Liberec 2014
ANALÝZA SPORTOVNÍHO AREÁLU ČESKÉHO ŠVÝCARSKA
Bakalářská práce
Studijní program: B7401 – Tělesná výchova a sport Studijní obor: 7401R003 – Rekreologie
Autor práce: Filip Janda
Vedoucí práce: Mgr. Klára Kuprová
Prohlášení
Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vzta- huje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.
Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto pří- padě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vyna- ložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.
Bakalářskou práci jsem vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem.
Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.
Datum:
Podpis:
Poděkování
Mé poděkování patří především Mgr. Kláře Kuprové za odborné vedení mé bakalářské práce a také za její trpělivost, ochotu a vstřícnost při konzultacích.
Dále bych chtěl velmi poděkovat paní RNDr. Ivaně Preyové, ředitelce krásnolipské základní školy a panu Karlu Marešovi, kteří mi poskytli opravdu hojné množství podkladů a důležitých informací, bez kterých by zkompletování bakalářské práce nebylo možné.
V neposlední řadě bych tímto rád poděkoval mé rodině za všestrannou podporu a také všem ostatním, kteří se na této práci nějakým způsobem podíleli.
Analýza sportovního areálu Českého Švýcarska
Filip Janda BP-2014 Vedoucí BP: Mgr. Klára Kuprová
Anotace
Obsahem této bakalářské práce je celková analýza multifunkčního sportovního areálu Českého Švýcarska. V první části je v postupných krocích popsán průběh letité stavby tohoto sportovního komplexu. Dílčí část je zaměřena na zhodnocení současného provozu a využití areálu. Je zde zanalyzována organizační forma, provozní doba, návštěvnost a také například aktuální ceník služeb. Následně je prozkoumána hospodářská činnost sportovního areálu. Celá práce je v jednotlivých kapitolách propojena s teoretickými poznatky. Závěrečná část je zaměřena na anketní šetření s návštěvníky sportovního areálu. Pomocí získaných výsledků anketního šetření byly odhaleny slabé stránky sportovního areálu, které se týkají zejména nedokonalostí v marketingovém vedení a doplňkových služeb. Na základě zjištěných výsledků byly vytvořeny návrhy pro odstranění všech nedostatků.
Klíčová slova: analýza, anketa, Krásná Lípa, respondent, sportovní areál, stavba
Anotation
This bachelor thesis contains complete analysis of the multifunctional sports area of Czech Switzerland. In the first part is described building process of this sports area. The following part is focused on the assessment of present operation and utilization of the area.
The most of it describes the organisation form, operating time, turnout and also current prices of services. In the further chapture is explored economic situation. The whole thesis is in the particular chapters connected with theoretic knowledge. The last part is aimed to quastionnaire for visitors of the sports area. Thanks to results of this questionnaire were detected weaknesses of this sports complex, which are relating to imperfections of marketing lead and some additional services. Based on the results of this questionnaires were created solution proposals for removal of all deficiencies.
Keywords: analysis, building, Krásná Lípa, respondent, questionnaire, sports complex
7
Obsah
Úvod ... 14
1 Cíl bakalářské práce... 15
2 Metodika práce ... 16
3 Výstavba sportovního areálu Českého Švýcarska ... 17
3.1 Oblast výstavby sportovního areálu ... 17
3.2 Zdůvodnění výstavby sportovního areálu... 18
3.3 Získání finančních prostředků – „Projekt Centrum Českého Švýcarska“ ... 19
3.4 Charakteristika území ... 22
3.5 Stav objektu před počátkem stavby ... 23
3.6 Urbanistické řešení sportovního areálu ... 24
3.7 Prvotní úpravy ... 25
3.8 První etapa stavby ... 25
3.8.1 Kurty ... 25
3.8.2 Bufet ... 26
3.9 Druhá etapa stavby ... 27
3.9.1 Miniaturgolf ... 28
3.9.2 Horolezecká věž ... 29
3.9.3 Nafukovací hala ... 30
3.9.4 Rekonstrukce tělocvičny... 31
3.10 Třetí etapa stavby... 32
3.10.1 Přístavba tělocvičny ... 32
3.11 Doplňkové stavby horní části sportovního areálu ... 33
3.12 Spodní (školní) část sportovního areálu ... 34
3.13 Náklady na výstavbu sportovního areálu... 35
4 Stavby občanské vybavenosti ... 36
8
5 Provoz sportovního areálu Českého Švýcarska ... 37
5.1 Co je to příspěvková organizace ... 37
5.1.1 Specifika příspěvkové organizace státu ... 37
5.1.2 Specifika příspěvkové organizace územního samosprávného celku ... 38
5.2 Příspěvková organizace Relax Krásná Lípa ... 39
5.3 Příspěvková organizace ZŠ a MŠ Krásná Lípa ... 39
5.4 Provozní doba sportovního areálu ... 40
5.5 Frekvence návštěvnosti... 41
5.6 Ceník sportovišť ... 42
5.6.1 Klubové karty ... 44
5.6.2 Pronájem sportovního vybavení ... 45
5.7 Rezervace sportovišť ... 46
6 Ekonomický pohled na provoz sportovního areálu Českého Švýcarska ... 47
6.1 Finanční analýza ... 47
6.2 Finanční analýza sportovního areálu ... 47
7 Novinky sportovního areálu Českého Švýcarska ... 50
8 Anketní šetření ... 52
8.1 Vyhodnocení anketního šetření ... 53
8.1.1 Vyhodnocení 1. části týkající se identifikace respondentů ... 53
8.1.2 Vyhodnocení 2. části týkající se průzkumu návštěvnosti ... 54
8.1.3 Vyhodnocení 3. části týkající se průzkumu informačních zdrojů ... 55
8.1.4 Vyhodnocení 4. části týkající se financování sportovních aktivit a občerstvení 56 8.1.5 Vyhodnocení 5. části týkající se průzkumu spokojenosti a pociťovaných nedostatků z pohledu respondentů ... 57
8.1.6 Shrnutí výsledků anketního šetření ... 59
9 SWOT analýza sportovního areálu Českého Švýcarska... 61
10 Vlastní návrhy na zlepšení ... 63
9
10.1 Věkové slevy ... 63
10.2 První vstup zdarma ... 64
10.3 Rozšíření propagace ... 65
10.3.1 Reklama ... 65
10.3.2 Současné prostředky propagace sportovního areálu ... 66
10.3.3 Návrh na rozšíření reklamy sportovního areálu ... 68
10.4 Otevření dětského koutku ... 70
11 Závěr ... 72
12 Seznam použité literatury ... 74
13 Seznam příloh ... 76
10
Seznam obrázků
Obrázek 1. Krásná Lípa a území NPČŠ na mapě České republiky (zdroj: OCHRANA
PŘÍRODY 2014) ... 17
Obrázek 2. Dům Českého Švýcarska (zdroj: ČESKÉ ŠVÝCARSKO 2014)... 20
Obrázek 3. Středisko služeb (zdroj: ČESKÉ ŠVÝCARSKO 2014) ... 20
Obrázek 4. Sportovní areál Českého Švýcarska (zdroj: KRÁSNÁ LÍPA 2014) ... 21
Obrázek 5. Köglerova naučná stezka Krásnolipskem (zdroj: TURISTIKA 2014) ... 21
Obrázek 6. Integrovaný komunikační kříž (zdroj: PANARAMIO 2014) ... 21
Obrázek 7. Zachycení SAČŠ na mapě (zdroj: MAPY 2014) ... 22
Obrázek 8. Bývalé škvárové hřiště za tělocvičnou (zdroj: vlastní) ... 23
Obrázek 9. Dřívější neudržovaný pozemek (zdroj: vlastní) ... 24
Obrázek 10. Drobná cihelná zástavba (zdroj: vlastní) ... 24
Obrázek 11. Kurt pro plážový volejbal, centrální kurt s umělým povrchem a večerním osvětlením a antukové kurty (zdroj: KRÁSNÁ LÍPA 2014) ... 26
Obrázek 12. Sport bar před rekonstrukcí a po rekonstrukci (zdroj: vlastní) ... 27
Obrázek 13. Hřiště pro miniaturgolf (zdroj: KRÁSNÁ LÍPA 2014) ... 28
Obrázek 14. Stavba lezecké věže (zdroj: vlastní) ... 29
Obrázek 15. Nafukovací hala (zdroj: KRÁSNÁ LÍPA 2014) ... 31
Obrázek 16. Stav tělocvičny před rekonstrukcí a po rekonstrukci (zdroj: vlastní) ... 32
Obrázek 17. Fotografie a technický výkres přístavby tělocvičny (zdroj: vlastní) ... 32
Obrázek 18. Dětské prolézačky (zdroj: KRÁSNÁ LÍPA 2014) ... 33
Obrázek 19. Poslední úpravy nového venkovního fitness parku (zdroj: TOLŠTEJN 2014) ... 34
Obrázek 20. Návštěvnost krytých a venkovních sportovišť v roce 2012 (zdroj: vlastní) ... 41
Obrázek 21. Příjmy SAČŠ vyjádřené v procentech (zdroj: vlastní) ... 49
Obrázek 22. Výdaje SAČŠ vyjádřené v procentech (zdroj: vlastní) ... 49
Obrázek 23. Příjmy x Výdaje (zdroj: vlastní)... 49
Obrázek 24. Propagační figuríny značky Babolat umístěné ve Sport baru (zdroj: vlastní) 50 Obrázek 25. Věkové zastoupení respondentů (zdroj: vlastní výzkum) ... 53
Obrázek 26. Místo bydliště respondentů (zdroj: vlastní výzkum)... 54
Obrázek 27. Frekvence návštěvnosti respondentů (zdroj: vlastní výzkum) ... 55
Obrázek 28. Informační zdroje (zdroj: vlastní výzkum) ... 56
Obrázek 29. Množství vydaných peněz za měsíc (zdroj: vlastní výzkum) ... 56
11
Obrázek 30. Spokojenost s cenou (zdroj: vlastní výzkum) ... 57
Obrázek 31. Spokojenost návštěvníků s kvalitou poskytovaných služeb (zdroj: vlastní výzkum) ... 58
Obrázek 32. Nedostatky z pohledu respondentů ... 59
Obrázek 33. Uvítací billboard na náměstí Krásné Lípy (zdroj: vlastní) ... 66
Obrázek 34. Venkovní reklama u vstupu sportovního areálu (zdroj: vlastní) ... 67
Obrázek 35. Reklamní plocha v Rumburku (zdroj: AWP MEDIA 2014) ... 68
Obrázek 36. Reklamní plocha ve Varnsdorfu (zdroj: GOOGLE 2014) ... 69
Obrázek 37. Prostor pro dětský koutek (zdroj: vlastní) ... 71
12
Seznam tabulek
Tabulka 1. Celkové náklady na výstavbu SAČŠ (zdroj: vlastní) ... 35
Tabulka 2. Aktuální provozní doba SAČŠ (zdroj: vlastní) ... 40
Tabulka 3. Ceník SAČŠ a jeho změny v závislosti na ročním období (zdroj: vlastní) ... 42
Tabulka 4. Letní zvýhodněné vstupné (zdroj: vlastní) ... 44
Tabulka 5. Klubové karty (zdroj: vlastní) ... 44
Tabulka 6. Ceny za vypůjčení sportovního vybavení (zdroj: vlastní) ... 45
Tabulka 7. Hospodářská činnost SAČŠ za rok 2012 (zdroj: vlastní) ... 48
Tabulka 8. SWOT analýza SAČŠ (zdroj: vlastní) ... 61
Tabulka 9. Výhody a nevýhody reklamních médií (zdroj: Dědková, Honzáková 2009) .... 65
Tabulka 10. Odhadované náklady spojené s venkovní reklamou (zdroj: vlastní) ... 69
13
Seznam použitých zkratek a symbolů
BP Bakalářská práce
CČŠ Centrum Českého Švýcarska NP Nadzemní podlaží
NPČŠ Národní park České Švýcarsko SAČŠ Sportovní areál Českého Švýcarska SPO Státní příspěvková organizace TJ Tělovýchovná jednota
ZŠ Základní škola
14
Úvod
Pro téma “Analýza sportovního areálu Českého Švýcarska“ jsem se rozhodl, jelikož pocházím přímo z Krásné Lípy, ve které byl areál vybudován. Je to malé město v oblasti Šluknovského výběžku s počtem 3644 obyvatel, které je známé hlavně jako centrum Národního parku České Švýcarsko. Podle mého názoru je zde poměr nabídky sportovních a rekreačních aktivit vůči velikosti města překvapivě nadprůměrný. A to právě díky lokálnímu sportovnímu komplexu, který zde byl budován a rozšiřován v několika etapách od roku 2001 do roku 2009. Proto nebyl žádný problém vyhledat vhodnou tématiku pro zhotovení mé bakalářské práce.
Tato práce je tedy založená na tom, aby byl představen sportovní komplex z mého rodného města a jeho historický vývoj až po současný provoz. Za přidanou hodnotu je považováno vypracování návrhů a jisté vize do budoucna, což by přispělo k udržení současné klientely a k získání nové klientely, tudíž k nárůstu ziskovosti. Podle mého názoru bude velmi přínosné samotné vytvoření a prezentování mé bakalářské práce, jelikož to vnímám jako určitý způsob propagace sportovního areálu.
15
1 Cíl bakalářské práce
Hlavní cíl
Cílem bakalářské práce je podrobná analýza výstavby sportovního areálu v Krásné Lípě a jeho následný provoz a využití.
Dílčí úkoly
Dílčí úkoly bakalářské práce jsou následující:
rozbor postupu při získávání finančních prostředků pro realizaci stavby sportovního areálu Českého Švýcarska;
historický popis stavby sportovního areálu Českého Švýcarska;
přehled sportovišť a všech zde vykonávaných sportů a pohybových aktivit;
průzkum provozu;
průzkum návštěvnosti a využití;
průzkum hospodaření a ziskovosti;
anketní šetření s návštěvníky sportovního areálu Českého Švýcarska a jeho vyhodnocení.
16
2 Metodika práce
Při řešení bakalářské práce (dále jen „BP“) byla nejdříve sestavena hrubá osnova, podle které byly poté postupně rozepsány její body. Tato práce je spíše prací popisnou, díky čemuž není zřetelně rozdělena na praktickou a teoretickou část. Spíše se tedy praktické a teoretické části průběžně prolínají v průběhu celé práce.
V prvopočátku bylo shromažďování informací soustředěno převážně na internetové zdroje, avšak množství článků a dokumentů týkajících se popisu výstavby tohoto objektu bylo bohužel velmi žalostné. Z tohoto důvodu byla krátce na to dojednána schůzka s paní Ivanou Preyovou, ředitelkou Základní Školy v Krásné Lípě, dále s panem Karlem Marešem ze stavebního oddělení Městského Úřadu a v neposlední řadě s panem Vlastimilem Šmalclem, který je správcem sportovního areálu. I přes to, že se jedná o velice pracovně vytížené osoby, tak udělali vše proto, aby si našli místo ve svém denním programu a na schůzku se dostavili, za což jim patří velké poděkování. Před setkáním byly v rámci mé přípravy pečlivě nachystány body a dotazy, u kterých bylo zapotřebí jejich podrobné objasnění. Díky jejich ochotě a pomoci mi bylo poskytnuto opravdu hojné množství cenných dokumentů a fotografií. Tím byl získán potřebný přehled nad všemi podrobnostmi a celou problematikou. Na základě těchto podkladů mi byl velmi usnadněn začátek psaní BP a detailní rozpracování jednotlivých kapitol a podkapitol.
Již zmiňovaná schůze byla důležitá i z dalšího důvodu. Při té příležitosti byl pan Šmalcl obeznámen o nápadu týkajícího se anketního šetření s návštěvníky za účelem větší návštěvnosti a ziskovosti. Pro tuto práci bylo klíčové zajistit, zda nebude problém ankety umístit v bufetu sportovního areálu, a zároveň zda bude personál ochoten je tolika náhodným návštěvníkům rozdávat. S touto prosbou naštěstí nebyl nejmenší problém. Dne 5. dubna 2014 bylo do zázemí areálu dodáno 30 výtisků, přičemž bylo vymezeno týdenní časové ohraničení na jejich vyplnění. Na základě vypracování anket tolika respondenty byly získány klíčové informace, nezbytné pro dokončení BP. Vypracováním jednotlivých bodů podle osnovy bylo dospěno až k samotnému závěru a inovačním návrhům za účelem vyšší ziskovosti, a tím byl splněn cíl mého zadání. Všechny informace byly zpracovány do finální podoby a také doplněny o náležitou fotodokumentaci. Fotografie, kterými by byla narušována čtivost BP, byly vloženy do kapitoly příloh (viz příloha B).
17
3 Výstavba sportovního areálu Českého Švýcarska
V této obsáhlé kapitole je věnována pozornost deskripci výstavby SAČŠ, okolí, ve kterém byl areál postaven a dalším okolnostem týkajících se stavby. Je důležité podotknout, že realizace stavby všech jednotlivých částí SPČŠ nebyla odstartována současně, nýbrž bylo postupováno ve třech různých etapách v průběhu téměř osmi let.
3.1 Oblast výstavby sportovního areálu
V úvodu je velmi důležité, aby bylo několika větami charakterizováno konkrétní území, které bylo určeno pro stavbu tohoto sportovního areálu. Sportovní areál Českého Švýcarska (dále jen „SAČŠ) je lokalizován v Krásné Lípě, tedy na severu České republiky, v severovýchodní části okresu Děčín. Krásná Lípa leží na horním toku říčky Křinice na pomezí Národního parku Českého Švýcarska (dále jen „NPČŠ) a Lužických hor. Město, již dlouhá léta proslulé díky svému atraktivnímu přírodnímu okolí, jenž je propletené velkým množstvím turistických stezek, které spojují nemalý počet přírodních úkazů jako například mohutné skalní věže, brány, stěny, pískovcové útvary, rokle, města a bludiště. A to vše spadá pod již zmíněný NPČŠ, jehož správa sídlí právě v Krásné Lípě. Krásná Lípa je proto označována jako centrum NPČŠ. Za nejznámějším přírodní úkaz tohoto národního parku je považován skalní útvar pojmenovaný jako Pravčická brána, který byl zvolen za symbol parku. Má status národní přírodní památky a jedná se o největší skalní bránu v Evropě.
Vedle ní byl postaven zámeček Sokolí hnízdo. NPČŠ se rozprostírá v okrese Děčín mezi obcemi Hřensko, Chřibská a vesnicí Brtníky. Zaujímá oblast při státních hranicích s Německem, a zároveň je těmito hranicemi park oddělen od Národního parku Saské Švýcarsko. Park byl vyhlášen teprve v roce 2000 a jeho rozloha činí 79,23 km².
Obrázek 1. Krásná Lípa a území NPČŠ na mapě České republiky (zdroj: OCHRANA PŘÍRODY 2014)
18
3.2 Zdůvodnění výstavby sportovního areálu
Sportovní areál Českého Švýcarska byl v Krásné Lípě vybudován s ohledem na narůstající zájem široké veřejnosti o sportovní činnost a potřebou vybudovat důstojné návštěvnické zázemí pro toto sídelní město tehdy nově vzniklého NPČŠ. V Dřívějších dobách zde bylo pociťováno opravdu výrazné omezení pro každého sportovního příznivce.
V letním období zde byly k dispozici pouze dva nevyhovující a neudržované tenisové kurty a fotbalové hřiště. V období zimy bylo místní obyvatelstvo odkázáno k provádění jen těch pohybových činností, které dovolovala tehdejší místní tělocvična, zvaná jako
„Sokolovna“, která byla před stavbou sportovního areálu považována za jediné indoorové sportoviště ve městě. Samozřejmě se našla i taková část jedinců, která nebyla ochotna přijmout tuto smutnou realitu. Tento problém byl tehdy řešen jediným možným způsobem, který doba nabízela. Nešlo pochopitelně o nic jiného, než o ochotu investovat čas a finance na dopravu do okolních měst, která byla ohledně sportovního vyžití oproti Krásné Lípě o několik let napřed. Proto byla pro místní sportovní nadšence už ve fázi projektování skvělá zpráva, že zde budou zbudována sportoviště venkovní, ale hlavně také i sportoviště indoorová (krytá). Zajisté ale nebylo toto zjištění o budoucím komplexu důvodem k radosti pouze pro věrné sportovce, ale taktéž pro běžné lokální obyvatele a případně pro obyvatele okolních oblastí a turisty, kteří přistupují ke sportovní aktivitě jen na rekreační úrovni.
Lze říci, že velké procento dnešní populace je bohužel součástí vyčerpávajícího každodenního stereotypu, který nebývá ani sportovně nebo kulturně rozvíjející a už vůbec ne zdravotně podněcující (např. nezáživná práce, nevhodná strava, stres, problémy v rodině a především také hypokineze). Proto je nutno tuto denní jednotvárnost ustavičně kompenzovat aktivním odpočinkem, nejlépe různými druhy pohybových aktivit. A jak již bylo řečeno, do nedávna to byl v Krásné Lípě takřka neřešitelný problém. V případě, že se v průběhu týdne nebo měsíce naskytly vhodné chvíle, při kterých by lidé nejrůznějších věkových skupin měli být zrekreováni, zregenerováni a alespoň krátkou chvíli oproštění od všech starostí, tak zde jednoduše nebyla možnost uspokojení těchto mimopracovních potřeb kvalitním způsobem. A právě zde zřejmě byla hlavní vidina uplatnění budoucího SAČŠ. Proto bylo ze strany investora opravu velkým krokem vpřed navrhnout sportovní komplex celoročního charakteru a takovýchto rozměrů, čímž byly odstraněny zmíněné nedostatky.
19
3.3 Získání finančních prostředků – „Projekt Centrum Českého Švýcarska“
Projekt „Centrum Českého Švýcarska“ (dále jen „projekt CČŠ“) je projekt, skrze který byly z fondu Evropské unie a ze státního rozpočtu získány dotace. Těmi byly rozšířeny, doplněny a zhodnoceny stávající aktivity směřující k rozvoji turismu NPČŠ.
Celý tento projekt byl směřován pouze na rozvoj Krásné Lípy. Právě Krásná Lípa je sídelním městem NPČŠ, jak již bylo řečeno v úvodu. Stručně lze říci, že záměrem bylo vytvoření všestranné nabídky služeb pro návštěvníky národního parku. Připravit takto komplexní a obsáhlý projekt podle poměrně přísných pravidel bylo velmi složité a ještě složitější bylo uspět s žádostí o dotaci. Předchozí několikaleté úsilí vedení krásnolipské radnice bylo však úspěšné a projekt CČŠ byl nakonec zvolen za vítěze ve veliké konkurenci projektů z celé České republiky. Výsledek dlouhodobého snažení a vyčerpávající práce stál za to.
Projekt CČŠ byl tedy financován nejen z rozpočtu Krásné Lípy, ale také z fondu Evropské unie (Společný regionální operační program – SROP) a ze státního rozpočtu ČR.
Z fondu Evropské unie a státního rozpočtu bylo získáno 163 000 000 Kč na pokrytí nákladů tohoto velkolepého projektu a dalších 16 000 000 Kč bylo použito z rozpočtu města. Celková suma činila 179 000 000 Kč. Pokud jsou tyto částky převedeny na procenta, znamená to, že finanční podpora tvořila 90% z celkové částky a městem bylo zaplaceno pouhých 10% z nákladů.
Ze získaných finančních prostředků projektu CČŠ bylo financováno pět dílčích podprojektů, orientovaných na rozvoj cestovního ruchu v severočeském regionu. Například byl zbudován nový dům s návštěvnickým a informačním centrem s interaktivní expozicí a vzdělávacím střediskem. Dále vzniklo ve zrekonstruovaném továrním objektu středisko služeb s možností luxusního ubytování. Velmi přínosné bylo i obnovení první naučné stezky v České republice pojmenované jako Köglerova naučná stezka Krásnolipskem.
Kromě toho byl v rámci projektu CČŠ postaven rozsáhlý a moderní sportovně-rekreační komplex a integrovaný komunikační systém města Krásná Lípa (síť cyklostezek) napříč městem. Většina vytvořených a nabízených aktivit slouží turistům a návštěvníkům regionu stejně jako místním obyvatelům (KRÁSNÁ LÍPA 2014).
20
Zde je podrobnější výčet všech pěti podprojektů a jejich charakteristika:
1) Dům Českého Švýcarska – Jedná se o nový reprezentativní dům na Křinickém náměstí, ve kterém je informační středisko NPČŠ, videosál, expozice, vzdělávací centrum, kanceláře a ubytování v útulných apartmánech v podkroví domu.
Obrázek 2. Dům Českého Švýcarska (zdroj: ČESKÉ ŠVÝCARSKO 2014)
2) Středisko služeb pro návštěvníky a obyvatele Českého Švýcarska – Toto středisko je přezdíváno jako dům volného času nebo také „Továrna“. Bývalý továrenský objekt prošel rekonstrukcí a nyní je v něm zařízena galerie, kavárna, posilovna, sauna, solárium, masérna, klubovny a ubytovna. Vše působí velmi luxusním dojmem.
Obrázek 3. Středisko služeb (zdroj: ČESKÉ ŠVÝCARSKO 2014)
3) Sportovní areál Českého Švýcarska – V něm je zahrnuto víceúčelové tartanové hřiště 42 x 36 m, v zimě s nafukovací halou včetně zázemí, horolezecká stěna, gril, altán, lanovka pro děti, přístavba tělocvičny, zrekonstruovaná tělocvična, osvětlení, ozelenění, chodníky, tenisové kurty, volejbalové hřiště apod.
21
Obrázek 4. Sportovní areál Českého Švýcarska (zdroj: KRÁSNÁ LÍPA 2014)
4) Köglerova naučná stezka Krásnolipskem - V rámci tohoto podprojektu došlo k obnově a doplnění původní naučné stezky Rudolfa Köglera s několika částmi v celkové délce 20 km (K. Lípa, Vápenka, Kyjov, Vlčí Hora, Zahrady a K. Lípa). Pro upřesnění byl Rudolf Kögler amatérský přírodovědec narozený v Krásné Lípě, jehož zásluhou byla vytvořena první naučná stezka v Čechách dokončená v roce 1941. Obnovená stezka byla vybavena informačními tabulemi, rozcestníky, lavičkami a doprovodnými mobiliáři.
Obrázek 5. Köglerova naučná stezka Krásnolipskem (zdroj: TURISTIKA 2014)
5) Integrovaný komunikační kříž – Tím je myšlená nová cesta pro cyklisty a pěší mezi náměstím, rybníkem zvaném jako Cimrák a Pražskou ulicí až po výjezd na Děčín. Dále cesta vede od kulturního domu přes rybník Cimrák k fotbalovému hřišti s další návazností směrem na Krásný Buk. Podél těchto cest bylo také zařízeno osvětlení, lavičky, ozelenění, odpadkové koše, značení, informační tabule, altán atd.
Obrázek 6. Integrovaný komunikační kříž (zdroj: PANARAMIO 2014)
22
3.4 Charakteristika území
Jako nejvhodnější umístění pro stavbu SAČŠ byla zvolena okolní parcela zastaralé krásnolipské tělocvičny (Sokolovny). V úvodu BP již bylo naznačeno, že tato budova byla před stavbou areálu považována za jediné indoorové sportoviště ve městě, sloužící převážně pro tělesnou výchovu základní školy, ale také pro různé sportovní kroužky, či zimní přípravu místního fotbalového týmu Tělovýchovná jednota Krásná Lípa (dále jen
„TJ Krásná Lípa“). Důvod pro vybrání tohoto pozemku byl jednoznačný. Stav sportoviště byl dlouhá léta v katastrofickém stavu a celkově hala působila dosti zanedbaně. Proto by stejně dříve či později musela být Sokolovna podrobena rekonstrukci. A v kombinaci s nevyužívanou, neudržovanou a velmi rozlehlou sousední parcelou se z toho stalo ideálním místem pro stavbu mnohoúčelového moderního sportoviště. Velkou výhodou je i strategická poloha areálu, kolem které vede jedna z nejfrekventovanějších hlavních silnic Krásné Lípy.
Obrázek 7. Zachycení SAČŠ na mapě (zdroj: MAPY 2014)
23
V rámci úplného upřesnění je zmíněna poloha, ve které se začalo staveniště objektu rozrůstat. Jedná se o centrální část města, v prostoru mezi ulicemi Pražská, Komenského, Školní a Zahradní. Napříč areálem prochází ulice Frindova, kterou je objekt rozdělen na horní a dolní část. Kvůli této ulici je přechod z jedné poloviny do druhé trochu zkomplikován, bohužel zde nebyla možnost pro jednodušší řešení. V horní části je obsažena většina sportovišť. Spodní část areálu je rozprostřena na pozemcích místí základní školy (dále jen „ZŠ“) a je využívána spíše jen žáky ZŠ. Z hlediska rozlohy, ziskovosti a využití širokou veřejností, je tato část méně významná. Hlavní vstup a přístupová cesta do horní části areálu je vedena od Pražské ulice. Další vstup, tvořící zároveň propojení se školní částí areálu, byl umístěn z vedlejší strany sousedící s Frindovou ulicí. Spodní (školní) část je kromě průchodu z Frindovy ulice zpřístupněna z ulice Komenského skrze hlavní bránu do školního dvora.
3.5 Stav objektu před počátkem stavby
Na pozemcích dnešního SAČŠ se v minulosti nacházely převážně zelené a neudržované plochy se zřetelnými výškovými nepoměry. Část za Sokolovnou byla pokryta neudržovaným škvárovým hřištěm s kovovými fotbalovými brankami a také dvěma nevyhovujícími kurty. Bez povšimnutí nezůstaly ani čtyři dřevěné kůlny a několik drobných cihelných zástaveb, přičemž jedna z nich dnes slouží jako Sport bar (bufet).
Obrázek 8. Bývalé škvárové hřiště za tělocvičnou (zdroj: vlastní)
24
Obrázek 9. Dřívější neudržovaný pozemek (zdroj: vlastní)
Obrázek 10. Drobná cihelná zástavba (zdroj: vlastní)
3.6 Urbanistické řešení sportovního areálu
Významnou úlohu v kterémkoliv návrhu takovýchto staveb představují urbanistické souvislosti, ve kterých se jedná napojení staveb na jejich okolí, regulativy, kontext apod.
Umístění jednotlivých sportovních objektů na pozemcích Krásné Lípy bylo projektanty rozvrženo a určeno jeho velikostí a stávajícími omezujícími podmínkami území, kterými jsou zejména umístění objektů na sousedních parcelách, vzrostlá zeleň, terénní profil a vhodnost orientace sportovišť ke světovým stranám. Výškové poměry sportovišť byly navrženy s ohledem na optimální osazení v poměrně velmi členitém terénu a v návaznosti na jednotlivé okolní stavební objekty (Paroubková, Paroubek 1998).
25
3.7 Prvotní úpravy
Na vyhrazené ploše v okolí tělocvičny, určené pro realizaci stavby, bylo naprosto nevyhnutelně vykáceno devět vzrostlých stromů, velké množství (cca 50 ks) náletových stromků a křovin. Na východním okraji horní části areálu bylo zlikvidováno zbořeniště objektu, dále byly zdemolovány pozůstatky betonové plochy, části kamenných plotových stěn a pozůstatky drátěného oplocení, včetně betonových sloupků. Nezbytné bylo také odstěhování čtyř dřevěných kůlen, sousedících se škvárovým hřištěm. Teprve díky všem těmto prvotním demolicím a úpravám byla parcela vyčištěna od všeho přebytečného a připravena pro vyrovnání terénu a počátek stavby.
3.8 První etapa stavby
První etapa byla započata roku 2001 a trvala až do roku 2003. V těchto dvou letech došlo k dokončení čtyř různých kurtů a sportovního zázemí, které je v Krásné Lípě známé pod názvem Sport bar.
3.8.1 Kurty
Severní sekce horní části areálu byla zvolena za vyhovující prostor pro umístění čtyř různých kurtů. Poloha tohoto prostoru je důležitým faktorem, ať už je stavěn jakýkoliv kurt nebo hřiště. Je totiž ideální, aby osa hřiště byla orientována ve směru sever-jih, tím pádem budou sluneční podmínky spravedlivé pro obě poloviny kurtu po celou dobu hry.
Pokud je při popisování krásnolipských kurtů postupováno od levé strany, tak je zde první v pořadí kurt pro plážový volejbal, jehož stavba byla prováděna v mnoha fázích.
Je sice relativně jednoduchá, ale má i svá úskalí. Nejprve byla odebrána svrchní vrstva zeminy, přibližně 80 cm. Do této plochy byla následně navezena štěrkodrť, zvaná makadam. Jejím úkolem je, aby skrze ní byla spolehlivě odváděna voda z pískové vrstvy.
Na makadam byla dále položena geotextílie, kterou je oddělena svrchní navezená vrstva písku. Touto vrstvou písku je hřiště zarovnáno s okolním terénem. Rozměry samotného hřiště jsou stanoveny na 8 x 16 m. Je nutné, aby byl přidán i prostor za hraničními čárami.
Optimálním výsledkem by měla být plocha alespoň 22 x 12 m. Celková hrací plocha krásnolipského hřiště je 24 x 14 m, tím je zajištěna dostatečná rezerva.
26
Druhým zleva je centrální kurt pokrytý umělým povrchem, který musí být také tvořen z více vrstev. Základem byla opět upravená zemní pláň a štěrkodrť, dále pak drenáží asfaltový koberec, penetrační postřik a umělý povrch z granulátu. Kurt je vybaven vyměnitelnými sloupky na síť, jak pro tenis, tak i pro volejbal. Tím je v případě potřeby zajištěna jeho multifunkčnost. Celková velikost hrací plochy je 35,6 x 17,75 m, velikost vlastního hřiště je 23,77 x 10,97 m. Na východní straně kurtu byla na terénním zlomu vybudována tribuna pro diváky se čtyřmi řadami. Tato centrální hrací plocha jako jediná disponuje večerním osvětlením.
Horní úroveň tribuny byla napojena na následující dvě hřiště pro tenis s antukovým povrchem. Princip stavebního postupu byl taktéž velmi podobný jako u hřiště pro plážový volejbal. Rozdíl je pouze v tom, že na geotextílii byla místo písku nasypána a poté dlouhodobě válcovaná 10 centimetrová vrstva jemné škváry. Tím je zajištěno zadržování vláhy v letním suchém období a pružnost hrací plochy. To vše bylo nakonec pokryto 1,5 centimetrovou válcovanou vrstvou antuky. Kurty byly kvůli dokonalému odvodňování v příčném směru vyspádovány 1% sklonem od středů k odvodňovacím žlabům.
Rozměrové parametry těchto dvou hřišť jsou totožné se sousedním kurtem s umělohmotným povrchem (BEACH 2014).
Obrázek 11. Kurt pro plážový volejbal, centrální kurt s umělým povrchem a večerním osvětlením a antukové kurty (zdroj: KRÁSNÁ LÍPA 2014)
3.8.2 Bufet
V první etapě bylo samozřejmě zhotoveno i důstojné sportovní zázemí, které je neodmyslitelnou součástí pro samotné fungování areálu. K realizaci bufetu posloužila příhodná jednopodlažní dílna, ke které je vázána pozoruhodná historie. Právě v ní totiž byla Albinem Hugem Liebischem roku 1925 započata výroba motocyklů Čechie-
27
Böhmerland. Čechie byla tou dobou považována za nejdelší sériově vyráběný motocykl na světě, měla 3,2 m. Bylo vyrobeno pouze cca 3000 kusů. Kvůli tomu jsou v současné době motocykly této značky velmi ceněné. Na počest pana Liebischa je na venkovní zdi bufetu vystavena pamětní deska (ŠLUKNOVSKO 1999).
V tomto zázemí SPČŠ, nyní zvaném také jako Sport bar, je poskytováno:
občerstvení;
grilování u Sport baru;
internetové wi-fi připojení;
sledování sportovních přenosů;
pronájem sportovního náčiní;
obsluha sportovišť;
rezervace sportovišť;
testovací centrum značky Babolat.
Prostory bufetu jsou dále využity jako sklad potravin, nápojů, nářadí, úklidových potřeb a sportovních potřeb. V interiéru je zřízena i šatna a toaleta pro personál a toalety pro veřejnost. Celý bufet je řešen bezbariérově, a tak je v celé šíři zpřístupněn i pro imobilní jedince. Z příslušné představební fotodokumentace bylo vypozorováno, že před rekonstrukcí byl jednopodlažní objekt na první pohled v hrůzném stavu a je udivující, že nebyl zdemolován. Proto je chvályhodné, jaký luxusní bufet z něj byl ve výsledku postaven.
Obrázek 12. Sport bar před rekonstrukcí a po rekonstrukci (zdroj: vlastní)
3.9 Druhá etapa stavby
V roce 2005 byla započata další etapa, která probíhala taktéž dva roky, tedy do roku 2007. V těchto dvou letech bylo zhotoveno minigolfové hřiště, horolezecká stěna,
28
nafukovací hala a rekonstrukce tělocvičny. Z počtu vybudovaných sportovišť v tomto časovém úseku lze vydedukovat, že se jednalo bez pochyb o nejstěžejnější a nejnáročnější období, ve kterém byl odveden značný kus práce.
3.9.1 Miniaturgolf
Je naprostou samozřejmostí, že na území, na kterém je obsažena velmi pestrá škála sportovišť všeho druhu nesmí být zapomenuto ani na hřiště pro miniaturgolf, zkráceně minigolf. Právě tento sport je řadou lidí vnímán jako ideální způsob trávení volného času ať už s rodinou, nebo s přáteli. Celé hřiště je dohromady sestaveno z osmnácti drah a každá z nich má svůj specifický název, který vystihuje její charakter. Konkrétně se jedná o tyto dráhy: pyramidy, looping, přímá dráha s překážkou, středový kruh, labyrint, vlny, klíny, myší díra, smyčka, úhel, koš, zdvojený kužel, střílna, tunel, most, vulkán, proudy, blesk.
Hlavní konstrukční prvky jsou tvořeny kovovými rámy, vláknocementovými deskami tloušťky 12 mm a doplňkovými kovovými a vláknocementovými překážkami. Dráhy byly výškově osazeny do stávajícího terénu tak, aby horní plocha desky co nejoptimálněji bez vyvýšení kopírovala terén, který je mírně svažitý.
Dráhy mají všeobecně normované rozměry:
délka dráhy – 6,25 m;
šířka dráhy – 0,9 m;
průměr cílového kruhu – 1,4m.
Obrázek 13. Hřiště pro miniaturgolf (zdroj: KRÁSNÁ LÍPA 2014)
29 3.9.2 Horolezecká věž
Dalším důvodem, kterým je zvyšována hodnota a exkluzivita místního areálu je krásnolipská cvičná lezecká věž měřící 10 metrů. Je totiž nemožné najít v blízkém okolí Krásné Lípy outdoorovou lezeckou stěnu tohoto typu a takových rozměrů. To je jasným důkazem, že Sportovní areál Českého Švýcarska se snaží uspokojit potřeby zákazníku v mnoha sportovních ohledech a vytváří ideální tréninkové podmínky pro začínající i pokročilé horolezce.
Tato věž je chronologicky poskládána z nosné konstrukce, laminátového opláštění a horolezeckých chytů. Nosná konstrukce je tvořena svařovaným prostorovým rámem, jehož kotvení je provedeno do základových patek. Opláštění je provedeno skladbou profilovaných modulových dílců do rozličných tvarů, které mohou tvořit jak stěnu nenáročnou, tak velmi převislou. Každý modulový panel má plastickou reliéfní strukturu.
Plášť stěny může být vyroben v jakémkoliv barevném provedení, v tomto případě byla zvolena šedá barva. Stěna je osazena 300 druhy horolezeckých chytů různých barev (5ks/m2). Jednotlivé barvy chytů znázorňují v určité části stěny více lezeckých tratí s různou obtížností. Pevnost osobních zajišťovacích bodů je vypočtena na 10 KN (1000 kg) a po dokončení lezecké stěny byla testována na 8 KN (800 kg). Každý vytyčený směr je ukončen koncovým řetězem, jenž je upevněn ve dvou bodech. V každém koncovém řetězu je umístěna ocelová karabina. Kromě této popisované lezecké věže je zde k dispozici i dětská lezecká stěna o výšce 3,5 metru, která je chytře zakomponována do tvárnicové zdi u tenisového kurtu. O veškeré projektové a stavební práce bylo postaráno firmou Makak climbing, s.r.o., sídlící v Jablonci nad Nisou.
Obrázek 14. Stavba lezecké věže (zdroj: vlastní)
30 3.9.3 Nafukovací hala
Nafukovací, neboli přetlaková hala slouží k zastřešení sportovišť pro zimní období.
Hala je vytápěna teplým vzduchem, kterým je zároveň udržován její tvar. V případě tohoto areálu je ale hala nafouknuta celoročně. Přetlaková hala je zhotovena z hlavní plachty z PVC materiálu, jejíž životnost je přibližně 20 let. Dále z izolační bublinkové fólie (životnost 5 let), ochranné vrchní polyetylenové fólie (životnost 3 roky) a sítě z ocelových lan, které jsou k zemi uchyceny pomocí kotevních prvků. Obecně je délka životnosti vrstev ovlivněna formou uskladnění mimo sezonu, šetrností při montáži a demontáži a vandalismem. Do haly je dmychadlem s dvěma ventilátory (a tedy i dvěma elektrickými motory) vháněn vzduch, který jak už bylo řečeno, udržuje halu ve stabilní poloze. Všechna zmíněná technika je umístěna ve strojovně. Případný výpadek elektrické energie při provozu zde není důvodem k přerušení hry, jelikož v tu chvíli ihned dojde k automatickému nastartování dieselagregátu. Tím je nahrazena dodávka elektrické energie z veřejné sítě, dodávkou z nouzového zdroje. Vchod do haly je proveden točitými dveřmi s třemi křídly, pomocí nichž je při vstupu vyrovnáván tlak mezi vnitřkem haly a vnějškem.
Nezbytnou součástí dvoukurtových nafukovacích hal, jako je tato, je i nouzový východ.
Ten je uzpůsoben k nouzovému opuštění sportoviště, ale zároveň také může být použit pro vnášení prostorných předmětů do haly, jako je například dlouhý žebřík pro případnou opravu osvětlení. Do samotné haly se nevstupuje přímo z venkovního prostředí, nýbrž skrze vybudované zázemí, které obsahuje šatny, toalety, sprchy a umývárny. Mezi hlavní sporty, pro které byla nafukovací hala vybudována, patří tenis a nohejbal.
Hlavní výhody nafukovací haly:
nafukovací haly jsou výrazně levnější alternativou vůči cenově náročné výstavbě pevných hal a jejich hlavní výhodou je přizpůsobivost sezónním podmínkám;
výtečný poměr mezi cenou a výkonem v ohledu na pořizovací náklady, náklady na udržování a spotřebu;
trojvrstvá tepelná izolace a speciální zemní utěsnění snižuje tepelné náklady;
vysoká světlopropustnost s ochranou proti UV záření → není potřeba počítat s náklady na energii pro osvětlení během dne (CPSPORT 2014).
31
Obrázek 15. Nafukovací hala (zdroj: KRÁSNÁ LÍPA 2014)
3.9.4 Rekonstrukce tělocvičny
Lokální tělocvična, přezdívaná také „Sokolovna“, se po dlouhých letech vlastnických nejasností a nedostatečné údržby dočkala v rámci výstavby SAČŠ generální přestavby, při které byly zachovány doslova jen holé zdi. V samotné tělocvičně byla vyměněna všechna okna, udělány nové podlahy, stěny, sociální zařízení, topení, schodiště a také balkon. Navíc přibyly klubovny nebo kuchyňka. Interiér tělocvičny po rekonstrukci působí velmi luxusně a oproti dřívější době je zcela k nepoznání. Celá budova byla zateplena a omítnuta novou fasádou, která září do daleka oranžovou a žlutou barvou, čímž zůstala zachována původní podoba budovy. S rekonstrukcí Sokolovny se muselo počkat, dokud nebyla zhotovena nafukovací hala, do které byla po dobu opravy tělocvičny přesunuta tělesná výchova ZŠ. Pokud by tomu bylo naopak, tak by pro tělesnou výchovu nebyly k dispozici žádné prostory. Hlavní vstup do budovy byl ponechán na stejném místě, které je ze západní strany v úrovni prvního nadzemního podlaží (dále jen „NP“).
Z východní strany v úrovni druhého NP je další vstup, který slouží jako únikový východ.
Zázemí pro sportovce je situováno v 1. NP objektu, cvičební sál je v 2. NP a hlediště pro diváky tvoří 3. NP. Kromě tělesné výchovy ZŠ je aktuálně v krásnolipské tělocvičně provozováno široké spektrum sportovních činností v rozmezí od rekreačních sportů po podporu tělovýchovných jednot a sportovních klubů reprezentujících Krásnou Lípu.
Konkrétně se jedná o zimní přípravu fotbalistů TJ Krásná Lípa, tréninky místního kickboxerského klubu a tréninky tělovýchovné jednoty řeckořímského zápasu, která má v Krásné Lípa už dlouholetou tradici. Mezi zbylé rekreační aktivity a kroužky spadá zumba, ping – pong, florbal, jóga, basketbal, ringo, líný tenis, badminton, nebo také volejbal (KRÁSNÁ LÍPA 2006).
32
Obrázek 16. Stav tělocvičny před rekonstrukcí a po rekonstrukci (zdroj: vlastní)
3.10 Třetí etapa stavby
V roce 2008 byla započata třetí a také poslední etapa, jejíž náplní byla přístavba zadní části tělocvičny, čímž došlo k jejímu prodloužení. Tato poslední etapa byla zakončena v roce 2009.
3.10.1 Přístavba tělocvičny
Díky doplňkové přístavbě tělocvičny na východní straně došlo ke zřetelnému prodloužení celé budovy a získání nových prostorů. Z estetického hlediska byla přístavba zhotovena prakticky stejným stylem, jakým byla zrekonstruována celá původní část Sokolovny.
Obrázek 17. Fotografie a technický výkres přístavby tělocvičny (zdroj: vlastní)
V suterénu objektu jsou umístěny dvě šatny s umývárnami, přičemž jsou obě uzpůsobené pro třicet sportovců. Své místo tu má i úklidová komora. V 1. NP je vstupní
33
hala s obslužným pultem, kancelář, sklad sportovních potřeb, ošetřovna, toalety pro muže i ženy, šatna pro pět imobilních jedinců s toaletou a umývárnou. Z toho plyne, že i hlavní vstup je řešen bezbariérově. Dále je zde zádveří se schodištěm, které vede do 2. NP, ve kterém byl zařízen byt 3+1 pro správce areálu. Celý objekt je střežen kamerovým systémem, který velmi spolehlivě slouží jako prevence proti vandalismu a výtržnictví.
3.11 Doplňkové stavby horní části sportovního areálu
Během všech tří stavebních etap bylo mezi objekty horní části SAČŠ zakomponováno četné množství doplňkových a drobných staveb, které jsou určené především dětem. Tím se efektivně využila všechna prázdná místa na pozemku. V souvislosti se snahou o zvýšení komfortu pro návštěvníky nebylo zapomenuto na strategicky rozmístěné lavičky (18 kusů) a odpadkové koše, dřevěné stoly s lavicemi, litinová pítka nebo také stojany na bicykly. Při pořádání všemožných společenských akcí je také k dispozici velmi praktický dřevěný altán s venkovním krbem. Centrální část areálu je věnována dětskému hradu se skluzavkou, houpačkami a překlápěcím pružinovým houpačkám. Hned vedle je postaveno malé dětské hřiště s umělohmotným povrchem pro řadu her. V blízkém okolí jsou k vidění i dvě venkovní trampolíny, dětská lanovka měřící 20 metrů a hřiště pro petanque. Proto tu zajisté najdou rozptýlení i ti nejmladší návštěvníci.
Vstup zdarma na všechny doplňkové stavby pro děti je samozřejmostí. Posezení pro rodiče je navrženo tak, aby své ratolesti neztratili z dohledu. Vedle tělocvičny je rozprostřeno parkoviště s 21 parkovacími stáními, a skrze sjezd z tohoto parkoviště je areál dopravně napojen na silnici II. třídy - Pražskou ulici. Za doplňkové stavby může být považováno i oplocení, chodníky z betonové zámkové dlažby, popřípadě večerní osvětlení venkovního centrálního kurtu s umělým povrchem a všech chodníků.
Obrázek 18. Dětské prolézačky (zdroj: KRÁSNÁ LÍPA 2014)
34
3.12 Spodní (školní) část sportovního areálu
Při příležitosti projektu „Centrum Českého Švýcarska“ putoval nemalý finanční obnos i na zpestření pozemku ZŠ, kde se nachází spodní část SAČŠ. Celá školní část je ovšem uzpůsobena spíše jen pro potřeby žáků ZŠ a jen velmi zřídka slouží pro účely tvorby zisku z návštěvnosti široké veřejnosti.
Dříve se v těchto místech nacházelo jen víceúčelové hřiště z asfaltobetonového povrchu nazývané „Hauserka“, které tu bylo ponecháno i nadále. S pomocí zmíněné finanční podpory byl ale povrch hřiště vylepšen pokrytím z umělého trávníku v cihlové barvě. Hřiště bylo osazeno kompletními konstrukcemi košů pro basketbal a brankami pro minikopanou a florbal. Multifunkčnost hřiště potvrzují i vyjímatelné sloupky se sítí pro volejbal a nohejbal. Tou dobou na pozemku vznikly i jiné prvky pro pohyb a pro celkové vyžití dětí. Patří k nim bezpečné dětské hřiště s dětským dřevěným hradem se skluzavkou a věží, dětské pískoviště, dětská ocelová prolézačka, betonový stůl pro stolní tenis, ruské kuželky, dřevěný altán a dřevěný stůl s lavicemi. Postupem času ale původní dětský hrad a okolní prolézačky dosloužily a tak byly v roce 2012 z bezpečnostních důvodů zlikvidovány. Místo toho byly poté na volný plac nainstalovány nové stroje pro venkovní fitness. Součástí masivních tělocvičných strojů s moderní konstrukcí jsou i přesné návody pro vhodné a bezpečné používaní. Při finálních úpravách přiložili ruku k dílu i žáci 9. tříd krásnolipské ZŠ.
Obrázek 19. Poslední úpravy nového venkovního fitness parku (zdroj: TOLŠTEJN 2014)
35
3.13 Náklady na výstavbu sportovního areálu
V tabulce č. 1 jsou interpretovány finanční náklady, spojené se stavbou SAČŠ.
V rámci přehlednosti byly jednotlivé sumy zaokrouhleny na statisíce. V uvedené tabulce má dominantní postavení částka spojená s rekonstrukcí a přístavbou tělocvičny. Tato částka činila celých 17 000 000 Kč a součet celkových nákladů byl 30 000 000 Kč.
Tabulka 1. Celkové náklady na výstavbu SAČŠ (zdroj: vlastní) Horní část areálu
Tělocvična 17 000 000 Kč
Přetlaková hala 2 900 000 Kč
Venkovní kurty 1 800 000 Kč
Bufet – Sport bar 3 000 000 Kč
Lezecké stěny 500 000 Kč
Minigolf 300 000 Kč
Doplňkové stavby a ostatní náklady 2 400 000 Kč
Školní část areálu 2 100 000 Kč
Celkové náklady 30 000 000 Kč
36
4 Stavby občanské vybavenosti
SAČŠ je svým charakterem řazen mezi stavby občanské vybavenosti. Stavby s tímto označením jsou v odborné literatuře popisovány jako budovy, které slouží především ve prospěch společnosti a mohou být rozděleny dle jejich typu a budoucího účelu. Je zde například hovořeno o vzdělávacích a výchovných zařízeních, pečovatelských službách, správních a administrativních objektech, stavbách cestovního ruchu a veřejného stravování, zdravotnických stavbách, obchodních a nákupních centrech, stavbách s kulturním využitím a sportovních stavbách (Vorel 1991).
Stavby určené pro sport jsou rozlišovány do několika základních skupin, jimiž jsou:
zařízení neorganizované tělovýchovy a rekreace;
zařízení organizované tělovýchovy;
zařízení školní tělovýchovy (základní školy, střední školy, vysoké školy);
zařízení pro výkonnostní a vrcholový sport;
zařízení tělovýchovných služeb (centra volného času).
Konkrétní prostory tělovýchovných a sportovních zařízení mohou být dále obecně rozděleny na:
prostory sloužící sportovcům (vlastní prostory a plochy pro tělovýchovu, příslušenství sportovců);
prostory pro diváky;
doplňující a provozní prostory (například občerstvení, administrativa, ubytování, klubovna atd.).
37
5 Provoz sportovního areálu Českého Švýcarska
Obsahem 5. kapitoly je popis samotného provozu SAČŠ. Je zde vysvětleno, jakou organizační formou je provoz zajištěn. Dále je v této kapitole zahrnuta celoroční provozní doba a s ní související frekvence návštěvnosti. Nechybí ani uvedení a zhodnocení ceníku.
Pro jasnější pochopení je text proložen poznatky z odborné literatury.
5.1 Co je to příspěvková organizace
V odborné literatuře jsou příspěvkové organizace popisovány jako veřejnoprávní neziskové organizace sloužící k plnění úkolů ve veřejném zájmu. Označení „neziskové“ je vskutku zavádějící, jelikož všechny neziskové organizace tvoří jistý zisk. To lze zdůvodnit tím, že prioritou organizace není dosažení zisku, ale pokrytí určitých potřeb populace.
Příspěvkové organizace jsou rozdělovány do dvou kategorií. Hovoří se zde o příspěvkových organizacích státu a příspěvkových organizacích územních samosprávních celků (Merlíčková Růžičková 2003).
5.1.1 Specifika příspěvkové organizace státu
Primárním posláním a úkolem státních příspěvkových organizací (dále jen „SPO“) je zajištění a zabezpečení základních funkcí státu. Zřizovatelem a vlastníkem může být jen stát. SPO nemůže založit za žádných okolností soukromá osoba. Podstatným faktem je, že tyto organizace disponují majetkem státu, nikoliv vlastním majetkem. SPO převážně zajišťují chod škol a školských zařízení, nebo také nemocnic, muzeí atd. Proto je v České republice forma SPO v praxi velmi běžná. Obecným základem pro zřízení SPO je vydání zřizovací listiny.
Obsahem zřizovací listiny je:
úplný název zřizovatele;
název, sídlo příspěvkové organizace a její identifikační číslo;
vymezení hlavní činnosti organizace, jenž může být prováděna za úplatu;
označení statutárních orgánů a způsob, jakým vystupují jménem organizace;
vymezení svěřeného majetku ve vlastnictví zřizovatele, který se příspěvkové organizaci předává k hospodaření;
38
vymezení práv, která organizaci umožní, aby se svěřeným majetkem mohla plnit hlavní účel, k němuž byla zřízena;
okruhy doplňkové činnosti navazující na hlavní účel příspěvkové organizace;
vymezení doby, na kterou je organizace zřízena.
Platná zákonná ustanovení vyžadují vydání i dalších interních dokumentů, jako je například organizační řád a odpisový řád. O vzniku příspěvkové organizace zřizovatel informuje v Ústředním věstníku České republiky.
SPO hospodaří s finančními prostředky, které generují ze své hlavní činnosti, anebo s financemi, které jsou získány ze státního rozpočtu. V případě hospodaření se státními prostředky nastávají po dobu fungování organizace různé finanční vztahy mezi zřizovatelem (státem) a SPO. Mezi tyto vztahy patří individuální dotace, systémové dotace pro financování akcí a programů, příspěvky na provoz ze státního rozpočtu, odvod z provozu do státního rozpočtu nebo návratná finanční pomoc. Dále je v SPO hospodařeno s finančními prostředky z vlastních fondů. Mluvíme zde o fondu kulturních a sociálních potřeb, fondu odměn, fondu rezerv a fondu reprodukce majetku.
V odborné literatuře je také zmíněno, že SPO může využít i finance, které byly získány získané darem a také ty, co byly vytvořeny v rámci doplňkové činnosti organizace.
Pokud ve zřizovací listině příspěvkové organizace byly zřizovatelem vymezeny okruhy doplňkové činnosti, bylo tak učiněno s vědomím, že tato doplňková činnost bude zisková a tím bude snížena její neziskovost z hlavní činnosti. V žádném případě by neměla být zřizovatelem příspěvkové organizace povolena doplňková činnost, která by byla prodělečná. Její ztráty by tím pádem musely být hrazeny z prostředků určených na hlavní činnost organizace a neziskovost hlavní činnosti by se o to více prohlubovala. Zisk SPO vytvořený doplňkovou činností smí být použit pouze ve prospěch své hlavní činnosti, pokud nestanoví zřizovatel jinak (Merlíčková Růžičková 2003).
5.1.2 Specifika příspěvkové organizace územního samosprávného celku Zřizovatelem tohoto typu příspěvkové organizace není stát, ale obec nebo kraj.
Založení vzniká opět sestavením zřizovací listiny, která je obdobná jako u výše uvedeného státního typu příspěvkové organizace. Pokud je ale zřizovatelem obec, tak musí být
39
v prvním bodu, který se týká úplného názvu zřizovatele, uvedeno i zařazení do okresu, kvůli možné shodě názvu obcí.
Vznik, zrušení nebo kterákoliv změna příspěvkové organizace je taktéž zveřejněna zřizovatelem v Ústředním věstníku České republiky. Tyto organizace jsou zakládány ve formě právnické osoby a povinnost zřizovatele je zapsat organizaci do obchodního rejstříku. U příspěvkových organizací založených krajem nebo obcí je příjem financí opět z hlavní činnosti, z příspěvků od zřizovatele, z finančních darů anebo z doplňkových činností. I pro tento druh příspěvkové organizace platí nařízení, kde zisk z doplňkové činnosti musí být použit k provozování hlavní činnosti, pokud zřizovatelem není schválena jiná možnost. Příspěvková organizace územních samosprávných celků hospodaří kromě toho všeho také s financemi z vlastních fondů, kterými jsou fondy investiční, fondy rezervní, fondy odměn a fondy kulturních a sociálních potřeb (Merlíčková Růžičková 2003).
5.2 Příspěvková organizace Relax Krásná Lípa
Do roku 2010 byl provoz SAČŠ zajišťován příspěvkovou organizací Relax Krásná Lípa, p. o., zřízenou zastupitelstvem města. Jejím hlavním úkolem je zajištění správy a provozu volnočasových zařízení města, zejména těch, které byly vybudovány v rámci velkolepého investičního projektu „Centrum Českého Švýcarska“. To se pro připomenutí týkalo tehdy nově postaveného střediska služeb (Továrna) pro návštěvníky a obyvatele Českého Švýcarska, posilovnou, saunou, soláriem, masérnou, spinningovým sálem či s luxusně vybavenými ubytovacími prostory v podkroví budovy. Druhý objekt, který v počátcích spadal pod organizaci Relax Krásná Lípa, p. o., byl tedy sportovní areál.
Časem však došlo k organizačním změnám, které jsou zmíněny v další podkapitole. V roce 2008 byl převzat pod vedení Relax Krasná Lípa, p. o. i lokální kulturní dům. Na základě vzniku organizace bylo k mání sedm nových pracovních míst (KRÁSNÁ LÍPA 2008).
5.3 Příspěvková organizace ZŠ a MŠ Krásná Lípa
Od 1. října roku 2010 byl sportovní areál začleněn pod příspěvkovou organizaci Základní škola a Mateřská škola Krásná Lípa (ZŠ a MŠ Krásná Lípa, p. o.) patřící svým charakterem mezi příspěvkové organizace státu.
40
5.4 Provozní doba sportovního areálu
Tabulka 2. Aktuální provozní doba SAČŠ (zdroj: vlastní)
Sportoviště Den duben – říjen listopad – březen
Antukové kurty, beach kurt, minigolf, venkovní
prvky
Po – Pá 08:00 – 20:00 Zavřeno
So – Ne, svátky, prázdniny 08:00 – 20:00 Zavřeno
Osvětlený kurt s umělým povrchem
Po – Pá 08:00 – 22:00 Zavřeno
So – Ne, svátky, prázdniny 08:00 – 22:00 Zavřeno Víceúčelové hřiště
(Hauserka)
Po – Pá 08:00 – 22:00 Zavřeno
So – Ne, svátky, prázdniny 08:00 – 22:00 Zavřeno
Tělocvična Po – Pá 16:00 – 22:00 16:00 – 22:00
So – Ne, svátky, prázdniny 08:00 – 22:00 08:00 – 22:00
Nafukovací hala Po – Pá 08:00 – 22:00 08:00 – 20:00
So – Ne, svátky, prázdniny 08:00 – 20:00 08:00 – 20:00
Nesmírnou výhodou pro provoz SAČŠ je chytře přistavěný byt pro správce areálu a jeho ženu, která je také zaměstnancem areálu. Správce i jeho choť tak pracovně působí v podstatě z pohodlí svého domova a tím může být provozní doba posunuta do pozdějších večerních hodin. V současnosti jsou v areálu zaměstnáni celkem 4 provozní pracovníci a 2 sezónní pracovníci, kteří se starají o plynulý provoz areálu, údržbu, úklid a obsluhu ve Sport baru. Sport bar je vždy otevřen od 08:00 hodin do 22:00 hodin, teplé pokrmy však lze objednávat výhradně do 20:00 hodin. V tabulce si lze povšimnout, že jediná tělocvična je každý všední den zpřístupněna veřejnosti až od 16:00 hodin, což může být pro někoho zarážející. Je tomu tak především kvůli probíhajícím hodinám tělesné výchovy žáků ZŠ.
Z tabulky je viditelné, že všechna venkovní sportoviště jsou od začátku listopadu až do konce března nepřístupná. To logicky vyplívá z nevyzpytatelnosti a nepříznivosti klimatických vlivů našeho podnebného pásma v těchto měsících, a tak musí být po tuto dobu venkovní sportoviště zazimovány. O to více zpravidla stoupá mezi listopadem a březnem zájem o krytá sportoviště, konkrétně o tělocvičnu a nafukovací halu, a tím rapidně vzrůstá jejich využití a obsazenost, viz následující kapitola (KRÁSNÁ LÍPA 2014).
41
5.5 Frekvence návštěvnosti
Jak už bylo naznačeno na konci předešlé podkapitoly, frekvence návštěvnosti a obsazenost jednotlivých sportovišť úzce souvisí s jednotlivými ročními obdobími. Pro jasnou představu je vývoj obsazenosti sportovišť v rozmezí jednoho roku názorně ilustrován v nadcházejícím grafu, který je podložen reálnými daty z roku 2012.
Obrázek 20. Návštěvnost krytých a venkovních sportovišť v roce 2012 (zdroj: vlastní) V grafu je tedy pohyb návštěvnosti znázorněn dvěma barevně odlišnými křivkami, z nichž modrá představuje návštěvnost všech venkovních sportovišť a červená součet návštěvnosti krytých sportovišť, mezi které patří nafukovací hala a prostory tělocvičny.
Kvůli nedostatku přesných údajů není do grafu započtena obsazenost tělocvičny žáky ZŠ navštěvujících tělocvičnu v rámci výuky tělesné výchovy. Kupříkladu při zkoumání vývoje křivky představující součet návštěvníků krytých sportovišť je na první pohled viditelné, že pronájem a využívání krytých sportovišť je celoroční záležitostí. Jsou totiž využívány nejen v zimě, ale i v kterýkoliv jarní či letní slunečný den, který může být zkomplikován náhlými deštivými přeháňkami. I přes přívětivé venkovní teploty musí být sportovní aktivita přesunuta pod střechu. To ale samozřejmě hodnoty návštěvnosti krytých sportovišť o moc nezvedne, a tak je přece jen návštěvnost krytých sportovišť v létě o poznání nižší než v zimě. V roce 2012 bylo dosaženo nejnižšího bodu návštěvnosti krytých sportovišť v červenci s počtem 510 návštěvníků a nejvyššího bodu v listopadu, kdy bylo napočítáno 2073 návštěvníků. Oproti tomu využívání venkovních prostorů areálu má pouze sezónní charakter. Jediný časové rozmezí, ve kterém venkovní sportoviště dosahují vyšší návštěvnosti než krytá, je v červenci, v srpnu a v září. Nejvyšší bod byl roku 2012
105
592 767
1129 1219 858
213 1871 2026
1790 1703
1185 851
510
682
994 1192
2073 2043
0 500 1000 1500 2000 2500
Návštěvníci
Návštěvnost (rok 2012)
Venkovní Sportoviště Krytá sportoviště
42
zaznamenán v srpnu s počtem 1219 návštěvníků, nulové hodnoty jsou pak ve všech měsících mimo sezónu.
5.6 Ceník sportovišť
Tato podkapitola je věnována průzkumu a porovnání měnících se cen za pronájem sportovišť, které jsou opět silně ovlivněny jednotlivými ročními obdobími. Pro vysokou vypovídající hodnotu porovnání byly použity nejaktuálnější údaje, které byly rozepsány do výše uvedené tabulky. V prostředním sloupci je sepsán „zimní“ ceník, který byl v platnosti od 1. 11. 2013 do 31. 3. 2014, zatímco v pravém je uveden současný „letní“ ceník s platností od 1. 4. 2014 do 31. 10. 2014.
Tabulka 3. Ceník SAČŠ a jeho změny v závislosti na ročním období (zdroj: vlastní) Pronájem sportovišť Cena (zima 2013/2014) Cena (léto 2014)
Krytá sportoviště Nafukovací hala – kurt Všední dny (08:00 – 16:00) Všední dny (16:00 – 21:00) Všední dny (21:00 – 22:00) Ostatní dny (08:00 – 22:00)
260 Kč/hod 320 Kč/hod 260 Kč/hod 300 Kč/hod
150 Kč/hod 150 Kč/hod 150 Kč/hod 150 Kč/hod
Tělocvična 240 Kč/hod bez osvětlení 150Kč/hod
s osvětlením 200 Kč/hod
Stolní tenis – herna 60 Kč/hod 60 Kč/hod
Venkovní sportoviště
Beach kurt zavřeno 80 Kč/hod
Centrální kurt zavřeno 80 Kč/hod
Antukový kurt zavřeno 80 Kč hod
Horolezecká stěna zavřeno 40 Kč/ 2 hod
zavřeno 60 Kč/den
Minigolf zavřeno děti 20 Kč/hod
dospělí 30 Kč/hod
Hřiště Hauserka zavřeno 60 Kč/hod
