Obraz venkovské společnosti v díle Boženy Němcové

Obraz venkovské společnosti v díle Boženy Němcové

Bakalářská práce

Studijní program: B7507 – Specializace v pedagogice

Studijní obory: 6107R023 – Humanitní studia se zaměřením na vzdělávání 7105R056 – Historie se zaměřením na vzdělávání

Autor práce: Kateřina Hálová

Vedoucí práce: prof. PhDr. Jaroslav Čechura, DrSc.

Liberec 2016

Prohlášení

Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vzta- huje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto pří- padě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vyna- ložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem.

Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.

Datum:

Podpis:

Poděkování

Ráda bych touto cestou pod kovala vedoucímu mé bakalá ské práce prof. PhDr.

Jaroslavu ČechuroviĽ DrSc., za cenné rady a konzultace. Dále mé rodin a p átel m za podporu po celou dobu studia.

Anotace

Tato bakalá ská práce se zabývá osobností české spisovatelky Boženy N mcové s d razem na její vztah k venkovu v tehdejší dob Ě1ř. stoletíě. Božena N mcová je jednou z nejznám jších tv rčích postav české literaturyĽ a to z velké části díky inspiraciĽ kterou jí po celý život poskytovalo venkovské prost edí s bohatou lidovou kulturou. Procestovala značnou část Rakouska-Uherska, což bylo na tehdejší dobu neobvyklé, takže mohla poznávat a porovnávat r zná specifika regionálních kulturních oblastí. Sama o sob tvrdilaĽ že své životní poslání nalezla ve sb ratelství lidové kultury a ve vykládání lidové slovesnosti, kterou ší ila pomocí r zných literárních žánr mezi lid. Zárove se snažila pomáhat lidem v zaostalejších venkovských oblastechĽ a to p edevším ší ením vzd lanosti. Svou celoživotní prací poskytla základy pro mnohá etnografická studia. Ovlivnila také mnoho literárních um lc Ľ kte í se jí a jejím dílem nechali inspirovat, nap íklad spisovatelka Karolina Sv tlá.

Cílem práce je objasnit, jak N mcová nahlížela na r zné oblasti venkovaĽ které ji p i její tvorb inspirovalyĽ a proč tomu tak bylo.

Klíčová slova

Božena N mcovἠvenkovská společnostĽ lidová kulturaĽ etnografické oblastiĽ NáchodskoĽ DomažlickoĽ NymburskoĽ SlovenskoĽ romantismus, realismus, 19. století

Annotation

The bachelor thesis discusses the personality of Božena N mcová with the emphasis on her attitude to the countryside of her time (19^th centuryě. Božena N mcová is one of the most famous figures of the Czech literature, partly because she was inspired by rural environment with rich folk culture. She travelled across Austria-Hungary, which was unusual at that time. Her journeys allowed her to discover and compare the specifics of regional cultural areas. She claimed that she had found her life mission in collecting folk culture and interpreting verbal literature which she spread among people by the means of literal genres.

At the same time, she tried to help people in educationally subnormal areas by propagating education. Her lifelong work provided ground for many ethnographic studies. She also influenced many literature artists who were inspired by her and her writings, for example Karolina Sv tlá. The aim of the thesis is to clarify how N mcová considered various areas of the countryside which inspired her and why.

Key words

Božena N mcová, rural society, folk cultureĽ etnographic regionsĽ NáchodskoĽ Domažlicko, Nymbursko, Slovakia, romanticism, realism, 19th century

7

Obsah

Úvod ... 9

1 Životopis ... 11

1.1 Kdo je rodičem? ... 11

1.2 Narození ... 13

1.3 Školní léta ... 13

1.4 Dospívání ... 14

1.5 Po svatb do roku 1844 ... 15

1.6 Léta 1844 – 1852 ... 16

1.7 Léta 1852 – 1856 ... 21

1.8 Poslední léta života ... 28

2 Kompletní seznam tvorby ... 32

2.1 Národopisné a cestopisné obrázky z Čech ... 35

2.2 Národopisné a cestopisné obrazy ze Slovenska ... 35

3 Vztah k venkovu ... 36

3.1 Náchodsko Ědílo Babičkaě ... 37

3.2 Chodsko (dílo Pohorská vesnice) ... 39

3.2.1 Obrazy z okolí domažlického ... 43

3.3 Nymbursko (dílo Divá Bára) ... 47

8

3.4 Slovensko Ědílo Chýše pod horamiě ... 49

3.4.1 Obrazy ze života slovenského ... 53

4 Obsahy a okolnosti vzniku vybraných d l ... 56

4.1 Babička ĚNáchodskoě ... 57

4.2 Pohorská vesnice (Chodsko) ... 62

4.3 Divá Bára (Nymbursko) ... 64

4.4 Chýše pod horami ĚSlovenskoě ... 65

Záv r ... 68

Seznam zdroj ... 69

9

Úvod

ůčkoliv jsem ned lala žádný výzkum nebo anketuĽ troufám si íciĽ že pokud bych položila jakémukoliv gramotnému občanovi ČR otázku: „Jmenuj jednu českou známou spisovatelku“Ľ drtivá v tšina respondent by odpov d la: „Božena N mcová“. Tato žena dala české literatu e mnoho. Svou tvorbou se vymyká do té doby napsanému a nedá se striktn n kam zaškatulkovat – jako realistkaĽ nebo romantička. Stojí na pomezí d jinných událostí v dob národního obrození i na pomezí literárních sm r . Navíc je její dílo stále hojn čteno, byť není již tak aktuálníĽ což se po tolika letech stane málokterému spisovateli. N mcová se proslavila už za svého života. Krom psaní se výrazn projevovala i politickyĽ kdy zastávala otev en své pevné vlastenecké názory. Jist by ale netušilaĽ že ješt po bezmála dvou set letech bude její Babička v rukou tém každého čtená e už na základní škole.

Proto není divuĽ že již desítky autor zkoumali ji jako osobnost nebo její dílo ze spousty možných úhl pohledu. Nap íklad citový život N mcovéĽ osudy p edobraz postav v jejím díle, styl jejího psaníĽ r zné literární rozbory atd. Rozebrán byl dokonce i život její babičky Marie Magdaleny Čudové – vzor pro postavu babičky v její nejznám jší novele. Byla napsána i kniha Božena N mcová a Slovensko. Kv li všem t mto okolnostem se jeví dost problematické vytyčit siĽ co všechno bude na následujících n kolika desítkách stran obsaženo a pro co už tam naopak není místo. ů p itom nepsat jen jinými slovy toĽ co už bylo ečeno slovy jiného.

V první ad jsem zjistilaĽ že nelze uchopit téma bez tohoĽ aby byl čtená obeznámen s r znými okolnostmi života této známé spisovatelky. ů tím nemyslím sepsání faktických datĽ jako je narození Ěd tíěĽ st hováníĽ úmrtí apod. D ležité pro mne musí být p edevším aspekty ze životaĽ které ovliv ovaly p ímo i nep ímo její tvorbuĽ které nejsou tak všeobecn známé a po nichž se chci pídit hlavn ve svazcích její korespondence.

Dalším cílem bude sestavení komplexní tabulky d l. Nikde jsem úplný seznam nenašla, proto je to pro mne tak trochu výzvaĽ kterou se mi snad poda í zdolat. N mcová totiž nenapsala pouze Babičku a pár dalších prózĽ nýbrž hojn p ispívala do celé ady periodik svými povídkamiĽ básn mi či cestopisnými črtami.

10

Ze zmi ované korespondence chci také vycházet, co se týče poznámek a poznatk o oblastechĽ které procestovala. Ty jsem hned na začátku vymezila čty i. NeĽ že by N mcová b hem života pobývala pouze na čty ech místechĽ nicmén nap íklad pobyt v Liberci se patrn nikterak neodrážel v jejím díle. Budu stav t na t chto poznámkách a eventuáln p ímo na dílechĽ které o daném kraji napsala Ěi s ukázkami). Dále se podle dalších etnografických zdroj chci zmínit o život v 19. století v dané lokalit . Zdrojem by m ly být etnografické encyklopedieĽ knihy p ímo o zmín ných oblastech nebo webové stránky.

Necht la bych ale hloub ji zacházet do jednotlivých dílčích oblastí dané lidové kultury ĚkrojĽ hudbaĽ či dokonce architekturaěĽ vymkla bych se jednak už dosti zadání práce a také by se už rozsahem nejednalo o práci bakalá skou. Čili o život v oblastech nebude psáno nijak detailn ji.

Konečným bodem osnovyĽ který jsem plánovala od začátkuĽ bude ukázka d l – obsahová s okolnostmi, za kterých dílo vzniklo. Nap íklad d j Babičky zná tém každýĽ ovšem ne každý víĽ za jakých okolností byla sepsána a co všechno se v jejích ádcích odráželo.

11

1 Životopis

Práce začíná kapitolami o život Boženy N mcové. Hlavním zdrojem jsou svazky osobní korespondenceĽ díky kterým se jedná o trochu netradiční pojetí. Tato známá spisovatelka má totiž adu životopisc Ľ kte í již probádali její život z nejr zn jších perspektiv.

V částech do tv rčí doby jejího života je čerpáno p edevším z knihy od Heleny Sobkové, která vychází z ady uznávaných autor o N mcové píšících. Dalším podkladem je životopis z pera Ji ího MoravyĽ jakožto nov jší a ne tolik faktografická publikace. Nejproduktivn jší obdobíĽ které nás zárove nejvíc zajímἠjsem rozd lila do dvou kapitol podle tohoĽ jak byla její korespondence vydána.

1.1 Kdo je rodičem?

Informace o narození Barbory Panklové ĚBoženy N mcovéě jsou pro adu historik a spisovatel velmi nejasné. Existuje vícero možnostíĽ kdy a komu se česká spisovatelka skutečn narodila. Komplikace začínají u osobnosti její matky Terezie Panklové. Ta se narodila v Kladsku a do Ratibo ic se p est hovala z Vídn s Janem Panklem v roce 1820 na rozkaz kn žny Zahá ské a jejího t etího muže Karla Rudolfa von der Schulenburg.¹ S sebou si p ivezla i dcerku Barunku. Za byt jim bylo určeno stavení na konci zámeckého parku, tak zvané Staré b lidloĽ které ovšem s tím dnešnímĽ kam umístila N mcová byt BabičkyĽ nemá nic společného.² Terezie si Jana vzala po narození dcerky 7. srpna 1820 v České Skalici. Podle p vodních poznatk se matka Barunky jmenovala Johana Barbora Terezie a narodila se 5. 10. 1Ř05. To by ovšem znamenaloĽ že podle víde ské matriky jí bylo v dob data narození Barunky 5. února 1ŘŇ0 pouhých čtrnáct let. Tento názor zastával p edevším Miloslav NovotnýĽ nejvýrazn jší životopisec N mcové. Byl vyvrácen až v letech 1970 – 1971 díky snaze ůdolfa IrmannaĽ Rudolfa Rejchrta a Karla IrmannaĽ kte í nové názory publikovali v knize Pravda o matce Boženy N mcové.³Díky nov probádaným skutečnostem se ukázalo, že Magdalena Novotná m la dcery dv – Johanu Barboru Terezii a Marii Magdalenu Terezii, která se narodila 8. 11. 1797. Práv ta by m la být biologickou matkou

1 SOBKOVÁ, Helena. Tajemství Barunky Panklové: Portrét Boženy N mcové. Tajemství B. Panklové. 4. vyd.

Praha: Mladá fronta, 1997, s. 15. ISBN 80-204-0666-2. Dále jen SOBKOVÁ: Tajemství Barunky Panklové nebo SOBKOVÁ: Portrét Boženy N mcové.

2MORůVůĽ Ji í. N kdejší Betty. 1. vyd. Ostrava: SfingaĽ 1řř5Ľ s. 14. ISBN Ř0-7188-015-9. Dále jen:

MORůVů: N kdejší Betty.

3 SOBKOVÁ: Tajemství Barunky Panklové, s. 16.

12

Barunky Panklové. V dob jejího narození jí tudíž bylo odpovídajících 23 let. Chyba ve jmén vyplývala ze zápisu v matrice o Janu Panklovi. Kdo jej tam však dopsal a pročĽ není známo. Teta N mcovéĽ JohanaĽ však také sloužila v ratibo ickém zámku a práv k ní se p est hovala její matka Magdalena Novotná Ěrozená ČudováěĽ což je známá vzorová postava v díle Babička.

V roce 1řŇ0 se objevuje ješt myšlenkaĽ že N mcová je nemanželskou dcerou vévodkyn Kate iny Zahá ské. Tuto informaci nalezneme v knize Ratibo ická idyla od Karla Pleskače. N mcová prý byla vévodkyni velmi podobná a také znateln inteligentn jší než její sourozenci. Navíc byla ve Vídni k t ná nedaleko místa, kde k tili d ti z nalezince poblíž.

Tvrzení bylo zpochybn no Miloslavem NovotnýmĽ který mimo jiné uvádíĽ že „osobnost, jež by neměla aspoň po jednom z rodičů krev českou, nemohla by se nikdy, žádným školením a vcítěním, stát – Boženou Němcovou.“⁴ Jenže tento fakt je velmi vratkýĽ neboť vyzrávání člov ka je ovlivn no p edevším výchovouĽ ne biologickým p vodem. Není to ale jediný podn t. Zdá seĽ že výchova v Chvalkovicích Ěviz nížeě je také z popudu vévodkyn Kate inyĽ navíc jsou doklady o tomĽ že si nárokovala vyplacení lék Ľ když malá Barunka byla nemocná.

ů pro brzké vdavky Barunky pak byly podle všeho d vody také v tomĽ že stárnoucí vévodkyn patrn necht la dát dívce nic do výbavyĽ v což ale matka doufala.⁵ Jisté jeĽ že vévodkyn Zahá ská milovala d ti a konkrétn k Barunce tíhla. Vztah obou žen nebyl náhodný a mohl mít hlubší p íčiny.

Do t etice se musím zmínit o Dorothee Zahá skéĽ provdané Périgordové- Talleyrandové. Byla to mladší sestra Kate iny a matka hypoteticky pravd podobn jší než ona.

Dorothea čekala v roce 1Ř16 nemanželské dít Ľ které pak dostala „na starosti“ Kate inaĽ aby se zametly stopy. Krom ady nezpochybnitelných vodítekĽ které Sobková popisuje ve své knizeĽ byla N mcová Dorothee fyzicky podobná Ějak jsem shledala i na otišt ných malbách), taktéž literárn nadanἠs podobnými zájmy. K estní záznamy nebylo t žké v té dob zfalšovat. Zatím však nebyl nalezen dokumentĽ který by úvahy o matce z rodu Zahá ských potvrzoval.⁶

4SOBKOVÁ: Tajemství Barunky Panklové, s. 19.

5MORůVů: N kdejší BettyĽ s. Ň0.

6 SOBKOVÁ: Tajemství Barunky Panklové, s. 87-88.

13

Nevíme, co p esn N mcová o svém p vodu v d laĽ ale jisté jeĽ že poznatky o své minulosti často promítala do svých d lĽ nejen do Babičky. Motivy z osobního života jsou zjevné také v ad dalších d lĽ i t ch nedokončenýchĽ jako byl román Neurozený.

1.2 Narození

Podle zápisu z Vídn na fa e kostela Nejsv t jší trojice se Božena N mcová narodila 4. února 1ŘŇ0. Pok t na podle zvyklostí m la být den nato. Kv li rozpor m o možné manipulaci s k estním listem N mcové došlo v roce 1984 k novému p ezkoumání. Na fa e ve Vídni-Alservorstadtu se nachází dv matriky – prvopis a jej dopl ující druhopis.

Z druhopisu se dozvídámeĽ že Barunka byla legitimována s atkem uzav eným až 7. srpna 1820 ve farním kostele v České skalici. Zápis provád l kn z P. Herrmann PraxmarerĽ kmotrou byla hostinskἠu níž Terezie sloužilaĽ Barbara Hauptmann. Zajímavé jeĽ že se k estním zápisem rodina Panklova ne ídilaĽ po dobu její výchovy ji vydávali za starší, a to i po obdržení list víde ské matriky v roce 1831.⁷ Po celou dobu vzd lávání se uvádí rok narození 1817. Toto datum narození se jeví jako nejvíce pravd podobné. Sama totiž reflektuje odezvyĽ které vyšly po vydání Tajemství Barunky Panklové jako samostatné knihy v roce 1992. Zatímco nap íklad Josef Polák ve svém díle D tství a mládí Boženy N mcové trvá na tomĽ že se Barunka narodila roku 1ŘŇ0, a pouze p ipouští falzaĽ Sobková toto argumenty p esv dčiv vyvrací.⁸ Za jediné možné datum narození pokládá 4. únor 1ŘŇ0 také historik a politik Zden k Nejedlý.⁹ V nejnov jší publikaci Jaroslava Š ly z roku 2009 je uvedeno datum 2. 5. 1818.¹⁰

1.3 Školní léta

Podle životopisc Boženy N mcové navšt vovala Barunka školu od svých 4 let pravideln Ľ p esn ji mezi lety 1ŘŇ4 do roku 1Řň0. Ješt p ed školní docházkou ji pravd podobn základ m školní výuky učil zahradník Karel BinderĽ žijící v chalup p i okraji zámeckého parku v Ratibo icích. Radostné vzpomínky z tohoto období promítla N mcová

7 SOBKOVÁ: Tajemství Barunky Panklové, s. 27.

8Tamtéž, s. 124.

9 NEJEDLÝĽ Zden k. Božena N mcová. 7. vyd. V SNKLHU, 1. vyd. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury a um níĽ 1ř61Ľ s. Ň4. Dále jen: NEJEDLÝ: Božena N mcová.

10Š LůĽ Jaroslav. Sen o ratibo ickém d tství: osudy p edobraz postav z Babičky Boženy N mcové. Liberec:

Bor, 2009, s. 69. Balbín. ISBN 978-80-86807-67-6. Dále jen: Š Lů: Sen o ratibo ickém d tství.

14

do povídky Pan učitel. Ohledn školní docházky vzniká k mnoha rozpor mĽ ale podle pr zkumu školních knih, které se nachází v Muzeu Boženy N mcové v České SkaliciĽ vyplývἠže Barunka zde byla evidována až od školního roku 1ŘŇ6/Ň7.Do školy docházela 5 km z chalupy č. 6 pod zámeckým parkem v Ratibo icích. P edtím od roku 1824 ale již podstoupila určitou domácí pr pravu – učitelský mládenec ůugust Purm docházel k Panklovým dva roky vyučovat.¹¹ Toto odpovídá spekulacímĽ že Barunka se narodila již d íve než v roce 1ŘŇ0. Podle poznámek Karla Pleskače vypadala již i ve škole vysp lejší než ostatní d ti a také už více um la. Byl by to také d vodĽ proč se Barunka vzd lávala už od roku 1824. Jinak to bylo veselé, temperamentní dít , i když trochu tvrdohlavé a neposlušné. Siln citlivé a vnímavé k okolí. Ke spolužák m byla laskavἠvelmi up ímná. M la nedostatek vnit ní ctižádostiĽ pokud šlo o n coĽ do čeho nebyla sama p ímo zapálená. Ohledn víry m la pravd podobn jakousi svou logiku. Nechyb la jí velká p edstavivostĽ schopnost p enášet se do vybájeného sv taĽ která ji provázela celým životem. Pomáhalo jí to p eklenout i nelehké časy v život a napsat spoustu kvalitních d l. T eba v dopise sest e ůdéle v roce 1Ř56 píše:

„Nikdo z vás nevidí Ratibo ice tak krásnými jako já. Vy vidíte v nich jen prózu skutečnosti, mně zůstaly rájem!“¹²

1.4 Dospívání

Po vychození triviální školy v České Skalici p išla Barunka v roce 1830 na vychování do zámku v Chvalkovicích, aby se dále vzd lávalaĽ mimo jiné i panským mrav m.

Ve Chvalkovicích v rodin správce ůugustina Hocha se mluvilo výhradn n mecky. Hoch byl správcem zam stnaným u rodiny Zahá ských. V ned li Barunka docházela na opakovací hodiny do České Skalice. Jinak se učila n meckyĽ na klavír a ručním pracím. Četla spousty knih, které jí Hoch vybíralĽ což nebyly žádné brakyĽ ale p edevším díla klasické sv tové literatury. Slečna BettyĽ jak se jí začalo íkatĽ popletla hlavu n kolika zdejším muž mĽ možná proto se také po t ech letech vrátila do Ratibo ic a v Chvalkovicích ji vyst ídal její nejstarší bratr.¹³

11 SOBKOVÁ: Tajemství Barunky Panklové, s. 30-31.

12SOBKOVÁ: Portrét Boženy N mcovéĽ s. 151.

13 MORůVů: N kdejší BettyĽ s. 1ř.

15

Poznámky z této doby i od ní samé op t sm ují k roku narození 1Ř17Ľ nap íklad: „Tu dobu, nebylo mi ještě t inácte let, p išla jsem do Chvalkovic“ nebo „Tenkrát bylo mu asi sedmnáct let … avšak když se pravilo, že je do mne zamilován, tu jsem se rozmrzela a bylo po kamarádství.“¹⁴ Tedy sama se uvád la starší a 17letý hoch by se t žko zamiloval do 10leté holčičky. Stačí se zamyslet i nad dílem Babička. P i p íjezdu babičky na začátku díla N mcová sebe udává jako d včátko starší než je její bratr JanĽ narozený v roce 1ŘŇ1. Sv j pravd podobn nesprávný údaj o datu narození však Panklová definitivn potvrdila p i svatb s Josefem N mcemĽ kdy p edložila opis k estního záznamu z února 1ŘŇ0 a uvedla se tak o t i roky starší. Ke konkrétn jšímu stanovisku nedosp l podle Sobkové ve své publikaci Zahrada života paní Betty Ěpozd ji Boženy N.ě ani Miloslav IvanovĽ další autor o N mcové píšící. Jako roky narození p ipouští léta 1817–1820.¹⁵

1.5 Po svatbě do roku 1844

Matka zrající dce iĽ za kterou se leckterý mužský otáčelĽ pochopiteln cht la najít co nejrychleji vhodného ženicha. Vybrala Josefa N mceĽ finančního ú edníka z Červeného Kostelce, o kterém se doslechla náhodou od myslivce pohraniční stráže. Barunka se vzpírala, ale matčin v li se nakonec podvolila a začaly námluvy. Z t ch si nejd ív nic ned lalaĽ údajn i flirtovala s d stojníkyĽ vracela N mcovi dárky a zesm š ovala ho.¹⁶ P ece se ale stala 1Ň. zá í 1Řň7 v kostele Nanebevzetí Panny Marie v České Skalici paní N mcovou.¹⁷ Novomanželé si pronajali pokoj s p edsíní v Červeném Kostelci. Pobyt zde ji inspiroval k sepsání povídky Chudí lidé. ůni ne po roce se st hovali manželé do Josefova. Tam se narodil 6. srpna 1ŘňŘ nejstarší syn Hynek. Již v zá í dalšího roku se st hovali do LitomyšleĽ kde se 16. íjna narodil další syn Karel. N mcovi m li nedostatek pen zĽ starostiĽ manželství nebylo šťastnéĽ což shledávalo i okolíĽ nap íklad služebná. Roku 1Ř40 se rodina st hovala do Polné. Tam p išla na sv t jediná dcera TheodoraĽ a to 1ř. června. V témže roce umírá Magdaléna Novotnἠbabička N mcové. V roce 1Ř4Ň se již s d tmi HynkemĽ Karlem a Theodorou p est hovali do Prahy. Pak se narodil poslední syn, Jaroslav, a to Ň. íjna 1Ř4Ň.¹⁸ Od této doby se datují vleklé zdravotní obtíže N mcové. V Praze se N mcová začala

14 SOBKOVÁ: Tajemství Barunky Panklové, s. 37 a 39.

15 Tamt鞼 s. 115.

16 MORůVů: N kdejší BettyĽ s. Ňň.

17SOBKOVÁ: Portrét Boženy N mcovéĽ s. 15ň.

18 N MCOVÁ: Korespondence II.Ľ s. 5ň1-532.

16

seznamovat s pražskou inteligencí a emancipovanými ženami. Na plese v Žofín poprvé zatoužilaĽ aby i její básn byly publikovány. Zárove svou osobností vzbudila velkou pozornost, jak vzhledem, tak projevem a vystupováním. Zakrátko p išlo první zamilování – do medika a básníka Václava Bolemíra Nebeského. Inspiroval ji k napsání první básn Ženám českýmĽ zn jící ryze vlastenecky.¹⁹ Poprvé se také pod báse podepsala um leckým jménem jako Božena N mcová. Milenci se po lét rozešliĽ pro N mcovou to byla velká ztrátaĽ dokonce se rozstonala. Ošet oval ji léka Radomil ČejkaĽ který se v ní snažil vzbudit znovu chuť do života. Čejka byl v bec první mužĽ který ji upoutalĽ ješt p ed Nebeským – cítila k n mu úctu a vd k.²⁰

1.6 Léta 1844 – 1852

Rokem 1Ř44 začíná první vydaný svazek korespondence a N mcová se stává literárn činnou (pomineme-li prvotiny z roku 1843). Začátkem roku 1Ř44 se začala N mcová op t začle ovat do společnosti. Chodila do divadla, stýkala se s významnými osobnostmi.

N mcovi imponovaloĽ že má tak krásnou a inteligentní ženuĽ brzy ale začal cítitĽ že mu p er stá p es hlavu. Blízkou se N mcové z žen stala obzvlášt ůntonie Reissovἠprovdaná Čelakovskἠznámá pod literárním pseudonymem Bohuslava Rajská. M la dv sestryĽ jedna z nichĽ LotynkaĽ si vzala léka e Václava Sta ka. V jeho dom se pak scházela emancipovaná společnost pražských žen. Radil jim léka Karel Slavoj ůmerlingĽ snažící se o všeobecnou vzd lanost na evropské úrovni. Budoval školu pro dívky nazvanou Budeč. I Reissová rok vedla soukromou školu pro dívky. N mcová se cht la uplatnit v této společnosti, napsala n kolik dalších básní a poté se již začala v novat próze. Inspirovala ji návšt va rodič v Ratibo icích v roce 1844 a sepsala povídky z Náchodska – Silný CtiborĽ Dev t k íž a Rousín. Ve společnosti intelektuál N mcová rostla. Vedla debaty na úrovniĽ toužila cestovatĽ poznávat folklorĽ etnografiiĽ botaniku aj. a dopl ovat si mezery ve vzd lání. Prožila n kolik citových vzplanutíĽ které však než ve fyzické p itažlivostiĽ začínaly na duchovním sp ízn ní.

To ve svém muži nenašla. Jejími láskami byl zmín ný NebeskýĽ profesor HelceletĽ MUDr.

Dušan Lambl a MUDr. Hanuš Jurenka.²¹Žádná jí ale p íliš dlouho nevydržela.

19 SOBKOVÁ: Portrét Boženy N mcovéĽ s. 16Ň-163.

20NEJEDLÝ: Božena N mcovἠs. 47.

21 SOBKOVÁ: Portrét Boženy N mcovéĽ s. 16Ř.

17

22 N mcová Čelakovskou v kv tnu 1Ř45 informovala, že se z Prahy bude st hovat do Nepomuk pod Zelenou horou. V Praze žila od roku 1842 v dom Na Po íčí. Odtamtud ale odešli po p eložení manžela Ň0. zá í 1Ř45 do Domažlic; byl povýšen. N mcová zasílala Čelakovské části Národních báchorek a pov stí; ty vycházely v letech 1845-47 u nakladatele Pospíšila v sedmi svazcích. První díl byl s vytišt ným v nováním práv Čelakovské. Poté intenzitní dopisování s ní postupn upadalo Ězem ela pak roku 1852 na tuberkulózu). N mcová se plánovala angažovat ve vydávání ůlmanachuĽ ale byla patrn nespokojena s úrovní podaných p ísp vk a s chováním potenciálních p isp vatelekĽ které na ni zase pohlížely jako na povýšenou; ze spolupráce sešlo.²³ V červnu 1Ř45 byla N mcová Tylem p ivítána v Kv tech na poli krásné prózy. Názory na její tvorbu byly ale rozporuplné. Tyl vid l N mcové p ínos p edevším v noveleĽ zatímco K. H. Borovský zd raz ovalĽ že národ více pot ebuje poeziiĽ či ať nadále píše pohádkyĽ nejlépe pro d ti.²⁴

O samotném pobytu na Domažlicku nalezneme více v kapitole Chodsko. Nicmén samotné Domažlice se jí nezdály nikterak p knéĽ vadili jí „zpanšt lí hejskové a fifleny“Ľ kte í si hráli na honoraci.²⁵ Léto 1Ř46 strávila N mcová ve Františkových lázníchĽ o čemž napsala také cestopisné dílko. St žuje si na blíže nespecifikované obtíže a trápí se zjevn i po duševní stránce, m žeme se domnívatĽ že trp la dokonce depresemi. Manžel se dozv d l o dalším p eložení. Možná kv li styk m se sedláky a kv li osv tové a literární činnosti své manželky.²⁶ Od venkovského lidu nasbírala mezitím už dosti báchorek.

Od podzimu 1Ř47 N mcová pobývá s rodinou ve VšerubechĽ n mecky NeumarkuĽ což je m sto zhruba 15 km od Domažlic p i bavorských hranicích.

22 Zdroj: Novinky.cz: Lenka Bobíková: Josef N mec – milující manžel i nebezpečný tyran slavné ženy.

23 N MCOVÁ: Korespondence I.Ľ s. ŇŘ7.

24 Tamt鞼 s. ŇŘř.

25MORůVů: N kdejší BettyĽ s. 4Ň.

26 N MCOVÁ: Korespondence I.Ľ s. 4ř.

Obrázek 1: Nejznámější portrét Němcové z roku 1845 od J. V. Hellicha

18

Započal revoluční rok 1Ř4Ř. Sestra N mcové Marie provdaná za Francouze Jacquese Micheneta odjela do Francie, bratr Jan Pankl se vydal sloužit toho roku jako voják v Itálii, od té doby po n m nebylo už stopy. N mcová se zajímá samoz ejm i o d ležité politické d ní toho roku – o zvolení Svatováclavského výboru a formování základních požadavk revoluce: vytvo ení státoprávního celku zemí Koruny českéĽ rovnoprávnost Čech a N mc Ľ všeobecný výkup roboty a zrušení poddanstvíĽ zavedení obecní samosprávyĽ svoboda tiskuĽ shromaž ováníĽ náboženského vyznání atd. Píše: „Stolce královské se bo í a koruny se králům na hlavách t esou““jestli nepadne těm flegmatickým Němcům take nějaká regulace – jak zdejší čeští sedláci revoluci jmenují, - tedy kdo bude první na vidlice napichnut, než Štockbeimove [Češi jako poleno] neboť nás mají v žaludku, zrovna jako my je.“²⁷ Do Včely napsala N mcová článek Selská politika o ned v e sedlák ke konstituci.

Pospíšila v dopise nabádἠaby každá obec mohla mít výtisk časopisu Pražský poselĽ který vedl J. K. Tyl a vycházel každý týden od dubna 1848.²⁸ Na úv r žádala o knihyĽ které pak p jčovala lidem; Pospíšil na ní pak po léta vymáhal peníze. Bylo pro ni d ležitéĽ aby každý občan m l možnost dozv d t se o politickém d ní. D v ovala pouze selskému liduĽ necht la, aby se zklamala d v ra v české politiky. V té dob císa svým Kabinetním listem uznává zásadu jazykové rovnoprávnosti ve státní správ a školství a slibuje rozší ení zemského sn mu. Svatováclavský výbor prom nil na Národní a stal se reprezentantem liberálního a konzervativního k ídla revoluce. V dubnu byla vydána Pillersdorfova oktrojovaná ústava, první moderní ústava svého typuĽ která d lí státní moc na t i složky. Nevstoupila však nikdy v platnost. Konaly se také volby do frankfurtského parlamentuĽ za český sn m kandidoval také Josef N mec na místo poslance, ale nebyl zvolen. Ohledn politiky si dále cenila tohoĽ čeho čeští poslanci v červenci 1Ř4Ř po bojích v pražských ulicích dosáhli na íšském sn mu – totiž zastavení činnosti vyšet ovací komiseĽ která hledala p vodce „spiknutí“ a zavedení češtiny jako vyučovacího jazyka do gymnázií na českých územích. 6. íjna 1Ř4Ř ve Vídni vypukla otev ená revoluce na protest proti odjezdu vojenského pluku proti vzbou eným UhrámĽ následkem čehož ň6 českých poslanc opustilo parlament ve Vídni. Do konce m síce byla však revoluce potlačena.²⁹

27 MORůVů: N kdejší BettyĽ s. 4Ř.

28N MCOVÁ: Korespondence I.Ľ s. ň07.

29 Tamt鞼 s. 104.

19

Počátkem července 1Ř4Ř se po p eložení Josefa N mce rodina st huje ze Všerub do Nymburka. Sám si podal žádostĽ politicky byl v oblasti „neúnosný“Ľ pomýšlel ale na Litom ice. Božen Sta kovéĽ dce i Karoliny Sta kové, v lednu 1849 si N mcová st žuje na zdravotní potížeĽ prý od krve. V Nymburce se jí pranic nelíbí Ěvíce se dočteme v kapitole o Nymbursku). Ráda by se dostala s rodinou jinam a p imlouvá se u význačných p átel za manželovo p esazení. Chce to hlavn kv li d tem; syn je od podzimu u pana profesora ŠumavskéhoĽ chodí do české hlavní školy do BudčeĽ dcera Theodora má kostní tuberkulózu a skrofulózuĽ což je onemocn ní krčních uzlin v d sledku tuberkulózy. V korespondenci se ale už nezmi uje o roztržkách s místnímiĽ kdy vzbudila žárlivost a opovržení u místních dámičekĽ zatímco na muže se objevovaly stížnosti – prý byl rebelantĽ nadával a císa e cht l by ob sit.³⁰

V únoru 1850 se rodina N mcových po op tovném p emíst ní Josefa N mce st huje do Liberce. Tento pobyt nijak literární tvorbu Boženy nepoznamenal. Janu DlabačoviĽ v kv tnu 1Ř50 píše o t žké nemoci svého otceĽ kterého navštívila v dubnu. Dlabač je léka Ľ p ítel N mcových z Nymburka. N mcovi mají nyní p kný byt ve čtvrti KristiánovĽ ale vysoký nájem. D ti do školy neposílajíĽ učí je doma český učitel; jen dcera Dora se chodí učit hrát na fortepiano. Protože jsou zdejší reálky pod vlivem církveĽ nechají syna Hynka rad ji v PrazeĽ aby ho pak snáze p ijali k technickému učení. N mcovi nemají v Liberci prakticky žádný společenský život. Mluví se sice dost českyĽ ale hlavn d lníciĽ emeslníci a služky.

Češi v Liberci pro N mce pracují; nechají si podle N mcové všechno líbitĽ „co N mecĽ to pán“Ľ ale p eci na n N mci nadávají.³¹ Ráda by napsala o zdejším živobytí, ale bojí se hrubých N mc po p edchozí negativní zkušenosti v Domažlicích. Zdá se jí v Liberci tuze drahoĽ ale jinak se jim žije spokojen . Chodí pouze na procházky; velmi se jí líbí místní krajina. Píše o smrti otce v červnu a také o svých nemocechĽ tentokrát m la zán t močového m chý e Ěpro zajímavost – léčený pijavicemiě.

„4. íjna 1Ř50 byl Němec povýšen na komisa e první t ídy v Uhrách s ročním platem 600 zlatých a p íplatky, čehož by v Čechách dosáhl teprve za pár let.“³²Jako místo určení mu byl dán Eger v komitátu HevesĽ což odmítl. N mcová cituje posudek od nad ízenýchĽ který je veskrze dobrý, jen je mu vytýkána p ílišná nacionální tendenceĽ že se stará o v ciĽ do kterých

30 MORůVů: N kdejší BettyĽ s. 56.

31N MCOVÁ: Korespondence I.Ľ s. 14ř.

32 MORůVů: N kdejší BettyĽ s. 61.

20

by člov ku v jeho postavení nem lo nic být. Poté byl tedy p eložen do Miškovce na SlovenskuĽ kam nastoupil počátkem roku 1Ř51 a vedl VI. sekci finanční stráže.³³ Sv t tam se mu zdál odlišnýĽ než znal; lid shledával podivným a bylo tam draho. V ú ad byly zmatky.

Co se týče ma arské kulturyĽ tém na žádnou nenarazil. Krom pár sedlák všichni hovo ili n mecky. Scházel mu informační p ehledĽ nebyly k dostání žádné noviny. Ma a i podle n j

„moc žerou a náramně chlastají“.³⁴P i jednání se setkával i se Slováky a to je mu velmi milé, protože mu p ipomínali Chody – Buláky. N mcová se s mužem loučila chladn Ľ pronajala si p ed Vánocemi 1Ř50 dvoupokojový byt na Ko ském trhuĽ dnešním Václavském nám stí a byla rádaĽ že je volná. P estože v d laĽ že finanční situace bude kritická.³⁵

Na ja e 1851 N mcová poznává Jana HelceletaĽ do kterého se zamiluje. Helcelet byl léka Ľ profesor v Brn . Podle všeho se N mcová a Helcelet sblížili již p i svém prvním setkání – „hodlám tě zase tak s dobrým svědomím zulíbati jako v onu slavíkovou noc a víc…“³⁶ Prý vyčítal N mcovéĽ proč setrvává v manželstvíĽ které ji jen omezuje. Prvn se sešli v dubnu, když jela N mcová navštívit manžela do Miškovce. Podnikla tak svou první cestu do Uher, jak je zobrazeno na p iložené mapce na konci práce. Již na této cest si bedliv d lala poznámky a procestovala kus krajiny.³⁷ P i cest zpátky se zastavila ve Vídni u zmín ného ŠemberyĽ aby se p imluvila za manželovo p eložení na Slovensko. Návšt va je p erušena zprávou o onemocn ní syna Jaroslava tyfem. Ten se pozd ji zotavuje, ale nemocná je pro zm nu dcera Dora.

Románek Helceleta s N mcovou byl na svém vrcholu v lét 1Ř51Ľ ačkoliv každý z nich vztah vnímal trochu jinak ĚHelceletovi šlo hlavn o fyzickou láskuě. Manžel Josef N mec byl v srpnu p eložen do Balašských armot na Slovensku. D ti Jaroslava a Doru chce N mcová poslat do školy po prázdnináchĽ starší Hynek absolvoval první ročník reálky s výbornými výsledky.

V zá í 1851 N mcová odjela i s d tmi na tém t i týdny za p ítelem Františkem Matoušem Klácelem do Hory Matky Boží u České T ebové. Klácel byl velmi blízký p ítelĽ

33N MCOVÁ: Korespondence I.Ľ s. ňŇŘ.

34 Tamt鞼 s. 167.

35 MORůVů: N kdejší BettyĽ s. 61.

36N MCOVÁ: Korespondence I.Ľ s. 1Řň.

37 MORůVů: N kdejší BettyĽ s. 65.

21

básníkĽ noviná a filosof. O Vánocích N mcovou navštívil manžel. Z veškeré jejich komunikace byla cítit vzájemná loajalita a podporaĽ čili manželství fungovalo formáln nejspíš celkem dob eĽ byť v dosavadní korespondenci chybí dopisy od N mcové muži. P ijel do Prahy na Vánoce 1851 a došlo k roztržceĽ neboť objevil jeden z milostných dopis .³⁸

1.7 Léta 1852 – 1856

Padesátá léta 1ř. století byla dobou velkých zm n. Rakouská vláda pod vedení Felixe Schwarzenberga se snažila o jakousi kontrolovanou modernizaci. Podporovala podnikání, stavbu nových komunikacíĽ na druhou stranu posilovala státní kontrolní aparátĽ který siln oklešťoval občanská a konstituční práva. Na soupise politicky podez elých osob se ocitla krom ady významných českých jmen jako Palacký nebo Rieger také Božena N mcová a její manžel. Paradoxn díky pot eb v tšího byrokratického aparátu práv N mec usiloval jako ada jiných po více než dvacetileté služb u finanční správy o kariérní postup.³⁹ Ú edníci na jeho míst se samoz ejm nesm li projevovat ničímĽ co by odporovalo slušnosti a váženosti dané funkce. ůni v osobním život . Podle toho byla o nich vedena tak zvaná tajná kvalifikaceĽ na které záviselo další pracovní p sobení. Jako prost edek separace ú edník od ostatního obyvatelstva m lo sloužit jejich neustálé p emísťováníĽ jako tomu bylo i v p ípad Josefa N mce.

Josef N mec byl z profesního hlediska chválen jako výkonný a p ísný. Vzhledem ke své funkci nesm l pochopiteln vykonávat žádnou ve ejnou aktivitu ve prosp ch národaĽ ke kterému se hlásil. Na vlastní žádost Ěviz výšeě odjel roku 1Ř51 do UherĽ kde byl nov z izován systém finanční stráže. Na území Slovenska vzniklo nov 17 nových žup. Koncem roku 1Ř5Ň byl jmenován vrchním komisa em finanční stráže v Balašských armotáchĽ takže se m l v Uhrách usídlit a N mcová s d tmi se m la z Prahy st hovat za nímĽ což by ud lala jen velmi nerada.

V b eznu 1Ř5Ň napsal Helcelet N mcové dopisĽ ve kterém sd lujeĽ že se rozhodl ukončit mezi nimi cokoliv víc než p átelství.⁴⁰ Nejčast jšími korespondenty se stala rodina

38 MORůVů: N kdejší BettyĽ s. 6ř.

39 N MCOVÁĽ Božena a Robert ůDůM. Korespondence II. Praha: Lidové noviny, 2004, s. 10. ISBN 80-7106- 697-4. Dále jen: N MCOVÁ: Korespondence II.

40 N MCOVÁ: Korespondence I.Ľ s. ŇŇř.

22

RottovaĽ hlavn sestry Žofie a Johana. Mladší sestra Johana se provdala jako Mužáková.

Proslavila se jako spisovatelka pod pseudonymem Karolina Sv tlá. Blízké p átelství s rodinou Rottových skončilo roztržkou v roce 1855.⁴¹

Na obzoru se pomalu objevil nový mužĽ a to v souvislosti se zdravotními obtížemi – mladý léka Vilém Dušan LamblĽ kterého poslal Čejka. V srpnu 1852 odjela N mcová s celou rodinou včetn psa Vidáka za manželem do armotĽ vrátila se až v íjnu – toto je tedy její druhá cesta „za hranice“Ľ která je jí pozd ji i inspirací. Da í se jí tam podle dopis dob eĽ zdejší pov t í i strava jí sv dčíĽ nemarodíĽ dop ává si i láze ské koupele. Více v kapitole o Slovensku.

Doma v Praze k ní však poté promluvil stárnoucí Čejka památná slova: „Jak dlouho Božena Němcová v české literatu e již působí? Nemýlím-li se, zajisté celé desítiletí, ne-li více, a dosud kde nic tu nic. Kdy se konečně vzdáte té své manie popisovati, jaké mají tam mašle a tu lemy u sukně?  Nejvyšší čas, abyste se dala do po ádné práce a sběratelský svůj úkol postoupila lidem, kte í jiného a lepšího nedokážou.“⁴² N mcová si uv domilaĽ že v Praze p elom ve tvorb nenastane a pomalu se začala balit. 9. 5. 1Ř5ň odjela N mcová s dcerou Theodorou, synem Jaroslavem a služkou Marií Votovou za manželem do Balašských armot.

Synové Hynek a Karel z stali u Josefa Franty Šumavského. Trápila ji nešťastná láska k Vilému Dušanu Lamblovi. Její jedinou út chou jsou d ti. „…a nebudu nikdy a nikde šťastná, tak málo zde jako kde jinde! Láska k dětem je mé jediné štěstí…“.⁴³ Syn Jaroslav se tou dobou zotavoval z tyfuĽ u Hynka se začala ale projevovat tuberkulózaĽ což zatím netušiliĽ a dcera Theodora trp la skrofulózouĽ m la napadeny lymfatické žlázy a uzliny na krku bakteriemi tuberkulózy. Vznikají kv li tomu abscesyĽ dutiny napln né hnisem ohraničené zán tlivou tkání.⁴⁴

S bydlením byla nespokojenἠjenže p edem nedala mužovi v d tĽ že p ijede, a tak vlastní byt z ejm mít jen tak mít nemohlaĽ protože tam bylo tuze draho. Nakonec se však zada ilo. Hned začala p stovat všelijakou zeleninu. V dopisech popisovala místní obyčeje a

41 N MCOVÁ: Korespondence I., s. 382 a 384.

42 MORůVů: N kdejší BettyĽ s. 7ň.

43N MCOVÁ: Korespondence II.Ľ s. ňŇ.

44 Tamt鞼 s. ňŘ4.

23

st žovala si na v čné bolestiĽ které p etrvávaly již od narození posledního syna Jaroslava v roce 1842.

Na Josefa N mce p išlo udáníĽ ve kterém stáloĽ jak nesnáší N mce. Odmítali se ženou posílat d ti do n mecké školy a založili protin mecké spolky Besedu a Svornost.

V Domažlicích bylo sepsáno na Ň4 sv deckých výpov díĽ které N mcovi jen p it žovali; proti stála argumentace místních. 2. 6. 1Ř5ň na základ udání pro politické pletichy v letech 1848–1Ř4ř byl N mec suspendován. Vedl prý velezrádné eči a byl zu ivým Čechem s republikánským smýšlením. Byl mu pozastaven plat, dostával pouze jeho t etinuĽ tak zvanou alimentaci. To byla velmi tvrdá rána, neboť to ročn znamenalo Ň60 zlatýchĽ a jen na syny do Prahy m síčn posílali ň0 zlatých.⁴⁵ Z armot se N mec nesm l vzdálit a bylo proti n mu zahájeno soudní vyšet ování.⁴⁶

Prahou se začaly ší it klepy v souvislosti s N mcovými. Ji to trápilo a rozčilovalo;

sv ovala se Mužákové. Z dopis od syn a Lambla z Prahy se opožd n dozv d la o zhoršujícím se stavu syna HynkaĽ který se z kašle již nezotavilĽ a propukla u n ho tuberkulóza. 17. íjna p ijela N mcová do Prahy. Hynek byl na tom již velmi špatn a zem el o dva dny pozd ji. Poh bili ho na Olšanských h bitovech. Pro matku to byla samoz ejm rána nejbolestn jší. Jak píše autorka p edmluvy druhého svazku korespondence – „…její děti pro ni vždy p edstavovaly, i ve svízelných, trudných a témě beznadějných letech, p edevším silnou kotvu, pro ně žila a pracovala s nadějí, že je postaví do života a že se na nich dožije radosti.“⁴⁷ Velmi se rozstonal také Jaroslav. Uzdravil se z tyfu a záhy také dostal tuberkulózu, ze které se ale našt stí oproti jeho bratrovi uzdravil.

Vyšet ování muže pokračovaloĽ na rodinu N mcových se vyptávali prakticky na všech místech jejich pobytu. N mcová si st žovala na jejich situaci; bydlela nyní v Praze s d tmi ve vlhkém byt v Žitnobranské Ědnes Ječnéě ulici a bez pen z za drahých životních náklad v Praze. Nem la ani na základní potraviny.⁴⁸ Peníze jí n kolikrát p jčoval také Jan Evangelista Purkyn . Byla opravdu v neut šené situaci. V této dob se ale vzhledem k událostem zlepšil chladnoucí vztah manžel . N mcová povzbuzovala svého manžela

45 MORAVA: N kdejší BettyĽ s. ŘŇ.

46 N MCOVÁ: Korespondence II.Ľ s. ňŘ7.

47Tamtéž.Ľ s. 16.

48 Tamt鞼 s. 60-61.

24

v dopisechĽ snažila se ho p ivést na jiné myšlenky. On byl k ní zase velmi vnímavý, dovedl ji ocenit. Nezapomínal na práci své ženy a snažil se ji zajistitĽ p estože sám trp l nedostatkem financí a výčitkami. Tato situace však nem la nekonečného trvání.

P es zákaz opoušt ní armot se Josef N mec vydal s p ítelem Josefem Da kem do Bánské Byst ice. Obchodn Ľ protože Dan k podnikal v pivovarnictví a poblíž armot cht l koupit usedlost. Byli ale bez pasu zadrženi jako politicky podez elí a uv zn ni na n kolik dní.

Poté byla u N mce provedena v armotech domovní prohlídkaĽ p i níž ale nic vyložen protirakouského nenašli.

V této dob již píše N mcová BabičkuĽ kterou dokončila v červenci 1Ř54. „Napsala jsem povídku delší, ale kněhkupci krčí ramenoma, že jsou špatné časy, malý odbyt kněh a že by mi nap ed nemohli nic dát.“⁴⁹ Hledá prakticky jakoukoliv možnostĽ jak si p ivyd latĽ ale nezam stnaných žen je mnoho. Jednu chvíli d lala společnici dám v blázinci. Spousta p átel se k ní otočila zádyĽ jak to v nouzi bývá. V t žkých chvílích neznámému adresátovi poznamenává: „Milý p íteli, někdy se mně to živobytí tak hnusí, že bych je hned odhodila.

Když si ale pomyslím, že je na světě tisíců a tisíců lidí mnohem, mnohem nešťastnějších, pak se stydím, že jsem tak malomyslná…“.⁵⁰ Cítí se slab na t le i na duchu. Manžel zatím pravd podobn trp l úplavicí. Začátkem zá í mu vrátili alespo pozastavenou alimentaci.

P emýšlel o odchodu do p edčasného d choduĽ kdy by podle zavedeného systému Josefa II.Ľ m l dostávat zhruba polovinu platu. Rozčiluje seĽ že pokud už mu ú ady p i knou n jaké penízeĽ posílají je velkou oklikouĽ takže jejich doručení trvá t eba m síc.

V íjnu 1Ř54 se N mcová s d tmi p est hovala z Ječné ulice do ulice Pod Emauzy (dnes v míst ulice Na Hrádku a Vyšehradskáě. Nem la doplacené ješt peníze za Báchorky, navíc dlužilaĽ minimáln Pospíšilovi za domažlické knihyĽ jak je psáno výše. V či Babičce byla skeptická, dílo se jí nezdálo tak dobré navzdory tomuĽ že ho okolí chválilo. Plánovala podat ucelený obraz „Cestopísní obrazy z Uher a Slovenska“Ľ nám t m la dost, ale bála se, že pro to pak nebude odbyt.

Manžel N mcové do Prahy posílá spoustu dopis Ľ dost dlouhých; popisuje tém každý sv j denĽ jak se potýká s obtížnou situací v Uhrách. eší denní starostiĽ má nouzi

49N MCOVÁ: Korespondence II.Ľ s. 7Ř.

50 Tamt鞼 s. Ř1.

25

i o oblečení. V lednu 1Ř55 si zažádal o svolení jet do Prahy za rodinou. V té dob získá N mcová sympatie k dalšímu mužiĽ je jím op t medik Hanuš Jurenka. To už nebyl člov k tak skv lého charakteruĽ naopak celkem p ízemníĽ ale zjevn jí nev domky pomáhal p eklenout trápení: „Obraz jeho provázel mne všade, já s ním vstávala i lehala, já p ed ním klečívala jako p ed bohem!“⁵¹ A v dopisu neznámému adresátovi vzpomíná na šťastné chvíle d tství.

“…mne zpomínka na můj mladý věk, ačkoliv byly děje velmi nepatrné, vždy mile dojme a že ráda o něm povídám.“⁵² V této dob vyšla v almanachu Lada Nióla povídka Sestry, která ale m la rozporuplnou kritiku,⁵³ a v témže almanachu také pohádka O dvanácti m síčkách.

V Praze od února 1855 s nimi bydlel N mecĽ který čekal na výsledek svého vyšet ování.

St žuje siĽ že zde nemá žádnou práciĽ celý den sedí domaĽ kou í a zlobí se na celý sv t – jak sd luje N mcová v jednom ze svých dopis . Ona zatím napsala povídku Karla do almanachu Perly české plus jednu pohádku ze Slovenska.

V červnu 1855 píše po dlouhé dob Janu Helceletovi. Chce mu poslat BabičkuĽ kterou Pospíšil vydá ve čty ech sešitechĽ protože to vyjde levn ji. První vyšel v kv tnuĽ druhý v červnu. Sv uje seĽ že se v manželství trápíĽ manžel stále nemá rozsudek. P ed neveselou realitou utíká do literární tvorby. Šemberovi pak zase píše o BabičceĽ kterou mu zasílá k p ečtení. „Začala jsem v tom pracovat po Hynkové smrti, v nejtrapnější době mého života – když mne omrzelo v světě žít. – Utekla jsem do toho osamělého stavení v malém údolíčku, k nohoum milé babičky…“.⁵⁴ I jinému adresátovi píše melancholické vzpomínky na období dospívání. V této dob je, dá se íciĽ literárn nejaktivn jší. Uzav ela smlouvu také s nakladatelkou Kate inou Je ábkovou o p ísp vku do Bibliotéky českých p vodních román historických a novov kých, vycházejících v letech 1855–1860. Byla jím Pohorská vesnice v roce 1856. P esto má každý m síc problém se zaplacením činžeĽ financí se jí stále nedostávalo.

V srpnu se vydává N mcová na poslední čtvrtou cestu na Slovensko. P es Víde a BratislavuĽ Ost ihomĽ LeviceĽ Bánskou Štiavnici a Zvolen do lázní Sliač.⁵⁵ Syn Karel v zá í mezitím dostal výuční list zahradníka. Ke konci zá í N mcová odcestovala z lázní Sliač

51MORůVů: N kdejší BettyĽ s. řř:

52 N MCOVÁ: Korespondence II.Ľ s. 1ŇŘ.

53 Tamt鞼 s. 4Ňř.

54Tamt鞼 s. 14Ň.

55 MORůVů: N kdejší BettyĽ s. 114.

26

do Bánské Bystrice. Ve Sliači byla vzornou pacientkouĽ byť zatím nev d laĽ zda jí léčba pomohla. Domnívala seĽ že se práv v Bystrici pln zotaví.

Mezitím je neustále sledována, o čemž ví. Manžel po ní chceĽ aby se vrátila dom Ľ což mu v dopisech vymlouvá. PíšeĽ že by jí cestu ani nepovolilĽ kdyby nev d lĽ že jede i ze zdravotních d vod . N mcová zatím navšt vuje známéĽ cestuje po okolí BystriceĽ sbírá lidovou slovesnost. Manželova zlost se stup ujeĽ vyčítá N mcové lehkovážnostĽ že nemají co jístĽ čím si topitĽ že jedná neprakticky. „Dětem psát je tolik jako nic, p íď a jednej, když chceš, aby děti z toho něco měly. Chudáci jsou celý ztrápený, že máma tak málo o ně dbá. – Ty máš tu vadu a slabost, že tě každý lehko obulíkovat a že vlezeš hned každému, kdo ti jen trochu p íznivé oko ukáže, do prdele, abych tak v krátkosti ekl.“⁵⁶ N mec s d tmi se má st hovat do jiného bytu ve Št pánské ulici.

Na rozkaz od policie se N mcová Ňň. 10. vrátila do Prahy. Na Slovensku nad ní totiž nemohli mít takový dohled. Zpráva vedoucího Nejvyššího policejního ú adu zn la: „Božena Němcová, opat ená cestovním listem jen k použití lázní sliačských, jeví se pro své styky velmi podez elou, a proto bylo by ji zapot ebí vykázat zpět do její domoviny.“⁵⁷ N mcová totiž pokračovala ve sbírání poznatk o lidové kultu eĽ jezdila na výlety a navšt vovala známé.

Manžel si zatím složil zkoušku ze zbožíznalství a učí se o kupectví; snažil se najít n jakou práci.

V dubnu 1Ř56 odjel syn Karel zahradničit k prarodič m do Zahán . M lo mu být 17 let. N mcová mu píše dlouhé dopisy; dává mu rady do života. V kv tnu vyšel druhý svazek Pohorské vesnice jako čtvrtý svazek Bibliotéky českých p vodních román historických a novov kých.⁵⁸ Dále v Koled vyšla povídka V zámku a v podzámčí a pohádky O Kovladu a O Víťazkovi. Plánuje cestopisné obrazy ze SlovenskaĽ ale st žuje si na málo klidu na psaní.

Janu Helceletovi v dopise z kv tna 1Ř56 na íká na nešťastné soužití s manželem. Ten čekἠaž mu p id lí místo. Manželství funguje spíše formáln Ľ bez intimního styku. S Jurenkou také zp etrhala vazbyĽ neboť natrvalo odešel jako léka do B eznice z P íbrami.⁵⁹ Služka Marie Votová dala u N mc výpov Ľ navíc se poté domáhala soudn doplatku dlužné mzdy. Místo

56 N MCOVÁ: Korespondence II.Ľ s. 1ř5.

57 MORůVů: N kdejší BettyĽ s. 11Ř.

58N MCOVÁ: Korespondence II.Ľ s. 467.

59 MORůVů: N kdejší BettyĽ s. 1ŇŇ.

27

ní p ijali Marii KlasnouĽ která ale čekala nemanželské dít . V červnu dopsala N mcová povídku V zámku a v podzámčí a plánuje Obrazy ze Slovenska. Také napsala povídku Chudí lidé s p vodním názvem ůlina. M la obavy o zbavení manžela penze a vyhošt ní z Prahy.

„Živím svou rodinu jen duševní prací, ale považte, jak mohu psáti, když v mé hlavě plno starostí o skývu chleba straší jako těžká mlha.  Jak je mi bolno, když vidím své děti chodit v záplatovaných šatech vedle dětí bohatých rodičů!“⁶⁰ Jak Morava píšeĽ spala v té dob v plesnivé posteliĽ d ti byly podvyživené a churav lyĽ nem li co do úst. N mec m l dostat službu v Bydžov Ľ coby m stský duchodní, ale nic nebylo zatím jisté. N mcová dokonce uvažovala o odcestování do ůmerikyĽ jako to ud lalo pár jejích p átel. S manželem se vztahy pom rn stabilizovaly; snažili se vzájemn vycházet navzdory nekončící nep ízni osudu. 5. zá í 1Ř56 bylo Josefu N mcovi oznámenoĽ že bude p id len k celnímu ú adu do Salzburku. Do toho je ješt Ř dní ve vazb za údajné nepokoje, které vzbudil na Havlíčkov poh bu. Nakonec byl ale umíst n ve Villachu Ěčesky B lákuě v Korutanech, kam odjel 18. listopadu 1856.

61

Obrázek 2: Němcová se svými dětmi - zleva: Jaroslav, Karel, Hynek, Dora

Mladší syn Jaroslav začal od íjna 1Ř56 chodit do reálky – ve ejné c. k. české hlavní školy v Praze v Panské uliciĽ protože posud ve škole dob e prospíval.⁶² Dcera Dora se nacházela delší dobu v Po íčí nad Sázavou na ozdravném pobytu. Syna Karla N mcová

60 N MCOVÁ: Korespondence II.Ľ Ň65.

61 Zdroj: Novinky.cz: Lenka Bobíková: Josef N mec – milující manžel i nebezpečný tyran slavné ženy.

62 N MCOVÁ: Korespondence II., s. 501.

28

plánovala zapsat do botanického kurzu v moment Ľ kdy by m l nastoupit vojenskou službu, aby se jí tak vyhnul.

Sest e ůdéle do Zahán napsala N mcová v listopadu 1856 dopis, ve kterém se sv uje o svém manželském život . Že se vdala p evážn z mladické nerozvážnosti a kv li p emlouvání matky a N mceĽ ale brzy pochopilaĽ že mezi ním a manželem nikdy nezavládne opravdová harmonie. Je vd čná poezii a svým d temĽ které jsou její št stí v život . O muži píše: „Můj muž si mě nyní váží, ano miluje mě z celé duše – a kdyby bylo možné, aby v mém srdci znovu vypučela vychladlá úcta a láska, mohlo by vše probíhat dob e – ale bohužel – srdce si nedá poroučet –.“ N mce manželka stále t lesn p itahovalaĽ on ji však nikoliv.

Vzpomíná na d tství v Ratibo icích. „Nikdo z vás nevidí milé Ratibo ice tak krásné jako já!

Vy v nich vidíte jen prózu skutečnosti, mně zůstaly rájem! – Každý kámen, každou květinu vidím ještě, jaké byly, když jsem byla děvčetem, děvčetem plným fantazie – a Ty dítětem“⁶³

Syn Karel po tém roce v Zaháni p emýšlíĽ kam by ješt vycestoval na zkušenou.

N mcovi se ve Villachu líbí. P kná krajinaĽ dob í lidéĽ celkem levn . Celá rodina N mcových podle domovského práva z roku 1Ř4ř náležela nyní k obci VillachĽ bez ohledu na toĽ že by tam všichni skutečn bydleli.⁶⁴ N mec tam strávil i Vánoce toho roku. N mcová s d tmi je strávili s nyn jší domažlickou služkou Marií Langhammerovou v Praze odkázáni na št drost a soucit svých p átel. Díky dar m nez stali o hladu.

V t žkém období 50. let potkala N mcová adu nových p átel mladé generaceĽ kte í k ní vzhlíželi jako k emancipované nadané spisovatelce a hrdé vlastence. Musela si ale zárove uv domovatĽ že sblížení s takto mladými lidmi je prchavé a ona stárne. P átelství s jinými naopak nadobro skončila kv li neshodámĽ nap íklad s rodinou Rottovou.

1.8 Poslední léta života

Po Novém roce 1Ř57 se objevily u N mcové p íznaky tyfu. Neustále kašlala a na t le se tvo ily v edyĽ trp la pr jmy a gynekologickými obtížemi. Tou dobou m la rozpracované povídky Sv tlo a stíny a Žena z lidu. Pokud se alespo trochu najedlaĽ byl to svátek. Syn Karel se v Zaháni zamiloval do své tety ůdélyĽ o čty i roky starší. Kv li neustálým starostem

63N MCOVÁ: Korespondence II.Ľ s. ň1ř.

64 Tamt鞼 s. Ň56.

29

N mcová celé noci proplakala. V červnu 1Ř57 došlo k jakémusi usmí ení manžel Ľ psala mu mimo jiné: „Málokterá žena má tak v uctivosti manželskou důstojnost, jako já měla a mám, ale víru jsem v ní pozbyla záhy. Kde ji vidět? – Samá lež, klam, privilegované otroctví, nucená povinnost – zkrátka sprosťáctví. Moje srdce bažilo být velmi milováno, mně bylo lásky zapot ebí jako květině rosy – ale darmo jsem hledala takovou, jakou já cítila.“ Zárove ale dokládá: „Kdyby té lásky, té poesie ve mně nebylo, jakže bychom my spolu žili?  To však je pravda, že když jsi vzdálen, se mi zdáš pěknější a že po Tobě častěji si zatoužím.“⁶⁵ Byl to nejhezčí dopisĽ který mu kdy napsala. Díky p átel m N mcové ĚČejkoviĽ PalackémuĽ Fričovi a jiným) mohla alespo Dora studovat francouzštinu a hru na klavír a ze dne na den n jak p ežívali. Situace se ale nelepšilaĽ ba naopak. N mcová dostala od domácích právní výpov a m la p ijít o všechen nemovitý majetek kv li nezaplacenému nájmu. Zachránila ji p íznivkyn Ľ která částku vybrala od všech známých. P est hovali se do dvou pokoj v eznické ulici u Karlova nám stí. V rných p átel ale ubývalo; psala: „Pracujte, dělejte!

Jim je snadno dělat! Myslejí, sprostáci, když švec může s hladovým žaludkem botu ušít, že spisovatel může román ukovat.“⁶⁶ N mec ve Villachu zatím po poslední žádosti o p eložení rezignoval a p estal úpln chodit do práceĽ stávkoval. Byl psychicky na dn Ľ zažádal si v srpnu 1Ř57 o penzi a léka em byl uznán t lesn i duševn neschopný další práce. Tak byl 1ř. zá í 1Ř57 penzionovánĽ ročn mu až po roce p iznali d chod t i sta padesát zlatých.⁶⁷

Odjel poté do Zdic v okrese BerounĽ kde si m l p ivyd lávat u místního cukrovaru, a tam se mu dob e da ilo. Na syna Karla zanev elĽ zatímco N mcová mu posílala do Zahán vyčítavé dopisy – neozval se od roku 1Ř56 až do podzimu 1Ř57.⁶⁸Snažila se dávat dohromady Slovenské pohádky a pov stiĽ ostatn na Slovensko se cht la ješt vrátit. Situace se trochu ustálilaĽ dokonce se vrátila do společnostiĽ kde nastupovala nová generace se jmény jako Hálek a Neruda – i ti jí byli ochotni pomoci. Pak zase ale styky ustaly. Nicmén N mcová se dala do práce. Vyšel Dobrý člov k a Chýše pod horami.

N mec se vrátil dom Ľ protože jeho zam stnavatelé dostali strach. Ú ady je totiž upozornilyĽ že se nem l vzdalovat z bydlišt . Nad ízení syna Karla ze Zahán poslali do zahradnictví v PostupimiĽ od p íbuzných v Zaháni nedostal na cestu v bec nic – N mcová

65 SOBKOVÁ: Portrét Boženy N mcovéĽ s. 16Ř.

66 MORůVů: N kdejší BettyĽ s. 147.

67Tamt鞼 s. 14Ř.

68 MORůVů: N kdejší BettyĽ s. 151.

30

mu celý podzim 1Ř5Ř shán la po Praze šatstvo na zimu. Soužití s N mcem bylo čím dál horšíĽ jak se sv ovala Karlovi: „Sestárla jsem velmi; dokud táta doma nebyl, pracovala jsem více, ale teď je mi těžko, protože nemám upokojenou chvíli.“⁶⁹ Odjel pak v dubnu 1859 pracovat na zámek ve Velkých Dvorcích. Odjel i syn Jaroslav – kreslit pro odborný časopis hrady a kostely na Nymbursku – a Theodora do Domažlic. Karel se dostal koncem roku 1Ř5ř do Rájce nad Svitavou na skromné zahradnické místo. Vztahy mezi manžely se vyost ily natolikĽ že N mec vypracoval ň0. listopadu 1Ř5ř dokumentĽ ve kterém požaduje, aby N mcová opustila jeho bytĽ bez nároku na finance. Jako d vody uvádí dlouhodobý odpor k jeho osob Ľ nedbalostĽ neuvážený život a nakládání s pen zi apod. Pak se zase rozmyslelĽ že odejde on. P itom zatímco se užíral tímĽ že žijí jen z jeho pen zĽ nem la N mcová na Št drý den op t pro d ti a sebe více než kousek ryby a jedno jablko.⁷⁰ Jejím nejčast jším literárním žánrem byly op t prosebné dopisy. Rodina pot ebovala zhruba šedesát až sedmdesát zlatých m síčn Ľ z toho N mec dával asi t icet a zbytek všemožn dávala dohromady ona. Byla p esv dčenἠže jí už moc času nezbývἠa jak dnes vímeĽ z jejích vleklých ženských chorob se opravdu rozvíjela rakovina d lohy. Jaroslav m l odjet 10. dubna na studie malí ství do Mnichova. I na n ho už otec zanev el. N mcová toho využilaĽ aby muži oznámilaĽ že se s Dorotheou st huje do domu s p íhodným názvem U ůrchy Noemovy. Situace se vyhrotila natolikĽ že N mec manželku surov zbil. Zde se snažila pracovatĽ ale moc jí to nešloĽ jak byla psychicky i fyzicky už zcela vyčerpaná. P itom syn m docházely finance; Karel se p esunul do zámku Jeze í u Krušných hor. N mec se nast hoval k ní do Archy a peklo začalo znovu.

Brzy kv li tomu dostali výpov Ľ p est hovali se do Mezibranské ulice na kraji Nového M sta. Jaroslav si další studium malby nemohl dovolitĽ na cestu zp t nem l a prakticky se z n j stal bezdomovec. Vrátil se nakonec zubožený do PrahyĽ kde si sehnal práci retušéra ve fotoateliéru. P ijel i KarelĽ do košíká ského zahradnictví Klamovka.

69MORůVů: N kdejší BettyĽ s. 157.

70 Tamt鞼 s. 16Ň – 163.

31

71 I pro N mcovi byl p elomový rok 1Ř61. Díky uvoln ní tisku N mec získal v obnovených Národních listech práci administrátora.⁷² Jeho žena ch adlaĽ musela mu platit za byt a stravu a upadala do apatie, neustále krvácela z pochvy. Když p išel N mec s tímĽ že se p est hují do domu U T í lip v ulici Na P íkop Ľ nelenilaĽ schovala ň50 zachovaných dopis korespondenceĽ sbalila pár v cí a hodlala vyrazit na venkov – dát se do po ádku a pracovat. St ží utekla p ed dalším incidentemĽ útočišt našla u dávného zmín ného p ítele Da ka v Chlumci nad Cidlinou.

Pak si najala pokojík v hotelu v Novém Bydžov Ľ rodném m st svého muže. M la rozpracováno celkem 5 d lĽ žádné už nedokončila. Dojata byla vyznáním úctyĽ které jí projevili studenti na místních studentských oslavách. To byl podn t pro N mceĽ který se cht l smí itĽ ale bez výsledku. Nakladatel Antonín Augusta, se kterým konečn uzav ela seriózní smlouvu na honorá e za vydávání jejích d l, ji ubytoval v Litomyšli. Jenže plánované vydání Babičky se zadrhloĽ

N mcová byla vysílená na její úpravy a ůugustovi docházela trp livost. Najednou nikde nebyla vítaná. ů rakovina postupovala. Poslední m síce byla v izolaci od okolí a poslední dopis z íjna 1861 byl dosti pomatený.

Na konci listopadu se objevil v Litomyšli manžel. Zaplatil všechny účty a N mcovou v hrozném stavu odvezl do PrahyĽ kde ji obklopily všechny d ti. Léka i konstatovaliĽ že se nedá již nic d lat. U l žka se scházeli i p áteléĽ kte í na ni již p ed dlouhou dobou zanev eli. 21. ledna 1Ř6Ň odešla tišeĽ bez bolestí. Pokud bychom za rok narození považovali 1820, nedožila se ani 4Ň let. Smrt vyvolala velký ohlas. Dramatik a spisovatel Vít zslav Hálek nap íklad napadl český národĽ „že nechal svou velkou spisovatelku malodušně a tupě upadnout do bídy“.⁷³Realita byla však takovἠže i jiní velikániĽ jako MáchaĽ Tyl či Havlíček dopadli neslavn Ľ bez pomoci.

71 Zdroj: Novinky.cz: Lenka Bobíková: Josef N mec – milující manžel i nebezpečný tyran slavné ženy.

72MORůVů: N kdejší BettyĽ s. 171.

73 Tamtéž, s. 188.

Obrázek 3: Manžel Josef Němec