Po individuální samostatné práci se zeptám dětí, zda je k 6. otázce něco napadlo a co. Po prezentaci a krátké diskuzi děti vyzvu, aby si celý děj představily jako několik fotografií, které příběh vystihují a bez nichž by tento děj nebyl úplný (vysvětlení, co je obraz, fotogra-fie, momentka, živý obraz).
Tělocvična: Rozdělím děti do pěti skupin a vyzvu je, aby ve skupinách pracovaly dle in-strukcí uvedených v pracovním listě.
12.2.2 Úkoly pro práci ve skupině (skupinový pracovní list)
1) Najděte 5 základních obrazů (fotografií), bez nichž by tento příběh ztratil smysl (nemohl by existovat).
2) Vyberte jeden a ztvárněte jej jako živý obraz. Dbejte na to, aby se zapojili všichni ve skupině. Obraz na vyzvání předveďte beze slov, ostatní děti ve skupinách budou hádat, o který obraz jde.
3) Živé obrazy děti zahrají tak, jak jdou po sobě, aby vystihly celý děj. Ná-sleduje diskuse a reflexe.
Závěrečná reflexe: Tato lekce děti bavila, aktivně se zapojovaly a často mě překvapovaly svými úvahami o životních snech a cestách, které k nim vedou. Velmi dobře si uvědomo-valy rozdíl mezi snem a skutečným životem s nároky, které na ně klade. Obrázky Londýna si přineslo jen pár dětí, s porovnáním života v Londýně tehdy a teď nebyl problém. S hle-dáním živých obrazů si děti poradily, ale realizace byla náročnější vzhledem k vyrušování některých žáků.
12.3 O utopeném úhoři
Dílčí cíl: rozvoj čtenářské gramotnosti prostřednictvím čtenářských strategií (určování důležitých informací, vizualizace, vytváření souvislostí )
Časová dotace: 2–3 vyučovací hodiny (dle potřeby) Kde: ve třídě, v tělocvičně
Pomůcky: psací potřeby, pracovní listy, text pohádky, rekvizity
Činnost před čtením: Otázky – Jíte rádi rybičky? Které vám chutnají? Které nechutnají?
Poté rozdělím děti do skupin. Kaž dá skupina dostane texty příběhu, volné listy papíru, pra-covní listy a děti budou pracovat dle instrukcí uvedených na prapra-covním listě.
O UTOPENÉM ÚHOŘI
To je známá věc, že Gothamští si potrpí na rybičky. Jeden má rád uzenáče, druhý má rád zavináče, třetí třeba pečenáče, čtvrtý slanečky a pátý olejovky.
Jenže sotva je snědí, dostanou na ně zase chuť.
A tak jednou dali strýci hlavy dohromady. Od čehopak mají na náměstí pěkný malý rybníček? Když kaž dý z nich přinese svoje rybičky a hodí je do rybníka, za nějaký čas vyrostou!
Takhle si to vymysleli a za chvíli se sešli na náměstí.
„Já nesu uzenáče!“ řekl první.
„Já nesu zavináče!“ řekl druhý.
„Já mám pečenáče!“ řekl třetí.
„Já mám olejovky,“ řekl čtvrtý.
„A já nesu plný džbán slanečků!“ pochlubil se starosta. „Tak, sousedé, žádné hádky, hodíme ty naše rybičky svorně do rybníka a za nějaký čásek budeme hodovat jako bařtipáni!“
Když nějaký ten čásek uplynul, přišli se podívat k rybníčku, jak jim ta rybí drobotina roste. Ale u dna se povaloval jen veliký vypasený úhoř! Jinak kde nic tu nic.
„Vidíte ho, zloděje!“ volali všichni.
„Sežral nám všechny naše rybičky!“
„Co s ním uděláme?“ zeptal se jeden.
„Zabijeme ho!“ řekl druhý.
„Rozsekáme ho na cimprcampr!“ volal třetí.
„To je všechno málo,“ rozhodl starosta. „My ho, sousedé, utopíme!“
„Čím větší úřad, tím větší hlava!“ řekli si Gothamští a hned úhoře vy-lovili. Pak ho s velkou slávou, i kutálka vyhrávala, přenesli za město do hlubokého rybníka.
Hodili ho do vody – a protože už nad hladinu hlavu nevystrčil, docela jistě se utopil…
Činnost po čtení:
12.3.1 Úkoly pro práci ve skupině (skupinový pracovní list)
1) Pokud by tento příběh byl umělecky ztvárněn, jaký způsob by podle Vás byl nejlepší. Popovídejte si o uvedených možnostech a jednu nebo dvě zakroužkujte.
a) Divadelní představení b) Celovečerní hraný film c) Balet
d) Muzikál
e) Animovaný film
2) Znáte nějaký podobný příběh (pohádku, vtip, historku)? Pokud ano, napište.
3) Čím je tento příběh zvláštní. Vyberte a zakroužkujte i více možností.
a) Smutný b) Nudný
c) Nesrozumitelný
d) Vtipný e) Nesmyslný
4) Vyplývá z tohoto příběhu nějaké ponaučení?
5) Popovídejte si o tom, jak by mohla vypadat ilustrace k tomuto příběhu a jeden z nápadů vyberte a společně nakreslete.
Následuje prezentace a reflexe práce ve skupinách, případné dovysvětlení nejasností.
V další části přejdeme k samostatné individuální práci.
12.3.2 Úkoly pro samostatnou práci (individuální pracovní list)
1) Vyber v textu slova, kterým nerozumíš a zamysli se, co asi mohou znamenat.
2) Napiš, proč úhoř nevystrčil na konci příběhu hlavu z vody.
3) Příběh je o : (zakroužkuj nejvíce 2 možnosti) a) Chytrosti Gothamských
b) Dobrosrdečnosti Gothamských c) Pracovitosti Gothamských
d) Hlouposti Gothamských e) Vynalézavosti Gothamských
4) V čem spočíval základní omyl Gothamských?
5) Co si představuješ pod pojmem bařtipán?
a) Chudý člověk b) Ustrašený člověk
c) Tlustý a pohodlný člověk
d) Kamarádský a dobrosrdečný člověk e) Hubený a slabý člověk
6) Na volný list papíru nakresli, co dělal úhoř pod vodou.
Následuje diskuze a reflexe v rámci celé třídy s návrhy dětí, jak by se s příběhem dalo pracovat dál
Výstup: Divadlo pro rodiče konané v místním kině
Závěrečná reflexe: Utopenému úhoři jsme věnovali více času, než ostatním pohádkám.
Nejprve jsme s dětmi důkladně absolvovali skupinovou i samostatnou část tohoto tématu včetně prohlížení obrázků úhoře a zjišťování zajímavostí o jeho životě. Někteří žáci měli problém s pochopením toho, v čem spočíval omyl Gothamských. Jeden žák uvedl, že mu to připomíná příhodu z města Kocourkova z knížky, kterou právě čte. Slanečky, uzenáče, olejovky, pečenáče, zavináče žáci vyrobili jako rekvizity a celý příběh dramaticky ztvárnili a přehráli jej v místním kině v rámci vystoupení pro rodiče. Díky předchozím zkušenostem s dramatizací šlo dětem nacvičování dobře a setkalo se s úspěchem.
Obrázek 4 – Představení O utopeném úhoři
12.4 Studna na konci světa
Dílčí cíl: rozvoj čtenářské gramotnosti prostřednictvím čtenářských strategií (určování důležitých informací, vytváření souvislostí a sledování porozumění) s využitím archetypu dobra a zla
Časová dotace: 2–3 vyučovací hodiny Kde: ve třídě
Pomůcky: psací potřeby, pracovní listy, text pohádky
Činnost před čtením: Děti dostanou předchozí den domů text pohádky s tím, že si jej mají přečíst a promyslet si, jestli už nějakou podobnou pohádku slyšely nebo samy četly. Ve třídě si pak o tom popovídáme.
Čtení: Text pohádky si v celé třídě znovu přečteme.