B. Empirická část
5. Výzkum míry vyhoření pedagogických pracovníků v ústavní a ochranné výchově
5.7. Vyhodnocení dat a závěry výzkumu dle zařízení a pracovních pozic
Pro úplnost výzkumu byly dále výsledky zpracovány s ohledem na zařízení, ve kterém respondenti pracují. Zde uvádíme celkové výsledky míry syndromu vyhoření u jednotlivých pracovních pozic, učitel, vychovatel a vedoucí pracovník. Opět zde bude určeno, zda byly hypotézy verifikovány či falzifikovány.
73 a) Výsledky za dětské diagnostické ústavy Hypotéza č. 1
H1 Ženy mají větší předpoklady pro vznik syndromu vyhoření než muži.
Obr. č. 11: Grafické znázornění výsledků MBI dle pohlaví, DDÚ
EE DP PA
ženy muži ženy muži ženy muži průměr
hodnot 15 9 6 11 35 45
Tab. č. 13: Výsledky MBI dle pohlaví, DDÚ
Dle vyhodnocení dotazníků bylo zjištěno, že v průměru jsou více náchylné ženy ke vzniku syndromu vyhoření. Muži dle výsledků se nacházejí v mírném stupni vyhoření v dimenzi depersonalizace, ženy v mírném stupni vyhoření v dimenzi osobního uspokojení z práce. Jelikož ženy vykazují větší hodnoty v oblasti emočního vyčerpání, i přesto že se jedná o nízký stupeň, můžeme říci, že jsou více náchylné než muži.
Hypotéza byla verifikována.
0 20 40 60
EE DP PA
15 6
9 11 35
45
pohlaví respondentů
ženy muži
74 Hypotéza č. 2
H2 Syndrom vyhoření úzce souvisí s délkou pedagogické praxe – čím delší pedagogická praxe, tím je u jedince větší manifestace příznaků syndromu vyhoření v oblasti EE (emocionálního vyčerpání).
Obr. č. 12: Grafické znázornění faktoru EE dle délky praxe, DDÚ
do 5 let 5-10 let 10-15 let 15-20 let 20-25 let 25 let a více
EE 8 7 15 14 24 34
DP 2 9 9 5 11 13
PA 39 44 39 42 35 26
Tab. č. 14: Míra syndromu vyhoření dle délky pedagogické praxe, DDÚ
Z grafu č. 12 vyplývá, že čím je delší pedagogická praxe, tím je vyšší stupeň vyhoření v dimenzi emočního vyčerpání. Porovnáme-li míru syndromu vyhoření ve všech dimenzích dle tab. č. 14, zjistíme, že ve všech oblastech je stejná situace jako u emočního vyčerpání, tedy, že délka pedagogické praxe má významný vliv na stupeň vyhoření.
Hypotéza byla verifikována.
0 20 40
do 5 let 5-10 let 10-15 let 15-20 let 20-25 let 25 let a více
8 7
15 14
24
34
průměrné hodnoty EE
EE
75 Hypotéza č. 3
H3 S rostoucím věkem pedagogických pracovníků stoupá faktor DP (depersonalizace).
Obr. č. 13: Grafické znázornění faktoru DP dle věku respondentů, DDÚ
20-30 let 30-40 let 40-50 let 50 let a více
EE 8 12 26 0
DP 2 9 12 0
PA 41 41 33 0
Tab. č. 15: Míra vyhoření dle věku respondentů, DDÚ
Ze získaných dat a jejich vyhodnocení je patrné, že s narůstajícím věkem se zvyšuje stupeň depersonalizace. Prostudujeme-li tabulku č. 15, zjistíme, že nejen v dimenzi depersonalizace, ale i v dimenzi emočního vyčerpání a v dimenzi osobního uspokojení z práce, platí, že čím vyšší věk, tím je stupeň vyhoření vyšší. Nulové hodnoty u věku nad 50 let jsou způsobeny absencí odevzdaných dotazníků s touto věkovou skupinou.
Hypotéza byla verifikována.
0 5 10 15
20-30 let 30-40 let 40-50 let 50 a více let
2
9
12
0
průměrné hodnoty DP
DP
76 Hypotéza č. 4
H4 Pedagogičtí pracovníci – vychovatelé v zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy jsou více ohroženi syndromem vyhoření než pedagogičtí pracovníci – učitelé ve shodných zařízeních.
Obr. č. 14: Grafické znázornění míry vyhoření dle vykonávané pracovní pozice, DDÚ
vedoucí
pracovníci vychovatelé učitelé
EE 19 16 7
DP 7 8 4
PA 47 37 23
Tab. č. 16: Míra vyhoření dle pracovní pozice, DDÚ
Vychovatelé v DDÚ vykazují dle zjištěných hodnot vyšší stupeň syndromu vyhoření v dimenzích depersonalizace a emočního vyčerpání, učitelé vykazují vyšší stupeň vyhoření v dimenzi osobního uspokojení z práce. Můžeme teda říci, že hypotéza, která předpokládá, že vychovatelé jsou více náchylní k manifestaci příznaků syndromu vyhoření je pravdivá.
Hypotéza byla verifikována.
77 b) Výsledky za dětské domovy se školou Hypotéza č. 1
H1 Ženy mají větší předpoklady pro vznik syndromu vyhoření než muži.
Obr. č. 15: Grafické znázornění výsledků MBI dle pohlaví, DDŠ
EE DP PA
ženy muži ženy muži ženy muži průměr
hodnot 9 11 6 6 41 37
Tab. č. 17: Výsledky MBI dle pohlaví, DDŠ
Z uvedených hodnot z obr. č. 15 a tabulky č. 17, vyplývá, že v případě dětských domovů se školou mají větší tendence k syndromu vyhoření muži, i když u žen jsou naměřené hodnoty jen nepatrně lepší. Muži se nacházejí v dimenzi osobního uspokojení z práce v mírném stupni vyhoření, i u emočního vyčerpání mají muži nepatrně horší výsledek.
Hypotéza byla falzifikována.
0 20 40 60
EE DP PA
9 6
11 6 41
37
pohlaví respondentů
ženy muži
78 Hypotéza č. 2
H2 Syndrom vyhoření úzce souvisí s délkou pedagogické praxe – čím delší pedagogická praxe, tím je u jedince větší manifestace příznaků syndromu vyhoření v oblasti EE (emocionálního vyčerpání).
Obr. č. 16: Grafické znázornění faktoru EE dle délky praxe, DDŠ
do 5 let 5-10 let 10-15 let 15-20 let 20-25 let 25 let a více
EE 3 9 8 12 18 13
DP 2 5 4 8 12 5
PA 46 43 45 34 34 42
Tab. č. 18: Míra syndromu vyhoření dle délky pedagogické praxe, DDŠ
U této hypotézy nemůžeme potvrdit její platnost zcela, protože jak je patrné z obrázku i z tabulky, emoční vyčerpání se zvyšuje u pedagogické praxe v rozmezí do 25 let, kdy u pedagogické praxe v rozmezí od 20 do 25 let jsou hodnoty emočního vyhoření na stupnici mírného vyhoření. Pokud je, ale pedagogická praxe respondenta delší jak 25 let, hodnoty emočního vyčerpání se nám snížili na nízkou úroveň vyhoření. Z tabulky č. 18 lze také vyčíst, že respondenti těchto zařízení s délko pedagogické praxe v rozmezí 20 až 25 let se svými hodnotami pohybují na stupni mírného vyhoření. Naopak respondenti s nejdelší praxí se ani v jedné dimenzi nepohybují ani ve vysokém, ani v mírném stupni vyhoření.
0
79 Hypotéza byla částečně verifikována.
Hypotéza č. 3
H3 S rostoucím věkem pedagogických pracovníků stoupá faktor DP (depersonalizace).
Obr. č. 17: Grafické znázornění faktoru DP dle věku respondentů, DDŠ
20-30 let 30-40 let 40-50 let 50 let a více
EE 6 9 14 18
DP 3 5 8 10
PA 46 42 36 30
Tab. č.19: Míra vyhoření dle věku respondentů, DDŠ
Z výsledků výzkumu je patrné, že u pedagogických pracovníků pracující v dětských domovech se školou se vzrůstajícím věkem stoupá míra stupně depersonalizace. Vidíme zde, že i celková možnost vyhoření ve všech třech dimenzích se s věkem zvyšuje.
Hypotéza byla verifikována.
0 5 10
20-30 let 30-40 let 40-50 let 50 a více let
3 5
8
10
průměrné hodnoty DP
DP
80 Hypotéza č. 4
H4 Pedagogičtí pracovníci – vychovatelé v zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy jsou více ohroženi syndromem vyhoření než pedagogičtí pracovníci – učitelé ve shodných zařízeních.
Obr. č. 18: Grafické znázornění míry vyhoření dle vykonávané pracovní pozice, DDŠ
vedoucí
pracovníci vychovatelé učitelé
EE 15 11 9
DP 10 6 5
PA 36 37 42
Tab. č. 20: Míra vyhoření dle pracovní pozice, DDŠ
Hypotéza je postavena na pracovních pozicích vychovatelů a učitelů, vedoucí pracovníky tedy zmiňujeme jen pro zajímavost. Ze zjištěných údajů je patrné, že největších hodnot vykazují vedoucí pracovníci, dále pak vychovatelé a učitelé jsou se svými výsledky na pozici, kdy jejich míra možnosti vyhoření je nejnižší.
Hypotéza byla verifikována.
81 c) Výsledky za dětské domovy
Hypotéza č. 1
H1 Ženy mají větší předpoklady pro vznik syndromu vyhoření než muži.
Obr. č. 19: Grafické znázornění výsledků MBI dle pohlaví, DD
EE DP PA
ženy muži ženy muži ženy muži průměr
hodnot 12 13 6 6 39 36
Tab. č. 21: Výsledky MBI dle pohlaví, DD
Zajímavostí je, že u respondentů pracujících v dětských domovech jednoznačně ženy mají nižší předpoklady ke vzniku syndromu vyhoření. Rozdíly ve zjištěných hodnotách jsou však nepatrné, můžeme říci, že srovnatelné. Pouze u dimenze osobního uspokojení z práce muži spadají do stupně mírného vyhoření.
Hypotéza byla falzifikována.
0 10 20 30 40
EE DP PA
12 6
39 13
6
36
pohlaví respondentů
ženy muži
82 Hypotéza č. 2
H2 Syndrom vyhoření úzce souvisí s délkou pedagogické praxe – čím delší pedagogická praxe, tím je u jedince větší manifestace příznaků syndromu vyhoření v oblasti EE (emocionálního vyčerpání).
Obr. č. 20: Grafické znázornění faktoru EE dle délky praxe, DD
do 5 let 5-10 let 10-15 let 15-20 let 20-25 let 25 let a více
EE 12 11 9 9 9 22
DP 6 6 5 4 3 8
PA 37 37 43 45 44 33
Tab. č. 22: Míra syndromu vyhoření dle délky pedagogické praxe, DD
Podíváme-li se na obr. č. 20 a tabulku č. 22, zjistíme, že se vzrůstající délkou pedagogické praxe vzrůstá možnost manifestace emočního vyčerpání.
Hypotéza byla verifikována.
0 10 20 30
do 5 let 5-10 let 10-15 let 15-20 let 20-25 let 25 let a více
12 11 9 9 9
22
průměrné hodnoty EE
EE
83 Hypotéza č. 3
H3 S rostoucím věkem pedagogických pracovníků stoupá faktor DP (depersonalizace).
Obr. č. 21: Grafické znázornění faktoru DP dle věku respondentů, DD
20-30 let 30-40 let 40-50 let 50 let a více
EE 10 13 13 13
DP 6 7 4 5
PA 39 37 40 38
Tab. č. 23: Míra vyhoření dle věku respondentů, DD
Zajímavý výsledek výzkumu můžeme spatřit u respondentů dětských domovů, zhodnotíme-li jejich míru depersonalizace vzhledem k jejich věku. Oproti hypotéze s narůstajícím věkem míra depersonalizace klesá.
Hypotéza byla falzifikována.
0 5 10
20-30 let 30-40 let 40-50 let 50 a více let
6 7
4 5
průměrné hodnoty DP
DP
84 Hypotéza č. 4
H4 Pedagogičtí pracovníci – vychovatelé v zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy jsou více ohroženi syndromem vyhoření než pedagogičtí pracovníci – učitelé ve shodných zařízeních.
Obr. č. 22: Grafické znázornění míry vyhoření dle vykonávané pracovní pozice, DD
vedoucí
pracovníci vychovatelé učitelé
EE 12 12 17
DP 6 6 11
PA 42 40 39
Tab. č. 24: Míra vyhoření dle pracovní pozice, DD
U respondentů pracujících v dětských domovech se nepotvrdila hypotéza, že vychovatelé jsou více ohroženi syndromem vyhoření než učitelé. Výsledky ukazují, že učitelé se svými hodnotami nacházejí v mírném stupni vyhoření v dimenzi emočního vyčerpání a v dimenzi depersonalizace. Vychovatelé naopak svými výsledky demonstrují velmi dobré hodnoty.
85