Roku 1857 by na našem území založen Pražský dobrovolný sbor ochranný, jehož cílem bylo chránit lidské životy a zdraví a poskytoval první pomoc při masových neštěstích, především při povodních, požárech apod. Tento sbor vznikl již šest let před založením Mezinárodního Červeného kříže. Sdružení, které by se zabývalo pouze záchranou tonoucích, vzniká až po první světové válce. V těchto letech jsou sokolskými spolky a sdružením YMCA (Křesťanské sdružení mladých mužů) organizovány dobrovolné sbory zachránců tonoucích. Tyto organizace těží z práce některých evropských států (Holandsko, Německo, Francie, Anglie), kde mají dobrovolné vodní záchranné spolky již více než stoletou tradici, přičemž jejich hlavní činností je osvěta (vydávání publikací), spolu s organizací vodní záchranné služby v rámci pořádání letních táborů. Zejména pak sdružení YMCA věnuje hlavní pozornost preciznímu vyškolení svých záchranářů, pro které jsou vypracována jednotná metodická pravidla a přísný zkušební řád. Léta praxe a úspěšně složené zkoušky opravňovaly dobrovolníky k zisku hodností zachránce – junior, zachránce – senior a zachránce – instruktor, jež vymezovaly přesné povinnosti. Slibný rozmach vodní záchranářské činnosti byl pozastaven vlivem druhé světové války, přičemž ani v poválečné době není čas ani prostor na znovuvybudování vodní záchranné služby. Hlavním aktérem v obnově vodní záchranné služby u nás byl J. Řepa, kterému prosazení této myšlenky trvalo více než 10 let. Jeho úsilí bylo poháněno narůstajícími počty utonulých, jež byly v porovnání s některými dalšími evropskými státy, dokonce i přímořskými, alarmující. Teprve později VZS ČČK, vychovala již mnoho specializovaných záchranářů a bylo založeno
15
velké množství organizací VZS, jejichž činnost stále přispívá ke snížení počtu utonulých osob na našem území (Miler a Bělohlávek 1989).
Vodní záchranná služba ČČK má v současnosti čtyři hlavní pilíře své činnosti:
záchrana a poskytování neodkladné rozšířené první pomoci na otevřených vodních plochách a v jejich blízkosti včetně technické pomoci a záchrany;
komplexní vzdělávací řád záchranářů – od juniorů po specialisty na specifické typy vodního prostředí a lektory/instruktory/školitele nejen pro složky IZS;
vodní záchranná služba ČČK jako aktivní součást IZS;
sport a volnočasové aktivity pro mládež i dospělé, včetně prevence tonutí.
Podrobný popis hlavních pilířů Vodní záchranné služby dle VZS ČČK (2019).
Záchrana a poskytování neodkladné rozšířené první pomoci na otevřených vodních plochách a v jejich blízkosti, včetně technické pomoci a záchrany.
V České republice je utonutí čtvrtou nejčastější úrazovou příčinou náhlé smrti u dospělých a druhou u dětí a mládeže. Právě proto je činnost VZS na velkých vodních plochách naprosto nenahraditelná. Vodní záchranná služba ČČK je hlavním lídrem v oblasti vodní záchrany u nás. Je jedinou celostátní organizací svého druhu, která působí na vybraných vodních plochách a to zejména v letních měsících. Veškerou činnost zabezpečují vodní záchranáři zdarma, navíc ve svém volném čase a na vodních plochách fungují zpravidla v režimu 24 hod/nonstop. VZS je jako ostatní složky integrovaného záchranného systému (IZS) běžně využívána k zásahům na vodních plochách, nebo jejich bezprostřední blízkosti krajskými operačními středisky Hasičského záchranného sboru ČR (HZS), Zdravotnických záchranných služeb (ZZS), Policie ČR. Hlavní pole působnosti VZS je zejména v lokalitách, které jsou obtížně dostupné bez rychlého nasazení motorového plavidla. Zároveň musejí mít vodní záchranáři dokonale zmapovaná území vodních ploch, břehu a okolí, kde působí. Právě tyto znalosti jsou mnohdy klíčové pro rychlý zásah a záchranu života, jelikož okamžitá odezva např. na výzvu tonutí výrazně zvyšuje šanci na přežití. VZS je zároveň poskytovatelem vybavení jako jsou motorové čluny posádkám ZZS, za účelem usnadnění převozu pacienta a následný rychlý transport sanitním vozem, nebo vrtulníkem Letecké záchranné služby (LZS).
16
Komplexní vzdělávací řád záchranářů – od juniorů po specialisty na specifické typy vodního prostředí a lektory/instruktory/školitele nejen pro složky IZS.
Vodní záchranná služba může ve své práci jako jediná z ČR těžit z členství v ILS, jež je největší celosvětovou asociací vodní záchrany. VZS má vlastní vzdělávací program, který připravuje své členy už od 6 let věku na jejich působení ve VZS, zároveň spolupracuje při výcviku s ostatními složkami IZS. Výcviky spojené s IZS se týkají především ovládání motorových plavidel, oblasti hladinové služby, divoké vody, zásahu v povodních a specializované záchrany na ledě. Úzká spolupráce se složkami IZS je pro VZS prioritou. VZS má pro oblast preventivní a záchranné činnosti akreditované kurzy Plavčík, Mistr Plavčík a Záchranář na volné vodě, které byly transformovány do systému Národní soustavy kvalifikací (NSK). Zároveň nabízí i certifikované kurzy jako například Záchranářské minimum, Záchrana na zamrzlé vodní hladině a další. Účastníci kurzů jsou zároveň připravování na činnost v rámci zásahové aktivity v IZS při řešení mimořádných situací. Dále je VZS Pověřenou osobou k ověřování praktických dovedností při vedení malého plavidla v kategoriích M a S, vydávaných Státní plavební správou.
Vodní záchranná služba ČČK jako aktivní součást IZS.
VZS je zapsána v Ústředním poplachovém plánu ČR a je ostatní složkou IZS.
Již při katastrofálních povodních v roce 1997 prokázala VZS svou pohotovost v nejnáročnějších podmínkách a od té doby se spolu se svými záchrannými týmy účastnila všech větších či menších povodní. VZS má specialisty na zásahy jak na volné vodě, tak na vodě tekoucí, kteří jsou nasazováni do náročných podmínek a to nejen při záplavách, ale i v případě pátracích akcí v bezprostřední blízkosti vodních ploch a toků. Tito specialisté jsou díky svému výcviku a vybavení schopni zajistit záchranu lidí a majetku i evakuaci. Zároveň jsou vodní záchranář nasazováni při likvidačních pracích a záchraně majetku.
Sport a volnočasové aktivity pro mládež i dospělé.
Juniorská i seniorská reprezentace VZS se pravidelně účastní Mistrovství Evropy nebo Mistrovství světa ve vodním záchranném sportu (Lifesaving).
Reprezentace je utvářena díky systému nominačních závodů. Závodníci jsou na závody připravováni domácími pobočnými spolky, přičemž vyvrcholením soutěžní sezóny na domácí půdě je Mistrovství republiky dětí a mládeže v disciplínách ILS a Mistrovství
17
republiky v plážových a mořských disciplínách podle pravidel ILS, pokud to dovolují momentální podmínky. Dle výsledků v těchto závodech jsou následně závodníci nominováni na světové či evropské šampionáty. Pobočné spolky zároveň organizují již tradiční závody pro seniorskou členskou základnu, jako například Blanenská 250 či Tvrdošíjní v Jablonci nad Nisou.