Oponentní posudek diplomové práce
Autor/ka DP: Bc. Michaela Janků
Název práce: Metodická podpora rodičů v rámci logopedické prevence Oponent/ka: Mgr. Miroslav Meier, Ph.D.
Hodnotící kritéria
Splňuje bez výhrad Splňuje s drobnými výhradami Splňuje s výhradami Nesplňuje
A. Obsahová
V práci jsou vymezeny základní a dílčí cíle, které jsou v koncepci práce patřičně rozpracovány. Cíle jsou adekvátně naplňovány.
Práce splňuje cíle zadání.
Studující využívá a kriticky vybírá primární a/nebo sekundární literaturu.
Práce má vymezen předmět, je využito odpovídajících metodologických postupů.
Výstupy výzkumných částí jsou adekvátně syntetizovány a je o nich diskutováno.
V práci je využita odborná terminologie a jsou vysvětleny hlavní pojmy.
V práci jsou formulovány jasné závěry, které se vztahují ke koncepci práce a ke stanoveným cílům.
B. Formální
Práce vykazuje standardní poznámkový aparát a jednotný způsob citací v rámci práce, je typograficky jednotná.
Studující dodržuje jazykovou normu, text je stylisticky jednotný.
Text je soudržný, srozumitelný a argumentačně podložený.
C. Přínos práce ⃰
Slovní hodnocení práce:
Diplomová práce s názvem Metodická podpora rodičů v rámci logopedické prevence se věnuje důležité součásti života – komunikačním schopnostem dětí a tomu, jak lze příp.
narušení komunikační schopnosti u dětí odstraňovat. Bohužel je práce zatížena převelikým množstvím různorodých nedostatků.
Při čtení teoretické části se nelze vyhnout toho názoru, že jednotlivé části textu byly pouze
„vyjmuty“ z různých zdrojů a „nahrubo“ poskládány vedle sebe – bez toho, že by byla jasná logická návaznost a souvislosti vztahující se k tématu, cíli diplomové práce. Dále je problematické to, čemu a jakým způsobem je v teoretické části věnována pozornost. Např.
logopedické prevenci, kt. je obsažena jak v názvu, tak v cíli diplomové práce a měla by být tedy jednou z nejdůležitějších částí textu, je věnována pouze necelá 1 stránka.
K logopedické prevenci by se sice daly „přiřadit“ ještě některé další části textu, ale ty jsou
⃰ Rozveďte ve slovním hodnocení práce. Strana 2 Oponentní posudek DP, verze 1/2016.
prevenci nevnímá. Nejen téma logopedické prevence není tedy v teoretické části práce adekvátně zpracováno, uchopeno. Dalším nedostatkem je např. zcela scházející vymezení, definice narušené komunikační schopnosti – pravděpodobně i proto se lze v textu práce setkat s „terminologickým chaosem“ – kdy se v textu objevují pojmy jako: poruchy komunikačních schopností (použito mj. v nadpise jedné z hlavních kapitol), vady řeči, narušená komunikační schopnost (dále NKS) ad. – bez toho, aby byl jasně vymezen vzájemný vztah těchto pojmů, resp. lépe – aby byl používán jeden pojem (nejlépe ten, kt. je už řadu let preferován). V textu popisovaným druhům NKS je pak věnována nevyrovnaná a různá pozornost – bez toho, aby to bylo vysvětleno (většinou se jedná pouze o uvedení příčin popisovaných druhů NKS – proč se autorka věnuje příčinám …). Čtenář má mnohdy pochyby, proč je vlastně řada informací uváděna, jaký mají vztah k tématu, cíli diplomové práce.
Problematická jsou rovněž některá „kategorická“ tvrzení autorky, která ovšem nejsou pravdivá, popř. je velice nejisté, že pravdivá jsou – např. na s. 29: „Autorka diplomové práce se zaměřila pouze na vady řeči, které se mohou v době docházky do mateřské školy objevit.“
Nicméně – v době docházky do MŠ se skutečně mohou objevit i jiné druhy NKS, než kt.
autorka v dalším textu zmiňuje. Podobně na s. 78: „Projekt je složen z několika aktivit, které správný vývoj řeči podporují. Má za úkol rodiče dětí naučit využívat veškeré možnosti pro správný rozvoj řeči dítěte.“ Při vší úctě k projektu autorky – skutečně se nejedná o veškeré možnosti pro správný rozvoj řeči dítěte. Popř. lze pochybovat, že by platilo tvrzení na s. 84:
„Zařadili jsme do projektu i překážkovou dráhu, která procvičuje všechny lokomoční pohyby.“
Zde by byla na místě větší skromnost.
Za další velice zásadní pochybení lze označit vyhodnocování hypotéz – to nebylo vůbec zvládnuto. Pomineme-li skutečnost, že hypotézy byly vyhodnocovány pouze triviálním porovnáním procent – tedy bez využití odpovídajících statistických testů významnosti, tak již nelze pominout tu skutečnost, že hypotézy byly vyhodnocovány prostřednictvím dat z položek dotazníku, kt. ale zjišťovaly něco zcela jiného, než co je řešeno v hypotézách.
V H1 byla řešena informovanost k logopedické prevenci, ale položka, prostřednictvím kt.
autorka H1 vyhodnocovala, se ptá na navštěvování logopedické poradny, resp. znalosti druhu NKS, kt. trpí dítě – tedy o logopedické prevenci není v předmětných dotazníkových položkách ani slovo (viz s. 76). Podobně to je i u H2 a H3. Vyhodnocení H2, kt. se týká zájmu o absolvování projektu, autorka použila položku dotazníku následujícího znění:
„Pokud by byla možnost vyzkoušet si v praxi práci s dítětem pod odborným vedením: …“
O jakémkoli projektu tam není ani slovo (viz s. 70, 71). U H3 to je podobně – H3 se týká efektivnosti logopedické prevence: H3: „Po absolvování společného projektu rodičů a mateřské školy v rámci logopedické prevence a používání didaktického materiálu pro správný vývoj řeči, budou výsledky v oblasti logopedické prevence ve spolupráci s rodinou lepší než bez těchto podpůrných aktivit.“ H3 je vyhodnocována prostřednictvím dotazníkové položky, kt. se ale opět zabývá něčím jiným, než co je uvedeno v H3 – v předmětné dotazníkové položce nenajdeme vůbec nic o „výsledcích logopedické prevence“. V položce jsou názory respondentů na to, jak se změnily jejich představy o logopedické prevenci – to je něco zcela jiného než výsledky logopedické prevence, kt. jsou obsaženy v H3. Navíc pro takto formulovanou H3 by bylo bývalo mnohem vhodnější použít místo dotazníku jinou metodu – dotazníkem lze jen velice obtížně, pokud vůbec, zjistit to, co je v H3 řešeno (viz s. 59, 74).
Hypotézy a jejich odpovídající vyhodnocení je jednou ze stěžejních částí diplomových prací – v hodnocené diplomové práci toto nebylo naprosto zvládnuto.
V textu práce lze dále nalézt nemalé množství formálních, pravopisných apod. chyb – což zvláště v práci zaměřené na logopedii nelze pominout. Člověk věnující se logopedii pracuje s jazykem – v našich podmínkách s jazykem českým, měl by tedy nejen v mluvené, ale i v psané podobě českého jazyka vykazovat min. nadprůměrné kvality. To není z textu hodnocené diplomové práce patrné – mj. se zde nalézají tyto chyby: nesprávný tvar slova (s. 17, 22, 24, 26, 28–30, 39, 55, 71, 73, 74, 79, 82, 83), scházející čárka (s. 17, 19, 21, 23–
25, 29, 30, 33–35, 41, 42, 55, 58), chyby v odkazech na zdroje (s. 21, 30, 31, 34, 35, 39, 41–
44, 46, 51, 52, 57, 87), řada chyb v seznamu zdrojů. Číslování tabulek začíná číslicí „2“, ne
„1“. Uvádění různé podoby cíle diplomové práce v různých částech textu. V seznamu tabulek a obrázků nejsou uvedeny stránky, na kt. se tyto objekty nacházejí. V dotazníku 1 se nachází zmatečná formulace položky 12. Daly by se uvádět i další nedostatky a chyby, ale na ně již není prostor.
Je škoda, že práci nebylo věnováno více pozornosti, neboť jeden z jejích výstupů – metodická podpora rodičů dětí s NSK (viz projekt „Povídánky“ v příloze C – přestože např.
v něm uvedené cíle nejsou formulovány právě ideálním způsobem) – může mít v reálné životní praxi nepochybně význam, smysl – což se o velké části jiných závěrečných prací říci nedá. Ovšem diplomovou práci je třeba hodnotit celkově a jako celek dle našeho mínění nesplňuje požadavky na diplomové práce kladené – proto ji nemůžeme doporučit k obhajobě.
Práce splňuje požadavky na udělení akademického titulu Mgr.: NE
Práci doporučuji k obhajobě: NE
Návrh klasifikačního stupně: neprospěl/a
Náměty pro obhajobu:
Na s. 66 mj. uvádíte, že 13 % respondentů doma se svým dítětem s NKS „necvičí“, nepracuje – nevěnuje se logopedické péči (dalších 35 % respondentů tak činí pouze občas – 1 až 3 x týdně). Co je dle Vašeho mínění příčinou a jak by se dal tento stav zlepšit?
Datum: 17. 5. 2017 Podpis:
⃰ Rozveďte ve slovním hodnocení práce. Strana 1 Oponentní posudek DP, verze 1/2016.
Oponentní posudek diplomové práce
Autor/ka DP: Bc. Michaela Janků
Název práce: Metodická podpora rodičů v rámci logopedické prevence Oponent/ka: doc. PhDr. Bohumil Stejskal, CSc.
Hodnotící kritéria
Splňuje bez výhrad Splňuje s drobnými výhradami Splňuje s výhradami Nesplňuje
A. Obsahová
V práci jsou vymezeny základní a dílčí cíle, které jsou v koncepci práce patřičně rozpracovány. Cíle jsou adekvátně naplňovány.
Práce splňuje cíle zadání.
Studující využívá a kriticky vybírá primární a/nebo sekundární literaturu.
Práce má vymezen předmět, je využito odpovídajících metodologických postupů.
Výstupy výzkumných částí jsou adekvátně syntetizovány a je o nich diskutováno.
V práci je využita odborná terminologie a jsou vysvětleny hlavní pojmy.
V práci jsou formulovány jasné závěry, které se vztahují ke koncepci práce a ke stanoveným cílům.
B. Formální
Práce vykazuje standardní poznámkový aparát a jednotný způsob citací v rámci práce, je typograficky jednotná.
Studující dodržuje jazykovou normu, text je stylisticky jednotný.
Text je soudržný, srozumitelný a argumentačně podložený.
C. Přínos práce ⃰
Slovní hodnocení práce:
V teoretické části lze vytknout určitou nejednotnost v názvosloví, což může být částečně způsobeno změnou označení "poruchy řeči" ve starší odborné literatuře na ještě správnější a šířeji pojaté "narušené komunikační schopnosti". Tím se však také změnil i rozsah sledova- ných charakteristik, znaků atd. Přesto lze teoretickou část přijmout jako dostatečné výcho- disko pro část empirickou.
Cíl práce je směrován do oblasti, která dosud nebyla vyhledávaným tématem výzkumných prací a v laické veřejnosti ani není všeobecně známo, jakou úlohu ve výchově "řeči dítěte" by měly sehrát právě rodiče. Z toho vycházejí i zvolené hypotézy.
K výzkumné části mám zásadní výhradu k použití převážně kvantitativních metod, které sice umožňují detailní zpracování odpovědí v procentech, ale nemusí vyjádřit pravdivou skuteč-
nost. Zejména vyhodnocení projektu by jistě bylo objektivnější při použití metod kvalitativních (alespoň rozhovorů).
V rozsáhlém textu je poměřně velké množství formálních a především pravopisných chyb, což nelze diplomantce připravené vysokoškolským vzděláním prominout bez povšimnutí.
Přes uvedené nedostatky si této práce vážím pro její aktuálnost, vždyť okolní život nás pře- svědčuje o varující skutečnosti, že rodiče v tomto rozhodujícím období dají do rukou dítěte raději hračku nebo dokonce tablet s kreslenou pohádkou, než by si s ním povídali.
Předložená práce ukazuje, co je třeba a jak to dělat. V tom je bezesporu její velký přínos.
Práce splňuje požadavky na udělení akademického titulu Mgr.: ANO
Práci doporučuji k obhajobě: ANO
Návrh klasifikačního stupně: velmi dobře minus
Náměty pro obhajobu:
Nechť se autorka vyjádří k připomínkám.
Nechť autorka připraví z opraveného textu metodickou příručku pro mateřské školy a rodiče dětí předškolního věku.
Datum: 23.05.2017 Podpis:
