Posudek na bakalářskou práci
Anny Hrušové
zpracovanou v letním semestru akademického roku 2014/15
Studentka zpracovala návrh na téma
„Coworking pro Porto“
K zadání bakalářské práce a povaze úkolu
Navzdory jedinečné topografii, gastronomické tradici a existenci univerzity se studentským prostředím, nemá portugalské město Porto jasnou perspektivu udržení života ve svém centru. Naděje je vkládána do mladých profesionálů. Úkolem studentky byl pro ně navrhnout pracovní prostory, vnášející postrádaný život a umístěné na určeném místě v centru města. Zadání práce bylo formulováno ve smyslu probíhající soutěže.
K průběhu práce
Studentka pracovala na projektu samostatně a odevzdala práci ve stanoveném termínu.
Obstarání potřebných podkladů bylo součástí práce.
Komentář k řešení
Cílem soutěžního úkolu byl návrh stavebního zásahu, který by mohl iniciovat oživení centra města. Prostředkem k tomu má být prostředí pro pracovní život a související aktivity, oslovující především mladé lidi. Vypisovateli soutěže bylo vybráno místo s protikladnými vlastnostmi. Na jedné straně nabízí úchvatný výhled přes řeku Douro na protější část města s historickým klášterem a na ocelový most od Gustava Eifella a na druhou stranu je zatíženo silniční estakádou, omezující tento výhled. Jeho nejbližší okolí má charakter nesouvislé, poněkud periferně působící zástavby. Návrh je tedy od počátku zatížen potřebou se vyrovnat s touto vrstevnatostí a protiklady.
Samotné téma coworkingu jako sdíleného pracovního prostoru pro nezávislé jednotlivce či malé firmy, podporujícího jak soustředění na práci, tak kontakt mezi lidmi, je uchopitelné různým způsobem. Autorka byla od počátku práce vedena snahou nabídnout neformální prostředí, které by volně navazovalo na současný stav místa, aniž by mu konkurovalo silnými gesty a dramatickými zásahy. Výsledkem je návrh rozvolněné zástavby, která v daném místě mizí, rozplývá se do něj a nabízí vnitřní a venkovní prostory jak pro uživatele zařízení, tak pro náhodné pasanty. Ve svém hmotovém pojetí se zdá být spíš pokračováním neucelenosti stávající zástavby, než snahou o definování jasného zásahu. Zásadním autorčiným rozhodnutím je akceptování silniční estakády jako určující architektonické součásti navrhovaného prostředí. Z něj se pak odvíjí celá řada dalších kroků.
1
Zatím co hlavní pracovní prostory jsou umístěny v jednopodlažním křídle, zasunutém pod estakádu, jsou ostatní části stavebního programu odsunuty do zadní polohy a tvoří menší nadzemní hmoty, většinou navazující na stávající budovy. Prostor mezi nimi a estakádou je pojat jako veřejně přístupná plocha, zčásti zpevněná a zčásti upravená jako zahrada.
Kruhový otvor se stromem v náměstíčku prozrazuje, že je pod ním ukryta další část budovy. Je to zázemí hlavních pracovních ploch, rozvinutých do oblouku, sledujícího tvar estakády. Její mírný sklon se promítá do obdobného stoupání těchto prostor, dělených na terasovité segmenty. Tato rozsáhlá plocha nabízí na jižní straně velkorysý výhled na řeku a protější část města, je ale ve velkém rozsahu odkázána na umělé osvětlení. To je ovšem u kanceláří velkoprostorového charakteru obvyklé. Dalším výrazným prvkem tu je stoupající shora osvětlená oblouková chodba s krátkými rampami, oddělující pracovní plochu od zázemí a tvořící orientační páteř tohoto hlavního podlaží. Přilehlé zázemí sice působí na první pohled jako neúměrně velké, jsou v něm ale skryty například jednací místnosti a tisková technika. Dokáži si také představit, že i kavárna kolem kruhového atria může být využívána k méně náročným pracovním účelům.
Dvoupodlažní objekt nad úrovní náměstíčka je také věnován kancelářím, tentokrát běžného charakteru. Nenašel jsem ale důvod pro existenci dvou schodišť v tomto malém objemu. Zalomené východní křídlo slouží naopak spíše společenským a rekreačním účelům. Některé jeho části jsou pro mne ale funkčně nejasné. Dlouhá chodba pro přístup od hlavních pracovních ploch ke konferenční místnosti je problematická. Vyhlídková věž na východním rohu je pak jeho čistě formálním zakončením.
Obsah a rozsah odevzdaného elaborátu
Práce obsahuje všechny požadované části. Mdlé grafické provedení oslabuje čitelnost některých výkresů (například situace). Pohledy a řezy působí občas poněkud schematicky. Postrádám příčný řez estakádou a pracovním prostorem pod ní. Mlžné abstraktní vizualizace neodpovídají charakteristickým klimatickým podmínkám místa.
Podle mého úsudku příliš nevystihují specifickou atmosféru Porta a často ani podstatu návrhu.
Hodnocení
Hlavní kvalitou návrhu je jeho hmotová a architektonická zdrženlivost. Výsledné dílo záměrně působí spíše jako nenápadný doplněk řešeného místa, než jako striktní zásah architekta. To je, myslím, v souladu s tendencemi novodobé portugalské architektury.
Pokládám tento přístup za oprávněný. Práci Anny Hrušové přijímám jako dostatečný důkaz její zralosti pro získání bakalářského titulu. Navrhuji klasifikaci práce stupněm C – velmi dobře
V Liberci 14. 6. 2015
prof.ing.arch.akad.arch. Jiří Suchomel vedoucí bakalářské práce 2
