Posudek na bakalářskou práci
Marka Prchlíka
zpracovanou v letním semestru akademického roku 2013/14
Student zpracoval návrh na téma
„Centrum interpretace přírody“
K zadání bakalářské práce a povaze úkolu
Příroda je trvalým cílem turistiky a podpora jejího poznávání je častá zejména v rozvinutých evropských zemích, jako jsou například Norsko, Švédsko a Rakousko.
Součástí takové podpory je i výstavba potřebné infrastruktury, zprostředkující poznání přírody a poučení z ní.
Úkolem řešitele bylo vybrat vhodné přírodní prostředí a navrhnout do něj takové zařízení ve smyslu soutěže Concurso Innatur 3.
K průběhu práce
Student pracoval na projektu samostatně a odevzdal práci ve stanoveném termínu.
Obstarání podkladů a konzultace s příslušnými odborníky a institucemi byly součástí práce.
Komentář k řešení
Pro své Centrum interpretace přírody si Marek Prchlík vybral téma „Člověk a Žitavské hory“ a náročné místo pro jeho realizaci. Jak již z názvu plyne, v navrženém centru nemá být předmětem poznávání jen samotná příroda, ale zejména interakce člověka s ní.
Uspořádání Centra interpretace přírody logicky vychází z daností zvoleného místa, na kterém stával středověký hrad Karlsfried, postavený ve 14. století na rozkaz Karla IV. O necelých sto let později byl hrad jako sídlo loupeživých rytířů zbořen a následně nebyl nikdy obnoven. Jeho přibližná původní podoba je zachycena jen nedokonale na dobové ilustraci.
V předloženém návrhu centra vidíme s jistou, ale malou mírou nadsázky repliku hradu, dnes vzdělávacího a informačního centra a jeho podhradí, tvořeného skupinou drobných domků pro ubytování turistů. Základní rozvaha o umístění jednotlivých objektů centra citlivě zachází jak s terénními útvary, tak s historickou stopou někdejšího zastavění.
Navržený novodobý hrad včetně nádvoří, přístupového mostu a věže se vznáší nad ruinami historických staveb. Ty ale, s výjimkou věže, nenapodobuje a chová se do značné míry nezávisle na původní podobě hradu. Přesto není nová hmotová podoba centra původnímu hradu zcela vzdálená. Tento respekt, či snad spíš poučení z originálu přispívá rozhodujícím způsobem k úměrnosti návrhu. Zda se tak děje záměrně, či 1
mimoděk, ponechme diskusi nad prací. V každém případě nejsou ani nové hmoty, ani jejich architektonický jazyk zbytečně poplatné minulosti a v tom je hlavní kvalita a půvab navrhovaného řešení.
Nejnapínavější částí návrhu je vztah nového objektu k historicky a archeologicky významnému prostředí ruin středověkého hradu. Při zakládání nosné ocelové konstrukce by jistě bylo nutno dále upřesňovat polohu základů a možná i redukovat počet podpor tak, aby dopad na historickou substanci byl co nejmenší. Hrady bývaly v minulosti stavěny, bořeny a přestavovány velmi nevybíravě, současný vztah k památkám tohoto druhu je ovšem zřetelně konzervativní. Bylo by jistě zajímavé projít v tomto směru diskusí s příslušnými pracovníky saské památkové péče, nedělám si ale mnoho iluzí o dosažitelném výsledku. Přesto a právě proto pokládám autorův přístup za legitimní a přínosný.
Obsah a rozsah odevzdaného elaborátu
Práci uvádí obsáhlý text, seznamující s autorovým přístupem a interpretací zadaného úkolu. Průvodní zpráva i technická zpráva jsou pojaty stručně a měly by být u obhajoby práce detailněji rozvedeny v odborné rozpravě. Výkresová část je na odpovídající úrovni.
Hodnocení
Marek Prchlík navrhl nejen centrum interpretace přírody ve smyslu zadání práce, ale pokusil se novodobě interpretovat i ducha středověkého hradu. Dle mého úsudku v obou rovinách práce zřetelně uspěl. Jeho práce prokazuje zralost potřebnou k získání bakalářského titulu. Přijímám ji s potěšením a navrhuji pro ni hodnocení známkou
A - výborně
V Liberci 8. 6. 2014
prof.ing.arch.akad.arch. Jiří Suchomel vedoucí bakalářské práce
2
