Člověk může prožívat dva druhy stresu - eustres a distres. První varianta je v jisté míře pozitivní, ta druhá působí zásadně negativně. Vlivy, které stres vyvolávají, se dělí do následujících 5 skupin: fyzikální faktory (nadměrné světlo, nebo hluk, skoky teplot), psychické faktory (zodpovědnost, práce, škola, frustrace, věk), sociální faktory (osobní vztahy, špatný životní styl a strava, kouření, alkohol, nedostatek spánku), traumatické faktory (událost, např. smrt, únos, znásilnění,...), a dětské faktory (vznik v útlém věku).
Je-li člověk ve stresu (propojení i několika předešlých faktorů), veřejné prostory, jako je například autobusové nádraží, jeho stav jen umocňují. Naopak místo, díky kterému se stav
"nemocného" může významně zlepšit, je příroda - les. V lese na člověka působí jeho "ticho", specifické lámání světla mezi stromy, ale především silice, kterými je celý les prosycen.
Ty na člověka pozitivně působí, aniž by je nějak zásadně vnímal. A v neposlední řadě jsou to barvy v lese převládající a to zelená a hnědá.
Již zmíněná příroda má na člověka pozitivní vliv. Poskytuje mu jistou svobodu, pocit štěstí, a také v něm probouzí hravost - svislé linie stromů působí aktivně. Většina objektů lesa jsou organických tvarů, které působí koncentrovaně, pohyblivě, aktivně se vypínají do výšek.
Naopak v ní nenajdeme tvrdé hranaté tvary, které působí tíživě.
V lese se vyskytuje převážně zelená a hnědá barva. Zelená barva je synonymem k harmonii a klidu, také oživuje, podporuje duševní činnost, dodává sílu při životních změnách, pomáhá regenerovat oči, ale také povzbuzuje metabolismus. Hnědá je barva země a tělesných prožitků, dodává pocit bezpečí, jistoty a tepla. Často ji vyhledávají lidé vyčerpaní, a toužící po pohodlí. Tyto barvy jsou proto pro lidské oko a mysl příznivé, naopak barva černá, je barvou odporu, nezájmu. A šedá (barva betonu) utlumuje pracovní výkon, a ve velkém množství vede až k depresi.
22
2.5 ZÁVĚR ANALÝZY
2.5.1 Selekce atributů Českého ráje a Turnova
V průběhu analýzy a dlouhodobého pozorování Českého ráje a Turnova jsem došla k myšlence o trvalé hodnotě. Co všechno má trvalou hodnotu, a co pomíjivou? Při výběru vhodného atributu jsem si položila právě tuto otázku, a odpověděla si takto. Architektonické památky se dají obnovit, opravit. Když jsou zničeny, dají se přesně takové vrátit na své původní místo. Ovšemže ztratí svou historickou hodnotu, ale mohou je v celé své kráse vídat i další generace. Co ale přírodní památky? Jsou-li jednou zničeny, už je lidskou rukou neobnovíme. A právě proto jsem se rozhodla pro výběr atributu, který souvisí s přírodní památkou Českého ráje. A jelikož jsou místním fenoménem skalní města, která jsou svým stářím nejcennější, zabývám se dále jejich tvaroslovím. Zároveň skály ukrývají historický obraz v podobě fosilií, což bývá nejčastěji přeslička, či schránky živočichů, a tyto tvary jsou též zahrnuty v návrhu.
Zkoumáním flóry Českého ráje jsem došla k výběru několika druhů dřevin a rostlin, které následně tvoří dominantní prvky návrhu, a z místa vytvoří jakýsi "městský kus lesa".
Nepřehlédnutelné je též přízvisko Turnova "Srdce Českého ráje", který při pohledu na hranice CHKO opravdu leží v pomyslném srdci. Obrys hranic lokality se oku jeví jako stylizovaný tvar srdce, a proto s ním pracuji ve svém konceptu. Další název Turnova
"Město drahých kamenů", mě nasměroval k zamyšlení se nad bohatstvím půdy Českého ráje, díky němuž se město mohlo rozvíjet. Kameny jako například acháty, jaspisy, ale i granáty, jsou jasným atributem Turnova, který je zahrnut do mého návrhu. Hlavní roli hraje nejrozsáhlejší z nich - achát, a jeho různobarevná kresba, a granát, který je pro Turnov specifický i dnes.
Město Turnov si prošlo ne příliš milou a přívětivou minulostí. Proto chci do nového terminálu vnést pozitivní světlo a energii, veselost a hravost.
K řešení vybízí i havarijní stav bývalých uhelných skladů a nádvoří domu Josefa Koláře v Nádražní ulici. Rozhodla jsem se pro tyto objekty najít vhodné řešení jejich využití při změně dopravního terminálu.
23
Obr: 2 Současný stav uhelných skladů ( obrázek první - celkový pohled - vpravo = nádvoří domu J.Koláře s šeříky)
Obr: 3 Nevyužívané stánky plné odpadu od bezdomovců před nádvořím domu J. Koláře
24 také jírovec maďal (plody zvané kaštany mají hnědou barvu, která příznivě působí na lidské vnímání, a jejich tvary jsou lidské ruce příjemné - jejich mnutí odbourává stres), a z jehličnatých stromů, které jsou na blahodárné silice nejbohatší, jedle, borovice, a smrk.
Rozhodla jsem se tento výběr dřevin aplikovat do samotného středu terminálu, a využít tak schopností stromů k "odbourání stresu" a vyvolání dobré nálady jeho návštěvníkům.
2.5.3 Nedostatky terminálu
Zkoumáním terminálu jsem zjistila, že v podstatě nebyl splněn jeho záměr. Jediné, co z původního plánu splňuje, je přiblížení autobusové dopravy k dopravě železniční.
Zastřešení sice oproti původnímu AN má, ale za jakou cenu? Betonová kostka, která absolutně nezapadá do této části, chrání sice před deštěm, ale pouze mírným. Fouká-li při dešti, návštěvník nemá šanci se před vodou schovat. Další nemilou vlastností této střechy je, že pojme téměř většinu světla, které dopadá na Zem (což může být jeden z faktorů vyvolávajících stres). Absence čekárny, toalet, a informačního centra, je též k zamyšlení se nad novým řešením. Do oka bijící jsou materiály použité při stavbě terminálu. Jak i veřejný dotazník prokázal, lidé jsou naprosto nespokojeni s použitým betonem a kovem, který je použit na sedáky laviček. Rozhodla jsem se proto aplikovat více přírodních materiálů, které jsou pro Český ráj specifické, jako je třeba pískovec a dřevo.
25
3. KONCEPT
Novým řešením chci cestujícím nabídnou útulný prostor, ve kterém se budou cítit příjemně při čekání na jejich spoje. Oproti stávajícímu terminálu, který je z 90% z betonu, chci využít materiály, které nepůsobí natolik hmotně a tíživě. Za pomocí stylizace docílím jednoduchých tvarů, které vychází z prvků Českého ráje.