PŘÍPRAVA A PRŮBĚH SPORTOVNÍHO KEMPU

PŘÍPRAVA A PRŮBĚH SPORTOVNÍHO KEMPU

Bakalářská práce

Studijní program: B6208 – Ekonomika a management Studijní obor: 6208R048 – Management sportovní

Autor práce: Nikola Křečková

Vedoucí práce: PaedDr. Jindřich Martinec

Liberec 2014

Liberec 2014

Prohlášení

Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem.

Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elektronickou verzí, vloženou do IS STAG.

Datum:

Podpis:

Liberec 2014

Poděkování

Na tomto místě bych chtěla poděkovat panu PeadDr. Jindřichu Martincova za jeho cenné rady, podnětné připomínky a především za vstřícnost při psaní této bakalářské práce.

Dále bych ráda poděkovala panu Ing. Zdeňku Radostovi za pomoc při zpracování údajů a poskytnutí cenných rad a informací o kempu. Mé díky také patří celému organizačnímu výboru fotbalového kempu Luďka Zelenky.

ANOTACE

Bakalářská práce se zabývá sestavením a vypracováním projektu pro přípravu a průběh sportovního kempu v Českém Dubu pro děti ve věku od 7 do 15 let, jehož patronem je bývalý ligový fotbalista Luděk Zelenka. Hlavní náplní kempu je především fotbalová průprava dětí a jejich zdokonalování jako jednotlivců. V teoretické části jsou nejdříve vymezeny pojmy management a marketing, dále jsou zde popsány kroky důležité pro úspěšnou realizaci akce a v neposlední řadě se tato část věnuje způsobu financování projektu. Obsahem druhé části práce je zpracování informační strategie a následná příprava, realizace a vyhodnocení kempu.

Je zde popsána zvolená informační strategií, časový plán přípravy projektu, materiální a personální zajištění a celkový finanční rozpočtem akce.

Klíčová slova

Sportovní kemp, Český Dub, fotbalový kemp, Luděk Zelenka, příprava, průběh

ABSTRACT

This thesis deals with establishing and developing the project for the preparation and conduct of the sports camp in the Czech Dub for children aged 7 to 15 years, whose patron is former league footballer Ludek Zelenka.Main aim of the camp is especially football grounding children and their improvement as individuals. In the theoretical section first defines the terms management and marketing, also presents important steps for successful implementation of the action and, last but not least, this section discusses the method of financing the project. The second part of the thesis is an information processing strategy and the subsequent preparation, implementation and evaluation camp. It described the chosen information strategy, a timetable for project preparation, material and staffing and overall financial budget action.

Keywords

Sports camp, Český Dub, football camp, Luděk Zelenka, preparation, course

7

Obsah

ÚVOD ... 9

CÍLE, ÚKOLY A METODIKA PRÁCE ... 10

1. LITERÁRNÍ PŘEHLED ... 11

1.1 Management ... 11

1.2 Manažerské funkce a vlastnosti ... 12

1.2.1 Manažerské funkce ... 12

1.2.2 Manažerské vlastnosti ... 13

1.3 Sportovní management... 14

1.4 Funkce a činnost sportovního manažera ... 14

1.5 Marketing ... 15

1.6 Sportovní marketing ... 15

1.7 Marketing ve sportu ... 16

1.7.1 Sportovní marketingový mix (4P) ... 16

1.8 Sport v marketingu ... 18

1.9 Marketing sportovních akcí... 19

1.10 Pořádání sportovních akcí ... 19

1.11 Sponzorování sportovních akcí ... 23

1.12 SWOT analýza sportovní akce ... 23

1.13 Financování sportovních akcí ... 25

1.13.1 Získávání prostředků ... 25

1.13.2 Monitorování sportovní akce ... 25

1.13.3 Kontakt s budoucími partnery ... 26

1.13.4 Kroky k navázání spolupráce ... 26

2. INFORMAČNÍ STRATEGIE ... 27

2.1 Globální strategie sportovního projektu FKLZ ... 27

2.2 SWOT analýza projektu ... 29

2.3 Informační kanály (prostředky)... 31

3. PRŮBĚH REALIZACE KEMPU ... 33

3.1 Myšlenky a cíle organizátorů kempu ... 33

3.2 Obsah projektu ... 33

3.3 Plánování projektu ... 35

3.4 Personální zajištění... 37

3.4.1 Trenéři ... 37

3.4.2 Vychovatelky a zdravotníci ... 38

3.5 Materiální zajištění kempu ... 39

3.5.1 Ubytování ... 39

8

3.5.2 Stravování ... 40

3.5.3 Sportovní zázemí ... 40

3.5.4 Kempové oblečení ... 40

3.6 Partneři projektu ... 41

3.7 Podmínky účasti ... 42

3.8 Program kempu ... 43

3.9 Vzdělávací mimotréninkový program... 43

3.10 Plánovaný finanční rozpočet akce ... 44

3.11 Identifikace rizik ... 46

3.12 Vyhodnocení akce ... 47

4 DISKUSE ... 49

ZÁVĚR ... 51

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ... 52

SEZNAM OBRÁZKŮ ... 54

SEZNAM TABULEK ... 54

SEZNAM PŘÍLOH ... 55

9

ÚVOD

Bakalářská práce se zaměřuje na přípravu a průběh sportovního kempu. Konkrétně jde o fotbalový kemp Luďka Zelenky, kde právě tato osoba vystupuje nejen jako hlavní organizátor, ale je také patronem kempu. Účelem první části práce bude charakterizovat management a marketing, jak v obecném, tak i ve sportovním prostředí, popsat proces důležitý při pořádání sportovních akcí (plánování, příprava, koordinace, průběh a hodnocení) a přiblížit možnosti financování takovéto sportovní akce. Dále se bakalářská práce zabývá vytvořením vhodné informační strategie a pomocí teorie z první části popisuje koncepci a charakteristiku kempu, způsoby jakým se akce realizuje, jak je financována, jak jsou zajištěny lidské a materiální zdroje, identifikuje rizika, která se mohou objevit při pořádání sportovních akcí a budou zde zahrnuty i případné návrhy na zlepšení.

Jednou z největších priorit při výběru tématu, byla lokalita, kde akce probíhá. Český Dub je mi velmi blízký, protože jsem zde od mládí trávila hodně času s rodinou.

K Podještědskému sportovnímu areálu mám tedy velmi vřelý vztah a těší mě, že i tato akce pomáhá k jeho zviditelnění a lepší propagaci. Zajímavá pro mě byla i akce samotná, o tomto kempu jsem hodně slyšela tak jsem velmi přivítala, že se do jeho konání mohu sama zapojit.

Dalším důvodem je fakt, že bych ráda působila po ukončení studií i profesně v oblasti managementu sportu. Konkrétně organizace sportovních akcí by pro mě byla zajímavým pracovním uplatněním.

Vzhledem k tomu, že letošní ročník je již pátým, můžu s jistotou konstatovat, že Fotbalový kemp Luďka Zelenky je akcí velmi úspěšnou a oblíbenou. Je mi ctí, že mám možnost se zúčastnit všeho, co se kempu týká a věřím tomu, že mi při zpracování práce velmi pomohou osobní zkušenosti, které přítomností na kempu nasbírám (jako vychovatelka se zúčastním třetího turnusu kempu).

10

CÍLE, ÚKOLY A METODIKA PRÁCE

Cíl práce

Hlavním cílem bakalářské práce je zajistit všechny potřebné úkony pro přípravu a průběh sportovního kempu v Českém Dubu.

Dílčí úkoly

Dílčími úkoly práce jsou:

 teoretické informace pro vypracování projektu

 zpracování informační strategie

 realizace sportovního kempu

Metodika práce

Bakalářská práce byla sepsána na základě studia odborných textů, odborné literatury, sběrem informací od zkušených organizátorů předchozích kempů a v poslední řadě z vlastních zkušeností. První část bakalářská práce popisuje teoreticky pohled na danou problematiku.

Z nastudované literatury jsou vybrány a vymezeny nejdůležitější oblasti pro konání akce tohoto typu. Získané teoretické znalosti poskytují základ pro následnou část práce. Praktická část se zabývá již samotnou přípravou, průběhem a vyhodnocením sportovního kempu.

Při vypracování projektu je čerpáno především z interních dokumentů projektu, zkušeností organizátorů a v neposlední řadě jsou použiti mé vlastní či získané zkušenosti.

11

1. LITERÁRNÍ PŘEHLED

1.1 Management

Do českého jazyka lze pojem management nejlépe přeložit jako řízení. V dnešní době je možné nalézt stovky definic pojmu management, které se snaží co nejlépe vystihnout jeho obsah. Vyskytuje se velká rozdílnost v pojetí tohoto pojmu, definice lze dle Čáslavové (2009) rozdělit do tří skupin podle toho, na čem si zakládají a co zdůrazňují:

 Vedení lidí - definice managementu v této části zahrnují především vykonávání cílů pomocí práce jiných a dosažení organizačních cílů pomocí optimálního využití lidských, finančních a materiálních zdrojů.

 Předmět studia a jeho účel - do této části můžeme zařadit definice, které mluví o managementu jako o oblasti studia, která stanovuje metody jak dosáhnout cíle organizace co možná nejlepším způsobem.

 Specifické funkce vykonávaných vedoucími pracovníky - v poslední části se uvádí definice, které zahrnují specifické funkce vykonávané pracovníky na vedoucích pozicích, management je zde definován typickými činnostmi, které manažer vykonává (patří mezi ně: organizování, plánování, vedení lidí, kontrola …).

Pojem management v současné době upřesňují především tyto myšlenky:

 Za vykonavatele managementu jsou považovány osoby, které jsou na řídících postech organizace (manažeři) a vykonávají manažerské funkce (plánování, organizování, výběr pracovníků, rozmístění pracovníků, kontrolu a vedení lidí).

 Management je obecnou disciplínou, může být použit pro velmi rozličné typy organizačních jednotek (pro jednotlivce, družstva, organizace jak ziskové, tak neziskové).

 Existují různé organizační úrovně řízení a obsahově velmi rozdílné činnosti, na které lze management použít

 Jedním z hlavních poslání manažerské činnosti je dosažení požadované úrovně řízených činností např. stanovování cílů a měření efektivnosti, tyto dvě části se vyjadřují náklady a výnosy

12

 Kombinace zkušeností, ověřených postupů, doporučení a metod patří mezi nezbytné potřeby pro realizaci managementu a je nezbytné aplikovat je na jednotlivé činnosti organizace (Jindra, 2008).

1.2 Manažerské funkce a vlastnosti 1.2.1

Manažerské funkce jsou typické činnosti, které manažer ve své práci vykonává, jsou to činnosti podstatné a každý manažer by je měl zvládnout. Dle Durdové (2002) mezi tyto funkce patří:

 Plánování - proces zahajovaný stanovením cílů, kterých chce organizace dosáhnout, stanovuje strategii, postupy a podrobný popis toho jak chce organizace svých cílů dosáhnout.

 Organizování – zabývá se uspořádáním rolí osob (jednotlivců i kolektivů), které mají zabezpečit potřebné činnosti, musí určit, kdo bude mít jakou odpovědnost a za co a seskupit osoby do jednotlivých pracovních kolektivů. Pro co nejefektivnější práci je dobré vytvořit organizační strukturu, kde bude každý pracovník vědět co je jeho úkolem, kdo je zodpovědný za jeho výsledky a bude mít lepší vztah s ostatními kolegy.

 Personalistika - proces, při kterém se manažer zabývá dosazováním lidí na konkrétní posty organizace. Hlavním cílem personalistiky je, aby organizace dosáhla jistot při obsazování manažerských postů a měla jistotu, že tyto posty obsadili kvalifikovaní pracovníci, kteří jsou ochotni a především mají schopnosti pro dosáhnutí svých cílů.

 Vedení lidí - proces, při kterém jsou lidé ovlivňování proto, aby dosáhli cílů celé skupiny. Do oblasti vedení lidí patří především komunikační procesy mezi jednotlivci a kolektivy (vztahy mezi nadřízenými a podřízenými, vzájemná spolupráce). Pro správné vedení je důležité chování vedoucího pracovníka, styl jakým si dokáže získat autoritu, jeho přístup k řešení problémů, schopnost motivovat pracovníky, schopnost individuálně přistupovat ke každému pracovníkovi. Cílem každého manažera by neměla být manipulace s lidmi, nýbrž jejich motivace, proto je důležitý individuální přístup ke každému z nich.

13

 Kontrolování – proces včasných a hospodářsky zajištěných vztahů, při kontrolování manažer také řeší jak přistoupit a jak vyřešit odchylky, které vznikly při samotném průběhu řízení, jedná se o rozdíly mezi stavem skutečným a tím jaký byl prvotní záměr.

Manažer si při vykonávání kontroly může pomoci celou řadou technik a nástrojů. Mezi nejužívanější techniky kontroly patří rozpočet, ve kterém nalezneme formulaci plánu pro určité období v numerických hodnotách (výdaje a příjmy organizace, rozpočty kapitálu, materiálu, hotovosti, prostoru, času) (Durdová, 2002).

1.2.2

Manažerské vlastnosti můžeme rozdělit do 2 skupin:

Vrozené vlastnosti

 Potřeba moci - každý manažer by si měl být jistý ve svých znalostech, dovednostech a mít dostatečné zkušenosti v oboru, každý dobrý manažer musí být schopný získat si respekt a důvěru svých podřízených a díky svému postavení využít silného vlivu na ostatní.

 Potřeba řídit - úspěšným manažerem může být člověk jedině tehdy, cítí-li uspokojení z toho, že může vést a řídit ostatní.

 Vhodný temperament - manažer by měl být inteligentní a dostatečně sebevědomý, aby se nebál učinit samostatné rozhodnutí.

 Schopnost vcítit se - dobrý manažer by měl být dostatečně empatický, aby se dokázal vcítit do svých spolupracovníků a mohl je tak lépe pochopit, měl by být také schopen reagovat na emocionální výlevy, se kterými se bude u ostatních setkávat (Durdová, 2002).

Získané vlastnosti manažera

 Znalosti, které manažer získá během svého studia.

 Zkušenosti osvojené praxí.

 Dobrá psychická odolnost proti nátlaku.

 Schopnost vyrovnání se se stresem (Vlastnosti a vývoj manažera, 2012).

14

1.3 Sportovní management

Sportovní management lze dle Čáslavové (2009) chápat jako „…způsob řízení tělovýchovných či sportovních klubů, spolků, svazů, jednot, družstev, které kladou důraz na podnikatelskou činnost.“

Mimo to zde jde přímo o způsob řízení v sektoru podnikání, ve kterém dochází k výrobě sportovního zboží či provozování některých placených služeb, může se jednat o služby sportovní či tělovýchovné (např. fitness). Sportovní management patří ve světě k nejmladším manažerským oborům (Čáslavová, 2009).

1.4 Funkce a činnost sportovního manažera

Činnost sportovního manažera se od činnosti „normálního“ manažera lehce liší. Závisí také, v jakém prostředí sportovního sektoru sportovní manažer působí. Dle Čáslavové (2009) se mezi nejdůležitější činnosti a funkce sportovního manažera řadí:

 Plánování – jedná se o strategické plánování jak dlouhodobé tak krátkodobé u vedení organizací či jednotlivých sportovních akcích.

 Organizování – zabývá se organizací postupů, metod či technik při trénincích, sportovních akcích či fungování organizace.

 Vytváření organizačních struktur – zabývá se zdokonalováním a zkvalitňováním organizačních struktur a sportovních klubů.

 Výběr, rozmísťování a vedení lidí – například při práci ve sportovních klubech, důležité je hlavně všechny motivovat k co nejlepšímu výkonu (dobrovolníci, profesionálové.)

 Kontrola – jedná se především o dohlížení na plnění norem a náležitostí při uzavíraní smluv a o finanční kontrolu TVS organizací.

 Marketing – marketing v podnicích, které vyrábějí sportovní zboží, nabízejí sportovní služby a marketingová koncepce sportovních klubů.

 Finance – veškerý přehled o aktuální ekonomice

 Právo – znalost daňových a živnostenských zákonů, dále také znalost norem a stanov týkajících se TVS.

15

 Komunikace – manažer musí být zdatný hlavně v komunikaci jak se svými nadřízenými tak podřízenými, musí být schopný vyjednávat se sponzory a jinými organizacemi.

1.5 Marketing

Obecně známá Kotlerova definice říká, že marketing lze chápat jako „…sociální a manažerský proces, jehož prostřednictvím lidé získávají to, co potřebují nebo po čem touží a to na principu produkce komodit a jejich směny za jiné komodity nebo za peníze.“

(Marketing - pojem a jeho obsah, 2014).

Hlavním pravidlem marketingu je zjistit, kdo je můj zákazník a co chce. Musíme také vědět, že marketing je velmi pomalý proces, kdy se snažíme o to, aby se z potenciálního zákazníka stal zákazník stálý. Dále je potřeba správně odhadnout pozici na trhu, silné a slabé stránky organizace (Novotný J. , 2010)

Co je v dnešní době cílem marketingu? Nejdůležitější je vymyslet, jak oslovit co možná největší počet případných zákazníků, například vymyslet dobře a dlouho zapamatovatelný reklamní text, který bude efektivní, trefný, zábavný a finančně nenáročný.

1.6 Sportovní marketing

Sportovní marketing vyznačuje všechny aktivity beroucí v úvahu podněty a přání sportovních zákazníků a jejich naplnění prostřednictvím směny (Čáslavová, 2009, str. 99).

Podle Čáslavové (2009) můžeme sportovní marketing rozdělit na 2 hlavní linie:

 Marketing sportovních výrobků a služeb vztažený přímo k zákazníkům sportu.

 Marketing ostatních zákazníků a průmyslových produktů a služeb s využitím propagace ve sportu.

Novotný (2010) ve své knize uvádí, že „…obrovskou výhodou sportu a sportovních projektů je jejich využití nejen v sektoru sportovním (sportovci, sportovní kluby, firmy a společnosti zaměřující se na výrobu sportovního vybavení), ale i v sektoru, který není se sportem tak úzce spjatý.“

16

1.7 Marketing ve sportu

Marketing ve sportu je rozvoj pojetí marketingu a managementu, u organizací které úzce souvisejí s oblastí sportu. Jedná se tedy o sportovní organizace či o jinak sportu blízké podniky. Mezi tyto podniky patří také firmy prodávající sportovní vybavení sportovcům nebo sportem se zabývajícím institucím (Novotný J. , 2006).

1.7.1

Marketingový mix je základní marketingová strategie, která kombinuje čtyři jeho nástroje, v odborné literatuře nazývané jako 4P.

a) Produkt - výrobek

Právě tento nástroj se v marketingovém mixu považuje za nejdůležitější, bývá také nazýván centrem marketingového mixu. Ve sportovním produktu nejsou zahrnuty jen hmotné produkty např. sportovní suvenýry, dále se za sportovní produkt považují osoby, místa, služby, myšlenky jak s hmotnými tak s nehmotnými atributy a samozřejmě i sportovní zboží a služby (Čáslavová, 2009).

Čáslavová (2009) ve své knize strukturuje sportovní produkty následovně:

Základní produkty tělesné výchovy a sportu

 nabídka tělesných cvičení

 nabídka sportovních akcí

 nabídka turistických akcí Produkty vázané na osobnosti

 sportovní výkony vázané na osobnosti sportovce

 výkony trenérů

 reklamní vystoupení sportovců Myšlenkové produkty tělesné výchovy a sportu

 myšlenky iniciující tělesnou výchovu a sportovní oblast

 sportovní informace šířené médii

 hodnotný zážitek v tělesné výchově a sportu

17 Produkty v oblasti podmínek a vedlejší produkty

 tělovýchovná a sportovní zařízení (spolková, komunální, státní)

 vzdělání ve sportu

 pojištění cvičenců a sportovců

 doprava na soutěže

 vstupenky

 sponzoring

 dary a podpora

 propagace zboží a suvenýry

 společenské akce

b) Price – cena

Může velmi ovlivnit chování zákazníků při nakupování produktů. Ve sportovním prostředí se jedná o cenu zaplacenou za sportovní produkt. Příkladem může být vstupenka na sportovní utkání, kde celkovou částku této vstupenky mohou tvořit například náklady na přípravu sportovní akce, stav poptávky, dostupnost (rozmístění sedadel a kapacita), typ produktu (frekvence události a její význam) nebo vnější vlivy (státní regulace, konkurence).

Je také důležité odhadnout, jestli se vůbec vyplatí projekt uskutečnit při zvolené výši ceny (Čáslavová, 2009, str. 110).

c) Place - Distribuční cesty

Podle Čáslavové (2009) povaha distribučních cest záleží hlavně na druhu sportovního produktu, na typu organizace, která s ním obchoduje, na zákazníkovi a dalších faktorech.

Podstatné pro určení distribučních cest je, zda je sportovní produkt hmotný nebo nehmotný.

Hmotný produkt

Je to fyzický produkt, který se obvykle vyrábí v masové výrobě mimo místo prodeje, do kterého se musí dopravit. Ve sportovním odvětví se tyto produkty nazývají sportovní zboží, jako příklad hmotného sportovního zboží můžeme uvést běžeckou obuv, která se musí z místa výroby dostat do různých prodejen (Čáslavová, 2009).

Nehmotný produkt

Není to fyzický produkt, patří sem sportovní služby, myšlenky a místa. Nehmotnost produktu si zde můžeme vysvětlit na příkladu sportovní služby. Zákazník si službu předem nemůže

18 ohmatat ani ji jinak vyzkoušet. Sportovní službu si zákazník musí prožít a kvůli tomu musí přijít do určitého sportovního zařízení. Závěry o službě zákazník dělá na základě hodnocení místa kde je nabízena, jaké je zařízení a vybavení firmy, podle toho, kdo ji poskytuje, jaké jsou propagační materiály. (Čáslavová, 2009).

d) Propagace (promotion)

Propagaci můžeme chápat jako přesvědčivou komunikaci, kterou se prodejce snaží prodat produkt potenciálním zákazníkům. Čáslavová (2009, str. 111) popisuje 4 základní činnosti, které se dohromady nazývají propagační mix:

 reklama

 publicita

 podpora prodeje

 osobní prodej

Čáslavová (2009, str. 112) zdůrazňuje následující body, od kterých se musí propagační strategie odvíjet:

 Základní cíle, na které management klade důraz (např. dosáhnout určité výše obratu nebo určitého počtu zákazníků).

 Cílové skupiny zákazníků, na které má propagace působit (široká veřejnost, studenti, ženy, sportovci).

 Výběr médií, kterých bude využito (televize, rozhlas, periodický tisk, audio-vizuální pomůcky).

 Finanční prostředky, které budou na propagaci vydány.

 Koncipování propagační zprávy pro určitou cílovou skupinu zákazníků.

1.8 Sport v marketingu

Pokud podniky a organizace neprodukují žádnou činnost týkající se sportu, ale přesto využívají ke své propagaci sport (pouze jako pomocné médium), můžeme tuto oblast chápat jako využití sportu v marketingu. Novotný (2006, str. 99) ve své knize uvádí „sportu vzdálené podniky prodávají sportu vzdálené produkty sportu vzdáleným spotřebitelům s pomocí sportu jako média“. Vzhledem k tomu, že sport je v dnešní době velice populární, využívají podniky k tvorbě své image sportovní motivy, sportovce či sportovní náčiní.

19

1.9 Marketing sportovních akcí

Marketing sportovních akcí je zaměřen hlavně na zisk nových zákazníků. Bývá zde využíváno motivace nejen diváků, ale i aktivních sportovců pomocí akce. Sportovní akce vzbuzuje emocionální aktivitu jak u diváků tak samotných účastníků, díky tomu vzniká těsná vazba na akci a její nositele. Tvoří se různá odvětví, ve kterých můžeme marketing akce uplatnit, především v části komunikace (Obr. 1).

Obr. 1: Motivace a marketing jako základní cíle sportovních akcí

Zdroj: Zdroj: ČÁSLAVOVÁ, Eva. Management a marketing sportu. Praha: Olympia, 2009, 225 s.

ISBN 978-80-7376-150-9.

Díky sportovní akci dochází ke komunikaci mezi produkty a značkami, jedná se hlavně o:

 komunikaci mezi značkami a firmami

 propagace produktů

 starostlivost o potencionální klienty

1.10 Pořádání sportovních akcí

Dle internetového zdroje České unie sportu (2014) lze proces pořádání akce lze rozdělit na několik částí:

 Plánování – promyšlení všeho, co je pro akci důležité.

20

 Příprava – práce organizačního výboru (zařízení všeho potřebného).

 Koordinace – spolupráce s orgány vnějšího prostředí (úřady).

 Uskutečnění – samotný průběh akce.

 Hodnocení – vyhodnocení co se na akci povedlo nebo nepovedlo.

Pro pořádání jakékoli akce jsou nejdůležitější části plánování, přípravy a koordinace, které zahrnují největší množství práce, kterou je potřeba před zahájením vykonat. Neméně důležitá je část hodnocení, která poslouží jako ukazatel pro příští roky, pořadatel díky ní dokáže odhadnout čemu se vyvarovat nebo naopak na co se zaměřit (Pořádání akcí, 2014).

a) Plánování

Je důležité, aby se do procesu plánování akce zapojily skupiny lidí, které se předem podařilo namotivovat a zaujmout.

Co je pro proces plánování důležité:

 vytvořit organizační výbor (mělo by se jednat o skupinu lidí, kteří se na pořádání akce chtějí sami podílet),

 jasně vymezit, jaké jsou cíle akce,

 vyslechnout nápady zúčastněných,

 zajistit všechny potřebné zdroje,

 vybrat vhodnou lokalitu,

 sestavení časového harmonogramu,

 zhodnocení nákladů (Kovář, 2011).

b) Příprava

V této části je důležité mít jasně vytvořené konkrétní plány (pracovní, o průběhu akce, o marketingu akce).

Pokud je sponzorství nezbytnou finanční složkou pořádané akce, je třeba potencionálním sponzorům předložit vyjádření, které by mělo obsahovat (výši nákladů akce, potřebný finanční obnos, časové vymezení, ve kterém jsou prostředky potřeba a v neposlední řadě přínosy plynoucí ze spolupráce) (Kovář, 2011).

21 Kovář (2011) ve své publikaci uvádí důležité aspekty, na které je třeba se při přípravě akce zaměřit:

 finanční rozpočet,

 zajištění potřebných prostorů,

 vytvoření konečného programu akce,

 zajištění lidských zdrojů a vybavení,

 jasné stanovení marketingového plánu (propagace),

 zajištění zdravotního dohledu,

 možnost garantovat účastníkům bezpečí (dohled před sportovišti),

 jistoty při předávání informací (komunikace pomocí vysílaček),

 evakuační plán.

c) Koordinace

V části koordinace je potřeba mít jasně určené odpovědné osoby. Při pořádání rozsáhlejší akce je však nezbytné zapojit i další strany jakými jsou např. policie a tisk. Díky pracovnímu plánu (časovému harmonogramu) je možné včas zajistit koordinaci jednotlivých činností:

 doprava

 zdravotnická činnost

 vyřízení všech potřebných povolení od úřadů a veškeré administrativy

 zajištění školení pracovníků

 zajištění pohodlí, občerstvení a zábavy pro návštěvníky

 zajištění úklidu

 zajištění dodavatelů (Pořádání akcí, 2014).

Tyto fáze procesu koordinace jsou velmi náročné avšak je v nich vykonána téměř veškerá práce, proto se vyplatí věnovat se všem detailům, které rozhodují o tom, jestli bude akce úspěšná nebo neúspěšná.

22 d) Uskutečnění

Dostatečné množství času a úsilí věnované předchozím fázím by měli zajistit hladký průběh akce. Je třeba počítat ale i s tím, že se mohou vyskytnout jakékoli komplikace a na ně je potřeba být připravený. Proto je důležité znát aspekty, na které by se nemělo zapomínat (Kovář, 2011):

 Vždy by měl být připraven časový harmonogram (někdy jde o minuty).

 Je důležité mít k dispozici dostatečné množství dobře informovaných lidí, kteří budou zajišťovat chody jednotlivých aktivit.

 Pro den akce by měl být jasně určený hlavní koordinátor.

 Mít jasně vytvořený seznam osob, které nesou odpovědnost za jednotlivé činnosti.

 Kontrola veškerého logistického zajištění akce (stravování, pitný režim, zdravotnický dohled).

e) Po akci

Je důležité, aby všechny využívané prostory byly uvedeny do původního stavu, musí se odstranit všechny propagační materiály (letáky) a především veškerý odpad. Při vzniku jakýchkoliv škod je nutné, aby organizátor zajistil jejich opravu. Organizátor by měl dále uhradit všechny faktury spojené s akcí a zajistit jejich vyúčtování (Pořádání akcí, 2014).

f) Hodnocení

Vyhodnocení je důležité především proto, že organizátorům usnadní práci, pokud budou v budoucnu pořádat podobně zaměřenou akci. Je třeba vyhodnotit průběh akce, získat zpětnou vazbu od účastníků a zaměřit se na to, zda byly jednotlivé činnosti dostatečně úspěšné a efektivní.

Organizátor by si měl v této etapě pravdivě odpovědět:

 Nepovedlo se něco?

 Co jste udělali dobře?

 Kde je možné dosáhnout zlepšení? (Pořádání akcí, 2014).

23

1.11 Sponzorování sportovních akcí

Sponzorování v užším slova smyslu můžeme chápat jako důležitý prostředek, který má organizaci pomoci se zajištěním dostatečného množství peněžních zdrojů, potřebných k realizaci aktivit (sportovních, vědeckých, charitativních…) v různých oblastech společenského života. Sponzoring v dnešní době prochází rychlým vývojem také v oblasti sportu, a to především proto, že sportovní kluby, organizace, tělovýchova ale také jednotlivci, čím dál častěji žádají o sponzorství, aby získaly peněžní prostředky a mohly provozovat svou činnost.

V tomto typu sponzorování můžeme sponzorovi nabídnout velké množství reklamních možností např. vstupenky, přestávkové programy, programové sešity. Nejkvalitnější ze způsobů, jak sponzora prezentovat je jeho uvádění jako hlavního sponzora podle kterého často bývá celá akce také pojmenována. Jako výborný příklad hlavního sponzora se jeví česká fotbalová Gambrinus liga, kdy ČMFS podepsal sponzorskou smlouvu s plzeňským pivovarem produkující 2,5 mil hektolitrů piva ročně, což znamenalo přísun kolem 54 mil. Kč do každého ročníku. Pro sponzora je tento druh prezentace dlouhodobě cenný, jelikož v mediálních zprávách bude zveřejněno pořádání akce společně s jeho firemním jménem (Bedřich, 2007).

Různé výhody mohou vznikat také tzv. sponzoringem vedlejším. V této části sponzor poskytuje prostředky důležité pro zabezpečení akce a organizační prostředky, může se jednat o světelné tabule, technické vybavení, cílové pásky, časomíru. Jako příklad může být uváděna firma Swatch, která vyrábí hodinky, a která dodala časomíry pro LOH v Sydney 2000. Další oblastí, která patří do sponzorování sportovních akcí je zajištění dopravy sportovců. Tohoto typu sponzorství využívá např. Mercedes-Benz, jehož služby využívá česká fotbalová reprezentace. Jde především o zviditelnění firmy prostřednictvím českých reprezentantů (Bedřich, 2007).

1.12 SWOT analýza sportovní akce

Swot analýza je univerzální analytická technika zaměřená na zhodnocení vnitřních a vnějších faktorů ovlivňujících úspěšnost organizace nebo nějakého konkrétního záměru.

Nejčastěji je SWOT analýza používána jako situační analýza v rámci strategického řízení (SWOT analýza, 2013).

24 Při tvorbě SWOT analýzy je velmi důležité, aby organizace měla k dispozici všechny podrobnosti sportovní akce, jedná se především o finanční rozpočet, množství zaměstnanců, dobrovolníků, místa kde se sportovní akce bude konat, datum kdy se bude konat a o publikum, které by měla akce oslovit (Čáslavová, 2009).

Ve SWOT analýze dochází k posouzení čtyř částí, jako první se analyzují silné a slabé stránky (interní faktory), jako další patří do SWOT analýzy části příležitostí a hrozeb (externí faktory) Čáslavová (2009) charakterizuje tyto faktory následovně:

a) Silné stránky

Parametry, které se analyzují, jako silné stránky můžeme vyhodnotit jako silné, slabé a průměrné a do této skupiny se řadí - finanční plánování, personalistika, bezpečí, dozor, ale i ochrana zaměstnanců, hráčů, hostitelské aktivity, schopnost motivovat pracovníky, naslouchat, schopnost řešení problémů.

b) Slabé stránky

Parametry, které se analyzují, jako slabé stránky můžeme vyhodnotit jako eliminované, kritické, regulované. Parametry patřící do slabých stránek - rozpory mezi pracovníky, konflikty osobního rázu mezi pracovníky, nedostatečná zkušenost pracovníků, nedostatečné zařízení organizace.

c) Příležitosti

Příležitosti mohou být posouzeny jako předpokládané, zlepšené a požadující kontrolu.

Parametry patřící do příležitostí - historie, partneři, dobrovolníci a sponzoři, se kterými může organizace v budoucnu spolupracovat, základní priority sportovní akce, turistické vyžití v okolí sportovní akce.

d) Hrozby

Hrozby mohou být posouzeny jako vážné, kontrolované a požadující reference.

Parametry patřící do hrozeb - politické nepokoje, negativní vliv prostředí, násilné činy, vlivy, které nemůžeme ovlivnit (počasí).

25

1.13 Financování sportovních akcí

Tato kapitola se zabývá tím, jakým způsobem bude sportovní akce financována, na začátku je důležité zjistit, jestli bude vykazovat zisk, jaký bude počáteční kapitál a jak ho získáme, a co vše je třeba zabezpečit, aby se akce neukázala jako ztrátová.

1.13.1

Novotný (2011) ve své knize uvádí, že „prvním krokem v každém podnikatelském plánu by mělo být řešení jak najít počáteční kapitál.“ Podnikatelský plán se může týkat žádosti o podporu z veřejných zdrojů a to v případě, pokud jste pracovník nebo člen sportovního výboru, jehož úloha je nalezení vhodné nabídky k financování sportovní akce. Největší část finančních prostředků pro pořádání sportovní akce by však měla být poskytována od soukromých společností, se kterými se uzavře dohoda o partnerství.

Vzhledem k tomu, že diváci přicházející na sportovní akci ji sami vyhledali, může se podle typu akce společnost zaměřit na konkrétní nabídku produktů, např. pokud diváci navštíví exhibiční fotbalové utkání, může firma předpokládat, že právě fotbal je pro ně oblíbeným sportem a nabídnout jim tak produkty s fotbalem související (kopačky, míče, dresy). Opatření finančních prostředků od sponzorů patří mezi nejdůležitější faktory, zajišťující úspěšnost sportovní akce, protože čím více prostředků pořadatel má, tím lepší služby a produkty může nabídnout jak účastníkům akce, tak jejich návštěvníkům (Novotný, Sport v ekonomice, 2011).

1.13.2

Jak je uvedeno v knize Novotného (2011) pro uzavření partnerství se sponzory akce je důležité zjistit, jestli je partnerství pro danou akci výhodné a jestli z nich plynou určité výhody také pro partnery samotné. Je důležité firmě nenabízet nic, co bychom později nemohli splnit. Pro oslovení konkrétní soukromé firmy je důležité znát účastníky akce také z demografického pohledu především proto, aby se co nejvíce shodovali se segmentem oslovené firmy. Získání těchto znalostí můžeme docílit výzkumem, který sami provedeme, nebo sledováním výzkumů akcí, které se typově podobají.

26 Další možností je zaplatit si výzkum u společností, které tyto služby poskytují.

Důležitým poznáním sportovní akce je také zjištění ceny konkrétních přínosů pro partnerské společnosti. Je nutné vědět, jestli a jak často se akce objeví v televizním vysílání a jaké je procento její sledovanosti (rating), také je důležité vědět, kolik článků o akci vyjde v novinách a na internetu. Mezi důležité faktory ovlivňující cenu partnerství patří i to, jestli je akce výjimečná, nebo se koná několik dalších akcí s podobným zaměření a jestli se jedná o první ročník akce, nebo je to již akce ověřená a několikrát opakovaná

1.13.3

V této části bychom již měli mít zvolené vhodné partnery a je tedy třeba kontaktovat osoby, které rozhodují o přerozdělování finančních prostředků na tyto projekty. Je velmi výhodné zajistit si osobní doporučení, na které se můžeme později odvolávat. Novotný (2011) uvádí následujících deset bodů, které musí žádost obsahovat „přesvědčivost, odlišení, zvýraznění výhod, zaměření se na horká témata firmy, setkání s ostatními partnery, přesnost, pokyny a termíny, stručnost, přílohy.“

1.13.4

Důležitým krokem k uzavření spolupráce je naplánovat si osobní schůzku s potencionálním partnerem. Jejím vyústěním by měla být domluva o podobě budoucí smlouvy o partnerství a její podepsání. Mezi nejdůležitější aspekty, na kterých se musí obě strany dohodnout, je délka kontraktu. Výhodnější pro partnery bývají smlouvy uzavřené na delší dobu, především proto, že mohou svůj marketing založit na sportu a sportovních akcích. Dalším z bodů domluvy je plnění – ať už materiální, tak peněžní (Novotný, Sport v ekonomice, 2011).

V případě, že se nabídka nesetká s úspěchem, nevyřazujeme daného partnera z kontaktů, neboť je možné ho v budoucnosti oslovit znovu, zejména pak, je-li akce úspěšná a podaří se uzavřít dohodu s jinými organizacemi.

27

2. INFORMAČNÍ STRATEGIE

Informační strategii lze chápat jako soustava cílů a způsobů jejich dosažení. Součástí informační strategie by měla být vize, cíle a charakteristiky budoucího stavu. Cílem Informační strategie (IS) je stanovení alespoň minima závazných pravidel pro předávání informací navenek veřejnosti. Zajišťuje vzájemnou synchronizaci a provázání plánovaných a řešených projektů a provozovaných aplikací (Tvrdíková, 2001).

Závěrem k této definici můžeme říci, že informační strategie vždy musí vycházet z podnikové strategie, na jejímž základě jsou stanoveny cíle a způsoby jejich dosažení v oblasti informatiky.

2.1 Globální strategie sportovního projektu FKLZ

Jak je již výše zmíněno, pro vytvoření informační strategie je nezbytné znát tzv.

globální strategii nebo také někdy nazývanou firemní či zkrátka jen strategii. Volně přeloženo, strategie nám udává dlouhodobý směr, kterým se má projekt ubírat a jakých prostředků na této cestě využije. Nejčastěji se tak děje definováním poslání, vize a cílů firmy.

Poslání projektu

Jedním z prvotních kroků pořadatelů je formulace poslání akce. Je důležité, aby poslání bylo jednoduché, výstižné a pro potencionálního zákazníka co nejvíce srozumitelné. Bez poslání není cíle, z čehož vyplývá, že stanovené poslání pomáhá projektu představit se v očích veřejnosti. Poslání však není zaměřeno jen na veřejnost, ale mělo by napomáhat k motivaci všech pracovníků podílejících se na organizaci. A proč je poslání pro projekt tak podstatné?

Veškeré cíle, plány a budoucí strategie, by měly směřovat k jeho naplnění (Zikmund, 2010).

Fotbalový kemp Luďka Zelenky má své poslání definováno takto:

„Chceme dát dětem jinou formu výuky fotbalu, než mají ve svých klubech, využíváme k tomu zábavnou formu tréninků hlavně proto, aby děti braly fotbal jako zábavu a ne jako povinnost.“

28 Vize projektu

Vize by měla naznačit stav, kam se chce organizace v budoucnu dostat, není podstatné, zda se tak stane za rok nebo za pět let. Nejdůležitější je, že organizace jasně ví, kam směřuje a co je jejím obecným cílem.

Správná formulace vize:

- hledí do budoucnosti - její definice je krátká

- je srozumitelná pro každého

- popisuje neměnný stav (Rektořík, 2010, str. 34).

Vize FKLZ: „Rozvoj individuality a řešení nedostatků každého hráče.“

Cíle projektu

V této části jsou definovány základní cíle, kterých chce organizace v následujícím roce dosáhnout.

 Naplnění maximální kapacity turnusů

Maximální kapacita jednoho turnusu je 85 míst, proto by organizátoři v budoucích letech chtěli dosáhnout až na číslo 425 zúčastněných dětí za pět turnusů. Což je cíl náročný, ale díky čím dál tím více se zlepšující propagaci kempu není nemožný.

 Návratnost účastníků na další ročníky

Dalším cílem organizace je návratnost účastníků, organizátoři se toho snaží docílit především každoročním zlepšováním celkového dojmu z kempu. Dalším lákadlem je potom zlevnění pobytu pro každého, kdo se již jednou nebo vícekrát kempu zúčastnil.

 Zajištění pestrého programu pro děti

Zajištění pestrého programu a především jeho vylepšení je dalším z cílů, kterého by organizátoři v následujícím roce rádi dosáhli. Každý rok je pro děti připraven velmi zajímavý program, ale vždy je co zlepšovat. V následujícím roce by tak mělo být zahrnuto ještě více mimofotbalových aktivit, především takových, aby děti bavily a zároveň si u nich mohly

29 mimo tréninky odpočinout, jedním z nápadů je tak zajištění populárního Xboxu, stolního fotbálku, ale také více návštěv na fotbalová utkání v blízkém okolí.

 Spokojenost rodičů s organizací a průběhem kempu

Tento cíl si organizátoři dávají každý rok. Nejkrásnější odměnou je totiž pozitivní zpětná vazba rodičů, kteří píší do návštěvnického fóra na internetové stránky, jak se jejich děti vrátily z kempu nadšené. Je však také důležité, aby rodiče byli spokojení s organizací, například tím jak své děti mohou přihlásit, na to se organizátoři plánují ještě více zaměřit.

2.2 SWOT analýza projektu

Nedílnou součástí tvorby firemní strategie je strategická analýza. Jak již bylo zmíněno v teoretické části, pro úspěšnost organizace nebo nějakého konkrétního záměru je vhodné provést analýzu vnějšího a vnitřního prostředí. Vhodných metod pro vytvoření této analýzy je mnoho, avšak pro účely práce je dostačující analýza SWOT (Tab. 1).

Tab. 1: SWOT analýza kempu FKLZ

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY

Přítomnost Luďka Zelenky Omezená kapacita

Účastníci nemusí areál opustit Začátek fotbalové sezony účastníků Tradice kempu

Kemp byl vyhlášen jako nejlepší v oblasti fotbalových kempů

Zkušení organizátoři

Kempy probíhají na hlavním travnatém hřišti Neustála inovace programu

Návratnost účastníků Přítomnost kameramana

PŘÍLEŽITOSTI HROZBY

Nabídka spolupráce trenérům různé výkonnostní

kategorie Velká konkurence

Možnost naučit se nové věci od zkušených

trenérů Nepřízeň počasí

Účastníci se aktivně zapojí do činností, které se Zranění

30 v klubech normálně nedělají (rozmanitost

programu) Onemocnění

Zdroj: Vlastní zpracování

Za nejsilnější stránku je považována neustálá přítomnost Luďka Zelenky, především proto, že děti mohou poznat někoho, na koho se předtím koukaly jen v televizi. Ač je v pořádání podobných akcí velká konkurence, patroni kempů ve většině případů jen propůjčují své jméno pro lepší propagaci, ale děti se s nimi nikdy nesetkají, v tom je FKLZ ojedinělý. Vzhledem k tomu, že FKLZ má svou tradici od roku 2005 a každý rok se přihlásí více účastníků než ten předešlý, může být jako další z velmi silných stránek kempu jmenována jeho tradice. Velkou výhodou je také areál, kde kemp probíhá. Nachází se v něm jak všechna potřebná hřiště, tak stravování a ubytování, děti tak kromě organizovaných výletů nemusí nikam odcházet a jsou po celou dobu pobytu v bezpečí.

Další silnou stránkou, která také vypovídá o velké oblibě FKLZ je návratnost účastníků, kteří již sami nemohou absolvovat pobyt jako účastníci, kvůli svému věku. Velká část z nich se vrací jako pomocní trenéři, tzv. asistenti, což je pro ně velmi přínosné hlavně proto, že získají nové zkušenosti a mohou se dále rozvíjet. Co je pro ně, ale nejdůležitější je, že se mohou kempu vůbec zúčastnit. Organizátoři si také zakládají na tom, aby se program neustále inovoval, nikdy se nestane, že by nějaký turnus byl úplně stejný jako předešlý, proto je mezi účastníky velké množství dětí, které jezdí na více než jeden turnus. V době internetu lze za další z výhod považovat neustálou přítomnost kameramana, díky němuž rodiče, každý večer mohou vidět co se na kempu děje a rodiče se naopak organizátorům velmi často odvděčí zpětnou vazbou.

Mezi nejslabší stránky kempu, se kterými bohužel organizátoři nemohou nic udělat, patří malá ubytovací kapacita, často se stává, že se velká část účastníků musí odmítat.

Vzhledem k brzkému začátku fotbalové sezóny účastníků musí být kempy koncipovány jen na měsíc červenec, s velkou pravděpodobností by se totiž naplnily i srpnové turnusy.

Příležitosti zde vznikají především pro trenéry, například letošního třetího termínu se zúčastnil bývalý trenér ligového Jablonce Václav Skuhravý, což je velmi zkušený trenér, jehož tréninkové jednotky byla radost sledovat, především pak jeho schopnost i méně výrazné kluky namotivovat ke skvělým výkonům a hlavně k tomu, aby se nebáli projevit

31 emoce. Spolupráce s ním znamenala pro všechny ostatní trenéry získání nových zkušeností a rozšíření obzorů.

Mezi hrozby patří bohužel takové věci, se kterými se často nedá nic udělat. Počasí neovlivní, ani nejlepší organizátor a zraněním se při fotbale nedá také vždy vyhnout, naštěstí se však většinou nejedná o nic vážného. Další hrozbou je velká konkurence, s tou se však zatím organizátoři velmi dobře vypořádali.

2.3 Informační kanály (prostředky)

Vzhledem k tomu, že každý typ informačního kanálu je jinak finančně náročný a každý se hodí k jinému typu informování, je důležité, aby organizace porovnala v rámci svých dostupných možností všechna pozitiva a negativa způsobu předávání informací a zvolila ten nejvhodnější prostředek. Je také nutné předem zjistit, jaké množství informací chce organizace opravdu předat a zda je vyžadována zpětná vazba (v tomto případě rodičů).

V minulých ročnících se jako hlavní informační kanál používaly především webové stránky a v malé míře sociální síť facebook, která však ještě nebyla v takové míře rozvinuta.

Letošní ročník bude v tomto směru, daleko lépe propracovaný. Organizátoři se na tuto část při přípravě více zaměřili, a po dlouhém uvažování jako nejvhodnější informační prostředky nakonec zvolili:

Facebookové stránky

Díky velké popularitě sociální sítě facebook, se organizátoři rozhodli poskytovat informace jejich prostřednictvím v ještě větší míře než v loňských letech. Jelikož je přítomnost na stránkách zcela zdarma, můžeme tento informační kanál zařadit jako velice výhodný propagační nástroj kempu. Na druhé straně konkurence na tomto portále je vysoká, proto je nutné neustále aktualizovat informace a zahlcovat „odběratele“ novinkami. Proto se pořadatelé rozhodli určit konkrétní osobu, která bude mít na každém turnusu zodpovědnost za to, aby se na facebooku objevilo všechno zajímavé, co se za daný den stane, psala komentáře, označovala v nich zúčastněné děti, přidávala fotky a videa. Vzhledem k tomu, že rodiče budou „lajkovat“ fotky a videa svých dětí, rozšíří se podvědomí o kempu i mezi jejich přátele, což povede k ještě větší propagaci FKLZ.

32 Inovace webových stránek

Pořadatelé se rozhodli investovat do inovace webových stránek (Obr. 2), kde by chtěli zlepšit jejich přehlednost pro dobrou orientaci všech, kteří stránky navštíví. Měla by být také vylepšena kniha návštěv, jelikož se v loňských letech stávalo, že se neobjevovaly odeslané příspěvky a rodiče tuto skutečnost u organizátorů často reklamovali. Tomu by se díky zajištění profesionála, který se o stránky bude starat, mělo předejít.

Kempová televize (kameraman)

Největší novinkou pro letošní rok bude přítomnost kameramana po celou dobu konání kempu. Díky tomu se rodiče budou moci každý večer podívat na sestřih všech aktivit, kterých se děti ten den zúčastnily. Pro organizátory je to sice další investice, ale předpokládají, že se jim vrátí, především tím, že se kemp stane ještě oblíbenějším a populárnějším.

Zájem televize

Velkou odměnou je také zájem televize, která oslovila organizátory se zájmem odvysílat reportáž z kempu. Letos to bude poprvé, co se FKLZ dostane na obrazovky, což může být považováno za velkou čest a za velké plus před ostatními podobnými akcemi.

Obr. 2: Hlavní strana nových webových stránek kempu Zdroje: http://akce.zelenka-kemp.cz/letni-kemp

33

3. PRŮBĚH REALIZACE KEMPU

3.1 Myšlenky a cíle organizátorů kempu

Již ze samotného názvu fotbalový kemp Luďka Zelenky (dále jen „FKLZ“), je jasně patrné, že se jedná o kemp sportovní. Jak ale organizátoři sami uvádí, jejich hlavním cílem je, aby se jednalo především o kemp zážitkový. Proto mezi hlavní přínosy pro děti nepatří jen zdokonalování se ve fotbalových dovednostech, ale také snaha, aby si odnesly co nejkrásnější zážitky a právě kvůli nim se na kemp každoročně vracely. Vzhledem k velkému množství aktivit, které jsou na kempu prováděny, se již daří oslovit každé jedno dítě, ať už v podobě tréninků pod vedením zkušených trenérů, besedami se slavnými osobnostmi ze sportu, bojovkou nebo třeba jarmarkem kde si za získané body mohou pořídit hodnotné ceny.

3.2 Obsah projektu

Mezi nejdůležitější osoby této sportovní akce patří bývalý profesionální fotbalista Luděk Zelenka, funguje zde nejen jako organizátor, ale je také garantem kempu. Luděk Zelenka je člověk s velkými fotbalovými zkušenostmi, které získával ve velmi úspěšných klubech. Dnes působí jako fotbalový expert a účastní se jako spolukomentátor fotbalových zápasů přenášených televizí, nejen z českého prostředí ale i z evropských soutěží a zápasů české reprezentace. Velká řada účastníků kempu sleduje jeho vystupování při televizních přenosech a ztotožňuje se s jeho názory. Proto je pro kemp velmi důležitá jeho každodenní přítomnost a jeho účast na tréninkách i všech ostatních aktivitách.

Fotbalové kempy Luďka Zelenky jsou rozděleny do pěti turnusů, každý trvá pět dní.

Termíny probíhají v období od 29. 6.2014 do 1. 8. 2014 především proto, že většina účastníku je aktivně hrajících a v srpnu již mají aktivity se svými kluby. V minulém roce se kempu zúčastnilo 330 dětí, v letošním roce se počítá s počtem okolo 350 účastníků.

Kemp se koná v Českém Dubu, kde se nachází Podještědský sportovní areál.

Pro všechny účastníky je to ideální místo, především proto, že je zde zajištěn veškerý servis od ubytování, stravování přes wellness a doprovodný program.

34 Velkou devizou fotbalového kempu Luďka Zelenky je pravidelná účast ligových hráčů i trenérů, se kterými se účastnící dostanou do velmi úzkého kontaktu, mají možnost zúčastnit se společných tréninků, besed a podpisových akcí. Mezi pravidelné účastníky se řadí Jiří Štajner, Pavle Horváth, Roman Skuhravý, Horst Siegel, Petr Zábojník, Michael Rabušic a jiní.

Snahou organizátoru je, aby kemp nebyl jednostranně zaměřen na fotbal, proto častými hosty bývají sportovci z jiného odvětví, kteří napomáhají dětem rozšířit obzory. V loňských letech se zúčastnili hokejisté Ondřej Pavelec, Jiří Tlustý, Jakub Voráček, basketbalistky Eva Vítečková a Michaela Uhrová, dalším návštěvníkem byl házenkář Karel Nocar a velkým zpestřením byla také návštěva komentátora Roberta Záruby a moderátora Petra Suchoně.

Během turnusů jsou děti rozděleny do tréninkových skupin podle věku, což trenérům umožňuje vytvořit trénink tak, aby vyhovoval všem hráčům. Každá skupina je barevně rozlišena a po celý týden má přiděleného svého hlavního trenéra. Mezi neodmyslitelné aktivity patří turnaje a různé soutěže o ceny, ale také o žetony, které jsou na konci týdne na jarmarku směnitelné za věci, které si děti vyberou. Právě zisk žetonů napomáhá zatáhnout děti co nejlépe do dění kempu, a funguje jako velká motivace.

Do bohatého doprovodného programu jsou zahrnuty aktivity jako výuka angličtiny (především fotbalových pojmů) koupání v bazénu, který se nachází v areálu, besedy s hosty, ale také výlety po okolí a výuka golfu. Velkým zpestřením je také fotbalová Ondrášovka aréna (jedná se o malé hřiště ohraničené mantinely) děti si zde mohou vyzkoušet fotbalové dovednosti, které běžně nepoužívají, například fotbalový basketbal (cílem je kopem umístit míč do koše), střelbu na přesnost nebo fotbalovou opičí dráhu, která se velmi dobře využívá pro celkový rozvoj orientačních schopností.

Vzhledem k tomu, že pro děti je každoročně přichystán pestrý ale také náročný sportovní program, myslí organizátoři také na jejich relaxaci. Proto bývá využíváno i nedaleké přírodní koupaliště, které bývá dětmi velmi pozitivně hodnoceno. V areálu koupaliště se také nacházejí kurty na plážový volejbal, které jsou v průběhu kempu využívány pro turnaj v plážovém fotbale. Pro co nejlepší relaxaci je také k dispozici sauna a vířivka, které je možné každodenně využívat.

35 Každá tréninková jednotka je založena na moderních tréninkových metodách a probíhá v nadstandardním prostředí na přírodním trávníku. Všechny hráčské skupiny jsou vedeny fotbalovými trenéry, kteří vlastní trenérskou licenci pro mládež. Každý z účastníků dostane tréninkový komplet s logem a svým jménem.

Postupem let se stal kemp velmi populární, což organizátoři pociťují již při konci jednotlivých turnusů. Řada dětí i rodičů zanechává pozitivní ohlasy na diskusním fóru a projevují zájem o přihlášení na příští rok. Proto bývají turnusy obsazeny hned při spuštění rezervačního systému a organizátoři musí další zájemce odmítat. Pro velký zájem jsou nově otevřeny i zimní turnusy, kde probíhá každodenní lyžařský výcvik v nedalekém sportovním areálu Obří sud Javorník. V odpoledním programu jsou zařazovány fotbalové tréninky a jiné různé hry a soutěže. V české republice se jedná o velmi výjimečnou a ojedinělou formu kempů.

Vzhledem k tomu, že kempu se účastní děti z celé České republiky, snaží se organizátoři této aktivity využít také pro propagaci nejen Českého Dubu ale i Libereckého kraje a blízkého okolí.

3.3 Plánování projektu

Pro organizování jakékoli akce je proces plánování a návrh časového harmonogramu velmi důležitou částí. Manažer nebo organizátor by měl mít jasně stanovené nejen hlavní cíle ale také cíle dílčí, které mu umožní těch hlavních dosáhnout. Do návrhu časového harmonogramu zasahují nejdříve časově a organizačně složitější činnosti. Při plánování jakéhokoli harmonogramu je třeba vždy počítat s časovými rezervami a změnami, které mohou nastat.

Pomocí tabulky (Tab. 2) je zobrazen chronologický sled činností předcházejících realizaci fotbalového kempu. Tabulka představuje kontrolní nástroj při plánování projektu a následné realizaci. Jednotlivé milníky hlavních činností jsou uvedeny v měsíčních intervalech (od února do prosince 2014).

36 Tab. 2: Časový plán projektu

Časový plán projektu FKLZ 2014 Měsíce

Úkoly 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

Schůze organizačního výboru

Příprava programu, personální a materiální zajištění, jednání s partnery

Vyhlášení termínů jednotlivých turnusů, úprava webových stránek a spuštění přihlašování Komunikace s rodiči přihlášených účastníků, zasílání kempových formulářů, finalizace programu, kempové vybavení pro účastníky a trenéry

Žádost o poskytnutí dotace Konání kempu

Vyhodnocení a vyúčtování FKLZ 2014

Zdroj: Vlastní zpracování podle interních informací organizátorů kempu

První schůze organizačního výboru, která se uskutečnila na začátku měsíce února, řešila otázky týkající se časového harmonogramu kempu. Během měsíců - březen, duben a květen 2014 se vedoucí pracovníci zabývali personálním a materiálním zajištěním kempu, dále probíhala jednání s potencionálními partnery a v neposlední řadě se řešil konkrétní průběh jednotlivých turnusů. Na konci března 2014 jsou na internetových stránkách vyhlášeny termíny s konkrétními daty, od té doby mají účastníci možnost se závazně na kemp přihlásit.

Následující tři měsíce jsou pro organizátory velice náročné, dochází ke komunikaci s rodiči přihlášených dětí, zasílání kempových formulářů, svoji podobu získává i program akce. Červen 2014 byl stěžejním měsícem pro získání neinvestiční dotace z fondu Libereckého kraje, proto organizační pracovník v tomto měsíci zpracoval a odeslal její žádost, která byla později schválena. Ukončením kempu pro organizátory práce nekončí, protože se během zbytku roku zabývají vyhodnocením a vyúčtováním FKLZ 2014.

37

3.4 Personální zajištění

Pro organizátory není nijak složité zajistit osoby pro práci na kempech, vzhledem k tomu, že se kempy každý rok opakují a všichni se tam rádi vrací. Proto v měsících březnu a dubnu začne pověřený organizační pracovník obvolávat trenéry a vychovatelky z minulých let, velmi často se tak na akci potkávají ti samí lidé. Celkem se na organizaci po celou dobu konání akce bude podílet 84 osob, z nichž některé jsou stálými pracovníky Podještědského sportovního areálu. Kromě trenérů se o děti budou starat vychovatelky, které mají na starosti program v době mimo sportovní tréninky. Na úspěšném chodu kempu se také podílí další obslužný personál, jedná se osoby zajišťující především stravu, ubytování, úklid a provoz.

3.4.1 Trenéři

Všichni trenéři, kteří se zúčastní jednotlivých turnusů, jsou držiteli trenérské licence a jedná se o osoby velmi zkušené ve svém oboru. V každém turnusu je zvolen hlavní trenér, který funguje jako přenašeč informací mezi organizátory a ostatními trenéry a má hlavní zodpovědnost za každodenní program. Trenéři mají k dispozici také své asistenty, ve většině případů se jedná o bývalé účastníky kempu, což také hovoří o jeho oblíbenosti.

Konkrétní přehled trenérů fotbalového kempu Luďka Zelenky byl pro letošní rok následující:

První turnus

Trenéři: Stanislav Bejda, Ondřej Knobloch, Jakub Lang, Tomáš Rain, Libor Klíč, Martin Kučera, Jiří Štol

Asistenti: Nicolas Hlůže, Tomáš Jelínek, Roman Pražák Druhý turnus

Trenéři: Stanislav Bejda, Aleš Benek, Lukáš Plšek, Ondřej Najman, Stanislav Duben, Jakub Štefek, Radomír Talafa

Asistenti: Jakub Hirschkorn, Tomáš Jelínek, Denis Lácha Třetí turnus

Trenéři: Stanislav Duben, Jakub Husička, Jakub Štefek, Petr Jiřík, Stanislav Hříba, Roman Skuhravý, Jiří Šálek

Asistenti: Roman Pražák, Jakub Hirschkorn, Denis Lácha

38 Čtvrtý turnus

Trenéři: Václav Routa, David Šourek, Tomáš Rain, Jakub Štefek, Ondřej Najman, Jakub Lang

Asistenti: Tomáš Beran, David Kudrnáč, Karel Kalčík Pátý turnus

Trenéři: Stanislav Bejda, Jan Sobotka, Matěj Rajnoch, Václav Routa Asistenti: Karel Kalčík David Kudrnáč

3.4.2 Vychovatelky a zdravotníci

Vychovatelky

Na každém turnusu se podílí několik vychovatelek, zpravidla jich bývá pět, ale počty se mohou měnit podle obsazenosti kempu. Jejich hlavním úkolem je starat se o děti po celou dobu, co budou mimo hřiště, vzhledem k tomu, že kempu se účastní i děti, které ještě nechodí do školy, je to mnohdy práce velmi náročná, především u této skupiny. Povinností vychovatelek je zajistit, aby byli všichni včas na tréninku, starají se o podávání snídaní, oběda i večeří, asistují při úklidu pokojů. Vzhledem k tomu, že si všichni přítomní na kempu zakládají na kamarádském vztahu, stávají se z nich i čtenářky pohádek pro nejmenší. Velmi důležitou osobu, která má na starosti vychovatelky a komunikuje mezi nimi a hlavními organizátory akce je Daniela Zelenková, ta má také mimo jiné na starosti veškerou komunikaci s rodiči.

Konkrétní přehled vychovatelek fotbalového kempu Luďka Zelenky byl letošní rok následující:

První termín

Nikola Knoblochová, Aneta Knoblochová, Tereza Rabasová, Dáša Šimáňová, Vladislava Klíčová

Druhý termín

Daniela Zelenková, Jiřina Půlpitlová, Eliška Radostová, Jana Radostová, Barbora Benková