Zdroj:(Krajňák, Široký, 2018, s. 79)
Podobně jako u zdanění příjmů právnických osob je u daně z přidané hodnoty nutností rozlišovat pojmy poplatník a plátce daně. Poplatník je ten, kdo nese daňové zatížení a naopak plátcem daně je ten, kdo odvádí daň do státního rozpočtu.
2.4.1 Osoba povinná k dani
Osobou povinnou k dani se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti. Ekonomická činnost znamená, soustavná činnost obchodníků, výrobců a osob poskytujících služby. Existuje celá řada osob, které fungování daně z přidané hodnoty v různé míře zatěžuje nebo svazuje. (Vančurová, Lachková, 2018, s. 296) Typickým příkladem takovéto osoby je člověk, který má sídlo v tuzemsku a její obrat za 12 po sobě jdoucích měsíců převýší částku 1 mil. Kč. V tomto případě platí, že takováto osoba má povinnost do 15. dne dalšího měsíce podat přihlášku
35 k registraci k dani, povinným plátcem se stává od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, kdy byl obrat překročen. (Vančurová, Lachková, 2018, s. 296) Kromě povinných plátců daně z přidané hodnoty jsou osobami povinnými k této dani osoby identifikované, které odvádí daň pouze z plnění ze států EU. Podmínkou k tomu, aby bylo možné uplatnit odpočet daně, tedy vykázat daň na vstupu, je zapotřebí, aby daný subjekt byl plátcem daně. (Účetnictví podnikatelů, 2017, s. 258)
2.4.2 Předmět daně, sazby daně a její výpočet
Předmětem daně z přidané hodnoty je dodaní zboží, poskytnutí služby, pořízení zboží z jiného členského státu a dovoz zboží. Aby uvedená část podléhala dani z přidané hodnoty, musí být zároveň splněny podmínky, že jsou poskytnuty za úplatu, současně jsou poskytnuty osobou povinnou k dani a místem plnění je tuzemsko. (Účetnictví podnikatelů, 2017, s. 259) Uvedená podmínka úplaty nemusí být splněna u dovozu zboží.
V zákonu o dani z přidané hodnoty jsou uvedena plnění, která jsou od daně osvobozena, buď s nárokem na odpočet daně, nebo bez nároku na jeho odpočet. Místo plnění se stanovuje odlišně pro zboží, služby, nemovité věci a dále jen ve zvláštních případech.
(Kuneš, Vondrák, 2018, s. 31) V roce 2018 platí v ČR celkem tři sazby daně - jedna základní a dvě snížené. Základní sazba je 21%, první snížená sazba je 15% např. na potraviny, MHD nebo vstupenky na kulturní akce. Druhá snížená sazba je 10%, která platí např. na léčiva či knihy. V přílohách k zákonu o dani z přidané hodnoty je uveden seznam položek, které spadají do snížených sazeb. (Účetnictví podnikatelů, 2017, s. 260) Pro výpočet daně z přidané hodnoty nestačí znát jen sazbu daně, důležité je mít informaci o základu daně. Základem daně se rozumí vše, co za úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění. Daň se vypočte následovně:
DPH = základ daně * sazba daně (1) Pokud je naopak k dispozici pouze údaj o celkové ceně včetně daně, vypočítá se daň takto:
DPH = cena včetně daně * koeficient (2) kde koeficientem se rozumí podíl sazby daně a hodnoty 100 zvýšené o sazbu daně. Tento koeficient se zaokrouhluje na čtyři desetinná místa. Zdaňovací období je zpravidla kalendářní měsíc. Plátce podává daňové přiznání do 25 dní po skončení zdaňovacího období. Toto přiznání je plátce povinen podat, i když mu nevznikla daňová povinnost.
36 Daňové přiznání má povinnost podat nejen plátce, ale i identifikovaná osoba. Přiznání se podává elektronicky datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně. (Kuneš, Vondrák, 2018, s. 105)
2.4.3 Dovoz, vývoz, pořízení a dodání zboží
Dodáním zboží do jiného členského státu EU plátcem daně osobě registrované dani v členském státě EU je od daně osvobozeno s nárokem na odpočet daně. Odběratelé v jiném členském státě EU mají povinnost přiznat daň na výstupu a současně možnost uplatnit odpočet daně. Při pořízení zboží z jiného členského státu EU od osoby registrované k dani v tomto členském státě má plátce daně povinnost přiznat daň na výstupu a současně může uplatnit odpočet této daně. Podobným způsobem se postupuju v případě dovozu nebo vývozu zboží. Dovozem zboží se chápe vstup zboží z třetí země na území EU, vývozem výstup zboží z území EU na území třetí země. (Účetnictví podnikatelů, 2017, s. 270-271)
Vznik povinnosti přiznat daň při dodání zboží a poskytnutí služby vzniká ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Pokud je před uskutečněním zdanitelného plnění přijata úplata, vzniká povinnost přiznat daň z přijaté částky ke dni přijetí úplaty. To neplatí, není-li zdanitelné plnění ke dni přijetí úplaty známo dostatečně určitě. Dodání zboží nebo poskytnutí služby je pro účely tohoto zákona známo dostatečně určitě, jsou-li známy alespoň tyto údaje:
a) zboží, které má být dodáno, nebo služba, která má být poskytnuta, b) sazba daně v případě zdanitelného plnění a
c) místo plnění. (Česko, 2004)
Dle zákona od dani z přidané hodnoty (č. 235/2004 Sb.) je zdanitelné plnění uskutečněno a povinnost přiznat nebo zaplatit daň při dovozu zboží vzniká
a) propuštěním zboží do celního režimu
1. volného oběhu,
2. dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla, nebo 3. konečného užití,
37 b) nesplněním některé z povinností stanovených v celních předpisech pro
1. vstup zboží, které není zbožím Evropské unie, na území Evropské unie, 2. dočasné uskladnění,
3. celní režim tranzitu, 4. celní režim uskladnění,
5. celní režim dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla, 6. celní režim zušlechtění, nebo
7. nakládání se zbožím, které není zbožím Evropské unie,
c) nesplněním podmínky, na jejímž základě může být zboží, které není zbožím Evropské unie, propuštěno do celního režimu, s výjimkou celního režimu konečného užití,
d) odnětím zboží, které není zbožím Evropské unie, celnímu dohledu, nebo
e) porušením podmínek stanovených v povolení k použití zvláštního celního režimu.
Nárok na odpočet daně má plátce, pokud je oprávněn k odpočtu daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, které v rámci svých ekonomických činností použije pro účely uskutečňování
a) zdanitelných plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku,
b) plnění osvobozených od daně s nárokem na odpočet daně s místem plnění v tuzemsku,
c) plnění s místem plnění mimo tuzemsko, pokud by měl nárok na odpočet daně, jestliže by se uskutečnila s místem plnění v tuzemsku,
d) plnění uvedených v § 54 odst. 1 písm. a) až j), l) až u) a y) a v § 55 s místem plnění ve třetí zemi, nebo pokud jsou taková plnění přímo spojena s vývozem zboží, nebo e) plnění uvedených v § 13 odst. 9 písm. a), b), d) a e) a v § 14 odst. 5.
Daní na vstupu u přijatého zdanitelného plnění se rozumí daň uplatněná podle tohoto zákona
38 a) na zboží, které plátci bylo nebo má být dodáno, nebo službu, která mu
byla nebo má být poskytnuta,
b) na zboží, které bylo plátcem pořízeno z jiného členského státu anebo dovezeno ze třetí země, nebo
c) v případě plnění podle § 13 odst. 4 písm. b).
Plátce nemá nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění použitého pro reprezentaci, které nelze podle zvláštního právního předpisu53) uznat za výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů, s výjimkou plnění podle § 13 odst. 9 písm. c). (Česko, 2004)
39
3 Představení společnosti TENEO 3000, s. r. o.
Praktická část je orientována na zobrazení kurzových rozdílů a jejich dopad na daň z přidané hodnoty. Analýza, porovnání a následné zhodnocení účetních operací se vztahuje k roku 2017, k němuž jsou dostupná veškerá data. Zdroje finančních informací jsou čerpány z účetní závěrky a výroční zprávy.