V Číně je vzdělání přikládán velký význam. S ohledem na velmi špatnou kvalitu životního prostředí se Čína snaží investovat do výzkumu a vývoje zelených technologií a high-tech odvětví, aby omezila dalšímu zhoršení kvality. K tomu je potřeba mít dostatek odborně kvalifikované pracovní síly. V této návaznosti došlo k výrazné expanzi výzkumných univerzit, navyšování počtu vědeckých publikací a vytváření nových patentů. (University world news, 2012). Čínští studenti v mezinárodním porovnání dosahují podle nejrespektovanějších mezinárodních srovnávacích testů (PISA) vynikajících výsledků v matematice a dále v porozumění a zpracování textu. To není bohužel odrazem celého čínského školství, protože zde existují značné nerovnosti v dostupnosti a kvalitě vyššího vzdělání v jednotlivých regionech a promítá se zde i společenská vrstva, ze které student pochází. Čínské školství je založené na drilování a učení z paměti, bez prostoru pro kreativitu, která je pro inovace a nové technologie klíčová. Změny ve školství probíhají jen velmi pomalu. S ohledem na demografický vývoj Číny je zřejmé, že se bude v budoucnosti
36
Čína potýkat s nedostatkem kvalifikovaných absolventů univerzit (McKinsey & Company, 2013).
3.4 Analýza technologického prostředí
Technologické prostředí v Číně prochází také transformací. Čína se postupně začíná orientovat z výrobně zaměřeného hospodářství na hospodářství, které se mnohem více zaměřuje na inovace, což zahrnuje oblast designu, logistiky, nanotechnologií, vědy a techniky a energetiky. Rapidní růst a rozvoj Číny podpořil poptávku po inovativnější a ekologičtější energetické politice. To by mohlo být příležitostí pro vypořádání se s narůstajícím znečištěním životního prostředí a zejména s vysokými emisemi skleníkových plynů v Číně (Deloitte, 2014).
Světové ekonomické fórum sestavuje pravidelně žebříček technologicky nevyspělejších zemí světa a jednotlivé státy řadí dle Network Readiness Indexu (NRI), neboli indexu připravenosti k sítím. Tento index vyjadřuje, do jaké míry jednotlivé země využívají informační a komunikační technologie (ICT) k pokroku a do jaké míry je podporují a rozvíjí a také jaké mají podmínky k jeho využití. Hodnota indexu NRI se může pohybovat v rozmezí 0-6 s tím, že čím je hodnota vyšší, tak tím vyšší je technologická vyspělost dané země. Čína se v tomto žebříčku za rok 2016 umístila s indexem 4,2 na 59. místě ze 139 hodnocených zemí. Meziročně si Čína polepšila o 3 pozice. Čínu v tomto ohledu brzdí zejména periferní a venkovské oblasti, u kterých ICT technologie zaostávají. Index hodnotí dostupnost ICT technologií, jejich využívání, počet odborníků a environmentální dopady využití ICT technologií (World Economic Forum, 2016).
Největší podporou pro technologickou vyspělost jsou výdaje státu na výzkum a vývoj.
Čínské výdaje na výzkum a vývoj v posledních letech rapidně rostou. V roce 2016 činily výdaje na výzkum a vývoj přibližně 412 mld. USD. Růst proběhl i u podílu na HDP, kdy pro rok 2016 měly výdaje na výzkum a vývoj podíl 2,1 % z celkového čínského HDP. Pro srovnání uvedeme údaj z roku 2008, kdy čínské výdaje na výzkum a vývoj činily pouhých 149 mld. USD a podíl na celkovém HDP v roce 2008 byl 1.45%, tzn., že čínské výdaje na výzkum a vývoj se mezi lety 2008 a 2016 téměř ztrojnásobily (OECD, 2018).
Čína je největším znečišťovatelem ovzduší na světě. Za rok 2016 činil její celkový podíl na celosvětových emisích oxidu uhličitého 28,2 %, tedy více jak čtvrtinu světové produkce (Statista, 2018). Na tomto vysokém znečistění mají značný podíl automobily, a proto si Čína stanovila cíl, aby do roku 2025 tvořily automobily na alternativní pohony alespoň 20% podíl
37
z celkového počtu automobilů na čínském trhu. V září přijala regulace, které nařizují světovým výrobcům prodávat na čínském trhu více aut na alternativní paliva, pokud se chtějí udržet na trhu a prodávat zde i nadále automobily na spalovací motory (Auto.cz, 2017).
Čína má největší síť nabíjecích stanic pro vozidla na alternativní pohony, což zahrnuje zejména elektromobily a vodíkové automobily. Počet nabíjecích stanic se v roce 2017 rapidně zvýšil o 51 %. V roce 2017 se zvedl počet nabíjecích stanic pro vozidla na alternativní pohon z původních 142 tisíc na 214 tisíc. Čína chce do roku 2020 dosáhnout počtu 500 tisíc veřejných nabíjecích stanic, z čehož vyplývá, že čínská síť se postupně připravuje na nástup aut na alternativní pohony, které nahradí stávající auta se spalovacími a vznětovými motory (Reuters, 2018).
Shrnutí
V této kapitole se práce zabývá analýzou čínského trhu. Kapitola je členěna podle PEST analýzy, tudíž se postupně věnuje nejprve politické analýze, kde je stručně popsán právní systém a politická stabilita v Číně. Největší důraz je kladen na ekonomickou analýzu, v níž je popsáno postavení Číny v mezinárodním obchodě, a dále jsou zde shrnuty veškeré podstatné ekonomické ukazatele. V socioekonomické části práce je popsán zejména demografický vývoj a úroveň vzdělání. Poslední část práce se věnuje vývoji technologického prostředí v Číně.
38
3. Představení firmy Škoda Auto a.s.
(ŠKODA AUTO a.s., 2018) uvádí „Předmětem podnikatelské činnosti Společnosti je zejména vývoj, výroba a prodej automobilů, komponentů, originálních dílů a příslušenství značky ŠKODA a poskytování servisních služeb, “. Společnost ŠKODA AUTO a.s. sídlící v Mladé Boleslavi se dá považovat za nejvýznamnější průmyslový podnik České republiky, který zaměstnává vice než 31 600 osob. Společnost má hlavní výrobní závody v České republice, ale disponuje také výrobními závody v Číně, Rusku, Indii, Slovensku, Ukrajině a Alžírsku (Škoda Auto, 2018).
3.1 Historie firmy
Společnost ŠKODA AUTO a.s. je jednou z nejstarších automobilek na světě a její počátky sahají až do roku 1895, kdy knihkupec Václav Klement a mechanik Václav Laurin vytvořili podnik, který byl základním kamenem stoleté tradice výroby automobilů v České republice.
Nejprve stavěli a prodávala jízdní kola Slavia. Brzy přešli ke stavbě motocyklů, které byly mezi prvními motocykly na světě, a navíc ještě trhaly rychlostní rekordy a sbíraly vítězství v závodech. Podnik byl úspěšný, a tak s další řadou kol s názvem Voiturette A byla přidána i rodová linie prvních automobilů. V roce 1925 došlo ke sloučení firem Laurin & Klement a strojírenskou firmou ŠKODA Plzeň. Společně pak dosáhly průlomového úspěchu s jejich modelem ŠKODA Popular. V průběhu celého dvacátého století, a i přes nástrahy válek a centrálně plánovaného hospodářství za dob socialismu, společnost ŠKODA stále vyráběla vozy špičkové kvality. V roce 1991 přešla firma ŠKODA do vlastnictví koncernu Volkswagen. Nyní je součástí koncernu Volkswagen již více než pětadvacet let a během této doby společnost ŠKODA AUTO a.s. výrazně posílila a rozšířila svoje produktové portfolio.
Na obrázku níže můžete vidět historický vývoj firemního loga značky Škoda od počátků až po současnou podobu okřídleného šípu (Škoda Auto, 2018).
Obrázek 5
Historie firemního loga
Zdroj: Dostupné na http://www.skoda-auto.cz/o-nas/historie
39
3.2 Správa a řízení společnosti
ŠKODA AUTO a.s. je akciová společnost vedená u Městského soudu v Praze. Sídlí na adrese: tř. Václava Klementa 869, 293 01 Mladá Boleslav. Jejím výhradním a jediným vlastníkem je firma VOLKSWAGEN FINANCE LUXENBURG S. A., která je dceřinou společností firmy VOLKSWAGEN AG. Mimo značky Škoda patří do německého koncernu Volkswagen také automobilky Audi, Bentley, Buggatti, Porsche, Lambordghini, MAN, Scania a SEAT. Dceřinými společnostmi firmy ŠKODA AUTO a.s. jsou ŠKODA AUTO SLOVENSKO s.r.o., prostřednictvím této firmy se v Bratislavě vyrábí modely Škoda Citigo.
Další dceřinou společností je SKODA AUTO INDIA PRIVATE Ltd., která slouží jako reprezentant značky Škoda v Indii. ŠKO-ENERGO s.r.o. je dceřiná společnost Škody Auto zaměřená na dodávání elektrické energie pro firmu, tuto energii se snaží získávat z obnovitelných zdrojů. ŠKO-ENERGO-FIN s.r.o. a ŠKODA AUTO DIGILAB s.r.o. Firma ŠKODA AUTO je také zřizovatelem vysoké školy ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA o.p.s. zaměřené na oblast ekonomie a Středního odborného učiliště strojírenského (Ministerstvo spravedlnosti, 2018).