Oponentní posudek bakalá ř ské práce
Autor/ka BP: Monika Novotná
Název práce: Podpora výchovné péče jedinců s mentálním postižením v sociálním zařízení
Oponent/ka: Mgr. Hana Joklíková, Ph.D.
Hodnotící kritéria
Splňuje bez výhrad Splňuje s drobnými výhradami Splňuje s výhradami Nesplňuje
A. Obsahová
V práci jsou vymezeny základní a dílčí cíle, které jsou v koncepci práce patřičně rozpracovány. Cíle jsou adekvátně naplňovány.
Práce splňuje cíle zadání.
Studující využívá a kriticky vybírá primární a/nebo sekundární literaturu.
Práce má vymezen předmět, je využito odpovídajících metodologických postupů.
Výstupy výzkumných částí jsou adekvátně syntetizovány a je o nich diskutováno.
V práci je využita odborná terminologie a jsou vysvětleny hlavní pojmy.
V práci jsou formulovány jasné závěry, které se vztahují ke koncepci práce a ke stanoveným cílům.
B. Formální
Práce vykazuje standardní poznámkový aparát a jednotný způsob citací v rámci práce, je typograficky jednotná.
Studující dodržuje jazykovou normu, text je stylisticky jednotný.
Text je soudržný, srozumitelný a argumentačně podložený.
C. Přínos práce ⃰
Slovní hodnocení práce:
Bakalářská práce autorky Moniky Novotné s názvem „Podpora výchovné péče jedinců s mentálním postižením v sociálním zařízení“ v rozsahu 61 stran (plus přílohová část) je zaměřena do oblasti psychopedické andragogiky. Za poněkud nešťastný považuji již samotný název práce, protože spojení „výchovná péče“ již v současné psychopedii prakticky nepoužíváme a přikláníme se k termínu edukace. Právě tu dle mého názoru autorka ve své práci řešila. Navíc s termínem „výchovná péče“ autorka nikde v práci dále nepracuje, nedefinuje ho. Taktéž pro „sociální zařízení“ máme k dispozici termín, který lépe odpovídá současné speciálněpedagogické terminologii a aktuálně platné legislativě, a to „zařízení sociálních služeb“, kterým v práci představované Centrum denních služeb jistě je.
Práce je tradičně členěna na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části autorka postupně prezentuje tematické okruhy, které se vztahují k realizovanému průzkumu/projektu.
Již v samotném Úvodu ovšem nacházíme nesrovnalost ve formulaci cíle práce, zde prezentovaný cíl („...zjistit, jak probíhá výchovné působení uživatelů konkrétního sociálního zařízení“) se neshoduje s cílem uvedeným v zadání práce („vytvoření projektu výchovné péče určeného pro jedince s mentálním postižením v konkrétním sociálním zařízení ve spolupráci s jeho rodinou“). Třetí odlišná formulace cíle je pak uvedena v kap. 6.1, kde autorka informuje, že „Cílem praktické části je prokázat prostřednictvím pozorování v konkrétním sociální zařízení důležitost výchovné práce a výchovných postupů na rozvoj sebeobsluhy, hrubé a jemné motoriky a řečové a rozumové oblasti“. Tato nejednotnost ve vymezení cílů zřejmě přispěla k tomu, že i praktická část je značně nekonzistentní a jen málo splňuje zadaný cíl práce. Cíl v Úvodu navíc svou neobratnou formulací vzbuzuje otázku, kdo tedy bude výchovně působit – zda jedinci s mentálním postižení na někoho, nebo někdo na jedince s mentálním postižením. Tím se dostávám k další mé výhradě, a to je v bakalářské práci mnohokrát použité spojení „mentálně postižený“, případně „autista“. Opět musím konstatovat, že to v současné speciálněpedagogické terminologii již nemá místo, a je třeba místo něho důsledně používat spojení „jedinec/člověk s mentálním postižením/s autismem.
Ostatně sama autorka na toto poukazuje hned na straně 11!
V první kapitole autorka vymezuje mentální postižení, chybí zde ale jeho širší pojetí, které kromě jedinců s mentální retardací zahrnuje také další cílové skupiny. Střídavě, nejednotně pak autorka v kapitole užívá termíny mentální postižení a mentální retardace. Z mého pohledu nedostatečně se věnuje specifikům jedinců s mentálním postižením. To je přitom rámci řešeného tématu naprostý základ, ze kterého vychází způsob edukace těchto jedinců. Vůbec pak není zmíněna např. oblast pozornosti či aspirace. Ve druhé kapitole, která, soudě podle jejího názvu, měla být zaměřena na výchovu jedinců s mentálním postižením, je ale povětšinou řešena výchova obecně, bez vazby na psychopedickou andragogiku. Vyznívá tedy bohužel poněkud zbytečně. Kapitola třetí, věnovaná problémovému chování, má jistě v rámci zvoleného tématu své místo, opět zde ale chybí jednoznačné propojení s problematikou edukace. Jestliže se autorka rozhodla zařadit do své práce kapitolu věnovanou expresivním terapiím, měla určitě zařadit také kapitolu věnovanou alternativní a augmentativní komunikaci, protože tu v praktické části práce opakovaně zmiňuje (piktogramy, procesuální schémata) a zde čtenáři chybí teoretické zázemí. V poslední kapitole teoretické části jsou potom prezentovány sociální služby pro jedince s mentálním postižením se zaměřením na Centrum denních služeb. Kladně hodnotím, že při sestavování textu pracovala autorka s rozmanitými informačními zdroji, jen je škoda, že nesáhla také po některých novějších.
Praktická část práce je negativně poznamenána zejména skutečností, že se autorka nedržela zadaného cíle práce, kterým bylo vytvořit projekt (výchovné péče) pro jedince s mentálním postižením. V zadání práce navíc slibuje, že tento projekt bude vytvořen/realizován ve spolupráci s rodinou, což se nestalo nebo to alespoň z práce není zřejmé. Většina praktické části je věnována prezentaci výsledků z „průzkumného šetření“, což je v podání autorky vlastně popis práce s vytipovanými uživateli sociálních služeb ve zvolených oblastech (motorika, sebeobsluha, řeč, myšlení), formou tzv. metodických listů. Je velká škoda, že tito uživatelé s mentálním postižením jsou představeni jen vágně (věk, pohlaví a stupeň mentální retardace), neznáme další souvislosti, které by možná pomohly pochopit, proč se některé činnosti dařily a jiné ne. Vyvrcholením praktické části (hlavním cílem práce) je (resp. měl by být) návrh projektu. V něm jsou na pouhých čtyřech stranách vypsány konkrétní aktivity, které lze použít pro rozvoj v jednotlivých výše uvedených oblastech. Ty ale bohužel nejsou nijak inovativní a ani nejsou formulovány na základě
(metodické listy a projekt) jsou prezentovány jen jaksi „vedle sebe“. Navíc s ohledem na skutečnost, že se jedná o dospělé uživatele, působí některé z navrhovaných aktivit poněkud infantilně.
Autorka sice do své práce zařadila kapitolu Diskuze, v ní ale nediskutuje ani sama se sebou ani s jinými odborníky bádajícími ve stejné či podobné oblasti. Jedná se o pouhé shrnutí. Na základě výše uvedeného musím bohužel konstatovat, že zadaný cíl práce se povedlo splnit jen ve velmi omezené míře.
Nepochybuji o tom, že práce autorky byla vedena dobrým úmyslem zkvalitnit podporu jedinců s mentálním postižením a že se tak snad v daném zařízení i stalo. Toho si také cením. Tento úmysl už se jí ale příliš nepovedlo prezentovat v rámci bakalářské práce tak, aby práce působila uceleným dojmem a aby bylo zcela dosaženo jejího cíle. Přesto se ale domnívám, že práci lze s dobrým hodnocením doporučit k obhajobě.
Práce splňuje požadavky na udělení akademického titulu Bc.: ANO
Práci doporučuji k obhajobě: ANO
Návrh klasifikačního stupně: dobře
Náměty pro obhajobu:
Při obhajobě vysvětlete, jak by měl vypadat pedagogický/speciálněpedagogický projekt a pokuste se tyto informace aplikovat na Vaši bakalářskou práci.
Pracuje se ve Vašem zařízení s vytvořeným návrhem aktivit? Jaké jsou ohlasy kolegů a výsledky při práci s uživateli služeb?
Datum: 09.05.2019 Podpis:
Oponentní posudek bakalá ř ské práce
Autorka BP: Monika Novotná
Název práce: Podpora výchovné péče jedinců s mentálním postižením v sociálním zařízení
Oponent: Mgr. Jan Jihlavec
Hodnotící kritéria
Splňuje bez výhrad Splňuje s drobnými výhradami Splňuje s výhradami Nesplňuje
A. Obsahová
V práci jsou vymezeny základní a dílčí cíle, které jsou v koncepci práce patřičně rozpracovány. Cíle jsou adekvátně naplňovány.
Práce splňuje cíle zadání.
Studující využívá a kriticky vybírá primární a/nebo sekundární literaturu.
Práce má vymezen předmět, je využito odpovídajících metodologických postupů.
Výstupy výzkumných částí jsou adekvátně syntetizovány a je o nich diskutováno.
V práci je využita odborná terminologie a jsou vysvětleny hlavní pojmy.
V práci jsou formulovány jasné závěry, které se vztahují ke koncepci práce a ke stanoveným cílům.
B. Formální
Práce vykazuje standardní poznámkový aparát a jednotný způsob citací v rámci práce, je typograficky jednotná.
Studující dodržuje jazykovou normu, text je stylisticky jednotný.
Text je soudržný, srozumitelný a argumentačně podložený.
C. Přínos práce ⃰
Slovní hodnocení práce:
Autorka si pro svoji bakalářskou práci (BP) zvolila oborově důležité téma, v jehož hranicích stanovila dosažitelný a smysluplný cíl. Při jeho naplňování se však nevyvarovala nedostatků obsahových, metodologických ani formálních. Hlavní slabinou BP je odklon od zadaného cíle.
Autorka sice navrhla projekt, ovšem v rozsahu 4 normostran, což se zdá být dosti skromný výsledek.
Rovněž po obsahové stránce schází návrhu dosti k plnohodnotnému projektu (ve smyslu podrobného plánu budoucí činnosti včetně jejího výsledku). Jako podružné nedostatky se pak jeví fakt, že o avizo- vané „spolupráci s rodinou“ nenacházíme v BP žádné záznamy, a že namísto zadaného rozhovoru autorka uskutečnila metodu pozorování (bez vysvětlení). Za pozitivní vedlejší efekt práce nelze ozna- čit ani empirické šetření, kterému se autorka věnovala, ač nebylo zadáno. Samo šetření totiž, z meto- dologického hlediska, přináší více otázek než odpovědí.
Potom cíl bakalářské práce nelze považovat za splněný.
Podrobnější hodnocení
Kladně hodnotím autorčinu práci s informačními zdroji, dále pravopis, stylistiku i pokus o diskusi.
Po stránce obsahové a metodologické upozorňuji na následující nedostatky. Kap. 2.4 Cíle a výsledky výchovy s mentálně postiženými se zdá být nedokončená – o konkrétních cílech zde není pojednáno.
Ohledně empirického šetření panuje v BP od jejího počátku nejistota – čtenář nalézá toliko ojedinělé zmínky, které si navíc částečně protiřečí. Absence jednoznačného vyjádření o empirickém šetření je citelné zejména v úvodu BP, kde je pouze mimoděk zmíněn „výzkum“. Teprve na s. 39 v části 6.4 je explicitně sděleno, že součástí BP je i kvalitativní výzkumné šetření. Cíl tohoto šetření je vytyčen velmi vágně – autorka k němu nestanovila výzkumné otázky, ani jej žádným jiným způsobem nezpřesnila.
Cíl empirického šetření tedy v práci zůstal stanoven jedinou větou (s. 37). Stejně tak nevyjasněné zůstávají podrobnosti o uplatnění metody pozorování. Autorka v kap. 6.6 prezentuje čtyři programy (pod matoucím označením „metodologický list“), jejichž aplikaci na osoby s mentálním postižením měla pozorovat. Následně se dozvídáme až výsledky pozorování.
Vzhledem k velmi mlhavému popisu empirického šetření není v silách oponenta určit, zda, a případně nakolik, se výsledný návrh projektu (kap. 7) opírá o výzkumnou činnost autorky.
Jak bylo řečeno výše, navrhovaný projekt je rozsahem i obsahem velmi úsporný: obsahuje výchovné zásady a doporučené aktivity k rozvoji ve čtyřech oblastech. Přesné určení cílové skupiny, konkrétních výstupů projektu, nároků na realizaci projektu (časových, personálních, materiálních, finančních) a dalších podstatných prvků plnohodnotného projektu se v návrhu neobjevuje. (Zarážející je i skutečnost, že výsledný návrh projektu nijak nereflektuje různé stupně mentální retardace.)
Zacházení s odborným pojmoslovím vykazuje několik nedostatků. Autorka nestanovila jednotné pojmosloví pro celý text BP – setkáváme se tedy s pojmy „výchovná péče“, „výchovná práce“ i
„výchovné působení“; žádný z termínů není definován. Podobně autorka nečiní rozdíl mezi
„výzkumem“ a „průzkumem“, kdy oběma pojmy označuje své empirické šetření. Označení
„metodologické listy“ pro edukační programy je nezvyklé. Pojem „sociální poradenství“ je nepřesně vymezen (s. 33).
Po formální stránce si lze povšimnout nejednoznačných formulací: v názvu BP „péče jedinců“, v anotaci „výchovná práce mentálně postižených“, v úvodu „výchovné působení uživatelů“ - kdo je subjektem a kdo objektem těchto činností? V úvodu popsané strukturování BP se neshoduje se skutečným členěním textu. Autorka vymezuje cíl BP, resp. praktické části, na několika místech odlišně: v zadání BP, úvodu a na začátku praktické části. Tato skutečnost významně znejisťuje čtenáře ohledně autorčina záměru v BP. Autorka – zřejmě omylem - zahrnuje mezi předměty pozorování (výzkumné metody) také studium spisové dokumentace (s. 40).
Práce splňuje požadavky na udělení akademického titulu Bc.: NE
Práci doporučuji k obhajobě: NE
Návrh klasifikačního stupně: neprospěl/a
Náměty pro obhajobu:
Ozřejměte, prosím, vztah mezi empirickým šetřením a návrhem projektu.
Datum: 03.05.2019 Podpis:
