Příklad Účtování DPH u zboží v rámci EU (intrakomunitární plnění)
Účetní jednotka používá denní kurz vyhlášený ČNB
Položka Označení účetního případu Kč MD D b) Povinnost přiznat daň na výstupu c) Možnost nároku na odpočet
2. Úhrada zboží dodavateli (kurz banky 25,510
Kč/EUR 65 614, 271 321.1 221
3. Zaúčtování ztrátového kurzového rozdílu 1 738, 7216 563 321.1 Zdroj: vlastní úprava na základě účetních údajů společnosti, účetní závěrky TENEO 3 000 s.r.o., 2016-2017 (MS ČR, 2018) (TENEO 3 000 s. r. o., 1960-2020)
Tato tabulka č. 3 reflektuje situaci, kdy firma obchoduje v rámci EU. Tím, že obchodní vztahy vznikly na území jednotné unie, nevzniká zde závazek k DPH jako takový, ba naopak firma má nárok na odpočet.
49 3.4.2 Účetní dokumentace - vydané faktury
Ilustrativní případ 3
Na faktuře č. 173000117 je vidět, že tato společnost nejen nakupuje materiál ze zahraničí, ale zároveň svůj materiál nebo zboží prodává do zahraničí. U tohoto účetního dokladu je využita mezinárodní doložka Incoterms DDU, která stanovuje povinnosti prodávajícího, který má dát zboží k dispozici kupujícímu na ujednaném místě v zemi, kam bude dovezeno. Také musí nést všechny výlohy a rizika spojená s jeho dopravou a to i včetně vykládky; výjimkou je platba cla, daní a dalších úředních poplatků, placených při dovozu. Právě ty hradí kupující, který již v zemi dovozu převzetím zboží za něj bude odpovídat. Dále je zde určená výše pokuty v případě nedodržení podmínek smlouvy a to ve výši 0,1%. U tohoto účetního případu firma prodává zboží v hodnotě 27 828, 26 Kč, kdy přepočtem na cizí měnu se jedná o částku 1 058,31 EUR, přičemž cena za měrnou jednotku je 352, 77 EUR. Co se týče směnných kurzů, tak v den vystavení účetního dokladu činil 26, 294 CZK/EUR. Při uhrazení pohledávky byla hodnota kurzu na 26, 155 CZK/EUR. Přepočtením vznikne suma v hodnotě 27 680, 098 Kč, kterou když odečteme od částky ze dne vystavení faktury, vychází rozdíl ve výši 148, 162 Kč, který se do účetnictví zanese jako kurzový zisk. Tento případ se po účetní stránce řeší následovně, v první řadě vyřešíme okamžik prodeje na fakturu, a to konkrétně na straně má dáti na účtu 311.1 - zahraniční odběratel a na straně dal na účet 604 za prodej zboží. Dalším krokem je úhrada vzniklé pohledávky, kdy se sníží výše pohledávky ve prospěch účtu 311.1 a dojde k úhradě na vrub bankovního účtu formou převodu. Na závěr se řeší vznik kurzového zisku, který se proúčtuje na vrub zahraničních dodavatelů 311.1 a ve prospěch kurzového zisku 663. V případě poslední faktury č. 173000118, která je stejně jako ostatní zmíněné účetní doklady zanesena v příloze C, je sled událostí průběhu účtování stejný, nicméně odlišný o výše jednotlivě zaznamenaných částek a vyčísleného kurzového zisku.
Pomocí jednotlivých účetních případů lze ukázat, jak jsou řešeny různé situace, které vzniknou při prodeji zboží a mají vliv na daň z přidané hodnoty.
50 Tabulka 4 Účtování DPH v rámci EU u vydaných faktur
Příklad Účtování DPH u zboží v rámci EU (intrakomunitární plnění)
Účetní jednotka používá denní kurz vyhlášený ČNB
Položka Označení účetního případu Kč MD D osoby registrované k dani v jiné zemi Částka faktury 1 058, 31 EUR 000 s.r.o., 2016-2017 (MS ČR, 2018)(TENEO 3 000 s. r. o., 1960-2020)
Výše uvedená tabulka reflektuje situaci, kdy vzniká v rámci obchodních vztahů pohledávka pro zahraničního odběratele a zároveň ukazuje rozdíl, který vzniká pohybem denních kurzů. Při prodeji zboží do zahraničí je společnost, která zboží prodává a převáží povinna přiznat daň na vstupu, jak ukazuje bod b. Za daňový doklad při dodání zboží se považuje daňový doklad vystavený dle § 28 odst. 1 písm. a). (Marková, 2019, s. 128, 133) Dle § 20 ZDPH povinnost přiznat daň při dodání zboží nebo poskytnutí služby vzniká ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Je-li zároveň před uskutečněním zdanitelného plnění přijata úplata, vzniká povinnost přiznat daň z přijaté částky ke dni přijetí úplaty. To neplatí, není-li zdanitelné plnění ke dni přijetí úplaty známo dostatečně určitě.
Dodání zboží nebo poskytnutí služby je pro účely tohoto zákona známo dostatečně určitě, jsou-li známy alespoň tyto údaje:
a) „zboží, které má být dodáno, nebo služba, která má být poskytnuta b) sazba daně v případě zdanitelného plnění a
c) místo plnění.“(Česko, 2004, § 20a, odst. 3)
51 3.4.3 Další účetní případy
Následující část práce znázorňuje v tabulkách č. 5, 6 a 7 další účetní případy, kde se mohou kurzové rozdíly projevit, jako je např. účtování prodeje zboží osobě, která je registrovaná k dani v jiném členském státě nebo také řešení vývozu a dovozu.
Tabulka 5 Účtování prodeje zboží osobě, která je registrovaná k dani v jiném členském státě
Příklad Účtování DPH u zboží osobě, která je registrovaná k dani v jiném členském státě.
Účetní jednotka používá pevný kurz 26 Kč/EUR.
Položka Označení účetního případu Kč MD D
1.
Prodej zboží za 1 000 EUR
Celková částka vydané faktury 26 000 311 604
2. Úhrada zboží odběratelem (kurz banky 26,
20 Kč/EUR 26 200 221 311
3. Zaúčtování kurzového rozdílu 200 311 663
Zdroj: vlastní úprava na základě účetních údajů společnosti, účetní závěrky TENEO 3 000 s.r.o., 2016-2017 (MS ČR, 2018) (TENEO 3 000 s. r. o., 1960-2020)
Výchozí tabulka znázorňuje způsob účtování kurzových rozdílů v momentě prodeje zboží osobě, která je registrovaná k dani v jiném členském státě. Znázorňuje účetní zobrazení v situaci, kdyby firma aplikovala pevný kurz. Když firma vystavuje fakturu do zahraničí plátci DPH a prokáže, že zboží překročilo hranice tuzemska, tak vystaví fakturu bez DPH. Pořízením zboží z jiného členského státu se pro účely tohoto zákona dle § 16 ZDPH rozumí nabytí práva nakládat jako vlastník se zbožím od osoby registrované k dani v jiném členském státě, která není osvobozenou osobou, pokud je zboží odesláno nebo přepraveno z jiného členského státu od něj odlišného
a) osobou, která uskutečňuje dodání zboží,
b) pořizovatelem, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí osoba, která pořizuje zboží z jiného členského státu, nebo
c) zmocněnou třetí osobou. (Marková, 2019, s. 129)
52 Účtování vývozu zboží do třetích zemí (nečlenských zemí EU) je poměrně často řešenou záležitostí firem, které se aktivně zapojují do mezinárodních vztahů. V následující tabulce č. 6 je znázorněn postup účtování.
Tabulka 6 Vývoz zboží do nečlenských zemí EU
Příklad Vývoz zboží do nečlenské země EU
Účetní jednotka používá pevný kurz 26 Kč/EUR, vývoz zboží je od DPH osvobozen.
Položka Označení účetního případu Kč MD D
1.
Prodej zboží za 1 000 EUR
Celková částka vydané faktury 26 000 311 604
2. Úhrada zboží odběratelem (kurz banky
26, 20 Kč/EUR 25 500 221 311
3. Zaúčtování kurzového rozdílu 500 563 311
Zdroj: vlastní úprava na základě účetních údajů společnosti, účetní závěrky TENEO 3 000 s.r.o., 2016-2017 (MS ČR, 2018) (TENEO 3 000 s. r. o., 1960-2020)
Vývoz zboží znamená výstup zboží z území EU na území třetí země, pokud zboží bylo propuštěno do celního režimu vývozu, pasivního zušlechťovacího styku nebo vnějšího tranzitu, nebo bylo zpětně vyvezeno. Osvobozeno od daně z přidané hodnoty při vývozu zboží do třetí země je dodání zboží plátcem, které je odesláno nebo převezeno z tuzemska do třetí země prodávajícím nebo kupujícím, jestliže kupující nemá v tuzemsku sídlo, místo podnikání, místo pobytu nebo provozovnu. Výjimku tvoří zboží přepravované kupujícím z důvodu vybavení nebo zásobení rekreačních dopravních prostředků. Při dodání zboží do třetí země se za den uskutečnění plnění považuje den výstupu zboží z území EU potvrzený celním úřadem. Výstup zboží z území EU je plátce povinen prokázat rozhodnutím celního úřadu o vývozu zboží do třetí země, kterým je celním úřadem potvrzen výstup zboží z území EU. V případě, že výstup zboží není potvrzen celním úřadem, může plátce prokázat výstup zboží jinými důkazními prostředky. Při vývozu zboží do třetí země se nesleduje, zda-li je pořizovatel zboží ve své zemi registrován nebo ne. (Vančurová, Láchová, 2018, s. 339)
53 Tabulka 7 Dovoz zboží z nečlenské země EU
Zdroj: vlastní úprava na základě účetních údajů společnosti, účetní závěrky TENEO 3 000 s.r.o., 2016-2017 (MS ČR, 2018) (TENEO 3 000 s. r. o., 1960-2020)
Dovoz zboží je vstup zboží z třetí země na území EU. Místem plnění při dovozu zboží je členský stát, na jehož území vstupuje dovážené zboží ze třetí země. Uskutečnění plnění a povinnosti přiznat nebo zaplatit daň při dovozu zboží upravuje § 23 ZDHP. Podmínky pro uplatnění nároku na odpočet § 73 ZDHP. Základem pro určení výše DPH při dovozu zboží je součet základu pro vyměření cla, včetně cla, dávek a poplatků splatných z důvodu dovozu zboží a případných vedlejších výdajů. Pokud dovážené zboží podléhá spotřební dani, tak se základ daně navýší k určení DPH. Daň se počítá metodou zdola.
Pokud je základem výpočtu daně cena, která neobsahuje daň, určí se daň jako součin základu bez daně a koeficientu, který se vypočte jako podíl sazby daně a čísla 100. Tedy:
DPH = Základ bez daně * Sazba/100. Výpočet skrze tuto metodu, je i po změnách v ustanovení § 37 písm. a) zákona o DPH ze dne 1. 4. 2019 stále stejný. Změna má za následek sjednocení částek vypočtené daně bez ohledu na zvolenou metodu výpočtu.
Příklad Dovoz zboží z nečlenské země EU
Položka Označení účetního případu MD D
1. Došlá faktura za nákup zboží z třetí země 24 940 131 321
2. Doměření cla 2 000 131 379
3. Povinnost přiznat DPH 5 657, 40 395 343
4. Možnost uplatnění nároku na odpočet DPH 5 657, 40 343 395
54 Ilustrativní příklad:
Základ daně 300 000,- Kč; sazba daně 21 %; hodnota plnění včetně daně 363 000,- Kč výpočet podle § 37 písm. a): 300 000 x 0,21 = 63 000,- Kč
výpočet podle § 37 písm. b): 363 000 – (363 000/1,21) = 363 000 – 300 000 = 63 000,- Kč
Daň z přidané hodnoty se dá velmi dobře sledovat v rámci jednotlivých účetních dokladů, kdy pro účely této práce posloužily faktury ať už přijaté, nebo vydané. Na těchto zmíněných dokladech lze sledovat vývoj DPH na vstupu a výstupu, přičemž DPH na výstupu se projeví na fakturách přijatých a naopak DPH na vstupu na fakturách vydaných. Celková výše DPH se zjistí velmi jednoduše, a to rozdílem těchto dvou částí.
Účetní jednotka zároveň musí zjistit, zda-li bude mít daňovou povinnost odvést DPH nebo nárok na nadměrný odpočet, tak porovná vstupy v rámci DPH s výstupy.
(Účetnictví podnikatelů, 2017, s. 257) V souvislosti s dovozem zboží dochází k situaci, kdy českému plátci je dodáno zboží zahraniční osobou a toto zboží vystoupí z třetí země na území EU. Český plátce je v těchto případech v pozici odběratele zboží, a pokud je i v postavení dovozce (tj. osoby, které je zboží propuštěno do celního režimu volný oběh) vzniká mu povinnost přiznat DPH na výstupu při dovozu zboží a současně mu ve stejné výši vzniká i nárok na odpočet daně. Při dovozu zboží v tuzemsku uskutečněném plátcem se uplatňuje tzv. „samovyměření daňové povinnosti“. Dovozci – plátci daně vzniká při dovozu zboží povinnost přiznat daň na výstupu a současně mu vzniká i nárok na odpočet daně na vstupu. V § 23 ZDPH je upraven vznik daňové povinnosti při dovozu zboží, a to ve vazbě na:
propuštění zboží do celního režimu volný oběh,
propuštění zboží do celního režimu aktivní zušlechťovací styk v systému navrácení,
propuštění zboží do celního režimu dočasné použití s částečným osvobozením od cla.
Ve výše uvedených případech je plátce podle § 23 odst. 3 ZDPH povinen přiznat daň při dovozu v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém bylo zboží do příslušného režimu propuštěno. (Fitříková, Procházková, 2013)
55
4 Projev kursových rozdílů ve výsledovce
Tento oddíl práce se soustřeďuje na dopad kurzových rozdílů v rámci výkazu zisku a ztráty společnosti TENEO 3 000, s. r. o. Skrze tento účetní výkaz a také rozvahu lze sledovat vzájemné propojení těchto dvou výkazů, které vyplývá i z následujícího obrázku.
Obrázek 10 Vztah mezi rozvahou a výsledovkou – zachycení ztráty Zdroj: (Kostelka, 2018, s. 7)
Vzhledem k tomu, že rozvaha umožňuje charakterizovat pouze momentální strukturu majetku a financí podniku, je potřeba nahlédnout minimálně také do výkazu zisku a ztráty, který spadá do stejného časového období, pokud chce uživatel účetních výkazů znát situaci podniku do detailu. Z výsledovky se lze dozvědět více o postavení firmy, jejích vyhlídkách a šancích, ale také problémech, neboť zachycuje náklady a výnosy. Výnosy a náklady firmy vypovídají o aktivitě podniku a sledují se za každý rok zvlášť. Výsledovka objasňuje, z jakých položek (nákladů a výnosů) vznikl výsledek hospodaření (zisk nebo ztráta).
56 Obrázek 11 Vztah mezi rozvahou a výsledovkou – zobrazení zisku
Zdroj: (Kostelka, 2018, s. 9)
Rozvaha a výkaz zisku a ztráty jsou zobrazením dvou základních stránek téhož ekonomického jevu:
• stavů aktiv a pasiv v rozvaze,
• výsledků dosažených používáním aktiv a pasiv za určité období ve výsledovce.
Výsledek hospodaření lze zjistit jako rozdíl mezi výnosy, uvedené v účtové třídě 6, a náklady, uvedené v účtové třídě 5. Tento výsledek hospodaření se člení následovně:
• Provozní výsledek hospodaření – rozdíl mezi výnosy účtovanými na účtech skupin 60 až 64, a náklady účtovanými na účtech skupin 50 až 58
• Finanční výsledek hospodaření – rozdíl mezi výnosy účtovanými na účtech skupin 66, účtu 698 a náklady účtovanými na účtech skupin 56, 57 a účtu 598
• Výsledek hospodaření před zdaněním – součet provozního a finančního výsledku hospodaření doplněný o splatnou a odloženou daň z příjmů za běžnou činnost a dále je výsledek hospodaření po zdanění. (Bokšová, 2013, s. 63-67)
57 V následujících grafických znázorněních je ukázán vliv kurzových rozdílů na výsledek hospodaření na vybrané společnosti.
Obrázek 12 Struktura kurzových ztrát vzhledem k hospodářskému výsledku v letech 2016 a 2017
Zdroj: vlastní úprava na základě údajů společnosti účetní závěrky TENEO 3 000 s.r.o., 2016-2017 (MS ČR, 2018) (TENEO 3 000 s. r. o., 1960-2020)
Dle obrázku 12 lze usoudit, že kurzové rozdíly v rámci finanční části ztrátu v roce 2016 ještě více prohloubily. Jejich vliv je tudíž negativní protože se pohybují v záporných číslech na rozdíl od výsledku hospodaření za tento rok a zhoršují tak záporný výsledek hospodaření roku 2017. Veškeré uvedené údaje vyplývají ze skutečných dat společnosti v letech 2016 a 2017.
V roce 2016 jsou kurzové rozdíly, konkrétně kurzové ztráty ve výši 53 000 Kč, kdy i hospodářský výsledek je záporný a to téměř ve výši 2 800 000 Kč. Poté, v roce 2017 tyto kurzové ztráty narostly do výše 183 000 Kč, a výsledek hospodaření ze záporných hodnot přesunul do kladných čísel, v souhrnné výši 980 000 Kč. Těžko tedy dedukovat univerzální závěr, který by vždy platil. U výsledku hospodaření záleží na celkové situaci společnosti na trhu, jak se podniku daří prodávat své výrobky. Kursové rozdíly na výsledek hospodaření zase až takový vliv nemají.
-30
Vliv kurzových ztrát na výsledek hospodaření
Kurzové rozdíly Výsledek hospodaření
58 Obrázek 13 Struktura kurzových zisků vzhledem k hospodářskému výsledku v letech Zdroj: vlastní úprava na základě údajů společnosti účetní závěrky TENEO 3 000 s.r.o., 2016-2017 (MS ČR, 2018) (TENEO 3 000 s. r. o., 1960-2020)
V roce 2016 jsou kurzové rozdíly, konkrétně kurzové zisky ve výši 211 000 Kč, kdy i hospodářský výsledek je záporný a to téměř ve výši 2 800 000 Kč. Poté, v roce 2017 tyto zisky narostly do výše 639 000 Kč, a výsledek hospodaření ze záporných hodnot přesunul do kladných čísel, v souhrnné výši 980 000 Kč. Změny měnových kurzů mohou mít vliv na hospodářský výsledek, mohou přispět k jeho snížení nebo zvýšení.
Pro zmírnění tohoto vlivu firma využívá smlouvy o derivátech, které klasifikuje jako deriváty k zajištění peněžních toků. Zajišťovací deriváty zahrnují deriváty, které byly uzavřeny za účelem kontroly měnového a úrokového rizika aktiv a závazků a splňují kritéria pro zajišťovací účetnictví. Firma TENEO 3 000 s. r. o. v roce 2017 využila měnového zajištění formou forwardů v nominální hodnotě necelých 23 milionů korun, kdy zároveň vznikla záporná reálná hodnota ve výši 218 tisíc korun. Forwardový kontrakt je dohoda mezi dvěma stranami nakoupit nebo prodat aktivum v určitý čas v budoucnosti za určitou cenu stanovenou v současnosti. Je to opak spotového kontraktu, který představuje dohodu o koupi či prodeji aktiva v současnosti.
-3000 -2500 -2000 -1500 -1000 -500 0 500 1000 1500
r. 2016 r. 2017
Vliv kurzových zisků na výsledek hospodaření
Kurzové rozdíly Výsledek hospodaření
59
Závěr
Problematika účtování cizí měny a kurzových rozdílů se staly posledních dobou v naší zemi velmi řešenou oblastí v kontextu s rychlým rozvojem mezinárodního obchodu a přípravou k přijetí evropské měny euro. I přes tato fakta bohužel neexistuje žádný souhrnný manuál s pravidly a zásadami pro účtování v cizí měně. Hlavním pramenem informací pro účtování v cizí měně dle české právní legislativy byl především zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, konkrétně § 4 odst. 12, § 24, odst. 6, 7, 8. Další důležité informace jsem našla ve Vyhlášce č. 500/2002 Sb., § 60 – Metoda kursových rozdílů, a v Českém účetním standardu pro podnikatele č. 006 – Kurzové rozdíly.
Kurzové rozdíly se určují dle české právní legislativy obdobně jako v IFRS v případě účtování ve funkční měně. Tak jako v české právní úpravě, tak zároveň i v IFRS je potřeba přecenit rozvahové položky v cizí měně k okamžiku sestavení účetní závěrky a tím vzniká další prostor pro vznik kurzových rozdílů. V kontextu vykazování kurzových rozdílů lze narazit i na určité odlišnosti. V případě, že účetní jednotka vede účetnictví dle české právní úpravy, má možnost si zvolit pro vykazování kurzových rozdílů kurz denní, popřípadě pevný kurz pro určité období. Další rozdíl se objevuje v oblasti zveřejnění informací, kdy česká právní úprava neklade takové požadavky na zveřejnění informací týkajících se kurzových rozdílů jako IFRS.
Tato práce může sloužit jako informační zdroj týkajících se účetních operací s cizí měnou. Jsou zde vysvětleny a prakticky zpracovány základní účetní případy v rámci činnosti firmy.
Hlavním přínosem práce by mělo být shrnutí klíčových informací o vývoji účetnictví v průběhu let, významu účetních výkazů, jejich provázanost s daněmi a vliv na hospodaření společnosti. Mohla by pomoci především lidem, kteří se v tomto tématu příliš neorientují, ale zároveň chtějí pochopit zahraniční operace.
Hlavním cílem práce bylo zhodnotit účtování pohledávek a závazků v cizí měně, projev cizí měny a kurzových rozdílů v účetnictví a zhodnocení možností eliminace kurzových ztrát. Užití těchto účetních postupů a dopady jednotlivých změn jsou znázorněny na datech firmy TENEO 3000, s. r. o. Firma se při řešení problematiky kurzových rozdílů primárně řídí vnitropodnikovou směrnicí. Vše je zaznamenáno pomocí konkrétních účetních případů, během nichž se tato problematika a dopad na DPH projevují. V těchto
60 příkladech jsou přijaté a vydané faktury zpracovány prostřednictvím informací a účetních dat z firmy. Další účetní případy jsou poměrně často řešenou záležitostí firem, které se aktivně zapojují do mezinárodních vztahů, a proto jsou zahrnuty do praktické části.
Hlavního cíle a jednotlivých dílčích cílů bylo dosaženo pomocí důkladné analýzy konkrétní účetní dokumentace a individuálních účetních případů.
Práce by mohla být dále a hlouběji rozpracována i z daňového hlediska. Dalo by se zde věnovat více dani z příjmů právnických osob a dále také dani z přidané hodnoty a jejímu dopadu na výsledek hospodaření firmy.
61
Seznam citovaných zdrojů
BARTKOVÁ, Hana. 2016. Historie, vývoj a regulace účetnictví v České republice.
Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita, Ekonomická fakulta.
ISBN 978-80-248-3989-9.
BOKŠOVÁ, Jiřina. 2013. Účetní výkazy pod lupou. I.: Základy účetního výkaznictví.
Praha: Linde Praha. ISBN 978-80-7201-921-2.
BRABEC, Zdeněk. 2011. Účetní informace a vypovídací schopnost účetních výkazů a finanční analýzy: monografie. V Liberci: Technická univerzita.
ISBN 978-80-7372-778-9.
DVOŘÁKOVÁ, Dana. 2017. Finanční účetnictví a výkaznictví podle mezinárodních standardů IFRS. 5. vyd. Brno: BizBooks. ISBN 978-80-265-0692-8.
DVOŘÁKOVÁ, Dana. 2017. Základy účetnictví. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer.
ISBN 978-80-7552-892-6.
DVOŘÁKOVÁ, Veronika, Marcel PITTERLING a Hana SKALICKÁ. 2018. Zdaňování příjmů fyzických a právnických osob 2018. Praha: Wolters Kluwer. ISBN 978-80-7552-125-5.
KUBÁTOVÁ, Květa. 2018. Daňová teorie a politika. 7. vyd. Praha: Wolters Kluwer.
ISBN 978-80-7598-165-3.
KUNEŠ, Zdeněk a Zdeněk VONDRÁK. 2018. Abeceda DPH 2018. 5. vyd. Olomouc:
Anag. ISBN 978-80-7554-134-5.
MARKOVÁ, Hana. 2019. Daňové zákony 2019: úplná znění k 1. 4. 2019. Praha: Grada Publishing. ISBN 978-80-271-2612-5.
NOBES, Christopher a Robert H. PARKER. 2016. Comparative international accounting. 13th edition. New York: Pearson. ISBN 978-1292081908.
POPOVÁ, Barbora. 2014. Daň z příjmů pravnických osob. Praha. Diplomová práce.
Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta, Katedra finančního práva a finanční vědy.
Vedoucí práce JUDr. Petr Novotný, Ph.D.
SEDLÁČEK, Jaroslav. 2017. Finanční účetnictví: postupy účtování. Plzeň:
Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk. ISBN 978-80-7380-644-6.
62 SKÁLOVÁ, Jana. 2017. Daně v účetnictví. Praha: Wolters Kluwer.
ISBN 978-80-7552-832-2.
ŠTEKER, Karel a Milana OTRUSINOVÁ. 2016. Jak číst účetní výkazy: základy českého účetnictví a výkaznictví. 2. vyd. Praha: Grada Publishing. ISBN 978-80-271-0048-4.
ŠUDŘICHOVÁ, M. 2010. Vliv kurzového rizika na přeshraniční podnikání malých a středních firem. Scientific Papers of the University of Pardubice.Series D.Faculty of Economics and Administration, (16), pp. 307-315.ISSN: 1211 – 555X.
ŠUDŘICHOVÁ, M. 2010. Vliv kurzového rizika na přeshraniční podnikání malých a středních firem. Scientific Papers of the University of Pardubice.Series D.Faculty of Economics and Administration, (16), pp. 307-315.ISSN: 1211 – 555X.