Vánoční symboly

Ve většině domácností hrál významnou roli betlém, který zprostředkovával i méně majetným znázornění biblického výjevu. Kromě dřevěných vyřezávaných figurek se objevovaly v movitějších rodinách i kovové. Součástí betlémů bývaly jesličkové scény, to znamená přístřešek chléva nebo jeskyně s Pannou Marií, Josefem a Ježíškem v jesličkách, vzadu oslík a volek. Nad jesličkami se objevovala kometa. Kolem jesliček stáli svědkové Božího narození, pastýři s ovečkami a další postavy. Vzorem betlémů bylo především město Jeruzalém. V dnešní době se betlémy vytváří z mnoha různých materiálů a různými technikami.⁸³

Tradiční stavba betlémů se udržela například v Mohelnici, kde se každoročně do kaple svaté Anny kostela svatého Tomáše Becketa betlém umísťuje. Autorem betléma je Josef Nedomlel ze Starého Města u Bruntálu. Stavba mohelnických jesliček trvá skoro měsíc. Všechny budovy a figurky jsou vyřezány z lipového dřeva. Celkem se jedná o 16 budov, 46 oveček a 26 figur. Chasník s pytlem mouky na zádech stojící před mlýnem je autoportrét tvůrce mohelnických jesliček. Nachází se tam i tradiční postavy - Svatá rodina a průvod Tří králů s nezbytným slonem a velbloudem. Některé části betléma se dokonce hýbou, například mlýn či pes obíhající stádo.⁸⁴

81 LANGHAMMEROVÁ, J., pozn. 61, s. 114.

82 LANGHAMMEROVÁ, J., pozn. 61, s. 114-116.

83 LANGHAMMEROVÁ, J., pozn. 61, s. 107-109.

84 PECOLD, Lumír. Slavnosti a rituály: výběr 52 zcela nevšedních událostí rozložených v běhu roku:

výprava za zážitky, které v průvodcích nenajdete. 1. vyd. Frýdek-Místek: Ppres, 2009. ISBN 978-808-6312-002. S. 213-214.

Městem betlému jsou také Třebechovice pod Orebem, které mají ve svém Muzeu betlémů umístěn Proboštův betlém starší než 125 let. Jedná se o světový unikát, protože je celý mechanismus ze dřeva. Figurky betléma se pohybují a jsou vyřezány z lipového nebo hruškového dřeva. Tento betlém byl v roce 1967 vystavován na světové výstavě Expo 1967 v Montrealu.⁸⁵

Dalším vánočním symbolem, silným stejně jako před lety, je vánoční stromek, bez kterého si nikdo z nás nedokáže Vánoce představit. Vánoční stromek v posledním století upozadil význam betlému. Do českých zemí se dostal z Německa, kde se tato tradice drží od 17. století. Na přelomu 18. a 19. století se šířil mezi městy a začal expandovat do celé Evropy. Na své cestě se dostal i k nám. První výskyt vánočního stromečku v Čechách se datuje do roku 1812, tehdy se objevil v Praze. Tento zvyk si přivezl z rodného Bavorska pan Liebich, který rozzářeným stromkem umístěným ve své vile ohromil vánoční společnost. Je však možné, že se strojil i dříve a jinde. Odedávna však byla tradována zvyklost přinést si na Vánoce do domu zeleň. Mohlo se jednat o chvojku, což byla zdobená větvička, nebo o součást vánoční koledy s přáním či vršek stromu, který byl zavěšený nad stolem.⁸⁶ Lidé věřili tomu, že vánoční zeleň v domě zprostředkovává blahonosné a ochranné funkce.⁸⁷

Tradice vánočního stromku zdomácněla během druhé poloviny 19. století. Na venkově jej zdobili jablky, pečivem, sušenými plody, voskovými svíčkami a později i ozdobami a řetězy. Ve 20. století se staly tradicí skleněné ozdoby, které přetrvávají dodnes.⁸⁸

Živé stromky dnes mnohdy nahrazují stromky umělé, ale přesto se ty živé dají jednoduše pořídit například v blízkosti obchodních center. Každý si může podle libosti vybrat. Živý stromek se dá pořídit i v různých zahradnictvích, která se snaží bojovat proti vánoční devastaci lesního porostu. Nabízejí totiž vánoční stromky v kontejnerech pro pozdější výsadbu na zahradě, nebo pěstování u terasy.

Ryze křesťanskou tradicí je adventní věnec, který je tvořen zeleným chvojím a čtyřmi svícemi. První adventní věnec byl zhotoven v roce 1838 v Hamburku teologem Johannem Heinrichem Wichernem, byl pověšen na dveřích místního sirotčince a pod ním

85 PECOLD, L., pozn. 84, s. 235.

86 LANGHAMMEROVÁ, J., pozn. 61, s. 109, 110.

87 FROLEC, V., pozn. 60, s. 75.

88 LANGHAMMEROVÁ, J., pozn. 61, s. 110.

byla postavena pokladnička na milodary pro opuštěné a osiřelé děti. Tento zvyk měl plnit charitativní funkci a měl zajistit opuštěným a osiřelým dětem důstojnou oslavu Vánoc.

Za vybrané peníze se nakupovalo jídlo na vánoční stůl a oblečení.⁸⁹

Věnec se může nacházet na stole nebo může být zavěšen u stropu. Tento zvyk se začal tradovat zhruba před 150 lety. Podle církevních norem by měly být svíčky fialové, tedy v barvě adventu. Tento zvyk se nyní striktně nedodržuje, většinou se používají svíčky červené. Adventní věnec se však stejně jako v době svého vzniku v dnešní době věší opět i na vchodové dveře. V pravém slova smyslu nejde o adventní zvyk, ale především o dekoraci.⁹⁰ Podobně tomu je i u celého současného adventu, ze kterého se stále víc vytrácí jeho náboženský smysl. Také smyslem výzdoby obchodních domů není nic jiného, než snaha zvýšit prodej. Krásně vyzdobený obchodní dům láká k návštěvě a zvyšuje svou atraktivitou šanci na nákup u potencionálních zákazníků. Obchodníci s výzdobou však nečekají na advent a se zdobením začínají daleko dříve, aby v lidech vytvořili pocit, že ještě nemají nakoupené vánoční dárky. Obvykle se s čokoládovými Mikuláši a vánočními ozdobami v obchodních domech setkáváme už v říjnu.

Symbolem Vánoc je už dlouhou dobu jmelí, prastará součástí pohanských obřadů.

V jeho kouzelnou moc se věřilo odpradávna a přináší se do domu dodnes. Jmelí mělo mít kouzelnou moc a přinášet do domu štěstí a lásku a chránit proti zlým duchům a čarodějnicím, ale i proti ohni. Kouzelná moc jmelí by se měla zvyšovat v případě, že je jeho snítka darovaná. Také záleží na množství bobulek. Čím více, tím větší štěstí.

V dnešní době se jmelí hojně prodává na vánočních trzích a lidé si ho mohou pořídit i v různých barvách. Původ líbání pod zavěšeným jmelím pochází od Keltů, kteří věřili, že si tím zajistí plodnost.⁹¹ Líbání pod jmelím se zachovalo, snad se i věří ve štěstí, které by mohlo přinést. O větší plodnosti dnes iluze nikdo nedělá.

K adventu patří také již zmíněné vánoční trhy, které jsou pro většinu z nás nedílnou součástí nadcházejících vánočních svátků. O minulosti vánočních trhů již byla řeč. Jak je tomu ale dnes? V České republice se nejvíce navštěvují pražské trhy. Češi jezdí i do jiných velkých evropských měst na vánoční trhy například do Vídně, Norimberku, Salzburgu, Budapešti, Drážďan, Berlína. Cestovní kanceláře se předhánějí v nabídkách,

89 VAVŘINOVÁ, V., pozn. 63, s. 9.

90 ŠOTTNEROVÁ, D., pozn. 66, s. 97.

91 ŠOTTNEROVÁ, D., pozn. 66, s. 127.

nabízejí cestu, cestu s průvodcem, prohlídku památek, poznávání města a další. Výlety se samozřejmě konají i po České republice.