Zdroj: vlastní úprava na základě údajů společnosti, účetní závěrky TENEO 3 000 s.r.o., 2016-2017 (MS ČR, 2018) (TENEO 3 000 s. r. o., 1960-2020)
Výše uvedený graf reflektuje rozložení a podíl jednotlivých zemí v celkovém úhrnu vývozu za rok 2017. Lze tak říci, že společnost TENEO 3 000 s. r. o. většinu svých realizovaných obchodů nejčastěji směřuje do USA, dále Evropy, Asie a menším poměrem do ostatních zemí.
Další vyobrazení na obrázku č. 9. ukazuje, v jaké míře se dle druhu činnosti v souvislosti s vývozem společnost zabývá.
43 Obrázek 9 Skladba činností firmy dle zemí v roce 2017 v %
Zdroj: vlastní úprava na základě údajů společnosti, účetní závěrky TENEO 3 000 s.r.o., 2016-2017 (MS ČR, 2018) (TENEO 3 000 s. r. o., 1960-2020)
Tento graf znázorňuje podíl jednotlivých částí obchodní činnosti společnosti, která se ve velké míře, konkrétně 45 %, soustřeďuje na výrobu komponentů a konektorů v rámci dopravní techniky. Poté 25 % podílem výrobků na armádním zařízení, 15 % dílem produkce skrze těžební systémy, 5 % připadá leteckému průmyslu, 10 % spadá do kategorie ostatních.
45
25 15
5 10
Podíl oblastí dle druhu činnosti společnosti v souvislosti s vývozem
Dopravní technika Armádní zařízení Těžební systémy Letecký průmysl Ostatní
44
3.3 Kurzové rozdíly ve vnitropodnikové směrnici podniku a jejich vliv na hospodaření podniku
Společnost TENEO 3 000 s. r. o. má ve své vnitropodnikové směrnici oddíl zabývající se přepočtem cizích měn na české koruny a řešení kurzových rozdílů. Tato směrnice vychází z platné účetní legislativy. Pro přepočet měn zemí Evropské unie používá firma denní kurzy vyhlášené Českou národní bankou. Při realizování obchodu se třetími zeměmi se závazky přepočítávají kurzem podle celního sazebníku. K rozvahovému dni se aktiva a pasiva vyjádřená v cizí měně přepočítají podle platného kurzu vyhlášeného ČNB a vyčíslí se kurzové zisky a ztráty. Celkový výsledek se zachytí do výkazu zisku a ztráty, konkrétně do položky Ostatní finanční výnosy, případně Ostatní finanční náklady.
Kurzové rozdíly jsou pro podniky obchodující se zahraničím faktorem, který může ovlivnit výsledek hospodaření a následně i velikost daňové povinnosti. Kurzové ztráty, účtované na účet 563, jsou totiž součástí finančních nákladů, jež jsou daňově uznatelné a snižují základ daně. Naopak, pokud podnik vykazuje kurzové zisky, účtované na účtu 663, zvyšuje tím základ daně, neboť kurzové zisky jsou součástí finančních výnosů. Pro přepočet cizoměnových operací má společnost TENEO 3 000 s.r.o. nastavená interní pravidla. Účetní jednotka TENEO 3 000 s.r.o. používá v obchodních vztazích s dodavateli a odběrateli měnové transakce v eurech, protože předmětem její činnosti je obchod s nákladními motorovými vozidly vyrobenými v EU. V ekonomických pravidlech nastavila pro účtování cizí měny na měnu českou užívání aktuálního kurzu ČNB. Výsledkem tohoto rozhodnutí je vznik průběžných kurzových rozdílů majetku a závazků v cizích měnách k okamžiku uskutečnění účetního případu. Lze říci, že používání denních kurzů má následující výhody a nevýhody. Mezi výhody patří, že dochází k věrnému zobrazení skutečnosti, účetnictví v každém okamžiku přesně zobrazuje skutečnou hodnotu majetku firmy, aktiv a pasiv, nákladů a výnosů a kopíruje tak vývoj cizí měny na trhu a účetní jednotka nemusí vypracovávat systém podmínek pro určení a změny pevného kurzu a zajišťovat jeho realizaci a provádění v praxi. Mezi nevýhody patří například to, že denní kurz zvyšuje počet účetních případů a množství účetních dokladů o kurzových rozdílech a tím zvyšuje náročnost zpracovávání účetních dokladů. (TENEO 3 000 s. r. o., 1960-2020)
45
3.4 Dopad vybraných operací na daň z přidané hodnoty
V rámci podniku zapojeného do mezinárodního obchodu se dá předpokládat, že podnik bude muset řešit obchodní závazky a pohledávky nejen v české měně, ale také té zahraniční. Tudíž se tento oddíl bakalářské práce věnuje tomu, jak firma v průběhu účetního období řeší kurzové rozdíly při nákupu popřípadě prodeji materiálu nebo zboží. Firma k těmto operacím využívá účetní software Vison32, který je komplexní, pokročilý, podnikový systém vhodný pro obchod, výrobu a služby. Vision32 není pouze software k zadávání účetních dat. Je významnou podporou realizace potřeb při řízení firmy. Tento software podporuje platnou legislativu a pružně reaguje na změny.
Je vyvíjen společnosti Vision Praha s. r. o. Tento podnikový informační systém lze nastavit tak, aby bylo dosaženo nejefektivnějšího možného využití. Agenda zmiňovaného systému zahrnuje hned několik oblastí reálně využitelných v rámci různých oddělení společnosti. Mezi nejžádanější vlastnosti tohoto systému patří např. aktivní systém, ekonomika, prodej a CRM, sklady a nákup, výroba, projekty, lidské zdroje, řízení dokumentů, workflow, podpůrné agendy, specializované agendy, mobile vision. (Vision Praha, 1992 – 2020)
3.4.1 Účetní dokumentace - přijaté faktury
Na úvod se tato část orientuje na faktury přijaté v rámci krátkodobých závazků z obchodních vztahů vůči zahraničním dodavatelům. Pokud se zaměříme na účetní dokumentaci jako celek, je velice podstatné kontrolovat i jednotlivé náležitosti účetních dokladů, které jsou kladeny zákonem o účetnictví. Vzhledem k tomu, že účetní doklady mají být podkladem pro účetní zápisy, je třeba zajistit, že operace bude v rámci dokladu jednoznačně popsána, jak z hlediska obsahu, tak kvantity. Zároveň je důležité zkontrolovat i obsah dokladu, který bude při pořízení po věcné i formální stránce v pořádku a také jeho záznam bude trvalý, nezměnitelný a doklad tak bude průkazný.
Účetní doklady musí jednoznačně obsahovat označení účetního dokladu, obsah účetního případu a jeho účastníky, peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku včetně vyjádření množství. Dále je to okamžik vyhotovení dokladu a poté okamžik uskutečnění účetního případu. Samozřejmostí je podpisový záznam nejen osoby odpovědné za konkrétní účetní případ ale i osoby odpovědně za jeho zaúčtování.
V situaci, kdy doklad všechny tyto náležitosti nemá, nelze ho považovat za účetní doklad, ani na jeho základě účtovat. Z tohoto výčtu náležitostí plyne, že u účetních
46 dokladů není požadováno razítko účetní jednotky nebo podpis vyhotovitele dokladu.
Nicméně v praxi mnoho podniků v rámci obchodních vztahů s partnery tuto nezbytnost vyžaduje. Podpis vyhotovitele je zpravidla důležitý pro osobu odpovědnou za účetní případ, která má možnost ovlivňovat proces bezchybného vyhotovování účetních dokladů. Účetní doklad se může stát daňovým za předpokladu, že také splňuje náležitosti dokladu dle zákona o DPH. Mezi tyto náležitosti patří označení kupujícího a prodávajícího včetně daňového identifikačního čísla, číslo dokladu, datum jeho vystavení a uskutečnění zdanitelného plnění nebo datum přijetí platby. Dále jednotková cena bez daně, rozsah a předmět zdanitelného plnění a údaje rozhodné pro stanovení daně – výše ceny bez daně, základní či snížená sazba daně, výše daně v Kč. (Bokšová, 2013, s. 167) Ilustrativní případ 1
Z faktury č. 00033 uvedené v příloze A vyplývá, že firma nakoupila zboží od polského dodavatele v celkové hodnotě 6 687, 39 EUR, při ceně 3,59 EUR za jednotku, konkrétně kg. Platba dle podmínek měla proběhnout 21 dní od vystavení faktury. Směnný kurs ke dni vystavení faktury dle ČNB byl stanoven na 25,375 CZK/EUR a hodnota materiálu vyčíslena na 171 431, 243 Kč při přepočtu kurzu na českou měnu, zatímco v den uskutečnění platby, tedy 24. 1. 2018 činil kurz 25, 635 EUR/CZK a celková výše závazku vycházela 169 692, 5212 Kč. Již z logiky věci jasně vyplývá, že rozdílem těchto dvou částek vzniká kurzový zisk. Tato vzniklá situace má po účetní stránce následující řešení, v první řadě vyřešíme okamžik nákupu na fakturu, a to konkrétně na straně má dáti na účtu 111 - pořízení materiálu a na straně dal na účet 321.1 pro zahraniční dodavatele. Dalším krokem je úhrada vzniklého závazku, kdy se sníží závazek ve prospěch účtu 321.1 a dojde k úhradě na vrub bankovního účtu formou převodu. Na závěr se řeší vznik kurzového zisku, který se proúčtuje na vrub zahraničních dodavatelů 321.1 a ve prospěch kurzového zisku 663.
Faktury, které jsou přijaté v rámci krátkodobých závazků z obchodních vztahů vůči zahraničním dodavatelům, mají vliv na DPH na výstupu. V následujících tabulkách je znázorněn postup řešení jednotlivých kurzových rozdílů, ať už kurzové ztráty nebo zisku s dopadem na daň z přidané hodnoty.
47 Tabulka 2 Účtování dopadu kurzového zisku na DPH
Příklad Účtování DPH u zboží v rámci EU (intrakomunitární plnění)
Účetní jednotka používá denní kurz vyhlášený ČNB
Položka Označení účetního případu Kč MD D registrované k dani v jiné zemi Částka faktury 6 687, 39 EUR Povinnost přiznat daň na výstupu Možnost nároku na odpočet
2. Úhrada zboží dodavateli (kurz banky 25,635
Kč/EUR 169 692,521 321.1 221
3. Zaúčtování ziskového kurzového rozdílu 1 738, 7216 321.1 663 Zdroj: vlastní úprava na základě účetních údajů společnosti, účetní závěrky TENEO 3 000 s.r.o., 2016-2017 (MS ČR, 2018)(TENEO 3 000 s. r. o., 1960-2020)
Tabulka č. 2 popisuje situaci, kdy vzniká v rámci obchodních vztahů závazek pro zahraničního dodavatele a zároveň ukazuje rozdíl, který vzniká pohybem denních kurzů.
Zároveň je zde vyobrazen i dopad vzniku kurzového rozdílu na daň z přidané hodnoty.
Při pořízení zboží z EU i z dovozu zboží ze třetí země je společnost, která zboží nakupuje a převáží do ČR, povinna přiznat daň na vstupu, jak ukazuje bod b) v tabulce č. 2. Ve většině případů společnosti nakupují zboží s nárokem na odpočet, tedy daň, kterou předtím přiznali, si mohou také odečíst, což znázorňuje bod c.
Ilustrativní případ 2
Další přijatá faktura č. 9000638, která je uvedená v příloze číslo B ukazuje, že firma nakoupila materiál od německého dodavatele v celkové hodnotě 2 572, 10 EUR, kdy v přepočtu na české koruny činí tato částka 65 524, 2475 Kč při ceně 85 EUR za jednotku, kterou jsou v tomto případě také kilogramy. Je zde využito platební podmínky FCA, která stanoví, že prodávající je povinen předat dodané zboží v ujednaném místě dopravci.
Způsob dopravy či dopravce si kupující volí sám. Když neuvede přesné místo, může si prodávající zvolit mezi místem nebo stanoveným pásmem, kde bude zboží vydáno dopravci. Po převzetí dopravcem přecházejí rizika a náklady z prodávajícího
48 na kupujícího. Směnný kurs ke dni vystavení faktury byl 25, 475 CZK/EUR. Směnný kurs v den uskutečnění platby, tedy 4. 1. 2018 činil 25, 510 CZK/EUR a celková výše závazku vycházela 65 614, 271 Kč. V tomto případě je zřejmé, že rozdílem těchto dvou částek vznikne kurzový rozdíl, neboť kurz při úhradě závazku je o pár setin vyšší než v moment vystavení faktury. Tento případ má po účetní stránce následující řešení: První dva kroky v postupu účtování jsou shodné s předchozím zaznamenáním úhrady závazku, nicméně v závěru se řeší vznik kurzové ztráty, který se proúčtuje na vrub kurzové ztráty 563 a ve prospěch zahraničního dodavatele 321.1. Výše popsané účetní případy a doklady plnohodnotně splňují veškeré náležitosti dané zákonem o účetnictví.
Průběh účtování dopadu kurzové ztráty na daň z přidané hodnoty při obchodování se zeměmi EU je zachycen v následující tabulce.
Tabulka 3 Účtování dopadu kurzové ztráty na DPH
Příklad Účtování DPH u zboží v rámci EU (intrakomunitární plnění)
Účetní jednotka používá denní kurz vyhlášený ČNB
Položka Označení účetního případu Kč MD D b) Povinnost přiznat daň na výstupu c) Možnost nároku na odpočet
2. Úhrada zboží dodavateli (kurz banky 25,510
Kč/EUR 65 614, 271 321.1 221
3. Zaúčtování ztrátového kurzového rozdílu 1 738, 7216 563 321.1 Zdroj: vlastní úprava na základě účetních údajů společnosti, účetní závěrky TENEO 3 000 s.r.o., 2016-2017 (MS ČR, 2018) (TENEO 3 000 s. r. o., 1960-2020)
Tato tabulka č. 3 reflektuje situaci, kdy firma obchoduje v rámci EU. Tím, že obchodní vztahy vznikly na území jednotné unie, nevzniká zde závazek k DPH jako takový, ba naopak firma má nárok na odpočet.
49 3.4.2 Účetní dokumentace - vydané faktury
Ilustrativní případ 3
Na faktuře č. 173000117 je vidět, že tato společnost nejen nakupuje materiál ze zahraničí, ale zároveň svůj materiál nebo zboží prodává do zahraničí. U tohoto účetního dokladu je využita mezinárodní doložka Incoterms DDU, která stanovuje povinnosti prodávajícího, který má dát zboží k dispozici kupujícímu na ujednaném místě v zemi, kam bude dovezeno. Také musí nést všechny výlohy a rizika spojená s jeho dopravou a to i včetně vykládky; výjimkou je platba cla, daní a dalších úředních poplatků, placených při dovozu. Právě ty hradí kupující, který již v zemi dovozu převzetím zboží za něj bude odpovídat. Dále je zde určená výše pokuty v případě nedodržení podmínek smlouvy a to ve výši 0,1%. U tohoto účetního případu firma prodává zboží v hodnotě 27 828, 26 Kč, kdy přepočtem na cizí měnu se jedná o částku 1 058,31 EUR, přičemž cena za měrnou jednotku je 352, 77 EUR. Co se týče směnných kurzů, tak v den vystavení účetního dokladu činil 26, 294 CZK/EUR. Při uhrazení pohledávky byla hodnota kurzu na 26, 155 CZK/EUR. Přepočtením vznikne suma v hodnotě 27 680, 098 Kč, kterou když odečteme od částky ze dne vystavení faktury, vychází rozdíl ve výši 148, 162 Kč, který se do účetnictví zanese jako kurzový zisk. Tento případ se po účetní stránce řeší následovně, v první řadě vyřešíme okamžik prodeje na fakturu, a to konkrétně na straně má dáti na účtu 311.1 - zahraniční odběratel a na straně dal na účet 604 za prodej zboží. Dalším krokem je úhrada vzniklé pohledávky, kdy se sníží výše pohledávky ve prospěch účtu 311.1 a dojde k úhradě na vrub bankovního účtu formou převodu. Na závěr se řeší vznik kurzového zisku, který se proúčtuje na vrub zahraničních dodavatelů 311.1 a ve prospěch kurzového zisku 663. V případě poslední faktury č. 173000118, která je stejně jako ostatní zmíněné účetní doklady zanesena v příloze C, je sled událostí průběhu účtování stejný, nicméně odlišný o výše jednotlivě zaznamenaných částek a vyčísleného kurzového zisku.
Pomocí jednotlivých účetních případů lze ukázat, jak jsou řešeny různé situace, které vzniknou při prodeji zboží a mají vliv na daň z přidané hodnoty.
50 Tabulka 4 Účtování DPH v rámci EU u vydaných faktur
Příklad Účtování DPH u zboží v rámci EU (intrakomunitární plnění)
Účetní jednotka používá denní kurz vyhlášený ČNB
Položka Označení účetního případu Kč MD D osoby registrované k dani v jiné zemi Částka faktury 1 058, 31 EUR 000 s.r.o., 2016-2017 (MS ČR, 2018)(TENEO 3 000 s. r. o., 1960-2020)
Výše uvedená tabulka reflektuje situaci, kdy vzniká v rámci obchodních vztahů pohledávka pro zahraničního odběratele a zároveň ukazuje rozdíl, který vzniká pohybem denních kurzů. Při prodeji zboží do zahraničí je společnost, která zboží prodává a převáží povinna přiznat daň na vstupu, jak ukazuje bod b. Za daňový doklad při dodání zboží se považuje daňový doklad vystavený dle § 28 odst. 1 písm. a). (Marková, 2019, s. 128, 133) Dle § 20 ZDPH povinnost přiznat daň při dodání zboží nebo poskytnutí služby vzniká ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Je-li zároveň před uskutečněním zdanitelného plnění přijata úplata, vzniká povinnost přiznat daň z přijaté částky ke dni přijetí úplaty. To neplatí, není-li zdanitelné plnění ke dni přijetí úplaty známo dostatečně určitě.
Dodání zboží nebo poskytnutí služby je pro účely tohoto zákona známo dostatečně určitě, jsou-li známy alespoň tyto údaje:
a) „zboží, které má být dodáno, nebo služba, která má být poskytnuta b) sazba daně v případě zdanitelného plnění a
c) místo plnění.“(Česko, 2004, § 20a, odst. 3)
51 3.4.3 Další účetní případy
Následující část práce znázorňuje v tabulkách č. 5, 6 a 7 další účetní případy, kde se mohou kurzové rozdíly projevit, jako je např. účtování prodeje zboží osobě, která je registrovaná k dani v jiném členském státě nebo také řešení vývozu a dovozu.
Tabulka 5 Účtování prodeje zboží osobě, která je registrovaná k dani v jiném členském státě
Příklad Účtování DPH u zboží osobě, která je registrovaná k dani v jiném členském státě.
Účetní jednotka používá pevný kurz 26 Kč/EUR.
Položka Označení účetního případu Kč MD D
1.
Prodej zboží za 1 000 EUR
Celková částka vydané faktury 26 000 311 604
2. Úhrada zboží odběratelem (kurz banky 26,
20 Kč/EUR 26 200 221 311
3. Zaúčtování kurzového rozdílu 200 311 663
Zdroj: vlastní úprava na základě účetních údajů společnosti, účetní závěrky TENEO 3 000 s.r.o., 2016-2017 (MS ČR, 2018) (TENEO 3 000 s. r. o., 1960-2020)
Výchozí tabulka znázorňuje způsob účtování kurzových rozdílů v momentě prodeje zboží osobě, která je registrovaná k dani v jiném členském státě. Znázorňuje účetní zobrazení v situaci, kdyby firma aplikovala pevný kurz. Když firma vystavuje fakturu do zahraničí plátci DPH a prokáže, že zboží překročilo hranice tuzemska, tak vystaví fakturu bez DPH. Pořízením zboží z jiného členského státu se pro účely tohoto zákona dle § 16 ZDPH rozumí nabytí práva nakládat jako vlastník se zbožím od osoby registrované k dani v jiném členském státě, která není osvobozenou osobou, pokud je zboží odesláno nebo přepraveno z jiného členského státu od něj odlišného
a) osobou, která uskutečňuje dodání zboží,
b) pořizovatelem, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí osoba, která pořizuje zboží z jiného členského státu, nebo
c) zmocněnou třetí osobou. (Marková, 2019, s. 129)
52 Účtování vývozu zboží do třetích zemí (nečlenských zemí EU) je poměrně často řešenou záležitostí firem, které se aktivně zapojují do mezinárodních vztahů. V následující tabulce č. 6 je znázorněn postup účtování.
Tabulka 6 Vývoz zboží do nečlenských zemí EU
Příklad Vývoz zboží do nečlenské země EU
Účetní jednotka používá pevný kurz 26 Kč/EUR, vývoz zboží je od DPH osvobozen.
Položka Označení účetního případu Kč MD D
1.
Prodej zboží za 1 000 EUR
Celková částka vydané faktury 26 000 311 604
2. Úhrada zboží odběratelem (kurz banky
26, 20 Kč/EUR 25 500 221 311
3. Zaúčtování kurzového rozdílu 500 563 311
Zdroj: vlastní úprava na základě účetních údajů společnosti, účetní závěrky TENEO 3 000 s.r.o., 2016-2017 (MS ČR, 2018) (TENEO 3 000 s. r. o., 1960-2020)
Vývoz zboží znamená výstup zboží z území EU na území třetí země, pokud zboží bylo propuštěno do celního režimu vývozu, pasivního zušlechťovacího styku nebo vnějšího tranzitu, nebo bylo zpětně vyvezeno. Osvobozeno od daně z přidané hodnoty při vývozu zboží do třetí země je dodání zboží plátcem, které je odesláno nebo převezeno z tuzemska do třetí země prodávajícím nebo kupujícím, jestliže kupující nemá v tuzemsku sídlo, místo podnikání, místo pobytu nebo provozovnu. Výjimku tvoří zboží přepravované kupujícím z důvodu vybavení nebo zásobení rekreačních dopravních prostředků. Při dodání zboží do třetí země se za den uskutečnění plnění považuje den výstupu zboží z území EU potvrzený celním úřadem. Výstup zboží z území EU je plátce povinen prokázat rozhodnutím celního úřadu o vývozu zboží do třetí země, kterým je celním úřadem potvrzen výstup zboží z území EU. V případě, že výstup zboží není potvrzen celním úřadem, může plátce prokázat výstup zboží jinými důkazními prostředky. Při vývozu zboží do třetí země se nesleduje, zda-li je pořizovatel zboží ve své zemi registrován nebo ne. (Vančurová, Láchová, 2018, s. 339)
53 Tabulka 7 Dovoz zboží z nečlenské země EU
Zdroj: vlastní úprava na základě účetních údajů společnosti, účetní závěrky TENEO 3 000 s.r.o., 2016-2017 (MS ČR, 2018) (TENEO 3 000 s. r. o., 1960-2020)
Dovoz zboží je vstup zboží z třetí země na území EU. Místem plnění při dovozu zboží je členský stát, na jehož území vstupuje dovážené zboží ze třetí země. Uskutečnění plnění a povinnosti přiznat nebo zaplatit daň při dovozu zboží upravuje § 23 ZDHP. Podmínky pro uplatnění nároku na odpočet § 73 ZDHP. Základem pro určení výše DPH při dovozu zboží je součet základu pro vyměření cla, včetně cla, dávek a poplatků splatných z důvodu dovozu zboží a případných vedlejších výdajů. Pokud dovážené zboží podléhá spotřební dani, tak se základ daně navýší k určení DPH. Daň se počítá metodou zdola.
Pokud je základem výpočtu daně cena, která neobsahuje daň, určí se daň jako součin základu bez daně a koeficientu, který se vypočte jako podíl sazby daně a čísla 100. Tedy:
DPH = Základ bez daně * Sazba/100. Výpočet skrze tuto metodu, je i po změnách v ustanovení § 37 písm. a) zákona o DPH ze dne 1. 4. 2019 stále stejný. Změna má za následek sjednocení částek vypočtené daně bez ohledu na zvolenou metodu výpočtu.
Příklad Dovoz zboží z nečlenské země EU
Položka Označení účetního případu MD D
1. Došlá faktura za nákup zboží z třetí země 24 940 131 321
2. Doměření cla 2 000 131 379
3. Povinnost přiznat DPH 5 657, 40 395 343
4. Možnost uplatnění nároku na odpočet DPH 5 657, 40 343 395
54 Ilustrativní příklad:
Základ daně 300 000,- Kč; sazba daně 21 %; hodnota plnění včetně daně 363 000,- Kč výpočet podle § 37 písm. a): 300 000 x 0,21 = 63 000,- Kč
výpočet podle § 37 písm. b): 363 000 – (363 000/1,21) = 363 000 – 300 000 = 63 000,- Kč
Daň z přidané hodnoty se dá velmi dobře sledovat v rámci jednotlivých účetních dokladů, kdy pro účely této práce posloužily faktury ať už přijaté, nebo vydané. Na těchto zmíněných dokladech lze sledovat vývoj DPH na vstupu a výstupu, přičemž DPH
Daň z přidané hodnoty se dá velmi dobře sledovat v rámci jednotlivých účetních dokladů, kdy pro účely této práce posloužily faktury ať už přijaté, nebo vydané. Na těchto zmíněných dokladech lze sledovat vývoj DPH na vstupu a výstupu, přičemž DPH