49
II VÝZKUMNÁ ČÁST
4 Metodologie výzkumného šetření
4.1 Cíle výzkumného šetření
V současné době stále mnoho lidí řadí komiks mezi podřadnou literaturu.
Většina ani neví, jak tento literární žánr funguje. Mnozí v něm spatřují pouhé obrázky doplněné textovými bublinami. Ve vzdělávání (respektive ve výuce) se s komiksem také nesetkáme příliš často. Přes to všechno nelze vyvrátit, že komiks dobré úrovně může čtenáře obohatit stejně jako kterékoli jiné literární dílo. Právě toto tvrzení je pilířem celého výzkumného šetření této diplomové práce.
Výzkumné šetření bylo realizováno se třemi hlavními cíli. Zde uvádíme jejich přehled:
1. Vyzkoumat, zda u žáků prvního stupně základní školy existuje rozdíl mezi porozuměním prozaickému textu a porozuměním komiksu.
2. Zjistit, zda u žáků prvního stupně základní školy existuje rozdíl mezi aktivizací tvořivosti po přečtení prozaického textu a po přečtení komiksu.
3. Odhalit u žáků prvního stupně základní školy rozdíl mezi mírou vzbuzené empatie po přečtení prozaického textu a po přečtení komiksu.
4.2 Problémy výzkumného šetření
Vzhledem ke zkoumané problematice jsme stanovili pět hlavních problémů (dále jen P1/P2/P3/P4/P5), které se budeme tímto šetřením snažit potvrdit či vyvrátit.
Zde je jejich přehled:
P1: Je míra porozumění žáky větší u komiksu než u prozaického textu?
P2: Aktivizuje se více tvořivost žáků po přečtení komiksu než po přečtení prozaického textu?
P3: Je míra vzbuzené empatie u žáků větší po přečtení komiksu než po přečtení prozaického textu?
P4: Reprodukují žáci lépe příběh z komiksu než z prozaického textu?
P5: Vyhledávají žáci informace snadněji v komiksu než v prozaickém textu?
50
4.3 Výchozí texty
Základem našeho výzkumu byly dva literární úryvky – komiksový (viz příloha A) a prozaický (viz příloha B). Zvolili jsme texty finské spisovatelky Tove Janssonové, neboť právě tato autorka zpracovala jeden příběh oběma potřebnými literárními žánry.
Příběh se jmenuje Kometa a vypráví o pádu komety na údolí muminků.
4.3.1 Životopis Tove Janssonové
Tove Janssonová (celým jménem Tove Marika Janssonová) se narodila dne 9. srpna 1914 v Helsinkách jako nejstarší dcera Viktora Janssona a Signe Hammarsten-Janssonové. Celá její rodina se pyšnila uměleckým nadáním.
Otec pracoval jako sochař, matka se proslavila jako grafička a ilustrátorka, prostřední bratr Per Olof se živil fotografováním a nejmladší bratr Lars byl ilustrátorem.
Tove Janssonová hovořila švédsky. Velkou část svého života prožila na jednom z ostrovů Pellinki u Porvoo jménem Klovharun (poblíž Finska), proto ostrovy a moře hrají v jejích knížkách velkou roli. Své první kresby veřejně publikovala v patnácti letech v časopise Garm. Byla velmi nadanou dívkou. Rozhodla se tedy studovat kreslířství na výtvarné akademii Konstfack ve Stockholmu. Po dokončení studií své nadání dále rozvíjela na kreslířské škole finské Národní galerie v Helsinkách a v Paříži na École d'Adrien Holy a École des Beux Arts. (Daemon 2004)
My tuto spisovatelku známe především díky jejím smyšleným postavičkám, které nazvala muminci. Postavička Muminka se poprvé objevila v již zmíněném časopisu Garm v roce 1940. Muminek se lidem zalíbil, proto Tove Janssonová vydala roku 1945 svou první knihu věnovanou muminkům. S jejich rozvojem jí značně pomohl její nejmladší bratr Lars, který se zasloužil i o ilustrování řady muminích komiksů.
V šedesátých letech se série o mumincích stala známá v západním světě a o deset let později i ve východním (včetně Japonska, kde příběhy sklízely také velký úspěch).
Kniha byla údajně přeložena do 34 jazyků (včetně japonštiny a hebrejštiny).
V roce 1969 se stala inspirací pro televizní seriál, který jsme měli možnost vidět i u nás.
Poprvé se však vysílal v Japonsku v roce 1970.
51
Ač Tove Janssonová publikovala i řadu knih na jiné téma, za svou největší slávu vděčí právě muminkům. Za svůj literární přínos získala řadu ocenění. V roce 1966 to byla cena Hanse Christiana Andersena, v roce 1972 cena Švédské akademie a o čtyři roky později ještě cena Pro Finlandia.
Životní partnerkou Tove Janssonové byla grafička Tuulikki Pietilä. Autorka zemřela dne 27. června 2001 v Helsinkách. Díky muminkům na tuto švédsky píšící spisovatelku, malířku, ilustrátorku a autorku komiksů vzpomíná celý svět. (Daemon 2004)
4.3.2 Muminci
Muminci jsou bílá, chlupatá stvoření s velkými čenichy. Silně připomínají skandinávské skřítky – trolly. Muminci společně žijí jako rodina v muminím údolí a zažívají různá dobrodružství. Mezi jejich charakteristické vlastnosti patří dobrosrdečnost, nadhled a smysl pro humor.
Hlavními postavami jsou tatínek, maminka, Muminek, Čenich, Šňupálek, slečna Ferka, Ferko a Ondatra. Z dalších postav mohu jmenovat například Tiki, Malou Miu, Mimlu, Piplu, Bedříška, Kryšánka, Myšilku, Strašidlo či Moranu.
Muminci se těší oblibě po celém světě. Jejich příběhy se publikují nejen v prozaické a komiksové podobě, ale lze je spatřit i v animovaných televizních seriálech, filmech či opeře. Dále pak můžeme ve Finsku navštívit zábavní park Svět muminků ve městě Naantali nebo jejich muzeum ve městě Tampere, které nese název Údolí muminků.
4.3.3 Kniha Kometa
Kniha Kometa10 autorky Tove Janssonové byla napsána roku 1946. Ve švédštině se dílo jmenuje Kometjakten. Žádné zdroje bližší informace k této knize neuvádějí. Víme však, že spisovatelka příběh znovu přepracovala, a to roku 1968 pod švédským názvem Kometen komme. Do češtiny byla kniha přeložena poprvé roku 1979.
Hlavní postavy
- Muminek statečný, neohrožený, nápaditý, nebojácný, dvorný
- Čenich – malinký, touží po přízni ostatních, pesimistický, lítostivý, ufňukaný, dokáže být i statečný a věrný
10 JANSSONOVÁ, T., 2002. Kometa. 2. vyd. Praha: Albatros. ISBN 80-00-00908-0.
52
- slečna Ferka podobná muminkům, odvážná, hodná, hezká, na pravé noze nosí zlatý náramek, je pokryta pěkným hebkým chmýřím a má ofinu, kterou stále protože potřebují vědět, jestli má vesmír skutečně černou barvu. Cestou zažívají různá dobrodružství a potkávají mnoho nových přátel. Jedním z nich je i Šňupálek.
Tento malý cestovatel na svých výpravách ledasco zažil a viděl. Muminkům vypráví o kometách osamělých hvězdách, jež ztratily hlavu, řítí se vesmírem a mají za sebou žhnoucí ohon. Komety znamenají pro jejich planetu obrovskou hrozbu, neboť by ji mohly rozbít na kousky.
Po čase se naši hrdinové skutečně dostávají do observatoře. Obrovská observatoř se pyšní skleněnou, kulatou střechou z duhových barev, jež se pomalu otáčí. Pracují zde páni profesoři, kteří konají tisíce zajímavých pozorování, kouří cigarety a vedou samotářský život. Mají zde největší dalekohled světa. Čenich se jako první zvířátko může podívat do obrovského dalekohledu. Spatřuje černý vesmír a také kometu, která letí kolmo k nim. Jeden z profesorů vypočítal, že se kometa dotkne země 7. srpna v 8:42 (možná o 4 vteřiny později). Nikdo však neví, co se stane, až dopadne.
53
Zjištění, že kometa zřejmě zničí celou zemi, muminky vyděsilo. Utíkají proto rychle zpět do muminího údolí, aby to všechno pověděli svým rodinám a přátelům.
Na zpáteční cestě zjišťují, že vysychá voda. Moře zmizelo a všude to příšerně zapáchá.
Kometa se víc a víc přibližuje. Má obrovské rozměry a její bílé plameny ohromně svítí.
Čenich s Muminkem se navracejí do muminího údolí, kde na ně čekají rodiče.
Vše jim povědí a rychle se stěhují do blízké jeskyně, aby se zachránili. Do dopadu komety zbývá jen pár minut. Vzduch pálí jako oheň. Všichni se pevně drží za ruce.
Přichází bouřka meteoritů. Venku je slyšet drcení skal a pukání země. Ticho. Muminci usínají. Ráno po probuzení se jdou podívat ven. Nebe a všechno na zemi nemá žádnou barvu, panuje naprostý klid. Muminci jsou šťastní, že katastrofu přežili.
Tento původně prozaický příběh zpracovala Tove Janssonová i jako komiks.
Děj až na malé drobnosti zůstal nezměněný. Komiksové zpracování Komety nalezneme v knize Muminek: Kompletní kreslené stripy Tove Janssonové.11 Všechny komiksy této autorky se v současné době těší u dětí a mládeže veliké oblibě a patří k jedněm z nejčtenějších. To byl další z důvodů, proč jsme při výběru výchozích textů volili právě tento. a kritické zkoumání hypotetických výroků o předpokládaných vztazích mezi přirozenými jevy.“ (Skutil a kol. 2011, str. 17)
4.4.1 Dotazník
Naše výzkumné šetření jsme se rozhodli realizovat prostřednictvím dotazníku.
„Dotazník je snad nejrozšířenější pedagogickou výzkumnou technikou vůbec.
Je používán i v sociologických, demografických a dalších šetřeních zabývajících se člověkem. Podstatou dotazníku je zjištění dat o respondentovi, ale i jeho názorů, postojů k problémům, které dotazujícího zajímají. (…) Dotazník je psaný soubor otázek. V rámci vyplňování dotazníku respondent čte otázky, interpretuje jejich význam
11 JANSSONOVÁ, T., 2011. Muminek: Kompletní kreslené stripy Tove Janssonové. Praha: Argo. ISBN 978-80-257-0340-3.
54
a následně na ně odpovídá. Jedná se o metodický nástroj výzkumu zjišťování informací o osobních znalostech, postojích k aktuální skutečnosti a hodnotových preferencích.“
(Bartošová, Skutil 2011, str. 80)
4.4.2 Otázky a jejich způsob hodnocení
Na základě komiksového a prozaického textu byly sestaveny dva obdobné dotazníky (viz příloha C a příloha D). Ty se skládaly celkem z osmi úkolů, které u žáků prověřovaly následující oblasti: reprodukce čteného textu, vyhledávání informací v textu, porozumění čtenému textu, míru vzbuzené empatie a aktivizaci tvořivosti.
Tato podkapitola uvede přehled všech úkolů, jejich zaměření a způsob hodnocení.
1. úkol
zadání u komiksu: Napiš aspoň třemi větami, o čem byl příběh.
zadání u prózy: Napiš aspoň třemi větami, o čem byl příběh.
zaměření: reprodukce čteného textu způsob hodnocení: 3 varianty odpovědí
1. varianta „správně“: respondent napsal alespoň ve třech větách, o čem byl příběh
2. varianta „špatně“: respondent napsal dvě a méně vět, o čem byl příběh (případně respondent napsal pouze slova/slovní spojení)
3. varianta „nic“: respondent nenapsal nic 2. úkol
zadání u komiksu: Kam si chtěl duch sednout?
zadání u prózy: Co měli muminci na střeše jeskyně?
zaměření: vyhledávání informací
způsob hodnocení: 2 varianty odpovědí (respondenti vybírali ze čtyř možností) 1. varianta „správně“: respondent zaškrtnul správnou možnost
2. varianta „špatně“: respondent zaškrtnul špatnou možnost
55 3. úkol
zadání u komiksu: Co je to ferkie?
zadání u prózy: Čím muminci zakryli vchod do jeskyně?
zaměření: vyhledávání informací
způsob hodnocení: 2 varianty odpovědí (respondenti vybírali ze čtyř možností) 1. varianta „správně“: respondent zaškrtnul správnou možnost
2. varianta „špatně“: respondent zaškrtnul špatnou možnost 4. úkol
zadání u komiksu: Proč chtěl duch dort?
zadání u prózy: Proč se převrátila petrolejová lampa?
zaměření: porozumění čtenému textu
způsob hodnocení: 2 varianty odpovědí (respondenti vybírali ze čtyř možností) 1. varianta „správně“: respondent zaškrtnul správnou možnost
2. varianta „špatně“: respondent zaškrtnul špatnou možnost 5. úkol
zadání u komiksu: Vzal si muminek s kloboukem dort?
zadání u prózy: Bydleli muminci v jeskyni nebo se tu jen ukrývali?
zaměření: porozumění čtenému textu
způsob hodnocení: 2 varianty odpovědí (respondenti vybírali ze dvou možností) 1. varianta „správně“: respondent napsal správnou možnost
2. varianta „špatně“: respondent napsal špatnou možnost 6. úkol
zadání u komiksu: Jak myslíš, že se muminci cítili před dopadem komety?
zadání u prózy: Jak myslíš, že se muminci cítili před dopadem komety?
zaměření: míra vzbuzené empatie
3. varianta „nic“: respondent nenapsal žádnou odpověď
56 7. úkol
zadání u komiksu: Proč myslíš, že si muminci hledali úkryt společně a ne každý sám?
zadání u prózy: Proč myslíš, že se muminci navzájem drželi při dopadu komety?
zaměření: míra vzbuzené empatie způsob hodnocení: 4 varianty odpovědí
1. varianta „báli se“: respondent napsal „báli se/nechtěli být sami/byli vyděšení“
2. varianta „byli rodina“: respondent napsal „byli rodina/drželi při sobě/měli se rádi“
3. varianta „společná smrt“: respondent napsal „chtěli zemřít společně“
4. varianta „nic“: respondent nenapsal žádnou odpověď 8. úkol
zadání u komiksu: Jak myslíš, že příběh dopadnul? Zkus ho dopsat.
zadání u prózy: Jak myslíš, že příběh dopadnul? Zkus ho dopsat.
zaměření: aktivizace tvořivosti
způsob hodnocení: počet napsaných slov + 3 varianty odpovědí
1. varianta „A – úkol splněn“: respondent navázal na konec úryvku, dodržel dějovou linii, příběh dokončil
2. varianta „B – úkol částečně splněn“: respondent nenavázal na konec úryvku, nedodržel dějovou linii, příběh dokončil
3. varianta „C – úkol nesplněn“: respondent nenavázal na konec úryvku, příběh nedokončil
4.5 Předvýzkum
Po vybrání výchozích textů a vytvoření dotazníků jsme realizovali předvýzkum.
Jedním z jeho cílů bylo zjištění, zdali jsou otázky v dotazníku jasně formulované a pro respondenty pochopitelné. Dále jsme si předvýzkumem chtěli ujasnit, pro jaký ročník je naše výzkumné šetření. Váhali jsme mezi 3. a 4. ročníkem základní školy. Nakonec jsme potřebovali zjistit, jakou časovou dotaci respondenti na čtení textu a vyplňování dotazníků musejí mít.
57
Předvýzkum byl realizován v měsíci prosinci roku 2013 na Základní škole Aloisina Výšina Liberec a Základní škole Oblačná Liberec. Tyto dvě školy jako jediné z celkem deseti oslovených svolily ke spolupráci a umožnily nám tak své šetření provést.
Základní škola Aloisina Výšina sídlí na Kunratickém sídlišti v Liberci.
Jedná se o běžnou základní školu, jejíž vzdělávání není specializované na žádný předmět. Prioritou této školy je poskytnout všem svým žákům všestranný rozvoj osobnosti, dopřát jim kvalitní všeobecné vzdělání s důrazem na současné trendy a uplatnitelnost v běžném životě. Zaměřuje se tedy na výuku cizích jazyků, práci s výpočetní technikou, komunikační a prezentační dovednosti, dodržování společensko-etického kodexu. (Základní škola Aloisina Výšina, Liberec 2014)
Základní škola Oblačná Liberec sídlí v samotném centru a jedná se o nejstarší školu v tomto městě. Tato instituce nabízí úplné základní vzdělávání s prohloubenou výukou informatiky. Výpočetní technika v podobě počítačů a interaktivních tabulí je zde v každé třídě a žáci s ní běžně pracují i v dalších předmětech. Škole se maximálně snaží rozvíjet potenciál svých žáků a vybavit je takovými znalostmi a dovednostmi, se kterými budou jednou úspěšní v soukromém i pracovním životě. (Základní škola Liberec, Oblačná 2011)
Předvýzkumu se účastnilo 83 respondentů třetích a čtvrtých ročníků z výše uvedených škol. Byli podrobeni výzkumnému šetření v celém jeho rozsahu. V obou ročnících na obou školách pracovali jak s komiksem, tak s příběhovou prózou.
Z výsledků předvýzkumu vyplynulo, že otázky jsou pro žáky pochopitelné a jasně zadané. Pro čtvrté ročníky bylo řešení úkolů příliš snadné, proto jsme se rozhodli dále podrobit výzkumnému šetření pouze žáky třetích ročníků. Výběr textů se osvědčil, neboť respondenti dané úryvky bez problémů přečetli a porozuměli jim. Navíc je příběh skutečně zaujal. Co se týče časové dotace, ukázalo se, že jedna vyučovací hodina (tedy 45 minut) na zadání instrukcí i práci s textem a vyplnění dotazníku zcela stačí.
58
4.6 Výzkumný vzorek
Kvůli realizaci našeho výzkumného šetření jsme oslovili řadu libereckých škol, ty ovšem buď vůbec nereagovaly, nebo se zkoumáním nesouhlasily. Proto jsme byli nuceni oslovit školy v jiném městě. Se vstřícným přijetím jsme se setkali u dvou škol nacházejících se v Broumově. Toto město leží na severovýchodě naší republiky v Královéhradeckém kraji (okres Náchod). S výzkumným šetřením zde souhlasily dvě základní školy – ZŠ Hradební a ZŠ Masarykova.
Základní škola Hradební v Broumově nabízí úplné základní vzdělání. Nemá hlubší zaměření na žádný předmět. Přesto se svým žákům snaží zprostředkovat maximum informací a vybavit je takovými vědomostmi a dovednostmi, se kterými najdou uplatnění nejen v pracovním životě. K tomu jim slouží nejen výpočetní technika a specializované učebny s nejmodernějšími pomůckami, ale především kvalifikovaní pedagogové. Ti se snaží maximálně rozvíjet osobnost a potenciál svých žáků.
(Základní škola Hradební, Broumov 2013)
Základní škola Masarykova v Broumově poskytuje svým žákům úplné vzdělání bez hlubšího zaměření na některý předmět. Jejím základním cílem je připravit žáky na budoucí život, aby v něm našli plnohodnotné uplatnění odpovídající jejich možnostem a schopnostem. K tomu jim dopomáhají současné počítačové technologie, moderní výukové metody a kvalifikovaní učitelé. Pro lepší přechod z předškolního zařízení nabízí tato škola i přípravný ročník. (Základní škola Masarykova, Broumov 2014)
Výzkumné šetření probíhalo na výše uvedených školách v měsíci lednu roku 2014.
Celkem se ho zúčastnilo 100 respondentů (50 dívek a 50 chlapců). Polovina z nich pracovala s komiksem, polovina s příběhovou prózou. Pro relevantnost výsledků žádný z žáků netrpěl specifickou poruchou učení či jiným zdravotním oslabením.
59 reprodukci, vyhledávání informací, porozumění, míru vzbuzené empatie a aktivizaci tvořivosti. Každý žák měl k dispozici vlastní text – buď prozaický, nebo komiksový.
Kolikrát si ho přečetl, záviselo zcela na něm. Poté, dle svého uvážení, odpověděl na otázky. Na práci byl vymezen celkový čas 45 minut, který pojímal i zadání základních instrukcí. Výzkumu se zúčastnilo celkem 100 respondentů (50 respondentů pracovalo s komiksovým úryvkem, 50 respondentů s prozaickým zpracováním).
V následující části jsou shrnuty a porovnány výsledky všech úkolů.
5.1 Reprodukce čteného textu
První úkol dotazníku zjišťoval, zdali jsou žáci schopni po přečtení daného úryvku, ať už komiksového či prozaického, shrnout ve třech větách o čem příběh byl.
U komiksu 58 % respondentů reprodukovalo text správně, 36 % respondentů špatně a 6 % respondentů neodpovědělo vůbec. U prozaického textu správně reprodukovalo příběh 32 % respondentů, 62 % respondentů chybně a 6 % respondentů nenapsalo žádnou odpověď. Výsledky jsou zaznamenány v grafu 1.
Graf 1 Reprodukce čteného textu
60
Z výsledků vyplývá, že respondenti pracující s komiksem dokázali příběh daleko lépe reprodukovat oproti žákům, kteří četli prozaický text. Jako největší problém se v tomto úkolu ukázala neschopnost napsat celé věty. I když jsme respondenty při zadávání výslovně upozornili, že odpověď musí mít větnou strukturu, řada z nich uvedla pouze slova či slovní spojení, což nemohlo být uznáno za správné. Zároveň jsme neakceptovali ani nižší počet vět, neboť zadání jasně určovalo minimální rozsah výpovědi. Někteří žáci pouze opsali části textu, což opět znamenalo nesplnění úkolu.
Dle našeho pozorování se tento úkol jevil pro respondenty jako nejvíce problémový.
Řada z nich si jej nechávala až na úplný konec, někteří neodpověděli vůbec.
5.2 Vyhledávání informací v textu
Druhý úkol dotazníku testoval schopnost žáků vyhledávat informace v textu.
Byla zadána otázka, jejíž odpověď se vyskytovala přímo v příběhu. Pro ulehčení a snazší vyhodnocování výsledků měli žáci na výběr ze čtyř možností. Každá z těchto čtyř variant byla v textu nějak zmíněna, tudíž se nejednalo o zcela smyšlené možnosti.
Pouze jednu z nich však šlo pokládat za správnou. S tímto faktem jsme respondenty předem seznámili. U komiksu patřičnou odpověď označilo 90 % respondentů, 10 % respondentů zvolilo jednu ze špatných možností. U prozaického textu zaškrtlo správnou variantu 72 % respondentů, 28 % respondentů vyhledalo informaci špatně.
Výsledky jsou zachyceny v grafu 2.