Následuje vycházka do terénu na místo, kde se tento příběh mohl odehrát – do frýdlantské-ho zámeckéfrýdlantské-ho parku.
S sebou: nůžky, provázek, apod.
Průběh: Na místě si stručně připomeneme pověst. Následuje instrukce: „V dnešní době už to zde vypadá jinak, než to vypadalo kdysi. Zkuste si představit, že jsme v době vzniku
Frýdlantu. Ve skupinkách po čtyřech si zde najděte prostor, ohraničte ho a z přírodnin, které najdete, postavte obydlí a zasejte plodiny na pole.“
Určíme místo, na kterém se sejdeme po 30 minutách. Poté kaž dá skupinka ukáže ostatním, co vytvořila, odpoví na otázky, čím se živí, co pěstují apod. Zeptáme se dětí, čím by mohla být řeka Smědá, stromy, lavičky atd. (zapojení fantazie, propojení historie a sou-časnosti, reality a pověsti).
Aktivita ve třídě
Reflexe: Další blok následuje ve třídě. Otázky: Co bylo venku příjemné? Nepříjemné? Zá-bavné? Otravné? Co vám šlo lehce? Co nešlo? Překvapilo vás něco? A co?
Výstup: Povíme si, co je erb, co symbolizuje, jaká je jeho funkce a že má stále svůj vý-znam. Zeptám se dětí, zda nějaké erby znají a podíváme se na obrázky (města, spolky, šlechtici, státní znak – viz přílohu). Potom se děti ve skupinkách poradí, jak by mohl jejich erb vypadat, namalují ho na karton, vystřihnou a nalepí na předem připravenou papírovou plochu. Tím vznikne jeden velký společný erb.
Závěrečná reflexe: Děti velmi oceňovaly výlet do okolí spojený se společnými aktivitami.
Zaujalo je kreslení erbů, žáci si uvědomili význam tradice a souvislostí mezi minulostí a současností. Někteří žáci měli problém porozumět instrukcím v pracovním listu, příště se musím lépe věnovat zadávání instrukcí.
11.2 Krásná Izerína
Dílčí cíl: rozvoj čtenářské gramotnosti prostřednictvím čtenářských strategií (určování důležitých informací, vytváření souvislostí a sledování porozumění).s využitím archetypu dobra a zla, spolupráce a jejího významu v lidském společenství.
Časová dotace: 2–3 vyučovací hodiny Kde: ve třídě
Pomůcky: psací potřeby, papírové kartičky, krabice (truhla), pracovní listy, text pověsti Činnost před čtením: Zeptám se dětí, zda si pamatují, kde jsme byli na škole v přírodě a která místa jsme navštívili (Příchovice u Kořenova, rozhledna Štěpánka). Po oživení vzpomínek a společných zážitků si přečteme pověst.
Čtení: Ověřím si, zda děti pověsti rozumí, vysvětlíme si neznámá slova. Zeptám se, zda si děti myslí, že to tak doopravdy bylo a zopakujeme si, co je pověst, pohádka a skutečnost.
Zeptáme se dětí, o jaký literární útvar v tomto případě jde.
KRÁSNÁ IZERÍNA
Na výšině u Příchovic, kde dnes stojí rozhledna Štěpánka, se v dávných do-bách vypínal skalní hrad. Jeho pánem byl bohatý hrabě, kterému předčasně zemřela žena a musel tak vychovávat sám malou dceru Izerínu. Často vyrá-žel na dlouhé hony s podivnými kamarády.
Když Izerína vyrostla, zaslíbil ji hrabě jednomu ze svých kumpánů.
Ale ona tajně milovala mladého, krásného a chudého prince z druhé strany hor. A proto jednoho dne zmizela z hradu jen v doprovodu starého služeb-níka. Dlouho bloudili po horách. Na úpatí Bukovce nalezli jeskyni vhodnou k obývání. Dno vystlali mechem a suchou trávou a v rohu zakopali Izeríniny šperky. Drahocennosti po částech rozprodávali, aby měli z čeho žít.
Přišel podzim a s ním období honů. Izerína se bála, aby někteří lovci ne-zabloudili až sem, proto jeskyni raději neopouštěla. Měli ale hlad, a tak po-slala sluhu pro nějaké jídlo. Když konečně vyšla ven a ušla pár kroků, zřítila se za jejími zády skála, v jejímž nitru byla jeskyně. Vchod dovnitř byl zcela zavalen. Izeríně se hrůzou zastavilo srdce při představě, co by se stalo, kdyby zůstala uvnitř. Přišla i o všechen svůj majetek a tím i o prostředky k obživě.
K dovršení všeho lovci lapili jejího sluhu a odvlekli ho ke starému hra-běti. Ten ho nechal tvrdě vyslýchat i mučit, ale služebník nic neprozradil.
Uvrhli ho tedy do vězení.
Zatím se ale všechno dozvěděl Izerínin princ a podařilo se mu služeb-níka lstí vysvobodit. Konečně věděl, kde Izerínu hledat. Opět se šťastně shledali na Bukovci a odjeli k princi domů.
Cenné šperky a drahocennosti, které zůstaly v zavalené jeskyni, čekají v Bukovci dodnes na svého objevitele. Dvakrát do roka se prý tato smutná čedičová skála otevírá – na Velký pátek při čtení pašijí a na svátek sv. Jana před východem slunce. Tehdy prý poklad může spatřit kterýkoliv smrtelník, jak září z hlubin.
Činnost po čtení: Děti rozdělím do skupin po pěti. Kaž dá skupina dostane text příběhu, volný list papíru, 1 pracovní list a bude pracovat dle instrukcí na něm uvedených.
11.2.1 Úkoly pro práci ve skupině (skupinový pracovní list)
1) Najděte a shodněte se na všech významných postavách, bez nichž by pří-běh ztratil smysl.
2) Dohodněte se a napište, jaké má kaž dá postava z příběhu vlastnosti.
3) Znovu si přečtěte text příběhu a zkuste navrhnout a napsat, jeho další pokračování.
4) Znáte pohádku, která by byla tomuto příběhu nějak podobná?
5) Zkuste najít a napsat, co v příběhu by se mohlo odehrát v dnešní době.
Reflexe: Po práci ve skupinách následuje prezentace po skupinách, sdílení a diskuze. Mož-né otázky k diskuzi: Co bylo lehké? Co těžké? Co vás překvapilo? Co vás potěšilo? aj.
Na závěr informuji děti o tom, že po přestávce budeme s příběhem pracovat dále.
Následuje samostatná práce žáků s pracovním listem.
11.2.2 Úkoly pro samostatnou práci (individuální pracovní list)
1) Chtěl/a bych být postavou (vyber si postavu z příběhu) , protože .
2) Seřaď věty čísly 1 až 4 podle toho, jak probíhá děj pověsti:
K dovršení všeho lovci lapili jejího sluhu a odvlekli ho ke starému hraběti.
Vchod dovnitř byl zcela zavalen
Tehdy prý ho může spatřit kterýkoliv smrtelník, jak září z hlubin.
Často vyrážel na dlouhé hony s podivnými kamarády.
3) Co se stalo, když přišel podzim a období honů (zakroužkuj správnou odpověď)
a) Izerína s princem se šťastně shledali na Bukovci b) Izerína zakopala šperky v rohu jeskyně
c) Izerína se bála, aby lovci nezabloudili až sem d) Izerína tajně milovala prince z druhé strany hor
4) Izerína se sluhou drahocennosti postupně rozprodávali, aby (doplň proč je rozprodávali) a co by se mohlo stát, kdyby to neudělali.
5) Co pokládáš za drahocennost?
a) Materiální (můžu si na ni sáhnout):
b) Nemateriální (nemůžu si na ni sáhnout, ale přesto je):
Následuje prezentace výsledků individuální práce žáků, sdílení a reflexe.