Stejně jako pohledávky i závazky vyjádřené v cizí měně se musí k okamžiku ocenění přepočítat na českou měnu a nadále evidovat vedle české měny i ve měně cizí. (§ 4 ZÚ).
Účetní jednotka může pro přepočet využít denní nebo pevný kurz (§ 24 ZÚ).
27
2 Daňový systém ČR
Daňový systém ČR je, co se týče hlavních poznávacích znaků, obdobný systémům vyspělých a obzvláště evropských zemí. Je to soubor státních a místních daní, poplatků, popř. dávek, které jsou vybírány v konkrétním čase na základě zákonem stanovených daňových zásad. Daňová soustava ČR vychází ze zákona č. 212/1992 Sb., o soustavě daní, přijatého 15. dubna 1992 ještě Federálním shromážděním České a Slovenské federativní republiky. Díky daňové soustavě jsou ve státním rozpočtu soustředěny takové prostředky, které napomáhají k zabezpečení potřeb státu, dále obhospodařuje potřeby vyšších územních samosprávních celků a poté obcí. (Kubátová, 2018, s. 15)
Daň je povinná, zákonem uložená, zároveň je neúčelová, neekvivalentní a pravidelně se opakující platba proudící do státního rozpočtu. (Kubátová, 2018, s. 15)
2.1 Funkce daní
Jednotlivé funkce daní se odvíjí od funkcí veřejných financí, protože příjmy z této oblasti tvoří nejdůležitější část a daně samy o sobě mají identické základní funkce. Mezi tyto funkce patří: (Kubátová, 2018, s. 19)
Fiskální funkce
Určuje daním zajistit dostatečný příjem do státního rozpočtu tak, aby bylo možné pokrýt veškeré výdaje. Jedná se o plynulé financování státního hospodářství.
Alokační funkce
Část vygenerovaných prostředků je využívána pro tvorbu veřejných statků, které je možné získat buď zcela zdarma, nebo za ceny, které jsou nižší než náklady vynaložené na jejich produkci.
Redistribuční funkce
Bez zásahu státu by působení ekonomiky vedlo ke vzniku značných rozdílů v dělení bohatství a celková úroveň by byla velmi nízká. Pomocí daní stát odebírá část vytvářených důchodů jejich držitelům a pomocí transferů kompenzuje tyto rozdíly.
Stabilizační funkce
Prostřednictvím této funkce mohou daně přispívat např. ke zmírňování cyklických výkyvů v ekonomice. V období konjunktury daně odčerpávají do rozpočtů vyšší díl a
28
Zdroj: vlastní úprava dle (Kubátová, 2018, s.19)
Daňový systém v ČR se skládá ze dvou složek a to procesního práva, které řeší proces daňového řízení mezi poplatníky/plátci a správci daně. Druhá část se týká hmotného práva, které vymezuje předmět, způsob a režim zdanění jednotlivých daní. (Kubátová, 2018, s. 137)
29 Procesní daňové právo upravuje zákonč. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, nicméně jsou v něm často zmíněná pouze obecná pravidla, která bývají narušena speciálními pravidly z jiných daňových zákonů. (Kubátová, 2018, s. 137) Více známá je naopak druhá složka tohoto systému, hmotné právo, které řeší samostatné zákony. Těch je v ČR 7 a stanovují 16 druhů daní.
zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů,
ZDP členěný na fyzické a právnické osoby,
zákon č. 16/1993 Sb., o silniční dani, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, který zahrnuje 5 daní – daň z minerálních olejů, daň z lihu, daň z piva, daň z vína a meziproduktů a daň z tabákových výrobků,
zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, který teprve od roku 2008 zavedl nové tři druhy "ekologických" daní – daň ze zemního plynu, daň z pevných paliv a daň z elektřiny. (Businessinfo.cz, 2018) Úkolem procesního daňového práva je definovat průběh daňového řízení mezi daňovými subjekty a správci daně pomocí daňového řádu. Jinak řečeno se stanoví pravidla “hry”, ale zároveň vymezí daňové pojmy. I když jde o právní normu ve své podstatě určenou především správcům daně a úředním osobám, je dobré vědět, že předepisuje i řadu povinností a práv poplatníkům a plátcům daně. Zde nalezneme např. kde, kdy a jak se registrovat k daním, jak je přiznávat a platit, také zde nebyly opomenuty ani sankce a pokuty za daňové prohřešky a možnost obrany před správcem daně.
Daňový řád má 266 paragrafů a je rozdělen do 4 následujících oblastí:
Úvodní ustanovení - obsahuje předmět a účel úpravy, základní zásady správy daní.
Obecná část o správě daní - zahrnuje správce daně a osoby zúčastněné na správě daní, lhůty, doručování, ochrana poskytování informací, dokumentace, řízení a další postupy, opravné a dozorčí prostředky.
30
Zvláštní ustanovení o správě daní - spadají sem registrační řízení, řízení o závazném posouzení, daňové řízení, nalézací řízení, placení daní, správa daně vybírané srážkou, právní nástupnictví a insolvence).
Následky porušení povinnosti při správě daní - do této oblasti patří např.
pokuta za porušení mlčenlivosti, pořádková pokuta, pokuta za opožděné tvrzení daně, penále, úrok z prodlení. (Marková, 2019, s. 251)
2.2.1 Struktura daňového systému
Přímé daně mají dopad na důchod fyzických a právnických osob přímo. Jsou vyměřované z příjmů, které podléhají zdanění po odpočtu výdajů na jejich dosažení, zajištění a udržení a dále jsou vyměřovány z majetku. Poplatník a plátce je většinou totožný. (Účetnictví podnikatelů, 2017, s. 241)
Nepřímé daně nemají přímý dopad na důchod fyzických a právnických osob. Většinou jde o daně spojené s prodejem a poskytnutím zboží nebo služeb. Poplatník sám rozhodne o svém zdanění v případě koupě nějakého zboží či služby, protože je tato daň zahrnuta v cenách zboží a služeb. Plátcem daně je poté prodávající. Subjekt, nebo-li plátce daně, který daně odvádí, není shodný s poplatníkem. Plátce tuto daň přenáší na poplatníka skrze cenu. U plátce je nepřímá daň evidována jako průběžná položka a nijak neovlivňuje jeho majetkové poměry. (Účetnictví podnikatelů, 2017, s. 241)
Další složky daňového charakteru mimo úpravu zákona o soustavě daní jsou
Cla, upravované celním zákonem.
Povinné veřejné zdravotní pojištění.
Povinné příspěvky na sociální zabezpečení.
Povinný příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.
Místní poplatky.
31
2.3 Daň z příjmů právnických osob
Daň z příjmů právnických osob (dále DPPO) řadíme zároveň s daní z příjmů fyzických osob mezi důchodové daně. Důchodové daně jsou důležitou součástí daňového systému České republiky, jelikož příjmy z těchto daní tvoří významnou část daňových příjmů veřejných rozpočtů. Z pohledu klasifikace daní můžeme DPPO dále zařadit mezi daně osobní, přímé a daně s lineární sazbou daně. DPPO je společně s daní z příjmů fyzických osob upravena zákonem o daních z příjmů. (Popová, 2014, s. 12)
2.3.1 Daňové pojmy
Poplatníkem DPPO jsou právnické osoby. Podle NOZ je právnická osoba uspořádaná jednotka, o které zákon stanovuje, že má právní osobnost nebo je skrze zákon uznána.
Mimo právnických osob jsou poplatníky také organizační složka státu, podílový nebo svěřenecký fond. (Marková, 2019, s. 22) Poplatníky lze dělit na daňové rezidenty a nerezidenty. Daňový rezident je poplatník, který má sídlo na území ČR. Takového poplatníka se týká daňová povinnost zahrnující příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR, tak zároveň na příjmy plynoucí ze zahraničí. Protikladem jsou daňoví nerezidenti, kteří mají daňovou povinnost v ČR pouze na příjmy plynoucí v rámci stejného území.
(Marková, 2019, s. 22)
Předmětem daně z příjmů právnických osob jsou příjmy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem. Stejně jako v případě zdanění příjmů fyzických osob jsou vymezeny kategorie příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny. (Marková, 2019, s. 23) Zvláštní postavení má veřejně prospěšný poplatník.
Jde o takového poplatníka, který jako svou hlavní činnost vykonává činnost takovou, která není podnikáním. U této skupiny poplatníků jsou pokaždé předmětem daně příjmy z reklamy, členského příspěvku, úroku a z nájemného. (Dvořáková, Pitterling, Skalická, 2018, s. 129)
Základem daně je rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, a příjmů osvobozených od daně, převyšují výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení. Prvotní podklad poskytuje účetnictví, ze kterého zjistí právnická osoba účetní výsledek hospodaření, který se upravuje o položky snižující a zvyšující základ daně.
(Marková, 2019, s. 23) Zdaňovací období je jeden kalendářní rok nebo hospodářský rok.
32 2.3.2 Výpočet daňové povinnosti právnické osoby
Při úpravě výsledku hospodaření získaného z účetnictví je zapotřebí přičíst položky zvyšující základ daně, odečíst položky snižující základ daně, respektive položky, o které je možné snížit základ daně. Na druhé straně odečíst položky odčitatelné od základu daně, jako je např. odpočet daňové ztráty, odpočet na podporu výzkumu a vývoje, odpočet hodnoty bezúplatného plnění a celá řada dalších. (Vychopeň 2018, s. 157-158) Následující tabulka č. 1 ukazuje jednoduché schéma výpočtu daně pro právnické osoby.
Tabulka 1 Zjednodušené schéma výpočtu DPPO
Účetní výnosy - položky odčitatelné od základu daně dle §
34 zákona o daních z příjmů - daňová ztráta z minulých let Zaokrouhlený na 1 000 Kč dolů
Sazba daně pro rok 2018 19%
Zdroj: vlastní úprava dle zákona o daních z příjmů (Česko, 1992)
33
2.4 Daň z přidané hodnoty
Od 1. května 2004 je oblast daně z přidané hodnoty upravena zákonem č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon). Tento zákon vychází z příslušných předpisů EU, kdy jedním z nich je Směrnice rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty. Zákon o dani z přidané hodnoty je členěn na několik částí:
Část první - Základní ustanovení - obecná ustanovení, uplatňování daně, zvláštní režimy, režim přenesené daňové povinnosti, správa daně v tuzemsku.
Část druhá - přechodná, zrušovací a závěrečná ustanovení.
Zákon o DPH upravuje DPH v tuzemském obchodě, obchodě s členskými státy EU a se státy, které nejsou součástí EU. Obchod v rámci EU je nazýván intrakomunitárním plněním nebo dodání zboží do jiného členského státu případně pořízení zboží z jiného členského státu. Obchod se státy, které netvoří EU, se označuje jako dovoz/vývoz nebo obchod se třetími zeměmi. Dále si tyto typy obchodních případů stručně rozebereme z hlediska DPH. Daň z přidané hodnoty spadá mezi nepřímé daně. Základní princip daně z přidané hodnoty vyplývá již z jejího názvu, jinak řečeno zdanění přidané hodnoty.
(Účetnictví podnikatelů 2017, s. 257)
V níže uvedeném schématu je graficky znázorněn účet daně z přidané hodnoty.
MD Účet 343 - DPH D
Možnost nároku na odpočet Povinnost přiznat daň
Daň na vstupu Daň na výstupu
Pohledávka z nepřímé daně Dluh z nepřímé daně Obrázek 5 Zobrazení účtu daně z přidané hodnoty
Zdroj: vlastní úprava dle (Účetnictví podnikatelů, 2017, s. 257)
34 Princip fungování daně z přidané hodnoty je znázorněn v obrázku č. 5. Dají se předpokládat tři fáze výroby a sazbu daně ve výší 21%. První subjekt - mlýn přidává hodnotu zpracováním ve výši 10 tis. jednotek a tudíž je tato přidaná hodnota základem daně, konečná prodejní cena pro pekárnu je 12 100 jednotek. Pekárna zakoupila položku za sumu 12 100 jednotek a zároveň přidává hodnotu zpracováním ve výši 10 tis.
jednotek. Součet přidaných hodnot u obou fází výroby je 20 tis. jednotek, což je základem daně, prodejní cena v této fázi je 24 200 jednotek. Nicméně pekárna nebude mít daňovou povinnost ve výši 4 200 jednotek, jelikož si od této částky může odečíst daň na vstupu ve výší 2 100 jednotek. Tímto způsobem je zajištěno, že nedochází k vícenásobnému zdanění, je tedy zdaněna pouze přidaná hodnota. Supermarket přidává stejně jako předcházející dva subjekty přidanou hodnotu 10 tis. Jednotek, na dani z přidané hodnoty zaplatí jako rozdíl daně na výstupu a vstupu 2 100 jednotek, a proto to v tomto případě odpovídá přidané hodnotě. (Skálová, 2017, s. 17)
Obrázek 6 Princip DPH
Zdroj:(Krajňák, Široký, 2018, s. 79)
Podobně jako u zdanění příjmů právnických osob je u daně z přidané hodnoty nutností rozlišovat pojmy poplatník a plátce daně. Poplatník je ten, kdo nese daňové zatížení a naopak plátcem daně je ten, kdo odvádí daň do státního rozpočtu.
2.4.1 Osoba povinná k dani
Osobou povinnou k dani se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti. Ekonomická činnost znamená, soustavná činnost obchodníků, výrobců a osob poskytujících služby. Existuje celá řada osob, které fungování daně z přidané hodnoty v různé míře zatěžuje nebo svazuje. (Vančurová, Lachková, 2018, s. 296) Typickým příkladem takovéto osoby je člověk, který má sídlo v tuzemsku a její obrat za 12 po sobě jdoucích měsíců převýší částku 1 mil. Kč. V tomto případě platí, že takováto osoba má povinnost do 15. dne dalšího měsíce podat přihlášku
35 k registraci k dani, povinným plátcem se stává od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, kdy byl obrat překročen. (Vančurová, Lachková, 2018, s. 296) Kromě povinných plátců daně z přidané hodnoty jsou osobami povinnými k této dani osoby identifikované, které odvádí daň pouze z plnění ze států EU. Podmínkou k tomu, aby bylo možné uplatnit odpočet daně, tedy vykázat daň na vstupu, je zapotřebí, aby daný subjekt byl plátcem daně. (Účetnictví podnikatelů, 2017, s. 258)
2.4.2 Předmět daně, sazby daně a její výpočet
Předmětem daně z přidané hodnoty je dodaní zboží, poskytnutí služby, pořízení zboží z jiného členského státu a dovoz zboží. Aby uvedená část podléhala dani z přidané hodnoty, musí být zároveň splněny podmínky, že jsou poskytnuty za úplatu, současně jsou poskytnuty osobou povinnou k dani a místem plnění je tuzemsko. (Účetnictví podnikatelů, 2017, s. 259) Uvedená podmínka úplaty nemusí být splněna u dovozu zboží.
V zákonu o dani z přidané hodnoty jsou uvedena plnění, která jsou od daně osvobozena, buď s nárokem na odpočet daně, nebo bez nároku na jeho odpočet. Místo plnění se stanovuje odlišně pro zboží, služby, nemovité věci a dále jen ve zvláštních případech.
(Kuneš, Vondrák, 2018, s. 31) V roce 2018 platí v ČR celkem tři sazby daně - jedna základní a dvě snížené. Základní sazba je 21%, první snížená sazba je 15% např. na potraviny, MHD nebo vstupenky na kulturní akce. Druhá snížená sazba je 10%, která platí např. na léčiva či knihy. V přílohách k zákonu o dani z přidané hodnoty je uveden seznam položek, které spadají do snížených sazeb. (Účetnictví podnikatelů, 2017, s. 260) Pro výpočet daně z přidané hodnoty nestačí znát jen sazbu daně, důležité je mít informaci o základu daně. Základem daně se rozumí vše, co za úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění. Daň se vypočte následovně:
DPH = základ daně * sazba daně (1) Pokud je naopak k dispozici pouze údaj o celkové ceně včetně daně, vypočítá se daň takto:
DPH = cena včetně daně * koeficient (2) kde koeficientem se rozumí podíl sazby daně a hodnoty 100 zvýšené o sazbu daně. Tento koeficient se zaokrouhluje na čtyři desetinná místa. Zdaňovací období je zpravidla kalendářní měsíc. Plátce podává daňové přiznání do 25 dní po skončení zdaňovacího období. Toto přiznání je plátce povinen podat, i když mu nevznikla daňová povinnost.
36 Daňové přiznání má povinnost podat nejen plátce, ale i identifikovaná osoba. Přiznání se podává elektronicky datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně. (Kuneš, Vondrák, 2018, s. 105)
2.4.3 Dovoz, vývoz, pořízení a dodání zboží
Dodáním zboží do jiného členského státu EU plátcem daně osobě registrované dani v členském státě EU je od daně osvobozeno s nárokem na odpočet daně. Odběratelé v jiném členském státě EU mají povinnost přiznat daň na výstupu a současně možnost uplatnit odpočet daně. Při pořízení zboží z jiného členského státu EU od osoby registrované k dani v tomto členském státě má plátce daně povinnost přiznat daň na výstupu a současně může uplatnit odpočet této daně. Podobným způsobem se postupuju v případě dovozu nebo vývozu zboží. Dovozem zboží se chápe vstup zboží z třetí země na území EU, vývozem výstup zboží z území EU na území třetí země. (Účetnictví podnikatelů, 2017, s. 270-271)
Vznik povinnosti přiznat daň při dodání zboží a poskytnutí služby vzniká ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Pokud je před uskutečněním zdanitelného plnění přijata úplata, vzniká povinnost přiznat daň z přijaté částky ke dni přijetí úplaty. To neplatí, není-li zdanitelné plnění ke dni přijetí úplaty známo dostatečně určitě. Dodání zboží nebo poskytnutí služby je pro účely tohoto zákona známo dostatečně určitě, jsou-li známy alespoň tyto údaje:
a) zboží, které má být dodáno, nebo služba, která má být poskytnuta, b) sazba daně v případě zdanitelného plnění a
c) místo plnění. (Česko, 2004)
Dle zákona od dani z přidané hodnoty (č. 235/2004 Sb.) je zdanitelné plnění uskutečněno a povinnost přiznat nebo zaplatit daň při dovozu zboží vzniká
a) propuštěním zboží do celního režimu
1. volného oběhu,
2. dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla, nebo 3. konečného užití,
37 b) nesplněním některé z povinností stanovených v celních předpisech pro
1. vstup zboží, které není zbožím Evropské unie, na území Evropské unie, 2. dočasné uskladnění,
3. celní režim tranzitu, 4. celní režim uskladnění,
5. celní režim dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla, 6. celní režim zušlechtění, nebo
7. nakládání se zbožím, které není zbožím Evropské unie,
c) nesplněním podmínky, na jejímž základě může být zboží, které není zbožím Evropské unie, propuštěno do celního režimu, s výjimkou celního režimu konečného užití,
d) odnětím zboží, které není zbožím Evropské unie, celnímu dohledu, nebo
e) porušením podmínek stanovených v povolení k použití zvláštního celního režimu.
Nárok na odpočet daně má plátce, pokud je oprávněn k odpočtu daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, které v rámci svých ekonomických činností použije pro účely uskutečňování
a) zdanitelných plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku,
b) plnění osvobozených od daně s nárokem na odpočet daně s místem plnění v tuzemsku,
c) plnění s místem plnění mimo tuzemsko, pokud by měl nárok na odpočet daně, jestliže by se uskutečnila s místem plnění v tuzemsku,
d) plnění uvedených v § 54 odst. 1 písm. a) až j), l) až u) a y) a v § 55 s místem plnění ve třetí zemi, nebo pokud jsou taková plnění přímo spojena s vývozem zboží, nebo e) plnění uvedených v § 13 odst. 9 písm. a), b), d) a e) a v § 14 odst. 5.
Daní na vstupu u přijatého zdanitelného plnění se rozumí daň uplatněná podle tohoto zákona
38 a) na zboží, které plátci bylo nebo má být dodáno, nebo službu, která mu
byla nebo má být poskytnuta,
b) na zboží, které bylo plátcem pořízeno z jiného členského státu anebo dovezeno ze třetí země, nebo
c) v případě plnění podle § 13 odst. 4 písm. b).
Plátce nemá nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění použitého pro reprezentaci, které nelze podle zvláštního právního předpisu53) uznat za výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů, s výjimkou plnění podle § 13 odst. 9 písm. c). (Česko, 2004)
39
3 Představení společnosti TENEO 3000, s. r. o.
Praktická část je orientována na zobrazení kurzových rozdílů a jejich dopad na daň z přidané hodnoty. Analýza, porovnání a následné zhodnocení účetních operací se vztahuje k roku 2017, k němuž jsou dostupná veškerá data. Zdroje finančních informací jsou čerpány z účetní závěrky a výroční zprávy.
Obrázek 7 Logo společnosti
Zdroj: (TENEO 3 000 s. r. o., 1960-2020)
3.1 Základní informace o společnosti
Obchodní společnost jménem TENEO 3000 s. r. o. se sídlem na adrese Hlavní 986, 468 41 Smržovka je zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem oddíl C, vložka 19017 pod identifikačním číslem firmy 26444496.
Předmětem podnikání, kterým se tato firma zabývá dle obchodního rejstříku, je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 a 3 živnostenského zákona, dále montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení a také kovoobráběčství. Základní kapitál je ve výši 200 000 Kč. Daňovou a účetní agendu vede této společnosti externí účetní firma. Podle kritérií, která uvádí § 20 ZÚ, má tato společnost povinnost auditu a účetní závěrky, která je sestavována v plném rozsahu. Tato povinnost vzniká na základě
Předmětem podnikání, kterým se tato firma zabývá dle obchodního rejstříku, je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 a 3 živnostenského zákona, dále montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení a také kovoobráběčství. Základní kapitál je ve výši 200 000 Kč. Daňovou a účetní agendu vede této společnosti externí účetní firma. Podle kritérií, která uvádí § 20 ZÚ, má tato společnost povinnost auditu a účetní závěrky, která je sestavována v plném rozsahu. Tato povinnost vzniká na základě