Technická univerzita v Liberci FAKULTA PEDAGOGICKÁ
Katedra: T lesné výchovy
Studijní program: Ekonomika a management Obor: Sportovní management
PR ZKUM ZÁJMU O CESTOVNÍ KANCELÁ ORIENTOVANOU NA D TI A MLÁDEŽ
RESEARCH OF INTEREST ABOUT TRAVEL AGENCY ORIENTATED ON CHILDREN AND YOUTH
UNTERSUCHUNG DES INTERESSES UM EIN, AN KINDER UND JUGENDLICHE ORIENTIERTES, REISEBÜROS
Bakalá ská práce: 07–FP–KTV–213
Autor: Podpis:
Renáta LANGOVÁ Adresa:
Na Maninách 1042/18 1700 00 Praha 7
Vedoucí práce: Mgr. Helena Rjabcová
Po et
stran slov obrázk tabulek pramen p íloh
72 11 505 - - 14 1
V Liberci dne 10. 5. 2007
Prohlášení
Byl(a) jsem seznámen(a) s tím, že na mou bakalá skou práci se pln vztahuje zákon . 121/2000 Sb. o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.
Beru na v domí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalá ské práce pro vnit ní pot ebu TUL.
Užiji-li bakalá skou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si v dom(a) povinnosti informovat o této skute nosti TUL; v tomto p ípad má TUL právo ode mne požadovat úhradu náklad , které vynaložila na vytvo ení díla, až do jejich skute né výše.
Bakalá skou práci jsem vypracoval(a) samostatn s použitím uvedené literatury a na základ konzultací s vedoucím bakalá ské práce.
V Liberci dne: 10. 5. 2007 Renáta Langová
POD KOVÁNÍ:
Touto cestou bych ráda pod kovala všem, kte í mi s mou prací jakkoliv pomohli.
Jmenovit pak hlavn vedoucí své práce Mgr. Helen Rjabcové za odbornou pomoc p i vypracování bakalá ské práce a za cenné rady p i konzultacích.
LANGOVÁ Renáta BP–2007 Vedoucí BP: Mgr. Helena Rjabcová
ANOTACE:
Cílem bakalá ské práce byl pr zkum zájmu o vznik cestovní kancelá e orientované na d ti a mládež, která by nabízela zimní a letní tábory. V její teoretické ásti je rozebrána charakteristika cestovního ruchu, jeho druhy a formy. Dále pak funkce a význam cestovních kancelá í a hlavní rozdíly mezi cestovními kancelá emi a cestovními agenturami. Praktická ást má za úkol již zmi ovaný pr zkum. Jelikož v Libereckém kraji žádná takováto cestovní kancelá není, myslím si, že její vznik by byl jedin p ínosem.
Klí ová slova: cestovní ruch, cestovní kancelá , pr zkum
SUMMARY:
The aim of baccalaureate work was research of interest into beginning of travel agencies oriented on children and youth, offening winter and summer camps. In the theoretical chapter is analyse tourist trade characteristic, its kinds and forms. Furthermore functions and importancy of travel agencie and main differencies between travel offices and travel agencie. Practical chapter main aim is the above Alfredy mentioned research. Since in Liberec surroundings is missing such travel agency, I think, its establishment would bring benefit only.
Key words: tourist trade, travel agency, research
ZUSAMMENFASSUNG:
Das Ziel der bakkalaureus Arbeit war die Untersuchung des Interesses um Entstehung eines, an Kinder und Jugendliche orientiertes Reisebüros, welches Winter- und Sommerlager anbieten kann. Im theoretischen Teil sind die Charakteristik, Arten und Formen des Reiseverkehrs, Funktionen und Bedeutung der Reisebüros und zuletzt die Differenzen zwischen Reisebüros und Reiseagenturen beschrieben. Der praktische Teil hat die schon erwähnte Untersuchung zur Aufgabe. Weil im Landkreis Liberec kein solches Reisebüro ist, glaube ich, dass seine Entstehung nur Beitrag wäre.
Schlüsselwörter: der Reiseverkehrs, das Reisebüro, die Untersuchung
OBSAH:
1 ÚVOD 9
2 CESTOVNÍ RUCH 10
2.1 Podstata cestovního ruchu 10
2.2 Subjekt cestovního ruchu 11
2.3 Objekt cestovního ruchu 12
2.4 Okolí systému cestovního ruchu 13
2.4.1 Ekonomické prost edí 13
2.4.2 Politické prost edí 14
2.4.3 Sociální prost edí 14
2.4.4 Technicko-technologické prost edí 15
2.4.5 Ekologické prost edí 15
3 TYPOLOGIE CESTOVNÍHO RUCHU 15
3.1 Druhy cestovního ruchu 15
3.1.1 Rekrea ní cestovní ruch 16
3.1.2 Sportovní cestovní ruch 16
3.1.3 Myslivecký cestovní ruch 17
3.1.4 Kulturní cestovní ruch 17
3.1.5 Láze ský cestovní ruch 17
3.1.6 Zdravotní cestovní ruch 17
3.1.7 Kongresový cestovní ruch 18
3.1.8 Stimula ní cestovní ruch 18
3.2 Formy cestovního ruchu 18
3.2.1 Formy dle geografického hlediska 18
3.2.2 Formy z hlediska po tu ú astník 19
3.2.3 Formy podle zp sobu organizování 19
3.2.4 Formy podle v ku ú astník 20
3.2.5 Formy z hlediska délky ú asti 21
3.2.6 Formy podle p evažujícího místa pobytu 21
3.2.7 Formy podle ro ního období 22
3.2.8 Formy podle použitého dopravního prost edku 23
3.2.9 Formy cestovního ruchu z hlediska dynamiky 23
3.2.10 Formy cestovního ruchu ze sociologického hlediska 24
3.3 Orgány koordinace cestovního ruchu 24
3.3.1 Ministerstvo pro místní rozvoj 24
3.3.2 Kraje 25
3.3.3 Czech Tourism 25
3.3.4 Svaz obchodu a cestovního ruchu eské republiky 25 3.3.5 Asociace cestovních kancelá í eské republiky 26 3.3.6 Asociace eských cestovních kancelá í a agentur 26
4. CESTOVNÍ KANCELÁ E A CESTOVNÍ AGENTURY 26
4.1 Pokyny pro vznikající cestovní kancelá 27
4.2 Cestovní kancelá 28
4.3 Cestovní agentura 29
4.4 Kategorizace cestovní kancelá í 29
4.5 Zákony upravující cestovní ruchu 30
5 CÍLE A ÚKOLY BAKALÁ SKÉ PRÁCE 30
6 VÝZKUM 31
6.1 Metodika výzkumu 31
6.2 Výsledky výzkumu 32
6.2.1 Celkové vyhodnocení anket 32
6.2.2 Vyhodnocení ankety 4. t íd základních škol v Libereckém kraji 44 6.2.3 Vyhodnocení ankety 7. t íd základních škol v Libereckém kraji 55
7 ZÁV R 66
8 SEZNAM LITERATURY 68
9 P ÍLOHY 69
1 ÚVOD
Cestovní ruch a cestování mají velmi dlouhou historii a jsou spjaty s po átky naší civilizace. První výpravy vedly po souši i po vod , pozd ji také vzduchem a nakonec i vesmírným prostorem. Jejich d vody byly obchodní (obchodní stezky), vojenskopolitické (dobyvatelská vále ná tažení), poznávací (p írodov decké expedice), sportovní (zdolání velehor) i dokonce ist prestižní (první lov k ve vesmíru, první p istání na M síci).
K nejznám jším postavám po átk cestování nepochybn pat í Marco Polo a Kryštof Kolumbus. S novodobým rozvojem cestovního ruchu a jeho hromadným organizováním je nezapomenuteln spojeno jméno Angli ana Thomase Cooka, který roku 1841 založil první a dodnes fungující cestovní kancelá .
Jelikož mám ráda d ti a cht la bych jít ve stopách Thomase Cooka, ráda bych v budoucnu n jakou cestovní kancelá bu p ímo založila, a nebo v ní alespo pracovala.
Proto jsem si pro svou bakalá skou práci vybrala téma „Pr zkum zájmu o cestovní kancelá orientovanou na d ti a mládež“. Zde jsem cht la zjistit zájem o tuto cestovní kancelá , hlavn ze strany rodi , na které byl tento pr zkum zam en.
Teoretická ást rozebírá charakteristiku cestovního ruchu, jeho druhy a formy, funkce a význam cestovních kancelá í a hlavní rozdíly mezi cestovními kancelá emi a cestovními agenturami. Ve druhé, praktické ást jde p edevším o již zmi ovaný pr zkum zájmu o vznik cestovní kancelá e, která by nabízela letní a zimní tábory pro d ti a mládež. Na základ vyhodnocení pr zkumu následuje rozhodnutí, zda takovouto cestovní kancelá založit i nikoliv a v p ípad kladného rozhodnutí vyhotovení vzorové nabídky letního a zimního tábora.
2 CESTOVNÍ RUCH
Cestovní ruch je významný spole ensko – ekonomický fenomén jak z pohledu jednotlivce, tak i spole nosti. Každoro n p edstavuje nejv tší pohyb lidské populace za rekreací, poznáváním a napln ním vlastních sn z p íjemné dovolené. Je sou ástí spot eby a zp sobu života obyvatel zejména ekonomicky vysp lých zemí. Ve sv tovém m ítku pat í vedle obchodu s ropou a automobilovým pr myslem ke t em nejv tším exportním odv tvím.
Za átek rozvoje moderního cestovního ruchu se obvykle datuje do období p elomu 19. a 20. století, kdy se cestovní ruch za al formovat ve vysp lých zemích jako odv tví spole enské innosti. Mnozí odborníci však jeho prvopo átky spojují s obdobím pr myslové revoluce jako d sledku tehdejších technických, ekonomických a sociálních podmínek. Krom primární nabídky (p írodní a kulturn -historické podmínky) cestovní ruch totiž vyžaduje i možnost svobodného pohybu obyvatelstva, p im ený disponibilní fond volného asu, volnou kupní sílu na uspokojování mén zbytných pot eb. Nezbytná je i výstavba a provoz dopravních, ubytovacích, sportovn -rekrea ních, zábavních a dalších za ízení cestovního ruchu.
2.1 Podstata cestovního ruchu
V deckému bádání cestovního ruchu se za ala systematická pozornost v novat již za átkem minulého století. Auto i se snažili zejména o odlišení cestovního ruchu od širšího pojmu cestování. Z tohoto období stojí za zmínku názor Hermanna von Schullarda z roku 1910, který cestovní ruch považoval za soubor operací zejména ekonomického charakteru, které se p ímo vztahují na vstup, pobyt a pohyb cizinc vn i uvnit ur ité zem , m sta nebo regionu.
Významným mezníkem v procesu zkoumání cestovního ruchu bylo zpracování a publikování Všeobecné nauky cestovního ruchu švýcarskými autory W. Hunzikerem a K. Krapfem v roce 1942. Cestovní ruch definovali jako „soubor vztah a jev , které vyplývají z pobytu na cizím míst , pokud cílem pobytu není trvalý pobyt nebo výkon výd le né innosti“.
Na zintenzivn ní úsilí o definování pojmu cestovního ruchu se v 70. letech minulého století podílel další švýcarský profesor C. Kašpar, který v roce 1975 definoval cestovní ruch jako „souhrn vztah a jev , které vyplývají z cestování anebo pobytu osob, p i emž místo
pracovník cestovního ruchu (AIEST – Association Internationale d´Experts Scinetifique du Tourisme).
S cílem sjednotit názory na definování p edm tu cestovního ruchu z hlediska statistiky organizovala Sv tová organizace cestovního ruchu (WTO – World Tourism Organization) v roce 1991 v kanadské Ottaw mezinárodní konferenci o statistice cestovního ruchu. Její ú astníci p ijali návrh, že cestovním ruchem se rozumí „ innost osoby cestující na p echodnou dobu do místa ležícího mimo její b žné prost edí (místo bydlišt ), a to na dobu kratší než je stanovená (v mezinárodním cestovním ruchu 1 rok, v domácím 6 m síc ), p i emž hlavní ú el cesty je jiný než výkon výd le né innosti v navštíveném míst “.
Výd le ná innost není v navštíveném míst založená na trvalém nebo p echodném pracovním pom ru, ale to nevylu uje služební, obchodní a podobné cesty s pracovní motivací hrazené z titulu pracovního pom ru u zam stnavatele v míst bydlišt anebo firmy.
Cestovní ruch je v sou asnosti p edm tem zkoumání n kolika v dních disciplín, nap . ekonomie, geografie, psychologie, pedagogiky a dalších. Všechny mají spole ný p edm t zkoumání – cestovní ruch, ale každá disciplína ho zkoumá ze svého pohledu. P edm tem ekonomie cestovního ruchu je zkoumání ekonomických aspekt cestovního ruchu spojených s produkcí a realizací služeb a zboží specifického charakteru, souvisejícího s ú astí na cestovním ruchu. Geografie cestovního ruchu zkoumá teritoriální aspekty interakcí mezi cestovním ruchem a krajinou s cílem ur it zákonitosti jejich vývoje. P edm tem sociologie cestovního ruchu je zkoumání spole nosti s d razem na sociální chování. Psychologie cestovního ruchu se zabývá studiem psychiky návšt vník v cestovním ruchu s d razem na motivaci ú asti na cestovním ruchu, spokojenosti s dovolenou apod. Cestovní ruch má tak interdisciplinární charakter.
Synonymem pojmu cestovní ruch je však stále více používaný termín turismus.
V praxi je b žn používané i slovní spojení pr mysl cestovního ruchu, které však není synonymem pojmu cestovní ruch. Pr myslem cestovního ruchu rozumíme souhrn aktivit soukromého a ve ejného sektoru produkujícího statky a služby ur ené na uspokojování pot eb návšt vník v etn jejich marketingových aktivit. (HESKOVÁ, M. a kol., 2006, PETR , Z., 1999)
2.2 Subjekt cestovního ruchu
Subjekt cestovního ruchu (tourist subject) reprezentuje ú astník cestovního ruchu.
cestovního ruchu v dob cestování a pobytu mimo trvalé bydlišt a obvykle ve volném ase.
Je nositelem poptávky a spot ebitelem produktu cestovního ruchu.
Z hlediska statistiky je ú astníkem cestovního ruchu cestující ozna ený jako návšt vník, turista nebo výletník. Tyto pojmy se však zcela neshodují se záv ry mezinárodní konference o statistice cestovního ruchu z roku 1991. Ve struktu e cestujících má své místo i stálý obyvatel jako potenciální ú astník domácího nebo zahrani ního cestovního ruchu.
Stálý obyvatel (rezident) v domácím cestovním ruchu je osoba, která žije alespo šest po sob následujících m síc v jiném míst p ed p íchodem do jiného místa na kratší dobu než šest m síc . V zahrani ním cestovním ruchu je to osoba, která žije v zemi alespo jeden rok p ed p íchodem do jiné zem na kratší dobu jež jeden rok. Jde tedy o ob any státu a cizince spl ující tato kritéria.
Návšt vník (visitor) je osoba která v domácím cestovním ruchu cestuje na jiné místo v zemi svého trvalého bydlišt na kratší dobu než šest m síc . V zahrani ním cestovním ruchu pak cestuje do jiné zem na dobu nep esahující jeden rok s tím, že hlavní ú el cesty je v obou p ípadech jiný než výkon výd le né innosti.
Turista (tourist) je osoba, která v domácím i zahrani ním cestovním ruchu spl uje kritéria návšt vníka. Ú ast turisty na cestovním ruchu je spojena minimáln s jedním p enocováním. Z hlediska délky pobytu se p itom rozlišuje:
• turista na dovolené (holiday marker), který pobývá na daném míst více než ur ený po et nocí nebo dní
• krátkodob pobývající turista (short-term tourist), který cestuje na dobu nep ekra ující ur ený po et nocí nebo dní, ale zahrnuje pobyt alespo s jedním p enocování.
Výletník (excursionist, same-day tourist) je návšt vník, který necestuje na kratší dobu než 24 hodin s tím, že p enocuje v navštíveném míst .
Základní charakteristikou jednotlivých modifikací ú astníka cestovního ruchu z hlediska statistiky je zm na místa b žného životního prost edí (trvalé bydlišt ), do asnost cestování a pobytu a nevýd le ná innost b hem ú asti na cestovním ruchu. (HESKOVÁ, M.
a kol., 2006)
2.3 Objekt cestovního ruchu
Objektem cestovního ruchu (objekt of tourism) je všechno, co se m že stát cílem zm ny místa pobytu ú astníka cestovního ruchu. Jde o p írodu, kulturu, hospodá ství apod.
Tvo í ho cílové místo, podniky a instituce cestovního ruchu.
Cílové místo p edstavuje st edisko cestovního ruchu, region nebo stát jako cestovní cíl. N kdy se také na jeho ozna ení používá pojem destinace cestovního ruchu.
2.4 Okolí systému cestovního ruchu
Charakteristika cestovního ruchu jako otev eného systému zd raz uje význam vlivu okolí (vn jšího prost edí) na jeho strukturu a vývoj. Ekonomické, politické, sociální, technicko-technologické a ekologické prost edí nemá k cestovnímu ruchu výlu ný vztah, ale cestovní ruchu více nebo mén ovliv uje. Zárove je aktuální i zp tná vazba, tedy vliv cestovního ruchu na jeho okolí.
2.4.1 Ekonomické prost edí
Ekonomické prost edí je pro rozvoj cestovního ruchu velmi významné. Jde zejména o pozitivní nebo negativní vlivy ekonomického r stu, nezam stnanosti, inflace, stability m ny a úrokové míry.
Rozhodující je ekonomický r st, který se projevuje v r stu hrubého domácího produktu. R st hrubého domácí produktu ovliv uje objem investic a výdaj na cestovní ruch.
Pozitivní vliv t chto initel nastává, když výdaje na cestovní ruch rostou rychleji než hrubý domácí produkt. Hospodá ský pokles a krize, kterou provází r st nezam stnanosti a zmrazení mezd, má negativní vliv na cestovní ruch. Nezam stnanost se spojuje s poklesem p íjm obyvatelstva a s výdaji na mén zbytné pot eby mezi které se adí i výdaje na cestovní ruch.
Inflace má za následek pokles kupní síly pen z a projevuje se všeobecn r stem cen zboží a služeb v etn cen zboží a služeb cestovního ruchu. D ležitá je i stabilita m ny, která ovliv uje zejména zahrani ní cestovní ruch. Devalvace m ny zdražuje vycestování obyvatel do zahrani í a naopak pobyty cizinc zlev uje. V pasivním zahrani ním cestovním ruchu musí totiž ob an za jednotku cizí m ny zaplatit více jednotek domácí m ny. Zahrani ní návšt vník dostane za jednotku m ny své zem více pen žních jednotek m ny navštívené zem . Zhodnocení m ny ur itého státu má na cestovní ruch opa ný ú inek.
Zp tná vazba cestovního ruchu na ekonomické prost edí se projevuje v jeho vlivu na ekonomický r st, zvýšení zam stnanosti, p íjmy obyvatelstva, platební bilanci státu apod.
2.4.2 Politické prost edí
Politické prost edí tvo í zejména mírové podmínky v jednotlivých státech a ve sv t jako celku. Cestovnímu ruchu se neda í v zemích, ve kterých jsou ob anské nepokoje nebo je ohrožena bezpe nost turist , jejich zdraví, pop ípad jejich majetek. D sledky teroristického útoku na tzv. americká dvoj ata z roku 2001 mají v mezinárodním cestovním ruchu dlouhodobý dopad.
Mnoho závisí i na spole enském z ízení státu, ve kterém se cestovní ruch rozvíjí, protože stát je nositelem politiky cestovního ruchu. D sledky této politiky se projevují p i vytvá ení státních orgán cestovního ruchu, tvorb strategií a koncepcí rozvoje cestovního ruchu, tvorb právních norem týkajících se možnosti rozvoje cestovního ruchu, ale i v jeho p ípadné stagnaci nebo poklesu, podpo e aktivit souvisejících s rozvojem region v etn cestovního ruchu.
2.4.3 Sociální prost edí
Podstatný význam pro rozvoj cestovního ruchu má i sociální prost edí, které je dáno spole enským z ízením. To ovliv uje nap . rozd lování hrubého domácího produktu, pracovní a mimopracovní podmínky a sociální politiku státu.
Rozd lování hrubého domácího produktu se projevuje v hmotné spot eb a spot eb služeb obyvatelstva, má vliv na úrove výživy, odívání, vybavenosti domácností p edm ty dlouhodobé spot eby, ale i na úrove ve ejné spot eby, jako nap . služby zdravotnictví a školství.
Pracovní podmínky jsou spojené s délkou pracovní doby, intenzitou práce, pracovním prost edím, úrovní technické vybavenosti, hygienou a bezpe ností práce. Mimopracovní podmínky souvisejí s fondem volného asu jako sou ásti mimopracovního asu, podmínkami jeho ú elného využívání apod. Jedine ný význam má zákonná placená dovolená, která ovliv uje zejména rozvoj dlouhodobého cestovního ruchu.
Sociální politika se zam uje na sociální zabezpe ení t ch ob an , kte í mají nedosta ující nebo nemají žádné pracovní p íjmy na zabezpe ení základních životních pot eb.
Stát ur uje podmínky pro nemocenské pojišt ní, d chodové zabezpe ení, p ídavky na d ti, podpory v nezam stnanosti apod.
Zp tná vazba cestovního ruchu na sociální prost edí se projevuje nap . diferenciací nabídky produktu tak, aby se umožnila ú ast na cestovním ruchu i sociáln slabším skupinám
2.4.4 Technicko-technologické prost edí
Technicko-technologickým prost edím ozna ujeme dopravní infrastrukturu a další technickou informa n -technologickou vybavenost umož ující rozvoj cestovního ruchu.
Rozvoj dopravy má však i negativní vliv na cestovní ruch a životní prost edí.
Zvlášt významné jsou nové technologie, které uleh ují poskytování jednotlivých druh služeb cestovního ruchu, umož ují snižovat po ty pracovník , šet it energii, vodu apod. Informatizace spole nosti souvisí s novými informa ními technologiemi, které umož ují elektronické rezervování služeb p es centrální systémy rezervování, využívání internetu jako distribu ního kanálu, který urychluje nejen vým nu informací, ale i rozhodování ú astník cestovního ruchu a obchodní innosti v cestovním ruchu.
2.4.5 Ekologické prost edí
Ekonomický r st má své hranice a provází jej zhoršování životního prost edí. Cestovní ruch již z hlediska podstaty je závislý na p irozené tvorb atraktivního prost edí. Rozvíjí se tam, kde existují vhodné p írodní a kulturn -historické zdroje rozmíst né v zemi. Závislost cestovního ruchu na ekologickém prost edí je v tší než ve v tšin jiných hospodá ských aktivit. Proto narušení rovnováhy zem u prvk jako je p da, voda, ovzduší, flóra a fauna m že vést k omezení, p ípadn i k likvidaci cestovního ruchu. (HESKOVÁ, M. a kol., 2006, PETR , Z., 1999)
3 TYPOLOGIE CESTOVNÍHO RUCHU
Z praktického hlediska má pro rozvoj cestovního ruchu význam typologie cestovního ruchu s rozd lením na druhy a formy. Posuzování cestovního ruchu z hlediska motivace se týká druh cestovního ruchu, p í iny ovliv ující cestovní ruch a d sledky, které p ináší, se týkají forem cestovního ruchu. Druhy a formy cestovního ruchu se vyskytují ve vzájemných kombinacích tak, aby docházelo k optimálnímu uspokojování pot eb ú astník cestovního ruchu a spokojenosti podnikatelského prost edí.
3.1 Druhy cestovního ruchu
Z hlediska motivace ú asti na cestovním ruchu mluvíme zejména o rekrea ním,
láze ském a zdravotním, obchodním, kongresovém a stimula ním cestovním ruchu. V praxi se tyto druhy cestovního ruchu nevyskytují v isté podob , ale ve vzájemné kombinaci, p i emž jeden z nich bývá dominantní.
3.1.1 Rekrea ní cestovní ruch
Rekrea ní cestovní ruch (recreation) je druh cestovního ruchu, pro který je charakteristický aktivní i pasivní odpo inek ve vhodném p írodním prost edí s cílem obnovy fyzických a psychických sil. Pobyt v p íznivém p írodním prost edí kombinovaný s r znými rekrea ními aktivitami má vliv na organismus a duševní pohodu lov ka. Dostává stále v tší význam se zhoršujícím se životním prost edím v míst trvalého bydlišt a pracovišt . Rekrea ní cestovní ruch má podobu individuální nebo rodinné rekreace.
3.1.2 Sportovní cestovní ruch
Také pro sportovní cestovní ruch (sport tourism) je charakteristický pobyt ve vhodném p írodním prost edí, ale s aktivním vykonáváním r zných sportovních inností, které p edpokládají ur itou fyzickou kondici. Jde nap íklad o turistiku (p ší, horská, vodní), cykloturistiku nebo mototuristiku, ke které pat í kempování a karavaning. Pohybové a sportovní aktivity p sobí mimo zvyšování fyzické zdatnosti i na rozvíjení morálních a volních vlastností lov ka (vytrvalost, houževnatost, odvaha, kolektivnost). Technicky náro ným druh m sportu se v nují ú astníci cestovního ruchu p evážn v pasivní podob , a to jako sportovní diváci.
Dobrodružný cestovní ruch (adventure tourism) je sou ástí sportovního cestovního ruchu jako výsledek touhy po neznámém, po objevování, s cílem zažít n jaké dobrodružství s jistou mírou kontrolovaného rizika. Jde o touhu lov ka zm nit alespo na krátký as každodenní zp sob života na alternativní zp sob života vykonáváním rozli ných aktivit (no ní putování, zdolávání vysoko položených míst, i p stování extrémních, tj.
adrenalinových sport – bungee dumping, rafting apod.)
3.1.3 Myslivecký cestovní ruch
Za samostatný druh se považuje myslivecký cestovní ruch (hunting tourism), který má z v tší ásti charakter sportovního, z menší rekrea ního cestovního ruchu. Ú astníci tohoto druhu cestovního ruchu jsou motivováni možnostmi lovu zv e a pták .
Jeho sou ástí je rybá ský cestovní ruch (fishing tourism) spojený s chytáním ryb nebo s potáp ním v ekách, jezerech, p ehradách, rybnících a mo ích. Organizáto i mysliveckého a rybá ského cestovního ruchu musí respektovat platnou legislativu týkající se ochrany p írody a zem a upravující podmínky myslivectví a rybá ství. Lov zv e nebo pták , podobn jako chytání ryb podléhá proto kontrole a poplatk m.
3.1.4 Kulturní cestovní ruch
Ú ast na kulturním cestovním ruchu (cultural tourism) umož uje uspokojování duchovních pot eb lidí, kte í jsou motivováni možností poznávání kulturního d dictví, kultury a zp sobu života obyvatel navštívených cílových míst apod. V praxi má podobu návšt v muzeí, galerií, výstav, kulturních pam tihodností, hudebních, divadelních a filmových festival .
Náboženský (poutní) cestovní ruch (pilgrimage tourism) je sou ástí kulturního cestovního ruchu a je spojený s tradicemi sv tových náboženství. Náboženský cestovní ruch se od kulturního liší náboženskými motivy a odmítáním ozna ování jeho ú astník jako turist (poutníci).
3.1.5 Láze ský cestovní ruch
Láze ský cestovní ruch (spa tourism) p edstavuje zdravotn -preventivní a lé ebné innosti pod odborným zdravotnickým dohledem ve volném ase. Jeho rozvoj je podmín ný existencí p írodních lé ivých zdroj , které ovliv ují zam ení láze ské lé by. V láze ských m stech se intenzivn rozvíjí i spole enský a kulturní život, který pozitivn ovliv uje výsledky láze ské lé by.
3.1.6 Zdravotní cestovní ruch
Zdravotní cestovní ruch (health tourism) je reakcí na r st zdravotního uv dom ní lidí a jejich snahy preventivn ovliv ovat své zdraví p ed negativními d sledky vysokého životního tempa a sou asného zp sobu života. Produkty zdravotního cestovního ruchu
nabízejí nejen lázn , ale i hotely v rekrea ních st ediscích. Jejich hlavní sou ástí jsou r zné sportovn -rekrea ní, rekondi ní, relaxa ní a další aktivity a programy.
3.1.7 Kongresový cestovní ruch
P edm tem kongresového cestovního ruchu (congress tourism, convention tourism) je organizování kongres , konferencí, sympozií, seminá , výstav a veletrh . Od ostatních druh cestovního ruchu se odlišuje zejména tím, že se koncentruje v tšinou do velkých m st, uskute ováním kongresových akcí zejména v mimo sezónním období a je spojen s nadpr m rnými p íjmy v tšiny jeho ú astník .
3.1.8 Stimula ní cestovní ruch
Stimula ní cestovní ruch (incentive tourism) je pojem, který ozna uje cestování s cílem stimulovat zam stnance k vyšší motivaci pracovního výkonu. Smyslem je podnítit jejich zájem o obchodní úsp ch podniku a zvýšení ekonomických výsledk . Ú ast na stimula ním cestovním ruchu bývá odm nou – prémií vít z interní sout že organizované zam stnavatelským podnikem i firmou a zvyšuje motivaci pracovník k výkonu. (FORET, M. a FORETOVÁ, V., 2001, HESKOVÁ, M. a kol., 2006)
3.2 Formy cestovního ruchu
Formy cestovního ruchu umož ují blíže ur it podstatu cestovního ruchu z hlediska pot eb a cíl jeho ú astník . Toto poznání dovoluje lépe p ipravit produkt a nabízet ho na trhu cílové skupin ú astník cestovního ruchu.
Typologie forem cestovního ruchu využívá více klasifika ních kritérií.
3.2.1 Formy dle geografického hlediska
Zde hovo íme o domácím, zahrani ním a mezinárodním cestovním ruchu.
Odvozenými formami jsou vnit ní, národní a regionální cestovní ruch.
Domácí cestovní ruch (internal tourism) p edstavuje cestování a pobyt domácího obyvatelstva ve vlastní zemi.
cestovním ruchu (inbound tourism) jde o p íjezd zahrani ních turist do cílové zem (p íjezdový cestovní ruch – incoming), jejichž výdaje se v navštívené zemi projevují v aktivech bilance cestovního ruchu jako sou ásti platební bilance státu. V pasivním zahrani ním cestovním ruchu (outbound tourism) jde o cestování rezident do cílové zem (výjezdový cestovní ruch – outcoming), jejichž výdaje se v mate ské zemi projevují v pasivech bilance cestovního ruchu jako sou ásti platební bilance státu.
Mezinárodní cestovní ruch (international tourism) tvo í aktivní a pasivní zahrani ní ruch n kolika státu nebo region .
3.2.2 Formy z hlediska po tu ú astník
Podle po tu ú astník se d lí cestovní ruch na individuální a skupinový.
Individuální cestovní ruch (individual tourism) je založený na individuálním cestování a samostatné organizování pobytu jednotlivcem nebo malou skupinou. Jeho p edností je seberealizace p i tvorb programu a libovolné p izp sobování se podmínkám.
Ú astníci skupinového cestovního ruchu (group tourism) cestují v organizovaných skupinách a využívají z toho vyplývající výhody, jako nap íklad slevy p i p eprav , v ubytovacích za ízeních, i návšt v objekt a atrakcí cestovního ruchu. M že jít o organizovaný nebo neorganizovaný cestovní ruch.
3.2.3 Formy podle zp sobu organizování
D ležité je i rozlišení cestovního ruchu dle zp sobu organizování na individuální a organizované cestování.
Individuáln si cestování organizuje zhruba 80 % ú astník cestovního ruchu.
Organizované cestování (organized tourism) je hlavním p edm tem innosti profesionálních organizátor cest, kterými jsou ve v tšin p ípad cestovní kancelá e (touroperáto i). Výsledkem innosti organizátora jsou zájezdy, které na rozdíl od individuálních cest mají spole né, pevné body programu, ve kterých je volnost rozhodování jednotlivc relativn omezená.
3.2.4 Formy podle v ku ú astník
Podle v ku ú astník cestovního ruch hovo íme o cestovním ruchu d tí, mládeže, rodin a senior .
Cestovní ruch d tí (children´s tourism) je forma cestovního ruchu ur ená d tem ve v ku do 15 let, které se zú ast ují organizovaných pobyt a výlet bez ú asti rodi , avšak s jejich souhlasem (d tské tábory, školy v p írod , školní výlety).
Mládežnický cestovní ruch (youth tourism) je spojený s cestováním mladých lidí ve v ku 15 až 25 let. Mládež up ednost uje kolektivní akce s možností sociálního kontaktu a hlu n jší zábavy, turistku, sportovní a kulturní sout žení. Dále tito lidé preferují nezávislost, individuální organizování, mají touhu se setkávat a cestovat se svými vrstevníky. Organizáto i cestovního ruchu nabízejí mládeži v mnohých p ípadech za zvýhodn né podmínky vým nné pobyty v zahrani í s ubytováním v rodinách s cílem prohloubit své jazykové v domosti, mezinárodní pracovní programy, zahrani ní praxe a jiné.
Rodinný cestovní ruch, také ozna ovaný jako rodinná rekreace je ur ený zejména mladým rodinám ve v ku 25 až 44 let, kte í žijí jako manželské páry s d tmi. Její sou ástí je p íjemné trávení volného asu mimo místo trvalého bydlišt . Rodinnou rekreaci zajiš ují za ízení cestovního ruchu, která jsou ochotná a schopná p ipravit vhodný produkt jak pro dosp lé, tak i pro jejich d ti.
Ú astníky seniorského cestovního ruchu (senior tourism) jsou lidé v poproduktivním, tzv. t etím v ku, pro které je typický dostatek volného asu a dostate ný kupní fond zejména v ekonomicky vysp lých státech. Mohou proto cestovat dlouhodob ji a ast ji. Senio i mají své pot eby a cíle, vyžadují osobní formu nabídky, balí ky služeb a p íjemnou atmosféru.
Preferují ur ité formy dovolené, nap . poznávací zájezdy, láze ské a zdravotní pobyty, dlouhodobé pobyty v klimaticky p íjemných místech zejména v zimním období a tím se odlišují od ostatních skupin ú astník cestovního ruchu.
Relativn samostatnou skupinu tvo í v sou asnosti lidé ve v ku mezi 40. a 50. rokem života, kte í mají již odrostlé d ti, relativní dostatek volného asu, jsou ekonomicky inní, s dobrým ekonomickým postavením a v dobrém fyzickém stavu, který jim umož uje intenzivn cestovat. Tato skupina se stává samostatným a významným segmentem na trhu cestovního ruchu.
3.2.5 Formy z hlediska délky ú asti
Z hlediska délky ú asti jde o cestovní ruch výletní, krátkodobý, víkendový a dlouhodobý.
Výletní cestovní ruch (excursion/trip) je cestovní ruch, který je spojený s pobytem mimo trvalé bydlišt kratším než jeden den bez p enocování, s r znou motivací, r zným typem dopravního prost edku a to bu samostatn a nebo jako sou ást zájezdu.
Krátkodobý cestovní ruch (short-term tourism) nep esahuje dv až t i p enocování.
Organizuje se za ú elem odpo inku, poznávání, zábavy, kulturního nebo sportovního vyžití.
Nej ast ji jde o ú ast na cestovním ruchu koncem týdne, který se ozna uje jako víkendový cestovní ruch (weekend tourism).
Dlouhodobý cestovní ruch (long-term tourism) je forma cestovního ruchu s p im enou délkou pobytu p esahující t i až ty i p enocování. V jednotlivých zemích je délka pobytu stanovená diferencovan .
3.2.6 Formy podle p evažujícího místa pobytu
Podle p evažujícího místa pobytu rozlišujeme m stský, p ím stský, venkovský, horský, vysokohorský a p ímo ský cestovní ruch.
M stský cestovní ruch (urban tourism) je každá forma pobytu návšt vník ve m st , jehož hlavním cílem je celkový zážitek z návšt vy m sta bez ohledu na to, jestli je pobyt spojený s p enocováním nebo nikoliv. M že být motivovaný pracovn nebo turisticky.
S ohledem na délku pobytu v míst jde o výletní nebo pobytový cestovní ruch. Možnost rozvoje m stského cestovního ruchu mají všechny velikostní typy m st za p edpokladu, že mimo primární nabídky jsou dopravn dostupné, mají kulturní infrastrukturu, nákupní možnosti, stravovací a ubytovací možnosti, organizované kulturní, obchodní a sportovní akce.
Významná je také služba turistické informa ní kancelá e.
P ím stský cestovní ruch, neboli p ím stská rekreace (suburban rekreation) se realizuje krátkodob , nej ast ji p es víkend, v relativn krátké dopravní dostupnosti. asová dostupnost je 45 – 60 minut.
Venkovský cestovní ruch (rural tourism) zahrnuje soubor inností spojených s cestováním a pobytem lidí ve venkovském prost edí. Obvykle jde o innost spojenou s návratem k p írod , s možností ubytování ve vesnických domech. Cílem rozvoje cestovního ruchu na venkov je zapojit do poskytování služeb místní obyvatelstvo. Významným
motivem pobytu na venkov je kvalitn jší životní prost edí venkova ve srovnání s m sty a pr myslovými aglomeracemi.
Sou ástí venkovského cestovního ruchu je i agroturistika (agritourism), která se spojuje s uspokojováním pot eb ú astník cestovního ruchu na zem d lském hospodá ství nebo na selské usedlosti. Jde o trend návratu do p írody a aktivní odpo inek. Jsou s ní spojené netradi ní zážitky s poznáváním života a práce na zem d lském hospodá ství. Dále to jsou r zné typy emesel a tradic (tkaní, vyšívání, hrn í ství, lidové slavnosti apod.). V agroturistice je také možná aktivní ú ast na typických farmá ských innostech, jako nap íklad se ení a sušení sena, dojení výroba másla a sýr , skliz ové práce a další.
Ekoagroturistika (eco-agrotourism) je forma agroturistiky na ekologicky hospodá ských farmách.
Horský a vysokohorský cestovní ruch (mountain tourism) p edstavuje soubor inností spojených s pobytem ve vhodném p írodním prost edí horských a vysokohorských st edisek cestovního ruchu. Jeho ú astníci se v nují p ší horské a vysokohorské turistice, horolezectví, v zim lyžování, sá kování a snowboardingu. V neznámém terénu, který vyžaduje i vyšší fyzickou p ipravenost, se doporu uje využívat služeb horských pr vodc nebo horských v dc .
P ímo ský cestovní ruch se koncentruje do p ímo ských letovisek, ve který se jeho ú astníci b hem dne v nují sportovn -rekrea ním aktivitám a ve ve erních i no ních hodinách aktivitám spole ensko-zábavním.
3.2.7 Formy podle ro ního období
Podle ro ního období je možné rozd lit cestovní ruch na sezónní (seasonal tourism), mimosezónní (off season tourism) a celoro ní (year-round tourism).
V cestovním ruchu je sezónnost výsledkem p sobení p írodních a sociálních initel . P írodní initelé mají vliv na st ídaní ro ních období, klimatické a pov trnostní zm ny, délku dne. To podmi uje období s p íznivými (hlavní sezona) a mén p íznivými podmínkami pro cestovní ruch (vedlejší sezona). P sobení p írodních initel je objektivní a jejich vliv není možné ovliv ovat. Sociální initele, zejména tradice erpání dovolené a doba školních prázdnin, vznikají sice p sobením p írodních initel , ale áste n jsou i subjektivní povahy.
Tyto initele je možné cílev dom ovliv ovat. Sezónnost má vliv na ú ast cestovního ruchu, ovliv uje hospodá skou innost podnik a st edisek cestovního ruchu. Na zmírn ní
sezónnosti se využívá cenová politika, aktivní nabídka služeb, propagace a administrativní opat ení.
3.2.8 Formy podle použitého dopravního prost edku
Podle použitého dopravního prost edku rozd lujeme motoristický, železni ní, letecký a lodní cestovní ruch.
Motoristický cestovní ruch (mototourism) ozna uje formu cestovního ruchu spojenou s využitím p epravy motorovým dopravním prost edkem, nej ast ji automobilem, p ípadn motocyklem. Je charakteristický nezávislostí na hromadné osobní doprav , rychlostí p emis ování a vysokým ak ním dosahem. Sou ástí motoristického cestovního ruchu m že být i autobusový cestovní ruch, který se organizuje v tšinou na objednávku skupiny zájemc nebo organizátor autokarových zájezd .
Železni ní cestovní ruch (railway tourism) je spojený s cestováním po železnici, s p epravou cestujících vsed , l žkovým nebo lehátkovým vagonem. Oby ejn jde o organizovaný cestovní ruch, kdy organizátorem zájezd je cestovní kancelá železni ní spole nosti. Krom p epravy jde o stravovací služby v restaura ním nebo bufetovém voze a dopl kové služby poskytované v navštívených st ediscích cestovního ruchu.
Letecký cestovní ruch (air tourism) je forma cestovního ruchu organiza n zabezpe ovaná cestovní kancelá í letecké spole nosti. Letecká doprava je nejrychlejší zp sobem p epravy. Letecké spole nosti poskytují služby cestujícím na pravidelných a nepravidelných (charterových) linkách. Malá dopravní letadla se používají na vyhlídkové panoramatické lety.
Lodní cestovní ruch (shipping tourism) je spojený s cestováním a pobytem na í ní a mo ské lodi nebo jacht . M že p itom jít o linkové nebo rekrea ní plavidlo.
3.2.9 Formy cestovního ruchu z hlediska dynamiky
Z hlediska dynamiky rozlišujeme pobytový (statický) a poznávací (dynamický) cestovní ruch.
Pobytový cestovní ruch (residential tourism) je formou cestovního ruchu, jehož ú astníci pobývají více dn na jednom míst . V závislosti na druhu cestovního ruchu se zde v nují r zným aktivitám. Program pobytu m že být dopln ný o výlety a exkurze do bližšího
i vzdálen jšího okolí.
Poznávací cestovní ruch (cognitive tourism) je spojený s cestováním zpravidla organizované skupiny ú astník po ur ité trase, podle p edem vypracovaného programu s ur itým poznávacím cílem.
3.2.10 Formy cestovního ruchu ze sociologického hlediska
Ze sociologického hlediska hovo íme o návšt vách p íbuzných a známých, sociálním a etnickém cestovním ruchu.
Sociální cestovní ruch (social tourism) je forma, kde všechny nebo alespo ást náklad cestovního ruchu hradí stát, zam stnavatel, nadace apod. Jde o cestovní ruch ú astník ze sociální skupiny nebo hendikepovaných osob z d vodu vysokého v ku, nízkých p íjm , fyzického nebo psychického postižení.
Etnický cestovní ruch (ethnic tourism) zahrnuje cestování s motivem návšt vy p vodní vlasti návšt vník nebo návšt vy zajímavých národností s cílem seznámit se a poznat jejich zvyky a zp sob života.
Na záv r je nutné poznamenat, že nejde o vy erpávající p ehled druh a forem cestovního ruchu, protože probíhají neustálé inovace a obohacení.
3.3 Orgány koordinace cestovního ruchu
Nejvyšší zast ešujícím orgánem koordinace cestovního ruchu je v eské republice Poslanecká sn movna Parlamentu eské republiky a její podvýbor pro cestovní ruch a krizové regiony.
3.3.1 Ministerstvo pro místní rozvoj
Podpora rozvoje cestovního ruchu spadá v eské republice do kompetence Ministerstva pro místní rozvoj (MMR). To dále spolupracuje s dalšími ministerstvy a celou
adou regionálních sdružení a organizací, s místní správou a samosprávou.
Ministerstvo pro místní rozvoj bylo z ízeno 1. listopadu 1996 zákonem . 272/1996, kterým byla stanovena jeho p sobnost jako úst edního orgánu státní správy eské republiky.
Podle tohoto zákona je Ministerstvo pro místní rozvoj vedle jiných inností úst edním
3.3.2 Kraje
Oblast cestovního ruchu je také v kompetenci jednotlivých kraj na území eské republiky. Kraje jsou samostatn spravovány zastupitelstvem kraje. Ty schvalují kompetence rozvoje cestovního ruchu na území kraje, zajiš ují jejich realizaci a kontrolují jejich pln ní.
3.3.3 Czech Tourism
eská centrála cestovního ruchu – Czech Tourism je státní p ísp vková organizace, z ízená rozhodnutím ministra hospodá ství z 18. b ezna 1993. Z izovatelem je Ministerstvo pro místní rozvoj. V rámci svého poslání koordinuje státní propagaci cestovního ruchu s aktivitami provád nými podnikatelskými subjekty a rozvíjí st edn dobou a aktuální strategii pro marketing produkt cestovního ruchu na domácím i zahrani ním trhu.
Základním cílem Czech Tourism je propagace R jako destinace cestovního ruchu v zahrani í i v R. (www.czechtourism.cz)
3.3.4 Svaz obchodu a cestovního ruchu eské republiky
Svaz obchodu a cestovního ruchu eské republiky je nezávislé, dobrovolné a otev ené profesní sdružení právnických a fyzických osob v obchod , v cestovním ruchu a v odv tví a oborech navazujících, které se sdružili na ochranu a prosazování svých hospodá ských a sociálních zájm v souladu s právními p edpisy eské republiky. (www.socr.cz)
3.3.5 Asociace cestovních kancelá í eské republiky
Asociace cestovních kancelá í (ACK R) je dobrovolným sdružením subjekt domácího i zahrani ního cestovního ruchu oprávn ných k innosti na území eské republiky.
Je samostatnou právnickou osobou s p sobností po celé eské republice. ACK R byla založena jako první profesní sdružení cestovních kancelá í u nás v roce 1991. V sou asné dob sdružuje 161 cestovních kancelá í a agentur a 17 p idružených len z navazujících obor dopravy, veletrh a propagace, odborného školství, pojišt ní a zpracování dat.
Posláním ACK R je zastupování a ochrana hospodá ských zájm len a podpora jejich informovanosti. Také podporuje dobré jméno a úrove eského cestovního ruchu, zasazuje se proti nekalé konkurenci a poškozování klient . Své leny prezentuje na veletrzích cestovního ruchu a zahrani ních zastoupeních SA a Czech Tourism. (www.ackcr.cz)
3.3.6 Asociace eských cestovních kancelá í a agentur
Asociace eských cestovních kancelá í a agentur (A CKA) je eské profesní sdružení subjekt cestovního ruchu, které má v sou asné dob 243 len na území celé
eské republiky, z toho 151 cestovních kancelá í, 63 cestovních agentur a 28 p idružených len (9 odborných st edních a vysokých škol a univerzit, 10 národních centrál a infocenter, 2 pojiš ovací ústavy a další komer ní subjekty). lenské cestovní kancelá e p edstavují tém t etinový podíl na trhu cestovních kancelá í v eské republice.
Cílem asociace je zastupování a ochrana hospodá ských zájm svých len , podpora jejich informovanosti, rozvíjení jejich innosti a profesní prestiže. (www.accka.cz)
K orgán m koordinace cestovního ruchu se dále adí Svaz obchodu a cestovního ruchu eské republiky, což je sdružení právnických a fyzických osob, které se sdružili na ochranu a prosazování svých hospodá ských a sociálních zájm v souladu s právními p edpisy eské republiky. Národní Federace hotel a restaurací eské republiky (NFHR R) p edstavuje uskupení, které svými službami ovliv uje kvalitu hotelových a gastronomických služeb.
Sdružení podnikatel v pohostinství a cestovním ruchu HO.RE.KA R sdružuje právnické a fyzické osoby podnikající v oblasti stravování a v ubytovacích službách. Asociace pr vodc
eské republiky a Sdružení pr vodc eské republiky.
4 CESTOVNÍ KANCELÁ E A CESTOVNÍ AGENTURY
innost cestovních kancelá í se orientuje na ur itý úsek poskytovaných, resp.
obstarávaných služeb. Do roku 1989 p sobilo v cestovním ruchu na území eskoslovenska pouze 9 organizací zabývajících se touto inností ( edok, Cestovní kancelá mládeže, Autoturist, Rekrea, Sport-Turist a Balnea na území eské republiky a Tatratour, Slovakoturist a Slovakotherma na území Slovenské republiky).
Se zm nami spole enských a ekonomických podmínek po roce 1989 zna n vzrostl zájem o podnikání v cestovním ruchu, což se projevilo vznikem velkého množství nových cestovních kancelá í. (HESKOVÁ, M. a kol., 2006)
4.1 Pokyny pro vznikající cestovní kancelá
1. Provozování cestovní kancelá e – dle zákona . 159/1999 Sb., ob anský zákoník, ve zn ní pozd jších p edpis , a zákona . 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve zn ní pozd jších p edpis jde o živnost koncesovanou. Z toho vyplývá, že jako u ostatních koncesovaných živností je k vydání koncese t eba souhlasného stanoviska p íslušného úst edního orgánu státní správy, v tomto p ípad Ministerstva pro místní rozvoj (MMR).
2. Podání žádosti o koncesi na živnostenský ú ad – žadatel je povinen p edložit místn p íslušnému živnostenskému ú adu doklady, kterými prokáže, že spl uje všeobecné podmínky i zvláštní podmínky provozování živnosti stanovené zákonem a dále doklady, které jsou nezbytné pro vydání stanoviska MMR. Tyto doklady vymezuje § 5 odst. 2 cit. zákona.
Žadatel o koncesi musí p edložit smlouvu s pojiš ovnou o pojišt ní v rozsahu stanoveném v § 6-8 zákona, podnikatelský zám r, datum p edpokládaného data zahájení innosti, prohlášení, zda v posledních 5 letech nebylo zrušeno živnostenské oprávn ní k provozování cestovní kancelá e nebo cestovní agentury z d vodu porušení povinností uložených zákonem nebo z d vodu jejího úpadku, a to jak fyzické, tak právnické osob , která je žadatelem, nebo fyzický osob , jejímž statutárním orgánem byla osoba, která je žadatelem, nebo statutárním orgánem právnické osoby, která je žadatelem. Žadatel o koncesi je povinen init právní úkony v souladu s § 8 a 9 zákona . 370/2000 Sb. obchodní zákoník.
3. Prov ení žádosti živnostenským ú adem – živnostenský ú ad prov í podanou žádost o koncesi. Zjistí-li, že náležitosti žádosti o koncesi nejsou spln ny, vyzve v souladu s § 51 živnostenského zákona podnikatele ve lh t 30 dn od doru ení žádosti k odstran ní závad a stanoví p im enou lh tu k jejich odstran ní, nejmén však 15 dn . Tato lh ta m že být, pro závažné d vody, živnostenským ú adem na žádost podnikatele opakovan prodloužena. Po dobu lh ty uvedené ve výzv neb ží lh ta pro vydání rozhodnutí o ud lení koncese.
V p ípad , že žadatel odstraní nedostatky ve stanovené nebo prodloužené lh t , zahájí živnostenský ú ad projednání žádosti. Jestliže je nenapraví, ú ad ízení zastaví.
4. Posouzení žádosti Ministerstvem pro místní rozvoj – pokud živnostenský ú ad uzná, že žádost o ud lení koncese je v po ádku, p edloží ji dle § 52 živnostenského zákona Ministerstvu pro místní rozvoj, které je povinno zaujmout stanovisko do 30 dn od doru ení žádosti. MMR p edložené doklady posoudí a uzná-li, že jsou v souladu s § 5 odst. 2 zákona . 159/1999 Sb. vydá kladné stanovisko ve smyslu § 5 odst. 3 cit. zákona. Jestliže pojistná smlouva nespl uje podmínky uvedené v § 6-8 cit. zákona i došlo ke skute nostem uvedeným v § 5 odst. 4 písm. b cit zákona (vstup subjekt na trh d íve než 5 let od zrušení
živnostenského oprávn ní k provozování cestovní kancelá e nebo cestovní agentury), vydá MMR záporné stanovisko ve smyslu § 5 odst. 4 cit. zákona. Stanoviskem MMR je živnostenský ú ad vázán. V p ípad záporného stanoviska, živnostenský ú ad v souladu s § 53 odst. 2 živnostenského zákona žádost zamítne; v p ípad kladného stanoviska živnostenský ú ad vydá kladné rozhodnutí. Kladné stanovisko však ješt neznamená automaticky kladné rozhodnutí o koncesi, nebo podnikatel musí splnit všeobecné podmínky i zvláštní podmínky pro provozování innosti. Dle § 53 odst. 4 živnostenského zákona živnostenský ú ad rozhodne o žádosti o koncesi do 60 dn ode dne podání žádosti. Do 15 dn od nabytí právní moci rozhodnutí o ud lení koncese pak živnostenský ú ad ve smyslu § 54 živnostenského zákona vydá koncesní listinu. (www.mmr.cz)
4.2 Cestovní kancelá
Cestovní kancelá nabízí a prodává zájezdy. Nabízí, prodává a zprost edkovává prodej jednotlivých služeb cestovního ruchu a organizuje, nabízí, prodává a zprost edkovává prodej kombinaci jednotlivých služeb cestovního ruchu. Jednotlivými službami cestovního ruchu se rozumí zejména zabezpe ení dopravy, ubytování, stravování, pr vodcovských služeb, prodej a rezervace letenek, prodej a rezervace železni ních a autobusových jízdenek v etn místenek, prodej a rezervace lodních lístk v etn kajut, zprost edkovávání víz, nabídka a prodej balneologických služeb za ú elem relaxace a rekondice (nap . jízda na koni, p j ování kol a dalších sportovních pot eb, pobyt ve fitcentrech), zprost edkovávání a zajišt ní ú asti na sportovních a spole enských akcích a zprost edkovávání prodeje dalších služeb spojených s rekreací, odpo inkem a služebních, obchodním jednáním. V rámci této živnosti lze prodávat vše související s cestovním ruchem, zejména vstupenky, mapy, plány, jízdní ády, tišt né pr vodce a upomínkové p edm ty.
K provozování cestovní kancelá e je t eba:
a) vysokoškolské vzd lání + 1 rok praxe v oboru nebo b) vyšší odborné vzd lání + 3 roky praxe v oboru nebo
c) úpln st ední vzd lání nebo úpln st ední odborné vzd lání + 6 let praxe v oboru nebo d) doklady podle § 19 odst. 1 písm. b zákona . 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace (PÁSKOVÁ, M. a ZELENKA, J., 2002)
4.3 Cestovní agentura
Cestovní agentura nabízí, prodává a zprost edkovává prodej jednotlivých služeb cestovního ruchu a organizování, nabízení, prodej a zprost edkovávání prodeje kombinací jednotlivých služeb cestovního ruchu, vyjma prodeje zájezd . Jednotlivými službami cestovního ruchu se rozumí zejména zabezpe ení dopravy, ubytování, stravování, pr vodcovských služeb, prodeje a rezervace letenek, prodeje a rezervace lodních lístk v etn rezervace kajut, zprost edkovávání víz, nabídky a prodeje balneologických služeb za ú elem relaxace a rekondice (nap . jízda na koni, p j ování kol a dalších sportovních pot eb, pobyt ve fitcentrech), zprost edkovávání a zajišt ní ú asti na sportovních a spole enských akcích a zprost edkovávání prodeje dalších služeb spojených s rekreací, odpo inkem a služebních, obchodním jednáním. V rámci této živnosti lze prodávat vše související s cestovním ruchem, zejména vstupenky, mapy, plány, jízdní ády, tišt né pr vodce a upomínkové p edm ty.
K provozování cestovní agentury je t eba:
a) vysokoškolské vzd lání + 1 rok praxe v oboru nebo
b) úplné st ední vzd lání nebo úplné st ední odborné vzd lání + 3 roky praxe v oboru nebo c) doklady podle § 19 odst. 1 písm. b zákona . 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace (PÁSKOVÁ, M. a ZELENKA, J., 2002)
4.4 Kategorizace cestovních kancelá í
1. d lení z hlediska p edm tu innosti:
a) organizáto i zájezd – v praxi nazýváni touroperáto i
b) zprost edkovatelé – prodej a zprost edkování služeb cestovního ruchu a prodej produkt touroperátor m
2. d lení z hlediska zam ení nabízených zájezd :
a) všeobecné cestovní kancelá e – nabízejí služby v plném rozsahu
b) specializované cestovní kancelá e – umož ují dosáhnout vyšší kvalitu tím, že se specializují na ur itý druh a rozsah služeb, p ípadn na ur itou klientelu
3. d lení z územního hlediska:
a) výjezdový cestovní ruch b) domácí cestovní ruch
- tyto dva typy zam ení cestovních kancelá í obsluhují domácí trh a poskytují služby domácím zákazník m
c) p íjezdový cestovní ruch – tvorba a prodej produktu do zahrani í
- nákup služeb v míst nebo regionu (pr vodce, ubytování…) a následný prodej do zahrani í, kde odb ratelem není kone ný zákazník, ale v tšinou cestovní kancelá
4. d lení dle po tu obsloužených klient , dle objemu tržeb i dle po tu zam stnanc : a) velké (více než 50 zam stnanc )
b) st ední (5 - 50 zam stnanc ) c) malé (do 5 zam stnanc )
5. d lení dle cílové skupiny – zabývající se:
a) obchodními cestami, kongresy atd. – tedy p evážn službami cestovního ruchu pro firmy a spole nosti
b) cestami na dovolenou, za poznáním, vzd láním, sportem atd. – tedy hlavn službami pro ve ejnost
4.5 Zákony upravující cestovní ruch
1. Právní p edpisy, které definují podnikání v eské republice:
• Zákon . 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, v novelizovaném zn ní
• Zákon . 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v novelizovaném zn ní
• Zákon . 40/1964 Sb., ob anský zákoník, v novelizovaném zn ní
2. Právní p edpisy, které se týkají pouze cestovního ruchu:
• Zákon . 159/1999 Sb., o n kterých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu
5 CÍLE A ÚKOLY BAKALÁ SKÉ PRÁCE Hlavní cíl
Hlavním cílem bakalá ské práce je pr zkum zájmu o vznik nové cestovní kancelá e
Díl í úkoly
1. cílený výb r souboru 2. sestavení ankety 3. p edvýzkum 4. samotný výzkum
5. zpracování a vyhodnocení sebraných dat
6 VÝZKUM
6.1 Metodika výzkumu
1. Cílený výb r souboru
a) základní soubor = základní školy v Libereckém kraji, p esn ji e eno tyto základní školy:
• ZŠ DOBIÁŠOVA, Dobiášova 851/5, 460 06, Liberec 6 – Rochlice
• ZŠ LIBEREC, Nám stí Míru 212/2, 460 14, Liberec 14 – Ruprechtice
• ZŠ T. G. MASARYKA, Komenského 1000, 512 51, Lomnice nad Popelkou
b) výb rový soubor = 4. a 7. t ídy t chto základních škol 2. Sestavení ankety
- doprovodný dopis + 10 otázek zjiš ujících zájem o letní a zimní d tské tábory (jejich délku, cenu, umíst ní a organizaci, kterou by m ly být po ádané)
3. P edvýzkum
- proveden na vzorku 10 osob (rodi ) 4. Samotný výzkum
- po malých úpravách finální podoba ankety, rozdána do 4. a 7. t íd základních škol Libereckého kraje
5. Zpracování a vyhodnocení sebraných dat
- po návratu vypln ných anket po íta ové zpracování
Pro výzkum byly vybrány d ti 4. a 7. t íd základních škol v Libereckém kraji. tvrtá t ída byla zvolena jako zástupce prvního stupn základní školy a d vodem výb ru bylo, že nejde již o ty nejmenší d ti (nap íklad 1. a 2. t ída), které mají s tábory jen pramalé
zkušenosti, i v bec žádné a tudíž v t chto t ídách by výzkum nebyl p ínosný. A sedmá t ída byla vybrána jako st ed stupn druhého.
Když bylo rozhodnuto, že výzkum bude proveden v t chto t ídách, zbývalo rozhodnutí, jak a podle eho budou vybrány základní školy. Jako první m l být zvolen náhodný výb r souboru, ale nakonec bylo rozhodnuto pro výb r souboru cíleného. D vodem byl nápad, že se budou porovnávat r zné druhy základních škol v Libereckém kraji, a to základní škola se sportovním zam ením, dále pak základní škola v centru Libereckého kraje a nakonec základní škola z okraje Libereckého kraje. Výb r t chto škol byl provád n s cílem potvrdit i vyvrátit možné odlišnosti výsledk ankety.
Jako sportovní škola byla zvolena ZŠ Dobiášova, základní školou z centra Libereckého kraje je ZŠ Nám stí Míru a z okraje ZŠ T. G. Masaryka v Lomnici nad Popelkou.
První ástí ankety je doprovodný dopis, který všem respondent m (rodi m) vysv tluje d vod sestavení a ú el jejího použití a dále pak žádost o její vypln ní. Druhou ástí je 10 velmi snadných otázek, kde v tšina z nich má již daný výb r odpov dí, samoz ejm s možností dopsat odpov jinou, pokud p edepsané nevyhovují. Zde sta í tedy pouze zaškrtnout. Zbytek otázek je na dopl ování a jde p edevším o otázky, které mají zjistit ceny tábor .
Než byly rozdány ankety do vybraných t íd základních škol, byl proveden ješt p edvýzkum – na vzorku 10 osob (rodi ) a hlavním cílem bylo zjistit, zda jsou otázky v anket srozumitelné nejen pro m , ale i pro ostatní.
Po malé úprav vytvo ena finální podoba anket, ty následn p edány t ídním u itel m, kte í je rozdali d tem, aby je p edali doma svým rodi m k vypln ní. Vypln né ankety donesly d ti zp t svým t ídním u itel m a ti je pak p edali p ímo mn .
Po návratu vypln ných anket bylo provedeno po íta ové zpracování a následné grafické vyhodnocení, které by m lo sloužit pro lepší p ehlednost.
6.2 Výsledky výzkumu
6.2.1 Celkové vyhodnocení anket
Pro tento pr zkum bylo vytvo eno 195 anket. Ty byly rozdány d tem vybraných základních škol, aby je p edaly svým rodi m k vypln ní. Zp t jich bylo navráceno 128, tedy
Celkové vyhodnocení anket bylo pro lepší p ehlednost zpracováno do graf dle jednotlivých otázek:
1. Bylo Vaše dít na zimním i letním tábo e?
6%
31% 46%
17%
ano zima ano léto ne zima ne léto
Graf . 1
Z tohoto grafu vyplývá, že v tšina d tí jezdí jen na letní d tské tábory (tém polovina) a jen malá ást se ú astní tábor zimních. D tských tábor jako celku (zimních i letních) se dle pr zkumu ú astní nejvíce d ti ze sportovní základní školy. Vysv tlení je jednoduché – tyto d ti jsou zvyklé jezdit na r zná sportovní soust ed ní a tudíž jim ne iní žádný problém být ur itou dobu mimo domov (rodinu), s kolektivem svých vrstevník .
2. V kolika letech poprvé?
a) zima
zima
15%
8%
23%
15% 8%
31%
5 let 6 let 7 let 8 let 9 let 10 let
Graf . 2
Tento graf nám ukazuje rozložení v ku, kdy byly d ti prvn na zimním tábo e. Podle pr zkumu se d ti p íliš zimních tábor neú astní a když už ano, tak nejd íve ve svých 5 letech (15 %) a nejv tší ást ( p es 30 %) obsadil v k 10 let.
b) léto
léto1%
1%
5%
15%
22% 32%
9%
8% 4% 3%
3 roky 4 roky 5 let 6 let 7 let 8 let 9 let 10 let 11 let 12 let
Graf . 3
Z tohoto grafu je patrné, že prvních letních tábor se ú astní d ti ve v ku od 3 do 12 let, v tšina však ve svých 7 letech (p es 30 %), bez ohledu na to, jestli jsou ze školy se sportovním zam ením, i nikoliv.
3. Jak dlouhý byl tento pobyt?
a) zima
zima 7%
36%
14%
36%
7%
3 dny 5 dní 6 dní 7 dní 9 dní
Graf . 4
Délka pobytu zimního tábora se pohybuje od 3 do 9 dní, vít zí však 3-5denní pobyty.
b) léto
léto
1%
36%
2% 5%
2% 19%
4%
29%
1%
1%
6 dní 7 dní 8 dní 9 dní 10 dní 11 dní 12 dní 14 dní 16 dní 18 dní
Graf . 5
V délce letního tábora p evažují 7denní pobyty, druhou nejvyšší etnost mají pobyty 14tidenní. Za zmínku stojí ješt pobyty 10tidenní, které ve výše uvedeném grafu zabírají necelých 20 %.
4. Jaká byla p ibližná cena tohoto tábora?
a) zima
zima
7,14%
28,57%
28,57%
14,29%
7,14%
14,29%
1200 1500 2000 3000 7000 10000
Graf . 6
Z tohoto grafu je patrné, že cenové relace, které jsou rodi e ochotni zaplatit za tábor svých d tí jsou velice rozmanité. Nejvyšší etnost vykazují ástky 1 500 K a 2 000 K .
b) léto
léto
5,00%
18,75%
23,75%
15,00%
22,50%
5,00%
5,00%
2,50%
1,25%
1,25%
1000 1500 2000 2500 3000 3500 4000 5000 6000 7000
Graf . 7
Tento graf znázor uje ceny, které rodi e zaplatili za první letní tábor svých d tí.
Nejv tší ást zde zabírá ástka 2 000 K , dále pak 3 000 K . Zde bych ráda zmínila, že rodi e
5. Od kolika let Vám p ijde vhodné poslat dít na tábor?
a) zima
zima
7%
27%
18%
36%
1% 7% 4%
p ed ZŠ po 1. t . po 2. t . po 3. t . po 4. t . po 5. t . dle typu dít te
Graf . 8
Tento graf nazna uje, od kolika let by rodi e poslali své dít prvn na zimní tábor.
Nejv tší ást (36 %) zabírá položka s názvem po 3. t íd základní školy, kterou v t sném záv su následuje položka po 1. t íd základní školy. I zde byly vid t rozdíly mezi zkoumanými základními školami. D ti ze sportovních t íd by rodi e poslali na zimní tábor ihned po absolvování 1. t ídy, z ostatních základních škol je to po absolvování 3. t ídy.
b) léto
léto
14%
32% 37%
15% 2%
p ed ZŠ po 1. t . po 2. t . po 3. t . po 4. t .
Graf . 9
Na letní d tské tábory jsou rodi e ochotni poslat své dít po 1. t íd (37 %), v t sném záv su je pak 2. t ída základní školy (32 %). Zde se názory rodi všech zkoumaných základních škol vcelku nelišily.
6. Jak dlouhé tábory byste si pro své dít p edstavoval(a)?
a) zima
léto
2%
29%
55%
13%
1%
3 dny 5 dní 7 dní 10 dní 14 dní
Graf . 10
P es 50 % dotazovaných rodi vidí jako ideální délku zimního d tského tábora 7 dní.
b) léto
léto
13%
25%
59%
3%
7 dní 10 dní 14 dní 21 dní
Graf . 11
Tém 60 % rodi je pro tábor konaný na 14 dní, což je pro letní tábory obvyklá délka po ádání. Za zmínku stojí pr zkum v základních školách bez sportovního zam ení – tam se délka pobytu pohybovala v tšinou kolem 10 dní, ale i mén . Tento rozdíl si vysv tluji tím, že tyto d ti nejspíš nejsou zvyklé jezdit na p íliš dlouhou dobu mimo domov bez dozoru rodi .
7. Kde by se m l tábor konat?
a) zima
zima
68%
5%
27%
v R v zahrani í nezáleží
Graf . 12
Touto otázkou jsem cht la zjistit místo konání tábora a valná v tšina rodi se shodla na zimním d tském tábo e v eské republice (68 %).
b) léto
léto
56%
6%
38%
v R v zahrani í nezáleží
Graf . 13
Ani tábory po ádané v lét nep inesly žádnou výraznou zm nu, na prvním míst (p es 50 %) je op t jako místo konání uvedená eská republika.
