Specifika ve finančním účetnictví a daních podniků mezinárodního obchodu
Bakalářská práce
Studijní program: B6208 Ekonomika a management
Studijní obor: Ekonomika a management mezinárodního obchodu
Autor práce: Klára Dušková
Vedoucí práce: Ing. Olga Malíková, Ph.D.
Katedra financí a účetnictví
Liberec 2020
Zadání bakalářské práce
Specifika ve finančním účetnictví a daních podniků mezinárodního obchodu
Jméno a příjmení: Klára Dušková Osobní číslo: E16000498
Studijní program: B6208 Ekonomika a management
Studijní obor: Ekonomika a management mezinárodního obchodu Zadávající katedra: Katedra financí a účetnictví
Akademický rok: 2018/2019
Zásady pro vypracování:
1. Stanovení cílů a formulace výzkumných otázek. 2. Teoretická východiska k tématu – účetní regulace a výkaznictví, konstrukce systému finančního účetnictví v podnikatelských subjektech, daňový systém ČR. 3. Specifické operace podniků mezinárodního obchodu a jejich zobrazení v systému finančního účetnictví – vybraná problematika. 4. Dopad vybraných operací na daň z přidané hodnoty. 5. Syntéza vědomostních výstupů, formulace závěrečných komentářů k vypovídací schopnosti získaných výsledků.
Rozsah grafických prací:
Rozsah pracovní zprávy: 65 normostran Forma zpracování práce: tištěná/elektronická
Jazyk práce: Čeština
Seznam odborné literatury:
SEDLÁČEK, Jaroslav. 2017. Finanční účetnictví: postupy účtování. Plzeň: Vydavatelství
a nakladatelství Aleš Čeněk. ISBN 978-80-7380-644-6. ŠTEKER, Karel a Milana OTRUSINOVÁ. 2016. Jak číst účetní výkazy: základy českého účetnictví a výkaznictví. 2. vyd. Praha: Grada Publishing. ISBN 978-80-271-0048-4. DVOŘÁKOVÁ, Dana. 2017. Finanční účetnictví a výkaznictví podle
mezinárodních standardů IFRS. 5. vyd. Brno: BizBooks. ISBN 978-80-265-0692-8. MARKOVÁ, Hana.
2018. Daňové zákony: Úplná znění platná k 1. 1. 2018. Praha: GRADA Publishing. ISBN
978-80-271-0766-7. STROUHAL, Jiří, Carmen G. BONACI a Răzvan V. MUSTAŢĂ. 2014. International accounting practices. Prague: Oeconomica. ISBN 978-80-245-2040-7. WEYGANDT, Jerry J., Paul D.
KIMMEL a Donald E. KIESO. 2015. Financial accounting: IFRS. 3rd ed. Hoboken, New Jersey: John Wiley & Sons, Inc. ISBN 978-1-118-97808-5. PROQUEST. 2018. Databáze článků ProQuest [online].
Ann Arbor, MI, USA: ProQuest. [cit. 2018-09-30]. Dostupné z: http://knihovna.tul.cz/
Vedoucí práce: Ing. Olga Malíková, Ph.D.
Katedra financí a účetnictví
Datum zadání práce: 1. října 2018 Předpokládaný termín odevzdání: 31. srpna 2020
prof. Ing. Miroslav Žižka, Ph.D.
děkan
L.S.
Ing. Martina Černíková, Ph.D.
vedoucí katedry
V Liberci dne 31. října 2018
Prohlášení
Prohlašuji, že svou bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně jako původní dílo s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s ve- doucím mé bakalářské práce a konzultantem.
Jsem si vědoma toho, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci nezasahuje do mých au- torských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu Technické univerzity v Liberci.
Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti Technickou univerzi- tu v Liberci; v tomto případě má Technická univerzita v Liberci právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.
Současně čestně prohlašuji, že text elektronické podoby práce vložený do IS/STAG se shoduje s textem tištěné podoby práce.
Beru na vědomí, že má bakalářská práce bude zveřejněna Technickou uni- verzitou v Liberci v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.
Jsem si vědoma následků, které podle zákona o vysokých školách mohou vyplývat z porušení tohoto prohlášení.
29. dubna 2020 Klára Dušková
Bakalářská práce
Téma: Specifika ve finančním účetnictví a daních podniků mezinárodního obchodu
Technická univerzita v Liberci Ekonomická fakulta
Obor: Ekonomika a management mezinárodního obchodu Klára Dušková
Vedoucí práce: Ing. Olga Malíková, Ph.D.
Anotace
Cílem bakalářské práce je otázka finančního účetnictví se zaměřením na řešení kurzových rozdílů a daňového zatížení vybraného podniku. Teoretická část vymezuje účetní regulace, výkaznictví a harmonizace účetnictví v průběhu času. Dále je v této části zachycen postup účtování kurzových rozdílů. Základní charakteristika daní, jejich členění uzavírá teoretickou část bakalářské práce. Praktická část je orientována na zobrazení kurzových rozdílů a jejich dopad na daň z přidané hodnoty. Analýza, porovnání a následné zhodnocení účetních operací se ve vybraném podniku vztahuje k roku 2017, k němuž jsou dostupná veškerá data. Zdroje finančních informací jsou čerpány z účetní závěrky a výroční zprávy. Závěr této části je věnován jednotlivým účetním případům, se kterými se podniky setkávají nejčastěji.
Klíčová slova
Finanční účetnictví, účetní legislativa, daně a daňový systém, kurzové rozdíly
Annotation
The aim of bachelor thesis is dealing with the issue of financial accounting with a focus on addressing exchange rate differences and the tax burden of a selected company. The theoretical part defines accounting regulation, reporting and accounting harmonization over time. Furthermore, this section describes the procedure for accounting for exchange differences. Basic characteristics of taxes, their classification concludes the theoretical part of the thesis. The practical part is focused on the depiction of exchange rate differences and their impact on value added tax. The analysis, comparison and subsequent evaluation of accounting operations in the selected company relates to 2017, for which all data are available. Sources of financial information are drawn from the financial statements and the annual report. The conclusion of this part is devoted to individual accounting cases, which are most often encountered by companies.
Key words
Financial accounting, accounting legislation, taxes and tax system, exchange rate differences
9
Obsah
Seznam zkratek ... 11
Seznam obrázků ... 13
Seznam tabulek ... 14
Úvod ... 15
1 Účetní regulace a výkaznictví ... 17
1.1 Vývoj účetnictví a jeho harmonizace ... 17
1.2 Harmonizace účetnictví v rámci EU a vliv na ČR ... 19
1.3 Význam finančního účetnictví ... 20
1.4 Členění systémů finančního účetnictví ... 21
1.5 Vymezení účetních systémů... 23
1.5.1 Účetní systém ČR a odlišnosti účetních systémů ... 23
1.6 Vybraná účetní problematika vztahující se k operacím v cizí měně ... 24
2 Daňový systém ČR ... 27
2.1 Funkce daní ... 27
2.2 Dělení daní ... 28
2.2.1 Struktura daňového systému ... 30
2.3 Daň z příjmů právnických osob ... 31
2.3.1 Daňové pojmy ... 31
2.3.2 Výpočet daňové povinnosti právnické osoby ... 32
2.4 Daň z přidané hodnoty ... 33
2.4.1 Osoba povinná k dani ... 34
2.4.2 Předmět daně, sazby daně a její výpočet ... 35
2.4.3 Dovoz, vývoz, pořízení a dodání zboží ... 36
3 Představení společnosti TENEO 3000, s. r. o. ... 39
3.1 Základní informace o společnosti ... 39
10 3.2 Export a import společnosti TENEO 3000, s. r. o. a s tím související kurzové
rozdíly ... 41
3.3 Kurzové rozdíly ve vnitropodnikové směrnici podniku a jejich vliv na hospodaření podniku ... 44
3.4 Dopad vybraných operací na daň z přidané hodnoty ... 45
3.4.1 Účetní dokumentace - přijaté faktury ... 45
3.4.2 Účetní dokumentace - vydané faktury ... 49
3.4.3 Další účetní případy ... 51
4 Projev kursových rozdílů ve výsledovce ... 55
Závěr ... 59
Seznam citovaných zdrojů ... 61
Seznam příloh ... 64
11
Seznam zkratek
BN mnohopólové kruhové konektory CNC a PNC označení soustružnických strojů CRM Modul pro řízení vztahů se zákazníky ČÚS České účetní standardy
ČÚL Česká účetní legislativa DPH Daň z přidané hodnoty
DPPO Daň z příjmů právnické osoby DZD Dílčí základ daně
EK Evropská komise
ES Evropské společenství
EU Evropská Unie
FCA Financial Conduct Authority, Britský dohledový orgán, který provádí dohled a regulaci nad kapitálovým trhem
IAS Mezinárodní účetní standardy
IASC Výbor pro mezinárodní účetní standardy
IFRS Mezinárodní standardy účetního výkaznictví, International Financial Reporting Standards
NOZ Nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.) PK plastové konektory pro síťové napětí
RM prostorově úsporné konektory s vysokou odolností a životností ŠR konektory s vysokou odolností a životností
VH Výsledek hospodaření
VŠ přístrojové a kabelové konektory pro hermetické i nehermetické aplikace ZDPH zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění
12 ZÚ Zákon o účetnictví
13
Seznam obrázků
Obrázek 1 Členění účetních systémů ... 21
Obrázek 2 Schéma účtování pohledávek v cizí měně ... 25
Obrázek 3 Schéma účtování závazků v cizí měně ... 26
Obrázek 4 Dělení daní ... 28
Obrázek 5 Zobrazení účtu daně z přidané hodnoty ... 33
Obrázek 6 Princip DPH ... 34
Obrázek 7 Logo společnosti ... 39
Obrázek 8 Struktura vývozu dle zemí v roce 2017 v % ... 42
Obrázek 9 Skladba činností firmy dle zemí v roce 2017 v % ... 43
Obrázek 10 Vztah mezi rozvahou a výsledovkou zachycení ztráty ... 55
Obrázek 11 Vztah mezi rozvahou a výsledovkou zobrazení zisku ... 56
Obrázek 12 Struktura kurzových ztrát vzhledem k hospodářskému výsledku v letech 2016-2017 ... 57
Obrázek 13 Struktura kurzových zisků vzhledem k hospodářskému výsledku v letech 2016-2017 (MS ČR, 2018) ... 57
14
Seznam tabulek
Tabulka 1 Zjednodušené schéma výpočtu DPPO ... 32
Tabulka 2 Účtování dopadu kurzového zisku na DPH ... 47
Tabulka 3 Účtování dopadu kurzové ztráty na DPH ... 48
Tabulka 4 Účtování DPH v rámci EU ... 50
Tabulka 5 Účtování DPH osobě, která je registrovaná k dani v jiném členském státě .... 51
Tabulka 6 Vývoz zboží do nečlenských zemí EU ... 52
Tabulka 7 Dovoz zboží z nečlenské země EU ... 53
15
Úvod
V dnešním uspěchaném světě, kterému vládnou ruku v ruce globalizace s internacionalizací, se děje každou chvíli celá řada změn, které ovlivňují nejen malé celky, jako jsou jednotlivé tržní subjekty, ale zároveň i světové a mezinárodní podniky. V souvislosti s tím se neustále rozvíjí i ekonomiky, účetní systémy a způsoby vedení účetnictví jednotlivých zemí a států, a čím dál tím více se angažují a zapojují do celosvětových vazeb a kooperací. Jednotlivé firmy zakládají v zahraničí své pobočky z důvodů levného pracovního kapitálu, řady daňových zvýhodnění, snadné dostupnosti výrobních faktorů, technologií ale také kvalifikace pracovních sil je na vyšší úrovni. Platí to i pro ČR, kde stále více zahraničních firem zakládá pobočky v ČR. Skrze obchodní vztahy se zahraničím podniky nakupují např. materiál, zboží, či služby ze zahraničí.
Výkony se šíří nejen k tuzemským obchodním partnerům, ale i k těm zahraničím. V důsledku této mezinárodní kooperace vznikají podnikům pohledávky i závazky v cizí měně. Platební styky probíhají jak v hotovostních penězích – valutách, tak i přes bankovní devizové účty. Podniky obchodují s krátkodobými i dlouhodobými finančními aktivy v cizí měně a vzhledem k tomuto faktu je zapotřebí řešit vznikající odlišnosti mezi jednotlivými měnami. V České republice je účetnictví vedeno v národní měně, což znamená, že všechny účetní operace v cizí měně je nutno převést na české koruny.
Nicméně tím, že dochází k neustálým pohybům směnných kurzů, se dříve stanovená korunová hodnota položek v cizí měně často mění. Vznikají tak kurzové rozdíly, které ovlivňují ocenění těchto položek v účetnictví podniků. Každopádně jedním z nejdůležitějších principů účetnictví je věrné a poctivé zobrazení skutečnosti, přeceňujeme položky v cizí měně. Kurzové rozdíly, které tímto přeceněním vzniknou, zaznamenáváme do účetnictví. Ztráty a zisky z kurzových rozdílů se ve svém konečném důsledku promítají do hospodářského výsledku účetní jednotky a častokrát mohou značně ovlivnit hodnocení efektivnosti hospodaření účetní jednotky.
Bakalářská práce na téma Specifika ve finančním účetnictví a daních podniků mezinárodního obchodu je členěna na dvě stěžejní části. První část je teoretická a poskytne informace, které poslouží k propojení s druhou, praktickou částí. V části teoretické se práce zabývá zejména vymezením účetní regulace, vývojem účetnictví a jeho harmonizací, významem finančního účetnictví. Dále je v práci řešen daňový systém a jeho členění, funkce a dělení daní, daň z příjmů právnických osob a pojmy s tím
16 spojené. Oproti tomu část praktická se zaobírá a zaměřuje již na konkrétní firmu.
Přínosnou pro tuto práci byla shledána společnost TENEO 3000 s. r. o., která má dlouhodobé obchodní vztahy jak v Evropě, tak ve světě, tudíž je z hlediska zaměření této práce atraktivní.
Cílem této práce je zhodnotit dopad vybraných operací v cizí měně v účetnictví a daních s parciálním zaměřením na obchodní zúčtovací vztahy DPH a daně z příjmů právnických osob. Tohoto záměru bylo dosaženo pomocí několika vědeckých metod. V první řadě bylo využito rešerše odborné literatury k deskripci jednotlivých pojmů v oblasti účetnictví. Dále díky komparativní analýze konkrétních účetních dokumentů a případů se podařilo popsat problematiku zahraničních operací. V neposlední řadě zásluhou konzultací ve firmě TENEO 3 000 s. r. o. bylo možné veškeré poznatky syntetizovat do ucelené práce a zároveň pochopit jak procesy týkající se cizí měny v praxi fungují.
17
1 Účetní regulace a výkaznictví
V průběhu celosvětové evoluce, která se nese v duchu globalizace a internacionalizace, dochází k neustálým změnám, vedoucím k potřebě sjednocení informačních systémů, zrychlení komunikace a zároveň spolehlivosti ekonomických informací jakožto rozhodujících činitelů následného vývoje účetnictví a výkaznictví. (Brabec, 2011, s. 57) V Evropě současně s ekonomickou globalizací probíhá také sjednocování politických systémů. V souvislosti s těmito změnami i nadále vzrůstá potřeba harmonizace účetnictví, kdy informace vygenerované v rámci této oblasti slouží nejen pro uskutečnění kvalifikovaných podnikatelských rozhodnutí, ale i financování ze strany státu v nejrůznějších podobách. (Dvořáková, 2017, s. 17)
1.1 Vývoj účetnictví a jeho harmonizace
V současnosti existují tři důležité linie sjednocování mezinárodního účetnictví.
Mezinárodní účetní standardy.
Účetní směrnice EU.
Americké standardy označované jako US GAAP.
Ačkoli US GAAP představují souhrn národních účetních standardů USA, jsou stejně významné pro celosvětovou harmonizaci účetnictví. Důvodem je především ekonomický význam a síla USA, ale i kvality tohoto systému. (Dvořáková, 2017, s. 17)
Dále jsou zde zmíněny účetní směrnice, které regulují účetnictví a výkaznictví v rámci Evropské unie.
Existovaly tři typy těchto směrnic. První z nich upravovala celkový obsah účetní závěrky, druhá byla zaměřena na konsolidovanou účetní závěrku a poslední z nich se zabývala účetními závěrkami bank, ostatních finančních institucí a pojišťoven.
(Dvořáková, 2017, s. 17)
Nicméně postupem času směrnice ES zastarávaly a přestaly vyhovovat požadavkům hlubší harmonizace. Překážkou zahrnutou zvláště ve směrnici upravující celkový obsah účetní závěrky bylo rovněž to, že povolovala velké množství variantních přístupů.
Selekce konkrétních přístupů má být provedena na základě předpisů upravujících
18 účetnictví v jednotlivých členských státech EU nebo je toto rozhodnutí přenecháno účetním jednotkám. (Dvořáková, 2017, s. 17) Ústřední koncepční změna nastala v roce 2000, kdy Evropská komise (dále EK) vyhlásila tzv. novou harmonizační strategii. EK dospěla k rozhodnutí nevytvářet nový samostatný systém standardů, na základě již fungujícího a zároveň vhodného souboru nadnárodních standardů. Za prostředek regulace evropského účetnictví byly vybrány IFRS. Oproti minulému záměru sjednocování účetnictví, který pouze umožňoval používání IFRS, tato strategie vyžaduje sestavovat účetní výkazy v souladu s IFRS. (Dvořáková, 2017, s. 18)
Zde je shrnutí nejpodstatnějších dokumentů ES související s aplikací IFRS v časovém sledu.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/65 vydaná 27. 9. 2001 - tento dokument mění účetní směrnice se zřetelem na evropské směrnice, kdy jeho obsahem je oceňování finančních nástrojů ve fair value.
Nařízení ES 1606/2002 Evropského parlamentu a Rady vydané 19. 7. 2002 - toto nařízení je o používání IFRS a přišlo v platnost v září stejného roku.
Směrnice 2003/51/ES Evropského parlamentu a Rady z 18. 6. 2003 - pomocí této směrnice se upravují Směrnice 78/660/EHS, 83/349/EHS, 86/635/EHS a 91/674/EHS o ročních a konsolidovaných účetních závěrkách určitých forem společností, bank a ostatních finančních institucí a pojišťoven.
Nařízení ES 1725/2002 Evropského parlamentu a Rady z 29. 9. 2003 - to pojednává o přijetí určitých IFRS v souladu s Nařízením ES 1606/2002 Evropského parlamentu a Rady - nařízení obsahově navazuje na Nařízení o IAS z roku 2001.
K zajištění implementace IFRS do národních účetních systémů vznikl tzv. schvalovací mechanismus IFRS. Primárním posláním tohoto mechanismu je zajištění právního uznání IFRS v prostředí EU. (Dvořáková, 2017, s. 18)
Z vývoje regulace a změn účetnictví v rámci EU vyplývá, že rozhodujícím faktorem i v současnosti jsou standardy IFRS. Podstatný faktor vývoje mezinárodní harmonizace je proces slučování US GAAP a IFRS. Přes jisté rozdílnosti se dá říci, že oba systémy jsou postaveny na podobných principech a požadavcích, jsou tedy komparabilní a tudíž mezi nimi neexistují zásadní kontrastní faktory, což umožňuje jejich vzájemné spojení.
(Dvořáková, 2017, s. 19) Co se týče mezinárodních účetních standardů, tak začaly
19 vznikat v období sedmdesátých let dvacátého století ve spolupráci s Radou pro účetní standardy (v USA). Jejich původní označení bylo IAS – Intenational Accounting Standards (Mezinárodní účetní standardy). Změna názvu měla zdůraznit skutečnost, že se jedná o standardizaci účetního výkaznictví, nikoli o standardizaci účtování. Původní standardy (IAS 1 až IAS 41) zůstávají i nadále v platnosti pod označením IAS, než dojde k jejich novelizaci či zrušení. Nově vznikající a aktualizované standardy jsou vydávány již pod označením IFRS. V praxi se tedy setkáváme se souhrnným označením celého souboru standardů jako IAS/IFRS. Zároveň roku 1973 byl založen Výbor pro tvorbu mezinárodních účetních standardů (IASC). V následujících letech vznikalo hned několik institucí, jako poradní sbor, stálý interpretační výbor a také Výbor pro interpretaci IFRS, které měly za úkol nejen tvorbu ale také neustálý dohled na aktuálnost účetních standardů. Každopádně samotný proces tvorby standardů je velmi promyšlený a může do něj zasahovat i odborná veřejnost z celého světa. Cílem IFRS je harmonizovat komplex IFRS jako takový s národními účetními standardy jednotlivých zemí a najít tak přijatelné a zároveň nejkvalitnější řešení. (Dvořáková, 2017, s. 19, 20)
1.2 Harmonizace účetnictví v rámci EU a vliv na ČR
Vznikem EU a přidruženého hospodářského prostoru, do kterého spadají základní znaky, jako jsou volný pohyb zboží, osob a kapitálu, je zároveň nezbytné sjednocovat právní i ekonomické prostředí. Sjednocení účetnictví v EU si kladlo a i nadále klade záměr zmenšovat odchylky ve způsobu vedení účetnictví a to především v oblasti vytváření účetních výkazů. V minulosti totiž praktická stránka této oblasti ukázala enormní odlišnosti v jednotlivých členských státech. (Nobes, 2016, s. 75) Účetnictví je v EU řešeno pomocí pramenů sekundárního práva, kam například spadají nařízení a směrnice.
Nejprve se v průběhu regulace využívaly směrnice a až poté nařízení. Každopádně tím, že směrnice nemají přímou mezinárodně-právní závaznost, je potřeba implementace pravidel v nich zahrnutých, do příslušných právních norem platných v jednotlivých členských zemích. (Nobes, 2016, s. 76) Tento proces musí být uskutečněn všemi členskými státy EU v rámci specifikovaného časového rozmezí. Součástí regulace jsou samozřejmě i již zmíněná nařízení, která se stávají součástí právního řádu hned po schválení. Jako základ harmonizovaného účetnictví můžeme považovat účetní zásady jinak známé jako obecné principy. (Dvořáková, 2017, s. 17)
20 Moderní účetní systém v ČR je založen na zásadách tržní ekonomiky a sestaven tak, aby poskytoval relevantní informace, podle kterých je možné bezpečně určit finanční situaci podniků v tržním prostředí.
Česká účetní legislativa (dále ČÚL) se skládá ze souboru norem a zákonů, kdy podstatnou roli hraje zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. S tímto zákonem přímo souvisí vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví a vztahuje se na podnikatelské subjekty.
(Skálová, 2017, s. 1, 6) Dle zákona o účetnictví vydává Ministerstvo financí ČR České účetní standardy, které nesmí být v kontrastu s ustanoveními zákona o účetnictví.
Vysvětlují účetní metody a postupy účtování. Další normy, které souvisí s účetní legislativou, jsou daňové zákony. I když jsou daně a účetnictví dvě rozlišné oblasti, tak daňové zákony svou podstatou mají nepřímý vliv na vedení účetnictví. (Štekr, Otrusinová, 2016,
s. 37-38)
Vstupem do EU vznikla ČR povinnost začlenit směrnice Evropské unie do svého právního systému. Tento úkon obnáší zejména povinnosti společnostem, které vydávají cenné papíry registrované na regulovaném trhu v členských státech, používat pro sestavování konsolidovaných účetních závěrek a vyhotovení výroční zprávy Mezinárodní účetní standardy. (Dvořáková, 2017, s. 278)
1.3 Význam finančního účetnictví
Finanční účetnictví spadá do jedné ze dvou skupin z hlediska funkce a určení účetních informací. Poskytuje data o finanční situaci a výkonnosti podniku jako celku, především ve vztahu k vnějšímu okolí, kam patří např. dodavatelé, odběratelé, finanční a státní instituce. Tyto informace existují v podobě účetních výkazů za určité časové období a nejvíce je využívají externí uživatelé. Je regulováno národními i mezinárodními právními předpisy, jehož podstata stojí na nutnosti dodržování určitých zásad a postupů. Mimo informační funkce plní i spoustu dalších, viz níže. (Štekr, Otrusinová, 2016 s. 15 - 16) Další funkce finančního účetnictví lze vymezit následovně.
Důkazní prostředek při vedení sporů (ochrana a uznání práv plynoucích ze vztahů mezi věřitelem a dlužníkem).
Podklad pro vyměření daňových povinností.
21
Prostředek, díky němuž jsou manažeři odpovědní vlastníkům podniku za řízení svěřeného majetku.
Poskytuje informace pro podnikové i vnitropodnikové rozhodovací procesy (finanční plánování, řízení cash flow).
V rámci finančního účetnictví jsou určeny obecné zásady, které je potřeba splňovat.
První je předpoklad toho, že činnosti podniku budou pokračovat a přetrvávat i v budoucnosti. Navazuje na něj předpoklad periodizace vykazování změn majetku. Poté mezi tyto zásady také spadá několik principů jako nákladový princip, který předurčuje zásady oceňování majetku a dluhů v rozvaze nebo výnosový, od kterého se odvozují pravidla vykazování výnosů ve výsledovce. Dále je zde princip věcné a časové souvislosti a princip opatrnosti. (Dvořáková, 2017, s. 21)
1.4 Členění systémů finančního účetnictví
Finanční účetnictví vzhledem k jeho rozsahu je potřeba členit pomocí jednotlivých systémů, jak je znázorněno na obr. č. 1.
Obrázek 1 Členění účetních systémů
Zdroj: vlastní úprava dle (Nobes, 2016, s. 65)
22 Z obrázku vyplývá, že se systémy finančního účetnictví člení dle dvou konceptů a to konkrétně na makroekonomický a mikroekonomický. Dále se vyobrazené schéma dělí dle vlivu na účetní systémy a na způsobu jejich založení. Poté jsou v rámci diagramu vyobrazeny jednotlivé země využívající daných možností členění účetních systémů.
V tomto oddíle je vypsáno následující rozdělení účetních systémů dle geografické polohy jednotlivých zemí.
Britské společenství národů - mezi reprezentanty spadají země, jako jsou Velká Británie, Nový Zéland a Austrálie. V těchto zemích působí velké množství nadnárodních společností a ruku v ruce s nimi rozvinutý peněžní a kapitálový trh, na který se obrací v případech nedostatku kapitálu. Cílem finančního účetnictví je uspokojit informační potřeby externích uživatelů účetních výkazů tak, aby si o podniku mohli udělat správný názor.
Latinská Amerika - využívaný státy jižní Ameriky. V důsledku vysoké míry inflace se v těchto zemích využívá inflační účetnictví. Inflace je zohledněna buď již při běžných účetních zápisech, nebo dodatečně přepočtením účetních výkazů. Cílem tohoto modelu účetnictví je přednostně uspokojovat potřeby vlády a daňových orgánů, což obnáší velkou míru uniformity.
Kontinentální Evropa - do tohoto modelu patří většina zemí kontinentální Evropy.
Podniky jsou zde silně finančně závislé na podpoře finančních institucí. Zde je finanční účetnictví regulováno pomocí právních norem, které ale ztěžují variabilní provádění úprav. Zároveň je do značné míry podřízeno daňovým zákonům a obchodnímu právu, takže nemůže podat věrný pohled o podniku.
Ostatní - zahrnuje zbytek zemí a to zejména takové, v jejichž účetnictví se odráží postupný přechod od centrálně řízené ekonomiky k tržně orientovanému hospodářství. Mezi reprezentanty lze zařadit země bývalého Sovětského svazu a země střední a východní Evropy. V tomto modelu se prolínají tradiční prvky uniformity a podřízenosti daním. (Nobes, 2016, s. 61)
23
1.5 Vymezení účetních systémů
Účetní systémy lze definovat několika způsoby. Jeden z mnoha úhlů pohledů, jak lze účetní systémy chápat, je jako určitou konkrétní úpravu účetního vyobrazení ekonomických procesů v účetní jednotce. V jiném podání je možné účetní systémy rozdělit na účetnictví finanční a manažerské. Dále se můžeme setkat s užíváním pojmu účetní systémy při určování národních forem účetnictví, což je konstrukce a uspořádání účetnictví označované jako národní účetní systémy. Poslední vymezení je velmi blízké tomu prvnímu. V tomto případě budeme nahlížet na účetní systémy jako na soubor pravidel a postupů sloužící k vykazování účetních skutečností. (Dvořáková, 2017, s. 15) Veškeré světové účetní systémy mají stejný elementární cíl a to poskytovat informace svým uživatelům. Národní systémy jsou nicméně odlišné v tom, koho považují za své uživatele. Anglosaský režim, kam spadají US GAAP a IFRS, považuje za své uživatele investory, majitele akcií a držitele dluhopisů. Velká část systémů EU má za své uživatele stát, banky a vedení. Tato rozdílná hlediska způsobují, že účetní systémy zemí, jako je Francie, Německo nebo Česká republika, nejsou všeobecně slučitelné s účetnictvím USA a Anglie. (Dvořáková, 2017, s. 15)
1.5.1 Účetní systém ČR a odlišnosti účetních systémů
Účetní systém v ČR je platný od roku 1993 a sestaven tak, aby splňoval požadavky tržního prostředí a poskytoval informace vedoucí k posouzení finanční situace podniku a efektivnosti jeho činnosti. Je zaměřený na vyhovění požadavků plynoucích z potřeb finančního řízení podniku a je to systém řízený státem skrze legislativu. (Dvořáková, 2017, s. 266) Odlišnosti účetních systémů jsou dány vymezením okruhu uživatelů účetních výkazů, mírou regulace účetnictví, dále řešením vztahu mezi účetnictvím a daněmi a také vykazováním daně ze zisku.
Tuto část kapitoly lze zakončit tím, že je nutno říci, že vývoj účetnictví není a snad nikdy nebude u konce. Je totiž fakt, že účetnictví musí neustále reagovat na rozvoj a podněty nejen národního ale i světového ekonomického prostředí.
24
1.6 Vybraná účetní problematika vztahující se k operacím v cizí měně
Vzhledem k tomu, že je tato práce orientována na podniky mezinárodního obchodu, je zde potřeba také zmínit, jak tyto podniky řeší pohledávky a závazky v cizí měně.
V okamžiku, kdy účetní jednotka obchoduje se zahraničím, je zde velká pravděpodobnost, že bude mít část aktiv a závazků denominovanou v cizí měně. V souladu s § 4 odstavce 12 zákona o účetnictví je nezbytností vést účetnictví v českých korunách, a tak je třeba výši aktiv a závazků znějících na cizí měnu přepočítat směnným kurzem. Obecně platí, že se kurzové rozdíly účtují výsledkově prostřednictvím účtů 563- Kurzové ztráty, respektive 663-Kurzové zisky. V rámci výkazu zisku a ztrát jsou poté součástí položky K. - Ostatní finanční náklady nebo-li VII. Ostatní finanční náklady, sestaveného při použití druhového členění nákladů. (Účetnictví podnikatelů, 2017, s. 107- 108) Výjimkou z tohoto pravidla je účtování kurzových rozdílů u cenných papírů a podílů. V situaci, kdy jsou denominovány v cizí měně, pak se k rozvahovému dni oceňují standardně metodou rovnocennosti nebo se přeceňují na reálnou hodnotu.
Kurzový rozdíl jako takový je přímo součástí přecenění, a tak žádný kurzový rozdíl nevzniká. U cenných papírů a podílů dlouhodobé povahy je tak každá změna účtována na účtu 414 - oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků, u cenných papírů a podílů krátkodobé povahy je o změně ocenění účtována na účtech 564-Náklady na přecenění finančního majetku, resp. 664-Výnosy z přecenění finančního majetku. Druhou výjimkou je účtování kurzových rozdílů u rezerv vyjádřených v cizí měně, kdy typickým případem může být rezerva na soudní spory. V ten moment je kurzový rozdíl účtován přímo jako součást přecenění rezervy prostřednictvím účtů 552-Tvorba a čerpání zákonných rezerv, resp. 554-Tvorba a čerpání ostatních rezerv.
Účetní jednotka může využít buď denní kurz, nebo pevný kurz.
a) Denní kurz, čímž se rozumí kurz devizového trhu vyhlášeného ČNB, a to v moment ocenění. V případě nákupu nebo prodeje cizí měny za českou měnu je možné k okamžiku ocenění použít kurz, za který byly tyto hodnoty nakoupeny či prodány.
b) Pevný kurz znamená kurz stanovený vnitřním předpisem účetní jednotky na základě kurzu devizového trhu vyhlášeného ČNB a používaného účetní jednotkou po předem stanovenou dobu. Tato doba nesmí přesáhnout jedno účetní období. Při používání pevného kurzu může účetní jednotka tento kurz změnit svým vnitřním předpisem i v
25 průběhu stanovené doby. Pevný kurz však nelze použít ke konci rozvahového dne, kdy je pokaždé nutné použít aktuální kurz ČNB k tomuto dni. (Štekr, Otrusinová, 2016, s. 99)
V níže uvedeném obrázku č. 2 lze vidět příkladové znázornění účtování těchto dvou možností v případě pohledávek přepočtených na českou měnu.
Obrázek 2 Schéma účtování pohledávek v cizí měně Zdroj: (Štekr, Otrusinová, 2016 s. 100)
Kurzové rozdíly vznikají k okamžiku zrealizování účetního případu a ke konci rozvahového dne a účtují se výsledkově, tzn. na vrub finančních nákladů nebo ve prospěch finančních výnosů. Při postupném splácení pohledávek lze kurzové rozdíly účtovat výsledkově až ke konci rozvahového dne. U kurzových rozdílů, které vznikají v průběhu účetního období, se uskutečněním účetního případu rozumí např. inkaso pohledávky, postoupení pohledávky nebo vklad pohledávky. (ČÚS č. 006)
26 V následujícím obrázku č. 3 je znázorněno řešení kurzových rozdílů u závazků přepočtených na českou měnu dle ČÚS č. 006.
Obrázek 3Schéma účtování závazků v cizí měně Zdroj: (Štekr, Otrusinová, 2016 s. 184)
Stejně jako pohledávky i závazky vyjádřené v cizí měně se musí k okamžiku ocenění přepočítat na českou měnu a nadále evidovat vedle české měny i ve měně cizí. (§ 4 ZÚ).
Účetní jednotka může pro přepočet využít denní nebo pevný kurz (§ 24 ZÚ).
27
2 Daňový systém ČR
Daňový systém ČR je, co se týče hlavních poznávacích znaků, obdobný systémům vyspělých a obzvláště evropských zemí. Je to soubor státních a místních daní, poplatků, popř. dávek, které jsou vybírány v konkrétním čase na základě zákonem stanovených daňových zásad. Daňová soustava ČR vychází ze zákona č. 212/1992 Sb., o soustavě daní, přijatého 15. dubna 1992 ještě Federálním shromážděním České a Slovenské federativní republiky. Díky daňové soustavě jsou ve státním rozpočtu soustředěny takové prostředky, které napomáhají k zabezpečení potřeb státu, dále obhospodařuje potřeby vyšších územních samosprávních celků a poté obcí. (Kubátová, 2018, s. 15)
Daň je povinná, zákonem uložená, zároveň je neúčelová, neekvivalentní a pravidelně se opakující platba proudící do státního rozpočtu. (Kubátová, 2018, s. 15)
2.1 Funkce daní
Jednotlivé funkce daní se odvíjí od funkcí veřejných financí, protože příjmy z této oblasti tvoří nejdůležitější část a daně samy o sobě mají identické základní funkce. Mezi tyto funkce patří: (Kubátová, 2018, s. 19)
Fiskální funkce
Určuje daním zajistit dostatečný příjem do státního rozpočtu tak, aby bylo možné pokrýt veškeré výdaje. Jedná se o plynulé financování státního hospodářství.
Alokační funkce
Část vygenerovaných prostředků je využívána pro tvorbu veřejných statků, které je možné získat buď zcela zdarma, nebo za ceny, které jsou nižší než náklady vynaložené na jejich produkci.
Redistribuční funkce
Bez zásahu státu by působení ekonomiky vedlo ke vzniku značných rozdílů v dělení bohatství a celková úroveň by byla velmi nízká. Pomocí daní stát odebírá část vytvářených důchodů jejich držitelům a pomocí transferů kompenzuje tyto rozdíly.
Stabilizační funkce
Prostřednictvím této funkce mohou daně přispívat např. ke zmírňování cyklických výkyvů v ekonomice. V období konjunktury daně odčerpávají do rozpočtů vyšší díl a
28 Daně v ČR
Přímé
Z příjmu
DPFO DPPO Daň dědická
darovací Daň
Majetkové
Daň z nemovitostí
Daň z pozemků
Daň ze staveb silniční Daň
Daně převodové
Daň z převodu nemovistostí
Nepřímé
Univerzální
DPH
Selektivní
Daně spotřební
Daň z minerálních
olejů Daň z alkoholu Daň z cigaret a tabákových
výrobků Ekologické
daně
Cla
zároveň dělají rezervu na horší časy. V období stagnace zase pomáhají ekonomiku nastartovat. (Kubátová, 2018, s. 19)
2.2 Dělení daní
V ČR funguje několik způsobů členění daní, nicméně zde se podíváme na základní členění a to je dělení daní na přímé a nepřímé, jak ukazuje obr. č. 4.
Obrázek 4 Dělení daní
Zdroj: vlastní úprava dle (Kubátová, 2018, s.19)
Daňový systém v ČR se skládá ze dvou složek a to procesního práva, které řeší proces daňového řízení mezi poplatníky/plátci a správci daně. Druhá část se týká hmotného práva, které vymezuje předmět, způsob a režim zdanění jednotlivých daní. (Kubátová, 2018, s. 137)
29 Procesní daňové právo upravuje zákonč. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, nicméně jsou v něm často zmíněná pouze obecná pravidla, která bývají narušena speciálními pravidly z jiných daňových zákonů. (Kubátová, 2018, s. 137) Více známá je naopak druhá složka tohoto systému, hmotné právo, které řeší samostatné zákony. Těch je v ČR 7 a stanovují 16 druhů daní.
zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů,
ZDP členěný na fyzické a právnické osoby,
zákon č. 16/1993 Sb., o silniční dani, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, který zahrnuje 5 daní – daň z minerálních olejů, daň z lihu, daň z piva, daň z vína a meziproduktů a daň z tabákových výrobků,
zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, který teprve od roku 2008 zavedl nové tři druhy "ekologických" daní – daň ze zemního plynu, daň z pevných paliv a daň z elektřiny. (Businessinfo.cz, 2018) Úkolem procesního daňového práva je definovat průběh daňového řízení mezi daňovými subjekty a správci daně pomocí daňového řádu. Jinak řečeno se stanoví pravidla “hry”, ale zároveň vymezí daňové pojmy. I když jde o právní normu ve své podstatě určenou především správcům daně a úředním osobám, je dobré vědět, že předepisuje i řadu povinností a práv poplatníkům a plátcům daně. Zde nalezneme např. kde, kdy a jak se registrovat k daním, jak je přiznávat a platit, také zde nebyly opomenuty ani sankce a pokuty za daňové prohřešky a možnost obrany před správcem daně.
Daňový řád má 266 paragrafů a je rozdělen do 4 následujících oblastí:
Úvodní ustanovení - obsahuje předmět a účel úpravy, základní zásady správy daní.
Obecná část o správě daní - zahrnuje správce daně a osoby zúčastněné na správě daní, lhůty, doručování, ochrana poskytování informací, dokumentace, řízení a další postupy, opravné a dozorčí prostředky.
30
Zvláštní ustanovení o správě daní - spadají sem registrační řízení, řízení o závazném posouzení, daňové řízení, nalézací řízení, placení daní, správa daně vybírané srážkou, právní nástupnictví a insolvence).
Následky porušení povinnosti při správě daní - do této oblasti patří např.
pokuta za porušení mlčenlivosti, pořádková pokuta, pokuta za opožděné tvrzení daně, penále, úrok z prodlení. (Marková, 2019, s. 251)
2.2.1 Struktura daňového systému
Přímé daně mají dopad na důchod fyzických a právnických osob přímo. Jsou vyměřované z příjmů, které podléhají zdanění po odpočtu výdajů na jejich dosažení, zajištění a udržení a dále jsou vyměřovány z majetku. Poplatník a plátce je většinou totožný. (Účetnictví podnikatelů, 2017, s. 241)
Nepřímé daně nemají přímý dopad na důchod fyzických a právnických osob. Většinou jde o daně spojené s prodejem a poskytnutím zboží nebo služeb. Poplatník sám rozhodne o svém zdanění v případě koupě nějakého zboží či služby, protože je tato daň zahrnuta v cenách zboží a služeb. Plátcem daně je poté prodávající. Subjekt, nebo-li plátce daně, který daně odvádí, není shodný s poplatníkem. Plátce tuto daň přenáší na poplatníka skrze cenu. U plátce je nepřímá daň evidována jako průběžná položka a nijak neovlivňuje jeho majetkové poměry. (Účetnictví podnikatelů, 2017, s. 241)
Další složky daňového charakteru mimo úpravu zákona o soustavě daní jsou
Cla, upravované celním zákonem.
Povinné veřejné zdravotní pojištění.
Povinné příspěvky na sociální zabezpečení.
Povinný příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.
Místní poplatky.
31
2.3 Daň z příjmů právnických osob
Daň z příjmů právnických osob (dále DPPO) řadíme zároveň s daní z příjmů fyzických osob mezi důchodové daně. Důchodové daně jsou důležitou součástí daňového systému České republiky, jelikož příjmy z těchto daní tvoří významnou část daňových příjmů veřejných rozpočtů. Z pohledu klasifikace daní můžeme DPPO dále zařadit mezi daně osobní, přímé a daně s lineární sazbou daně. DPPO je společně s daní z příjmů fyzických osob upravena zákonem o daních z příjmů. (Popová, 2014, s. 12)
2.3.1 Daňové pojmy
Poplatníkem DPPO jsou právnické osoby. Podle NOZ je právnická osoba uspořádaná jednotka, o které zákon stanovuje, že má právní osobnost nebo je skrze zákon uznána.
Mimo právnických osob jsou poplatníky také organizační složka státu, podílový nebo svěřenecký fond. (Marková, 2019, s. 22) Poplatníky lze dělit na daňové rezidenty a nerezidenty. Daňový rezident je poplatník, který má sídlo na území ČR. Takového poplatníka se týká daňová povinnost zahrnující příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR, tak zároveň na příjmy plynoucí ze zahraničí. Protikladem jsou daňoví nerezidenti, kteří mají daňovou povinnost v ČR pouze na příjmy plynoucí v rámci stejného území.
(Marková, 2019, s. 22)
Předmětem daně z příjmů právnických osob jsou příjmy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem. Stejně jako v případě zdanění příjmů fyzických osob jsou vymezeny kategorie příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny. (Marková, 2019, s. 23) Zvláštní postavení má veřejně prospěšný poplatník.
Jde o takového poplatníka, který jako svou hlavní činnost vykonává činnost takovou, která není podnikáním. U této skupiny poplatníků jsou pokaždé předmětem daně příjmy z reklamy, členského příspěvku, úroku a z nájemného. (Dvořáková, Pitterling, Skalická, 2018, s. 129)
Základem daně je rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, a příjmů osvobozených od daně, převyšují výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení. Prvotní podklad poskytuje účetnictví, ze kterého zjistí právnická osoba účetní výsledek hospodaření, který se upravuje o položky snižující a zvyšující základ daně.
(Marková, 2019, s. 23) Zdaňovací období je jeden kalendářní rok nebo hospodářský rok.
32 2.3.2 Výpočet daňové povinnosti právnické osoby
Při úpravě výsledku hospodaření získaného z účetnictví je zapotřebí přičíst položky zvyšující základ daně, odečíst položky snižující základ daně, respektive položky, o které je možné snížit základ daně. Na druhé straně odečíst položky odčitatelné od základu daně, jako je např. odpočet daňové ztráty, odpočet na podporu výzkumu a vývoje, odpočet hodnoty bezúplatného plnění a celá řada dalších. (Vychopeň 2018, s. 157-158) Následující tabulka č. 1 ukazuje jednoduché schéma výpočtu daně pro právnické osoby.
Tabulka 1 Zjednodušené schéma výpočtu DPPO
Účetní výnosy - účetní náklady
Součet 6. účtové třídy - součet 5. účtové třídy
Účetní výsledek hospodaření Úprava účetního výsledku hospodaření na
daňový základ
+ daňově neuznatelné náklady
- výnosy, které nevstupují do základu daně a částky, které snižují základ daně
Základ daně před úpravou - položky odčitatelné od základu daně dle §
34 zákona o daních z příjmů - daňová ztráta z minulých let - výdaje na výzkum a vývoj
Základ daně po úpravě - položky snižující základ daně dle § 20
zákona o daních z příjmů
- dary
Upravený základ daně Zaokrouhlený na 1 000 Kč dolů
Sazba daně pro rok 2018 19%
Daň z příjmů právnických osob - slevy na dani dle § 35 zákona o daních z
příjmů - sleva na dani, pokud firma zaměstnává
zaměstnance se změnou pracovní schopností Daňová povinnost po slevě
Zdroj: vlastní úprava dle zákona o daních z příjmů (Česko, 1992)
33
2.4 Daň z přidané hodnoty
Od 1. května 2004 je oblast daně z přidané hodnoty upravena zákonem č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon). Tento zákon vychází z příslušných předpisů EU, kdy jedním z nich je Směrnice rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty. Zákon o dani z přidané hodnoty je členěn na několik částí:
Část první - Základní ustanovení - obecná ustanovení, uplatňování daně, zvláštní režimy, režim přenesené daňové povinnosti, správa daně v tuzemsku.
Část druhá - přechodná, zrušovací a závěrečná ustanovení.
Zákon o DPH upravuje DPH v tuzemském obchodě, obchodě s členskými státy EU a se státy, které nejsou součástí EU. Obchod v rámci EU je nazýván intrakomunitárním plněním nebo dodání zboží do jiného členského státu případně pořízení zboží z jiného členského státu. Obchod se státy, které netvoří EU, se označuje jako dovoz/vývoz nebo obchod se třetími zeměmi. Dále si tyto typy obchodních případů stručně rozebereme z hlediska DPH. Daň z přidané hodnoty spadá mezi nepřímé daně. Základní princip daně z přidané hodnoty vyplývá již z jejího názvu, jinak řečeno zdanění přidané hodnoty.
(Účetnictví podnikatelů 2017, s. 257)
V níže uvedeném schématu je graficky znázorněn účet daně z přidané hodnoty.
MD Účet 343 - DPH D
Možnost nároku na odpočet Povinnost přiznat daň
Daň na vstupu Daň na výstupu
Pohledávka z nepřímé daně Dluh z nepřímé daně Obrázek 5 Zobrazení účtu daně z přidané hodnoty
Zdroj: vlastní úprava dle (Účetnictví podnikatelů, 2017, s. 257)
34 Princip fungování daně z přidané hodnoty je znázorněn v obrázku č. 5. Dají se předpokládat tři fáze výroby a sazbu daně ve výší 21%. První subjekt - mlýn přidává hodnotu zpracováním ve výši 10 tis. jednotek a tudíž je tato přidaná hodnota základem daně, konečná prodejní cena pro pekárnu je 12 100 jednotek. Pekárna zakoupila položku za sumu 12 100 jednotek a zároveň přidává hodnotu zpracováním ve výši 10 tis.
jednotek. Součet přidaných hodnot u obou fází výroby je 20 tis. jednotek, což je základem daně, prodejní cena v této fázi je 24 200 jednotek. Nicméně pekárna nebude mít daňovou povinnost ve výši 4 200 jednotek, jelikož si od této částky může odečíst daň na vstupu ve výší 2 100 jednotek. Tímto způsobem je zajištěno, že nedochází k vícenásobnému zdanění, je tedy zdaněna pouze přidaná hodnota. Supermarket přidává stejně jako předcházející dva subjekty přidanou hodnotu 10 tis. Jednotek, na dani z přidané hodnoty zaplatí jako rozdíl daně na výstupu a vstupu 2 100 jednotek, a proto to v tomto případě odpovídá přidané hodnotě. (Skálová, 2017, s. 17)
Obrázek 6 Princip DPH
Zdroj:(Krajňák, Široký, 2018, s. 79)
Podobně jako u zdanění příjmů právnických osob je u daně z přidané hodnoty nutností rozlišovat pojmy poplatník a plátce daně. Poplatník je ten, kdo nese daňové zatížení a naopak plátcem daně je ten, kdo odvádí daň do státního rozpočtu.
2.4.1 Osoba povinná k dani
Osobou povinnou k dani se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti. Ekonomická činnost znamená, soustavná činnost obchodníků, výrobců a osob poskytujících služby. Existuje celá řada osob, které fungování daně z přidané hodnoty v různé míře zatěžuje nebo svazuje. (Vančurová, Lachková, 2018, s. 296) Typickým příkladem takovéto osoby je člověk, který má sídlo v tuzemsku a její obrat za 12 po sobě jdoucích měsíců převýší částku 1 mil. Kč. V tomto případě platí, že takováto osoba má povinnost do 15. dne dalšího měsíce podat přihlášku
35 k registraci k dani, povinným plátcem se stává od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, kdy byl obrat překročen. (Vančurová, Lachková, 2018, s. 296) Kromě povinných plátců daně z přidané hodnoty jsou osobami povinnými k této dani osoby identifikované, které odvádí daň pouze z plnění ze států EU. Podmínkou k tomu, aby bylo možné uplatnit odpočet daně, tedy vykázat daň na vstupu, je zapotřebí, aby daný subjekt byl plátcem daně. (Účetnictví podnikatelů, 2017, s. 258)
2.4.2 Předmět daně, sazby daně a její výpočet
Předmětem daně z přidané hodnoty je dodaní zboží, poskytnutí služby, pořízení zboží z jiného členského státu a dovoz zboží. Aby uvedená část podléhala dani z přidané hodnoty, musí být zároveň splněny podmínky, že jsou poskytnuty za úplatu, současně jsou poskytnuty osobou povinnou k dani a místem plnění je tuzemsko. (Účetnictví podnikatelů, 2017, s. 259) Uvedená podmínka úplaty nemusí být splněna u dovozu zboží.
V zákonu o dani z přidané hodnoty jsou uvedena plnění, která jsou od daně osvobozena, buď s nárokem na odpočet daně, nebo bez nároku na jeho odpočet. Místo plnění se stanovuje odlišně pro zboží, služby, nemovité věci a dále jen ve zvláštních případech.
(Kuneš, Vondrák, 2018, s. 31) V roce 2018 platí v ČR celkem tři sazby daně - jedna základní a dvě snížené. Základní sazba je 21%, první snížená sazba je 15% např. na potraviny, MHD nebo vstupenky na kulturní akce. Druhá snížená sazba je 10%, která platí např. na léčiva či knihy. V přílohách k zákonu o dani z přidané hodnoty je uveden seznam položek, které spadají do snížených sazeb. (Účetnictví podnikatelů, 2017, s. 260) Pro výpočet daně z přidané hodnoty nestačí znát jen sazbu daně, důležité je mít informaci o základu daně. Základem daně se rozumí vše, co za úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění. Daň se vypočte následovně:
DPH = základ daně * sazba daně (1) Pokud je naopak k dispozici pouze údaj o celkové ceně včetně daně, vypočítá se daň takto:
DPH = cena včetně daně * koeficient (2) kde koeficientem se rozumí podíl sazby daně a hodnoty 100 zvýšené o sazbu daně. Tento koeficient se zaokrouhluje na čtyři desetinná místa. Zdaňovací období je zpravidla kalendářní měsíc. Plátce podává daňové přiznání do 25 dní po skončení zdaňovacího období. Toto přiznání je plátce povinen podat, i když mu nevznikla daňová povinnost.
36 Daňové přiznání má povinnost podat nejen plátce, ale i identifikovaná osoba. Přiznání se podává elektronicky datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně. (Kuneš, Vondrák, 2018, s. 105)
2.4.3 Dovoz, vývoz, pořízení a dodání zboží
Dodáním zboží do jiného členského státu EU plátcem daně osobě registrované dani v členském státě EU je od daně osvobozeno s nárokem na odpočet daně. Odběratelé v jiném členském státě EU mají povinnost přiznat daň na výstupu a současně možnost uplatnit odpočet daně. Při pořízení zboží z jiného členského státu EU od osoby registrované k dani v tomto členském státě má plátce daně povinnost přiznat daň na výstupu a současně může uplatnit odpočet této daně. Podobným způsobem se postupuju v případě dovozu nebo vývozu zboží. Dovozem zboží se chápe vstup zboží z třetí země na území EU, vývozem výstup zboží z území EU na území třetí země. (Účetnictví podnikatelů, 2017, s. 270-271)
Vznik povinnosti přiznat daň při dodání zboží a poskytnutí služby vzniká ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Pokud je před uskutečněním zdanitelného plnění přijata úplata, vzniká povinnost přiznat daň z přijaté částky ke dni přijetí úplaty. To neplatí, není-li zdanitelné plnění ke dni přijetí úplaty známo dostatečně určitě. Dodání zboží nebo poskytnutí služby je pro účely tohoto zákona známo dostatečně určitě, jsou-li známy alespoň tyto údaje:
a) zboží, které má být dodáno, nebo služba, která má být poskytnuta, b) sazba daně v případě zdanitelného plnění a
c) místo plnění. (Česko, 2004)
Dle zákona od dani z přidané hodnoty (č. 235/2004 Sb.) je zdanitelné plnění uskutečněno a povinnost přiznat nebo zaplatit daň při dovozu zboží vzniká
a) propuštěním zboží do celního režimu
1. volného oběhu,
2. dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla, nebo 3. konečného užití,
37 b) nesplněním některé z povinností stanovených v celních předpisech pro
1. vstup zboží, které není zbožím Evropské unie, na území Evropské unie, 2. dočasné uskladnění,
3. celní režim tranzitu, 4. celní režim uskladnění,
5. celní režim dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla, 6. celní režim zušlechtění, nebo
7. nakládání se zbožím, které není zbožím Evropské unie,
c) nesplněním podmínky, na jejímž základě může být zboží, které není zbožím Evropské unie, propuštěno do celního režimu, s výjimkou celního režimu konečného užití,
d) odnětím zboží, které není zbožím Evropské unie, celnímu dohledu, nebo
e) porušením podmínek stanovených v povolení k použití zvláštního celního režimu.
Nárok na odpočet daně má plátce, pokud je oprávněn k odpočtu daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, které v rámci svých ekonomických činností použije pro účely uskutečňování
a) zdanitelných plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku,
b) plnění osvobozených od daně s nárokem na odpočet daně s místem plnění v tuzemsku,
c) plnění s místem plnění mimo tuzemsko, pokud by měl nárok na odpočet daně, jestliže by se uskutečnila s místem plnění v tuzemsku,
d) plnění uvedených v § 54 odst. 1 písm. a) až j), l) až u) a y) a v § 55 s místem plnění ve třetí zemi, nebo pokud jsou taková plnění přímo spojena s vývozem zboží, nebo e) plnění uvedených v § 13 odst. 9 písm. a), b), d) a e) a v § 14 odst. 5.
Daní na vstupu u přijatého zdanitelného plnění se rozumí daň uplatněná podle tohoto zákona
38 a) na zboží, které plátci bylo nebo má být dodáno, nebo službu, která mu
byla nebo má být poskytnuta,
b) na zboží, které bylo plátcem pořízeno z jiného členského státu anebo dovezeno ze třetí země, nebo
c) v případě plnění podle § 13 odst. 4 písm. b).
Plátce nemá nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění použitého pro reprezentaci, které nelze podle zvláštního právního předpisu53) uznat za výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů, s výjimkou plnění podle § 13 odst. 9 písm. c). (Česko, 2004)
39
3 Představení společnosti TENEO 3000, s. r. o.
Praktická část je orientována na zobrazení kurzových rozdílů a jejich dopad na daň z přidané hodnoty. Analýza, porovnání a následné zhodnocení účetních operací se vztahuje k roku 2017, k němuž jsou dostupná veškerá data. Zdroje finančních informací jsou čerpány z účetní závěrky a výroční zprávy.
Obrázek 7 Logo společnosti
Zdroj: (TENEO 3 000 s. r. o., 1960-2020)
3.1 Základní informace o společnosti
Obchodní společnost jménem TENEO 3000 s. r. o. se sídlem na adrese Hlavní 986, 468 41 Smržovka je zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem oddíl C, vložka 19017 pod identifikačním číslem firmy 26444496.
Předmětem podnikání, kterým se tato firma zabývá dle obchodního rejstříku, je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 a 3 živnostenského zákona, dále montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení a také kovoobráběčství. Základní kapitál je ve výši 200 000 Kč. Daňovou a účetní agendu vede této společnosti externí účetní firma. Podle kritérií, která uvádí § 20 ZÚ, má tato společnost povinnost auditu a účetní závěrky, která je sestavována v plném rozsahu. Tato povinnost vzniká na základě posouzení hodnoty aktiv, výše obratu a počtu zaměstnanců.
Firma TENEO pro své zákazníky vyvíjí a vyrábí elektrické kruhové konektory, kabelové svazky, armádní spínače a kontaktní systémy s vysokou mechanickou odolností a spolehlivostí pro užití ve velmi náročných provozních i klimatických podmínkách, s uplatněním především v těžební, dopravní a armádní technice a v letectví. TENEO pro svoje zákazníky zajišťuje výrobu a dodávky kontaktních systémů, speciálních dílů pro elektrotechnické aplikace a dalších přesně obráběných dílů zajišťuje výrobu i dodávky kontaktních systémů podle individuálních technických požadavků, a to od vývoje, přes výrobu v malých sériích až po velkosériovou výrobu v řádech milionů kusů. Navrhuje a
40 vyrábí prototypy, provádí testování a optimalizaci dodávaných součástí. TENEO spolupracuje se zákazníky na celém světě. Dlouhodobé obchodní vztahy s precizní logistikou směřují do USA a Japonska. V Evropě pak především do Polska, Německa, Francie a Dánska, na Slovensko, do Maďarska a Ruska. (TENEO 3 000 s. r. o., 1960- 2020)
Historie společnosti
Firma TENEO je výrobcem konektorů a komponentů s historií sahající do 60. let minulého století. Roku 1980 vývoj a výroba konektorů dosahuje svého vrcholu. Roční produkce dosahuje 25 milionu kusů ve skupinách ŠR, VŠ, RM, BN, VN, PK. Po politických změnách v roce 1989 a prohlášení nové vlády o zastavení výroby zbraní v tehdejším Československu následoval strmý pád produkce až téměř k úplnému zastavení, nicméně o čtyři roky později, v roce 1993, kupuje Elektro-Pragu švédsko - švýcarský koncern ABB – konektory se vyrábí pouze v zanedbatelném množství. V rámci restrukturalizace a následného outsourcingu probíhajícího roku 1996, prodává ABB již téměř zaniklou výrobu konektorů firmě EMS. V novém tisíciletí na přelomu roků 2001 - 2003 se firma EMS mění ve společnost TENEO 3000 s.r.o. s důrazným zaměřením na výrobu konektorů a komponentů. Roku 2004 TENEO investuje zásadním způsobem do nových CNC a PNC technologií a zařízení pro výrobu kabelových svazků. O rok později společnost provedla zásadní změnu řídících a kontrolních procesů zavedením moderních informačních systémů (plánování a řízení výroby, workflow). V roce 2007 TENEO produkuje 160 tisíc kruhových konektorů ročně ve skupinách ŠR, VŠ, RM, BN, a PK TENEO získává certifikáty ISO 9001 a ISO 14001. Nadcházející rok byla provedena další významná modernizace technologického parku v oblasti výroby kontaktů a hliníkových pouzder konektorů. Následující roky firma zahájila a zároveň dokončila rekonstrukci areálu společnosti. Další významná modernizace technologického parku byla provedena roku 2013, a zároveň byla rozšířena výroba konektorů a komponentů. V roce 2014 byl dokončen vývoj nové řady konektorů pro těžební průmysl, realizovány dodávky a montáže konektorů a kabelových svazků pro vrtná zařízení v ČR a Ruské federaci. (TENEO 3 000 s. r. o., 1960-2020)
Politika společnosti TENEO
Společnost Teneo 3000 s.r.o. se zavázala ke stálému zlepšování a zdokonalování systému managementu jakosti a systému environmentálního managementu firmy a realizaci preventivních a nápravných opatření k eliminaci nebo omezení dopadů
41 environmentálních aspektů provozu společnosti a stálému zlepšování integrovaného systému řízení jakosti a enviromentu. Dále se zavazuje k dodržování všech požadavků, které pro ni plynou z platné legislativy nejen České republiky, ale i Evropské unie a dalších zemí, na jejichž území společnost podniká nebo s nimiž obchoduje. Z tohoto důvodu společnost využívá systém řízení v souladu s požadavky mezinárodních norem ČSN EN ISO 9001:2009 a ČSN EN ISO 14001:2005. Společnost si uvědomuje význam všech svých zaměstnanců pro úspěšnou činnost společnosti a také z tohoto důvodu zabezpečujeme rekvalifikaci a další odborný růst zaměstnanců. Co se týče dlouhodobých záměrů společnosti, tak pro následující období přijalo vedení společnosti závazek na zlepšování služeb pro stávající převažující zákazníky. V oblasti ochrany životního prostředí je záměrem společnosti snižovat jeho zátěž nežádoucími vedlejšími produkty vznikajícími provozem společnosti. Pro splnění této strategické politiky si společnost vytýčila následující záměry. První z nich se zaměřuje na zvýšení spolehlivosti při dodávání produktů, další je orientovaný na snižování zátěže životního prostředí a v neposlední řadě zlepšování pracovních podmínek zaměstnanců. (TENEO 3 000 s. r. o., 1960-2020)
Sociální angažovanost
Vedení společnosti cítí sounáležitost s okolní komunitou v překrásném prostředí Jizerských hor. Sponzorsky podporuje místní sportovce, zejména dětské oddíly. Není jí lhostejný svět, ve kterém žijeme, proto finančně podporuje aktivity pro místní zdravotně- sociální ústavy a domácí lékařskou péči pro imobilní občany. Velmi úzce spolupracuje se vzdělávacími organizacemi. Praxi ve firmě Teneo každoročně absolvuje několik studentů střední průmyslové školy v Jablonci nad Nisou. Velmi blízký vztah má společnost také k Technické Univerzitě v Liberci. (TENEO 3 000 s. r. o., 1960-2020)
3.2 Export a import společnosti TENEO 3000, s. r. o. a s tím související kurzové rozdíly
Své obchodní aktivity rozvíjí firma nejen v rámci ČR jako dodavatel armádních konektorů, letecké techniky a komponentů pro strojírenství, automatizaci a elektrotechniku, ale také pro široké spektrum dalších oborů ale také v zahraničí. Mezi výrobky, které se nejčastěji vyváží, patří konektory různých druhů a vlastností, dále komponenty konektorů a kabelové svazky. Celkový objem vývozu činil v roce 2017
