci. Pomůcky jsou lehce dostupné a nemusíme navštěvovat posilovnu.
Tento cvičební program jsem měla možnost odzkoušet sama na sobě. Cviky jsem si postupně podle svých možností a sil upravovala a obměňovala. Nedocházela jsem na žádné speciální rehabilitační pracoviště. Výše uvedené cviky jsem cvičila půl roku několikrát denně. Po osmi měsících jsem začala sportovat naplno.
57
8 Závěr
S tímto zraněním se v dnešní době setkáváme stále častěji. V bakalá ské práci jsem se zamě ila na průběh rekonvalescence po plastické operaci p edního zk íženého vazu. Nejprve jsem popsala kolenní kloub z anatomického hlediska. Stavbu kolenního kloubu a okolních svalů jsem se snažila popsat tak, aby této problematice porozuměl úplně každý. Z tohoto důvodu jsem se snažila vyhnout i odborným latinským názvům.
Použila jsem pouze názvy, se kterými se v praxi běžně setkáváme. Dále jsem se zabývala biomechanikou kolenního kloubu, kde jsem se snažila vysvětlit, jak nejsložitější kloub v lidském těle funguje. Poté už jsem se konkrétně zamě ila na poranění p edního zk íženého vazu, jeho následnou léčbu a prevenci úrazu.
Mým hlavním cílem bylo sestavení vhodného cvičebního programu pro všechny, kte í by se ke sportu chtěli vrátit v co nejkratší době. Pomocí ízeného rozhovoru s rekreačním a vrcholovým sportovcem jsem se dozvěděla mnoho zajímavých informací, ze kterých jsem p i vytvo ení cvičebního programu vycházela.
58
ČIHÁK, R.. Anatomie. Praha: Grada, 2016. ISBN 978-80-247-3817-8.
DAVIS K., 2015. What are the most common kneeinjuries [online]. [cit. 2017-01-03].
Dostupné z: http://www.medicalnewstoday.com/articles/299204.php.
DOSTÁLOVÁ I., SIGMUND M. Pohybový systém: anatomie, diagnostika, cvičení, masáže. Olomouc: Poznání, 2017. ISBN 978-80-87419-61-8.
DUNGL, P. Ortopedie. Praha: Grada, 2005. ISBN 80-247-0550-8.
DYLEVSKÝ, I. Základy anatomie. Praha: Triton, 2006. ISBN 80-7254-886-7.
FULLER M. J., 2011. The skyline patella projection [online]. [cit. 2017-01-03].
Dostupné z: http://www.wikiradiography.net/page/The+Skyline+Patella+Projection.
FYZIOKLINIKA.CZ, 2017. Plastika LCA – Následná péče [online]. [cit. 2017-02-14].
Dostupné z: https://www.fyzioklinika.cz/navody-na-cviceni-vse/rehabilitace-po-operaci/plastika-lca/plastika-lca-nasledna-pece.
HART, R., ŠTIPČÁK V. P ední zk ížený vaz kolenního kloubu. Praha: Maxdorf, 2010.
Jessenius. ISBN 978-80-7345-229-2.
HEBLT V., 2016. Nová metoda léčby kolena pomoci vnit ní ortézy zkrátí návrat ke sportu na polovinu [online]. [cit. 2017-02-24]. Dostupné z:
http://www.florence.cz/zpravodajstvi/aktuality/nova-metoda-lecby-kolena-pomoci-vnitrni-ortezy-zkrati-navrat-ke-sportu-na-polovinu/.
59 HUDEČEK F., 2010. Ortopedické a fyzioterapeutické poradenství[online]. [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: http://www.sportbalance.cz/clanky/plastika-predniho-zkrizeneho-vazu-kdy-ano-a-kdy-ne/.
JIRKA, Z. Regenerace a sport. Praha: Olympia, 1990. Věda pro praxi (Olympia). 807-033-052-X.
KINE-MAX, 2015. Kineziologické tejpování neboli kineziotaping – doopravdy to funguje? [online]. [cit. 2017-04-20]. Dostupné z: http://www.outfanatic.com/clanek-1042-Kineziologicke-tapovani-neboli-kineziotaping-doopravdy-to-funguje.
KOLÁ , P., MÁČEK M.. Základy klinické rehabilitace. Praha: Galén, 2015. ISBN 978-80-7492-219-0.
KOUDELA, K. Ortopedická traumatologie. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0392-6.
KUMBRINK, B. K-Taping: praktická p íručka: základy, techniky aplikace, indikace.
Olomouc: Poznání, 2014. ISBN 978-808-741-939-7.
LIEBMAN, H. L. Posilovací trénink: tělo v akci: fotografický průvodce k účinnému posílení svalů celého těla. Praha: Ikar, 2016. ISBN 978-80-249-2847-0.
MANAGEMENTMANIA.COM, 2015. ízený strukurovaný rozhovor [online]. [cit.
2017-03-20]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/rizeny-strukturovany-rozhovor.
MÁČEK, M., MÁČKOVÁ J. Fyziologie tělesných cvičení. Praha: Onyx, 1995. ISBN 80-85228-20-3.
NAPLESNEWS.COM, 2009. Arthrex… develops tools to aid surgeons and patients
[online]. [cit. 2017-01-03]. Dostupné z:
http://archive.naplesnews.com/news/health/arthrex--develops-tools-to-aid-surgeons-and-patients-ep-399166203-339811602.html.
NELSON, A. G., KOKKONEN J. Strečink na anatomických základech. Praha: Grada, 2009. Sport extra. ISBN 247-80-247-2784-4.
60 ORTHES.CZ, 2017. Anatomie kolena [online]. [cit. 2017-02-14]. Dostupné z:
http://www.orthes.cz/index.php?module=page&record=36.
PAŠA L., 2010. Poučení p ed plastikou p edního zk íženého vazu [online]. [cit. 2017-03-20]. Dostupné z:
PAŠA L., 2010. Poučení p ed plastikou p edního zk íženého vazu [online]. [cit. 2017-03-20]. Dostupné z: