Odborný posudek oponenta diplomové práce
Autorka DP: Nikola TICHÁ
Studijní program: Učitelství pro základní školy Studijní obor: Učitelství pro 1. stupeň ZŠ
Název DP: Podpora salutogenetických individuálních charakteristik výtvarnou činností
Vedoucí práce: PhDr. Magda Nišponská, Ph.D.
Splnění cíle zadání: V oficiálním zadání práce je uveden cíl „ověřit, které z 11-ti (sic!) salutogenetických faktorů jsou podporovány výtvarnou činností – malba“, logicky však takto pojatý cíl byl redukován na zjištění, zda „pomocí výtvarného projevu lze podporovat (salutogenetické) individuální charakteristiky dítěte v mladším školním věku“ (viz Úvod).
Takto pojatý cíl již úzce souvisí se základní výzkumnou situací: autorka DP u dvojčat (chlapce a dívky) řekněme „aplikovala“ po dobu tří měsíců určitý sumář výtvarných technik a pokusila se porovnat salutogenetické charakteristiky před a po „aplikaci“, což samo o sobě je zajímavé a ojedinělé, takže cíl byl v podstatě splněn.
Hodnocení práce po stránce formální: V práci se objevují občasné chyby (str. 39: „byly změněny i křestní jména“, str. 49: „oba hodnoceny kladně“, str. 64: chyby v užití zájmena
„můj“…), nicméně celkově je práce psána poměrně pečlivě.
Úroveň zpracování a prezentace odborných zdrojů a signatury použitých zdrojů dle aktuální normy ISO 690: Norma je dodržována, autorka celkem zručně pracuje se zdroji, cituje poměrně důsledně, i když je zřejmé, že preferuje určité zdroje – disertační práce J.
Závory, starší práce Helusove a Vymětala (z let 1987 a 1979) – zde je na místě otázka, zda nebylo účelnější pracovat s novějšími pracemi obou autorů. Navíc citace u Heluse nejsou zcela přesné. Postrádám pro danou tematiku velmi důležité práce J. Křivohlavého (Psychologie zdraví aj.). Minimálně dva tituly z oficiálního zadání (Markoš, Pohnerová) nejsou uvedeny v přehledu použité literatury.
Hodnocení práce po stránce obsahové a metodologické: Jde o DP svým způsobem mimořádnou a ojedinělou: pojem salutogeneze (ale i artefiletika a další) jsou v ČR velmi
„mladé“ a prakticky neznámé, na pedagogických fakultách se s nimi pracuje velmi málo, nakonec svou povahou zejména salutogeneze patří převážně do klinické psychologie, případně některých jiných specializovaných disciplín. Je tedy skutečně odvážné i obdivuhodné, jestliže studentka řekněme nepsychologického oboru se pouští do takto neprobádané a náročné oblasti. Výsledkem je především vynikající teoretická část, i když bude pro „běžného čtenáře“ (například jiné studenty) místy až příliš náročná a
nesrozumitelná. Podobně důkladný a pečlivý přístup se autorka snaží uplatnit i v praktické části – věnovala nesporně nadprůměrně času přípravě, promýšlela detaily a postupy, použila i velmi důkladné metody při vyhodnocení získaných dat. Takto pojatý výzkum však chtě nechtě zřejmě narazil na objektivní meze: především je velmi sporné, zda tříměsíční poměrně důkladná práce s dvěma sourozenci (dvojčaty) skutečně může prokazatelně tyto děti
kvalitativně „posunout“ v základních salutogenetických charakteristikách jejich
individuálního vývoje. Obávám se, že na to byl příliš krátký čas a autorka nemohla zcela objektivně při vší snaze oddělit vliv použitých výtvarných technik od jiných vlivů a že ani kombinací metod (zejména opakovaná důkladná interwiew s rodiči a učitelkou) nedokážou tyto účinky artefiletiky nezpochybnitelně popsat. S trochou nadsázky – celé téma DP je spíše úkolem přinejmenším pro mnohaletou specializovanou disertační práci nebo pro celý
výzkumný cíl a je poněkud nad síly jedné studenty učitelství pro první stupeň. Navíc některé detaily autorce přece jen unikly: např. na str. 40 a 41 jsou údajné kazuistiky obou dětí:
ve skutečnosti je uvedeno jen několik údajů o dětech, chybí i konkrétní věk (!), prakticky žádné anamnestické údaje včetně údajů o rodičích, podobně žádné údaje o školním prospěchu – nejde tedy o kazuistiky, ale spíše o drobné aktuální charakteristiky obou dětí.
Obávám se také, že autorka je příliš strohá při „poselství“ své práce: v krátkém Závěru sice o své DP tvrdí, že „poskytuje ostatním další námět k podrobnějšímu zjištění“, ovšem kdo jsou
„ti ostatní“? Studenti, učitelé, odborníci? Jak konkrétně poznatky z této specifické DP může využít student, učitel, rodič? U rodičů to autorka aspoň naznačuje, učitelé – a přitom DP vznikala na pedagogickém oboru! – zůstali stranou, i když by se možná aspoň někteří rádi se salutogenetikou seznámili a artefiletiku konkrétně použili.
Studentův přístup ke zpracování práce: Jde o práci psanou neuspěchaně, solidně, s nadšením i nasazením.
Návrh podnětů k obhajobě:
Je artefiletika přístupná „běžné“ učitelce prvního stupně? Jak se s ní může učitelka aspoň seznámit?
Závěrečné vyjádření oponenta:
Práce splňuje požadavky na udělení akademického titulu „magistr“ (Mgr.).
Návrh výsledné známky: : „velmi dobře“ (2) Datum vyhotovení posudku: 23.5.2010
Podpis: PhDr. Vladimír Píša KPP PeF TUL
