Úkoly pro práci ve dvojicích (pracovní list č. 1)

1) Najděte v textu nejasná slova a slovní spojení, vypište je pod sebe a ke kaž dému slovu zkuste najít výraz, který by byl srozumitelný a nejasné slovo dobře vystihl.

2) Přečtěte si následující věty. Zkuste nahradit podtržená slova jinými výra-zy. Význam a smysl vět musí zústat zachován.

Dřevorubec byl z toho všeho jako praštěný .

Muž se divil, žena se divila, a když se dodivili, musel dřevorubec vyklo-pit , co se mu v lese přihodilo.

„Hromská práce!“ povzdechl si dřevorubec.

„Přines třísky,“ řekla muži nevrle „Já zatopím a posta-vím na oukrop .“

Dřevorubec se zarazil , nikoho neviděl, a tak se roz-máchl podruhé.

3) Jak rozumíte větě: Štěstí ho nikdy nepotkalo a ruce měl věčně od smůly.

4) Najděte v textu, co všechno muž a žena dělali s přirostlou jitrnicí a zkuste vymyslet a napsat, co všechno se s jitrnicí dá ve skutečnosti dělat.

5) Jaké jsou hlavní myšlenky této pohádky. Co chce autor příběhem sdělit?

6) Kdybyste byli herci, kterou scénu byste si mohli vybrat a zahrát ji?

Po práci ve dvojicích jsou výsledky prezentovány a vyjasňovány.

Kaž dou tuto dramatickou situaci zapíšeme na papír, který složíme a dáme do předem připravené krabice. Děti se rozdělí do 4 skupin a kaž dá z nich si jednu scénu z krabice vytáhne.

Pokyny:

• Rozdělte si ve skupině role s tím, že někdo může hrát například i stůl, strom apod.

Udělejte to tak, aby se mohli zapojit ve skupině úplně všichni.

• Scénku si nacvičte tak, aby byla co možná nejpřesvědčivější.

• Nezapomeňte na to, kdy se svou scénkou vystoupíte (časová posloupnost v příběhu).

Výstup: Dramatizace jednotlivých scének, přehlídka a přehrání na chatě Hubertka v Bílém Potoce.

Závěrečná reflexe: Velký úspěch měla dramatizace jednotlivých scén i vzhledem k tomu, že jsme se jí věnovali v netradičním prostředí (chata Hubertka v Jizerských horách), žáci vymysleli různé alternativy příběhu. Pohádkové knihy si v úvodní části lekce přinesla asi polovina dětí. Problémy s porozuměním slovům a metaforám měla většina žáků, tudíž jsem této fázi věnovala více času.

Obrázek 2 – Dramatizace na chatě Hubertka

12.2 Niťař ze Swaffhamu

Téma jsem vybrala proto, že text přenáší čtenáře do doby minulé, pro něj většinou neznámé místo a evokuje prostředí, které probouzí fantazijní obrazy, představivost a otevírá tak hori-zont neznámého. Autor zde poukazuje na skutečnost, že náš život se neřídí pouze samozřej-mými a užitečnými rozumovými důvody, ale své místo v životě mají i určité fantazijní vize, náhoda a další, rozumem neuchopitelné věci V textu jsou také přítomné různé způsoby vzta-hování se k životu prostřednictvím charakteristických rysů cvzta-hování. Například trpělivost proti okamžitému praktickému hodnocení. Uvedené uchopení a porozumění textu otevírá i možnosti, jak s ním pracovat. Do popředí vystupují otázky: Co je sen a co skutečnost, jak je možné zacházet s nabytým bohatstvím. Jaké jsou předpoklady a podmínky k tomu, aby člověk mohl jít za svým snem a cílem.

Dílčí cíl: rozvoj čtenářské gramotnosti prostřednictvím čtenářských strategií (vizualizace, určování důležitých informací) s využitím archetypu sen a skutečnost

Časová dotace: 3 vyučovací hodiny Kde: ve třídě, v tělocvičně

Pomůcky: psací potřeby, pracovní listy, obrázky Londýna, papíry, pastelky

Činnost před čtením: Děti v předchozí hodině dostali domů text pohádky Niťař ze Swa-ffhamu s tím, že si jej mají přečíst a prohlédnout si nějaký obrázek současného Londýna a pokud je to možné, přinést jej do školy. Sama mám k dispozici několik obrázků Londýna, které promítnu na interaktivní tabuli (viz přílohu).

Čtení: Text si v celé třídě znovu přečteme.

NIŤAŘ ZE SWAFFHAMU

V dobách, kdy Londýnský most lemovaly obchody a krámky zleva doprava a zprava doleva a losos proplouval mezi mostními oblouky, v těch dávných dobách žil v městečku jménem Swaffham v norfolkském hrabství chudý niťař.

Prodával nitě, chodil dům od domu s rancem na zádech a s psíkem u nohou, tucet podrážek do roka prošoupal, odcházel za světla a za tmy se vracel.

A jen se večer doma posadil, tak usnul. A sotva usnul, zdál se mu sen.

V tom snu uviděl velký most v městě Londýně a uslyšel hlas, který mu radil, aby se do toho města a na ten most vypravil. Prý se tam dozví něco, co ho rozraduje.

Zprvu se nepodivil, ale když se mu stejný sen zdál příští noc znovu, začal nad tím hloubat. Pak se sen přihlásil do třetice.

„Sen je sen, ale třikrát stejný sen, to už není samo sebou!“ řekl si ten chudák – a vyšlápl si do Londýna. Cesta byla dlouhá, cesta byla daleká, ale konec měla. Niťař stál na mostě a viděl obchody a krámky zleva doprava a zprava doleva, viděl vodu, jak se třpytí, a lososa, jak proplouvá mezi most-ními oblouky. Viděl toho hodně, ale nic, co by ho rozradovalo. Už třetí den postával na mostě, ale kromě hladu pořád nic.

Z krámku na mostě vyšel švec a podivil se: „Člověče, už třetí den tě pozoruju, jak tu postáváš. To nemáš nic na prodej?“

„Nemám.“

„Tak proč neprosíš o almužnu?“

„To nebudu nikdy, dokud mne nohy unesou!“ urazil se niťař.

„Ale potom mi pověz, co tu děláš? Nejde mi to na rozum,“ trval na svém švec.

„Měl jsem sen. A ten sen mi slíbil, že tady na mostě uslyším něco, co mne rozraduje.“

Švec se dal do smíchu. „Ty jsi ale hlupák, člověče! Sen je sen – a ty se kvůli němu vydáš na takovou dlouhou cestu. To mně se na dnešek taky něco zdálo. Byl jsem ve Svaffhamu, v životě jsem o té díře neslyšel, a tam v za-hradě za domkem nějakého niťaře stál zelený dub. A představ si, v tom snu jsem pod kořeny toho dubu objevil zlatý poklad! Kdybych byl takový hlupák jako ty, možná že bych se tam vypravil. Ale kdepak, přítelíčku, já mám hla-vu a v té hlavě zdravý rozum. Dej si poradit od uvážlivého člověka a vrať se honem domů!“

Niťař si dal poradit, dokonce se nad tou radou rozradoval. Vrátil se domů, popadl krumpáč a kopal, dokud pod kořeny zeleného dubu nenarazil na hrnec plný zlaťáků.

A tak se z chudáka stal boháč. Ale niťař nezpychl. Kdo ho v nouzi na-vštívil, neodešel nikdy s prázdnou.

Činnost po čtení:

1. Otázka – Máš nějaký životní sen? Co konkrétně potřebuješ k tomu, abys svého snu dosáhnul?

2. Poté dětem zadám úkol, aby kaž dý sám nakreslil místo setkání niťaře a ševce. Děti pracují individuálně a výsledky prezentují v „minivýstavě“, umístěné na zemi ve volném prostoru tak, aby všechny děti na kaž dý obrázek viděly a mohly říci, jak na ně jednotlivé obrázky působí (ne je hodnotit). Ocením všechny autory a poté děti samostatně pracují pod-le instrukcí uvedených na pracovním listu.

Obrázek 3 – Práce dětí 1

12.2.1 Úkoly pro samostatnou práci (individuální pracovní list)

1) Ukázali jsme si, jak vypadá dnešní Londýn a nakreslili jsme si obrázky, na kterých je Londýn, ve které se příběh odehrál. Najdi a napiš rozdíly mezi tehdejším a současným Londýnem.

2) Jaké profese kromě niťaře a švece by v tehdejším Londýně mohli lidé mít a které by určitě mít nemohli?

mohli:

nemohli:

3) Zamyslete se a zkuste odpovědět na otázku „Proč niťař nezpychl poté, co se z něho stal boháč“?

4) Stalo se ti někdy, že se ti opakoval stejný sen?

5) Seřaď uvedené věty tak, jak v příběhu jdou po sobě. K jednotlivým větám napiš číslo.

Už třetí den postával na mostě, ale kromě hladu pořád nic.

Niťař si dal poradit, dokonce se nad tou radou rozradoval.

A sotva usnul, zdál se mu sen.

Cesta byla dlouhá, cesta byla daleká, ale konec měla.

„Kdybych byl takový hlupák jako Ty, možná že bych se tam vypravil.“

6) „Cesta byla dlouhá, cesta byla daleká, ale konec měla“ napsal autor tímto způsobem. Co chtěl autor touto větou čtenářům sdělit?