Anotace
Cílem bakalářské práce je zhodnotit výkonnost podniku Korálky abc s.r.o. pomocí vybraných ukazatelů. Výkonnost podniku je hodnocena v letech 2014 – 2018. Celá práce je rozdělena do dvou částí. První částí je teoretická část, která definuje základní pojmy, zdroje dat pro finanční analýzu a samotné metody finanční analýzy. Druhou částí je praktická část, kde jsou jednotlivé metody finanční analýzy uvedeny v praxi. Jsou zde analyzovány absolutní, rozdílové a poměrové ukazatele. Závěr práce shrnuje vypočtené údaje.
Klíčová slova
Absolutní ukazatele, finanční analýza, poměrové ukazatele, rozdílové ukazatele, výkonnost podniku.
Annotation
The aim of this bachelor thesis is to evaluate the business performance of the company Korálky abc, s.r.o. by using selected indicators. Company performance is evaluated in years 2014 – 2018. The whole thesis is divided in two parts. The first part is the theoretical part, which defines basic concepts, resources for financial analysis and methods used within the financial analysis. The second part is the practical part, where the methods of financial analysis are applied in practice. To do so, absolute, differential indicators and ratios are analysed. The conclusion summarizes the calculated data.
Key words
Absolute indicators, business performance, differential indicators, financial analysis, ratios.
7 Obsah
SEZNAM TABULEK ... 8
SEZNAM ZKRATEK ... 9
ÚVOD ... 10
1 HODNOCENÍ VÝKONNOSTI PODNIKU ... 11
2 FINANČNÍ ANALÝZA ... 14
2.1 CÍLE FINANČNÍ ANALÝZY... 14
2.2 FUNKCE FINANČNÍ ANALÝZY ... 15
2.3 ZDROJE DAT PRO FINANČNÍ ANALÝZU ... 16
2.3.1 Rozvaha ... 16
2.3.2 Výkaz zisku a ztráty ... 17
2.3.3 Cash flow ... 18
3 METODY FINANČNÍ ANALÝZY ... 20
3.1 ANALÝZA ABSOLUTNÍCH UKAZATELŮ... 21
3.2 ANALÝZA ROZDÍLOVÝCH UKAZATELŮ ... 21
3.3 ANALÝZA POMĚROVÝCH UKAZATELŮ ... 22
3.3.1 Ukazatele rentability ... 22
3.3.2 Ukazatele zadluženosti ... 23
3.3.3 Ukazatele likvidity ... 25
3.3.4 Ukazatele aktivity ... 26
4 KORÁLKY ABC S.R.O. ... 28
4.1 FINANČNÍ ANALÝZA PODNIKU KORÁLKY ABC S.R.O. ... 29
4.1.1 Analýza absolutních ukazatelů ... 29
4.1.2 Analýza rozdílových ukazatelů ... 34
4.1.3 Analýza poměrových ukazatelů ... 35
4.2 ZHODNOCENÍ VÝKONNOSTI PODNIKU KORÁLKY ABC S.R.O. ... 40
ZÁVĚR ... 42
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ... 43
SEZNAM PŘÍLOH ... 44
8
Seznam tabulek
Tab. 1: Rozvaha ... 17
Tab. 2: Různé formy zisku ... 18
Tab. 3: Základní informace o společnosti ... 28
Tab. 4: Horizontální analýza rozvahy ... 29
Tab. 5: Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty ... 30
Tab. 6: Vertikální analýza rozvahy ... 32
Tab. 7: Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty ... 34
Tab. 8: Čistý pracovní kapitál ... 34
Tab. 9: Ukazatelé rentability ... 35
Tab. 10: Ukazatelé zadluženosti ... 36
Tab. 11: Ukazatelé likvidity ... 37
Tab. 12: Ukazatelé aktivity ... 38
9
Seznam zkratek
ČPK – čistý pracovní kapitál ČPP – čisté pohotové prostředky PPF – peněžně pohledávkový fond ROS – return on sales
ROA – return on assets ROE – return on equity ROI – return on investment
10
Úvod
Bakalářská práce se zabývá hodnocením výkonnosti podniku Korálky abc s.r.o. Pro hodnocení a finanční analýzy byly vybrány absolutní, rozdílové a poměrové ukazatele.
Analyzována jsou data za roky 2014 – 2018. Celá finanční analýza vychází z výkazů, které společnost byla ochotna poskytnout za uvedená léta. K dispozici byla tedy rozvaha pro výše uvedená léta a výkaz zisků a ztrát.
Celá práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. První kapitola teoretické části začíná vysvětlením, proč vlastně je zapotřebí podnik hodnotit. Poté už následují kapitoly věnované samotné finanční analýze. Ve druhé kapitole se uvádí cíle finanční analýzy, funkce finanční analýzy a zdroje dat pro finanční analýzu. Třetí kapitola se zabývá samotnými metodami finanční analýzy. Tato kapitola je rozdělena na podkapitoly věnující absolutním,
rozdílovým a poměrovým ukazatelům, kde jsou vždy jednotlivé ukazatele definovány a doplněny vzorci.
Čtvrtou kapitolou začíná praktická část bakalářské práce. Nejdříve je uvedena stručná charakteristika vybraného podniku Korálky abc s.r.o. doplněna o jeho historii. Poté následují podkapitoly, které se vždy věnují analýze jednotlivých skupin ukazatelů. Jako první jsou analyzovány absolutní ukazatele. Pomocí horizontální a vertikální analýzy jsou analyzovány oba výkazy, které podnik poskytl, tj. rozvaha a výkaz zisků a ztrát. Po absolutních ukazatelích přichází na řadu ukazatele rozdílové, kde je analyzován pouze čistý pracovní kapitál, jelikož pro výpočet čistých peněžních prostředků nebyl k dispozici dostatek potřebných materiálů. Jako poslední je provedena analýza poměrových ukazatelů, která se zdá být nejobsáhlejší. Jsou zde analyzovány ukazatele rentability, zadluženosti, likvidity a aktivity. U všech ukazatelů je výsledek vždy patřičně interpretován. Poslední podkapitolou této části je zhodnocení výkonnosti podniku a doporučení do budoucna.
Poslední částí bakalářské práce je závěr, kde jsou získané a vypočtené informace shrnuty. Je popsán vývoj podniku a zhodnocena jeho aktuální finanční situace.
11
1 Hodnocení výkonnosti podniku
Definice pojmu výkonnost není zcela jednoznačná vzhledem k tomu, že tento pojem je hojně využíván napříč všemi možnými vědeckými i nevědeckými obory. Je tedy možné získat celou řadu odpovědí. Wagner (2009, s. 15) uvádí, že ,,… výkonnost znamená charakteristiku, která popisuje způsob respektive průběh, jakým zkoumaný subjekt vykonává určitou činnost, na základě podobnosti s referenčním způsobem vykonání (průběhu) této činnosti.“
V případě, kdy subjekt chce výkonnost nějakým způsobem interpretovat, je zapotřebí porovnat zkoumaný jev s jevem referenčním dle daných kritérií. Takováto definice ovšem vystihuje fungování každého živého organismu. Tím pádem vystihuje i výkonnost u podniků (Wagner, 2009).
Dle Wagnera (2009) je dané, že činnost, u které je posuzována výkonnost, je časově zaměřená, tj. vede do budoucnosti. Aby bylo cílové zaměření činnosti zdůrazněno, není od věci od sebe odlišit dvě na sebe navazující výkonnostní dimenze. Tyto dimenze odpovídají na jednoduchou otázku ,,Co je zapotřebí udělat pro to, abychom směřovali k dosažení určitého cíle?“ První dimenze je označována jako efektivnost. Lze ji označit anglickým souslovím ,,do the right things“ neboli dělat správné věci. Tato dimenze spočívá ve správné volbě činnosti, která je provozována. Druhá dimenze je dle Wagnera (2009) označena jako účinnost. Její anglické označení je získáno pouhým prohozením slov, čímž vznikne ,,do the things right“ čili dělat věci správně. Zde se posuzuje, jakým způsobem je zvolená činnosti vykonávána.
Výkonnost podniku může být hodnocena různými způsoby a účel, pro který se toto hodnocení provádí, může být různý. Je možné se setkat s hodnocením podniku, který vyžadují interní či externí uživatelé podnikových dat nebo například z důvodu změny vlastníka podniku nebo strukturálních změn. V současné době je toto hodnocení velice aktuální, vzhledem k faktu, že společnosti se prodávají, rozdělují, slučují, transformují či krachují. Analýza rizika hraje daleko vyšší roli, takže hodnocení podniku má zásadní vliv (Vochozka, 2011).
Interní hodnocení výkonnosti podniku by mělo být v každé společnosti automatické. Zájem na něm by měl mít jak management, tak samotný majitel podniku. Z pohledu managementu je zapotřebí zjistit, jak si podnik stojí a zda bylo dosaženo cílů společnosti. Osobou, která provádí finanční analýzu, může být třeba samotný manažer podniku, jelikož má neomezený
12
přístup k informacím. Výsledky finanční analýzy jsou nezbytné pro každodenní manažerskou činnost. Bez těchto výsledků není možné naplánovat cíle podniku. Jak již bylo zmíněno, i majitel společnosti má zájem na informacích o hodnocení podniku. Je logické předpokládat, že bude požadovat informace o tom, v jakém stavu je jeho majetek vložený do podniku. Zda dochází k jeho růstu, stagnaci či poklesu a jakou rychlostí k těmto zmíněným jevům dochází. Přístup k informacím obsaženým ve výstupech finanční analýzy ocení i zaměstnanci podniku s ohledem na jistotu zaměstnání a stabilitu finančního příjmu v podobě získávané mzdy (Vochozka, 2011).
Podnik je zapotřebí hodnotit také z důvodu změny vlastníka či strukturálních změn.
V případě prodeje podniku, podílu v podniku či fúzi hraje hlavní roli pro kupujícího i prodávající tržní cena podniku upravená o subjektivní aspekty. Z toho vyplývá, že hodnota
podniku není primárně cenou, kterou podnik na trhu má, ale celkovým souhrnem užitků, které může podnik přinést kupujícímu. Zjednodušeně řečeno, subjektivní aspekty, jak z názvu vyplývá, se na straně kupujícího a prodávajícího liší, jelikož každý má jiný záměr.
Jako příklad lze uvést, že prodávající do hodnoty zahrne očekávaný vývoj společnosti. Pod tímto si lze představit například rozjednané kontrakty, rozvoj výrobkového portfolia či inovace výrobku. U kupujícího je zase na druhou stranu klíčový motiv koupě podniku, který zmíněné aspekty ovlivní. Například v případě zájmu na likvidaci společnosti totiž nebude kupujícího příliš zajímat očekávaný vývoj podniku. Bude mít zájem pouze na likvidaci konkurence. Dalším příkladem může být případná existence či neexistence konkrétního zájemce o koupi. V případě neexistence zájemce prodávající nemůže klást důraz na nějaké subjektivní aspekty, jelikož nebude mít s kým vyjednávat a bude se muset držet hlavně tržní ceny (Vochozka, 2011).
Je možné se setkat také s hodnocením podniku ze strany externích subjektů. Pod pojmem externí subjekt si lze představit subjekty, které spolupracují s hodnoceným podnikem.
Konkrétně se jedná o odběratele, banky, dodavatele, pojišťovny, kooperující podniky, zaměstnance, stát apod. Této skupině subjektů, která podnik ovlivňuje a zároveň je jím ovlivňována se obecně říká stakeholders. Za nejdůležitějšího stakeholdera se považují banky či jiné finanční instituce, které poskytují prostředky pro dlouhodobé či krátkodobé financování. Banka má v tomto směru poněkud výjimečné postavení, protože ačkoliv stojí mimo oblast hodnoceného podniku, vždy má na vyžádání přístup k jakýmkoli informacím, které pro své aktivity a rozhodování potřebuje. Je zapotřebí, aby banka či jiní věřitelé měli
13
přehled o finančním zdraví dané společnosti. Většinou ve fázi rozhodování o udělení úvěru mají banky nejlepší přístup k informacím získaným v aktuálním čase přímo od hodnoceného podniku. Na to navazuje pravidelné informování o finanční situaci (Vochozka, 2011).
Výkonnost a konkurenceschopnost podniku jsou dva pojmy velice často dávané do jedné roviny a stojí na nich úspěch celého podniku. Marinič (2008, s.14) uvádí, že ,,…úspěšná firma musí vytvářet a prodávat výrobky či nabízet služby akceptované zákazníkem, za současného zvládnutí celkové efektivnosti firemních procesů pomocí nejefektivnějších metod
řízení, s jediným cílem – prostřednictvím zvyšování firemní výkonnosti dlouhodobě a cílevědomě zvyšovat celkovou výslednou hodnotu firmy.“
Nejefektivnější formou organizace výše zmíněných firemních procesů je mechanismus trhu.
Na trhu se střetává poptávka po uspokojení potřeb s nabídkou tvůrců prostředků pro uspokojení zmíněných potřeb. Kubíčková (2015, s. 2) uvádí, že ,,…tržní mechanismus vkládá jako podnět pro realizaci činností směřujících k uspokojení potřeb zprostředkující článek, který převádí neosobní, objektivní cíl do osobní, subjektivní roviny, veličinu zisku.“
V podniku tedy jinými slovy dochází k dvojí akci. Vstupní věcné prvky se přeměňují do výkonu, který má za následek uspokojení potřeby (poptávky). Z druhé strany tyto věcné vstupy dosahují zhodnocení vložených prostředků, kdy záleží hlavně na výši přírůstku těchto prostředků. Dochází tedy k dvojímu uspokojení. Uspokojuje se poptávka i zájem na zvyšování hodnoty vložených prostředků. Ačkoliv se jedná o zájmy odlišné, navzájem se tyto dvě oblasti podmiňují. Poptávka zase může být uspokojena v případě, že dochází k tvorbě zisku. Existují ukazatele, které měří hodnotu investovaného kapitálu, peněžní charakteristiky nebo tržní hodnotu podniku. Tyto ukazatele rozšiřují vypovídající schopnost samotného zisku o oblasti, které obsahují společenský charakter. Je možné si pod tím například představit hodnocení chování firmy, podmínky, ve kterých podnik pracuje nebo také vnímání postavení společnosti v dynamickém prostředí a jak odolává konkurenci (Kubíčková, Jindřichovská, 2015).
Výkonnost a konkurenceschopnost podniku vlastně sama o sobě vyzývá k jejímu měření.
Dostatečná finanční výkonnost podniku je totiž nezanedbatelná, protože vypovídá o podniku jako takovém. Závisí na ní atraktivnost pro investory, určování silných a naopak slabých stránek podniku, určování stability, rozhodování o investicích apod. (Kubíčková, Jindřichovská, 2015).
14
2 Finanční analýza
Finanční analýzu je možno definovat jako metodu sloužící ke zjištění finančního zdraví podniku, což má ve společnosti na starosti finanční manažer a vrcholové vedení (Vochozka, 2011). Pokud má být podnik úspěšný, bez finanční analýzy se v dnešní době nelze obejít.
Hlavní smysl spočívá v přípravě materiálů pro kvalifikované rozhodování o činnostech podniku. Evidentně existuje úzká spojitost mezi účetnictvím a následným rozhodnutím podniku. Problémem účetnictví ovšem je, že poskytuje data vztahující se pouze k jednomu určitému časovému okamžiku. Pro další hodnocení je zapotřebí podrobit data finanční analýze (Kalouda, 2017). Při správném rozhodování nelze vycházet pouze z účetních zůstatků či obratů. Je zapotřebí je porovnat s dalšími číselnými údaji. (Vochozka, 2011).
Velkou výhodou je, že finanční analýza pracuje ve více rovinách. Jsou zohledněny minulé události, takže je možno zhodnotit, jak si v minulých letech podnik vedl a jak se vyvíjela jeho finanční situace. Jako další lze uvést, že finanční analýza je schopna pracovat v různých časových rovinách (Parmenter, 2015).
Hlavní význam finanční analýzy je tedy možné shledat v prověření finančního zdraví podniku, jinými slovy ex post analýze a následném vytvoření odrazového můstku pro finanční plán neboli pro ex ante analýzu. V případě ex post analýzy se zjišťuje finanční situace k danému datu a odhaduje se její vývoj v nejbližší budoucnosti. Ex ante analýza zase hledá odpovědi na otázky v oblasti plánování hlavních finančních veličin (Kalouda, 2017).
2.1 Cíle finanční analýzy
Co se stanovení cílů finanční analýzy týká, nelze je definovat zcela jednoznačně. Záleží na tom, kdo analýzu provádí, v jakém vztahu je ke společnosti a jaká data má k dispozici. Na druhou stranu zase záleží, v jakém časovém horizontu se daná finanční analýza provádí.
Jinými slovy, jaké časové období analytika konkrétně zajímá. V případě analýzy dat za uplynulé účetní období nejčastěji dochází k porovnávání aktuálních dat s plánovanými hodnotami. Další možností je analýza dat za několik období. K té dochází v situaci, kdy je zapotřebí zjistit tendence trvalejšího charakteru, vysvětlit trvalé problémy a následně upravit stávající strategii podniku. Jako poslední lze uvést analýzu účetních dat, která slouží k níže zmíněné predikci očekávaného vývoje v nejbližším období (Kubíčková, 2015).
15
V případě, že analýzu provádí podnik sám, jednalo by se o interní finanční analýzu. Takovou analýzu provádí takový subjekt, který má k dispozici veškeré informace o dané společnosti (Kubíčková, 2015). V tomto případě lze za základní cíle finanční analýzy považovat dosažení stability podniku, která je hodnocena pomocí dvou kritérií. První kritérium je nejzákladnější, protože opisuje vlastně celý smysl podnikání. Jedná se o schopnost společnosti vytvářet zisk. Jinými slovy je zapotřebí zajišťovat přírůstek majetku a zvyšovat hodnotu vloženého kapitálu, což je cíl každého, kdo se rozhodne s podnikáním začít.
Druhým kritériem je zajištění schopnosti podniku hradit své závazky. Toto kritérium je zde uvedeno jako druhé, ale to neubírá na jeho důležitosti. Bez zajištění platební schopnosti není existence podniku nadále možná (Růčková, 2011).
2.2 Funkce finanční analýzy
Přesné vymezení funkcí finanční analýzy může být obtížné. Obecně lze uvést zhruba čtyři funkce (Kubíčková, 2015).
Jako první lze jmenovat funkci deskripční. V tomto případě lze zjednodušeně uvést, že vypočtené hodnoty popisují, vyčíslují a zjednodušují charakteristiky vykonaných procesů v podniku (ziskovost výrobků, produktivita práce). Popisováno je minulé účetní období.
Jedná se např. o ukazatele rentability vlastního kapitálu, produktivitu práce či ziskovost výrobků (Kubíčková, 2015).
Další funkcí je funkce valuační. Jak již název napovídá, v tomto případě podnik vypočtené hodnoty porovnává s hodnotami jiných podniků operujících ve stejném odvětví nebo porovnává své hodnoty s průměrnými hodnotami v daném odvětví či oboru, aby si následně mohl udělat obrázek o finančním zdraví podniku (Kubíčková, 2015).
Neméně důležitou funkcí je explanační funkce. Finanční analýza napomáhá zjištění a objasnění důvodů jistých jevů, ať už žádoucích či nežádoucích. Jako příklad lze uvést
situaci, kdy v minulém období došlo ke snížení míry zhodnocení a management vyžaduje identifikaci důvodu této míry zhodnocení. Pomocí finanční analýzy lze jako důvod na základě dostupných podkladů stanovit nárůst cen pořizovaných statků. Díky identifikaci důvodu vzniku dané situace je dále možné učinit kroky k odstranění příčin a zvolení vhodných nástrojů (Kubíčková, Jindřichovská, 2015).
16
A poslední funkcí, která bude zmíněna, je predikční funkce. Pomocí metod finanční analýzy lze odhadnout, zda podniku v nejbližší době hrozí existenční finanční problémy. V případě regresní analýzy, analýzy vývojových trendů či na základě výsledků bankrotních modelů lze takovou hrozbu detekovat a podniknout potřebné kroky (Kubíčková, Jindřichovská, 2015).
2.3 Zdroje dat pro finanční analýzu
Pro vytvoření kvalitní finanční analýzy je zapotřebí získat kvalitní, komplexní data. Dále je zapotřebí si uvědomit, co by mohlo výsledky zkreslit (Růčková, 2011).
Zdroje dat pro tvorbu finanční analýzy lze rozdělit do tří skupin. Hlavním zdrojem pro finanční analýzu je účetnictví jako takové. Zpracovávají se data z výkazů finančního účetnictví, tj. z rozvahy, výkazu zisku a ztrát, výkazu cash flow nebo z výkazu o změnách ve vlastním kapitálu (Kubíčková, 2015). Dále se čerpá z výročních zpráv, které obsahují mimo jiné přílohy v podobě údajů o příslušné účetní jednotce, informace o účetních metodách, doplňující informace k rozvaze a výkazu zisku a ztráty a v neposlední řadě přehled o peněžních tocích (Růčková, 2011).
Ale jak bylo výše zmíněno, nesmí se zapomenout na podklady, které mohou výsledek
zkreslit (Růčková, 2011). Je tedy zapotřebí vzít v úvahu i ostatní data získatelná z podnikového informačního systému, mezi které se řadí například data obsažená ve
statistických výkazech, operativní evidenci, ve vnitřních směrnicích a v neposlední řadě data ze mzdových nebo jiných předpisů. Jako třetí kategorii lze jmenovat externí data, která se dají dohledat například v odborném tisku, obchodním rejstříku či v údajích, které jsou prezentovány na kapitálovém trhu (Kubíčková, Jindřichovská, 2015).
2.3.1 Rozvaha
Základním účetním výkazem je rozvaha. Jedná se o výkaz, který udává informace o stavu majetku a zdrojů krytí daného vždy k určitému datu. Rozvaha je obvykle sestavována ke konci vykazovaného období (Kubíčková, 2015). Aktiva jsou majetkem podniku a pasiva zahrnují zdroj kapitálu, ze kterého byla aktiva pořízena (Vochozka, 2011).
Rozvaha udává přehled ve třech oblastech podniku. Jak lze vidět v Tabulce 1, první z nich je majetková situace, která říká, v jaké podobě je majetek vázán, jak je oceněný a jak moc je opotřebovaný Do druhé oblasti spadají zdroje financování, které říkají, z čeho byl majetek financován. Dále rozvaha sděluje výši vlastních a cizích zdrojů a jejich strukturu. Za
17
poslední oblast lze považovat informace o finanční situaci podniku. Zde se nachází informace o tom, jakého zisku či ztráty podnik dosáhl a jak je podnik schopen plnit své závazky (Růčková, 2011).
Tab. 1: Rozvaha
Aktiva Pasiva
Pohledávky za upsaný základní kapitál Vlastní kapitál
• Základní kapitál
• Kapitálové fondy
• Fondy ze zisku
• Výsledek hospodaření minulých let
• Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-)
Stálá aktiva
• Dlouhodobý nehmotný majetek
• Dlouhodobý hmotný majetek
• Dlouhodobý finanční majetek
Oběžná aktiva
• Zásoby
• Dlouhodobé pohledávky
• Krátkodobé pohledávky
• Krátkodobý finanční majetek
• Peněžní prostředky
Cizí zdroje
• Rezervy
• Dlouhodobé závazky
• Krátkodobé závazky
• Bankovní úvěry a výpomoci
Ostatní aktiva
• Časové rozlišení v aktivech
Ostatní pasiva
• Časové rozlišení v pasivech
Aktiva celkem Pasiva celkem
Zdroj: Vlastní zpracování.
2.3.2 Výkaz zisku a ztráty
Jedná se o výkaz, který informuje o zisku nebo v opačném případě o ztrátě podniku. Je vypočten rozdílem výnosů a nákladů. Na rozdíl od rozvahy, výkaz zisku a ztrát obsahuje údaje, které si týkají celého období a ne pouze daného okamžiku. Výkaz zisku a ztráty lze sestavit buď horizontálně, nebo vertikálně (Kubíčková, 2015).
Výnosy jsou finanční prostředky, které byly podnikem za dané období získány bez ohledu na to, zda skutečně došlo k jejich inkasu. Náklady zase na druhou stranu jsou finanční prostředky, které byly v daném období vynaloženy za účelem získání výnosů. Přitom není
18
podmínkou, aby v daném období došlo k jejich reálné úhradě. To tedy znamená, že se nejedná o skutečné peněžní příjmy a výdaje a výkaz zisku a ztráty tedy nepopisuje skutečnou hotovost podniku. Výkaz zisku a ztrát se dělí na provozní a finanční. Zisk má různé podoby,
které jsou uvedeny v tabulce níže. Nejčastěji využívané formy jsou EAT, EBT, EBIT a EBITDA, které jsou viditelné v Tabulce 2 (Vochozka, 2011).
Tab. 2: Různé formy zisku
Český název Anglický název Zkratka
Zisk pro držitele kmenových akcií Earnings Available for Common Stock Holders
EAC
Čistý zisk (dle účetních výkazů ČR – Výsledek hospodaření za účetní období)
Earnings after Taxes EAT
Zisk před zdaněním Earnings before Taxes EBT
Zisk před zdaněním a úroky Earnings before Interest and Taxes EBIT Zisk před zdaněním, úroky a odpisy Earnings before Interest, Taxes,
Depreciations and Amortization Charges
EBITDA
Čistý provozní zisk po zdanění Net Operating Profit after Taxes NOPAT
Ekonomický zisk Economic Profit
Zdroj: Vlastní zpracování dle Vochozka, (2011).
2.3.3 Cash flow
Výkaz cash flow popisuje tok peněžních příjmů a výdajů za dané účetní období. Počítá se jako rozdíl mezi celkovými příjmy a výdaji. Výsledkem je buď přírůstek, nebo úbytek peněžních prostředků (Kubíčková, 2015).
Výkaz cash flow popisuje nejen vývoj finančních prostředků, ale zajišťuje i změny ve finanční situaci podniku. Pomocí tohoto výkazu se určuje a posuzuje likvidita podniku.
Základem pro výkaz cash flow je krátkodobý likvidní majetek, jinými slovy tedy peněžní prostředky a jejich ekvivalenty (Vochozka, 2011).
Sestavit výkaz cash flow je možné pomocí dvou metod. První metodou je metoda přímá, která vykazuje hlavní skupinu peněžních příjmů a výdajů. Nepřímá metoda je na druhou
19
stranu založena na změnách v rozvaze, nepeněžních transakcích a jiných operacích, které podnik provádí (Vochozka, 2011).
Výkaz cash flow se dělí na tři části. První částí je část provozní, kam patří toky, která vychází ze zisku z běžné činnosti před zdaněním. Tento zisk je poté upravován o nepeněžní operace, mezi které se řadí například odpisy. Na tento krok týkající se provozní činnosti navazuje část, která analyzuje změny pracovního kapitálu. Změny pracovního kapitálu mohou znamenat změnu stavu pohledávek z provozní činnosti, krátkodobých závazků z provozní činnosti nebo změnu stavu zásob. Druhou částí jsou toky z investiční činnosti, které souvisí s pořízením dlouhodobých aktiv, dále do této kategorie spadají půjčky a úvěry. Poslední třetí částí jsou toky z finanční činnosti. Aby došlo ke zvýšení peněžních prostředků, je zapotřebí, aby došlo ke zvýšení základního kapitálu (Vochozka, 2011).
20
3 Metody finanční analýzy
Je zapotřebí si uvědomit, že volba metody finanční analýzy je zcela zásadní pro vyvození spolehlivých závěrů. Během tohoto procesu je nutné zohlednit následující faktory. Prvním z nich je účelnost, což znamená, že volba metody musí korespondovat s předem zadaným cílem. Jinými slovy, je zapotřebí vědět, k čemu má výsledná analýza sloužit. Druhým faktorem je nákladnost. Finanční analýza je časově náročná a velmi kvalifikovaná práce, proto se váže k celé řadě nákladů, které by ovšem měly být přiměřené s ohledem na návratnost. Posledním, tedy třetím faktorem, je spolehlivost. Zde je zapotřebí využít pouze kvalitní data. Platí totiž, že čím spolehlivější vstupní informace budou získány, tím spolehlivější výsledky z analýzy vyplynou (Růčková, 2015).
Pro první, ačkoliv ne úplně přesné, posouzení finančního zdraví podniku stačí zkušenému pracovníkovi z účetního či finančního oddělení nahlédnout do dat obsažených v účetních výkazech bez použití jakékoli matematické operace. Takový pracovník je tedy schopen posoudit finanční situaci na základě právě těchto dat, vyčíst nárůst či pokles absolutního ukazatele nebo posoudit strukturu dílčího prvku na celku. Jinak řečeno, je schopen poznat například podíl oběžných aktiv na celkových aktivech apod. (Kubíčková, 2015).
Jak bylo zmíněno, výše uvedené hodnocení dat je velice nepřesné. V tento moment přichází na řadu elementární postupy (neboli procentní počty). Kromě procentních počtů existují také poměrové ukazatele, které poměřují dvě různé veličiny. Výběr poměřovaných položek závisí na vztahu k určité stránce finanční situace. Porovnávání lze provést nikoliv pouze podílem, ale také rozdílem. Tímto způsobem se lze dostat k další skupině ukazatelů, které lze vypočítat jako rozdíl dvou různých veličin – zisk, čistý pracovní kapitál. Mimo těchto
zmíněných metod lze použít metody vyšší a složitější, mezi které se řadí matematické a statistické analýzy. Zde lze jako příklad uvést metodu měřící rozptyl hodnot, korelaci
jednotlivých veličin, rozložení hodnot v souboru stejných dat a tím pádem i pravděpodobnost výskytu (Kubíčková, 2015).
Za jistou slabou stránkou výše uvedeného dělení metod lze považovat problém se zařazením nových metod, které jsou používány. Jedná se například o komplexní metody, tj. bankrotní a bonitní modely, které využívají jiné než matematické aparáty (Kubíčková, 2015).
21
3.1 Analýza absolutních ukazatelů
Ve finanční analýze jsou využívány dvě techniky rozboru. První takovou technikou je procentní rozbor. Druhou technikou je poměrová analýza. Za základ obou uvedených technik je možné považovat absolutní ukazatele, což jsou vlastně stavové a tokové veličiny tvořící obsah účetních výkazů (Vochozka, 2011). Analýza absolutních ukazatelů zahrnuje horizontální a vertikální analýzu (Růčková, 2015).
S horizontální analýzou je možné se setkat také pod pojmem analýza trendů. Tato analýza pracuje s časovou změnou absolutních ukazatelů. Pro využití horizontální analýzy je zapotřebí mít k dispozici dostatečně dlouhou časovou řadu, protože zde platí, že čím delší časová řada, tím méně nepřesností. Při absolutním vyjádření výpočtu časové změny absolutních ukazatelů postupujeme dle níže uvedeného vzorce (Růčková, 2015).
Absolutní změna = hodnota v běžném období – hodnota v předchozím období (1)
Vertikální analýzu lze nalézt pod pojmem procentní rozbor. Tato analýza pracuje s vnitřní strukturou absolutních ukazatelů. Jedná se o poměřování jednotlivých položek v základních účetních výkazech. Využitím této metody se zjednoduší porovnání účetních výkazů z minulého období nebo také například porovnání analyzovaného podniku s podniky jinými.
V průběhu vertikální analýzy dochází ke zkoumání aktiv i pasiv (Růčková, 2015).
3.2 Analýza rozdílových ukazatelů
Mezi nejdůležitější rozdílové ukazatele patří čistý pracovní kapitál (ČPK). Výchozím zdrojem informací pro jeho vypočtení je rozvaha. ČPK se vypočítá rozdílem mezi oběžnými aktivy a krátkodobými závazky. Vyjadřuje tedy volnou část kapitálu, která neslouží k úhradě krátkodobých závazků. ČPK se využívá pro hodnocení platební schopnosti podniku (Vochozka, 2011).
ČPK = oběžná aktiva – krátkodobé závazky (2)
Do této kategorie ukazatelů patří také čisté peněžní prostředky (ČPP). ČPP vyjadřuje takové finanční prostředky, které jsou bezprostředně k dispozici pro úhradu závazků. Zahrnuje tedy ta nejlikvidnější aktiva. Vypočítá se rozdílem pohotových finančních prostředků a okamžitě splatných závazků, přičemž pohotové finanční prostředky jsou prostředky, které podnik má buď v hotovosti a nebo na běžném účtu. Za okamžitě splatné závazky se považují takové
22
závazky, které mají splatnost v rozmezí jednoho týdně až měsíce (Kubíčková, Jindřichovská, 2015).
ČPP = pohotové finanční prostředky – okamžitě splatné závazky (3)
Jako poslední lze uvést ne příliš často využívaný peněžně - pohledávkový fond (PPF). Jedná se o jakousi modifikaci ČPK. Během výpočtu dochází k odstranění zásob, protože se považují za nejméně likvidní položku. S ohledem na přesnější výpočet dochází k vyloučení dlouhodobých a nedobytných pohledávek, jelikož jsou považovány za nelikvidní (Kubíčková, Jindřichovská, 2015).
PPF = oběžná aktiva – dlouhodobé pohledávky – zásoby – nelikvidní pohledávky – krátkodobé závazky (4)
3.3 Analýza poměrových ukazatelů
Poměrové ukazatele jsou považovány za základní nástroj finanční analýzy. Díky analýze účetních výkazů poměrovými ukazateli je možné získat rychlý přehled o finanční situaci podniku. Proto se také jedná o jednu z nejoblíbenějších metod. Během výpočtu se dávají do poměru jednotlivé položky z rozvahy, výkazu zisku a ztráty nebo například výkazu cash flow. Poměrové ukazatele lze rozdělit do jednotlivých skupin, a to na ukazatele zadluženosti, likvidity, rentability, aktivity a ukazatele kapitálového trhu. Co se doporučených hodnot týče, nelze je přesně stanovit. Často vycházejí právě z praxe a mohou se s ohledem na jednotlivé podniky a jejich pozice měnit (Knápková, 2017).
3.3.1 Ukazatele rentability
Pojem rentabilita lze vysvětlit jako výnosnost vloženého kapitálu. Je považován za měřítko schopnosti podniku dosáhnout zisku. Měří tedy, jak efektivně podnik vytváří nové zdroje (Knápková, 2017).
Jako první bude uvedena rentabilita tržeb, zkráceně ROS (return on sales), která se vypočítá níže uvedeným vzorcem. Zisk uvedený v čitateli vzorce může být po zdanění, před zdaněním nebo také EBIT. Rentabilita tržeb uvádí, kolik čistého zisku připadá na 1 CZK tržeb podniku (Knápková, 2017).
ROS = %&ž()!"#$ (5)
23
Dalším ukazatelem rentability, který lze vypočíst, je rentabilita celkového kapitálu, kterou lze nalézt také pod zkratkou ROA (return on assets). Vzorec je opět uveden níže. Pomocí rentability celkového kapitálu se počítá výkonnost neboli produkční síla podniku. S EBITem se počítá z důvodu, aby bylo možné vypočítat rentabilitu bez vlivu vyvolaného zadlužením či daňovým zatížením. (Knápková, 2017).
ROA = .$%"/.*+,- (6)
Následujícím ukazatelem je rentabilita vlastního kapitálu. Zkráceně ji lze nazvat ROE (return on equity). Pomocí tohoto ukazatele lze vypočítat, jak vysoká je výnosnost kapitálu, který vložili vlastníci do podniku. Obecně by měl výsledek udávat vyšší hodnotu, než udávají úroky z dlouhodobých vkladů. V případě, kdy je rozdíl mezi ROE a úročením vkladů kladný, tak se tato situace nazývá ,,prémie za riziko“, která je odměnou vlastníkům podstupujících riziko (Telecký, 2017).
ROE = č"#%ý !"#$
/3.#%4í $.6"%á3 (7)
Posledním ukazatelem rentability, který bude uveden, je rentabilita investovaného kapitálu, která se vypočítá pomocí vzorce 8. Lze se s touto rentabilitou setkat pod zkratkou ROI
(return on investment). Tento typ rentability výši výnosnosti dlouhodobého kapitálu a kapitálu, který nese náklad. Jinými slovy, pomocí ROI je možné vypočítat, kolik vynáší
dlouhodobý kapitál, který je vložený do majetku (Knápková, 2017).
ROI = 839:;989(ý $.6"%á3!"#$ (8)
3.3.2 Ukazatele zadluženosti
Ukazatele zadluženosti upozorňují podnik na výši rizika. Platí totiž, že čím vyšší míra zadluženosti v podniku existuje, tím větší riziko na sebe podnik přebírá. Podnik totiž musí být schopen platit své závazky bez ohledu na to, zda prochází ziskovým či ztrátovým obdobím. Na druhou stranu zase jistá míra zadluženosti může být podniku prospěšná. Jak je známo, cizí kapitál je obvykle podstatně levnější, než kapitál vlastní. Důvodem je, že úroky z cizího kapitálu umožňují snížení daňové zátěže. Úrok totiž je součástí nákladů a snižuje zisk, ze kterého je placena daň. Tomuto jevu se říká tzv. úrokový daňový štít. Je tedy vhodné, aby podnik hledal optimální finanční strukturu, čili aby našel optimální poměr mezi vlastním
24
a cizím kapitálem. Analýza zadluženosti tedy srovnává položky v rozvaze a ukazuje, z jakých zdrojů podnik financuje aktiva. V tomto případě určuje, kolikrát podnik pokryje
náklady na cizí kapitál (Knápková, 2017).
Základním ukazatelem zadluženosti, je celková zadluženost, kterou lze vypočítat pomocí vzorce (5). Zde se doporučená hodnota pohybuje mezi 30% až 60%. U posuzování je zapotřebí vzít v úvahu zaměření podniku a jeho schopnost splácet své závazky (Knápková, 2017).
Celková zadluženost = <"!í !8&9=>
.$%"/. <>3$>? (9)
Dalším užívaným ukazatelem zadluženosti je míra zadluženosti, kde dochází k výpočtu poměru cizího a vlastního kapitálu, jak je možné vidět ve vzorci (6). Tento ukazatel může být výchozím například pro banku, když podnik žádá o úvěr. Na základě toho, se banka rozhoduje, zda úvěr poskytne či neposkytne. Tento ukazatel totiž podává informace o tom, do jaké výše mohou být nároky věřitelů ohroženy (Knápková, 2017).
Míra zadluženosti = <"!í !8&9=>
/3.#%4í $.6"%á3 (10)
Je zapotřebí se věnovat také struktuře zdrojů z hlediska jejich splatnosti. Krátkodobé zdroje jsou totiž rizikovější vzhledem k faktu, že je zapotřebí je splatit v krátkém čase. Na druhou stranu nižší riziko dlouhodobých zdrojů je vykoupeno jejich vyšší cennou. Pro tuto problematiku se nejčastěji využívají vzorce číslo (7) a (8). Jedná se o podíl dlouhodobých cizích zdrojů na celkovém dlouhodobém kapitálu a podíl dlouhodobých cizích zdrojů na cizích zdrojích (Knápková, 2017).
Podíl dlouhodobých cizích zdrojů na dlouhodobém kapitálu =
839:;989(é <"!í !8&9=>
/3.#%4í $.6"%á3A839:;989(é <"!í !8&9=> (11) Podíl dlouhodobých cizích zdrojů na cizích zdrojích = 839:;989(é <"!í !8&9=>
839:;989(é !8&9=> (12)
Posledním uvedeným ukazatelem v této kategorii je úrokové krytí, které popisuje výši zadluženosti za pomoci podnikové schopnosti splácet nákladové úroky. Úrokové krytí má velký význam v momentě, kdy dochází k financování podniku zejména cizími zdroji.
25
Zvýšené pozornosti je zapotřebí dbát zejména ve chvíli, kdy se zisk před zdaněním přestane vyvíjet rovnoměrně. Doporučená hodnota tohoto ukazatele se pohybuje kolem hodnoty 5.
V případě, že by výsledek níže uvedeného vzorce úrokového krytí byl 1, znamenalo by to, že podnik je sice schopen splatit úrok věřitelům, nicméně na daň a čistý zisk pro vlastníka nic nezbude (Knápková, 2017).
Úrokové krytí = 4á$3.89/é ú&9$)*+,- (13)
3.3.3 Ukazatele likvidity
Pojem likvidita lze vysvětlit jako schopnost vybraného podniku splácet své krátkodobé závazky. V tomto případě dochází k poměřování položek, kterými je možno platit s položkami, které mají být zaplaceny. Ukazatele likvidity jsou členěny na likviditu prvního, druhého a třetího stupně (Knápková, 2017).
Likviditu prvního stupně je možno v literatuře nalézt pod pojmy hotovostní nebo okamžitá likvidita, která vlastně říká, kolikrát krátkodobý finanční majetek spolu s peněžními prostředky pokrývá krátkodobé závazky. Doporučená výše výsledku níže uvedeného vzorce (10), ve které by se měla likvidita pohybovat je mezi 0,2 až 0,5. Vyšší hodnoty by nasvědčovaly neefektivnímu využívání finančních prostředků (Knápková, 2017).
Hotovostní likvidita = $&á%$989(ý C"4.4č4í ?.=>%>$A6>4ěž4í 6&9#%ř>8$)
$&á%$989(é !á/.!$) (14)
Likvidita druhého stupně bývá označována také jako pohotová likvidita. Zde se společně s krátkodobým finančním majetkem a peněžními prostředky dávají do poměru vůči krátkodobým závazkům ještě krátkodobé pohledávky. V tomto případě by se výsledek pohotové likvidity měl pohybovat mezi hodnotami 1 až 1,5 (Knápková, 2017).
Pohotová likvidita = $&á%$. 69;3>8á/$)A $&á%$. C"4.4č4í ?.=>%>$A6>4ě4ž4í 6&9#%ř>8$)
$&á%$989(é !á/.!$) (15)
Pro likviditu třetího stupně se používá označení běžná likvidita. Tento ukazatel likvidity říká, kolikrát dojde k pokrytí krátkodobých závazků za pomoci oběžných aktiv. Při použití vzorce (12) běžné likvidity je zapotřebí, aby bylo promyšleno užití zásob. Zásoby, které jsou neprodejné, by tedy měly být z tohoto vzorce vyškrtnuty. Obdobným způsobem se postupuje také v případě pohledávek. Zde se jedná o pohledávky, které mají po datu splatnosti nebo
26
jsou jinak nedobytné. Co se doporučované hodnoty běžné likvidity týče, doporučovaná výše se pohybuje v rozmezí 1,5 až 2,5. V případě, že by se výsledek rovnal 1, jedná se o velice rizikovou likviditu. Na druhou stranu zase příliš vysoká hodnota ukazuje na problém zbytečně vysokého ČPK a drahém financování (Knápková, 2017).
Běžná likvidita = 9(ěž4á .$%"/.
$&á%$989(é !á/.!$) (16)
3.3.4 Ukazatele aktivity
Tyto ukazatele měří, jak je podnik schopný využívat finanční prostředky, neboli vyjadřuje vázanost jednotlivých složek kapitálu v jednotlivých druzích aktiv a pasiv. Ukazatele aktivity udávají počet obrátek jednotlivých položek aktiv nebo pasiv. Tento způsob výpočtů napomáhá zejména tomu, aby podnik zjistil, jaké má jeho hospodaření vliv na výnosnost a likviditu (Růčková, 2015).
Prvním uvedeným ukazatelem aktivity je obrat aktiv, který se vypočítá níže uvedeným vzorcem. Zde platí, že čím vyšší hodnota ve výsledku vyjde, tím může být analytik spokojenější. Za minimální doporučenou hodnotu se považuje 1. Nízká hodnota ukazatele znamená, že podnik je neúměrně majetkově vybavený (Knápková, 2017).
Obrat aktiv = .$%"/.%&ž() (17)
Obdobný výsledek udává i obrat dlouhodobého majetku, který ovšem místo celkových aktiv počítá s dlouhodobým majetkem podniku, viz vzorec (18). Výsledek obratu dlouhodobého majetku ovlivňuje výše odpisů (Knápková, 2017).
Obrat dlouhodobého majetku = 839:;989(ý ?.=>%>$%&ž() (18)
Ukazatel obratu zásob udává rychlost obratu zásob, která se počítá jako poměr tržeb a průměrného stavu zásob (Růčková, 2015).
Obrat zásob = %&ž()
!á#9() (19) Ukazatel doby obratu zásob říká, jak dlouhá doba je potřebná k tomu, aby peněžní fondy přešly přes výrobky a zboží zpět do peněžní formy. Je zapotřebí brát zřetel na časový vývoj
27
a také na konkurenci. Lze se setkat se dvěma vzorci pro výpočet tohoto ukazatele. V prvním je průměrný stav zásob vydělený tržbami, druhý náklady. V případě, že podnik chce hodnotit jednotlivé druhy zásob, je vhodnější použít druhý vzorec, dělit tedy průměrný stav zásob náklady (Knápková, 2017).
Doba obratu zásob = 6&ů?ě&4ý #%./ !á#9(
%&ž() x 360 (20)
Doba obratu zásob = 6&ů?ě&4ý #%./ !á#9(
4á$3.8) x 360 (21)
Doba obratu pohledávek zase ukazuje dobu, kdy kapitál existuje ve formě pohledávek.
Počítá se pomocí tedy období od chvíle prodeje na obchodní úvěr, kdy podnik čeká na zaplacení platby od odběratelů. Výsledek tohoto ukazatele se porovnává s průměrnou délkou splatnosti faktur a s konkurencí. Čím je hodnota ukazatele vyšší, tím vyšší má podnik potřebu získat úvěr a zvyšují se náklady (Knápková, 2017).
Doba obratu pohledávek = 6&ů?ě&4ý #%./ 69;3>8á/>$
%&ž() x 360 (22)
28
4 Korálky abc s.r.o.
Pro vypracování praktické části bakalářské práce byla zvolena společnost Korálky abc s.r.o.
Podnik Korálky abc, s.r.o. je dodavatelem skleněných korálků a bižuterních komponentů.
Řadí se mezi významné exportéry korálků do celého světa. Vyváží do USA, Japonska, Španělska, SRN a dalších zemí (Koralkyabc.cz, 2010).
Historie podniku Korálky abc s.r.o. sahá do roku 1998, kdy byl založen podnik s názvem
Filipa, s.r.o.. V roce 2005 došlo k rozdělení tohoto podniku na podniky Filipa, s.r.o.
a Korálky abc, s.r.o.. Tento podnik je již od svého založení v roce 2005 chráněnou dílnou, což znamená, že podíl zdravotně postižených zaměstnanců v podniku přesahuje 60%
(Koralkyabc.cz, 2010). Základní informace o společnosti jsou obsaženy v tabulce 3.
Tab. 3: Základní informace o společnosti
Název společnosti Koralkyabc s.r.o.
Založení společnosti 16. srpna 2005
Sídlo společnosti Pod Skalkou 1980/39, 46601 Jablonec nad Nisou
IČO 274 78 831
Právní forma Společnost s ručením omezením
Předmět podnikání Výroba, obchod a služby v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona
Základní kapitál 400 000 CZK
Statutární orgán Jednatel Ing. Pavel Vrba
Zdroj: Vlastní zpracování dle justice.cz, 2019.
29
4.1 Finanční analýza podniku Korálky abc s.r.o.
V této kapitole je provedena finanční analýza podniku Korálky abc, s.r.o. v letech 2014 – 2018. Následně je zhodnoceno finanční zdraví podniku. Při zpracování finanční
analýzy bylo čerpáno z rozvahy, výkazu zisku a ztráty a z výkazu cash flow.
4.1.1 Analýza absolutních ukazatelů
Jako první je v této části provedena horizontální analýza rozvahy a výkazu zisku a ztráty.
Údaje jsou v tabulce 4 zobrazeny jak absolutně tak i relativně. Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty zase poukazuje na změny ve výnosech a nákladech ve zpracovávaných letech.
Údaje jsou opět v tabulce 5 uvedeny v absolutním i relativním vyjádření.
Tab. 4: Horizontální analýza rozvahy
Zdroj: Vlastní zpracování dle rozvahy společnosti Korálky abc s.r.o.
Z tabulky 4 je patrné, že vývoj celkové hodnoty aktiv od roku 2015 soustavně klesá. Poslední nárůst byl zaznamenán v roce 2014, a to o 558 000 CZK. Nejrapidnější pokles je evidentní v roce 2018 a to o 8 896 000 CZK. Hodnota dlouhodobých hmotných a nehmotných aktiv po celé analyzované období klesá. Oběžná aktiva také zaznamenala nárůst naposledy v roce 2014, a to zejména díky zvýšenému objemu zásob. Od roku 2015 dochází k soustavnému
30
poklesu. Nejmírnější propad byl v roce 2016, kdy došlo ke zvýšení objemu zásob, ale ostatní položky jako pohledávky a krátkodobé finanční prostředky zaznamenaly opět pokles.
Nejzávažnější pokles podnik zaznamenal v roce 2018, kdy se snížil objem zásob a peněžních prostředků v pokladně a na běžných účtech.
V druhé části tabulky 4 je patrné, že vývoj hodnot vlastního kapitálu je klesající hlavně kvůli ztrátě, která je evidována po celé zkoumané období. Na druhé straně mezi lety 2014 a 2017 dochází k nárůstu hodnot cizích zdrojů, protože se zvýšily krátkodobé nebo dlouhodobé
závazky. Přičemž v letech 2014 a 2016 došlo k navýšení obou zmíněných položek, ale v letech 2014 a 2016 došlo střídavě ke snížení a navýšení krátkodobých či dlouhodobých
závazků. Velice specifickým rokem je rok 2018, kdy došlo k výraznému poklesu jak dlouhodobých tak i krátkodobých závazků.
V tabulce 5 je zpracována horizontální analýza výkazu zisku a ztráty. Již na první pohled je zřejmé, že výsledek hospodaření za účetní období ve všech letech kromě roku 2015 klesá.
Vzrostl v roce 2015 a to zejména díky poklesu nákladů prodeje o téměř 500 000 CZK, nicméně nárůst výsledku hospodaření znamenal pro podnik pouhých 31 000 CZK, což ovšem nestačilo, aby se z evidované ztráty stal zisk.
Tab. 5: Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty
Zdroj: Vlastní zpracování dle výkazu zisků a ztrát společnosti Korálky abc s.r.o.
Provozní výsledek hospodaření má velice podobný průběh, jelikož v celém sledovaném pětiletém období náklady prodeje převyšovaly tržby z prodeje výrobků, zboží a služeb, čímž tedy vznikala ztráta. Jak lze z tabulky 5 vyčíst, k nárůstu provozního výsledku hospodaření došlo v roce 2016, a to z důvodu, že v tomto roce došlo k nárůstu ostatních provozních výnosů a poklesu ostatních provozních nákladů, tudíž se provozní výsledek hospodaření
31
dostal na nejnižší evidovanou hodnotu za celé zkoumané období, a to na zápornou hodnotu -11 000 CZK. V následujících letech se provozní výsledek hospodaření dále strmě propadal, zejména kvůli zvyšující se hrubé ztrátě, nedostatečnému růstu ostatních provozních výnosů a stále se zvyšujícím ostatním nákladům.
Finanční výsledek hospodaření je také v celém sledovaném období záporný. Nicméně z tabulky 5 je patrné, že přeci jenom zaznamenal nárůst, ačkoliv kladných hodnost nebylo dosaženo. K prvnímu ze zmiňovaných nárůstů došlo v prvním roce sledovaného období, tedy v roce 2014, kdy došlo k nárůstu hodnoty finančního výsledku hospodaření o 87 000 CZK, a to zejména díky poklesu ostatních finančních nákladů. Druhý nárůst, ač také nedostatečný, byl evidován v posledním sledovaném roce 2018, kdy se jednalo o 257 000 CZK. Zde to bylo opět zapříčiněno poklesem ostatních finančních nákladů a nákladových úroků. Přispěl k tomu také nárůst ostatních finančních výnosů. V období mezi těmito dvěma zmíněnými lety finanční výsledek hospodaření klesal a vzrůstal zcela nesystematicky.
V roce 2015 došlo k propadu kvůli zvýšení nákladových úroků a ostatních finančních nákladů. Poklesly také ostatní finanční výnosy. V roce 2016 došlo k ještě hlubšímu propadu o dalších 220 000 CZK kvůli dalšímu nárůstu nákladů a poklesu výnosů. Obdobná situace nastala i v roce 2017, kdy se propad o trochu zmírnil na 170 000 CZK, jelikož nárůst nákladů a pokles výnosů nebyl tolik znatelný jako v předchozím roce.
Co se týče mimořádného výsledku hospodaření, ten byl evidován pouze jednou, a to v roce 2013, které ovšem není úplně součástí sledovaného období. V tomto roce hodnota mimořádného výsledku hospodaření dosáhla hodnoty 110 000 CZK. V roce 2014 žádný mimořádný výsledek hospodaření evidován nebyl, tudíž došlo k poklesu, jak je vidět v tabulce 5. V následujících letech už nikdy k evidenci mimořádného výsledku hospodaření nedošlo.
V rámci analýzy absolutních ukazatelů byla také provedena vertikální analýza rozvahy a výkazu zisku a ztráty. Vertikální analýza je vypracována v tabulce 6. Jednotlivé hodnoty jsou vyjádřeny jako podíl k dané základně, což je celková suma aktiv, popř. celková suma pasiv.
V tabulce 6 je možné si všimnout, že v průběhu let se podíl dlouhodobých aktiv na celkových aktivech příliš nemění s výjimkou roku 2018, kdy došlo k poklesu podílu dlouhodobých aktiv o bez mála 20% kvůli jejich znehodnocení. Na dlouhodobých aktivech
32
má ve všech letech největší podíl dlouhodobý hmotný majetek. Pokud se v průběhu let nemění podíl dlouhodobého majetku, je logické, že se nemění ani podíl oběžných aktiv. Zde je opět výjimkou rok 2018, kdy došlo k výraznému nárůstu v podílu oběžných aktiv na aktivech celkových, jelikož dlouhodobá aktiva zaznamenala v roce 2018 významný pokles o téměř 20% kvůli jejich znehodnocení. Tím pádem tedy oběžná aktiva o téměř tu samou hodnotu svůj podíl navýšila. V případě oběžných aktiv jsou nejvýznamnější položkou ve všech zkoumaných letech zásoby, což nemusí mít pozitivní vypovídací hodnotu o podniku.
Další v pořadí jsou ve všech letech krátkodobé pohledávky, které jsou následovány peněžními prostředky. Jedinou zápornou položkou zde jsou ve všech zkoumaných letech dlouhodobé pohledávky, které se dostaly do záporných hodnot z důvodu přeplatků pohledávaných částek a dobropisů.
Tab. 6: Vertikální analýza rozvahy
Zdroj: Vlastní zpracování dle rozvahy společnosti Korálky abc s.r.o.
33
Zajímavější sekcí tabulky 6 je druhá polovina, která je věnována pasivům. Zde je možné si všimnout, jak se v průběhu let měnil podíl vlastního kapitálu a cizích zdrojů. V roce 2014 vlastní kapitál převyšoval cizí zdroje téměř o polovinu. V letech 2015 a 2016 byl poměr vlastního kapitálu a cizích zdrojů zhruba stejný. V roce 2017 cizí zdroje již výrazně převyšovaly vlastní kapitál, a to téměř přesně o polovinu, a v roce 2018 se vlastní kapitál dostal do záporných hodnot. Záporný vlastní kapitál v tomto případě znamená, že podnik prohospodařil veškeré finance, které do něj majitel vložil. Za propadem vlastního kapitálu stojí hlavně ztrátové hospodaření, jelikož si podnik z minulosti vleče neuhrazené ztráty.
Největší podíl na vlastním kapitálu má ve všech zkoumaných letech výsledek hospodaření minulých let. Na druhou stranu nejsilnější položkou v cizích zdrojích jsou ve všech letech dlouhodobé závazky.
I v tomto případě je vertikálně zanalyzován i výkaz zisků a ztrát. V tabulce 7 je zpracován procentní podíl k základně, kterou tvoří celková hodnota výnosů, respektive celkových nákladů. Na první pohled je patrné, že v letech 2014 až 2018 vždy náklady prodeje převyšují tržby z prodeje výrobků, zboží a služeb, což má za následek vznik hrubé ztráty.
Provozní výsledek hospodaření je v celém zkoumaném období záporný. V letech 2015 a 2016 sice lehce vzrůstal, nicméně se nedostal do kladných hodnot. V roce 2015
zaznamenal nižší propad kvůli poklesu nákladů prodeje a podíl na tom měl také nárůst
ostatních provozních výnosů. V roce 2016 se propad opět zmírnil a tentokrát výrazněji o 1,1%. Zde lze jako důvod uvést výraznější pokles nákladů prodeje, ostatních provozních
nákladů a nárůst ostatních provozních výnosů. V letech 2017 a 2018 došlo k poklesu, přičemž pokles v roce 2018 byl opět nejmarkantnější. Pokles provozního výsledku hospodaření v roce 2017 činil 524 000 CZK, ale v roce 2018 poklesl o další 4 419 000 CZK.
Tento pokles byl následkem výrazného poklesu tržeb a výrazného nárůstu nákladů prodeje, ke kterému se přidaly ještě ostatní provozní náklady. Finanční výsledek hospodaření je také ve všech pěti zkoumaných letech záporný. Jakmile ani jeden z výsledků hospodaření nedosáhne kladných hodnot, je logické, že výsledek hospodaření v průběhu zkoumaných let stále klesá. V roce 2015 sice došlo k nárůstu, jelikož pád výnosů nebyl tolik výrazný stejně tak jako nárůst nákladů, nicméně celkový nárůst hodnoty výsledku hospodaření byl téměř zanedbatelný, tudíž zůstal v záporných hodnotách.
34 Tab. 7: Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty
Zdroj: Vlastní zpracování dle výkazu zisků a ztrát společnosti Korálky abc s.r.o.
4.1.2 Analýza rozdílových ukazatelů
V této části už je zahájena analýza jednotlivých skupin ukazatelů. První skupinou jsou rozdílové ukazatele. Tabulka 8 znázorňuje vývoj čistého pracovního kapitálu podniku Korálky abc, s.r.o. v letech 2014 až 2018.
Tab. 8: Čistý pracovní kapitál
ČPK 2014 2015 2016 2017 2018
9676 8922 8644 7536 2059
Zdroj: Vlastní zpracování dle rozvahy společnosti Korálky abc s.r.o.
Na první pohled je patrné, že od roku 2014 se výše ČPK stále snižuje. Nicméně hodnoty mezi lety 2014 a 2017 lze považovat za negativní, a to hlavně z důvodu, že to může znamenat příliš vysoké náklady na financování z dlouhodobých vlastních zdrojů. Takže vlastně sice dochází ke snižování hodnot, nicméně za nejlepší výsledek lze považovat právě ten nejnižší z roku 2018. Zároveň ale na druhou stranu soustavné snižování hodnot čistého pracovního
kapitálu může znamenat, že podnik Korálky abc s.r.o. ztrácí svou platební schopnost a finanční stabilitu. Důvodem snižování výsledků čistého pracovního kapitálu v jednotlivých
letech je zejména soustavný pokles oběžných aktiv. U krátkodobých závazků vývoj nebyl úplně konstantní. V roce 2015 došlo k nárůstu hodnoty krátkodobých závazků, ale v roce 2016 klesly na hodnotu 746 000 CZK. Výraznější nárůst krátkodobých závazků byl zaznamenán v roce 2017 a rok 2018 byl opět specifický. Zde oběžná aktiva klesla na hodnotu 2 504 000 CZK hlavně kvůli výraznému poklesu zásob ve formě výrobků a zboží. Dalším
35
položkou, která způsobila výrazný pokles hodnoty oběžných aktiv byly pohledávky, které poklesly téměř o polovinu. Krátkodobé závazky v tomto roce dosáhly hodnoty -5000 CZK, ale výsledek byl dle doporučovaných hodnot nejoptimálnější.
4.1.3 Analýza poměrových ukazatelů
Tato kapitola je zaměřena na analýzu poměrových ukazatelů mezi lety 2014 – 2018. Zabývá
se vývojem jednotlivých ukazatelů. Kromě ukazatelů rentability byly počítány a analyzovány také ukazatele zadluženosti, likvidity a aktivity. Tabulka 9 znázorňuje vývoj
všech ukazatelů rentability. Již na první pohled je možné si všimnout, že s výjimkou jednoho výsledku jsou všechny ukazatele v záporných číslech. To znamená, že na 1 CZK vloženého vlastního kapitálu, aktiv, tržeb a investovaného kapitálu byla vždy generována ztráta v určité výši. Zisk byl totiž podnikem generován naposledy v roce 2013.V tomto případě nelze hovořit o rentabilitě jako o ukazateli, který měří výkonnost podniku v pozitivním smyslu, a to z důvodu generování ztráty za celou dobu zkoumaného období.
Tab. 9: Ukazatelé rentability
2014 2015 2016 2017 2018
ROS -0,031 -0,03 -0,04 -0,08 -0,41
ROA -0,031 -0,032 -0,037 -0,099 -1,79
ROE -0,048 -0,056 -0,079 -0,298 5,092
ROI -0,1 -0,09 -0,08 -0,174 -1,325
Zdroj: Vlastní zpracování dle rozvahy společnosti Korálky abc s.r.o.
Jako první je v tabulce 9 analyzována rentabilita tržeb. Je zřejmé, že rentabilita tržeb od roku 2015 klesá. Mezi lety 2014 a 2015 se rentabilita nepatrně zlepšila, jelikož se výše tržeb sice o 137 000 CZK propadla, ale byl generován o 31 000 CZK nižší zisk. Na kladné hodnoty to ale bohužel nestačilo. Od roku 2016 jsou evidovány čím dál nižší hodnoty, které jsou způsobeny stále vyšší generovanou ztrátou. Rozdíl mezi rokem 2014 a 2018 je poměrně znatelný. Rentabilita tržeb v roce 2014 -3,1% a v roce 2018 -41%.
Další řádek v tabulce 9 představuje rentabilitu aktiv, která je také po celou dobu sledovaného období záporná. Je evidentní, že hodnoty po celou dobu ve zkoumaném období klesaly.
První tři roky, tj. 2014 – 2016 byl pokles pomalejší, protože změny v generované ztrátě a aktivech nebyly moc znatelné. Nicméně rok 2017 přinesl výraznější propad, protože
generovaná ztráta se zvýšila o 683 000 CZK a celková aktiva poklesla o 905 000 CZK.
36
Nejhoršího výsledku podnik dosáhl v roce 2018, kdy byla generována vůbec nejvyšší ztráta ve výši 4 781 000 CZK a aktiva poklesla na 2 664 000 CZK.
ROE neboli rentabilita vlastního kapitálu je opět v letech 2014 – 2017 záporná. Kladných hodnot dosahuje pouze v roce 2018, kdy je počítán poměr mezi dvěma zápornými hodnotami. Vlastní kapitál se totiž v roce 2018 dostává do záporné hodnoty ve výši 939 000 CZK kvůli několikaletému ztrátovému hospodaření. Dle slov jednatele je podnik dotován ze soukromých, blíže nespecifikovaných zdrojů. Mezi lety 2014 a 2017 hodnota ROE klesá kvůli neustále se snižující hodnotě vlastního kapitálu a zvyšující se generované ztrátě.
Poslední položkou uvedenou v tabulce 9 je rentabilita investovaného kapitálu, která je opět kompletně v celém sledovaném období záporná. Je možné si povšimnout, že od roku 2014 do roku 2016 dochází ke konstantnímu poklesu hodnot rentability investovaného kapitálu, jelikož dochází ke zvyšování hodnot investovaného kapitálu. V roce 2017 je pokles výraznější, jelikož byla generována dva a půl krát vyšší ztráta než v předchozím roce 2016.
To samé platí pro rok 2018, kdy se ztráta ještě zčtyřnásobila oproti výsledku hospodaření z roku 2017.
Dalšími ukazateli, který jsou v této kapitole analyzovány, jsou ukazatelé zadluženosti a jejich výsledky jsou uvedeny v tabulce 10.
Tab. 10: Ukazatelé zadluženosti
2014 2015 2016 2017 2018
Celková zadluženost 0,366 0,428 0,535 0,668 1,352
Míra zadluženosti 0,578 0,75 1,149 2,009 -3,837
Úrokové krytí -2,905 -1,842 -1,093 -2,381 -14,314
Zdroj: Vlastní zpracování dle rozvahy společnosti Korálky abc s.r.o.
Vzhledem k tomu, že doporučovaná hodnota celkové zadluženosti podniku se pohybuje mezi 30% - 60%, tak lze říci, že celková zadluženost podniku Korálky abc s.r.o. se v letech 2014 až 2017 pohybuje v doporučených mezích, ačkoliv se hodnoty každým rokem zvyšují.
Ke změně poměru a vyššímu výsledku každý rok dochází zejména kvůli stále se zvyšující hodnotě cizích zdrojů. Kritická situace nastává v roce 2018, kdy zadluženost podniku dosahuje hodnoty 1,352. Tento výsledek znamená, že cizí zdroje převýšily celkovou hodnotu aktiv a podnik není schopen hradit své závazky.
