Tzv. divoký a tzv. organizovaný odsun

Pro další pochopení vývoje chomutovského regionu je potřeba zmínit klíčovou událost, která výrazně ovlivnila skladbu obyvatelstva v celém pohraničí a jeho změnu v sociální struktuře. Touto událostí byl odsun německého obyvatelstva z území Čech, do konce roku 1945 neorganizovaný a od roku 1946

165 Rozhovor s manželi Hruškovými, 21. 12. 2018. Chomutov. Rozhovor s manželi Hrušovými byl pro tuto práci asi nejpřínosnější. Oba manželé pocházejí z jižních Čech z městečka Kardašova Řečice.

Květa Hrušková se narodila v roce 1929 a Josef Hruška v roce 1926. Po válce, jejíž část strávil jako totálně nasazený dělník v Německu, přišel Josef Hruška do Chomutova pracovat jako strojvedoucí a po krátkém čase ho do Chomutova následovala i jeho žena Květa, která se starala o domácnost.

Zajímavé je, že oba manželé zpočátku sympatizovali s politikou KSČ. Květa Hrušková se aktivně zajímala o politiku a na pokládané otázky odpovídala přesně, neodbíhala od tématu a naopak doplňovala svého manžela, který si již na podrobnosti nevzpomínal.

166 BROŽOVSKÝ, Karel. Chomutov. Historický průvodce a zajímavosti města : Průvodce městem a okolím. Chomutov: Městský národní výbor, 1978, s. 206

167 RAK, Petr. Chomutov 1252-2002: vybraná data ze 750 let historie města. Kresby Jaroslav Pachner. 1.

vyd. Ústí nad Labem : Albis International, 2002, s. 114. ISBN 80-86067-63-7.

168 Rozhovor s Evou Baschovou, 3. 1. 2019, Chomutov. Eva Baschová, narozena v Chomutově roku 1959, vzpomínala na vyprávění své maminky Elfriedy Rohrové narozené ve Vejprtech roku 1930, která pocházela ze smíšeného manželství. Její vzpomínky přispěly k dotvoření celkového obrazu poválečné situace v Chomutově.

pak organizovaný a právně zajištěný. Od května roku 1945 do listopadu 1946 bylo z území Chomutova odsunuto téměř 47 000 Němců.¹⁶⁹

Když uvážíme, že v květnu 1945 žilo v Chomutově odhadem 60 000 lidí, z toho pouhých 80 Čechů, kteří zde směli zůstat po odstoupení pohraničí Říši v říjnu 1938, jedná se o obrovskou změnu struktury obyvatelstva města, majetku a hospodářského zázemí, jež měla klíčový vliv i na tom, že pohraničí později zcela ovládla komunistická strana, která problémy spojené s pohraničím úspěšně využila v politickém zápase o moc. Tato ztráta lidského potenciálu musela být v dalších letech nahrazena plánovaným znovuosídlením pohraničí a přebudováním základu fungování města.¹⁷⁰

Tzv. divoký odsun německého obyvatelstva odstartoval ihned po osvobození a provázela ho násilí a zvěrstva, kterých se dopouštěly samozvané jednotky partyzánů a revolučních gard.¹⁷¹ Po celém okrese vznikaly internační tábory, do kterých byly soustřeďovány osoby podezřelé z protistátní činnosti.

Neblaze proslulým se stal tábor „Sklárna“ zřízený v prvních dnech po osvobození Chomutova v prostoru bývalých skláren. Z libovůle strážních oddílů zde bylo popraveno 50 až 60 Němců, jenž byli pohřbeni do masového hrobu za budovou. Když se o zvěrstvech začalo mluvit, byl tábor zrušen a přesunut do bývalého anglického zajateckého tábora.¹⁷²

Největším z internačních, později sběrných táborů, byla Poldina huť a internační tábor Chomutov. Do těchto středisek byly umísťovány celé německé rodiny a jejich majetek pak byl nabídnut Čechům. Němci z těchto táborů měli povinnost fyzicky pracovat, byli využíváni k odklízení trosek, čištění ulic, odvozu odpadu práci v zemědělství a průmyslu. Rozhodnutím místní správní komise

169 V období od konce války do 8. 9 . 1945 bylo vypraveno celkem 15 transportů, které odsunuli 15 221 osob, v roce 1946 bylo vypraveno dalších 31 transportů s celkem 31 000 německy mluvícími osobami více v RAK, Petr. Chomutov 1252-2002: vybraná data ze 750 let historie města. Kresby Jaroslav Pachner. 1. vyd. Ústí nad Labem : Albis International, 2002, s. 115-17. ISBN 80-86067-63-7.

170 Více o změně struktury obyvatelstva v pohraničí STANĚK, Tomáš. Odsun Němců z Československa 1945-1947. 1. vyd. Praha: Academia, 1991.s. 98-116. ISBN 80-200-0328-2.

171 Násilností se dopouštěli také příslušníci armády a běžní občané.

172 O násilnostech v táboře Sklárna více v STANĚK, Tomáš a Adrian von AUGSBURG. Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945–1951 : dokumenty z českých archivů. Díl II., svazek 3, Akty hromadného násilí v roce 1945 a jejich vyšetřování. 1. vyd. Ve Středoklukách: Zdeněk Susa, 2010. s. 148-153. ISBN 978-80-86057-68-2.

(MSK) z 28. května 1945 měli Němci povinnost nosit bílé pásky a pracovat v sobotu i v neděli.¹⁷³

Vyhláškou z 9. června 1945 bylo nařízeno, že každý Němec mužského pohlaví ve věku od 13 do 65 let se musí dostavit na fotbalový stadion s osobním průkazem, náhradním prádlem a jídlem na tři dny. Cílem vyhlášky bylo nalézt a identifikovat příslušníky SS. Ženy a děti musely zůstat doma a nesměly opouštět byty. Na stadion se dostavilo pět až osm tisíc Němců a po nezbytné kontrole se průvod vydal směrem k saským hranicím. Podle německých pamětníků bylo přímo na stadionu ubito 15 až 20 mužů a několik desítek dalších zastřeleno během pochodu.¹⁷⁴ Od těchto zločinů se 11. června 1645 veřejně distancovala MSK, která vinu svedla na zdejší vojenskou posádku. První transporty z Chomutova do okupovaných zón Německa vyjely 2. července 1945.

Do 8. září 1945 pak bylo těchto transportů vypraveno 15 s celkem 15 221 osobami.¹⁷⁵

Tzv. organizovaný odsun z internačního střediska, přemístěného do Horní Vsi na ulici Na Průhoně, odstartoval v roce 1946, přesněji 15. února, kdy vyjel první vlak s odsunutými Němci do okupovaného Německa. V roce 1946 bylo vypraveno celkem jedenatřicet transportů a odsunuto při nich bylo 37 000 Němců. Několik transportů odvezlo také téměř tisíc antifašistů, většinou německých sociálních demokratů, a to převážně do amerického okupačního pásma. V letech 1947 – 1949 bylo odsunuto dalších více jak tisíc osob německé

173 Více o zřizování táborů na Chomutovsku v STANĚK, Tomáš a Adrian von AUGSBURG. Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945–1951 : dokumenty z českých archivů. Díl II., svazek 3, Akty hromadného násilí v roce 1945 a jejich vyšetřování. 1. vyd. Ve Středoklukách: Zdeněk Susa, 2010. s. 148-153. ISBN 978-80-86057-68-2.

174 O „pochodu smrti“ do sovětské okupační zóny více v STANĚK, Tomáš a Adrian von AUGSBURG.

Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945–1951 : dokumenty z českých archivů. Díl II., svazek 3, Akty hromadného násilí v roce 1945 a jejich vyšetřování. 1. vyd. Ve Středoklukách: Zdeněk Susa, 2010. s. 151-153. ISBN 978-80-86057-68-2.

175 RAK, Petr. Chomutov 1252-2002: vybraná data ze 750 let historie města. Kresby Jaroslav Pachner. 1.

vyd. Ústí nad Labem : Albis International, 2002, s. 115. ISBN 80-86067-63-7.

národnosti. V Chomutově se tak podařilo „vylikvidovat“¹⁷⁶ německý problém postoupených po válce Sovětskému svazu¹⁷⁸. Paní Květa Hrušková vzpomíná:

„Byli jsme mladí, chtěli jsme vypadnout z domu od rodičů a tady v pohraničí byla práce i bydlení.“¹⁷⁹ Osídlenci přicházeli především z hospodářsky chudších částí Československa, jako byly jižní Čechy, jižní Morava a Slovensko.

Chomutovu se v době osídlování přezdívalo „město mladých“, paní Květa Hrušková ve svém hovoru vzpomíná, že na ulicích snad ani nepotkala člověka staršího čtyřiceti let: „A to se nám na tom strašně líbilo“.¹⁸⁰

Pro koordinaci osidlování na Chomutovsku byla v průběhu let 1946 -1947 zřízena Okresní osidlovací komise¹⁸¹, která na nejnižší úrovni realizovala celostátní plán Osidlovacího úřadu. Ten vznikl již v červenci 1945 na základě dekretu prezidenta republiky č. 28/1945 o osídlení zemědělské půdy Němců, Maďarů a jiných nepřátel státu. Okresní osidlovací komise poté přidělovala pozemky, domy a jiný nemovitý majetek na základě plánu Osidlovacího úřadu, jenž byl vyhlášen ještě tentýž rok a obsahoval výstižnou formulaci potřeb pohraničí v jednoduché větě:„ Je potřeba vytvořiti všechny podmínky pro co největší produktivitu práce a budoucí blahobyt celé republiky“¹⁸².

176 Termín vylikvidovat použil Edvard Beneš ve svém projevu v Brně při jeho návratu ze SSSR do Československa, více v Černý, V., Paměti 1945–1972, Praha 1994, s. 42. ISBN 80-7108-036-5.

177 O transportech roku 1946 více v RAK, Petr. Kronika města Chomutov, dodatečné zápisy z let 1945 -1948 [online] dostupné z http://www.chomutov-mesto.cz/cz/zapisy-do-kroniky-mesta – dodatečný zápis z roku 1945

178 O problému osidlování Chomutovska, více v knize - ROTH, Jiří. Vlastivěda Chomutovska v otázkách a odpovědích. Chomutov: Okresní dům pionýrů a mládeže, 1982, s. 16

179 Rozhovor s manželi Hruškovými, 21. 12. 2018. Chomutov. Paní Hrušková vzpomíná na příchod do Chomutova jako na dobrodružství.

180 Rozhovor s manželi Hruškovými, 21. 12. 2018. Chomutov.

181 Více o osidlování pohraničí v ČAPKA, František, Lubomír SLEZÁK a Jaroslav VACULÍK. Nové osídlení pohraničí českých zemí po druhé světové válce. 1. vyd. Brno: Akademické nakladatelství, 2005. 359 s. Akademické nakladatelství. ISBN 80-7204-419-2.

182 SPURNÝ, Matěj. Společnost v Sudetech po roce 1945, [online], dostupné z:

http://www.antikomplex.cz/spolecnost-v-sudetech-po-roce-1945.html