• No results found

Numerick´ a simulace

N/A
N/A
Protected

Academic year: 2022

Share "Numerick´ a simulace"

Copied!
88
0
0

Loading.... (view fulltext now)

Full text

(1)

TECHNICK ´ A UNIVERZITA V LIBERCI

Fakulta strojn´ı

H A B I L I T A ˇ C N ´I P R ´ A C E

Numerick´ a simulace

magnetohydrodynamick´ ych dˇ ej˚ u v metalurgii a v technologick´ ych

procesech

Ing. Karel Fraˇ na, Ph.D.

14.11.2006 Liberec

(2)

Prohlaˇsuji t´ımto, ˇze jsem zde pˇredloˇzenou pr´aci vypracoval samostatnˇe a ˇze jsem uvedl veˇskerou literaturu a podklady, ze kter´ych jsem v r´amci t´eto pr´ace ˇcerpal. Vˇetˇsina obr´azk˚u vznikla v programu Tecplot a v´ysledn´y dokument je vys´azen v programu LATEX.

Nem´am z´avaˇzn´y d˚uvod proti uˇzit´ı tohoto d´ıla ve smyslu § 60 Z´akona ˇc.121/2000 Sb., o pr´avu autorsk´em, o pr´avech souvisej´ıc´ıch s pr´avem autorsk´ym a o zmˇenˇe nˇekter´ych z´akon˚u (autorsk´y z´akon).

V Liberci dne 14.11.2006 ...

Karel Fraˇna

(3)

Abstrakt

Tato pr´ace je zamˇeˇrena na numerickou studii stlaˇciteln´eho a isotermn´ıho proudˇen´ı ge- nerovan´eho rotuj´ıc´ım a translaˇcn´ım magnetick´ym polem ve v´alcov´e n´adobˇe s elektricky izolovan´ymi stˇenami. Matematick´y model je definov´an Navier-Stokesov´ymi rovnicemi a vliv magnetick´eho pole na vodiv´e tekutiny je vyj´adˇren pomoc´ı extern´ıch sil. V pˇr´ıpadˇe n´ızk´e indukce a n´ızk´e frekvence lze uv´aˇzit pro v´ypoˇcet pouze ˇcasovˇe pr˚umˇerovanou ˇc´ast magnetick´ych sil, kter´e jsou definov´any pomoc´ı analytick´eho vztahu. Samotn´e v´ypoˇcty jsou uskuteˇcnˇeny nejenom pomoc´ı vlastn´ıho v´ypoˇcetn´ıho programu zaloˇzen´eho na me- todˇe koneˇcn´ych prvk˚u, ale tak´e komerˇcn´ım programem Fluent.

Pˇredloˇzen´a habilitaˇcn´ı pr´ace je rozdˇelena do 3 oblast´ı. Prvn´ı ˇc´ast obsahuje definici ˇreˇsen´eho probl´emu a numerick´e v´ysledky proudˇen´ı generovan´eho translaˇcn´ım magne- tick´ym polem. Druh´a ˇc´ast se zab´yv´a anal´yzou line´arn´ıch nestabilit proudˇen´ı gene- rovan´eho rotuj´ıc´ım a translaˇcn´ım magnetick´ym polem. Pro oba typy magnetick´eho pole jsou definov´any kritick´e hodnoty kriteri´aln´ıch ˇc´ısel (napˇr. Taylorova ˇc´ısla), kri- tick´e m´ody a kritick´e frekvence oscilac´ı kinetick´e energie proudu pro pomˇer v´yˇsky a pr˚umˇeru n´adoby jedna. Z´ıskan´e v´ysledky jsou v dobr´e shodˇe s v´ysledky Grantse a Ger- betha. Nav´ıc proveden´a anal´yza odhalila nov´e detaily o vzniku line´arn´ıch nestabilit v toc´ıch generovan´ych rotuj´ıc´ım magnetick´ym polem. V posledn´ı ˇc´asti pr´ace je provedena studie turbulentn´ıho proudˇen´ıˇreˇsen´eho pomoc´ı dvourovnicov´ych turbulentn´ıch model˚u k −ε Standard a k −ω SST s konceptem line´arn´ı v´ırov´e viskozity a v´ysledky studie jsou vyhodnoceny porovn´an´ım s 3d DNS studi´ı. Jak ukazuje tato studie, turbulentn´ı model k − ω SST je vhodn´y pro modelov´an´ı proudˇen´ı generovan´eho rotuj´ıc´ım magnetick´ym polem pro stˇredn´ı hodnoty Taylorova ˇc´ısla.

(4)

Abstract

The objective of this work is focused on the numerical study of the incompressible and isothermal flows driven by a travelling and a rotating magnetic field in a cylin- drical container with electrically insulated walls. The mathematical model is defined by the Navier-Stokes equations and the effect of the magnetic field on the electrically conducted fluids in included into external body force. Under assumptions of the low- frequency and low-induction conditions, the axisymmetric time-averaged part of the magnetic body force is only relevant and it is defined by the analytical form. The com- putation is carried out using self-developed code base on the finite element method and commercial code Fluent.

Our work is divided into three parts. The first part contains the problem formu- lation and numerical results of the flows driven by the travelling magnetic field. The second part deals with the linear stability analysis performed on the flow driven by the travelling and rotating magnetic fields. For both magnetic fields, the critical value of the leading parameter such as Taylor number etc., the critical mode and frequency of energy oscillations are detected for the aspect ratio one (ratio between the height and diameter of the cylinder). These results correspond well with the published results from Grants and Gerbeth. Furthermore, this analysis revealed new details about the onset of the linear instability formation in RMF flows. Finally, in the last part, the study of the turbulent flows solved using two-equations turbulent models k − ε Standard and k − ω SST with the linear eddy viscosity concept is evaluated by the comparison with 3d direct numerical simulation. As a result that k − ω SST model is the appropriate turbulent model for RMF flows at moderate Taylor numbers.

(5)

Obsah

Abstrakt . . . III Abstract . . . IV Seznam pouˇzit´ych symbol˚u a zkratek . . . VII

1 Uvod´ 1

1.1 Magnetohydrodynamika v metalurgii a v technologick´ych procesech . . 2

1.2 Hlavn´ı c´ıle pˇredloˇzen´e pr´ace . . . 3

1.3 Pouˇzit´y v´ypoˇcetn´ı software . . . 5

1.4 Numerick´a simulace . . . 6

2 Proudˇen´ı vyvolan´e magnetick´ym polem 7 2.1 Matematick´y model pro nestlaˇciteln´e proudˇen´ı . . . 7

2.2 Z´akladn´ı rovnice magnetohydrodynamiky . . . 10

2.3 Z´akladn´ı rovnice a vztahy pro mal´e hodnoty magnetick´eho Reynoldsova ˇc´ısla . . . 12

2.4 Rotuj´ıc´ı magnetick´e pole . . . 14

2.4.1 Matematick´y model RMP . . . 15

2.5 Translaˇcn´ı magnetick´e pole (TMP) . . . 16

2.5.1 Souˇcasn´y stav znalost´ı v oblasti aplikac´ı TMP . . . 17

2.5.2 Matematick´y model TMP . . . 18

2.5.3 Verifikace matematick´eho modelu TMP . . . 20

2.5.4 V´ysledky numerick´e simulace proudˇen´ı vyvolan´eho TMP . . . . 22

V

(6)

Obsah VI

3 Line´arn´ı a neline´arn´ı nestability v proudˇen´ı 24

3.1 Teorie line´arn´ıch nestabilit . . . 25

3.2 Dosavadn´ı znalosti a publikace . . . 28

3.3 Popis numerick´eho testu line´arn´ıch nestabilit . . . 30

3.4 Proudˇen´ı vyvolan´e rotuj´ıc´ım magnetick´ym polem . . . 31

3.4.1 Velikost n´adoby Z=1 . . . 32

3.5 Proudˇen´ı vyvolan´e ´uˇcinkem translaˇcn´ıho magnetick´eho pole . . . 35

3.5.1 Velikost n´adoby Z=1 . . . 35

3.5.2 Velikost n´adoby Z=0.5 . . . 39

3.5.3 Test hustoty s´ıtˇe . . . 42

4 Simulace turbulentn´ıho proudˇen´ı 44 4.1 Pˇredchoz´ı studie a jejich z´avˇery . . . 45

4.2 Teorie turbulentn´ıch model˚u . . . 46

4.3 Proudˇen´ı vyvolan´e rotuj´ıc´ım magnetick´ym polem . . . 51

4.3.1 Definice bezrozmˇern´ych veliˇcin . . . 51

4.3.2 V´ypoˇcetn´ı s´ıt’ . . . 51

4.3.3 Casovˇe stˇredovan´e rychlostn´ı pole . . . .ˇ 52 4.3.4 Reynoldsovo napˇet´ı . . . 56

4.3.5 Turbulentn´ı kinetick´a energie . . . 59

4.3.6 Glob´aln´ı zhodnocen´ı model˚u . . . 60

5 Z´avˇer 61

Pouˇzit´a literatura 62

Vybran´e vlastn´ı publikace 66

Grafick´a pˇr´ıloha 70

6 Publikace v zahraniˇcn´ıch ˇcasopisech 78

(7)

Seznam pouˇzit´ych symbol˚u a zkratek VII

Seznam pouˇ zit´ ych symbol˚ u a zkratek

Oznaˇcen´ı

A,A0,a elektrick´y potenci´al magnetick´eho pole am vlnov´e ˇc´ıslo magnetick´eho pole

a1,a2 polomˇery

f, F vektor extern´ıch sil

fL vektor Lorentzov´ych sil

fx, fy, fz sloˇzky extern´ı s´ıly v kart´ezsk´ych souˇradnic´ıch

fϕ, fr, fz sloˇzky extern´ı s´ıly v cylindrick´em souˇradn´em syst´emu

∆Q n´ar˚ust vzruch˚u

u vektor rychlostn´ıho pole

e0,er kinetick´a energie proudˇen´ı ust´alen´eho a ruˇsiv´eho pole

E kinetick´a energie proudˇen´ı

ur vektor rychlostn´ıho pole dodateˇcn´eho ruˇsiv´eho pole u0 vektor rychlostn´ıho pole ust´alen´eho stacion´arn´ıho ˇreˇsen´ı u, v, w sloˇzky rychlosti v kart´ezsk´ych souˇradn´ıc´ıch

∆U n´ar˚ust vzruch˚u u rychlostn´ıho pole

uϕ, ur, uz sloˇzky rychlosti v cylindrick´ych souˇradnic´ıch

p tlak

pr tlakov´e pole dodateˇcn´eho ruˇsiv´eho pole p0 tlakov´e pole ust´alen´eho stacion´arn´ıho ˇreˇsen´ı

∆P n´ar˚ust vzruch˚u u tlakov´eho pole

S tenzor deformaˇcn´ıho napˇet´ı

t ˇcas

m cel´e pozitivn´ı ˇc´ıslo, m´od

i, j, k jednotkov´y vektor pro kart´ezsk´e souˇradnice

k vlnov´e ˇc´ıslo

k0 turbulentn´ı kinetick´a energie

x,y,z kart´ezsk´y souˇradn´y syst´em ϕ,r,z cylindrick´y souˇradn´y syst´em

l d´elka

B celkov´a indukce magnetick´eho pole

B0 indukce magnetick´eho pole bez vlivu fluktuace

b indukce magnetick´eho pole indukovan´eho vodivou tekutinou

B0 absolutn´ı hodnota magnetick´e indukce

(8)

Seznam pouˇzit´ych symbol˚u a zkratek VIII

h souˇradnice ve smˇeru v´yˇsky

H v´yˇska v´alcov´e n´adoby

Jk Besselova funkce k-t´eho ˇr´adu

J,J0,j hustota indukovan´eho elektrick´eho proudu

R polomˇer v´alcov´e n´adoby

Z pomˇer v´yˇsky a pr˚umˇeru n´adoby

eϕ,er,ez jednotkov´e vektory cylindrick´ych souˇradnic

t ˇcas

J Besselova funkce

< u0iu0j > Reynoldsovo napˇet´ı

Reck´e oznaˇcen´ı ˇ

τ tenzor napˇet´ı

Γ okraj oblasti, okrajov´a podm´ınka

ξ bezrozmˇern´e amplitudy oscilac´ı

λ koˇren ˇreˇsen´ı Besselovy funkce

λi kritick´a frekvence oscilac´ı

ν kinetick´a viskozita

µ dynamick´a viskozita

µm magnetick´a permeabilita

ρ hustota

σ elektrick´a vodivost

δri amplituda oscilac´ı, re´aln´a a imagin´arn´ı ˇc´ast ε12 velmi mal´a zmˇena, odchylka

ε turbulentn´ı disipace

φ elektrick´y potenci´al

ω ´uhlov´a frekvence, specifick´a turbulentn´ı disipace Ω1,Ω2 ´uhlov´e rychlosti

Ω v´ypoˇcetn´ı oblast

dΩ v´ypoˇcetn´ı podoblast

∂x parci´aln´ı derivace

D

Dx tot´aln´ı derivace

(9)

Seznam pouˇzit´ych symbol˚u a zkratek IX

Seznam index˚ u

Xcr kritick´y

X bezrozmˇern´y

Xn,X(n+1) okamˇzit´y, nov´y ˇcasov´y krok

Xm magnetick´y

Xmin minim´aln´ı

Xmax maxim´aln´ı

X0 fluktuace

X, < X > ˇcasovˇe stˇredovan´a hodnota, ˇcasov´e pr˚umˇerov´an´ı i, r imagin´arn´ı, re´aln´a ˇc´ast

Matematick´e symboly

· jednoduch´y skal´arn´ı souˇcin

Nabla oper´ator

Seznam bezrozmˇern´ych kriteri´aln´ıch ˇc´ısel

Rm magnetick´e Reynoldsovo ˇc´ıslo

Re Reynoldsovo ˇc´ıslo

F kriteri´aln´ı ˇc´ıslo translaˇcn´ıho magnetick´eho pole

Tm magnetick´e Taylorovo ˇc´ıslo

Seznam zkratek

2d dvojdimenzion´aln´ı

3d tˇr´ıdimenzion´aln´ı

CPU Central Processing Unit - procesor stanice

DNS Direct Numerical Simulation

URANS Unsteady Reynolds Averaged Navier Stokes

MHD Magnetohydrodynamics

k-ω SST turbulentn´ı model k-ω, Shear Stress Transport k-ε Standard turbulentn´ı model k-ε Standard

UDF User Defined Function

RMP rotuj´ıc´ı magnetick´e pole

(10)

Seznam pouˇzit´ych symbol˚u a zkratek X

TMP translaˇcn´ı magnetick´e pole

SGI Silicon Graphics Incorporated

(11)

Kapitola 1 Uvod ´

Magnetohydrodynamika (MHD) se zab´yv´a jevy spojen´ymi s elektricky vodiv´ymi ma- teri´aly v tekut´em stavu, rychlostn´ım polem a magnetick´ym polem a jejich vz´ajemn´ym ovlivnˇen´ım. Prvn´ı z´ajem v oblasti magnetohydrodynamiky byl zamˇeˇren na jevy v geo- fyzice a v astronomii. Pozdˇeji se z´ajem o poznatky z magnetohydrodynamiky rozˇsiˇruje tak´e do oblasti plazmov´e fyziky a nukle´arn´ı f´uze. V posledn´ıch letech se do popˇred´ı dost´av´a tak´e z´ajem o magnetohydrodynamiku v oblasti materi´alov´eho inˇzen´yrstv´ı.

Spoleˇcn´ym prvkem mnoha zde zm´ınˇen´ych obor˚u je elektrick´a vodivost m´edia, kter´a by mˇela b´yt co nejvˇetˇs´ı, nebot’ mal´a elektrick´a vodivost razantnˇe sniˇzuje ´uˇcinek mag- netick´eho pole. Jako pˇr´ıklad lze zde uv´est pokusy vojensk´ych mocnost´ı o v´yvoj nov´eho pohonu pro podmoˇrsk´e ponorky. Pr´avˇe idea vyuˇzit´ı elektrick´e vodivosti slan´e vody k pohonu ponorek mˇela pˇrin´est novou moˇznost, jak zv´yˇsit rychlost tˇechto ponorek, za- mezit vznikaj´ıc´ımu hluku a zabr´anit vibrac´ım, coˇz mˇelo v koneˇcn´em d˚usledku zt´ıˇzit jejich identifikaci. Ovˇsem prvn´ı testy pˇrinesly velk´e zklam´an´ı, nebot’ pr´avˇe slab´a vo- divost slan´e moˇrsk´e vody vyˇzadovala velkou intenzitu magnetick´eho pole, coˇz se d´ale projevilo nejen v enormn´ım n´aroku na pohon, ale rovnˇeˇz v oblasti konstrukce magnet˚u.

Nav´ıc vznikaj´ıc´ı magnetick´e pole bylo natolik intenzivn´ı, ˇze jiˇz primitivnˇejˇs´ı pˇr´ıstroje dok´azaly odhalit pozici takto poh´anˇen´ych ponorek. Z tˇechto d˚uvod˚u byla vˇetˇsina pro- jekt˚u zastavena, i kdyˇz st´al´y v´yvoj v oblasti supervodiˇc˚u by mohl jednou tuto myˇslenku oˇzivit. Jiˇz dnes se k t´eto myˇslence opˇet vrac´ı pozornost, ovˇsem v´yvoj z˚ust´av´a zat´ım jen v laboratorn´ım prostˇred´ı. Znalosti ´uˇcinku magnetick´eho pole na vodiv´e tekutiny, moˇznost predikce proudˇen´ı, kter´e je vyvol´ano samotn´ym magnetick´ym polem a studie tohoto proudˇen´ı nab´ız´ı ˇsirokou moˇznost v mnoha technick´ych aplikac´ıch. Proud´ıc´ı te- kutinu pˇredstavuje roztaven´y kov o vysok´e teplotˇe. Vliv vysok´e teploty a magnetick´eho pole m´a negativn´ı dopad na pˇresnost mnoha mˇeˇr´ıc´ıch metod. Nav´ıc vytvoˇren´ı magne-

1

(12)

Magnetohydrodynamika v metalurgii a v technologick´ych procesech 2

tick´eho pole je energeticky znaˇcnˇe n´aroˇcn´e. Tyto faktory a mnoho dalˇs´ıch znesnadˇnuj´ı realizaci experiment˚u. Jelikoˇz v souˇcasn´e dobˇe existuje jiˇz mnoho prac´ı z oblasti de- finice matematick´ych model˚u pro problematiku magnetohydrodynamiky v klasick´ych technick´ych aplikac´ıch, je moˇzn´e vyuˇz´ıt tˇechto poznatk˚u a celou studii magneticky buzen´eho proudˇen´ı realizovat prostˇrednictv´ım numerick´e simulace.

1.1 Magnetohydrodynamika v metalurgii a v tech- nologick´ ych procesech

Na rozd´ıl od ne´uspˇechu v oblasti v´yvoje nov´ych pohon˚u ponorek je praktick´e vyuˇzit´ı magnetick´eho pole v oblasti materi´alov´eho inˇzen´yrstv´ı mnohem ´uspˇeˇsnˇejˇs´ı. Podnˇet k hled´an´ı nov´ych technologick´ych proces˚u v metalurgii byl vyvol´ano dvˇema poˇzadavky.

Prvn´ım z nich byl poˇzadavek sn´ıˇzit energetickou n´aroˇcnost technologick´ych proces˚u, kter´a se objevila v souvislosti s energetickou kriz´ı v 70. letech. Dalˇs´ım podnˇetem byl st´ale rostouc´ı poˇzadavek na kvalitu materi´alu z hlediska ˇcistoty a materi´alov´e homoge- nity pˇredevˇs´ım v oblasti leteck´eho pr˚umyslu.

Jak uk´azaly prvn´ı studie, nejd˚uleˇzitˇejˇs´ım pohybem roztaven´eho kovu bˇehem jeho zpracov´an´ı je jeho rotaˇcn´ı pohyb,kter´y byl poprv´e studov´an v literatuˇre Moffatt [12]. Ot´azkou tak bylo, jak tento pohyb vyvolat. Zkouˇsely se r˚uzn´e moˇznosti jako napˇr. rotaˇcn´ı pohyb n´adob ˇci pouze ˇc´ast´ı n´adob, kdy pohyb tˇechto stˇen se pˇren´aˇs´ı tak´e na tekutinu. Z hlediska efektivnosti nebyla tato varianta pˇr´ıliˇs ´uspˇeˇsn´a, a proto se z´ajem up´ınal st´ale v´ıce na fakt, ˇze vˇetˇsina kov˚u je souˇcasnˇe velmi dobr´ymi elek- trick´ymi vodiˇci, a tak se nab´ızela moˇznost vyuˇz´ıt t´eto materi´alov´e vlastnosti. Schop- nost uv´est tyto taveniny do pohybu pomoc´ı magnetick´eho pole bez nutnosti pˇr´ım´eho kontaktu s tekutinou nab´ız´ı obrovsk´e moˇznosti. Rotuj´ıc´ı a translaˇcn´ı magnetick´a pole naˇsla uplatnˇen´ı pˇredevˇs´ım v metalurgii v oblasti kontinu´aln´ıho sl´ev´arenstv´ı a v´yroby oceli a rovnˇeˇz v oblasti v´yroby monokrystal˚u. Translaˇcn´ı magnetick´e pole se ˇcasto pouˇz´ıv´a k transportu taveniny. Ponˇevadˇz se jedn´a o bezkontaktn´ı metodu, nedoch´az´ı k pˇr´ım´emu kontaktu taveniny s jin´ymi mechanick´ymi ˇc´astmi, coˇz umoˇzˇnuje zv´yˇsit ˇcistotu materi´alu sn´ıˇzen´ım oxid˚u v taveninˇe. Nav´ıc vznikl´y pohyb tekutiny je zpravidla pra- videln´y a bez vibrac´ı, coˇz se odraz´ı ve zpˇresnˇen´ı napˇr. d´avkov´an´ı nebo odmˇeˇrov´an´ı taveniny pro odl´ev´an´ı. Dalˇs´ı uplatnˇen´ı je v oblasti kontinu´aln´ıho odl´ev´an´ı oceli, kdy translaˇcn´ı magnetick´e pole vyvol´av´a pohyb odl´evan´e oceli, coˇz vede k zamezen´ı ne- rovnomˇern´eho tuhnut´ı Spitzer [23]. Prom´ıch´av´an´ı tekut´eho kovu je dalˇs´ı alternativa pouˇzit´ı magnetick´eho pole. Bˇehem tuhnut´ı maj´ı totiˇz slitinov´e materi´aly tendenci se

(13)

Hlavn´ı c´ıle pˇredloˇzen´e pr´ace 3

separovat od dalˇs´ıch materi´al˚u zp˚usobuj´ıc´ı nehomogenitu ingotu a n´asledkem toho se objevuje porozita v materi´alu, kter´a je formovan´a obsahem bublinek plynu (napˇr. CO v oceli). Tuto porozitu lze redukovat ˇci ´uplnˇe odstranit pomoc´ı vhodn´eho pohybu te- kutin vyvolan´eho magnetick´ym polem Birat [17] a Takeuchi [7]. Tekutinu lze uv´est do pohybu tak´e napˇr´ıklad pomoc´ı inertn´ıho plynu argonu, coˇz patˇr´ı mezi ˇcast´e tech- nick´e realizace, ovˇsem prom´ıch´av´an´ı tekutiny prostˇrednictv´ım rotuj´ıc´ıho magnetick´eho pole je mnohem ´uˇcinnˇejˇs´ı (rychlejˇs´ı a pˇrisp´ıv´a k lepˇs´ı homogenizaci rozloˇzen´ı teplot).

V´ıce informac´ı lze nal´ezt v literatuˇre Roplekar [19]. V oblasti krystalizace materi´alu byl zaznamen´an ´uspˇech rovnˇeˇz pouˇzit´ım rotuj´ıc´ıho magnetick´eho pole. Rotaˇcn´ı pohyb tekutiny v Bridgmanovˇe procesu umoˇznil redukovat r´yhov´an´ı ve slitinˇe germania a ga- lia, kter´e vznik´a v d˚usledku fluktuace proudˇen´ı vyvolan´eho pˇrirozenou konvekc´ı Dold a Benz [27]. Dosavadn´ı v´yklad vyuˇzit´ı magnetick´eho pole byl omezen na nejˇcastˇejˇs´ı pˇr´ıpad generov´an´ı dodateˇcn´eho proudˇen´ı pomoc´ı magnetick´eho pole.

Ovˇsem existuje jeˇstˇe jedna v´yznamn´a oblast aplikace magnetick´eho pole a to je moˇznost tlumen´ı proudˇen´ı p˚usoben´ım magnetick´eho pole. V zahraniˇcn´ı literatuˇre je tato metoda zn´am´a pod pojmem ’Magnetic Damping’. Jak napov´ıd´a n´azev, hlavn´ım c´ılem je ´upln´e utlumen´ı pohybu tekutiny vznikaj´ıc´ı napˇr. v d˚usledku teplotn´ıho nebo tlakov´eho gradientu. Nejˇcastˇejˇs´ı vyuˇzit´ı je pro aplikaci Bridgmanovy techniky, kter´a je spojen´a s v´yrobou polovodiˇcov´ych materi´al˚u a zlepˇsen´ım jejich vlastnost´ı, coˇz m´a v´yznamn´y vliv pˇredevˇs´ım v elektrotechnice. V´ıce k tomuto t´ematu lze nal´ezt napˇr. v publikaci M¨uller [9]. V pˇr´ıpadˇe z´ajmu o ˇsirˇs´ı pouˇzit´ı magnetick´eho pole tak´e napˇr.

pro problematiku generov´an´ı pohybu, technologick´e zpracov´an´ı ˇcist´eho kovu hlin´ıku a moˇznosti v´yrazn´eho sn´ıˇzen´ı energetick´e n´aroˇcnosti tohoto procesu lze odk´azat na knihu Davidson [28].

1.2 Hlavn´ı c´ıle pˇredloˇ zen´ e pr´ ace

Hlavn´ım c´ılem pr´ace je pˇrin´est nov´e poznatky z oblasti studie proudˇen´ı buzen´eho ro- tuj´ıc´ım (RMP) a translaˇcn´ı (TMP) se magnetick´ym polem. Studie 3d proudˇen´ı vy- volan´eho RMP (rychlostn´ı pole zobrazeno v pˇr´ıloze 5.2) je souˇc´ast´ı disertaˇcn´ı pr´ace Fraˇna [21]. Zde je moˇzn´e nal´ezt nejen velmi obs´ahl´y pˇrehled o souˇcasn´ych znalostech a v´yvoji v´yzkumu v t´eto oblasti, ale rovnˇeˇz v´yznamn´e v´ysledky numerick´e studie. V r´amci zde pˇredloˇzen´e pr´ace je vˇenov´ana pozornost studii nestabilit v proudˇen´ı vyvo- lan´eho RMP a d´ale obs´ahlejˇs´ı studii turbulentn´ıho proudˇen´ı, kter´a zohledˇnuje v´ysledky

(14)

Hlavn´ı c´ıle pˇredloˇzen´e pr´ace 4

obsaˇzen´e v pr´aci Fraˇna [21] a d´ale je rozv´ıj´ı. V´yznamn´a ˇc´ast pr´ace je ovˇsem zamˇeˇrena na proudˇen´ı vyvolan´e translaˇcn´ım magnetick´ym polem.

C´ıle t´eto pr´ace jsou n´asleduj´ıc´ı:

1. Prezentace z´akladn´ıch urˇcuj´ıc´ıch rovnic magnetohydrodynamiky, odvozen´ı zjed- noduˇsen´e metody definice matematick´eho modelu pro aplikace v metalurgii a v´yrobn´ıch procesech. Definice z´akladn´ıch matematick´ych model˚u pro rotuj´ıc´ı a translaˇcn´ı magnetick´e pole.

2. Numerick´a simulace proudˇen´ı vyvolan´eho translaˇcn´ım magnetick´ym polem pro pˇr´ıpady lamin´arn´ıho osovˇe symetrick´eho proudˇen´ı. Identifikace z´akladn´ıho typu proudˇen´ı.

3. Numerick´a studie line´arn´ıch a neline´arn´ıch nestabilit v magneticky buzen´em proudˇen´ı. Zpracov´an´ı souˇcasn´eho pˇrehledu znalost´ı a vypracov´an´ı metody pro jejich identifikaci programem zaloˇzen´ym pouze na pˇresnosti druh´eho ˇr´adu diskre- tizace Navier-Stokesov´ych rovnic se vˇsemi m´ody proudˇen´ı. Tato studie zahrnuje n´asleduj´ıc´ı d´ılˇc´ı c´ıle:

• Shrnout souˇcasn´y stav znalost´ı v problematice existence nestabilit a metody jejich identifikace.

• Identifikace kritick´e hodnoty kriteri´aln´ıho ˇc´ısla a vznik a v´yvoj prvn´ıch ne- stabilit v proudˇen´ı. Souˇc´ast´ı studie je anal´yza vznikaj´ıc´ıch nestabilit, urˇcen´ı kritick´eho m´odu (tj. m´odu, pˇri kter´em se objevuj´ı prvotn´ı nestability) a sta- noven´ı frekvence oscilac´ı energie na kritick´em m´odu. K t´eto studii je pouˇzit vlastn´ı v´ypoˇcetn´ı program.

• Porovn´an´ı vlastn´ıch z´ıskan´ych v´ysledk˚u se souˇcasn´ymi znalostmi a defi- nov´an´ı odchylek od v´ysledk˚u z´ıskan´ych na z´akladˇe pˇresnˇejˇs´ıch studi´ı nesta- bilit (spektr´aln´ı metody a v´ypoˇcetn´ı programy speci´alnˇe navrˇzen´e na studii line´arn´ıch nestabilit).

• Vedlejˇs´ım produktem t´eto studie je rovnˇeˇz prok´az´an´ı ´uspˇeˇsn´e validace v´y- poˇcetn´ıho programu a potvrzen´ı spr´avnosti implementace neline´arn´ıho kon- vetivn´ıho ˇclenu v hybnostn´ıch Navier-Stokesov´ych rovnic´ıch.

4. Rozbor moˇznosti numerick´e simulace turbulentn´ıho rotuj´ıc´ıho proudˇen´ı, proble- matika anizotropie Reynoldsov´ych napˇet´ı a pˇrehled souˇcasn´ych znalost´ı. Druh´a ˇc´ast c´ıle zahrnuje vlastn´ı numerickou studii turbulentn´ıho proudˇen´ı simulovan´eho

(15)

Pouˇzit´y v´ypoˇcetn´ı software 5

pomoc´ı dvourovnicov´ych model˚u k−ε Standard a k−ω SST. Zhodnocen´ı v´ysledk˚u z modelov´an´ı turbulence je uskuteˇcnˇeno porovn´an´ım s pˇresnˇejˇs´ımi v´ysledky 3d DNS studie, pˇriˇcemˇz tyto v´ysledky byly d´ale z velk´e ˇc´asti porovn´any s v´ysledky z´ıskan´ymi experiment´alnˇe.

1.3 Pouˇ zit´ y v´ ypoˇ cetn´ı software

K numerick´e simulaci magnetohydrodynamick´eho proudˇen´ı byl pouˇzit vlastn´ı v´ypoˇcetn´ı program a komerˇcn´ı program FLUENT. Vlastn´ı v´ypoˇcetn´ı program umoˇzˇnuje ˇreˇsen´ı Navier-Stokesov´ych rovnic pro 3d probl´em s pˇresnost´ı diskretizace druh´eho ˇr´adu v ˇcase i v prostoru pro strukturovanou a nestrukturovanou s´ıt’. V´ypoˇcetn´ı algoritmus se skl´ad´a ze dvou krok˚u: explicitn´ı ˇreˇsen´ı rovnice hybnosti a implicitn´ı krok v ˇreˇsen´ı tlakov´eho potenci´alu. Tento v´ypoˇcetn´ı k´od byl v minulosti testov´an na mnoha r˚uzn´ych pˇr´ıpadech, obzvl´aˇstˇe v reˇzimu lamin´arn´ıho proudˇen´ı. V´ıce informac´ı k tomuto v´ypoˇcetn´ımu pro- gramu lze nal´ezt v literatuˇre Fraˇna [21].

V r´amci t´eto pr´ace byl jiˇz zm´ınˇen´y v´ypoˇcetn´ı program rozˇs´ıˇren o nov´e moduly umoˇzˇnuj´ıc´ı zahrnout do v´ypoˇctu rovnˇeˇz studii vlivu translaˇcn´ıho magnetick´eho pole.

D´ale byly zdokonaleny procedury pro statistiku umoˇzˇnuj´ıc´ı dos´ahnout lepˇs´ıch v´ysledk˚u pro v´ypoˇcet Reynoldsov´ych napˇet´ı a turbulentn´ı kinetick´e energie. V neposledn´ı ˇradˇe byly do programu zahrnuty nov´e procedury speci´alnˇe vyvinut´e pro studii line´arn´ıch nestabilit.

Za ´uˇcelem studie turbulentn´ıho proudˇen´ı je pouˇzit rovnˇeˇz komerˇcn´ı program FLU- ENT, kter´y v sobˇe zahrnuje celou ˇradu turbulentn´ıch model˚u. V t´eto studii lze vyuˇz´ıt pˇredpoklad osovˇe symetrick´eho proudˇen´ı ˇcasovˇe stˇredovan´ych hodnot a cel´y probl´em zjednoduˇsit na 2d pˇr´ıpad definovan´y v cylindrick´ych souˇradnic´ıch. Dosaˇzen´e v´ysledky jsou pak konfrontov´any s v´ysledky 3d DNS studie. Vliv magnetick´eho pole na proudˇen´ı je rovnˇeˇz zahrnut jako vlastn´ı program do v´yrazu pro extern´ı s´ıly pomoc´ı rozhran´ı UDF.

V pˇr´ıpadˇe z´ajmu lze odk´azat na ofici´aln´ı dokumentaci FLUENTu [1].

(16)

Numerick´a simulace 6

1.4 Numerick´ a simulace

Vˇetˇsina realizovan´ych v´ypoˇct˚u publikovan´ych v r´amci t´eto pr´ace byla uskuteˇcnˇena na v´ıceprocesorov´ych stanic´ıch s architekturou SGI. V´ypoˇcet prob´ıh´a paralelnˇe s vyuˇzit´ım aˇz 32 CPU na jednu v´ypoˇcetn´ı ´ulohu. K samotn´emu v´ypoˇcetn´ımu programu jsou dopro- gramov´any dodateˇcn´e pomocn´e programy pro postprocesing, kter´e obsahuj´ı n´astroje pro zpracov´an´ı v´ysledk˚u (Fourierova transformace, statistick´e metody apod.). Tyto doplˇnuj´ıc´ı programy jsou zpravidla zaloˇzeny na sekvenci´aln´ım bˇehu. Vˇsechny zde zm´ı- nˇen´e vlastn´ı programy byly naps´any v jazyku FORTRAN 90/95.

(17)

Kapitola 2

Proudˇ en´ı vyvolan´ e magnetick´ ym polem

V r´amci t´eto kapitoly je vˇenov´ana pozornost formulaci matematick´eho modelu, kter´y je zapotˇreb´ı ke stanoven´ı vlivu magnetick´eho pole na vodiv´e tekutiny za pˇredpokladu relativnˇe mal´e intenzity magnetick´eho pole. Souˇc´ast´ı t´eto kapitoly je rovnˇeˇz prezentace z´akladn´ıch v´ysledk˚u numerick´e studie magneticky buzen´ych rychlostn´ıch pol´ı ´uˇcinkem translaˇcn´ıho magnetick´eho pole.

2.1 Matematick´ y model pro nestlaˇ citeln´ e proudˇ en´ı

Matematick´y model, kter´y popisuje chov´an´ı nestlaˇciteln´e tekutiny, je d´an Navier- Sto- kesov´ymi rovnicemi, kter´e obecnˇe popisuj´ı principy zachov´an´ı hmoty, hybnosti a popˇr.

energie. V r´amci zde zkouman´ych probl´em˚u se pˇredpokl´ad´a velmi mal´y rozd´ıl teplot v cel´em v´ypoˇcetn´ım objemu. D˚usledkem tˇechto mal´ych gradient˚u teploty je pˇrirozen´a konvekce, ovˇsem intenzita takov´ehoto proudˇen´ı je zanedbateln´a v˚uˇci vznikl´emu proudˇen´ı od magnetick´eho pole. Z tohoto d˚uvodu se ˇcasto u podobn´ych studi´ı uvaˇzuje proudˇen´ı jako izotermn´ı a cel´y probl´em se tak omez´ı pouze na ˇreˇsen´ı rovnic zachov´an´ı kontinu- ity hmoty a hybnosti. Vektor rychlostn´ıho pole magneticky generovan´eho proudˇen´ı u je definov´an sloˇzkami (u, v, w) a vektor extern´ıch sil f je pops´an sloˇzkami (fx, fy, fz).

Nejd˚uleˇzitˇejˇs´ı rovnic´ı je rovnice popisuj´ı zachov´an´ı hybnosti tekutiny, jej´ıˇz obecn´a de- finice je d´ana vztahem 2.1.

7

(18)

Matematick´y model pro nestlaˇciteln´e proudˇen´ı 8

ρDu Dt = ρ

µ∂u

∂t + u · ∇u

= −∇p + ρf + ∇ · [τ ] (2.1)

Tuto rovnici 2.1 je moˇzn´e d´ale upravit do tvaru 2.2, jestliˇze tenzor napˇet´ı je defi- nov´an jako [τ ] = 2µ [S] −23µ∇ · u. Posledn´ı v´yraz na prav´e stranˇe se d´ale neuvaˇzuje za podm´ınek nestlaˇcitelnosti tekutiny, tj. kdy ∇ · u = 0.

ρDu

Dt = −∇p + ρf + 2µ∇ · [S] (2.2)

Deformaˇcn´ı tenzor napˇet´ı oznaˇcen´y jako S je d´ale definov´an vztahem 2.3.

∇ · [S] = h

∂x

∂y

∂z

i





∂u

∂x

1 2

³∂v

∂x +∂u∂y

´ 1 2

¡∂w

∂x +∂u∂z¢

1 2

³∂u

∂y +∂v∂x

´ ∂v

∂y 1

2

³∂w

∂y + ∂v∂z

´

1 2

¡∂u

∂z +∂w∂x¢ 1

2

³∂v

∂z + ∂w∂y

´ ∂w

∂z



 (2.3)

N´asoben´ım oper´atoru ∇ prvn´ı ˇr´adkou napˇet’ov´eho tenzoru S vede na jeho x-sloˇzku za pˇredpokladu nestlaˇciteln´eho proudˇen´ı 2.4.

(∇ · [S])x = 1

22u (2.4)

Podobnˇe lze rozepsat tento vektor do sloˇzek y a z, pˇriˇcemˇz v´ysledn´y vektor bude ve formˇe 2.5, kde i, j a k jsou jednotkov´e vektory ve smˇeru x, y a z.

∇ · [S] = 1 2

¡i∇2u + j∇2v + k∇2w¢

= 1

22u (2.5)

Pomoc´ı vztahu 2.5 se d´ale v´yraz pro smykov´a napˇet´ı na prav´e stranˇe rovnice 2.2 zjednoduˇs´ı na formu 2.6.

2µ∇ · [S] = µ∇2u (2.6)

(19)

Matematick´y model pro nestlaˇciteln´e proudˇen´ı 9

Tato forma z´apisu smykov´ych napˇet´ı 2.6 se pouˇzije pro v´yslednou rovnici pro za- chov´an´ı hybnosti ve tvaru tvaru 2.7.

ρDu

Dt = −∇p + ρf + µ∇2u (2.7)

Pouˇzit´ım pˇredchoz´ıho vztahu 2.7 je syst´em urˇcuj´ıc´ıch rovnic pro nestlaˇciteln´e izo- termn´ı proudˇen´ı vazk´e tekutiny ve sloˇzkov´em z´apisu definov´an n´asleduj´ıc´ımi rovnicemi 2.8.

∂u

∂x +∂v

∂y + ∂w

∂z = 0 (2.8)

ρ µ∂u

∂t + u∂u

∂x + v∂u

∂y + w∂u

∂z

= −∂p

∂x + ρfx+ µ µ2u

∂x2 +2u

∂y2 + 2u

∂z2

ρ µ∂v

∂t + u∂v

∂x + v∂v

∂y + w∂v

∂z

= −∂p

∂y + ρfy+ µ µ2v

∂x2 + 2v

∂y2 + 2v

∂z2

ρ µ∂w

∂t + u∂w

∂x + v∂w

∂y + w∂w

∂z

= −∂p

∂z + ρfz + µ µ2w

∂x2 +2w

∂y2 +2w

∂z2

Tyto definice rovnic plat´ı pro kart´ezsk´y souˇradn´y syst´em, kter´y je pouˇzit v ˇreˇsiˇci pro samotnou simulaci proudˇen´ı tekutiny bez vlivu magnetick´eho pole. Vzhledem k tomu, ˇze zde popsan´y probl´em je vˇzdy omezen pouze na v´ypoˇcetn´ı oblast tvoˇrenou v´alcovou n´adobou, jsou Lorentzovy s´ıly zpravidla definov´any v cylindrick´em souˇradn´em syst´emu. V takov´emto pˇr´ıpadˇe je nestlaˇciteln´e vazk´e proudˇen´ı d´ano vektorem rychlosti u = (uϕ, ur, uz), pˇriˇcemˇz souˇradn´y syst´em je definov´an azimut´aln´ımi, radi´aln´ımi a axi´aln´ımi smˇery ϕ, r, z.

Tento cylindrick´y souˇradn´y syst´em je pˇr´ımo pouˇzit napˇr. v numerick´e studii realizo- van´e v komerˇcn´ım programu FLUENT, kde se vyuˇz´ıv´a pˇredpokl´adan´a osov´a symetrie proudˇen´ı a tvaru n´adoby v˚uˇci vertik´aln´ı ose.

1 r

∂r(rur) + 1 r

∂uϕ

∂ϕ +∂uz

∂z = 0 (2.9)

(20)

Z´akladn´ı rovnice magnetohydrodynamiky 10

ρ µ∂ur

∂t + ur∂ur

∂r + uϕ r

∂ur

∂ϕ + uz∂ur

∂z uϕ2 r

= −∂p

∂r + µ

µ2ur

∂r2 + 1 r2

2ur

∂ϕ2 +2ur

∂z2 + 1 r

∂ur

∂r 2 r2

∂uϕ

∂ϕ −ur r2

+ ρfr

ρ µ∂uϕ

∂t + ur

∂uϕ

∂r +uϕ r

∂uϕ

∂ϕ + uz

∂uϕ

∂z +uruϕ r

= −1 r

∂p

∂ϕ+ µ

µ2uϕ

∂r2 + 1 r2

2uϕ

∂ϕ2 +2uϕ

∂z2 + 1 r

∂uϕ

∂r + 2 r2

∂ur

∂ϕ −uϕ r2

+ ρfϕ

ρ µ∂uz

∂t + ur∂uz

∂r + uϕ

r

∂uz

∂ϕ + uz∂uz

∂z

= −∂p

∂ϕ+ µ

µ2uz

∂r2 + 1 r2

2uz

∂ϕ2 + 2uz

∂z2 +1 r

∂uz

∂r

+ ρfz

V pˇr´ıpadˇe vlastn´ıho v´ypoˇcetn´ıho programu se Lorentzovy s´ıly definovan´e v cylin- drick´em souˇradn´em syst´emu pˇrevedou do kart´ezsk´eho souˇradn´eho syst´emu dle po- mocn´ych vztah˚u definovan´ych v 2.10.

fx = frcos (ϕ) − fϕsin (ϕ) , fy = frsin (ϕ) + fϕcos (ϕ) , , fz = fz (2.10)

Geometrick´e vztahy je moˇzn´e nahradit d´elkov´ymi rozmˇery dle z´avislosti cos (ϕ) = x/r a sin (ϕ) = y/r. Pro pˇr´ıpad rotuj´ıc´ıho magnetickeho pole bude silov´y ´uˇcinek v azi- mut´aln´ım smˇeru rozloˇzen do sloˇzek x a y. Naopak silov´y ´uˇcinek translaˇcn´ıho magnetick´e pole p˚usob´ı pouze ve smˇeru z. Odvozen´ı a pˇresn´a definice jednotliv´ych Lorentzov´ych sil pro oba typy magnetick´eho pole lze nal´ezt v n´asleduj´ıc´ıch sekc´ıch t´eto kapitoly.

2.2 Z´ akladn´ı rovnice magnetohydrodynamiky

V t´eto sekci jsou shrnuty z´akladn´ı urˇcuj´ıc´ı rovnice pouˇz´ıvan´e v magnetohydrodynamice.

Mezi tyto z´akladn´ı rovnice patˇr´ı Maxwell-Amperova rovnice, jej´ıˇz redukovan´a forma je d´ana rovnic´ı 2.11.

(21)

Z´akladn´ı rovnice magnetohydrodynamiky 11

∇ × B = µmJ, ∇ · J = 0 (2.11)

V rovnici 2.11 oznaˇcuje B magnetickou indukci, J je hustota indukovan´eho proudu a µm je magnetick´a permeabilita materi´alu. Dalˇs´ı d˚uleˇzitou rovnic´ı je tzv. Faradayova rovnice, kter´a je definovan´a vztahem 2.12.

∇ × A = −∂B

∂t , ∇ · B = 0 (2.12)

V t´eto rovnici pˇredstavuje A tzv. elektrick´y potenci´al, kter´y je urˇcen ˇcasovou zmˇenou magnetick´eho pole. Na z´akladˇe Faradayovy rovnice lze tak spoˇc´ıtat tento elek- trick´y potenci´al, kter´y je pak zapotˇreb´ı pro ˇreˇsen´ı Ohmovy rovnice definovan´e vztahem 2.13.

J = σ (A + u × B) , F = J × B (2.13)

Pomoc´ı vztahu 2.13 (vlevo) se urˇc´ı hustota indukovan´eho proudu J, kter´a je d´ana nejen magnetick´ym polem prostˇrednictv´ım elektrick´eho potenci´alu A, ale i samotn´ym magneticky buzen´ym proudˇen´ım zastoupen´ym v´yrazem u × B. Vztah 2.13 (vpravo) pak definuje tzv. Lorentzovy s´ıly, kter´e vyjadˇruj´ı silov´y ´uˇcinek magnetick´eho pole na vodivou tekutinu.

∂B

∂t = ∇ × (u × B) + 1

µmσ∇2B (2.14)

Probl´em definice matematick´eho modelu v MHD je d´an skuteˇcnost´ı, ˇze magnetick´e pole vyvol´av´a proudˇen´ı tekutiny, kter´e pak zpˇetnˇe ovlivˇnuje p˚uvodn´ı magnetick´e pole.

Tato z´avislost je d´ana rovnic´ı 2.14 odvozen´e na z´akladˇe vztah˚u 2.12 a 2.13. Ve vztahu 2.14 oznaˇcuje σ elektrickou vodivost materi´alu. Jak uk´aˇze dalˇs´ı kapitola, ve vˇetˇsinˇe numerick´ych studi´ı proudˇen´ı v metalurgii lze prov´est v´yrazn´e zjednoduˇsen´ı takto kom- plikovan´eho spojen´ı pohybu tekutiny a magnetick´eho pole prostˇrednictv´ım Maxwellovy rovnice.

(22)

Z´akladn´ı rovnice a vztahy pro mal´e hodnoty magnetick´eho Reynoldsova ˇc´ısla 12

2.3 Z´ akladn´ı rovnice a vztahy pro mal´ e hodnoty magnetick´ eho Reynoldsova ˇ c´ısla

Z´akladn´ı rovnic´ı magnetohydrodynamiky je tzv. Maxwellova rovnice, prostˇrednictv´ım kter´e se ˇreˇs´ı vztah mezi magnetick´ym polem a pohybem vodiv´e tekutiny a obr´acenˇe.

Reˇsen´ı Maxwellovy rovnice je relativnˇe sloˇzit´e, ovˇsem jak se d´a d´ale prok´azat, v bˇeˇzn´ychˇ technick´ych aplikac´ıch lze nutnost ˇreˇsen´ı Maxwellovy rovnice obej´ıt. Teorii, kter´a to umoˇzˇnuje, se ˇr´ık´a MHD aproximace pro mal´e hodnoty magnetick´eho Reynoldsovo ˇc´ısla 2.15.

Rm = µmσul ¿ 1 (2.15)

Vˇetˇsina technick´ych aplikac´ı v pr˚umyslu a v laboratorn´ıch podm´ınk´ach pracuje s maxim´aln´ımi rychlostmi magneticky buzen´eho proudˇen´ı u ≈ 0.001 − 0.1ms, magnetick´a permeabilita vˇetˇsiny uvaˇzovan´ych materi´al˚u dosahuje ˇr´adu 10−7 kg ms2A2, elektrick´a vodi- vost je v ˇr´adu 106 skg m3A23 a d´elkov´e rozmˇery se pohybuj´ı v rozmez´ı 0.01−0.1m. Magnetick´e Reynoldsovo ˇc´ıslo se pak pohybuje v rozmez´ı 10−3−10−6. Jak je patrn´e, podm´ınka velmi mal´e hodnoty magnetick´eho Reynoldsova ˇc´ısla je vˇzdy dodrˇzena ve vˇetˇsinˇe technick´ych aplikac´ı a lze proto pro tyto typick´e probl´emy odvodit zjednoduˇsen´y matematick´y mo- del.

Nejprve pˇredpokl´ad´ame stacion´arn´ı magnetick´e pole, kter´e p˚usob´ı na vodivou te- kutinu, kter´a se ovˇsem nepohybuje u = 0. Za tˇechto podm´ınek oznaˇc´ıme indukci mag- netick´eho pole B0, elektrick´y potenci´al A0 a hustotu indukovan´eho proudu J0. Jako druh´y pˇr´ıpad se pˇredpokl´ad´a, ˇze se tekutina pohybuje a d˚usledkem tohoto pohybu doch´az´ı k naruˇsen´ı magnetick´eho pole. Nov´e magnetick´e pole indukovan´e pohybem tekutiny je velmi slab´e v porovn´an´ı k p˚uvodn´ımu magnetick´emu poli a tato tzv. fluktu- ace magnetick´eho pole se oznaˇc´ı jako b, elektrick´y potenci´al a a hustota indukovan´eho proudu j. Z´akladn´ı rovnice pro oba pˇr´ıpady jsou d´any vztahy 2.16 - 2.19.

∇ × A0 = 0 (2.16)

J0 = σA0 (2.17)

(23)

Z´akladn´ı rovnice a vztahy pro mal´e hodnoty magnetick´eho Reynoldsova ˇc´ısla 13

∇ × a = −∂b

∂t (2.18)

j = σ (a + u × B0) (2.19)

V rovnici 2.19 se zanedbal v´yraz druh´eho ˇr´adu u × b. Faradayova rovnice ud´av´a, ˇze fluktuace elektrick´eho potenci´alu je definovan´a jako a ∼ ub a tak oscilace elektrick´eho pole mohou b´yt v rovnici 2.19 rovnˇeˇz zanedb´any. Zn´am´y Ohm˚uv z´akon pak bude s ohledem na zde uveden´e zjednoduˇsen´ı definov´an vztahem 2.20.

J = J0+ j = σ (A0+ u × B0) (2.20)

Elektrick´y potenci´al A0m˚uˇze b´yt nahrazen gradientem elektrostatick´eho potenci´alu

−∇φ. Ohm˚uv z´akon ze vztahu 2.20 lze pak pomoc´ı elektrostatick´eho potenci´alu pˇrepsat na tvar 2.21.

J = σ (−∇φ + u × B0) (2.21)

Definice Lorentzov´ych sil na jednotku objemu jsou d´any vztahem 2.22.

F = J × B0 (2.22)

Jak je moˇzn´e pozorovat ze vztahu 2.21 a 2.22, Lorentzovy s´ıly jsou nezavisl´e na b a v pˇr´ıpadˇe mal´ych hodnot magnetick´ych Reynoldsov´ych ˇc´ısel plat´ı, ˇze vliv pohybu vodiv´e tekutiny nem´a skoro ˇz´adn´y vliv na magnetick´e pole a tud´ıˇz pouze p˚usoben´ı magnetick´eho pole na vodiv´e tekutiny je jedin´y v´yznamn´y fakt MHD aproximace.

Tato skuteˇcnost m´a nesm´ırn´y v´yznam pro sestaven´ı matematick´eho modelu rozloˇzen´ı Lorentzov´ych sil, pro kterou nen´ı zapotˇreb´ı poˇc´ıtat Maxwellovu rovnici. T´ım se v´ypoˇcet v´yraznˇe zjednoduˇsuje a pˇribliˇzuje se tak praktick´emu vyuˇzit´ı s ohledem na kapacity souˇcasn´ych v´ypoˇcetn´ıch stanic. Jak bude d´ale prezentov´ano, lze vˇetˇsinu Lorentzov´ych sil definovat pomoc´ı analytick´ych vztah˚u, kter´e vˇzdy vych´azej´ı z rovnic definovan´ych v´yˇse.

(24)

Rotuj´ıc´ı magnetick´e pole 14

2.4 Rotuj´ıc´ı magnetick´ e pole

Problematika rotuj´ıc´ıho magnetick´eho pole a jeho ´uˇcinku pro lamin´arn´ı stabiln´ı a tur- bulentn´ı nestabiln´ı proudˇen´ı v elektricky vodiv´e tekutinˇe bylo t´ematem disertaˇcn´ı pr´ace Fraˇna [21]. V r´amci n´asleduj´ıc´ı kapitoly jsou prezentov´any pouze nezbytnˇe nutn´e in- formace pro pochopen´ı studie proveden´e v r´amci t´eto publikace. V pˇr´ıpadˇe dalˇs´ıho z´ajmu lze odk´azat pr´avˇe na citovanou pr´aci.

Obr´azek 2.1: Sch´ema p˚usoben´ı rotuj´ıc´ıho magnetick´eho pole.

Magnetick´e rotuj´ıc´ı pole RMP s magnetickou indukc´ı B0 rotuje s konstantn´ı frek- venc´ı ω ve v´alcov´e n´adobˇe s pr˚umˇerem R a v´yˇskou H. Uvnitˇr v´alce se nach´az´ı elektricky vodiv´a tekutina s koeficientem elektrick´e vodivosti σ. Stˇeny n´adoby se uvaˇzuj´ı za elek- tricky dokonale izolovan´e. P˚usoben´ım magnetick´eho pole se vyvol´av´a pohyb tekutiny,

(25)

Rotuj´ıc´ı magnetick´e pole 15

jehoˇz hlavn´ı sloˇzka je v azimut´aln´ım smˇeru. D˚usledkem silov´e nerovnov´ahy vznik´a kromˇe hlavn´ıho rotuj´ıc´ıho azimut´aln´ıho proudˇen´ı rovnˇeˇz mnohem slabˇs´ı sekund´arn´ı proudˇen´ı, kter´e p˚usob´ı ve vertik´aln´ım smˇeru proti gravitaˇcn´ı s´ıle. Tento pohyb je ve skuteˇcnosti nejd˚uleˇzitˇejˇs´ı, nebot’ zajiˇst’uje transport hmoty v cel´em objemu v´alce a tak pˇrisp´ıv´a k vyrovn´an´ı teplotn´ıch rozd´ıl˚u v r´amci cel´eho objemu. Bohuˇzel sekund´arn´ı proudˇen´ı je v porovn´an´ı k hlavn´ımu proudˇen´ı velmi slab´e, a proto je zapotˇreb´ı pouˇz´ıt velmi silnou intenzitu magnetick´eho pole, aby doˇslo k vybuzen´ı dostateˇcnˇe siln´eho sekund´arn´ıho proudˇen´ı. Na druhou stranu velmi siln´e magnetick´e pole vyvol´a turbu- lentn´ı reˇzim proudˇen´ı, kter´e pˇrin´aˇs´ı oscilace do rychlostn´ıho pole a zp˚usobuje napˇr.

nehomogenn´ı rozloˇzen´ı teplotn´ıho pole. Aby se pˇresnˇe vymezily podm´ınky pouˇzit´ı ro- tuj´ıc´ıho magnetick´eho pole, je nutn´e zn´at kritickou hodnotu Taylorova ˇc´ısla. Tomuto konkr´etn´ımu probl´emu se vˇenuje kapitola 3, kter´a pojedn´av´a pr´avˇe o vzniku line´arn´ıch nestabilit v toc´ıch vyvolan´ych magnetick´ym polem.

2.4.1 Matematick´ y model RMP

Rotuj´ıc´ı magnetick´e pole je definov´ano vztahem 2.23, kde B0 je absolutn´ı hodnota magnetick´e indukce, ω je frekvence rotuj´ıc´ıho magnetick´eho pole.

B = B0[cos(ϕ − ωt)er+ sin(ϕ − ωt)eϕ] (2.23)

Definice magnetick´ych extern´ıch sil je odvozena od z´akladn´ıch vztah˚u definovan´ych v pˇredeˇsl´ych kapitol´ach, ovˇsem z praktick´eho hlediska se pro definici tˇechto uˇz´ıv´a ana- lytick´y vztah, jehoˇz forma je uvedena vztahem 2.24.

fL = 1

2σωB02r[1 −R r

X k=1

2J1kr/R)cosh(λkz/R)

2k− 1)J1k)cosh(λkH/2R)]eϕ (2.24)

Jk pˇredstavuje Besselovu funkci prvn´ıho typu a k-t´eho ˇr´adu a λk je koˇren urˇcen´y λkJ0k) − J1k) = 0. Takto lze za urˇcit´ych podm´ınek (mal´a magnetick´a indukce a mal´a frekvence rotuj´ıc´ıho magnetick´eho pole) definovat rozloˇzen´ı indukovan´ych sil, kter´e odpov´ıd´a ve skuteˇcnosti sloˇzit´ym rovnic´ım definovan´ych v r´amci kapitoly ’Ma- tematick´y model pro mal´e hodnoty magnetick´eho Reynoldsova ˇc´ısla’. Pˇresn´e odvozen´ı

(26)

Translaˇcn´ı magnetick´e pole (TMP) 16

zde zm´ınˇen´eho analytick´eho vztahu 2.24 je moˇzn´e nal´ezt v literatuˇre Gorbatchev [10].

Tm = σωB02R4

2ρν (2.25)

Stav proudˇen´ı je pops´an velikost´ı magnetick´eho Taylorova ˇc´ısla, jehoˇz definice je d´ana dle vztahu 2.25.

2.5 Translaˇ cn´ı magnetick´ e pole (TMP)

Translaˇcn´ı magnetick´e pole (TMP) p˚usob´ı s absolutn´ı hodnotou magnetick´e indukce B0, s vlnov´ym ˇc´ıslem a a s frekvenc´ı pohybu magnetick´eho pole ω na vodivou tekutinu uvnitˇr n´adoby. Stˇeny n´adoby se uvaˇzuj´ı za elektricky dokonale izolovan´e.

Obr´azek 2.2: Sch´ema p˚usoben´ı translaˇcn´ıho magnetick´eho pole.

(27)

Translaˇcn´ı magnetick´e pole (TMP) 17

Na obr´azku 2.2 je zn´azornˇeno p˚usoben´ı translaˇcn´ıho magnetick´eho pole na teku- tinu uvnitˇr v´alcov´e n´adoby o polomˇeru R a koneˇcn´e v´yˇsky H s urˇcuj´ıc´ım parametrem Z = R/2H. V d˚usledku p˚usoben´ı magnetick´eho pole na elektricky vodiv´y materi´al (σ) vznik´a ve v´alcov´e n´adobˇe proudˇen´ı ve vertik´aln´ım smˇeru tvoˇren´e dvˇema v´ıry ve formˇe dvou anuloid˚u viz. 2.2. V´yhodou TMP je moˇznost vyvolat proudˇen´ı pˇr´ımo ve smˇeru p˚usoben´ı gravitaˇcn´ı s´ıly. Oproti rotuj´ıc´ımu magnetick´emu poli, kdy proudˇen´ı ve smˇeru p˚usoben´ı rotace pˇredstavuje slabˇs´ı sekund´arn´ı proudˇen´ı, je moˇzn´e pomoc´ı TMP vyvolat relativnˇe intenzivn´ı rychlostn´ı pole v tomto smˇeru. To pˇredurˇcuje pouˇz´ıt toto magnetick´e pole u mnoha technick´ych aplikac´ıch spojen´ych se stabilizac´ı proudˇen´ı napˇr. v oblasti krystalizace materi´al˚u ˇci v´yroby monokrystalu.

2.5.1 Souˇ casn´ y stav znalost´ı v oblasti aplikac´ı TMP

Zat´ımco proudˇen´ı dan´e rotuj´ıc´ım magnetick´ym polem bylo jak experiment´alnˇe, tak i numericky d˚ukladnˇe studov´ano, translaˇcn´ı magnetick´e pole se dostalo do z´ajmu vˇedy aˇz v posledn´ıch letech. Toto magnetick´e pole se nejˇcastˇeji pouˇz´ıv´a jako elektromagne- tick´y gener´ator pro pohyb elektricky vodiv´ych tekutin. Jedna ze z´akladn´ıch studi´ı je 2D numerick´a studie matematick´eho modelu pro translaˇcn´ı magnetick´e pole v aplikaci gener´atoru a elektromagnetick´e pumpy Kamiyama [22]. V r´amci t´ematu t´eto pr´ace je vˇetˇs´ı pozornost vˇenov´ana aplikaci TMP v metalurgii. V pr´aci Ramachandrana [24] je uskuteˇcnˇena studie stabiln´ıho a nestabiln´ıho reˇzimu proudˇen´ı generovan´eho translaˇcn´ım magnetick´ym polem. Z v´ysledk˚u pr´ace vypl´yv´a podstatn´y z´avˇer a to, ˇze tento druh magnetick´eho pole je velmi atraktivn´ı pro r˚ust krystal˚u a jejich tvar˚u.

Nav´ıc intenzita TMP ovlivˇnuje v´yraznˇe tak´e zmˇeny v dynamice krystalizace. Expe- rimenty d´ale prok´azaly, ˇze rovnˇeˇz jako u RMP i u TMP existuj´ı kritick´e hodnoty, pˇri jejichˇz pˇrekroˇcen´ı vznik´a nestacion´arn´ı pˇrechodov´e proudˇen´ı. V rychlostn´ım poli se zaˇc´ınaj´ı objevovat oscilace, kter´e nejsou ˇz´adouc´ı pro aplikace vyˇzaduj´ıc´ı pr´avˇe ho- mogenn´ı prostˇred´ı. Stanoven´ı kritick´e hodnoty kriteri´aln´ıho ˇc´ısla je tak podstatn´e pro vymezen´ı oblasti aplikovatelnosti translaˇcn´ıho magnetick´eho pole. Probl´em pˇresn´e identifikace vzniku prvn´ıch line´arn´ıch nestabilit v proudˇen´ı je zpracov´ano v publikaci Grantse a Gerbetha [16] a Gelfgata [40]. V´ıce na toto t´ema lze nal´ezt pozdˇeji v kapitole line´arn´ı a neline´arn´ı nestability. TMP lze tak´e ´uspˇeˇsnˇe pouˇz´ıt pro Bridg- manovu technologii krystalizace materi´alu. Detaily studie je moˇzn´e nal´ezt v literatuˇre Yesilyurta [34], kde je probl´em ´uˇcinku translaˇcn´ıho magnetick´eho pole ve spojen´ı s pˇrirozenou konvekc´ı zpracov´an numericky i experiment´alnˇe.

(28)

Translaˇcn´ı magnetick´e pole (TMP) 18

2.5.2 Matematick´ y model TMP

Matematick´y model translaˇcn´ıho magnetick´eho pole je sloˇzitˇejˇs´ı, neˇz je tomu u ro- tuj´ıc´ıho magnetick´eho pole. V souˇcasn´e dobˇe existuje nˇekolik variant, pˇriˇcemˇz jak bude uk´az´ano pozdˇeji, za urˇcit´ych okolnost´ı a zjednoduˇsen´ı vedou vˇsechny tyto varianty k jedn´e spoleˇcn´e formulaci rozloˇzen´ı extern´ıch sil vznikaj´ıc´ıch v d˚usledku p˚usoben´ı mag- netick´eho pole na vodiv´e materi´aly.

Pohybuj´ıc´ı se magnetick´e pole ve vertik´aln´ım smˇeru je pops´ano obecnˇe vektorov´ym potenci´alem A ve vztahu 2.26.

A = A(r)sin(ωt − amz)eϕ (2.26)

Frekvence translaˇcn´ıho magnetick´eho pole je oznaˇcena jako ω a am je v tomto pˇr´ıpadˇe vlnov´e ˇc´ıslo. ˇReˇsen´ı vztahu 2.26 pro pˇr´ıpad v´alcov´e n´adoby koneˇcn´ych rozmˇer˚u je stejn´e jako analytick´e ˇreˇsen´ı (2.27) rozloˇzen´ı extern´ıch sil vznikaj´ıc´ıch p˚usoben´ım magnetick´eho pole ve vodiv´em materi´alu.

fϕ = 0 (2.27)

fr = FtIm [J1(βr)J0(βr)]

|J0(β)|2 fz = Ftam|J1(βr)|2

|J0(β)|2

Ve vztahu 2.27 pˇredstavuje Ft amplitudu, kter´a je d´ale definovan´a ve vztahu 2.28 a parametr β je definov´an jako β = p

a2m+ iγ. Parametr γ je pops´an vztahem γ = σωµmR2, kde σ je elektrick´a vodivost materi´alu a µm magnetick´a permeabilita.

Ft = A20

µσωR2 2ρν2

(2.28)

Magnetick´e pole bud´ı extern´ı s´ıly ve vodiv´e tekutinˇe, jejichˇz sloˇzky jsou d´any vzta- hem 2.27. Azimut´aln´ı sloˇzka s´ıly je nulov´e hodnoty, radi´aln´ı sloˇzka pˇredstavuje po- tenci´al, kter´y neovlivˇnuje rychlostn´ı pole tekutiny a tud´ıˇz ji lze pro v´ypoˇcet pohybu

(29)

Translaˇcn´ı magnetick´e pole (TMP) 19

tekutiny zanedbat. Pro n´ami uvaˇzovan´y v´ypoˇcet je tak rozhoduj´ıc´ı pouze axi´aln´ı sloˇzka s´ıly, kterou je moˇzn´e d´ale zjednoduˇsit. Vlnov´e ˇc´ıslo am lze definovat jako am= 2πR/L, kde L je vlnov´a d´elka. Z praktick´eho hlediska je moˇzn´e povaˇzovat hodnotu am ≈ 1 a γ ≈ 1. T´ımto zp˚usobem se zjednoduˇs´ı vztah pro axi´aln´ı sloˇzku z rovnice 2.27.

fz = Ftam|β|2r2

4 (2.29)

Vztah 2.29 lze jeˇstˇe d´ale upravit zahrnut´ım vztahu 2.28, takˇze koneˇcn´a forma pro extern´ı s´ıly buzen´e magnetick´ym translaˇcn´ım polem je definov´ana vztahem 2.30.

fL = B02σωam

8 r2ez (2.30)

Ve vztahu 2.30 oznaˇcuje B0 absolutn´ı magnetickou indukci. Jak d´ale ukazuje vztah 2.30, je rozloˇzen´ı extern´ıch sil d´ano kvadratickou zmˇenou radi´aln´ı vzd´alenosti. Toto ana- lytick´e ˇreˇsen´ı bylo pouˇzito v prac´ıch Grantse a Gerbetha [16]. V pr´aci Gelfgata [40]. Ramachandran [24] byla zveˇrejnˇena jin´a forma analytick´eho ˇreˇsen´ı extern´ıch sil 2.31.

f = −erσur< Bz2 > −ezσ µ

uz ω am

< Br2 > (2.31)

Rovnici 2.31 je moˇzn´e d´ale zjednoduˇsit za pˇredpokladu, ˇze vliv indukovan´eho po- hybu tekutiny na magnetick´e pole bude zanedbateln´y v˚uˇci vlivu magnetick´eho pole na tekutinu. Tomuto pˇredpokladu odpov´ıd´a vˇetˇsina technick´ych probl´em˚u, kter´e se ˇreˇs´ı.

Za pˇredpokladu uv´aˇzen´ı tohoto zjednoduˇsen´ı je moˇzn´e vztah 2.31 d´ale zjednoduˇsit.

fz = σ ω

am < Br2 > (2.32)

Parametr < Br2 > je definov´an dle vztahu 2.33.

< Br2 >= 1

2B02I12(amr) (2.33)

(30)

Translaˇcn´ı magnetick´e pole (TMP) 20

Vztah 2.33 je nutn´e d´ale upravit za stejn´ych podm´ınek jako v pˇredchoz´ım odvozen´ı.

Velikost vlnov´eho ˇc´ısla je bl´ızk´a k 1, takˇze am ≈ 1. Za tˇechto podm´ınek je moˇzn´e formu vztahu 2.33 upravit do nov´e podoby, takˇze v´yraz pro extern´ı s´ılu 2.32 lze napsat ve tvaru 2.34.

fL = 1

8B02σωamr2ez (2.34)

Jak dokazuje vztah 2.34 odvozen´y na z´akladˇe vztahu 2.31 je moˇzn´e povaˇzovat z´akladn´ı analytick´y vztah autor˚u Grantse a Gerbetha [16], Gelfgata [40] a Ra- machandrana [24] za totoˇzn´y. Jak ale ukazuje pr´ace Gelfgata [40], pr˚ubˇeh rozloˇzen´ı Lorentzov´ych sil se v´yraznˇe zmˇen´ı, jakmile se bude pˇredpokl´adat, ˇze vlnov´e ˇc´ıslo ne- bude a ≈ 1. Pro hodnoty a À 1 je nutn´e pro v´ypoˇcet extern´ıch sil uvaˇzovat vztah 2.31.

V r´amci numerick´e simulace proudˇen´ı s ´uˇcinkem p˚usoben´ı translaˇcn´ıho magne- tick´eho pole bude pouˇzit identick´y vztah pro definici rozloˇzen´ı extern´ıch sil 2.30 nebo 2.34. T´ımto zp˚usobem se nab´ız´ı tak´e moˇznost porovnat souˇcasn´e publikovan´e v´ysledky s vlastn´ımi v´ysledky a tak prok´azat jejich spr´avnost. K popisu stavu proudˇen´ı ge- nerovan´e translaˇcn´ım magnetick´ym polem se nejˇcastˇeji pouˇz´ıv´a tzv. kriteri´aln´ı ˇc´ıslo oznaˇcen´e jako F , kter´e je definov´ano ve vztahu 2.35

F = σωB02amR5

4ρν2 (2.35)

Kriteri´aln´ı ˇc´ıslo F m´a obdobn´e pouˇzit´ı jako Taylorovo ˇc´ıslo, kter´e se bˇeˇznˇe pouˇz´ıv´a v souvislosti s rotuj´ıc´ım magnetick´ym polem. Definice kriteri´aln´ıho ˇc´ısla F se formuluje na z´akladˇe extern´ıch sil pro translaˇcn´ı magnetick´e pole. Tato formulace kriteri´aln´ıho ˇc´ısla byla pouˇzita v literatuˇre Grantse a Gerbetha [16]

2.5.3 Verifikace matematick´ eho modelu TMP

K verifikaci matematick´eho modelu pro TMP je moˇzn´e vyuˇz´ıt dosavadn´ı znalosti o v´yvoji maxim´aln´ıch hodnot radi´aln´ı a axi´aln´ı sloˇzky rychlosti v oblasti axisymetrick´eho proudˇen´ı definovan´eho mal´ymi hodnotami kriteri´aln´ıho ˇc´ısla F.

(31)

Translaˇcn´ı magnetick´e pole (TMP) 21

F max(u r)amax(u z)

102 103 104 105

100 101 102 103

0.0035F max(uz) max(ur) Fluent max(uz) Fluent max(ur)

Obr´azek 2.3: V´yvoj maxim´aln´ıch hodnot radi´aln´ı a axi´aln´ı sloˇzky rychlosti.

Dle pr´ace Grantse a Gerbetha [16] je v´yvoj maxim´aln´ıch hodnot radi´aln´ı a axi´aln´ı sloˇzky rychlosti definov´an z´avislost´ı 0.0035F . Obr´azek 2.3 zobrazuje v´yvoj ma- xim´aln´ıch hodnot radi´aln´ı a axi´aln´ı sloˇzky rychlosti magneticky buzen´eho proudˇen´ı, pˇriˇcemˇz jednoznaˇcnˇe ukazuje velmi dobrou shodu v´ysledk˚u vlastn´ıho v´ypoˇctu s teori´ı Grantse a Gerbetha [16]. Vzhledem k tomu, ˇze je ale moˇzn´e pozorovat i mal´e od- chylky od teoretick´eho pr˚ubˇehu zejm´ena pro velmi mal´e ˇci velk´e hodnoty kriteri´aln´ıho ˇc´ısla, byly v´ysledky porovn´any jeˇstˇe s v´ypoˇctem uskuteˇcnˇen´ym pomoc´ı komerˇcn´ıho pro- gramu Fluent. I v pˇr´ıpadˇe v´ysledk˚u pomoc´ı komerˇcn´ıho programu Fluent existuj´ı patrn´e odchylky pr˚ubˇehu maxim´aln´ıch hodnot radi´aln´ı a axi´aln´ı sloˇzky rychlosti od teo- rie Grantse a Gerbetha [16] a naopak tyt´eˇz v´ysledky potvrzuj´ı velmi dobrou shodu s v´ypoˇctem realizovan´ym pomoc´ı vlastn´ıho programu. Jak ukazuj´ı samotn´e v´ypoˇcty Grantse a Gerbetha [16] teoretick´y pr˚ubˇeh 0.0035F odpov´ıd´a pouze pˇribliˇznˇe a v pˇr´ıpadˇe jejich v´ypoˇct˚u existuj´ı rovnˇeˇz patrn´e odchylky od tohoto teoretick´eho pr˚ubˇehu.

(32)

Translaˇcn´ı magnetick´e pole (TMP) 22

2.5.4 V´ ysledky numerick´ e simulace proudˇ en´ı vyvolan´ eho TMP

Pro oblast mal´ych hodnot kriteri´aln´ıho ˇc´ısla F je magneticky generovan´e proudˇen´ı osovˇe symetrick´e a v proudˇen´ı nevznikaj´ı ˇz´adn´e oscilace v rychlostn´ım poli. Z hlediska aplikace je tento klidn´y stav proudˇen´ı nejv´yhodnˇejˇs´ı, nebot’ rovnomˇernˇe rozloˇzen´e rych- lostn´ı pole pˇrisp´ıv´a k rovnomˇern´emu rozloˇzen´ı teplot, coˇz se pozitivnˇe odraz´ı v procesu tuhnut´ı materi´alu v technologick´ych procesech zpracov´an´ı kov˚u.

R

H

-1 -0.5 0 0.5 1

0 0.25 0.5 0.75 1 1.25 1.5 1.75 2

0.9 0.84 0.78 0.72 0.66 0.6 0.54 0.48 0.42 0.36 0.3 0.24 0.18 0.12 0.06 0 u* = 1

F = 1 × 102

R

H

-1 -0.5 0 0.5 1

0 0.2 0.4 0.6 0.8 1 1.2 1.4 1.6 1.8 2

62 58 54 50 46 42 38 34 30 26 22 18 14 10 6 2 u = 100

F = 1 × 104

R

H

-1 -0.5 0 0.5 1

0 0.2 0.4 0.6 0.8 1 1.2 1.4 1.6 1.8 2

262 245.2 228.4 211.6 194.8 178 161.2 144.4 127.6 110.8 94 77.2 60.4 43.6 26.8 10 u* = 300

F = 1 × 105

Obr´azek 2.4: Zn´azornˇen´ı rychlostn´ıho pole v ˇrezu r-z

(33)

Translaˇcn´ı magnetick´e pole (TMP) 23

Na obr´azku 2.4 je ve vertik´aln´ım ˇrezu r-z zobrazeno okamˇzit´e rychlostn´ı pole v bezdimenzion´aln´ı formˇe u = uR/ν. Ponˇevadˇz je proudˇen´ı osovˇe symetrick´e, je hlavn´ı vertik´aln´ı pohyb tekutiny zobrazen na lev´e stranˇe vertik´aln´ıho ˇrezu n´adobou pomoc´ı vektorov´eho pole, zat´ımco na prav´e stranˇe je vykresleno okamˇzit´e rychlostn´ı pole po- moc´ı izoˇcar (rychlostn´ı pole u dalˇs´ıch hodnot F jsou zn´azornˇeny v pˇr´ıloze na obr. 5.3). Z obr´azk˚u d´ale vypl´yv´a, ˇze se vzr˚ustaj´ıc´ı hodnotou F se mˇen´ı v´yraznˇe rozloˇzen´ı rychlosti.

V pˇr´ıpadˇe velmi mal´ych hodnot F (≈ 1 × 102) vznik´a v proudˇen´ı dominantn´ı v´ır, jehoˇz stˇred se nach´az´ı v polovinˇe polomˇeru a v´yˇsky n´adoby. Tento stˇred v´ır˚u se postupnˇe posouv´a smˇerem ke dnu n´adoby s t´ım, jak se zvyˇsuje intenzita magnetick´eho pole.

D´ale doch´az´ı k r˚ustu intenzity rychlostn´ıho pole, pˇriˇcemˇz pˇri vyˇsˇs´ıch hodnot´ach F se jiˇz vytv´aˇr´ı tenk´a mezn´ı vrstva na dnu a na vertik´aln´ı stˇenˇe do 1/3H. Jak je d´ale patrn´e z obr´azku 2.4, v pˇr´ıpadˇe vyˇsˇs´ı hodnoty F je intenzita proudˇen´ı v´yraznˇe vyˇsˇs´ı v oblasti od dna do 1/3 v´yˇsky n´adoby, kde existuje velmi siln´y v´ır, kter´y napom´ah´a zes´ılen´ı transportu hmoty. Na druhou stranu ovˇsem doch´az´ı k zeslaben´ı ´uˇcinku proudˇen´ı ve zbyl´e ˇc´asti n´adoby, coˇz se prakticky projev´ı zhorˇsen´ım intenzity prom´ıch´av´an´ı tekutiny a t´ım i doch´az´ı k nerovnomˇern´emu rozloˇzen´ı teplotn´ıho pole. V pˇr´ıpadˇe tuhnut´ı ma- teri´alu se m˚uˇze oˇcek´avat, ˇze vznikl´a struktura materi´alu bude nehomogenn´ı obzvl´aˇstˇe v horn´ı ˇc´asti n´adoby.

References

Related documents

Artificial neural networks — a neurobiologically inspired paradigm that emulates the functioning of the brain — are based on the way we believe that neurons work, because they

Klimatkrisen växer mer för varje dag och den får allt större konsekvenser. Som svar på det har vi de senaste åren har sett en förändring där allt fler aktörer på marknaden

Occ pa ional challenge and adap a ion of lne able EU ci i en f om Romania begging in S eden... Concep ali ing

Osobnˇ e jsem si v´ ybˇ erem t´ eto diplomov´ e pr´ ace rozˇs´ıˇril znalosti studiem nume- rick´ ych algoritm˚ u, a z´ aroveˇ n prohloubil sv´ e program´ atorsk´ e

T6ma piedklSdane disertacnl pr6ce z oblasti zpracovdni hoicikovfch slitin je tak z tohoto pohledu v odbornfch kruzich casto diskutovan6 a velmi aktu5lni.. V teto

Co člověk potřebuje, není stav prostý každého napětí, ale nějakou dávku napětí, která je vyvolána požadavky smyslu. V moderní společnosti „blahobytu“ se vyskytuje napětí

Tato tˇr´ıda slouˇ z´ı k uchov´ an´ı identifikaˇ cn´ıho ˇ c´ısla chyby, textov´ e zpr´ avy a urˇ cen´ı, zda se jedn´ a o program´ atorskou chybu ˇ ci uˇ zivatelskou.

Pr6ce piedstavuje rispd5nou realizaci r,iiwamjch n6vrhri do textilniho vjrobku, coZ je dle m6ho z6kladni cil desinat6rskd pr6ce.. Re5er5ni d6st je piehledn6, zabihi do tii