Oponentní posudek diplomové práce
Autor: Denisa Štelzigová
Studijní obor: Učitelství 1. stupně ZŠ
Název: Práce učitele na základní škole při nemocnici Rozsah: 85 stran textu; v textu 7 tabulek, 8 grafů, 3 obrázky Přílohy: 3
Vedoucí diplomové práce: PhDr. Vladimír Píša
Popis diplomové práce:
Předložená diplomová práce nazvaná Práce učitele na ZŠ při nemocnici deklaruje pedeutologické téma, když si klade za cíl analyzovat specifika práce učitele ve speciálním vzdělávacím nemocničním zařízení. Práce je kromě úvodu strukturována do sedmi hlavních kapitol (1. Cíle; 2. Běžná základní škola; 3. ZŠ a MŠ při nemocnici – charakteristika školy; 4.
Oddělení dětské psychiatrie; 5. Škola na dětském psychiatrickém oddělení; 6. Návrh nových metod práce; 7. Závěr), které jsou dále ještě podrobněji členěny na dalších 25 podkapitol.
Práci uzavírá seznam použité literatury, připojeny jsou tři přílohy.
Hodnocení diplomové práce:
Jako cenné na diplomové práci vnímán, že si autorka svým obsahovým zaměřením vybrala v pedeutologii tematicky nikoliv zcela běžnou oblast – práci učitele ve speciální škole se specifickým nemocničním režimem. Na práci je zřejmé (možná, že jen počáteční) nadšení diplomantky pro nelehkou práci této učitelské kategorie. Jako značně problematické však hodnotím koncepční i obsahové uchopení uvedeného tématu.
Především se domnívám, že struktura textu je příliš komplikovaná a postrádá na více místech logiku, resp. nekoresponduje zcela s hlavním cílovým záměrem. Některé pasáže textu proto považuji za nadbytečné, uchylující se od specifické obsahové linie, nebo jsou přímo i ve vztahu k zadání nevhodné. S problematickou strukturací přirozeně souvisí obsahová nevyváženost, kdy klíčový záměr práce neodpovídá obsahové proporci rozsahem ani kvalitou a zaměřením. Jestliže se práce zaměřuje na osobnostní a profesní specifika učitele speciální školy, která mají být komparována s charakteristikami učitele základní školy (viz vymezený cíl), jeví se pak např. kapitoly 2.3, 2.6 (na s. 26-28 jde o reklamní leták?), 2.7, 2.8 (s. 29-32 – nezdá se být nikterak objevné, že jsou při výuce využívány organizační formy), 2.9 (s. 34 – k čemu v práci slouží Lernerova klasifikace metod?) atd., jako nepatřičné. Druhá a třetí kapitola nejsou obsahově vyvážené, „polarizované“ a analogicky strukturované, aby mohl být jejich obsah (čili rozdíly obou výchovných prostředí) vůbec porovnáván. Ke klíčovému objektu, k učiteli, je rozsahem i obsahovou hloubkou v práci sděleno velmi málo; chybí jakákoliv hlubší a relevantní analýza jeho profesních charakteristik, stejně jako komparace pracovních, příp. osobnostních profilů obou kategorií učitele. Ostatně, z čeho by autorka čerpala, neuvádí-li v seznamu téměř žádnou odbornou publikaci zaměřenou k profesi učitele!
V tomto mě kvalita textu velmi zklamala. Právě tak je např. nelogické, že se autorka v práci daleko více věnuje struktuře základní školy, než charakteristikám speciální školy při nemocnici, která je přitom ale objektem zájmu diplomantky atd. V práci bych navíc očekával i výzkumně zaměřenou rovinu, pakliže je popisována jedna konkrétní instituce, a jestliže se s takovými metodami explicitně počítá v zadání diplomové práce.
Samostatným a klíčovým problémem textu je kategorie cíle, resp. cílů práce. Autorka jej v diplomové práci vymezila explicitně (na s. 9). To považuji za chvályhodné. Tyto (dva) vymezené cíle práce ovšem nejsou dostatečně exaktně, operacionalizovaně, a tedy ani vhodně
formulovány. Jejich vágnost a neurčitost spočívá v příliš široké („porovnání práce učitele“) a nevymezené („zaměření na děti“) dikci. Kromě toho se tento cíl příliš neshoduje s tím, který je formulován v zadání. Který tedy platí? Druhá část cíle se v rozporu s cílem v zadání zaměřuje zcela jiným směrem (k žákům, nikoliv k učiteli) a tím také odbornou pozornost odpoutává jinam a sledované obsahové spektrum tak nevhodně rozšiřuje. Problematická formulace cíle potom komplikuje obsahovou, formální i metodickou stránku textu. Ten má převážně popisnou povahu a jeví se, jako by autorka, vše co zná, chtěla v textu uplatnit.
Popisovaná fakta nejsou tříděna, dostatečně analyzována, syntetizována, komparována nebo hlouběji diskutována. Zřejmý je povrchní charakter textu. Závěry práce vyznívají banálně (např. naznačená kauzalita zvyšujícího se počtu dětí a nutnost využívání nových metod práce aj.), nepřesvědčivě a nikterak nevyhodnocují splnění cíle (komparace učitelů obou kategorií ostatně ani splněna nebyla) atd.
Zásadní výhrady mám také k nedostatečnému rozsahu a k výběru pramenů. Jednak je zřejmé, že v seznamu literatury citelně chybí pedeutologicky orientovaná literatura (např. na úkor speciálně pedagogické). Monografické práce nejsou kromě jediné (pouze Fenstermacher, Soltis 2008 k vyučovacím stylům) citovány a využity vůbec! Dále se domnívám, že elektronické prameny nejsou ve větším rozsahu, resp. v natolik nepříznivém podílu (10 z 22!), v jakém je autorka uvádí, pro využití odborného textu na místě (diplomová práce je odborným textem). Souvisí to s charakterem těchto zdrojů a v důsledku s absencí hlubší laborace s tištěnými texty. Titul Vališová, Kasíková 2007 je uveden v seznamu dvakrát.
Doporučení, dotazy k obhajobě:
Ve své obhajobě vymezte explicitně vaše odborná zjištění týkající se rozdílů osobnostních a profesních charakteristik učitelů základní školy a učitelů speciální školy při nemocnici.
Uveďte, jak jste se k těmto výsledkům dopracovala. Použijte rozšířený repertoár odpovídající odborné literatury. Prezentujte výsledky instruktivně, např. tabulkou, grafem a odpovídající hutnou diskuzí.
Celkové hodnocení:
Diplomová práce studentky Denisy Štelzigové „Práce učitele na ZŠ při nemocnici“ je zatížena v koncepční, obsahové i metodické rovině řadou nedostatků, problematické je naplnění cílů práce, neuspokojivá je práce s literárními prameny. Přesto se domnívám, že zásadní výsledky, resp. závěry sepsaného textu je možno autorkou při obhajobě relevantně referovat. Tímto a odpovídajícími odbornými reakcemi diplomantky na uvedené připomínky v hodnocení také explicitně podmiňuji doporučení práce k obhajobě, neboť splňuje požadavky kladené na diplomové práce jen omezeně a s vážnými výhradami. Vzhledem k výše uvedenému navrhuji práci ještě hodnotit klasifikačním stupněm „dobře“. Po jednoznačně úspěšné obhajobě doporučuji udělení titulu „magistr“.
10. ledna 2011 doc. PaedDr. Petr Urbánek, Dr.
oponent diplomové práce, KPP
