Posudek na bakalářskou práci
Jiřího Valenty
zpracovanou v letním semestru akademického roku 2017/18
Student zpracoval návrh na téma
„Copenhagen Conference Hall“
K zadání bakalářské práce a povaze úkolu
Předmětem bakalářské práce bylo urbanistické a architektonické řešení objektu konferenční haly se sálem pro cca 500 osob, nevelkým výstavním prostorem, kavárnou a potřebným zázemím ve smyslu zadání mezinárodní ideové soutěže Archicontest.
K průběhu práce
Student pracoval na projektu samostatně a práci odevzdal ve stanoveném termínu. Součástí práce byla i návštěva řešeného místa.
Komentář k řešení
Jako výchozí cíl svého snažení si autor v textu nazvaném Atmosféra místa stanoví „nepřebíjet historické dominanty a chovat se k nim pokorně“. Vnímá zejména návaznost náměstí Dantes Plads jako předprostoru Glyptotéky na osu, vycházející z královského paláce. V úvodu své průvodní zprávy pak pochybuje o správnosti soutěžního záměru umístit sem konferenční halu.
Objekt kongresové haly je posazen vůči náměstí mírně asymetricky ve snaze podpořit významnost pěší trasy a pokud možno i zprostředkovat průhled na královský palác. Autor má snahu prostor nezaplnit a snaží se nový objem co nejvíc odlehčit. Navržené levitující podlouhlé těleso haly se v půdorysu i výškově k oběma koncům zužuje. Směrem k bulváru Hanse Christiana Andersena tak po obou stranách nové budovy vznikají vítaná rozšíření pěšího prostoru, která vedou k uvolnění i ve vztahu nového objemu k sousedním výrazným budovám po obou stranách náměstí.
Vlastní budova je ale striktně symetrická. Stejně symetrické je i široké vstupní schodiště, vedoucí návštěvníky nejprve o podlaží níž, aby pak zpátky stoupali jedenáct metrů ke vstupu do konferenčního sálu. Tento provozní paradox je důsledkem autorovy snahy podpořit efekt levitace hlavního objemu budovy při pohledu od bulváru. Je ovšem nutno zohlednit, že celé přízemí budovy v kontaktu s náměstím je tvořeno prosklenými stěnami s posuvnými díly, umožňujícími za dobrého počasí vstup v řadě míst. Toto podlaží je pojato jako kontinuální, zcela volné foyer, narušené pouze malým ostrůvkem uzavřených servisních prostor uprostřed své zadní části. Může být chápáno jako svého druhu vstupní zóna budovy.
Klínovitý objem sálu je základem hmotového řešení. Je po obvodu zcela obalen prostory foyer, zázemí účinkujících a správy budovy. Toto uspořádání mu zároveň poskytuje vítanou ochranu před případnými rušivými zvuky z okolí a umožňuje zacházet s venkovním pláštěm budovy jako s lehkým a průsvitným tělesem. Vlastní sál je pak tvořen těžkou masivní konstrukcí. Opět správné rozhodnutí! Stupňovitá podlaha sálu má ale téměř konstantní sklon, ačkoliv by bylo snadné respektovat větší převýšení mezi řadami sedadel, vedoucí k výraznější křivce viditelnosti. Ve skutečně kompaktním zázemí pro účinkující postrádám alespoň malý sklad mobiliáře pro proměnlivé potřeby pódia sálu. Přilehlý nákladní výtah ale umožňuje spojení se suterénem, kde by jistě bylo možné takový sklad vytvořit.
1
Striktní symetrie v autorově podání občas vede k bizarním výsledkům (viz uspořádání kancelářského pracoviště nebo dvojice záchodů pro režijní a překladatelský blok). Sálu neubližuje, spíš naopak. U něj je spíš problémem jeho relativně nízká výška, která je ale do jisté míry kompenzovatelná tvarováním a provedením zavěšeného akustického podhledu. Poněkud nedůvěryhodně působí schematicky vyznačená tloušťka střešních vrstev. Její zvýšení by ale bylo možné bez dopadu na celkový výraz stavby.
Rozsáhlý objem foyer, přiléhajícího k bulváru kromě pohybu návštěvníků nabízen i pro soutěžním zadáním požadované výstavní účely. Nevelká výstavní plocha tvoří součást foyer před vstupy do sálu. Toto řešení omezuje možnosti vystavování na prezentace posterů v souvislosti s pořádanými konferencemi.
V suterénu je kromě prostor technického zařízení budovy umístěna ve snížené části foyer také centrální šatna a záchody. Vzhledem k poloze vstupů do sálu v nejvyšší úrovni foyer jsou tak jediné záchody pro účastníky konferencí umístěny o cca jedenáct metrů níže. Naštěstí k nim vedou kromě dlouhé cesty po schodištích i dva osobní výtahy.
Zamýšlený silný vizuální účinek pevného jádra sálu v průsvitném obalu se uplatní zejména při snížené intenzitě denního světla. Taková období jsou ale v Kodani častá. Zásadní formální potřeba průsvitného obalu budovy vede autora k užití komůrkového polykarbonátu jako hlavního tepelně izolačního materiálu pro fasády budovy. Toto rozhodnutí chápu, upozorňuji ale na problematiku dosažitelného tepelného odporu a tím i na celkovou tepelně energetickou kvalitu budovy v environmentálně velmi uvědomělém dánském prostředí. Architektonický detail, věnovaný tomuto opláštění, je řešen velmi schematicky a vykazuje řadu sporných míst.
Komentář k obsahu a rozsahu odevzdaného elaborátu
Průvodní i technická zpráva nejsou sice rozsáhlé, sdělují ale potřebná fakta. Základní výkresy jsou na dobré úrovni a poskytují většinu potřebných informací. Dostatečný počet exteriérových a interiérových vizualizací zřetelně sděluje autorova očekávání atmosféry vně i uvnitř budovy.
Hodnocení
Alfou a omegou návrhu je absolutní symetrie. Tento koncept je v současné architektuře téměř zcela opomíjen. Důvody jsou jasné – symetrie, která vede ke strnulému a umrtvujícímu výrazu stavby, je všeobecně vnímána jako silně konzervativní prvek. Autorovi se ale myslím podařilo tento nežádoucí efekt vyrovnat odlehčujícím materiálovým řešením. Má můj obdiv za tak kontroverzní rozhodnutí.
Přes shora uvedené diskutabilní části a aspekty návrhu oceňuji autorovu snahu dospět k urbanisticky i architektonicky jednoznačnému a lapidárnímu řešení. Její výsledek pokládám za nejen přijatelný, ale dosahující zřetelných kvalit. Práci Jiřího Valenty vnímám jako důkaz jeho zralosti, potřebné pro dosažení bakalářské kvalifikace. Navrhuji pro ni hodnocení známkou
B – výborně minus V Liberci 6. června 2018
prof. ing.arch. akad.arch. Jiří Suchomel vedoucí bakalářské práce
2
