oponentní posudek diplomové práce
MoNIToR|ZACE TLAKo\fÍcH PRocEsŮ V DUTINĚ VSTŘ|KoVACí ronuY A VL|V VYBRANÝCH
VSTŘ|KoVACícH PARAMETRŮ NA KVAL|TU
yýnoarcu
Jméno diplomanta: Miroslav PaŽitný
oponent diplomové práce: |ng' Václav Čontoš, Ph. D.
Z prostudované díp|omové práce pana PaŽitného vyplývá nás|edující hodnocení:
Student pňstupova| k řešení problému iniciativně. obsah pÉce je na poměmě dobré úrovni. Experiment je vcelku dobře nadefinován a metodicky proveden.
Grafická část je na průměrné úrovni. Je vidět, že dip|omant pracova| s různými prameny a obrázky a grafy z nich přebíra|. To vede k určité nejednotnosti a neucelenosti grďického projevu a někdy k nepřeh|ednosti (viz např. obr. 26 a jiné)
Nyní konkrétně k jednot|ivým kapitolám:
Kapitola Seznam pouŽitých zkratek a symbo|ů (str. 8):
U parametru Rm je nejasný znakv jednotkách.
Znaky ,,na mínus první.. by mě|y být ve formě horního indexu, jinak to vypadá jako obyčejné,,mínus 1..'
Autor uvádí, Že parametr o je měmý objem polymeru při 0K - tedy pň abso|utní nule?
V Kapitole Úvod jsou mj. popsány části DP. Nikde jsem se však nedočet| a potaŽmo nedozvěděl, jaké jsou cí|e této diplomové práce. To by mělo být v Úvodu jasně a exp|icitně řečeno.
Následuje poměmě kvalitně zpracovaná teoretická část.
Nejprve se autor zabývá v|astní techno|ogií vstfikování, tj. popisem Íází. Jedna z nich - proces plnění dutiny vstřikovacího nástroje (zejména ve vztahu k parametru tlaku) je podrobně rozebrán v samostatné kapito|e. Parametr t|aku je zde zkoumán vzhledem ke vstřikovací rych|osti, vstřikovací době, dotlaku, tep|otě taveniny, viskozity atd. Zde obrázek 11 má zobrazovat vliv tep|oty taveniny na průběh t|aku uvnitř dutiny formy, a|e parametr tep|oty zde vůbec není - je tu jen parametr t|aku a ěasu.
Dá|e se dip|omant zabyvá popisem p-V-T diagramu a stavové rovnice a také vlivu těchto ve|ičin na amorfní a semikrysta|ické polymery.
V dalŠí kapitole teoretické cásti je podrobně popsáno řízeni vstrikovacího procesu.
Důvodem, proč se tomu diplomant poměrně podrobně věnuje je stabilizace celého vstňkovacího procesu. Jako první řídící parametr je analyzován systémouý tlak' Správně uvádí, Že pokud by se proces řídi| pouze systémorným flakem, docháze|o by k velké variabilitě procesu' To je důvod, proč je v da|Ší kapitole popsáno řízení pomocí dvou parametrů zároveň - systémového tlaku a polohy Šneku. Zde je chybně uvedeno, Že vliv rozdílné viskozity na rychlost pohybu šneku je na obrázku 24. PíicemŽ tyto parametry zobraz$e graf na obrázku 19' Další moŽnost řízení procesu (pomocí uzavřené smyčky) popisuje diplomant v da|Ší kapito|e, kdy se porovnává kontinuálně skutečná hodnota řídícího parametru s poŽadovanou hodnotou a dochází ke kontinuální korekci. Poslední kapito|a tohoto oddí|u )e nazvána,,optimá|ní řízení vstřikovacího procesu... V úvodu kapitoly (str. 26) diplomant píše: ,,Rízení pomocí uzavřených smyček a pouŽívání rych|osti pohybu šneku jako řídícího parametru je nejoptimálnější dosud známý způsob ťízení vstřikovacího procesu..,
Nevím, nerad bych se pouště| na tenký |ed, ěi nejistou půdu lingvistických pravidel, ale podle mého názoru, je li něco optimální, nemůŽe to být již optimálnější a tím méně nejoptimáInější.
Toto stupňování je nesmys|né. Autor se ho dopouští ještě i na jiných místech dip|omové práce (např. str. 44). Tím bychom zakonči|i hodnocení kapito|y týkajícíse řízení vstřikovacího procesu.
Další problematikou, kterou se dip|omant zabývá je technologie vstřikování ve|kop|ošných vý|isků (pomocí kaskádového vícevtokového sekveněního vstřikování). V této souvlslosti se věnuje dostatečně uýkonným komponentům pro realizaci této techno|ogie - vstňkovacím jednotkám, uzavíracím jednotkám nástrojů, horkému vtokovému systému s více vtoky a samotným nástrojům (vstřikovacím formám). Zde bych snad upozomi|jen na to, Že
obrázky 27 a29jsou prakticky totoŽné a tedy redundantní.
Závěr teoretické částije jiŽ věnován metodám měření t|aku přímo uvnitř formy (přímé a nepřímé měření).
Druhá část diplomové práce se zabývá praktickým experimentem. V podstatě až zde (tedy na straně 36) jsem se dozvědě| cí| této práce! A to ještě dosti mlhavě (bez jasné parametrizace cí|ů), cituji: ,,Cí|em experimentální části je analýza a rozbor vstřikovacího procesu konvenčního kaskádového vstrikování využívajícího tzv. řízeného vstřiku, kdy je řízen vstřikovaný objem taveniny do dutiny vstřikovacího nástroje... Experiment by| proveden na výstřiku (rnýrobě) předního nárazníku (|akovaného) automobi|u Šrooa Fabia RS' Vzh|edem khmotnosti 3,5kg a rozměreďt 1,5m je to vhodně zvo|ený díl pro kaskádové vstřikování.
Co se týěe pouŽitého materiá|u. Zatímco datouý |ist zák|adního materiálu po|ypropylen Sabic obsahuje alespoň nějaká data (i kdyŽ vzh|edem k ana|ýze procesu vstňkování ce|kem nedůleŽitá), pak informační obsah datového listu ,,masterbatche..se rovná téměř nule (tabu|ka 2) a nevím, co za přínosy pro čtenáře představuje jeho uvedení v diplomové práci. S tím kontrastuje tabu|ka 3 směsi obou materiá|ů, kde jsou mechanické v|astnosti pěkně uvedeny. Dip|omant neuvedl jest|i jsou tyto hodnoty od uýrobce, nebo je naměřil sám. Pokud je to druhá varianta, tak je třeba tento přístup ocenit.
Nás|eduje popis nástroje pro vstřikování nár:azníku a také zobrazení umístění kaskádorných vtoků na nárazníku. Zmíněn je i temperanční systém. Snímání t|aku v dutině by|o provedeno metodou přímého měření piezoelektrickými snímači. V obrázku 40 by bylo záhodno vyznačená místa měření označit písmeny či čís|icemi.
V další části přichází na řadu popis vstřikovacího procesu. otevírání a zavírání trysek je zadáváno jako funkce po|ohy šneku.
Konkrétní počet t|akových snímačů (kap. 3.5) byl sníŽen - diplomant píše (na str. 47), Že umístění těchto čidel je na obrázku 45, a|e na tomto obrázku je plnění vtokem 4.
Parametry, které byly měněny jsou vstrikovací rych|ost, počet kaskád a tep|ota formy. Vlivy těchto parametrů byly následně podrobně rozebrány a V zápětí vyhodnoceny. Vyhodnocení by|o výborně promyŠ|eno a kritéria ve|mi rozumně stanovena. Tady bych dip|omanta ve|mi ocenil. Z toho pak rezu|tuje ve|mi přeh|edná tabu|ka výsledků (kva|itativního hodnocení), a|e poněkud neúplná diskuze výs|edků. Chybí mi napřík|ad odpovědi na otázky, které se přímo nabízi z tabuiKy 8. Proč je daleko lepší kvality dílu u 3 kaskád namísio 5? Proč ciip|omant doporučil (str. 61) tep|otu formy 55/50"c, kdyŽ tato varianta vykazuje nejhorŠí r4ýs|edky v tabulce 8? Apod.
Na závěr diplomant proved| simu|aci vstrikování, která neměla dobrou shodu s reá|em, coŽ je a|e dů|eŽitý poznatek, protoŽe je třeba pri moŽných příštích simu|acích tuto chybu nejprve odstranit.
Shmutí:
Dip|omová práce je na dobré technické úrovni. Vytknuté nedostatky nejsou zásadního rázu a tedy doporučuji tuto práci k obhajobě s klasifikací výbomě.
z i ' ^
c:*fl
noOpis
V Nejdku dne: 7. 6.2012K|asifikace dip|omové práce
MoN lToRIZAcE TLAKoyÍcn PRocESŮ V DUT|NĚ VsTŘIKoVAcí FoRMY A VL|V VYBRANÝCH VsTŘl rcovncícH PARAM ETRŮ
NA I(/ALITU yÍnoBKU
Jméno dip|omanta: Miros|av PaŽitný
oponent dip|omové práce: |ng. Václav Čontoš, Ph. D.
