Hodnocení výkonnosti vybraného podniku

Hodnocení výkonnosti vybraného podniku

Bakalářská práce

Studijní program:

Studijní obor:

Autor práce:

Vedoucí práce:

B6208 – Ekonomika a management 6208R085 – Podniková ekonomika Denisa Šídová

Ing. Zdeněk Brabec, Ph.D.

Liberec 2017

Prohlášení

Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem.

Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.

Datum:

Podpis:

ANOTACE

Cílem této bakalářské práce je zhodnocení výkonnosti vybraného podniku pomocí metod finanční analýzy. V teoretické části této práce budou představeny základní pojmy a ukazatele pro výpočet finanční analýzy. Tato práce je zaměřena především na elementární metody, a proto budou představeny a následně aplikovány především absolutní, poměrové a rozdílové ukazatele. Použití těchto ukazatelů bude demonstrováno na podniku Dobos s.r.o., jehož počínání bude na konci práce zhodnoceno.

Klíčová slova

Finanční analýza, elementární metody, absolutní ukazatele, poměrové ukazatele

ANNOTATION

The aim of this bachelor thesis is to evaluate the performance of a chosen company by using financial analysis. The theoretical part of this thesis firstly explains basic concepts and indicators of financial analysis. This thesis is mainly focused on elementary methods, and therefore absolute, ratio and differential indicators will be presented and implemented.

At the end of this thesis using selected indicators the performance of the Dobos s.r.o. will be evaluated.

Keywords

Financial analysis, elementary methods, absolute indicators, ratio indicators

7

Obsah

Seznam ilustrací a tabulek ... 9

Seznam zkratek a značek ... 10

Úvod ... 11

1 Charakteristika finanční analýzy ... 12

1.1 Uživatelé finanční analýzy ... 12

1.2 Funkce finanční analýzy ... 13

1.3 Informační zdroje finanční analýzy ... 13

1.3.1 Další informační zdroje finanční analýzy ... 16

1.4 Metody finanční analýzy ... 17

2 Charakteristika vybraných elementárních metod finanční analýzy ... 19

2.1 Analýza absolutních ukazatelů ... 19

2.2 Rozdílové ukazatele ... 20

2.3 Poměrové ukazatele ... 20

2.3.1 Ukazatele rentability ... 21

2.3.2 Ukazatele likvidity ... 23

2.3.3 Ukazatele aktivity ... 25

2.3.4 Ukazatele zadluženosti ... 26

2.4 Analýza soustav ukazatelů ... 28

2.4.1 Pyramidové soustavy ukazatelů... 28

2.5 Bonitní a bankrotní modely ... 29

3 Hodnocení podniku na základě vybraných finančních ukazatelů ... 32

3.1 Představení společnosti ... 32

3.2 Analýza absolutních ukazatelů ... 33

3.3 Analýza poměrových ukazatelů ... 39

8

3.4 Bankrotní modely ... 44

4 Zhodnocení finanční analýzy podniku Dobos s.r.o. ... 46

4.1 Shrnutí jednotlivých ukazatelů finanční analýzy ... 46

4.2 Zhodnocení a doporučení ... 47

Závěr ... 49

Seznam použité literatury ... 50

Seznam příloh ... 52

9

Seznam ilustrací a tabulek

Seznam obrázků

Obr. 1: Schéma Du Pontova rozkladu ROE ... 29

Obr. 2: Čistý pracovní kapitál (v tisících Kč) ... 39

Obr. 3: Celkový vývoj ukazatelů rentability ... 40

Obr. 4: Altmanovo Z-skóre ... 44

Obr. 5: Tafflerův model ... 45

Seznam tabulek Tab 1: Schéma rozvahy ... 14

Tab 2: Stupnice hodnocení ukazatelů ... 30

Tab 3: Horizontální analýza aktiv (v tisících Kč)... 33

Tab 4: Horizontální analýza pasiv (v tisících Kč) ... 34

Tab 5: Horizontální analýza výkazu zisku a ztrát (v tisících Kč) ... 35

Tab 6: Vertikální analýza aktiv (v tisících Kč)... 36

Tab 7: Vertikální analýza pasiv (v tisících Kč) ... 37

Tab 8: Vertikální analýza výkazu zisku a ztrát (v tisících Kč) ... 38

Tab 9: Ukazatele rentability ... 40

Tab 10: Ukazatele likvidity ... 41

Tab 11: Ukazatele aktivity ... 42

Tab 12: Ukazatele zadluženosti ... 43

10

Seznam zkratek a značek

CF Cash flow

ČPK Čistý pracovní kapitál D. H. Dlouhodobý hmotný D. N. Dlouhodobý nehmotný D. F. Dlouhodobý finanční

EAT Earnings After Taxes (zisk po zdanění)

EBIT Earnings Before Interest and Taxes (zisk před úroky a zdaněním)

EBITDA Earnings Before Interest, Taxes, Depreciation and Amortisation (zisk před úroky, zdaněním a odpisy

EBT Earnings before taxed (zisk před zdaněním)

IFRS International Financial Reporting Standards (Mezinárodní standardy účetního výkaznictví)

V. H. B. O. Výsledek hospodaření běžného období V. H. M. O. Výsledek hospodaření minulého období ROA Return on Assets (rentability aktiv)

ROCE Return on Capital Employed (rentabilita dlouhodobého kapitálu) ROE Return on Equity (rentability vlastního kapitálu)

VH Výsledek hospodaření

WACC Weighted Average Cost of Capital (vážený průměr nákladů kapitálu)

11

Úvod

Vzhledem k tomu, že v tržním hospodářství panuje vysoká rivalita mezi podniky, je pro podnik, který chce zůstat konkurenceschopným důležité, aby podrobně znal všechny aspekty svého hospodaření. Jedním z nejdůležitějších aspektů je nepochybně finanční zdraví, tedy finanční situace podniku. K jejímu zhodnocení podnik využívá právě finanční analýzu, která je předmětem této bakalářské práce.

Finanční analýza poskytuje podniku nejlépe vypovídající zhodnocení jeho finančního zdraví, popřípadě možnost predikce budoucího vývoje. Je tedy jasné, že finanční analýza by v podniku neměla být podceněna a její vypracování by mělo být v podniku standardem.

Cílem této bakalářské práce je vypracování finanční analýzy podniku Dobos s.r.o.

a následného zhodnocení jeho finanční situace. K hodnocení budou využity především vybrané elementární metody finanční analýzy, které jsou v České republice nejběžněji používané.

Tato práce je rozdělena na dvě části teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá představením a vysvětlením základních pojmů, které souvisí s finanční analýzou, představením jejích uživatelů a zdrojů pro její vypracování. V rámci této části jsou také představeny elementární metody finanční analýzy. Praktická část je zaměřena na aplikaci vybraných metod na konkrétní společnost Dobos s. r. o., která podniká v logistických službách. Zmíněná finanční analýza bude provedena na základě účetních výkazů, přesněji rozvahy a výkazu zisků a ztrát, z období mezi lety 2012 – 2015.

Zjištěné výsledky budou v závěru této práce shrnuty a budou vyjádřena doporučení pro zlepšení finanční situace podniku.

12

1 Charakteristika finanční analýzy

Finanční výkonnost podniku je důležitým faktorem, který osvětluje nejen konkurenceschopnost podniku, ale je také vypovídajícím faktorem pro osoby, které mají v podniku své zájmy. Pro zjištění této výkonnosti slouží finanční analýza. Finanční analýza pomocí rozboru údajů, které čerpá především z účetnictví, umožňuje zhodnocení efektivního chování a hospodaření podniku. Z následných výsledků je možné posoudit finanční zdraví a stabilitu podniku a zároveň nakládání s kapitálovými prostředky. (Kubíčková, 2015)

1.1 Uživatelé finanční analýzy

Výsledky finanční analýzy jsou důležitým ukazatelem pro subjekty, které se o analyzovaný podnik zajímají. Uživatele finanční analýzy je možné rozdělit podle vztahu k podniku na interní a externí subjekty. (Kalouda, 2016)

Interní uživatelé

Mezi interní uživatele patří především management podniku, který je na základě finanční analýzy schopen provádět operativní a strategická rozhodnutí o budoucím vývoji firmy, rozhodovat o rozdělení zisku a řízení struktury majetku a kapitálu. Finanční analýza také představuje zpětnou vazbu na dosavadní řízení podniku. Kromě managementu podniku mohou mít o finanční analýzu zájem i zaměstnanci podniku, kterým by mělo záležet na finančním zdraví podniku, ve kterém dlouhodobě pracují. (Kalouda, 2016)

Externí uživatelé

Držitelé akcií podniku využívají finanční analýzu k posouzení míry zhodnocení jimi vloženého kapitálu. Kromě nich je finanční analýza zpětnou vazbou pro další subjekty, které mají své zájmy v podniku. Patří mezi ně především banky, které na základě finanční analýzy mohou vyhodnotit, zda je podnik schopný splácet požadovaný úvěr nebo je investice do tohoto podniku lukrativní. Obchodní partneři na druhou stranu mají přehled o tom, zda budou jejich pohledávky vůči podniku splaceny. Mimoto bude finanční analýza jistě zajímat i konkurenční podniky, které budou porovnávat výsledky analýzy a posuzovat, jak si jednotlivé podniky stojí v daném odvětví. (Kalouda, 2016)

13

1.2 Funkce finanční analýzy

Finanční analýza je důležitou informační studnicí, která v podniku plní následující funkce.

Deskriptivní funkce - po provedení finanční analýzy, jejíž data pochází z minulého účetního období, budou identifikovány důležité faktory, jako je rentabilita cizího a vlastního kapitálu, které budou sloužit k posouzení vlastního zhodnocení poskytnutých prostředků a jiné.

Valuační funkce – s ohledem na předpoklad, že se finanční analýza provádí každý rok, je možné díky ní porovnat výsledky z minulých let se současným vývojem v podniku a identifikovat, zda dochází ke zlepšení nebo zhoršení finanční situace. Dále je také možno porovnávat výsledky s jinými podniky v odvětví, pro zjištění současné pozice podniku na trhu.

Predikční – stejně tak jak lze porovnávat údaje s výsledky minulých let, je také možné na základě analýzy trendů nebo regresní analýzy předpokládat určitý vývoj daného podniku. (Kubíčková, 2015)

Pro tvorbu finanční analýzy je také důležité si ujasnit, pro jaké účely a z jakého pohledu je analýza vytvářena. Může být vypracovávána buď interním analytikem podniku, který má kromě výročních zpráv a účetní závěrky k dispozici také kalkulace, podnikové plány a jiné. Tyto výsledky slouží manažerům podniku k evaluaci vlastní efektivnosti. Druhou variantou je, že analýzu provádí externí analytik, jenž má většinou přístup pouze k veřejným informacím, které většinou získá z výročních zpráv podniku. Jeho zprávy většinou putují k externím zájmovým osobám, jako jsou banky, investoři nebo věřitelé. (Brabec, 2011)

1.3 Informační zdroje finanční analýzy

Jak již bylo řečeno, finanční analýza používá jako zdroj svých informací především účetnictví. Konkrétně se jedná o účetní výkazy rozvahu, výkaz zisků a ztrát a výkaz cash flow, výkaz o změnách vlastního kapitálu a přílohu k účetní závěrce. (Kubíčková, 2015)

14 Rozvaha

Rozvaha je základní účetní výkaz, který zobrazuje kompletní strukturu majetku (aktiv) a zdrojů jeho krytí (pasiv) k určitému datu. Struktura aktiv v rozvaze odpovídá míře jeho likvidnosti. Přičemž se postupuje sestupně od nejméně likvidního dlouhodobého majetku až po vysoce likvidní peněžní prostředky. Pasiva jsou naopak seřazena podle původu zdrojů na vlastní a cizí. Struktura rozvahy je pevně ukotvena v zákoně č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

Její pevná podoba je důležitá především pro snadnou orientaci v rozvaze a srovnatelnost jejích položek. Údaje, které musí být v rozvaze uvedeny, jsou stavy ke konci období a současně údaje o stavu v minulém období. Mimoto je povinností účetní jednotky uvádět u aktiv hodnoty brutto, korekce a netto, které blíže specifikují hodnotu majetku v běžném období. Rozvahu jsou povinně nuceny sestavovat všechny účetní jednotky, přičemž může být sestavována v plném nebo zkráceném rozsahu a tento výběr závisí na splnění kritérií, která jsou uvedena v zákoně o účetnictví. (Kubíčková, 2015)

Strukturu rozvahy je možné vidět v tabulce 1.

Tab 1: Schéma rozvahy

Rozvaha

Aktiva Pasiva

Pohledávky za upsaný základní kapitál Vlastní kapitál

 Základní kapitál

 Kapitálové fondy

 Fondy ze zisku

 Výsledek hospodaření minulých let

 Výsledek hospodaření běžného období Dlouhodobý majetek

 Dlouhodobý nehmotný majetek

 Dlouhodobý hmotný majetek

 Dlouhodobý finanční majetek Oběžný majetek

 Zásoby

 Dlouhodobé pohledávky

 Krátkodobé pohledávky

 Krátkodobý finanční majetek

Cizí zdroje

 Rezervy

 Dlouhodobé závazky

 Krátkodobé závazky

 Bankovní úvěry a výpomoci

Časové rozlišení Časové rozlišení

Aktiva celkem Pasiva celkem

Zdroj: Vlastní zpracování

Výkaz zisků a ztrát

Tento výkaz slouží k měření finanční výkonnosti podniku, nebo-li k výpočtu dosaženého zisku. Výnosy a náklady se zaznamenávají za běžné období, přičemž na rozdíl od rozvahy nemají žádný počáteční zůstatek. Tento výkaz může být sestavován buď horizontálně,

15

nebo vertikálně. V horizontální podobě výkazu zisků a ztrát jsou výnosy a náklady postaveny odděleně vedle sebe, ovšem párují se k sobě jednotlivé účty výnosů a nákladů, které se vážou k určité činnosti. Ve vertikální podobě jsou náklady a výnosy společně pod sebou seřazeny tak, aby jejich mezisoučty tvořily provozní a finanční výsledek hospodaření.

Struktura tohoto výkazu je stejně jako rozvaha definována zákonem o účetnictví a jeho sestavení je opět povinné v plném nebo zkráceném rozsahu kromě malých a mikro podniků.

(Kubíčková, 2015) Výkaz cash flow

Vzhledem k tomu, že výkaz zisků a ztrát, potažmo výnosy a náklady, neposkytují podniku přesné informace o peněžních tocích, je pro podnik důležité sestavit si také výkaz cash flow.

Výkaz cash flow obecně sleduje pohyb peněžních toků v podniku, díky čemuž je schopen předejít stavu platební neschopnosti. Na rozdíl od předchozího výkazu, nesleduje výkaz o cash flow výši dosaženého zisku. Není tedy cílem podniku dosáhnout za každých okolností kladného výsledku cash flow, tedy situace kdy příjmy podniku jsou vyšší než jeho výdaje.

Aby byly informace, které jsou z cash flow získávané směrodatnější, dělí se na cash flow z provozní činnosti, z investiční činnosti a z financování. (Kubíčková, 2015)

Cash flow z provozní činnosti většinou tvoří položky, které vychází z hlavní činnosti podniku, jako jsou přijaté peníze za výrobky a služby nebo uhrazené faktury dodavatelům.

Cash flow z investiční činnosti zahrnuje nákup a prodej dlouhodobých aktiv podniku a cash flow z finanční činnosti je tvořeno dlouhodobými finančními položkami, jako jsou úvěry.

Ke stanovení cash flow je možné využít přímou, nepřímou nebo nepravou nepřímou metodu.

(Kubíčková, 2015)

Sestavení tohoto výkazu je povinné pro všechny obchodní společnosti, zdravotní pojišťovny a účetní jednotky, které používají IFRS. Jeho sestavování se tedy liší od předešlých tím, že není povinné pro všechny. (Pilátová, 2015)

Výkaz o změnách ve vlastním kapitálu

Tento výkaz sleduje přírůstek a úbytek vlastního kapitálu podniku, který proběhl ve sledovaném období. Nemá pevně stanovenou strukturu, a proto si může podnik jeho podobu upravit. Současně je nutné říct, že výkaz slouží především pro potřeby vlastníků podniku. (Kovanicová, 2003)

16

Sestavování tohoto výkazu má svá specifika, protože je povinné pouze pro obchodní společnosti a všechny subjekty veřejného zájmu s výjimkou mikro a malých účetních jednotek. (Pilátová, 2015)

Příloha v účetní závěrce

Jedná se o součást účetní závěrky, která vykonává doplňující funkci k ostatním výkazům.

Je sestavována pomocí tabulek nebo popisným způsobem buď v plném, nebo zkráceném rozsahu a údaje jsou získávány z rozvahy a z výkazu zisků a ztrát, eventuálně z dalších podkladů. Přestože nemá příloha pevně stanovenou strukturu, měly by se informace v ní dostupné řadit podle položek ve výkazech. Sestavení tohoto výkazu je zároveň povinné pro všechny účetní jednotky

V příloze je možné nalézt základní informace o podniku, obecných účetních zásadách, metodách oceňování a odepisování, výši vybraných závazkových vztahů apod. Současně je možné se příloze dozvědět bližší informace o vzniku mimořádně velkých nákladů nebo výnosů nebo průměrný přepočtený počet zaměstnanců v podniku. (Kovanicová, 2003) 1.3.1 Další informační zdroje finanční analýzy

Kromě účetních výkazů může finanční analýza také čerpat z dokumentů, které nejsou zaměřeny pouze na finanční vyjádření situace podniku.

Výroční zpráva

Tuto zprávu vypracovává podnik vždy za minulé období a kromě finanční stránky podniku, jsou v ní také shrnuty obecné informace o podniku a současná hospodářská situace. Podává tedy detailnější informace o současných aktivitách podniku, stejně tak jako o možných budoucích plánech nebo strategiích. Kromě toho je v ní také možné nalézt informace o zahraničních aktivitách podniku, prováděném výzkumu a vývoji nebo o přístupu, jakým se podnik staví k otázce ochrany životního prostředí. Tato zpráva musí být vypracována, pokud podnik splňuje podmínky uvedené v zákoně o účetnictví. Pro povinnost jejího zveřejnění musí být podnik zapsán v Obchodním rejstříku, eventuálně mu to musí ukládat zvláštní právní předpis. (Kubíčková, 2015)

17 Prospekt cenného papíru

Jedná se o listinu, která obsahuje informace o cenném papíru při jeho uvedení na trh. Díky tomuto dokumentu by měl být potencionální investor dostatečně informován o podniku a tím pádem se i způsobile rozhodnout o případné investici. Náležitosti tohoto prospektu, jenž by měl být v českém jazyce, se nachází v zákoně o cenných papírech. Obecně by ovšem tento prospekt měl obsahovat obecné informace o podniku a finanční data jako jsou závěrky nebo dlouhodobé úvěry. V případě zájmu by tato listina měla být dosažitelná u emitenta, na burze nebo u obchodníka, který s tímto cenným papírem obchoduje. (Kubíčková, 2015)

1.4 Metody finanční analýzy

Pro výpočet finanční analýzy existuje v dnešní době nespočet různých metod a ukazatelů, které hodnotí finanční zdraví podniku. Při tvorbě finanční analýzy je ovšem nutné vybrat takové metody, které budou pro daný podnik vhodné. Z toho důvodu by správně provedená finanční analýza měla splňovat následující charakteristiky:

a) účelnost – tvorbou finanční analýzy chce podnik dosáhnout určitého výsledku, je tedy nutné aby podnik zvolil vhodnou metodu finanční analýzy,

b) nákladnost – tvorba finanční analýzy je nákladná záležitost, ke které je zapotřebí kvalifikovaný personál. Je tedy vhodné, aby výsledek finanční analýzy stál za její tvorbu,

c) spolehlivost – na výsledky finanční analýzy bude podnik spoléhat a řídit se jimi, je tedy nutné, aby výsledky co nejvíce odpovídaly realitě. Toho lze dosáhnout kvalitním využitím vstupních dat, které má analytik k dispozici. (Brabec, 2011) Při samotné tvorbě finanční analýzy je možné využít velkého množství metod. Podle charakteru vstupních dat a jejich využití lze finanční analýzu členit na:

a) fundamentální finanční analýzu – tato analýza vychází především z kvalitativního hodnocení podniku, při němž nejsou použity početní operace. Vychází z názorů odborníků nebo z pozorování ekonomických a neekonomických jevů. Výsledkem je subjektivní hodnocení podniku, ze kterého je eventuálně možné vytvořit budoucí odhad.

18

b) technickou finanční analýzu – podstatou této analýzy je použití matematických postupů, díky nimž je možné získat objektivní výsledky. K získání kvalitních výsledků je nutné dbát na správnou interpretaci vypočtených hodnot. Metody použité v rámci této analýzy lze dále členit na elementární a vyšší metody, přičemž elementární metody využívají základních matematických operací. Naopak vyšší metody kladou vysoké nároky jak na znalosti matematiky a statistiky, ale také na kvalitní výpočetní techniku, bez níž není tyto metody možné aplikovat. Proto bude v této práci dále pojednáváno pouze o elementárních metodách technické finanční analýzy. (Brabec, 2011)

19

2 Charakteristika vybraných elementárních metod finanční analýzy

Jak již bylo zmíněno výše, tyto metody využívají základních matematických principů, díky nimž vynikají svou jednoduchostí a nenáročností. S ohledem na jednoduchost výpočtu je ovšem jasné, že tato výhoda s sebou přináší hrozbu nepřesných nebo zkreslených výsledků. Je tedy třeba těmto nepřesnostem věnovat pozornost. Při výpočtech se používá analýza absolutních ukazatelů, analýza rozdílových ukazatelů nebo analýza poměrových ukazatelů. (Kubíčková, 2015)

2.1 Analýza absolutních ukazatelů

Již název této analýzy naznačuje, že absolutní ukazatele jsou vypočteny na základě údajů obsažených v účetních výkazech. Jejich hodnota je spíše prvním informativním činitelem finanční analýzy, který díky porovnávání může nabízet první náhled na situaci podniku. Tato analýza může mít dvě podoby. (Petřík, 2009)

Horizontální analýza

Jedná se o analýzu, která v rámci delšího časového období, více než 5 let, porovnává jednotlivé absolutní ukazatele, a to buď rozdílem dvou ukazatelů, nebo v procentuálním vyjádření. V rámci horizontální analýzy se jedná o stejný ukazatel, tedy o jednu položku z účetního výkazu. Pro analytiky může být provádění této analýzy někdy velmi komplikované, protože ne vždy je možné zjistit hodnoty ukazatele za období 5-10 let.

(Brabec, 2011) Vertikální analýza

Pro správné určení této analýzy je naopak potřeba znát detailní strukturu účetního výkazu.

Na rozdíl od horizontální analýzy se v tomto případě identifikují podíly dílčích položek na celkovém stavu za dobu jednoho účetního období. Díky této analýze je možné určit jakou měrou se jednotlivé položky rozvahy nebo výsledovky podílí na celkové sumě aktiv nebo pasiv. Porovnání výsledku s jinými podniky stejného odvětví může být výstižným indikátorem toho, zda podnik správně alokuje svá aktiva a zdroje krytí. (Kislingerová, 2008)

20

2.2 Rozdílové ukazatele

Charakteristika těchto ukazatelů spočívá v samotném názvu rozdíl. K výpočtu se používají data z účetních výkazů, kdy nejběžněji používaným výkazem je rozvaha. Pro dané ukazatele lze rovněž použít název ukazatele fondů finančních prostředků.

Čistý pracovní kapitál

Jedná se o nejběžnější rozdílový ukazatel, který čerpá své údaje rozvahy. Pro ucelení informací je nutné si objasnit význam pracovního kapitálu, což jsou v podstatě krátkodobá aktiva. Oproti tomu čistý pracovní kapitál, jsou oběžná aktiva očištěná o krátkodobé závazky. Z toho vyplývá, že čistý pracovní kapitál jsou oběžná aktiva, která nejsou kryta krátkodobými cizími zdroji, ale kryjí je dlouhodobý cizí kapitál nebo vlastní zdroje. Z toho důvodu představují pro podnik volné prostředky, se kterými může volně nakládat anebo s nimi může pokrýt nenadálé skutečnosti. (Marek, 2009)

Optimální výše čistého pracovního kapitálu není přesně stanovena, protože velmi záleží na odvětví, ve kterém podnik působí. Obecně lze ovšem říci, že kladná hodnota blízká nule značí jistou stabilitu podniku. Pokud má podnik příliš vysokou hodnotu čistého kapitálu, může to být způsobeno tím, že nevhodně nakládá se svými prostředky a bezdůvodně kryje velkou část svého oběžného majetku dlouhodobými zdroji. V opačném případě, kdy by došlo k zápornému výsledku, indikuje tato skutečnost negativní situaci v podniku. Podnik by v této chvíli nebyl schopen plně uhradit své krátkodobé závazky z oběžných aktiv a musel by se uchýlit k prodeji dlouhodobého nelikvidního majetku, který může mít důležitou roli v jeho podnikání. Pro investory nebo věřitele je to také známky prvních platebních potíží, které působí negativně na pověst podniku. (Marek, 2009)

2.3 Poměrové ukazatele

Analýza podniku za použití poměrových ukazatelů je nejběžněji používaná metoda ke zjištění finanční stability a výkonnosti podniku. Je to způsobeno především tím, že její tvorba analytikovi nezabere příliš času a navíc se dají výsledky snadno interpretovat a srovnávat s výsledky podniku v minulých letech nebo s konkurenčními podniky.

21

Přestože je možné sledovat určitou podobnost mezi absolutními ukazateli a poměrovými ukazateli, je nutné si uvědomit jeden zásadní rozdíl. Jak již bylo řečeno dříve, při analýze pomocí absolutních ukazatelů je k výpočtu využívána pouze jedna položka sledovaná ve vícero letech. V případě poměrových ukazatelů jsou ovšem stavěny do poměru dvě a více položek z účetních výkazů. Ačkoli je vzhledem k množství položek v účetních výkazech a jejich případnému kombinování možné vytvořit obrovský počet poměrových ukazatelů, ustálily se pouze vybrané ukazatele, které prokazatelně zkvalitňují výsledky finanční analýzy. Mezi tyto ukazatele byly vybrány ukazatelé rentability, likvidity, aktivity a zadluženosti. (Kubíčková, 2015)

2.3.1 Ukazatele rentability

Rentabilita podle Kubíčkové a Jindřichovské (2015, s. 120) označuje: „…schopnost podniku zhodnocovat vložené prostředky ve formě zisku“. Vzhledem k tomu, že rentabilita sleduje výnosnost a finanční zdraví podniku, je jedním z nejčastěji používaných ukazatelů. Její hodnoty velmi zajímají akcionáře a manažery, protože informace o ziskovosti podniku jsou pro uživatele podnikových informací nejdůležitější. Při výpočtu se v čitateli ukazatele vždy nachází zisk a ve jmenovateli jsou uváděny vložené prostředky jako je vlastní kapitál apod.

Pro úplně porozumění je nutné si uvědomit, že zisk může být uváděn v různých podobách.

a) zisk po zdanění – Earnings After Taxes (EAT) b) zisk před zdaněním – Earnings Before Taxes (EBT)

c) zisk před úroky a zdaněním – Earnings Before Interest and Taxes (EBIT)

d) zisk před zdaněním, úroky a odpisy – Earnings Before Interest, Taxes, Depreciation and Amortisation (EBITDA)

Stejně jako u jiných ukazatelů finanční analýzy je třeba si uvědomit, že i výsledky rentability nemají stoprocentní vypovídací hodnotu, protože hodnoty v čitateli a jmenovateli mohou být ovlivněny jednorázovými nebo náhodnými skutečnostmi. Tyto skutečnosti mohou následně uměle zvyšovat nebo snižovat výsledek ukazatele.

Vzhledem k možnosti měnit hodnotu jmenovatele se ustálilo několik variant rentability, které jsou nejčastěji využívané. Jedná se o rentabilitu vlastního kapitálu (Return on Equity – ROE), rentabilitu celkového kapitálu (Return on Assents – ROA) a rentabilitu dlouhodobého kapitálu (Return on Capital Employed – ROCE). (Kubíčková, 2015)

22 Rentabilita vlastního kapitálu

Rentabilita vlastního kapitálu je ukazatel, který má největší vypovídací hodnotu pro investory a vlastníky podniku, protože informuje o tom, jak se zhodnocují jimi vložené prostředky. Jak již z názvu vyplývá, do poměru se ziskem se staví vlastní kapitál, přičemž zisk má nejčastěji podobu po zdanění, protože akcionáře zajímá především konečný údaj.

Eventuálně lze použít i zisk před zdaněním. (Brealey, 2012) Rentabilita vlastního kapitálu = ^{𝑍𝑖𝑠𝑘 (𝐸𝐴𝑇)}

𝑉𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙

(x 100 = %)

(

1

)

Při zjišťování hodnoty vlastního kapitálu je nutné vycházet z rozvahy ze strany pasiv a sečíst jednotlivé položky, ze kterých je vlastní kapitál složen. Jedná se o základní kapitál, kapitálové fondy, fondy tvořené na zisku, nerozdělený zisk minulých let a výsledek hospodaření běžného období.

Výsledek rentability vlastního kapitálu by obecně měl být vyšší než úroková míra státních dluhopisů. Je to způsobeno tím, že vložit své prostředky do podnikání je značně rizikové, a proto také akcionáři očekávají vyšší výnos. V případě nízké rentability, je možné, že akcionáři své prostředky z podniku stáhnou a budou investovat tam, kde je vyšší míra zhodnocení. (Kubíčková, 2015)

Rentabilita vloženého kapitálu

Rentabilita vloženého kapitálu je ukazatel, který plní důležitou informační funkci managementu podniku. Jejich zájmem je, aby se zhodnocoval celý kapitál podniku bez ohledu na to, odkud pochází. Protože se v tomto případě jedná o celkový kapitál, je možné tento ukazatel pojmenovat také rentabilitou celkových aktiv. Podle účetnictví je totiž nutné, aby se v rozvaze aktiva a pasiva rovnaly. Z toho vyplývá, že vzorec pro rentabilitu vloženého kapitálu i pro rentabilitu aktiv bude stejný. Ve jmenovateli se tedy uvádí hodnota celkových aktiv v rozvaze a čitatel je vyjádřen v podobě EBIT.

Rentabilita vloženého kapitálu = 𝑍𝑖𝑠𝑘 (𝐸𝐵𝐼𝑇)

𝐶𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎

(x 100 = %)

(

2

)

23

Výsledek tohoto ukazatele může mít pro manažery důležitý informační význam, protože výše rentability vloženého kapitálu by minimálně měla odpovídat hodnotě průměrných nákladů kapitálu. V případě že je nižší, je úvěr pro podnik nevýhodný, protože podnik dostatečně nezhodnocuje své prostředky. (Kubíčková, 2015)

Rentabilita dlouhodobého kapitálu

Ukazatel, který hodnotí dlouhodobý kapitál podniku, informuje především o efektivním zhodnocování dlouhodobého kapitálu. V čitateli je většinou dosazován zisk v podobě EBIT a ve jmenovateli se nacházejí cizí zdroje, které má podnik v držení déle než jeden rok a současně vlastní zdroje, které jsou za dlouhodobý kapitál považovány ze zásady.

Rentabilita dlouhodobého kapitálu = 𝑍𝑖𝑠𝑘 (𝐸𝐵𝐼𝑇)

𝐷𝑙𝑜𝑢ℎ𝑜𝑑𝑜𝑏ý 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙

(x 100 = %)

(

3) Vzhledem k tomu, že tento ukazatel zohledňuje pouze dlouhodobé zdroje, může mít pro podnik dobrou vypovídací hodnotu o tom, jak se zhodnocují jeho dlouhodobé vklady.

(McLaney, 2011)

2.3.2 Ukazatele likvidity

Likvidita je podle Kubíčkové a Jindřichovské (2015, s. 131): „…schopnost podniku uhrazovat závazky“, což znamená, že by podnik měl mít dostatečný objem oběžných aktiv, aby s nimi byl schopen pokrýt krátkodobé závazky. Od pojmu likvidita je třeba odlišovat termín solventnost, který vyjadřuje schopnost podniku splácet své závazky z dlouhodobého hlediska a také likvidnost, která stanovuje dobu, za kterou je majetek schopen se přeměnit na peníze. (Kubíčková, 2015)

Při sestavování samotného vzorce pro výpočet likvidity je do čitatele zlomku dosazován určitý objem oběžných aktiv a ve jmenovateli se nachází krátkodobé závazky se splatností do jednoho roku, přičemž je možné oba údaje dohledat v rozvaze. Vzhledem k různým podobám krátkodobých aktiv je likvidita rozlišována ve třech stupních:

a) Běžná likvidita – Likvidita 3. stupně b) Pohotová likvidita – Likvidita 2. stupně

c) Okamžitá likvidita – Likvidita 1. stupně (Růčková, 2015)

24 Běžná likvidita

Běžná likvidita v podstatě říká, kolikrát je možné splatit krátkodobé závazky dostupnými oběžnými aktivy. Pro výpočet běžné likvidity je třeba do vzorce dosadit na místo čitatele oběžná aktiva a do jmenovatele krátkodobé závazky.

Běžná likvidita = 𝑂𝑏ěž𝑛á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎

𝐾𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏é 𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘𝑦 (4)

Hodnota oběžných aktiv by také měla být očištěna od dlouhodobých pohledávek, protože ty by v tomto případě uměle snižovaly výši běžné likvidity. To jakou by měla mít běžná likvidita hodnotu nelze striktně stanovit, ovšem v České republice se optimální hodnota pohybuje mezi 1,5 – 2,5. Příliš malá hodnota může způsobit nervozitu věřitelů, kteří mohou mít obavy o schopnosti splácet závazky. Naopak příliš vysoká hodnota značí vysoký podíl oběžných aktiv, což může být způsobeno vysokým podílem zásob nebo peněz na účtu, které nejsou efektivně investovány. A neefektivní využívání zdrojů podniku nepůsobí nijak blahodárně na jeho finanční zdraví a stabilitu. (Růčková, 2015)

Pohotová likvidita

Pohotová likvidita poměřuje objem krátkodobých aktiv vůči krátkodobým závazkům.

Rozdíl mezi pohotovou a běžnou likviditou je ovšem v tom, že v čitateli se nezobrazují zásoby tedy nejméně likvidní majetek.

Pohotová likvidita = 𝑂𝑏ěž𝑛á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎−𝑍á𝑠𝑜𝑏𝑦

𝐾𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏é 𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘𝑦 (5)

Výsledkem tohoto ukazatele by měla být hodnota mezi 0,5 - 1,5, což znamená, že podnik by byl po splacení jeho krátkodobých pohledávek schopen splatit všechny své krátkodobé závazky bez nutnosti prodat své zásoby. Je jasné, že ani v tomto případě nelze výsledek tohoto ukazatele brát jako jediný přípustný. Složení krátkodobých aktiv a tím pádem i výsledek ukazatele je úzce spojen s odvětvím, ve kterém se podnik nalézá. (Kocmanová, 2013)

Okamžitá likvidita

Okamžitá likvidita je posledním stupněm ukazatele likvidity. Pro její výpočet je nutné brát v úvahu pouze krátkodobé finanční prostředky, což jsou peníze v pokladnách, na běžných účtech a také krátkodobé obchodovatelné cenné papíry např. šeky.

25

Okamžitá likvidita

=

𝐾𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏é 𝑓𝑖𝑛𝑎𝑛č𝑛í 𝑝𝑟𝑜𝑠𝑡ř𝑒𝑑𝑘𝑦

𝐾𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏é 𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘𝑦 (6

)

Doporučený výsledek této likvidity je mezi 0,2 – 0,5. Stejně jako u předchozích stupňů likvidity, není vždy nutné tuto hranici dodržovat, ovšem pokud je výsledek tohoto ukazatele dlouhodobě vyšší, než je doporučená hranice, znamená to, že podnik neefektivně využívá své peněžní prostředky. Ponechávat si v podniku zbytečně vysokou hotovost nebo zůstatek na běžném účtu znamená, že se peníze nijak nebo minimálně zhodnocují a podnik plně nevyužívá jejich potenciál. (Kocmanová, 2013)

2.3.3 Ukazatele aktivity

Aktiva jsou nezbytnou součástí podniku a napomáhají ke správnému a efektivnímu provozu podniku. Nicméně neplatí, že více aktiv znamená lepší finanční zdraví podniku. A proto ukazatele aktivity mohou napomoci managementu podniku ke správnému řízení aktiv.

Pro výpočet ukazatele je vždy nutné poměřovat některou položku aktiv vůči tržbám. Výpočet ukazatelů aktivy je možné provádět ve dvou formách.

Zaprvé se provádí výpočet doby obratu, která vyjadřuje čas, po který byly prostředky podniku vázané v aktivech. Tuto hodnotu je žádoucí mít co nejnižší, protože nízká doba obratu znamená vysokou efektivitu v přeměně aktiv zpět na peněžní prostředky. Zadruhé je využíván výpočet počtu obrátek, což říká, kolikrát se tato aktiva za dané období proměnila v tržby. Je proto jasné, že je v tomto případě snaha o co nejvyšší hodnotu.

Pro účely této práce budou představeny následující ukazatele aktivity:

a) doba obratu a rychlost obratu aktiv, b) doba obratu pohledávek,

c) doba obratu závazků. (Kubíčková, 2015) Doba obratu a rychlost obratu aktiv

Doba obratu aktiv vyjadřuje čas, za nějž je podnik schopen z tržeb obnovit svá aktiva.

Výpočet se provádí podílem aktiv a tržeb, přičemž výsledek vyjadřuje počet let.

Doba obratu aktiv = ^{𝐴𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎}

𝑇𝑟ž𝑏𝑦

(

7

)

26

Rychlost obratu aktiv na druhou stranu vypovídá o tom, kolikrát se ve sledovaném období aktiva obrátily ve výnosy a tím postihuje jeho efektivní využívání. Výpočet je velmi podobný době obratu aktiv a jsou v něm použity stejné položky jen v obráceném postavení.

(Kocmanová, 2013)

Rychlost obratu aktiv = ^{𝑇𝑟ž𝑏𝑦}

𝐴𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 (8)

Doba obratu pohledávek

Doba obratu pohledávek vyjadřuje podobně jako u předešlého ukazatele dobu, za kterou se pohledávky přemění opět na peněžní prostředky. Je možné tuto dobu také chápat jako průměrnou dobu splatnosti pohledávek, která je v podniku vyžadována co nejkratší.

Pro výpočet jsou poměřovány pohledávky k průměrným denním tržbám. (Růčková, 2015) Doba obratu pohledávek = ^{𝑃𝑜ℎ𝑙𝑒𝑑á𝑣𝑘𝑦}

𝑇𝑟ž𝑏𝑦

∗

360 (9)

Doba obratu závazků

Stejně jako u pohledávek, je možné měřit také dobu obratu u závazků. V tomto případě to o podniku vypovídá, za jaký čas splácí své krátkodobé závazky. Pro podnik je výhodné udržovat tuto dobu co nejdelší, protože pak může s těmito prostředky volně disponovat.

Pro výpočet jsou v čitateli vyjádřeny krátkodobé závazky a ve jmenovateli průměrné denní tržby. (Růčková, 2015)

Doba obratu závazků = 𝐾𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏é 𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘𝑦

𝑇𝑟ž𝑏𝑦

∗

360 (10

2.3.4 Ukazatele zadluženosti

Při sledování finanční stability podniku je také nutné věnovat velkou pozornost struktuře pasiv. Vzhledem k tomu, že cizí zdroje jsou v podniku široce využívány, je nutné mít přehled o tom, jaký vliv má cizí kapitál na chod podniku. Z toho důvodu podnik vypracovává ukazatele zadluženosti, které poskytují náhled na strukturu pasiv v podniku. Je ovšem nutné zmínit, že tato struktura úzce souvisí s odvětvím, ve kterém podnik figuruje a vysoký podíl cizích zdrojů není vždy chápán jako negativní aspekt. Přesto je vysoce zadlužený podnik většinou veřejností vnímán negativně a je proto na vedení společnosti, aby zajistila optimální rozložení cizího a vlastního kapitálu. (Jindřichovská, 2013)

27 Ukazatel věřitelského rizika

Tento první a nejzákladnější ukazatel poměřuje podíl cizího kapitálu na celkových aktivech.

Ukazatel věřitelského rizika = 𝐶𝑖𝑧í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙

𝐶𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎

(x 100 = %) (11) Údaje potřebné k výpočtu jsou snadno dohledatelné v rozvaze a vyjadřují, jaký podíl majetku je financován cizími zdroji. Hodnota tohoto ukazatele je silně spjata s odvětvím ovšem obecně se dá říci, že podnik s nižší zadlužeností vzbuzuje u veřejnosti i bankovních institucí větší důvěru. Naopak podnik s vysokou zadlužeností celkových aktiv může působit nespolehlivě, přestože může podnikat bez jakýchkoli finančních problémů. (Kubíčková, 2015)

Koeficient samofinancování

Jedná se o podíl vlastního kapitálu a celkových aktiv.

Koeficient samofinancování = 𝑉𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙

𝐶𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 (x 100 = %) (12)

Tento ukazatel úzce souvisí s ukazatelem věřitelského rizika, protože vyjadřuje, jakou částí se podílí vlastní kapitál na aktivech. Pokud tedy budou k dispozici oba ukazatele, měl by se jejich součet rovnat 1, respektive 100 %. (Kubíčková, 2015)

Ukazatel podílu cizího a vlastního kapitálu

Tento ukazatel, jenž se konstruuje pomocí podílu cizích zdrojů a vlastního kapitálu, vypovídá o zadlužení vlastního kapitálu.

Ukazatel podílu cizího a vlastního kapitálu = 𝐶𝑖𝑧í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙

𝑉𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙

(x 100 = %) (13) Jeho hodnota může být interpretována jako schopnost vlastního kapitálu splatit cizí zdroje.

V případě, že je tato hodnota nižší než 1, je podnik svými vlastními zdroji schopen splatit své dluhy. V případě vyšší hodnoty ukazatele, nebudou podniku stačit vlastní zdroje na pokrytí cizích zdrojů financování. Výsledek tohoto ukazatele není opět jednoznačný a je nutné brát v potaz řadu proměnných, které mohou výsledek ovlivňovat. (Kubíčková, 2015)

28 Ukazatel úrokového krytí

Jedná se o zvláštní případ poměrového ukazatele, který úzce souvisí se zadlužením firmy, ovšem řadí se spíše mezi ukazatele dluhové schopnosti. Při jeho konstrukci je poměřován zisk na úrovni EBIT s nákladovými úroky. (McLaney, 2011)

Ukazatel úrokového krytí = 𝑍𝑖𝑠𝑘 (𝐸𝐵𝐼𝑇)

𝑁á𝑘𝑙𝑎𝑑𝑜𝑣é ú𝑟𝑜𝑘𝑦

⁽¹⁴⁾

Na základě tohoto ukazatele je možné identifikovat, kolikrát zisk převýšil vynaložené nákladové úroky, tedy v jakém rozsahu je podnik schopen tyto náklady splácet. V tomto případě je jednoznačně upřednostňována co nejvyšší hodnota, přičemž k zachování optimální situace je běžně požadována hodnota 8. (Kubíčková, 2015)

2.4 Analýza soustav ukazatelů

Jak již bylo řečeno dříve, výše uvedené ukazatele nemají nejlepší vypovídací hodnotu a z toho důvodu jsou sestavovány soustavy ukazatelů, které hodnotí podnik v souvislostech.

Mezi nejznámější soustavy patří pyramidový rozklad a bonitní a bankrotní modely.

2.4.1 Pyramidové soustavy ukazatelů

Tyto ukazatele jsou založeny na rozkladu souhrnného ukazatele na jeho dílčí složky, díky nimž podnik může identifikovat, jak jednotlivé části ovlivní konečný výsledek. Mezi nejznámější pyramidové soustavy patří Du Pontův rozklad rentability. (Kubíčková, 2015) Du Pontův rozklad rentability

Jedná se o nejpoužívanější pyramidovou soustavu, která vychází z ukazatele rentability vlastního kapitálu. Tento ukazatel se dále rozděluje na 3 dílčí části: ziskovou marži, obrat aktiv a finanční páku. Nicméně první dvě části, ziskovou marži a obrat aktiv, je možné chápat i jako rentabilitu celkových aktiv. (Brealey, 2012)

Schéma pyramidové soustavy s dalším rozkladem je možné vidět na obrázku 1.

29 Obr. 1: Schéma Du Pontova rozkladu ROE

Zdroj: Vlastní zpracování dle JINDŘICHOVSKÁ, Irena. Finanční management, str. 220

Jak je ze schématu patrné, levá strana se soustředí na ziskovou marži a výši tržeb a nákladů.

Naopak pravá strana se věnuje především struktuře aktiv podniku. Díky tomuto ukazateli je tedy podnik schopen nalézt souvislosti mezi vývojem jednotlivých ukazatelů a nabízí tak komplexní pohled na finanční stabilitu a zdraví podniku.

2.5 Bonitní a bankrotní modely

Tyto modely, které hodnotí bonitu nebo možnost případného bankrotu podniku, jsou nejdůležitějším směrodatným vodítkem především pro banky. Ty podle výsledku vyhodnocují, zda bude podniku udělen úvěr. Přestože jsou tyto modely určeny primárně pro banky, je samozřejmé, že k posouzení finančního zdraví podniku mohou tyto výsledky využít i věřitelé nebo investoři. (Kubíčková, 2015)

Kralickův rychlý test

Tento test využívá při své konstrukci 4 ukazatele, kterým následně přidělí body podle stupnice hodnocení ukazatelů, kterou je možné vidět v tabulce 2. Výsledek Kralickova rychlého testu je poté aritmetický průměr bodů, které podnik získal. (Kubíčková, 2015)

30 Kralickův test používá tyto ukazatele:

Ukazatel kvóty vlastního kapitálu = 𝑉𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙

𝐴𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 (x 100 = %) (15)

Ukazatel doby splácení dluhu z cash flow = 𝐶𝑖𝑧í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙−𝑃𝑒𝑛ěž𝑛í 𝑝𝑟𝑜𝑠𝑡ř𝑒𝑑𝑘𝑦

𝐶𝑎𝑠ℎ 𝑓𝑙𝑜𝑤 * 360 (16) Ukazatel rentability tržeb = ^{𝐶𝑎𝑠ℎ 𝑓𝑙𝑜𝑤}

𝑇𝑟ž𝑏𝑦 (x 100 = %) (17)

Ukazatel rentability aktiv = 𝑍𝑖𝑠𝑘 (𝐸𝐵𝐼𝑇)

𝐴𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 (x 100 = %) (18)

Tab 2: Stupnice hodnocení ukazatelů

Ukazatel Výborně Velmi dobře Dobře Špatně Ohrožení

1 2 3 4 5

Kvóta vlast.

kapitálu > 30 % > 20 % > 10 % > 0 % negativní

Doba splácení

dluhu z CF < 3 roky < 5 let < 12 let > 12 let > 30 let

CF v tržbách > 10 % > 8 % > 5 % > 0 % negativní

ROA > 15 % > 12 % > 8 % > 0 % negativní Zdroj: KISLINGEROVÁ, Eva a Jiří HNILICA. Finanční analýza: krok za krokem, str. 77.

Tento test byl jedním ze zkoumaných bankrotních a bonitních modelů v práci pana Machka, který zkoumal schopnost predikce vybraných modelů na českém trhu mezi lety 2007 - 2012.

Z výsledků tohoto zkoumání vyplynulo, že právě Kralickův rychlý test a zároveň Tafflerův model, který bude představen později, měly nejméně vypovídající hodnotu. Nejlepší výsledky poskytly indexy IN99 a IN05, které nejsou součástí této práce a pak také Altmanovo Z-skóre, jež bude představeno následně. Z výsledků tedy vyplývá, že vypovídací hodnota jednotlivých modelů nemusí být vždy směrodatná a je nutné k ní tak přistupovat.

(Machek, 2014)

Altmanovo Z- skóre

Tento index pro soukromé podniky je postaven na práci prof. Altmana, který s pomocí 5 poměrových ukazatelů a diskriminační analýzy sestavil rovnici, která dokáže předpovědět bankrot firmy. Tato rovnice má podobu:

31

Z = 0,717 * X1 + 0,847 * X2 + 3,107 * X3 + 0,420 * X4 + 0,998 * X5 (19) X1 – čistý pracovní kapitál/aktiva celkem,

X2 – zadržený zisk/aktiva celkem X3 – EBIT/aktiva celkem

X4 – tržní hodnota vlastního kapitálu/cizí zdroje X5 – tržby/aktiva celkem

Následná interpretace tohoto modelu záleží na výsledku Z faktoru. V případě, že je Z faktor

> 2,90, předpokládá se uspokojivý vývoj podniku. Pokud je hodnota Z faktoru v rozmezí 1,20 – 2,90, nachází se podnik v tzv. „šedé zóně“, kde není možné spolehlivě určit další vývoj podniku. A pokud je hodnota Z faktoru < 1,20 je podnik ve špatné finanční situaci a eventuálně mu hrozí bankrot. (Petřík, 2009)

Tafflerův model

Tento bankrotní model využívá na rozdíl od Altmanova Z skóre pouze 4 ukazatele. Existuje ve dvou variantách: základní a modifikovaná verze, ale pro účely práce zde bude představena pouze verze modifikovaná.

ZT(Z) = 0,53 * X1 + 0,13 * X2 + 0,18 * X3 + 0,16 * X4 (20) Hodnocení výsledku tohoto ukazatele probíhá na základě porovnání výsledku. Je-li výsledek nižší než 0,2, podnik se blíží k bankrotu. V případě, že výsledek je vyšší než 0,3, podniku bankrot nehrozí. Oblast mezi těmito výsledky není definovatelná a není možné předpovědět další vývoj. (Růčková, 2015)

X1 – EBT/krátkodobé závazky X2 – oběžná aktiva/celkové závazky X3 – krátkodobé závazky/aktiva celkem X4 – tržby/celková aktiva

32

3 Hodnocení podniku na základě vybraných finančních ukazatelů

3.1 Představení společnosti

Název společnosti: Dobos s.r.o.

Založení společnosti: zápis do Obchodního rejstříku 27. června 1997 Sídlo společnosti: Tovární 784, 294 04 Dolní Bousov

Identifikační číslo: 251 39 801

Právní forma: společnost s ručením omezeným

Předmět podnikání: výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona

silniční motorová doprava Základní kapitál: 100 000 Kč

Statutární orgán: Josef Turek; dat. nar. 25. srpna 1944; Řitonice 3

Majitel: Josef Turek, obchodní podíl 100%

Dobos s.r.o. je český podnik, který se zabývá skladováním, logistikou a balením zboží. Jedná se o nevýrobní podnik, který poskytuje logistické služby svým zákazníkům. Od svého založení má zkušenosti se skladováním široké palety materiálu a zboží, ale v současné době využívá své skladovací plochy pro automobilový průmysl. Kromě skladování nabízí Dobos také služby kompletace zásilky, balení, které zabrání poškození při přepravě a automobilovou dopravu materiálu v rámci služby zákazníkovi.

Mezi nejznámější podniky, se kterými Dobos s.r.o. spolupracuje, jsou ŠKODA Auto a.s., Magna Exteriors & Interiors (Bohemia) s.r.o. a EWALS CARGO CARE, spol. s r.o.

33

3.2 Analýza absolutních ukazatelů

Samotná finanční analýza vybraného podniku bude zahájena sestavením horizontální a vertikální analýzy.

Horizontální analýza

V následující kapitole bude představena horizontální analýza aktiv, pasiv a výkazu zisku a ztrát podniku v období mezi roky 2012 – 2015. Cílem této kapitoly je zhodnotit vývoj nejvýznamnějších položek účetních výkazů vybraného podniku pomocí procentuální změny, viz tabulky 3, 4 a 5.

Tab 3: Horizontální analýza aktiv (v tisících Kč)

Položka 2012 2013 2014 2015

Aktiva celkem 32 063 29 189 -9% 29 996 3% 26 402 -12%

Dlouhodobý majetek 11 349 10 707 -6% 10 135 -5% 10 113 0%

D. N. majetek 6 0 -100% 0 1 100%

D. H. majetek 11 343 10 707 -6% 10 135 -5% 10 112 0%

D. F. majetek 0 0 0 0

Oběžná aktiva 20 596 18 098 -12% 19 055 5% 15 930 -16%

Zásoby 3 112 2 518 -19% 2 663 6% 3 404 28%

Dlouhodobé pohledávky 0 0 0 0

Krátkodobé pohledávky 7 055 15 341 117% 10 469 -32% 7 809 -25%

Kr. fin. majetek 10 429 239 -98% 5 923 2378% 4 717 -20%

Ostatní aktiva 118 384 225% 806 110% 359 -55%

Zdroj: Vlastní zpracování dle účetních výkazů Dobos s.r.o. 2012-2015

V tabulce 3 je možné sledovat, že celková aktiva mají ve sledovaném období v podniku spíše klesající tendenci a podnik nevykazuje téměř žádný růst. Největší pokles byl zaznamenán v roce 2015, kdy se celková aktiva snížila o 12 %. Nejvýznamněji se na tom podílel pokles krátkodobých pohledávek a krátkodobého finančního majetku. Pokles krátkodobých pohledávek může mít dvojí vysvětlení. Jednak lze ve sledovaném období sledovat spíše zkracující se dobu splatnosti pohledávek, což vyplývá z analýzy aktivity níže. Druhý důvod by mohl mít spojitost s poklesem tržeb. Tento pokles se mohl promítnout právě do poklesu objemu krátkodobých pohledávek. Z toho plyne i klesající tendence krátkodobého finančního majetku, která je podtržena zvýšením zásoby a také splacení krátkodobých

34

závazků, což bude možné sledovat v horizontální analýze pasiv. Dlouhodobý majetek měl po celou dobu téměř konstantní pokles, což napovídá tomu, že podnik během sledovaného období neinvestoval do pořízení dlouhodobého majetku a jeho hodnota byla konstantně snižována odpisy. Jedinou položkou, která zaznamenala ve sledovaném období rostoucí tendenci, jsou zásoby.

Tab 4: Horizontální analýza pasiv (v tisících Kč)

Položka 2012 2013 2014 2015

Pasiva celkem 32 063 29 189 -9% 29 996 3% 26 402 -12%

Vlastní kapitál 16 905 18 789 11% 18 004 -4% 18 255 1%

Základní kapitál 100 100 0% 100 0% 100 0%

Kapitálové fondy 487 487 0% 487 0% 487 0%

Rezervní a ostatní

fondy ze zisku 20 20 0% 20 0% 20 0%

V.H.M.O. 7 120 15 827 122% 15 830 0% 14 456 -9%

V.H.B.O. 9 178 2 355 -74% 1 567 -33% 3 192 104%

Cizí zdroje 14 341 10 271 -28% 11 357 11% 7 847 -31%

Rezervy 0 0 0 0

Dlouhodobé závazky 2 4 100% 6 50% 13 117%

Krátkodobé závazky 14 339 10 267 -28% 10 670 4% 7 834 -27%

Zdroj: Vlastní zpracování dle účetních výkazů Dobos s.r.o. 2012-2015

Z tabulky 4 je patrné, že podnik se snaží nevyužívat cizí zdroje, a ty mají proto spíše klesající tendenci. Dlouhodobé závazky sice v podniku existují, ovšem jsou v minimální výši.

Bankovní úvěr, který podnik čerpal v roce 2014, byl také pouze krátkodobou záležitostí a jediným dalším cizím zdrojem jsou krátkodobé závazky. Další kladnou zprávou je, že přes minimální růst vlastního kapitálu, zaznamenal podnik mezi lety 2014 a 2015 104% nárůst výsledku hospodaření běžného období. Což je po klesající tendenci této položky pozitivní zpráva.

35

Tab 5: Horizontální analýza výkazu zisku a ztrát (v tisících Kč)

Položka 2012 2013 2014 2015

Tržby za prodej zboží 156 240 54% 6 206 2486% 140 -98%

Náklady vynalož. na prodej zboží 143 248 73% 6 206 2402% 136 -98%

Obchodní marže 13 -8 -162% 0 100% 4 100%

Výkony 88 746 81 735 -8% 75 535 -8% 79 572 5%

Výkonová spotřeba 45 100 48 891 8% 44 631 -9% 44 330 -1%

Přidaná hodnota 43 659 32 836 -25% 30 904 -6% 35 246 14%

Osobní náklady 30 070 28 036 -7% 27 196 -3% 29 729 9%

Daně a poplatky 92 123 34% 94 -24% 98 4%

Odpisy D. N. a H. majetku 982 906 -8% 833 -8% 751 -10%

Provozní výsledek hospodaření 12 122 3 656 -70% 2 704 -26% 4 773 77%

Finanční výsledek hospodaření -758 -716 -6% -644 -10% -658 2%

Daň z příjmů za běžnou činnost 2 183 492 -77% 289 -41% 674 133%

Výsledek hospodaření

za běžnou činnost 9 189 2 448 -73% 1 771 -28% 3 441 94%

VH z mimořádné činnosti -11 -93 745% -204 119% -249 22%

VH za účetní období 9 178 2 355 -74% 1 567 -33% 3 192 104%

VH před zdaněním 11 361 2 847 -75% 1 856 -35% 3 866 108%

Zdroj: Vlastní zpracování dle účetních výkazů Dobos s.r.o. 2012-2015

Na základě horizontální analýzy výkazu zisku a ztrát v tabulce 5 lze konstatovat, že sledované období bylo pro podnik průměrné. Nezaznamenal sice ztrátu, ovšem výkony měly klesající trend. Nejhorší období bylo z roku 2012 na 2013, kdy nejenže došlo ke snížení výkonů, což mohl způsobit pokles zakázek, ale současně se zvýšila výkonová spotřeba.

Během dalšího období byl podnik při klesajících tržbách alespoň schopen snížit nákladovost.

Nicméně mezi lety 2014 a 2015 je již možné sledovat růst tržeb o 5 %, což slibuje budoucí pozitivní vývoj. Významnou nákladovou položkou jsou osobní náklady, které jsou tvořeny především mzdovými náklady. Ve výkazu můžeme sledovat mírné kolísání, které naprosto odpovídá průměrnému počtu zaměstnanců v daném roce. Je tedy patrné, že podnik udržuje stálou mzdovou politiku. Samotný hospodářský výsledek odpovídá vývoji tržeb, kdy v prvních letech došlo ke dramatickému snížení. Ale mezi lety 2014 a 2015 je možné opět pozorovat růst hospodářského výsledku a to konkrétně o 104 %

36 Vertikální analýza

Na rozdíl od horizontální analýzy, vertikální analýza umožňuje náhled na to, jak se podílí jednotlivé položky na celkové sumě nebo celkových tržbách, viz tabulky 6, 7 a 8.

Tab 6: Vertikální analýza aktiv (v tisících Kč) Položka

2012 2013 2014 2015

Aktiva celkem 32 063 100% 29 189 100% 29 996 100% 26 402 100%

Dlouhodobý majetek 11 349 35% 10 707 37% 10 135 34% 10 113 38%

D. N. majetek 6 0% 0 0% 0 0% 1 0%

D. H. majetek 11 343 35% 10 707 37% 10 135 34% 10 112 38%

D. F. majetek 0 0% 0 0% 0 0% 0 0%

Oběžná aktiva 20 596 64% 18 098 62% 19 055 64% 15 930 60%

Zásoby 3 112 10% 2 518 9% 2 663 9% 3 404 13%

Dlouhodobé pohledávky 0 0% 0 0% 0 0% 0 0%

Krátkodobé pohledávky 7 055 22% 15 341 53% 10 469 35% 7 809 30%

Kr. fin. majetek 10 429 33% 239 1% 5 923 20% 4 717 18%

Ostatní aktiva 118 0% 384 1% 806 3% 359 1%

Zdroj: Vlastní zpracování dle účetních výkazů Dobos s.r.o. 2012-2015

Z tabulky 6 je patrné, že ve sledovaném období se z největší části na celkových aktivech podílí oběžná aktiva, která se v průměru pohybují kolem 62 %. V rámci oběžných aktiv jsou nejvýznamnějšími položkami krátkodobé pohledávky a krátkodobý finanční majetek, které se v součtu podílí 50 % na celkových aktivech. V souvislosti s těmito dvěma položkami je ve sledovaném období zajímavé pozorovat přímo úměrné kolísání těchto položek. Jejich výše je tedy přímo úměrná vystavení a splacení pohledávky, kdy v prvním případě krátkodobé pohledávky rostou a v druhém případě krátkodobé pohledávky klesají a současně roste podíl krátkodobého finančního majetku. Další položkou v rámci oběžných aktiv jsou zásoby, které se podílí na aktivech přibližně 10 %, což je dáno faktem, že se společnost neorientuje na výrobu, ale poskytování služeb a není třeba udržovat velkou zásobu. Více než třetinovým podílem se pak podílí na celkových aktivech dlouhodobý majetek, a to konkrétně dlouhodobý hmotný majetek. Vzhledem k podstatě podnikání jsou největší položkou samozřejmě stavby a pozemky, eventuálně samostatně movité věci