Z hlediska urbanismu a budoucího zacházení s novou zástavbou ve správním území obce Višňová především pak v jejích částech VÍSKA, MINKOVICE, POUSTKA, PŘEDLÁNCE a VIŠŇOVÁ, navrhuji dvě hranice, které území rozdělí na tři zóny.
MODRÁ HRANICE_
_vznikla prolnutím všech dosud zaznamenaných maximálních rozlivů v území _vyznačuje hranici vody v území
ČERVENÁ HRANICE_
_stanovena navýšením modré hranice o 2 m
_odděluje možné zaplavitelné území od území nezaplavitelného
3 ZÓNY = 3 PRINCIPY STAVĚNÍ DOMŮ
zóny : domy: VODA BŘEH
SUCHO
PRAVIDLA PRO ZACHÁZENÍ S ÚZEMÍM
“VE VODĚ”
“NA BŘEHU”
“NA SUCHU”
voda PASIVNÍ voda AKTIVNÍ
katastrální území
30 263 051 m2 zastavěné území
1 767 729 m2 území vody 4 520 029 m2
NEVHODNÉ STAVBY V INUNDAČNÍM ÚZEMÍ
Jde o stavby “roztroušené” na území záplavy, které nijak nenavazují na ucelenou zástavbu obce. Ochrana takových objektů protipovodňovými hrázkami by byla značně neekonomická a v některých případech i zcela nemožná. V místě, kde domy těsně sousedí s říčním korytem a jejich obytná podlaží jsou v úrovni s terénem, je zaplavení při zvýšení vodní hladiny nevyhnutelné. V takových případech by bylo lépe finanční obnos určený pro ochranná opatření ušetřit a investovat do výstavby nových domů ve vhodnějších lokalitách. Přednostní právo zvýhodněného nákupu nových objektů by patřilo majitelům těchto nevhodně situovaných domů.
S tímto problémem se setkáme nejčastěji v osadě Předlánce, kde je zástavba rozptýlena na obou březích řeky.
PROTIPOVODŇOVÉ HRÁZE Předlánce
Ochrana roztroušené zástavby povodňovými hrázkami je značně neefektivní. Domy se nacházejí uprostřed vodního proudu a jsou tak ve větším nebezpečí než zástavba přikloněná ke svahu údolí, která se ochraňuje hrázkou pouze ze strany obrácené k řece.
Minkovicíe a Víska
Hráze jsou za určitých podmínek realizovatelné. Mohou ochránit souvisle zastavěné území.
NÁVRHY DO ÚZEMÍ
DOPRAVNÍ SITUACE NA ÚZEMÍ OBCE PŘI ZÁPLAVÁCH
Při zaplavení obce se údolí stává neprůjezdným a vzájemné propojení obydlených částí je nemožné. Nabízí se proto alternativa propojení po výše položených (nezapalavených) stávajících cestách.
CESTA 1
Začíná na severním okraj osady Víska a pokračuje přes les k rozptýlené zástavbě osady Poustka, kde se napojuje na silnici III. třídy směr Frýdlant. Poustecká část cesty má charakter místní komunikace se zpevněným povrchem, která umožní průjezd potřebných vozidel při povodni. Lesní část cesty směrem z Vísky překonává značné převýšení a její zpevněný povrch
je při velkých srážkách a průjezdu vozidel značně namáhán.
CESTA 2 a 3
Propojeuje části obce Višňová a Minkovice s komunikací III. třídy směr Frýdlant. Cesta v celé své délce potřebuje značné úpravy, aby splňovala požadavky kladené na objízdnou
povodňovou trasu. Úsek cesty č. 2 z Minkovic do Višňové vyžaduje opravu (nové nadimenzování) propustku na Minkovickém potoce a povrchovou úpravu polní cesty až po napojení místní nezpevněné komunikace, vedoucí podél Minkovického potoka. Úsek cesty č. 3 je nutné opatřit sjízdným povrchem a v jižní části dokonce vytyčit její polohu a směr.
Nově vytvořené nebo upravované cesty je nutné zpevnit pomocí metody zaválcování štěrku do jejich povrchu a odvodnit, aby při delším intenzivním dešti nebyla znemožněna jejich sjízdnost. V místech, kde cesta prochází otevřenou krajinou přes pole, by mohlo dojít k založení alejí listnatých stromů, které by nejenom napomáhaly zpevnění terénu kolem cest, ale také by se staly výrazným krajinným prvkem.
INUNDAČNÍ MOST V PŘEDLÁNCÍCH
Komunikace propojující zastavěné území na levém břehu řeky (osady Andělka, Loučná, Saň a Filipovka a samostatná obec Boleslav) s pravým břehem (osada Předlánce), kde navazuje na silniční trasu do Pertoltic, je pravidelně zaplavována a vytváří příčnou překážku rozvodněné řece.
Protože je tato komunikace jedinou spojnicí obou břehů, její zaplavení znemožňuje přístup a zásobování celého severozápadního území.
Návrh mostní konstrukce přes údolí je variantou zpřístupnění území za povodňového stavu – musí zohledňovat sílu proudící vody a jeho podpůrná konstrukce musí umožnit prostup plavenému materiálu, který voda přináší z území proti proudu.
*inundační most_most, který slouží jako preventivní ochrana cesty před povodní. V místě, kam se při povodni dostává voda (tzv. pásmo inundace) lze postavit most, který se při normálním stavu vody jeví jako zbytečný. V případě povodně však zůstane most i cesta nad vzdutou hladinou. Průtok vody přitom není natolik omezen jako u náspu.
čára řezu
PŘEDLÁNCE srpen 2010 Dům, který je vyvýšen nad okolní terén, déle odolává zvýšené vodě.
MINKOVICE srpen 2010
0 m 10 m 20 m 50 m
detail problematického místa
LEGENDA_
227,94 m n.m. _vodní hladiva v klidu cca 231 m n.m. _hladina záplavy 2010
cca 233 m n.m. _ČERVENÁ hranice (maximální záplava +2 m)
ŘEZ 4
ŘEZ 3
ŘEZ 2 ŘEZ 1
235,28 m n.m. _vodní haldiva v klidu
cca 239 m n.m. _hladina záplavy Q100 podle studie odtokových poměrů cca 240 m n.m. _hladina záplavy 2010
cca 242 m n.m. _ČERVENÁ hranice (maximální záplava +2 m)
ŘEZ 1_PŘEDLÁNCE
ŘEZ 2_MINKOVICE
3 2 1
0 m 100 m 200 m 500 m
hranice záplavy Q100 na řece Smědé hranice záplavy Q100 na Višňovském potoce
předpokládaná hranice záplavy po vybudování protipovodňových opatření hranice záplavy srpen 2010
navržená hranice ČERVENÁ (mezi zónami SUCHO a BŘEH) navržená hranice MODRÁ (mezi zónami BŘEH a VODA) PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ, CESTY_
zemní protipovodňové hráze
stávající nezatopené přístupové cesty objízdné trasy při povodních
inundační most
ZÁSTAVBA_
zastavěné území
zastavěné území Víska a Minkovice zastavitelné území Víska a Minkovice
nevhodné stavby v inundačním území parcely určené pro stavbu příschoven domy navržené
domy stávající NAVRŽENÉ ZÓNY_
zóna VODA zóna BŘEH zóna SUCHO
PODROBNĚJI ŘEŠENÉ LOKALITY_
řezové roviny HRANICE_
náves Višňová náves Minkovice
prostranství před kulturním domem Víska
1 2 3
provizorní mostní konstrukce
rozlivové území mimo zástavbu Víska PŘEDLÁNCE_
Široce otevřená část údolí s velkou plochou pro rozliv vody (hladina vodního toku dosahuje rozlivu o šířce až 700 m).
Silniční komunikace napříč celým údolím, která kříží řeku a tvoří tak překážku při odtoku vody z území.
Roztroušená zástavba, ohrožená již při menším vybřežení řeky.
ŘEZ 1
ROZHRANÍ MINKOVICE-POUSTKA_
Údolí zúžené přírodní modelací terénu.
Infrastrukturálně komplikované místo, kde dochází ke kolizi silniční a železniční dopravy na místě zaústění Minkovického potoka do řeky Smědé (vyvýšená železniční trať a přejezd, silniční most přes řeku – napojení osady Poustka, propustek v železničním valu).
OBR. 1 MINKOVICE_
Nejužší místo na toku v katastrálním území obce.
Místem prochází železniční i automobilová doprava.
Ve zúženém místě stojí soliterní obytná stavba.
ŘEZ 2
VÍSKA_
Zúžené místo, kde řeka vstupuje na území Višňové.
Silniční most přes řeku.
OBR. 2
PROBLÉMOVÁ MÍSTA V ÚDOLÍ NA ŘÍČNÍM TOKU
OBR. 1 OBR. 2 Historická konstrukce inundačního mostu v Lounech
1
3
2
FOTO 1
FOTO 2 FOTO 3
FOTO 1 FOTO 2 FOTO 3
POVODŇOVÝ URBANISMUS
NÁVRH ZACHÁZENÍ S INUNDAČNÍM A NA NĚJ NAVAZUJÍCÍM ÚZEMÍM
MOJE PRVNÍ CESTA DO VIŠŇOVÉ
Rrozhodnutí řešit v diplomové práci nějaký aktuální problém lokálního charakteru, v tomto případě problém obecný, mě zavedl do obce Višňová, o které jsem podobně jako většina lidí věděla hlavně to, že se tu pořádala nelegální technopárty a že tu mají čsato povodně. Problematika velké vody mě přivedla k rozhodnutí, vydat se do Višňové a podívat
se na vlastní oči, jak to tam vypadá po ničivých povodních z léta 2010.
Cílem byl jednoznačný. Zjistit jestli by bylo možné obci nabídnout pomoc.
Vystoupila jsem z vlaku ve Frýdlantě a po žluté značené trase jsem se vydala do postižené obce. Cesta vedla lesem kolem potoka a všude kam jsem se podívala, jevila okolní krajina známky nedávné velké vody, která se tudy prohnala. Po příjemné procházce přírodou mě stezka přivedla do Předlánců. Já ale hladala Višňovou a nebylo to jednoduché – najít správný směr. Když jsem konečně do Višňové (centrální osady celé obce) dorazila, překvapilo mě, že následky nedávných povodní nebyly na první pohled zcela zřetelné. Všechno bylo uklizené a po zbořených domech ani památky. Přišlo mi to zvláštní. Obec sama o sobě mě ničím nezaujala.
Říkala jsem si, že tohle nebude místo pro mé zkoumání...
Odjela jsem tedy vlakem domů a až tam jsem podle mapy zjistila, že z celé Višňové jsem vlastně viděla jen nepatrnou část a do oblastí nejvíce postižených povodněmi jsem vůbec nedošla. Nenašla jsem správný směr a nepříjemný pocit, že mě budou považovat za povodňového turistu, mě úplně odradil od dalšího hledání.
S OTEVŘENOU NÁRUČÍ VSTŘÍC KAŽDÉMU, KDO CHCE POZNAT, JAKÝ JE VODA ŽIVEL. Ve Višňové k tomu máte stoprocentní příležitost.
Asi takový přístup je třeba nastolit, aby lidé poznali krásy zdejšího kraje a pochopili, jak je důležité udržovat přírodu v rovnováze a žít v souladu třeba s velkou vodou.
Osobní zkušenost špatného propojení obce s okolím mne vedla k návrhu nové turistické trasy, která navazuje na trasu zelenou u rozcestníku
na Hartě. Cestu jsem zmapovala a zakreslila. Dále vyznačila důležité body a místa, která považuji za unikátní, ať už z přírodního a krajinného hlediska, nebo z hlediska historického. Poukazuji na místa důležitá pro samotný život v obci, která nabídnou zázemí i procházejícím turistům.
Cesta vedoucí vsí je alternativou pro žlutou trasu, která turisty vede lesem.
CESTA jako páteřní osa (souběžná s řekou), která nám představí charakter celé vsi a okolní krajiny.
CESTA jako lineární směr údolím řeky Smědé.
CESTA
TURISTICKÉ BODY
Vlaková zastávka na trase Frýdlant (Liberec) – Černousy
“Centrální” bod obce Višňová, který nazývám NÁVSÍ a upravuji jeho chrakter.
Místo pro infocentrum, které poskytuje turistům podklady a informace regionální i euroregionální.
Kostel sv. Ducha
Z počátku na místě dnešního kostela stá- vala kaple, založená v roce 1160
a na jejím místě byl na sklonku 13. století postaven raně gotický kostel.
V 18. století prošel barokní přestavbou a další úpravy byly uskutečněny v roce 1804 a na počátku 20. století. Kostel utrpěl vážné škody za husitských válek, byl však v 90. letech 15. století obnoven a sloužil od 16. století protestantským bohosluž- bám. Skutečnost, že se po třicetileté válce stala část vsi opět katolickou a lužická zůstala protestantskou, vyvolávala mezi obyvatelstvem hodně nesvárů ještě v 18. století. Vlastnímu kostelu sv. Ducha však ublížily více události po druhé světové válce, kdy se po vytyčení česko-polských hranic ocitl na čas na polském území a teprve později byl předán našemu státu.
Toto vlastnické provizorium vedlo ke zchátrání objektu, zejména jeho vnitřního vybavení. V současné době je využívána pouze původní kaple.
[stránky obce _ http://www.ob-vis.net/osady/visnova.htm]
Vodní elektrárna Víska po povodni 2010 Přádelna Heinricha Müllera v roce 1908 Podstávkové domy ve Višňové
Mokřady mezi Minkovicemi a Višňovou
Řeka Smědá
Navržená vyhlídka na jez Harta, úprava lesního porostu a nová lavička
pro odpočinek a relaxaci
Dvojice krásných vzrostlých Buků lesních (fagus sylvatica)
Hornolužická lidová architektura
STATEK VÍSKA
Na návrší nad jižní částí osady Víska se tyčí opuštěná budova, která je nepřehlédnutelnou dominantou okolní nezastavěné krajiny. Nové využití stávající budovy a okolních pozemků pro podnikání v ekologické sféře zemědělství nebo výroby se přímo nabízí. Také záměr využití pro rekreaci by mohl vyznít kladně.
“NÁVES” VIŠŇOVÁ
Prostranství mezi školní budovou, obecním úřadem a historickými, chátrajícími budovami.
BÝVALÝ ZEMĚDĚLSKÝ STATEK VE VIŠŇOVÉ
Chátrající objekt, který by se dal využít k podnikatelským účelům nebo zrekonstruovat pro obecní potřeby pomocí grantů z EU.
“TOVÁRNA” V POUSTCE
Zchátralý industriální objekt, který lze zachránit před úplnou devastací vhodnou rekonverzí.
VOLNÝ PROSTOR NA KŘÍŽENÍ CEST V MINKOVICÍCH
Nenápadné místo, které lze podpořit drobným zásahem. (Ve starším ateliérovém projektu jsme řešili problém suburbanizace v obci Karlík a dospěli jsme k názoru,
že křížení cest na vsích představují malé veřejné (komunikační) porstory, kde se lidé potkávají a rádi zastavují). V návaznosti na tuto úvahu proměňuji “zbytkový” prostor
v Minkovicích na místo, které nazývám návsí, místem zastavení a spočinutí.
PROSTRANSTVÍ PŘED KULTURNÍM DOMEM VÍSKA
V prostranství před kulturním domem spatřuji velkou veřejnou plochu, při jejímž uchopení a pojednání dojde k vytvoření volnočasového “centra” nejen pro místní obyvatele, ale pro celou obec.
MOST PŘES ŘEKU SMĚDOU VE VÍSCE
Zbytky mostní konstrukce, která nevydržela nápor povodňové vlny, byly odstraněny
a říční břehy propojil provizorní montovaný most poskytnutý armádou. Toto opatření je pouze dočasné, je třeba hledat trvalé řešení a pracovat přitom s poznatky získanými
při poslení povodni. Je nutné klást důraz na správné umístění mostu, na tvar a dimenze mostní konstrukce, aby nedošlo k jejímu opětovnému stržení při případné další povodni.
KRAJINNÉ A HISTORICKÉ HODNOTY V ŠIRŠÍM MĚŘÍTKU ve spojení s cestami a novými, do krajiny vloženými body
NOVÝ PRVEK ROZHLEDNY
Vybudování nové rozhledny by umožnilo rozhled do krajiny nejsevernější části naší republiky.
Tři lokality:
Michalův vrch ve Višňové, na němž se nachází Pohanské kameny, by mohl být navrácen svému účelu.
Jako vyhlídka už kdysi sloužil. Dnes výhledu do okolí brání vzrostlé stromy, které by bylo nutné vykácet.
Vrch Hradec v Předláncích je jedním ze dvou míst, kde by bylo možné vybudovat výškový prvek rozhledny.
Vrch Větrný v Andělce je místem, o kterém lze uvažovat jako o místu vhodném pro vertikální stavbu rozhledny. Její vztyčení by umožnilo rozhled nejen na české území, ale také do Polska. Pohled na kontrast pestrobarevné přírody s měsíční krajinou těžební oblasti lomů Turów.
ANDĚLKA
Kostel sv. Anny (nejstarší zmínka o této stavbě 1464), kaple a hřbitov se zachovalými náhrobky,
smírčí kříž pod kostelem.
PŘÍRODNÍ REZERVACE MEANDRY SMĚDÉ
Rezervace o rozloze 137 ha byla zřízena k ochraně přírodního rázu údolní nivy podhorské řeky s přirozeně
se vyvíjejícím říčním korytem, se slepými rameny a s fenoménem štěrkopískových náplavů.
Součástí chráněného území je rybník Dubák (12 ha), založený pravděpodobně v 16. století.
Lokalita je významná z ornitologického hlediska, najdeme zde ekosystém listnatého svahového lesa a také zástupce řady chráněných rostlin a živočichů.
[stránky obce _ http://www.ob-vis.net/osady/visnova.htm]
WEIGSDORFSKÉ TEXTILNÍ ZÁVODY / JUTA
Podnik na zpracování juty byl založen roku 1910. Budovu tkalcovny s kotelnou a strojovnou navrhl ve stejném roce architekt Heinrich Zieger jako přízemní železobetonový skelet se šedovými světlíky a dvoubarevným cihlovým pláštěm. Stejnou koncepci použil při stavbě severní podsklepené přístavby.
V letech 1916 a 1920 došlo k dostavbě západní části a věžového vodojemu. Komín postavila firma R. Kutche. Po roce 1921 byl postaven obytný dům s osmi byty pro vedení továrny, přádelna a následně skladiště. To vše podle návrhu místního stavitele Neissera. Továrna do dnešní doby vyrábí a její budovy jsou velice dobře zachovalé.
[Beran Lukáš, Industriál Libereckého kraje, VCPD, Praha 2007, str. 84]
HYDROELEKTRÁRNA HARTA
Elektrárna byla vybudována roku 1906. Voda se do ní přiváděla z opačné strany kopce, obtékaného řekou Smědou pomocí 200 m dlouhé štoly vysekané ve skále, čímž bylo dosaženo 14 m spádu. Roku 1916 byla elektrárna přestavěna a modernizována.
[Beran Lukáš, Industriál Libereckého kraje, VCPD, Praha 2007, str. 80]
SOUKROMÉ REGIONÁLNÍ MUZEUM OBCE VIŠŇOVÁ
Plánovaný přesun sbírky Vladimíra Mlcha ze stavení v Poustce do objektu bývalé márnice ve Višňové bude vyžadovat návrh způsobu vystavování a úpravy, samotného objektu márnice.
1907
2010 Pohanské kameny Návrh vycházkových okruhů po nových i stávajících cestách pro místní i turisty. Zvýraznění důležitých bodů a vytvoření míst pro zastavení. Doplnění nových
krajinných prvků. Nenucené upozornění na stávající krajinné a architektonické prvky pomocí výhledů. Počáteční množství zastavení může postupem času narůstat.
Lavička pod stromem směřující náš výhled do krajiny.
Alej stromů podporující směr cesty.
Vzrostlé stromy budou procházejícího v létě chránit před slunečními paprsky.
Díky vyznačené cestě určitě nikdo nemine zajímavá místa.
V zimním období se cesty mohou proměnit v místní lyžařské trasy nebo trasy pro zimní turistiku.
Místa pro procházky se psem nebo příjemnou odpolední vycházku s rodinou.
Najdeme místa pro odpočinek.
Potkáme pomníky, přírodní úkazy i památné vzrostlé stromy.
MEZI VSÍ A POLI 11 km
s využitím nových objízdných povodňových tras PO SILNICI A LESEM 11 km
s využitím nové turistické trasy DO ANDĚLKY 14 km
přes Saň, Filipovku a Předlánce neznačené cesty
Kulturák Víska
Na statku
Vyhlídka Harta
Rozcestí Harta Elektrárna Víska (expozice provozu)
Hostinec Předlánce
Pod lípou
Zastavení Pod jezem (koupání) Občersvení u hřiště
Mokřad
Náves Minkovice
Minkovice zastávka BOLESLAV
PERTOLTICE
FRÝDLANT KUNRATICE
PL/CZ
MÍSTNÍ OKRUHY
0 m 500 m 1000 m 2000 m
HISTORICKO-ARCHITEKTONICKÉ HODNOTY
MÍSTA S POTENCIÁLEM pro obnovu a rozvoj obce SYSTÉM PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY
Vybudování protipovodňové hráze ve Vísce musí být nutně podpořeno prací s okolním terénem a úpravou říčních břehů. Rozliv povodňové vlny musí být v území maximální možný. Nemělo by dojít ke značnému zúžení údolního dna, pouze k usměrnění vodního proudu mimo zastavěné území. S ochranou osady Víska souvisí i úpravy na územích proti proudu řeky a práce s osídlenou i volnou krajinou (obnova lužních lesů, způsob obhospodařování luk a polí a jejich rozlohy a rozmístění, obnova přirozených retenčních území a prvků, jako jsou meze, strouhy, mokřady...). Důležitým bodem je vybudování nového mostu.
Zaplavení osady v srpnu 2010 a zákres navrhované hráze ROZLIV PŘED ÚPRAVOU ÚZEMÍ
Zástavba má lineární charakter souběžný s řekou a železniční tratí.
Železnice a zvýšený terén na levém břehu neumožňují řece vybřežení títo směrem, proto dochází k zaplavování níže položeného pravého břehu, na kterém je situována obytná zástavba.
rozsah záplavy
potenciálně zaplavitelné území železnice
navržená protipovodňová přírodní hráz PŘESUN HMOTY
Odtěžením nezaplavované části levého břehu a výstavbou ochranné hráze na břehu pravém dojde k přesunu hmoty, kterým docílíme odklonu proudící vody mimo zástavbu (alespoň při běžných průtocích mezi Q20 a Q50).
ROZLIV PO ÚPRAVĚ ÚZEMÍ
Rozlivová plocha po provedených úpravách. Přesunutí těžiště vodního proudu dále od zastavěného území.
MÍSTO VSTUPU ŘEKY NA ÚZEMÍ OBCE
Nový most je nutné při návrhu zvýšit a na jeho úroveň navrhnout i silniční těleso, na ktreré navazují ochranné hráze. V místě prvního zastavitelného pozemku je nutné navrhnout nový dům a jeho okolí jako nárazníkovou zónu, která odvrátí případnou povodeň a nedovolí vniknutí vody do zahrázového prostoru (např. konstrukce a umístění domu, terénní úpravy, zeleň).
zóna SUCHO
zóna BŘEH
zóna VODA
Provizorní most přes řeku Smědou ve Vísce a zákres jeho původního umístění
vodní hladina po úpravě území (pouze schematický náhled) přesun zeminy
vodní hladina před úpravou území ČERVENÁ hranice
ŘEZ 4_ÚZEMÍ PŘED ÚPRAVOU S VYMEZENÍM ZÁSTAVBOVÝCH ZÓN
ŘEZ 4_ÚPRAVA TERÉNU A ODHAD NÁSLEDNÉHO VODNÍHO STAVU
provizorní mostní konstrukce zemní protipovodňové hráze nárazníková zóna
PŘESUN VODY
Plošná rezerva na levém břehu omezí množství vody na břehu pravém. Plocha vody v zahrázovém prostoru nečiní ani dvojnásobek nově vzniklého rozlivového území.
145 700 m2 80 700 m2
0 m 100 m 200 m 500 m 0 m 20 m 40 m 100 m
Orientace stávajících domů, jejich vztah k zahradě a k ulici
Zaplavení osady v srpnu 2010
Protipovodňová hrázka, navrhovaná na pravém břehu Minkovického potoka, je ochrannou před jeho vybřežováním do zastavěného území.
ČERVENÁ hranice železnice
navržená protipovodňová hrázka na Minkovickém potoce
0 m 50 m 100 m 200 m
přístupové cesty k domům
orientace do zahrady_soukromý prostor
parcely_zóna VODA parcela_zóna BŘEH
NÁVRH OPATŘENÍ V OSADĚ MINKOVICE_pasivní (klidná) voda
Minkovice jsou nejmladší osadou celé vsi. Jejich založení se datuje až po vybudování železniční trati. Možná úvaha, že zástavba bude za zvýšeným železničním náspem chráněna před velkou vodou
vybřežující řeky Smědé, je mylná. Vyústění Minkovického potoka do řeky Smědé na severu v nejnižším bodě území je důvodem, proč je těleso železnice opatřeno propustkem. V místě propustku dochází k prostupu vody do území. Druhou příčinou vzniku povodní je právě přítomnost Minkovického potoka, který přináší velké vody z Polska.
Když dojde ke zvýšení hladiny řeky Smědé, voda pronikne propustkem a začne stoupat. Čím více vody protéká záplavovým územím
za železničním náspem, tím více stoupá vodní hladina i v Minkovicích.
Území za a před tratí začne fungovat jako spojené nádoby.
Při povodni v létě 2010 došlo dokonce k překročení vody přes železniční násep a zaplavení celé osady, jejíž zástavba je z převážné části situovaná na terénu s minimálním převýšením. Výšky zaplavení domů
se pohybovaly od 1 m (na jihu) do 2 m (v severní části).
Voda zaplavující tuto osadu nemá prvotně devastující charakter. Ničivý proud je utlumen náspem železnice a škody které velká voda působí mají charakter promočení objektů a znečištění nánosy bahna a drobnějšího materiálu.
Rozdělením území na tři zóny upozorňuji na nutnost odlišného přístupu k nové i stávajcí zástavbě.
Když naznačíme modelovou situaci zaplavení, zjistíme, že řeka, která zdánlivě protéká ve značné vzdálenosti od zastavěného území (navíc odcloněna železnicí), je vlasně ve své podstatě přítomna i zde. Většina stávajících domů, umístěných na samém údolním dně, jako by stála v řece. Je to prakticky tak jenom s tím rozdílem, že řeka do tohoto “koryta”
vstupuje pouze výjimečně, ale vstupuje. S touto situací je nutné počítat.
Každé území na planetě zemi je obyvatelné. Stavby jsou vždy
přizpůsobeny specifickému prostředí (eskymáci mají svá iglú, celé národy žijí v korunách stromů, pouštní oázy řeší přísun vody a písečný prach) a snaží se maximálně využívat jeho kladných hodnot. Někdy obytné jednotky získávají bizarní tvary a fungují pomocí neuvěřitelných technologií. Proč by tedy nemohly vzniknout domy, které modelovala sama řeka a její chování?
Stejně jako obdivujeme historické hrázděné domy, mohly by se naše děti jezdit dívat do Višňové (Minkovic) na domy fungující v záplavovém území. Správné vyhodnocení kladných a záporných hodnot v území musí podpořit jejich další vývoj.
Doplněná struktura vsi Umístění a orientace nových domů na parcelách
Zbytkový prostor pojednaný jako malá “náves”
NÁVRH OPATŘENÍ V OSADĚ VÍSKA_aktivní (proudící) voda
hladina záplavy 2010 ČERVENÁ hranice
dům “na nohách”
dům na podezdívce dům na náspu
obyčejný dům (např. příschovna)
zóna SUCHO zóna BŘEH zóna VODA
ochráněný stávající dům
0 m 10 m 20 m 50 m
ŘEZ 3
Meandry Smědé a rybník Dubák
Vrch HRADEC 313 m
Pohanské kameny 297 m Vrch VĚTRNÝ 385 m
Tvrziště Předlánce Slovanské hradiště Loučná
průsečík 51. rovnoběžky a 15. poledníku
Kostel Andělka
JUTA
Regionální muzeum
Hydroelektrárna Harta
stávající turistické trasy stávající cyklotrasy nové turistické trasy
0 m 500 m 1000 m 2000 m
stávající prvky nové prvky a úpravy dominantní stromy
KUNRATICE
FRÝDLANT ČERNOUSY
VES
BOLESLAV
PERTOLTICE
rozcestí Harta
TRASA VSÍ
TRASA
PŘÍRODOU
0 m 100 m 500 m 1000 m
KRAJINNÉ PRVKY HISTORICKO-ARCHITEKTONICKÉ HODNOTY
Významné soubory hornolužické architektury na území Čech (množství hrázděných patrových domů)
Bývalá přádelna Heinricha Müllera vznikla přestavbou mlýna v roce 1886.
Roku1908 přistavěno severní křídlo se secesní výzdobou, od 30. let budova sloužila postupně jako výrobna menších strojů, výrobna kávových mlýnků, továrna na stavební kování a sklad krmiv. Dnes chátrá.
Kostel sv. Ducha
Vodní elektrárna Víska postavena 1918–1922
Soubor hrázděných podstávkových domů
Významné stromy _buky Vyhlídka na jez Harta
Koryto meandrující řeky Mokřady
MÍSTA S POTENCIÁLEM
pro obnovu a rozvoj obce
Prostranství před kulturním domem ve Vísce
“Náves” v Minkovicích Statek Višňová
Silniční most přes řeku Smědou Náves Višňová
Statek Víska
CESTA
s turisticky významnými body
A_Rozcestí na Hartě C_Napojení na turistickou trasu v centru obce Višňová
B_Vlaková zastávka Minkovice
1 2
3 4
5 6
7
1
MĚNÍCÍ SE CHARAKTER CESTY 2
3 4 5 6 7
C
B
A
KRAJINNÉ PRVKY
S výhledem na Jutu Rozcestí Filipovka U kostela (Andělka)
Pohanské Kameny
Příschovny (možnost ubytování) Náves Višňová INFOCENTRUM Kostel a historické náhrobní kameny
Regionální muzeum
Na rovince
Pod jasanem
K Minkovicím
Višňová zastávka
POPULARITA V REGIONU
ZVIDITELNĚNÍ OBCE SPOJENÉ SE ZLEPŠENÍM MÍSTNÍCH PODMÍNEK
Lom Turow
Berzdorfer See
Přehrada Witka
Frýdlantská pahorkatina
Jizerské hory Lužické hory
Olbersdorfer See
KRAJINNÉ PRVKY V ŠIRŠÍCH VZTAZÍCH
Lokality postihované N-letými povodňovými průtoky zdroj: ZVHS
Normály ročních srážkových úhrnů 1916–1990 (mm) zdroj: ČHMÚ
Mapa povodí ČR
Sběrné území vodního toku Smědá_Jizerské hory
Bezejmenný potůček na svahu Jizery, vlévající se do Smědé
Reliéf říční krajiny na území mezi Frýdlantem a Vískou Frýdlant Víska
jez Harta Víska
Poustka Předlánce
Minkovice Višňová
Witka
Loučná
Saň Filipovka Andělka
soutok s Lužickou Nisou
2 1 3
4 5
RELIÉF TERÉNU
zastavěné území postihované povodněmi v důsledku vybřežování řeky Smědé
VIŠŇOVÁ
VÍSKA
POUSTKA
MINKOVICE
PŘEDLÁNCE LOUČNÁ
FILIPOVKA SAŇ
ANDĚLKA
řeka SMĚDÁ Údolní potok
Krčelský potok
Červený potok
Bulovský potok
Klímova tůň
Pertoltický potok rybník Dubák
Mlýnský rybník
Svatojánský r.
Vydří r.
Volavčí r.
Minkovický potok Višňovský potok
tůň Bažiny
Čapkova tůň Filipovský r.
Saňský potok
Saňský rybník Andělský potok
řeka SMĚDÁ
zastávka Černousy směr Polsko
(osobní doprava končí na území ČR)
směr Frýdlant a Liberec
směr Frýdlant
směr Frýdlant a Liberec
směr Pertoltice, Zawidow a Frýdlant směr Boleslav
vlévá se do Smědé vlévá se do Lužické Nisy
zastávka Višňová
zastávka Minkovice
SITUACE STÁVAJÍCÍHO STAVU
0 m 500 m 1000 m 2000 m
1_Bílý PotoK
2_Hejnice
3_Raspenava
5_Pod Frýdlantem se voda rozlila v přirozených nivách a vytvořila na cestě do Višňové velkou skládku odpadu
4_Frýdlant
ANALÝZA
VZTAHY V ŠIRŠÍM MĚŘÍTKU A VODA V ÚZEMÍ
stav vodních toků a ploch před výstavbou železnice mezi lety 1764–1768
stav vodních toků a ploch mezi lety 1836–1852 těleso vybudované železnice
Dnešní pohledy s historickým kontextem 1
2 3
hranice záplavy léto 2010
hranice záplavy Q100 na řece Smědá zastavěné území zaplavené při Q5 zastavěné území zaplavené při Q10 zastavěné území zaplavené při Q20 zastavěné území zaplavené při Q50 nesjízdné komunikace
0 m 100 m 500 m 1000 m
ZAPLAVENÍ Q
100ZAPLAVENÍ 2010_asi Q
500ostrov VÍSKA ostrov MINKOVICE
ostrov POUSTKA ostrov VIŠŇOVÁ
ostrov PŘEDLÁNCE
Z této mapy můžeme vyčíst údaje o historické poloze domů, které dnes již neexistují.
Vidíme, že zástavba dříve mnohem více zasahovalado blízkosti řeky, lemovala její břehy a podléhala tak častěji záplavám. Většina stávajících domů je situována do krajnějších poloh údolí, kde je riziko zaplavení menší, nebo na svahy okolních kopců, kde je riziko zaplavení skoro nulové.
V tendenci odstranění domů přímo sousedících s říčním korytem by se mělo pokračovat.
ZÁSTAVBA
1
zemní hrázka v Předláncích2
kamenná hrázka v Předláncích3
situace v Předláncích4
zemní hrázka v PoustceGENEREL PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ
ochranné inundační hráze stávající ochranné inundační hráze návrh snížení břehu
zemník pro těžbu materiálu na výstavbu hrází hranice zátopy Q100 na Višňovském potoce
hranice zátopy Q100 na řece Smědá – stav k 31.12.2003 (hranice se mění podle každé nové povodně)
plánované usměrnění vodního proudu trasy objízdných komunikací v době povodně
zemní hráz dl. 1300 m výška hráze 1,60 m
čerpací místo odpadní koryto ř. km 17,289–17,589
ř. km 16,769–16,680
ř. km 15,960–16,106
zemní hrázka dl. 150 m čerpací místo smýcení křovin
zpevnění polní cesty
přeložka Krčelského potoka v délce 250m čerpací místo
hrázka d.160 m, v. 0,6 m
ř. km 14,270–14,380 zatravněný průleh
přeložka odvodňovacího příkopu stavidlo čerpací místo
hrázka d.140 m, v. 1 m
Krčelský potok odvodňovací příkop
příčný práh
příčný práh
příčný práh
1
2
3
4
1
2 3
HISTORIE ÚZEMÍ
0 m 500 m 1000 m 2000 m
Při zatopení inundačního území řeky Smědé dojde k rozdělení obce na tzv. “povodňové ostrovy”, které jsou od sebe odděleny vodní hladinou. Jsou zatopeny komunikace, které příčně překračují údolí, a dochází k uvěznění obyvatel v jednotlivých osadách obce a odříznutí od pomoci a zásobování. Postiženy jsou i osady situované ve vyšších polohách (Andělka, Saň, Loučná a Filipovka). Nacházejí se na levém břehu řeky Smědé a nesjízdností cest vedoucích přes řeku v celé její délce dojde k uzavření osad mezi rozvodněnou řekou a státní hranicí s Plskem a dále i Německem. Tuto mezistátní hranici tvoří řeka Lužická Nisa, u níž také dochází k vybřežení.
VODA A JEJÍ CHOVÁNÍ
Průměrné měsíční a roční úhrny srážek v mm
Jak je z tabulky patrné, srážky jsou rozloženy během roku značně nerovnoměrně, nejnižších hodnot dosahují v zimních a jarních měsících, maxima pak v létě (červen, červenec a srpen jsou nejdeštivějšími měsíci v roce).
[Augustin Jan, Novotný Michael, Generel protipovodňových opatření v inundačním území Smědé v katastrálním území Předlánce, Poustka, Víska, Višňová]
PRŮBĚH TOKU ŘEKY SMĚDÁ
Pramení jako Bílá Smědá v rašeliništích mezi Smědavskou horou a Jizerou v Jizerských horách. Dalšími zdrojnicemi Smědé jsou Černá Smědá, pramenící na Předělu v oblasti rašeliniště Černá jezírka, a Hnědá Smědá, pramenící v rašeliništi U Studánky. Jako Smědá se označuje od chaty na Smědavě, kde se všechny Smědé stékají v nadmořské víšce okolo 920 m n.m.
Na našem území má řeka délku 46 km, povodí pak plochu 238 km2 s průměrnou nadmořskou výškou 573 m. Na tomto povodí spadne ročně 1 180 mm srážek (v pramenní oblasti je to cca 1 700 mm, na území obce Višňová 870 mm), průměr odtoku je 736 mm a je tedy jedním z nejvodnatějších povodí České republiky. Při svém toku na našem území překonává převýšení 800 m.
Na správní území obce Višňová řeka vstupuje v říčním km 17,8 a opouští je v říčním km 6,0. V celém tomto úseku má tok minimální podélný spád, tj. pouze 1,7 %, neopevněné koryto zde meandruje a přirozeně se vyvíjí.
Na polském území byla asi kilometr od hranic postavena rozlehlá vodní nádrž Witka (zvaná také Jezioro Niedów), která byla silou vodního proudu řeky protržena při povodních v srpnu 2010. Asi dva kilometry pod hrází se Smědá vlévá do Lužické Nisy.
Větší přítoky
Levobřežní_Bílý potok, Černý potok, Sloupský potok, Holubí potok, Údolní potok, Minkovický potok, Višňovský potok, Saňský potok, Andělský potok, Boreček (=Andělský potok).
Pravobřežní_Hájený potok, Libverdský potok, Pekelský potok, Lomnice, Řasnice, Krčelský potok, Bulovský potok, Pertoltický potok, Červený potok, Kočičí potok.
Plocha povodí k profilu pod zaústěním Višňovského potoka je 203,9 km2. K tomuto profilu jsou podle ČHMÚ tyto N-leté vody:
N Q1 Q2 Q5 Q10 Q20 Q50 Q100 m3/s 64 95 140 178 222 282 332
I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII rok
46 47 38 56 76 93 109 92 64 57 49 44 771
PŘI POVODNI
V místě pramenů řeky Smědé, na svazích Jizerských hor, se voda za přívalového deště rychle nashromáždila a dostala velký spád, brala s sebou celé lesní skupiny a tvořila si nová koryta v místech, kde voda nikdy netekla.
Poté se prohnala spojitým intravilánem čtyř sídel (Bílý Potok, Hejnice, Raspenava a Frýdlant), kde je uzavřena v regulovaném korytu a nemá možnost přirozeného rozlivu.Za Frýdlantem se sevření vodního toku částečně uvolnilo a řeka se rozlila do krajiny, aby byla opět sevřena, tentokrát v těsném údolí, které se otevírá až při vstupu do Višňové, konkrétně na jižním okraji osady Víska.
0 km 5 km 10 km 20 km
ŠIRŠÍ VZTAHY (PARTNERSTVÍ)
Görlitz
Zittau
Ostritz
Zawidów
Frýdlant
Bogatynia
Liberec TROJMEZÍ
Marienthal místa propojení českých a polských cest_“otevření hranic”
VIŠŇOVÁ krajina velké vody_urbanismus napříč řekou DIPLOMOVÁ PRÁCE_HUŠKOVÁ PETRA_FUA TUL ZS 2010/2011
PŘÍSCHOVNA zóna_SUCHO
Atmosféra skupiny příschoven v lokalitě Višňová PŘIstavit a SCHOVat se
Modulární dům se skládá ze tří až sedmi základních modulů (4200x2100 mm), které tvoří dřevěné rámy spojené ve třetinách delší strany menšími trámky.
Skladba konstrukce umožňuje snadné přistavování a variabilní vnitřní členění.
Dům je určen jak pro trvalé užívání tak pro rekreaci (viz Povodňový urbanismus_
Návrhy do území).
Pro Višňovou jsem vytipovala lokality: Víska nad hřištěm (pro obyvatele Vísky), Minkovice
na svahu za požární zbrojnicí (pro obyvatele Minkovic) a Višňová nad obecním úřadem
(pro obyvatele Višňové, Poustky a Předlánců).
Prostorové schema konstrukce Jednotky postavené skládáním modulů
4200
2100
140014001400
Základní modul
Dispozičně je dům rozdělen na tři funkční zóny: zázemí, obytný prostor a relaxační prostor. Z exteriéru je přístupná skladovací místnost, která zajistí jak uložení nepotřebnějších věcí ze zatopeného domu, tak bezpečné odložení kol pro nocující turisty. Vstup do obytného prostoru je oddělen zádveřím, které poskytuje další úložné prostory. Z centrálního obytného prostoru je přístup do koupelny. Tento prostor je vybaven kuchyňským pultem a velkým stolem, jež zajišťuje proacovní a jídelní plochu pro všechny členy domácnosti. Volně oddělen je vyvýšený prostor na spaní, který se dá podle počtu uživatelů rozdělit až na tři
“ložnice”, jeho spodní část slouží jako úložný prostor.
Funkční členění
Podélný řez Příčný řez
Půdorys
Pohledy
0 m 1 m 2 m 5 m
RODINNÝ DŮM V MINKOVICÍCH zóna_VODA
Příčný řež Půdorys 1NP Půdorys 2NP
0 m 1 m 2 m 5 m
Pohled severovýchodní Pohled jihovýchodní
Pohled jihozápadní Pohled severozápadní
otevření do zahrady
uzavření do ulice
vnitřní část / vstup, sklad
polovenkovní část / letní obývák
venkovní část / terasa Rodiný dům v Minkovicích je navržen podle pravidel zástvby v zóně VODA. Nachází se v místech, kde v srpnu 2010 sahala povodňová hladina do výšky okolo 1 m. Dům je koncipován jako hmota otevřená do zahrady, směrem do ulice se uzavírá. Obytné parto je situováno nad hladinou velké vody. V případě, že příjde povodeň se dům zabezpečí a jeho obyvatelé mohou odejít beze strachu o svůj majetek.
V případě povodně je ohrožen nejen dům, ale také okolní pozemek, další objekty
na pozemku, stromy, rostliny atd. Proto je nutné nejen při stavbě domu, ale také při návrhu koncepce zahrady, oplocení a zahradního mobiliáře dbát na zásady chování vodního živlu při mimořádné situaci.
Vše by mělo být jednoduché, obnovitelné, s použitím ekologicky nezávadných materiálů.
////////////////////VESNICE / ŽIVOT VENKU / PŘÍRODA / ZAHRADA / DŮM OTEVŘENÝ DO ZAHRADY / ŽIVOT S PŘÍRODOU///////////////////////////
Situace
1
_venkovní demontovatelná scéna2_
plocha zpevněná pomocí starých železničních pražců3_
zpevněná plocha pro míčové hry4_
schody na šplhání pro děti5_
dětská přírodní prolézačka6_
betonové hranoly v trávě jako lavičky7_
betonové, demontovatelné hranoly s kovovou hranou8_
zábradlí odděluje prostory a slouží i jako prvekpro skateboard
2 1
3
5 7 4
8
6
Kulturní dům Klubovna
zázemí volnočasového prostranství
0 m 5 m 10 m 20 m
PROSTRANSTVÍ PŘED KULTURNÍM DOMEM VÍSKA
Objekt kulturního domu, vzniklý přestavbou bývalé továrny, je dnes nárazově využíván pro konání místních akcí jako jsou plesy, schůze a příležitostná divadelní představení. Prostranství před kulturním domem má podobu vybetonované plochy o rozměrech 50 x 70 m, je obehnáno zídkou a z části zaplněno solitery stromů a keřů neurčitého charakteru.
FUNKČNÍ NÁPLŇ
Spojení kulturního využití a úvaha vedení obce o vybudování hřiště pro místní mládež mě vedla k návrhu freestylového a kulturně-volnočasového “centra” pro děti, mládež i dospělé.
Hlavní hesla návrhu:
UNIVERZÁLNOST / ODOLNOST / TRVANLIVOST / BEZÚDRŽBOVOST / EKONOMICKÁ NENÁROČNOST / RECYKLACE ZÁKLADNÍ BODY PROSTOROVÉHO ČLENĚNÍ:
uzavření severní části podélnou hmotou, přístupová cesta pro pěší, přístup a parkování pro automobily, venkovní scéna a prostor pro pořádání akcí, freestylepark, dětské hřiště a hrací plocha, mobiliář, zeleň, maximální omezení zpevněné plochy a zatravnění.
OPATŘENÍ PROTI VODĚ:
Co voda nemůže odnést, neodnese_betonové prvky, prvky zapuštěné do země,
co odnese, snadno se nahradí_”dlažba” v trávníku ze starých železničních pražců, průlezky a lavičky z celých stromů nebo upravených kmenů, co není, voda neodnese_demontovatelné prvky freestylového parku, venkovní scéna, další mobiliář.
Situace stávajícího stavu hranice povodně 2010 hranice Q100 na Smědé řešené území
MALÉ URBANISMY
ÚPRAVA A NÁVRH NOVÉHO VYUŽITÍ VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ
DŮM “NA BŘEHU”
Při stavbě nového domu v zóně “na břehu” neboli na hranici, která je vymezena modrou čarou VODY a črvenou čarou SUCHA, je nutné dodržet pravidlo o umístění obytných místností nad hranicí maximální záplavy. Tuto zásadu dodržíme, když dům vyzvedneme pomocí další konstrukce.
Při nižším požadovaném zvednutí stavby použijeme konstrukci podezdívky z pevného a trvalého materiálu (kámen, beton). Před návrhem domu je nutné analizovat povodňové stavy na konkrétním pozemku vždy individuálně. Každá stavební parcela je originální a její podmínky jsou ovlivněny mnoha faktory. Pozornost je nutné věnovat nejen vodě, která přichází po povrchu (její množství, rychlost, směr, činitelé ovlivňující chování vody vzhledem k místu stavby...), ale také hladině podzemní vody, tvarování a umístění stavby a charakteru dalších úprav na pozemku.
Chceme-li bránit stavbu před vyšší hladinou vody, můžeme dům nebo celý soubor domů postavit na zemním náspu. Stejně jako u našich předků plnil funci opevnění při ochraně obydlí před nepřítelem, v tomto případě múžeme ochránit majetek před velkou vodou.
Násep je umělá vyvýšenina vzniklá nasypáním materiálu (obvykle zemina, kamení, hlušina), který se hutní po vrstvách, aby se dosáhlo potřebné únosnosti a stability. V případě, že by voda dosahující k náspu byla aktivní, musela by svrchní vrstva náspu být zajištěna zakotveným kamenným krytem, který by zabránil podemílání náspu.
Dům nesmí tvořit příčnou překážku v území, kterým protéká voda.
Při zvýšení hladiny vodního toku hrají roli i jednotky centimetrů, o které je jeden dům umístěný výš nad okolním terénem než druhý. Zvláště pak když se jedná o hladinu víceleté vody, kde k nárůstu centimetrů dochází velice pozvolna. Například rozdíl mezi hladinou Q5 a Q20 je mnohem větší než rozdíl mezi hladinami Q50 a Q100, protože výšky vodní hladiny závisí na četnosi daných povodní. A protože se pohybujeme
v zóně NA BŘEHU, tudíž nad hladinou Q100 a více, je pravděpodobnost dalšího výrazného nárůstu záplavy minimální.
DŮM S PODEZDÍVKOU
DŮM NA NÁSPU
...
dům č.p. 87 Víska_hladina vody ve výšce cca 50 cm ILUSTRAČNÍ FOTO Nově plánovaný dům, který se nachází v oblasti dosud známého rozlivu řeky.
Odlišné podmínky pro výstavbu domů jsou rozděleny podle charakteru vody:
voda klidná – oblast MINKOVICE (ves je cháněna valem železnice před proudící vodou) voda aktivní – oblast VÍSKA (voda z řeky Smědé se vylévá přímo do vsi)
Pro splnění podmínky obytného patra nad hladinou velké vody je dům obytný až od druhého podlaží.
dvojí princip vstupu do domu:
venkovní schodiště se vstupem přímo do patra domu přízemí volné
v přízemí vstupní prostor, vnitřní zádveří se schodištěm do patra základní členění domu:
přízemí – vstupní prostor (zázemí, vertikální komunikace, terasa, letní obývák otevřený do zahrady, komunikace s pozemkem)
NOVÝ DŮM
vertikální konstrukce přízemí – železobeton
horizontální konstrukce “základová deska” na nohách konstrukce domu (patra) – dřevostavba, zděná konstrukce
nosná konstrukce “základové desky” domu bodově podepřená sloupy lokalita: proudící voda (Víska, Předlánce)
netvoří překážku vodě, nenacházejí se zde svislé plochy, na které by voda mohla vyvíjet horizontální tlak
materiákové a konstrukční řešení:
nosná konstrukce “základové desky” domu podepřená systémem zdí lokalita: klidná voda (Minkovice)
v klidné vodě nejsou plochy, na které působí tlak vody problematické, dům se dá lépe vizuelně zapojit do architektury obce
dům v klidové zóně
sloupy na patkách, stěny na pasech
hloubka založení: 0,5 m pod hranicí zámrzné hloubky (1,3 –1,5 m) založení:
dům v aktivní zóně
sloupy na pilotách / pilotová pole
hloubka založení: max. 3 m pod hranicí možného vymletí terénu
inspirační obrázky
volný prostor přízemí podkroví
zvýšené podkroví – obytná část obytné patro
DŮM “VE VODĚ”
domy č.p.13 a 14 osada Minkovice_hladina vody ve výšce cca 1,8 m ILUSTRAČNÍ FOTO
STÁVAJÍCÍ DŮM
Jak zacházet se stávajícími domy?Ochrana stávajících domů spočívá v utěsnění všech otvorů, kterými by mohla do domu vniknout voda.
To znamená dveře, okna, další větrací otvory, kanalizace.
SYSTÉM MOBILNÍ PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY
Okna a dveře zabezpečíme pomocí těsnících výplní, které se v případě hrozící povodně nasadí do rámů, které jsou pevně namontovány na ostění dveřních a okenních otvorů. Je to rychlejší a stabilnější varianta tzv. pytlové metody, kdy se především dveřní otvory zaplňují pytli s pískem.
V případě, že voda nastoupá do výšky dveřních a okenních otvorů a začne vyvíjet tlak na umístěné výplně, potom dojde k jejich přitlačení a tím zefektivnění účinku.
KANALIZACE
U kanalizačních výpustí je v případě, že hrozí vniknutí vody do domu skrz kanalizační systém, nutné namontovat zpětné klapky.
REKONSTRUKCE DOMU
V případě rekonstrukce domovní fasády je nutné použít prodyšné, vodou nedegradovatelné materiály, které v případě navlhnutí, nebo promočení stěn umožní snadnější vysychání. Pro izolování použít tuhé minerální izolace (nikdy ne polystyrén) a suchý obklad, nebo prodyšné omítky.
MIMOŘÁDNÁ OPATŘENÍ
V případě, že se dům nachází v území aktivní povodňové zóny, kde má proud značné ničivé účinky a jeho statika a statika podloží nejsou na takovou sílu připraveny, mohl by majitel nemovitosti uvažovat o zpevnění podloží, popřípadě ochranné konstrukci, která by dům izolovala před přímými rázy povodňové vlny a vodou neseného materiálu. Taková opatření by se měla podnikat pouze u domů mimořádné hodnoty a v případě, že dům netvoří přímou překážku, která by mohla způsobit mnohem větší následky na okolních nemovitostech nebo na majetku umístěném po proudu řeky. V případě nevhodného umístění domu v prostoru aktivní povodňové vlny by bylo lepší vodě ustoupit a dům odstranit.
Uražené rohy a podemleté základy domů, které stály vodě v cestě
ochrana stávajících objektů navrhování nových objektů
DOMY ZACHÁZENÍ SE STÁVAJÍCÍ A NOVĚ NAVRHOVANOU ZÁSTAVBOU
Místo návsi po povodni
Situace před povodní
Silueta vzrostlého stromu Památný sloup vody
Vysazený strom
0 m 2 m 4 m 10 m
Zbytkový prostor ve struktuře vsi, dříve zelený, po povodni rozbahněný, ztvárňuji v odpočinkový bod s lavičkami, dvěma mladými lípami a jednoduchým památníkem, kterým je kamenný sloup. Na povrch sloupu jsou vytesány výšky vodních hladin a letopočty, ve kterých voda dosáhla na toto území. Místo zastavení je pojednáno jako zatravněná plocha se zpevněnými pěšinami.
Lidé mohou zapomenout, a proto vytváříme místa připomínající výjimečné události.
NÁVES MINKOVICE
hranice povodně 2010 hranice Q100 na Smědé řešené území
pěší směry v území
NÁVES VIŠŇOVÁ
VYČIŠTĚNÍ / PROPOJENÍ / UCELENÍ / OBNOVA MÍSTO,
na ktrém jsou soustředěny všechny významné budovy obce, jsem pojala jako centrální prostor, který nazývám návsí. Centralita spočívá v soustředění funkcí, nikoli v poloze vůči obci. Místo se fyzicky nachází na samém okraji obce při hranici s Polskem.
Přítomnost hasičské zbrojnice, obecního úřadu, školní budovy a nedalekého kostela způsobuje cirkulaci lidí, kterou chci podpořit vybudováním zázemí a vznikem plnohodnotného veřejného prostranství. Cílem je vytvořit reprezentativní centrum obce.
DNEŠNÍ STAV
je velice neutěšený. Obecní úřad sídlí v jednopodlažní budově rychlé socialistické výstavby, přičemž dva architektonicky hodnotné objekty chátrají, škola je oplocena a uzavřena sama do sebe, prostor mezi budovami je zatravněný a osazený nahodilou kompozicí vzrostlých jehličnanů a přízemních keřů. Místem protéká Višňovský potok, zahloubený v umělém kamenném korytu.
KONCEPT
návrhu spočívá ve vyčištění prostoru před obecním úřadem, otevření školní zahrady a vytvoření místa pro volnočasové aktivity dětí. Hlavní myšlenkou je přímé propojení prostorů před školou a před obecním úřadem pomocí obytného mostu, a nepřímé napojení prostorů mezi hasičskou zbrojnicí a kostelem pomocí jednotného povrchu dláždění.
OBYTNÝ MOST
je vyzvednutý nad úroveň okolního terénu, aby při zvýšení vodní hladiny netvořil překážku.
Z obou stran je opatřen schody. Tyto schody tvoří hravý prvek nejen pro školní děti, který může sloužit například jako malá tribuna nebo odpočinkové místo k sezení, při volnočasových aktivitách nebo přímo při výuce.
Most má nosnou ocelovou konstrukci a dřevěný povrch.
POVRCH
návsi je pojednán dlážděním. To v místě u hasičské zbrojnice vybíhá podél silnice jako chodník, který by měl nově spojovat starou školní budovu na návsi s novšjšími školními objekty na druhém konci Višňové, mezi kterými žáci v době školní výuky přecházejí. Kompozice dláždění se zatravněnými plochami je znázorněna ve výkresu situace.
Jehličnaté STROMY
jsou nahrazeny listnatými. Vysazení višně jako symbolického stromu se přímo nabízí.
Plocha před obecním úřadem je opatřena lavičkami. V době konání obecních akcí může být doplněna o prodejní stánky, mobilní nábytek a další mobiliář.
CHÁTRAJÍCÍ DOMY
vymezující náves by mohly sloužit bydlení a umístění dalších pronajímatelných prostor. Vytvoření zázemí pro hostinec, malý obchod, klubovny místních spolků, jednací místnost, zmiňované euroregionální infocentrum a další.
Situace stávajícího stavu
hranice Q100 na Višňovském potoce řešené území
Stávající stav
Fotografie z roku 1910
Obytný most, Litomyšl (inspirace) Koncepční schemata
0 m 5 m 10 m 20 m
Škola Budovy bývalého stavení Obecní úřad Hasičská zbrojniceBytový dům
Kostel Státní hranice Višňovský potok
