Zjednodušené schéma výpočtu DPPO - Specifika ve finančním účetnictví a daních podniků mezinárod

Účetní výnosy - položky odčitatelné od základu daně dle §

34 zákona o daních z příjmů - daňová ztráta z minulých let Zaokrouhlený na 1 000 Kč dolů

Sazba daně pro rok 2018 19%

Zdroj: vlastní úprava dle zákona o daních z příjmů (Česko, 1992)

2.4 Daň z přidané hodnoty

Od 1. května 2004 je oblast daně z přidané hodnoty upravena zákonem č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon). Tento zákon vychází z příslušných předpisů EU, kdy jedním z nich je Směrnice rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty. Zákon o dani z přidané hodnoty je členěn na několik částí:

 Část první - Základní ustanovení - obecná ustanovení, uplatňování daně, zvláštní režimy, režim přenesené daňové povinnosti, správa daně v tuzemsku.

 Část druhá - přechodná, zrušovací a závěrečná ustanovení.

Zákon o DPH upravuje DPH v tuzemském obchodě, obchodě s členskými státy EU a se státy, které nejsou součástí EU. Obchod v rámci EU je nazýván intrakomunitárním plněním nebo dodání zboží do jiného členského státu případně pořízení zboží z jiného členského státu. Obchod se státy, které netvoří EU, se označuje jako dovoz/vývoz nebo obchod se třetími zeměmi. Dále si tyto typy obchodních případů stručně rozebereme z hlediska DPH. Daň z přidané hodnoty spadá mezi nepřímé daně. Základní princip daně z přidané hodnoty vyplývá již z jejího názvu, jinak řečeno zdanění přidané hodnoty.

(Účetnictví podnikatelů 2017, s. 257)

V níže uvedeném schématu je graficky znázorněn účet daně z přidané hodnoty.

MD Účet 343 - DPH D

Možnost nároku na odpočet Povinnost přiznat daň

Daň na vstupu Daň na výstupu

Pohledávka z nepřímé daně Dluh z nepřímé daně Obrázek 5 Zobrazení účtu daně z přidané hodnoty

Zdroj: vlastní úprava dle (Účetnictví podnikatelů, 2017, s. 257)

34 Princip fungování daně z přidané hodnoty je znázorněn v obrázku č. 5. Dají se předpokládat tři fáze výroby a sazbu daně ve výší 21%. První subjekt - mlýn přidává hodnotu zpracováním ve výši 10 tis. jednotek a tudíž je tato přidaná hodnota základem daně, konečná prodejní cena pro pekárnu je 12 100 jednotek. Pekárna zakoupila položku za sumu 12 100 jednotek a zároveň přidává hodnotu zpracováním ve výši 10 tis.

jednotek. Součet přidaných hodnot u obou fází výroby je 20 tis. jednotek, což je základem daně, prodejní cena v této fázi je 24 200 jednotek. Nicméně pekárna nebude mít daňovou povinnost ve výši 4 200 jednotek, jelikož si od této částky může odečíst daň na vstupu ve výší 2 100 jednotek. Tímto způsobem je zajištěno, že nedochází k vícenásobnému zdanění, je tedy zdaněna pouze přidaná hodnota. Supermarket přidává stejně jako předcházející dva subjekty přidanou hodnotu 10 tis. Jednotek, na dani z přidané hodnoty zaplatí jako rozdíl daně na výstupu a vstupu 2 100 jednotek, a proto to v tomto případě odpovídá přidané hodnotě. (Skálová, 2017, s. 17)

Obrázek 6 Princip DPH

Zdroj:(Krajňák, Široký, 2018, s. 79)

Podobně jako u zdanění příjmů právnických osob je u daně z přidané hodnoty nutností rozlišovat pojmy poplatník a plátce daně. Poplatník je ten, kdo nese daňové zatížení a naopak plátcem daně je ten, kdo odvádí daň do státního rozpočtu.

2.4.1 Osoba povinná k dani

Osobou povinnou k dani se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti. Ekonomická činnost znamená, soustavná činnost obchodníků, výrobců a osob poskytujících služby. Existuje celá řada osob, které fungování daně z přidané hodnoty v různé míře zatěžuje nebo svazuje. (Vančurová, Lachková, 2018, s. 296) Typickým příkladem takovéto osoby je člověk, který má sídlo v tuzemsku a její obrat za 12 po sobě jdoucích měsíců převýší částku 1 mil. Kč. V tomto případě platí, že takováto osoba má povinnost do 15. dne dalšího měsíce podat přihlášku

35 k registraci k dani, povinným plátcem se stává od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, kdy byl obrat překročen. (Vančurová, Lachková, 2018, s. 296) Kromě povinných plátců daně z přidané hodnoty jsou osobami povinnými k této dani osoby identifikované, které odvádí daň pouze z plnění ze států EU. Podmínkou k tomu, aby bylo možné uplatnit odpočet daně, tedy vykázat daň na vstupu, je zapotřebí, aby daný subjekt byl plátcem daně. (Účetnictví podnikatelů, 2017, s. 258)

2.4.2 Předmět daně, sazby daně a její výpočet

Předmětem daně z přidané hodnoty je dodaní zboží, poskytnutí služby, pořízení zboží z jiného členského státu a dovoz zboží. Aby uvedená část podléhala dani z přidané hodnoty, musí být zároveň splněny podmínky, že jsou poskytnuty za úplatu, současně jsou poskytnuty osobou povinnou k dani a místem plnění je tuzemsko. (Účetnictví podnikatelů, 2017, s. 259) Uvedená podmínka úplaty nemusí být splněna u dovozu zboží.

V zákonu o dani z přidané hodnoty jsou uvedena plnění, která jsou od daně osvobozena, buď s nárokem na odpočet daně, nebo bez nároku na jeho odpočet. Místo plnění se stanovuje odlišně pro zboží, služby, nemovité věci a dále jen ve zvláštních případech.

(Kuneš, Vondrák, 2018, s. 31) V roce 2018 platí v ČR celkem tři sazby daně - jedna základní a dvě snížené. Základní sazba je 21%, první snížená sazba je 15% např. na potraviny, MHD nebo vstupenky na kulturní akce. Druhá snížená sazba je 10%, která platí např. na léčiva či knihy. V přílohách k zákonu o dani z přidané hodnoty je uveden seznam položek, které spadají do snížených sazeb. (Účetnictví podnikatelů, 2017, s. 260) Pro výpočet daně z přidané hodnoty nestačí znát jen sazbu daně, důležité je mít informaci o základu daně. Základem daně se rozumí vše, co za úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění. Daň se vypočte následovně:

DPH = základ daně * sazba daně (1) Pokud je naopak k dispozici pouze údaj o celkové ceně včetně daně, vypočítá se daň takto:

DPH = cena včetně daně * koeficient (2) kde koeficientem se rozumí podíl sazby daně a hodnoty 100 zvýšené o sazbu daně. Tento koeficient se zaokrouhluje na čtyři desetinná místa. Zdaňovací období je zpravidla kalendářní měsíc. Plátce podává daňové přiznání do 25 dní po skončení zdaňovacího období. Toto přiznání je plátce povinen podat, i když mu nevznikla daňová povinnost.

36 Daňové přiznání má povinnost podat nejen plátce, ale i identifikovaná osoba. Přiznání se podává elektronicky datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně. (Kuneš, Vondrák, 2018, s. 105)

2.4.3 Dovoz, vývoz, pořízení a dodání zboží

Dodáním zboží do jiného členského státu EU plátcem daně osobě registrované dani v členském státě EU je od daně osvobozeno s nárokem na odpočet daně. Odběratelé v jiném členském státě EU mají povinnost přiznat daň na výstupu a současně možnost uplatnit odpočet daně. Při pořízení zboží z jiného členského státu EU od osoby registrované k dani v tomto členském státě má plátce daně povinnost přiznat daň na výstupu a současně může uplatnit odpočet této daně. Podobným způsobem se postupuju v případě dovozu nebo vývozu zboží. Dovozem zboží se chápe vstup zboží z třetí země na území EU, vývozem výstup zboží z území EU na území třetí země. (Účetnictví podnikatelů, 2017, s. 270-271)

Vznik povinnosti přiznat daň při dodání zboží a poskytnutí služby vzniká ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Pokud je před uskutečněním zdanitelného plnění přijata úplata, vzniká povinnost přiznat daň z přijaté částky ke dni přijetí úplaty. To neplatí, není-li zdanitelné plnění ke dni přijetí úplaty známo dostatečně určitě. Dodání zboží nebo poskytnutí služby je pro účely tohoto zákona známo dostatečně určitě, jsou-li známy alespoň tyto údaje:

a) zboží, které má být dodáno, nebo služba, která má být poskytnuta, b) sazba daně v případě zdanitelného plnění a

c) místo plnění. (Česko, 2004)

Dle zákona od dani z přidané hodnoty (č. 235/2004 Sb.) je zdanitelné plnění uskutečněno a povinnost přiznat nebo zaplatit daň při dovozu zboží vzniká

a) propuštěním zboží do celního režimu

1. volného oběhu,

2. dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla, nebo 3. konečného užití,

37 b) nesplněním některé z povinností stanovených v celních předpisech pro

1. vstup zboží, které není zbožím Evropské unie, na území Evropské unie, 2. dočasné uskladnění,

3. celní režim tranzitu, 4. celní režim uskladnění,

5. celní režim dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla, 6. celní režim zušlechtění, nebo

7. nakládání se zbožím, které není zbožím Evropské unie,

c) nesplněním podmínky, na jejímž základě může být zboží, které není zbožím Evropské unie, propuštěno do celního režimu, s výjimkou celního režimu konečného užití,

d) odnětím zboží, které není zbožím Evropské unie, celnímu dohledu, nebo

e) porušením podmínek stanovených v povolení k použití zvláštního celního režimu.

Nárok na odpočet daně má plátce, pokud je oprávněn k odpočtu daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, které v rámci svých ekonomických činností použije pro účely uskutečňování

a) zdanitelných plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku,

b) plnění osvobozených od daně s nárokem na odpočet daně s místem plnění v tuzemsku,

c) plnění s místem plnění mimo tuzemsko, pokud by měl nárok na odpočet daně, jestliže by se uskutečnila s místem plnění v tuzemsku,

d) plnění uvedených v § 54 odst. 1 písm. a) až j), l) až u) a y) a v § 55 s místem plnění ve třetí zemi, nebo pokud jsou taková plnění přímo spojena s vývozem zboží, nebo e) plnění uvedených v § 13 odst. 9 písm. a), b), d) a e) a v § 14 odst. 5.

Daní na vstupu u přijatého zdanitelného plnění se rozumí daň uplatněná podle tohoto zákona

38 a) na zboží, které plátci bylo nebo má být dodáno, nebo službu, která mu

byla nebo má být poskytnuta,

b) na zboží, které bylo plátcem pořízeno z jiného členského státu anebo dovezeno ze třetí země, nebo

c) v případě plnění podle § 13 odst. 4 písm. b).

Plátce nemá nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění použitého pro reprezentaci, které nelze podle zvláštního právního předpisu53) uznat za výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů, s výjimkou plnění podle § 13 odst. 9 písm. c). (Česko, 2004)

3 Představení společnosti TENEO 3000, s. r. o.

Praktická část je orientována na zobrazení kurzových rozdílů a jejich dopad na daň z přidané hodnoty. Analýza, porovnání a následné zhodnocení účetních operací se vztahuje k roku 2017, k němuž jsou dostupná veškerá data. Zdroje finančních informací jsou čerpány z účetní závěrky a výroční zprávy.

Obrázek 7 Logo společnosti

Zdroj: (TENEO 3 000 s. r. o., 1960-2020)

3.1 Základní informace o společnosti

Obchodní společnost jménem TENEO 3000 s. r. o. se sídlem na adrese Hlavní 986, 468 41 Smržovka je zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem oddíl C, vložka 19017 pod identifikačním číslem firmy 26444496.

Předmětem podnikání, kterým se tato firma zabývá dle obchodního rejstříku, je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 a 3 živnostenského zákona, dále montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení a také kovoobráběčství. Základní kapitál je ve výši 200 000 Kč. Daňovou a účetní agendu vede této společnosti externí účetní firma. Podle kritérií, která uvádí § 20 ZÚ, má tato společnost povinnost auditu a účetní závěrky, která je sestavována v plném rozsahu. Tato povinnost vzniká na základě posouzení hodnoty aktiv, výše obratu a počtu zaměstnanců.

Firma TENEO pro své zákazníky vyvíjí a vyrábí elektrické kruhové konektory, kabelové svazky, armádní spínače a kontaktní systémy s vysokou mechanickou odolností a spolehlivostí pro užití ve velmi náročných provozních i klimatických podmínkách, s uplatněním především v těžební, dopravní a armádní technice a v letectví. TENEO pro svoje zákazníky zajišťuje výrobu a dodávky kontaktních systémů, speciálních dílů pro elektrotechnické aplikace a dalších přesně obráběných dílů zajišťuje výrobu i dodávky kontaktních systémů podle individuálních technických požadavků, a to od vývoje, přes výrobu v malých sériích až po velkosériovou výrobu v řádech milionů kusů. Navrhuje a

40 vyrábí prototypy, provádí testování a optimalizaci dodávaných součástí. TENEO spolupracuje se zákazníky na celém světě. Dlouhodobé obchodní vztahy s precizní tehdejším Československu následoval strmý pád produkce až téměř k úplnému zastavení, nicméně o čtyři roky později, v roce 1993, kupuje Elektro-Pragu švédsko - švýcarský koncern ABB – konektory se vyrábí pouze v zanedbatelném množství. V rámci restrukturalizace a následného outsourcingu probíhajícího roku 1996, prodává ABB již téměř zaniklou výrobu konektorů firmě EMS. V novém tisíciletí na přelomu roků 2001 - 2003 se firma EMS mění ve společnost TENEO 3000 s.r.o. s důrazným zaměřením na výrobu konektorů a komponentů. Roku 2004 TENEO investuje zásadním způsobem do nových CNC a PNC technologií a zařízení pro výrobu kabelových svazků. O rok později společnost provedla zásadní změnu řídících a kontrolních procesů zavedením moderních informačních systémů (plánování a řízení výroby, workflow). V roce 2007 TENEO produkuje 160 tisíc kruhových konektorů ročně ve skupinách ŠR, VŠ, RM, BN, a PK TENEO získává certifikáty ISO 9001 a ISO 14001. Nadcházející rok byla provedena další významná modernizace technologického parku v oblasti výroby kontaktů a hliníkových pouzder konektorů. Následující roky firma zahájila a zároveň dokončila rekonstrukci areálu společnosti. Další významná modernizace technologického parku byla provedena roku 2013, a zároveň byla rozšířena výroba konektorů a komponentů. V roce 2014 byl dokončen vývoj nové řady konektorů pro těžební průmysl, realizovány dodávky a montáže konektorů a kabelových svazků pro vrtná zařízení v ČR a Ruské federaci. (TENEO 3 000 s. r. o., 1960-2020)

Politika společnosti TENEO

Společnost Teneo 3000 s.r.o. se zavázala ke stálému zlepšování a zdokonalování systému managementu jakosti a systému environmentálního managementu firmy a realizaci preventivních a nápravných opatření k eliminaci nebo omezení dopadů

41 environmentálních aspektů provozu společnosti a stálému zlepšování integrovaného systému řízení jakosti a enviromentu. Dále se zavazuje k dodržování všech požadavků, které pro ni plynou z platné legislativy nejen České republiky, ale i Evropské unie a dalších zemí, na jejichž území společnost podniká nebo s nimiž obchoduje. Z tohoto důvodu společnost využívá systém řízení v souladu s požadavky mezinárodních norem ČSN EN ISO 9001:2009 a ČSN EN ISO 14001:2005. Společnost si uvědomuje význam všech svých zaměstnanců pro úspěšnou činnost společnosti a také z tohoto důvodu zabezpečujeme rekvalifikaci a další odborný růst zaměstnanců. Co se týče dlouhodobých záměrů společnosti, tak pro následující období přijalo vedení společnosti závazek na zlepšování služeb pro stávající převažující zákazníky. V oblasti ochrany životního prostředí je záměrem společnosti snižovat jeho zátěž nežádoucími vedlejšími produkty vznikajícími provozem společnosti. Pro splnění této strategické politiky si společnost vytýčila následující záměry. První z nich se zaměřuje na zvýšení spolehlivosti při dodávání produktů, další je orientovaný na snižování zátěže životního prostředí a v neposlední řadě zlepšování pracovních podmínek zaměstnanců. (TENEO 3 000 s. r. o., 1960-2020)

Sociální angažovanost

Vedení společnosti cítí sounáležitost s okolní komunitou v překrásném prostředí Jizerských hor. Sponzorsky podporuje místní sportovce, zejména dětské oddíly. Není jí lhostejný svět, ve kterém žijeme, proto finančně podporuje aktivity pro místní zdravotně-sociální ústavy a domácí lékařskou péči pro imobilní občany. Velmi úzce spolupracuje se vzdělávacími organizacemi. Praxi ve firmě Teneo každoročně absolvuje několik studentů střední průmyslové školy v Jablonci nad Nisou. Velmi blízký vztah má společnost také k Technické Univerzitě v Liberci. (TENEO 3 000 s. r. o., 1960-2020)

3.2 Export a import společnosti TENEO 3000, s. r. o. a s tím související kurzové rozdíly

Své obchodní aktivity rozvíjí firma nejen v rámci ČR jako dodavatel armádních konektorů, letecké techniky a komponentů pro strojírenství, automatizaci a elektrotechniku, ale také pro široké spektrum dalších oborů ale také v zahraničí. Mezi výrobky, které se nejčastěji vyváží, patří konektory různých druhů a vlastností, dále komponenty konektorů a kabelové svazky. Celkový objem vývozu činil v roce 2017

25 20

Podíl na celkovém vývozu za rok 2017

Amerika Evropa Asie Ostatní země

téměř 6,7 mil. Kč. Nejvyšší podíl vývozu směřuje do Ameriky (přesně 40 %), do Evropy (přesně 25 %), dále do Asie (přesně 20 %). Část vývozu pak míří do ostatních zemí.

Následující obrázek znázorňuje skladbu zemí dle podílu na celkovém vývozu za rok 2017.

Obrázek 8 Struktura vývozu dle zemí v roce 2017 v %

Zdroj: vlastní úprava na základě údajů společnosti, účetní závěrky TENEO 3 000 s.r.o., 2016-2017 (MS ČR, 2018) (TENEO 3 000 s. r. o., 1960-2020)

Výše uvedený graf reflektuje rozložení a podíl jednotlivých zemí v celkovém úhrnu vývozu za rok 2017. Lze tak říci, že společnost TENEO 3 000 s. r. o. většinu svých realizovaných obchodů nejčastěji směřuje do USA, dále Evropy, Asie a menším poměrem do ostatních zemí.

Další vyobrazení na obrázku č. 9. ukazuje, v jaké míře se dle druhu činnosti v souvislosti s vývozem společnost zabývá.

43 Obrázek 9 Skladba činností firmy dle zemí v roce 2017 v %

Zdroj: vlastní úprava na základě údajů společnosti, účetní závěrky TENEO 3 000 s.r.o., 2016-2017 (MS ČR, 2018) (TENEO 3 000 s. r. o., 1960-2020)

Tento graf znázorňuje podíl jednotlivých částí obchodní činnosti společnosti, která se ve velké míře, konkrétně 45 %, soustřeďuje na výrobu komponentů a konektorů v rámci dopravní techniky. Poté 25 % podílem výrobků na armádním zařízení, 15 % dílem produkce skrze těžební systémy, 5 % připadá leteckému průmyslu, 10 % spadá do kategorie ostatních.

25 15

5 10

Podíl oblastí dle druhu činnosti společnosti v souvislosti s vývozem

Dopravní technika Armádní zařízení Těžební systémy Letecký průmysl Ostatní

3.3 Kurzové rozdíly ve vnitropodnikové směrnici podniku a jejich vliv na hospodaření podniku

Společnost TENEO 3 000 s. r. o. má ve své vnitropodnikové směrnici oddíl zabývající se přepočtem cizích měn na české koruny a řešení kurzových rozdílů. Tato směrnice vychází z platné účetní legislativy. Pro přepočet měn zemí Evropské unie používá firma denní kurzy vyhlášené Českou národní bankou. Při realizování obchodu se třetími zeměmi se závazky přepočítávají kurzem podle celního sazebníku. K rozvahovému dni se aktiva a pasiva vyjádřená v cizí měně přepočítají podle platného kurzu vyhlášeného ČNB a vyčíslí se kurzové zisky a ztráty. Celkový výsledek se zachytí do výkazu zisku a ztráty, konkrétně do položky Ostatní finanční výnosy, případně Ostatní finanční náklady.

Kurzové rozdíly jsou pro podniky obchodující se zahraničím faktorem, který může ovlivnit výsledek hospodaření a následně i velikost daňové povinnosti. Kurzové ztráty, účtované na účet 563, jsou totiž součástí finančních nákladů, jež jsou daňově uznatelné a snižují základ daně. Naopak, pokud podnik vykazuje kurzové zisky, účtované na účtu 663, zvyšuje tím základ daně, neboť kurzové zisky jsou součástí finančních výnosů. Pro přepočet cizoměnových operací má společnost TENEO 3 000 s.r.o. nastavená interní pravidla. Účetní jednotka TENEO 3 000 s.r.o. používá v obchodních vztazích s dodavateli a odběrateli měnové transakce v eurech, protože předmětem její činnosti je obchod s nákladními motorovými vozidly vyrobenými v EU. V ekonomických pravidlech nastavila pro účtování cizí měny na měnu českou užívání aktuálního kurzu ČNB. Výsledkem tohoto rozhodnutí je vznik průběžných kurzových rozdílů majetku a závazků v cizích měnách k okamžiku uskutečnění účetního případu. Lze říci, že používání denních kurzů má následující výhody a nevýhody. Mezi výhody patří, že dochází k věrnému zobrazení skutečnosti, účetnictví v každém okamžiku přesně zobrazuje skutečnou hodnotu majetku firmy, aktiv a pasiv, nákladů a výnosů a kopíruje tak vývoj cizí měny na trhu a účetní jednotka nemusí vypracovávat systém podmínek pro určení a změny pevného kurzu a zajišťovat jeho realizaci a provádění v praxi. Mezi nevýhody patří například to, že denní kurz zvyšuje počet účetních případů a množství účetních dokladů o kurzových rozdílech a tím zvyšuje náročnost zpracovávání účetních dokladů. (TENEO 3 000 s. r. o., 1960-2020)

3.4 Dopad vybraných operací na daň z přidané hodnoty

V rámci podniku zapojeného do mezinárodního obchodu se dá předpokládat, že podnik bude muset řešit obchodní závazky a pohledávky nejen v české měně, ale také té zahraniční. Tudíž se tento oddíl bakalářské práce věnuje tomu, jak firma v průběhu účetního období řeší kurzové rozdíly při nákupu popřípadě prodeji materiálu nebo zboží. Firma k těmto operacím využívá účetní software Vison32, který je komplexní, pokročilý, podnikový systém vhodný pro obchod, výrobu a služby. Vision32 není

In document Specifika ve finančním účetnictví a daních podniků mezinárodního obchodu Bakalářská práce (Page 31-0)