Kultura českého sklářství
Bakalářská práce Leony Špačkové / KED
Leoně Špačkové se podařilo na relativně vtipném příkladu charakterizovat značnou plejádu českých sklářských firem. Ať už se jednalo o staré a zavedené hutě nebo ty, které vznikly poměrně nedávno, každá z nich ve svém portfoliu vykazuje jasně charakteristické rysy.
Leona se pustila do průzkumu, na jehož počátku byla láska ke sklu a již delší dobu procitající obavy z nerovného boje asijských produktů, jejichž cenové relace komplikují původní rukodělné výrobě českých sklářů život i možnost uchovat dědictví řemesla předků.
Stručným, ale jasně srozumitelným popisem historie sklářství v Čechách se Leona dostává k vysvětlení základních sklářských termínů a druhů skla. Následuje to podstatné, proč je její bakalářská práce nesmírně poutavá a objevná.
Leona Špačková rozeslala dopis, ve kterém žádá sklářské hutě o spolupráci na projektu, kterým je výroba půllitru foukaná do dodané dřevené formy, designově dokončená tak, jak je charakteristické pro onu konkrétní huť. Součástí finálního tvaru bakalářské práce je zároveň rozhovor s některým z pracovníků hutě a fotografická dokumentace procesu výroby.
Shromážděný materiál i jednotlivé „půllitry“ interpretují výtvarně řemeslný jazyk českých sklářů a pregnantně odlišují výjimečnost teritoria vzniku.
Leona Špačková ve své práci prokázala příkladnou lásku k historii sklářského umění v Čechách a její přínos je nezpochybnitelný zejména v originálním nápadu tvorby tak banálního předmětu, jako je půllitr, neodmyslitelně patřící k lidem kolem hutí.
Součástí bakalářské práce Leony Špačkové je i připravovaná kniha, ve které bude nashromážděný materiál z cest po českých sklárnách .
Bakalářskou práci Leony Špačkové doporučuji k přijetí a navrhuji „výborně“
prof. Mgr. Jaroslav Brabec 5.6.2018
