Poděkování
Velice rád bych tímto poděkoval doc. Ing. Zuzaně Pěničkové Ph.D. za cenné rady, věcné připomínky a vstřícnost při konzultacích a vypracování bakalářské práce. Mé poděkování patří též zaměstnancům designu Škoda Auto a.s. za spolupráci při získávání údajů pro výzkumnou část práce. V neposlední řadě bych chtěl poděkovat své rodině, a hlavně své přítelkyni, protože mi byli oporou po celou dobu psaní práce.
Anotace
Bakalářská práce „Specifika obchodu a podnikání v Číně a působení vybrané firmy na čínském trhu“ se věnuje problematice mezinárodního obchodu s osobními automobily na čínském trhu a působení firmy Škoda Auto a.s. na tomto trhu. Cílem této práce je zhodnocení působení firmy Škoda Auto a.s. na čínském trhu a následné navrhnutí výběru nejvhodnější formy vstupu na trh a doporučení k dosažení většího podílu na trhu s osobními automobily v Číně. V první části jsou popsány jednotlivé formy vstupu na zahraniční trhy a dále je analyzován čínský trh pomocí PEST analýzy. V další části se práce zabývá charakteristikou společnosti Škoda Auto a.s. obecně a zhodnocením působení na čínském trhu. Poslední část bakalářské práce se zaměřuje na porovnání konkurence na čínském trhu s osobními automobily a následnými návrhy na zlepšení objemů vyrobených aut značkou Škoda Auto a.s.
Klíčová slova
formy vstupu, čínský trh, Čína, Škoda Auto a.s., automobily, podíl, vlastní, model
Annotation
Specifics of trade and business in China and operation of choosen company on the Chinese market.
Bachelor Thesis "Specifics of trade and business in China and operation of choosen company on the Chinese market "deals with the issue of international trade of passengers cars, in the Chinese market and the activities of Škoda Auto a.s. in this market. The aim of this work is to evaluate the activities of Škoda Auto a.s. on the Chinese market and the subsequent proposal to select the most appropriate form of market entry and recommendations to achieve a greater share of China's passenger car market. The first part describes the various forms of entry into the foreign markets, and after that to analyze the Chinese market by using PEST analysis. In the next part the thesis will be a general overview of the charakteristice of Škoda Auto a.s., and assessing the impact on the Chinese market. The last part of the bachelor thesis focuses on comparing the competitors on the Chinese passenger car market, and the subsequent proposals for improving the volume of cars manufactured by Škoda Auto a.s.
Key words :
forms of entry, chinese market, China, Škoda Auto a.s., automobiles, share, own, model
8
Obsah
Seznam Obrázků ... 9
Seznam Tabulek ... 10
Seznam použitých zkratek ... 11
Úvod ... 12
1. Formy vstupu na trh ... 14
1.1. Vývoz a dovoz zboží a služeb ... 15
1.2. Formy vstupu nenáročné na kapitálové investice ... 18
1.3. Kapitálově náročné formy vstupu ... 22
2. Analýza čínského trhu ... 26
2.1. Analýza politického prostředí ... 26
2.2. Analýza ekonomického prostředí ... 27
3.3. Analýza socio-ekonomického prostředí ... 34
3.4 Analýza technologického prostředí ... 36
3. Představení firmy Škoda Auto a.s. ... 38
3.1 Historie firmy ... 38
3.2 Správa a řízení společnosti ... 39
3.3 Produktové portfolio ... 40
4. Charakteristika působení firmy a pozice na trhu ... 45
4.1. Výrobní závody v Číně ... 45
4.2. Výroba vozů Škoda v Číně ... 46
4.3. Preference čínských zákazníků ... 48
5. Porovnání s konkurencí a návrhy na zlepšení ... 50
5.1 Prodeje osobních automobilů v Číně ... 50
5.2 Konkurence na čínském trhu s automobily ... 51
5.3. Návrhy na zlepšení ... 55
Závěr ... 58
Seznam použité literatury ... 60
9
Seznam Obrázků
Obrázek 1: Vývoj HDP na obyvatele v Číně………..………30
Obrázek 2: Exportní partneři Číny 2016………...31
Obrázek 3: Importní partneři Číny 2016………...32
Obrázek 4: Vývoj minimální mzdy v Číně………...…...34
Obrázek 5: Historie firemního loga………...38
Obrázek 6: Představenstvo společnosti Škoda Auto………....…………..40
Obrázek 7: Prodeje osobních automobilů v Číně……….…….52
10
Seznam Tabulek
Tabulka 1: Formy vstupu na zahraniční trh………..………...15
Tabulka 2: Platnost ochrany předmětů průmyslového vlastnictví………...…..19
Tabulka 3: Základní ekonomické ukazatele………...33
Tabulka 4: Celkové prodeje modelů značky Škoda………41
Tabulka 5: Přehled závodů SAIC v Číně………....45
Tabulka 6: Výroba vozů Škoda v Číně………...46
Tabulka 7: Přehled prodejů SUV na čínském trhu………....49
Tabulka 8: Výroba automobilů v Číně dle značek……….55
11
Seznam použitých zkratek
Čína Čínská lidová republika WTO World Trade Organization
BRICS Hospodářské uskupení Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jižní Afriky
APEC Asijsko-pacifické hospodářské společenství OSN Organizace spojených národů
G20 Skupina největších ekonomik světa tzn. to znamená
tzv. takzvaný
tj. to je
KSČ Komunistická strana Číny
ICT Informační a komunikační technologie NRI Network Readiness Index
HDP hrubý domácí produkt CPI Consumer price index
12
Úvod
Tématem této bakalářské práce je analýza čínského trhu a zhodnocení působení firmy Škoda Auto a.s. na tomto trhu. Vlivem globalizace dochází k rozvíjení mezinárodního obchodu a ekonomika Čínské lidové republiky se také v posledních letech čím dál tím více otevírá zahraničním firmám. Společnosti se v dnešní době nezaměřují pouze na domácí trh, ale pomocí různých vstupů na trh postupně pronikají na trhy zahraniční. Výjimkou není ani firma Škoda Auto a.s., která aktivně působí na mezinárodních trzích a čínský trh je pro ni momentálně klíčovým.
Tato bakalářská práce se zaměřuje na českou společnost Škoda Auto a.s. se sídlem v Mladé Boleslavi. Tato firma má dlouholetou tradici a na trhu působí již od roku 1895 a je zároveň nejvýznamnější průmyslovou společností v České republice. Firma se zabývá zejména vývojem, výrobou a následným prodejem automobilů, komponentů, originálních dílů a příslušenství značky Škoda a dále také poskytuje poprodejní servis. V této firmě pracuje více než 31 600 zaměstnanců, a proto je velmi významným českým zaměstnavatelem.
Cílem této práce je zhodnocení působení firmy Škoda Auto a.s. na trhu Čínské lidové republiky a následný návrh na výběr nejvhodnější formy vstupu na trh a doporučení k dosažení většího podílu na trhu s osobními automobily v Číně. Práce se zaměřuje na popsání jednotlivých forem vstupu na zahraniční trh a PEST analýzou Čínského trhu.
Dále se práce věnuje představení vybrané firmy a zhodnocení jejího působení a porovnání s konkurencí na čínském trhu s osobními automobily.
Bakalářská práce je rozdělena do pěti kapitol a mohla by být rozdělena na teoretickou a praktickou část. První kapitola se věnuje popsáním jednotlivých vstupů na zahraniční trh.
Formy vstupu jsou rozděleny do tří skupin: vývoz a dovoz zboží a služeb, vstupy nenáročné na kapitálové investice a vstupy náročné na kapitálové investice. Nejprve je vždy charakterizován jednotlivý vstup na trh a následně jsou popsány jeho výhody a nevýhody.
Tato kapitola se zaměřuje především na joint venture a licenční obchody, protože právě prostřednictvím těchto vstupů vybraná firma pronikla na čínský trh.
Druhá kapitola je věnována podrobné PEST analýze trhu Čínské lidové republiky. Postupně se věnuje nejdříve politické analýze trhu, dále se podrobně zaměřuje na ekonomickou analýzu pomocí hlavních ekonomických ukazatelů. Další část je věnována popsání
13
demografické analýzy Číny a zhodnocení čínského školství. Poslední část se věnuje analýze technického prostředí v Číně.
Třetí kapitolou začíná praktická část bakalářské práce. Zabývá se představením společnosti Škoda Auto a.s. Tato kapitola se nejprve věnuje krátké charakteristice firmy a stručnému popisu její historie. Dále se tato kapitola věnuje správě a řízení společnosti. Hlavní část popisuje jednotlivé modely značky Škoda, a nakonec je krátce zhodnocena finanční situace firmy.
Hlavním tématem čtvrté kapitoly je charakteristika působení firmy Škoda Auto a.s.
na čínském trhu. Kapitola nejprve popisuje okolnosti působení Škody Auto na čínském trhu, dále zde podrobně zhodnocuje výrobu a prodej jednotlivých modelů v posledních letech.
Jsou zde zmíněny preference čínských zákazníků a také vyčísleny výnosy z licenčních poplatků.
Pátá a zároveň poslední kapitola se zabývá popisem vývoje prodejů na čínském trhu. Dále se zaměřuje na konkurenci v automobilovém průmyslu na čínském trhu. V hlavní části této kapitoly autor nastiňuje strategii pro působení firmy Škoda Auto a.s. na čínském trhu. Pro tvorbu bakalářské práce bylo využito mnoho zdrojů a dokumentů, jak českých, tak i zahraničních.
14
1. Formy vstupu na trh
Za posledních několik let došlo k prudkému zvýšení dynamiky mezinárodního obchodu.
Globalizace změnila podmínky a charakter světové ekonomiky a zásadně ovlivnila mezinárodní podnikatelské strategie vstupu firem na zahraniční trh. Firmy se pohotově přizpůsobily novým trendům a dochází tak ke zvyšování otevřenosti národních ekonomik.
(Machková, 2014). Rozmach mezinárodního obchodu přispěl k odstranění obchodních bariér, a to podnítilo zvýšení konkurence na dříve chráněných trzích. Větší konkurence přinesla motivaci výrobců vyvíjet stále nové produkty a hledat nové trhy a díky tomu došlo k ekonomickému růstu jednotlivých ekonomik. Populační exploze měla za následek rapidní růst celosvětové poptávky. S vývojem komunikací a dopravy došlo k otevření nových dříve nepřístupných trhů. Díky nárůstu mezinárodního obchodu došlo ke kulturní výměně a uvolnění mezinárodního napětí (Baker, 2014). Tento proces by měl vést až k dosažení dokonalé konkurence na celosvětovém trhu, a to by přispělo k vyváženosti všech ekonomik a pomohlo k ekonomické udržitelnosti (Gandolfo, 2014).
To, jakým způsobem firma vstoupí na zahraniční trhy, je klíčovým rozhodnutím mezinárodního marketingu. Firma si může zvolit z řady forem vstupu na zahraniční trhy.
Celá řada faktorů ovlivňuje tento výběr. Mezi hlavní faktory patří: rizikovost podnikání na cílovém zahraničním trhu, celková konkurenceschopnost firmy v mezinárodním prostředí a potenciál cílového trhu (Machková, 2015). Formy vstupu firmy na zahraniční trhy jsou členěny do tří základních skupin. Dělí se na vývoz a dovoz zboží a služeb, formy vstupu nenáročné na kapitálové investice a kapitálově náročné vstupy (Machková, 2014).
Podrobnější členění těchto tří základních skupin je zobrazeno v tabulce 1.
15 Tabulka 1
Vývoz a dovoz zboží a služeb
Formy vstupu nenáročné na kapitálové investice
Kapitálově náročné vstupy
firem na zahraniční trhy
Prostřednické vztahy Licence Akvizice
Smlouvy o výhradním prodeji Franchising Fúze
Obchodní zastoupení Smlouvy o řízení
Joint venture (společné podnikání) Komisionářské vztahy Zušlechťovací operace Investice na zelené
louce Piggyback Výrobní kooperace Strategická aliance Přímý vývoz
Exportní aliance – sdružení vývozců
Formy vstupu na zahraniční trh
Zdroj: vlastní zpracování dle BusinessInfo.cz, dostupné z
http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/formy-vstupu-firem-na-mezinarodni-trhy-7689.html
1.1. Vývoz a dovoz zboží a služeb
Nejjednodušší formou vstupu na zahraniční trhy, kterou firmy využívají při rozvíjení mezinárodních aktivit, jsou tradiční vývozní a dovozní operace. Při vývozu mají firmy možnost využívat celou řadu obchodních metod a spolupracovat na základě smluvních vztahů s různými subjekty – prostředníky, výhradními distributory/prodejci, zprostředkovateli, obchodními zástupci, komisionáři atd. Po dohodě obou stran jednání dojde k volbě práva.
Prostřednické vztahy
Prostředník je subjekt, který obchoduje vlastním jménem, na vlastní účet a riziko.
Prostředníci prodávají zboží na základě běžných kupních smluv dalším odběratelům nebo konečným spotřebitelům. Odměnou pro prostředníky je cenová marže, tzn. rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou. Použití služeb prostředníka bývá výhodnější pro malé a střední podniky, pro něž je vývoz a dovoz okrajovou záležitostí. Otevírání vlastního
16
specializovaného oddělení by pro tyto podniky bylo příliš nákladné. Největší výhodou použití prostřednických vztahů jsou nižší náklady oběhu a eliminace rizik vyplývajících z mezinárodního obchodu, tzn. rizik politických, inkasních, kurzových, transferových a rizika změny poptávky. Další výhodou je možnost vývozu na trhy, které by bylo příliš nákladné zpracovávat přímo. Nevýhodou je zejména ztráta bezprostředního kontaktu se zákazníkem, ztráta kontroly nad cenami, za které jsou výrobky prodávány a nad další distribucí (Machková, 2014).
Smlouva o výhradním prodeji
Smlouvou o výhradním prodeji se dodavatel zavazuje, že zboží určené ve smlouvě nebude v určité oblasti dodávat jiné osobě než odběrateli. Jedná se o rámcovou smlouvu, která upravuje výlučné postavení smluvních partnerů. Smlouva musí mít písemnou formu a musí v ní být vyhrazena oblast a druh zboží. Jednotlivé dodávky se realizují na základě samotných kupních smluv. Hlavní výhodou je bezesporu rychlý vstup na zahraniční trhy díky využití již vybudovaných distribučních cest. Další výhodou je možnost proniknout i na vzdálené trhy při nízkých nákladech a rizikách. Výhodou je také kontrola nad distribucí. Nevýhodou je, stejně jako u prostředníka, ztráta bezprostředního kontaktu se zákazníkem. Pokud výhradní distributor nesplňuje naše očekávání, tzn., není schopen zajistit širokou distribuci a očekávaný objem prodejce, může dojít k zablokování vstupu na daný trh (Machková, 2015).
Obchodní zastoupení
Obchodní zástupce se smluvně zavazuje dlouhodobě pro zastoupeného provozovat činnosti, které vedou k uzavírání určitého druhu smluv, nebo ke sjednávání a uzavírání obchodů jménem zastoupeného a na jeho účet. Zastoupený je zavázán platit obchodnímu zástupci provizi ze sjednaných obchodů. Výhodou využití obchodního zastoupení může být rychlejší a snadnější proniknutí na zahraniční trh. Nevýhodou je poté možnost, že obchodní zástupce nemá dostatečné postavení na daném trhu anebo zároveň zastupuje konkurenční firmu (Beneš, 2004). Speciálním typem smlouvy o obchodním zastoupení je výhradní obchodní zastoupení. V tomto typu smlouvy je zastoupený povinen na stanoveném území pro určený okruh obchodů nepoužívat jiného obchodního zástupce a obchodní zástupce není oprávněn v tomto rozsahu zastupovat jiné osoby nebo uzavírat obchody na vlastní účet či účet jiné osoby.
17
Komisionářské vztahy
Komisionářskou smlouvou se komisionář zavazuje obstarat pro komitenta na jeho účet vlastním jménem určitou záležitost a na oplátku se komitent zavazuje zaplatit komisionáři odměnu. Z právního hlediska je zodpovědnou osobou pouze komisionář. Komitent nezodpovídá za jednání mezi komisionářem a třetí osobou. Předmět obchodu je ve vlastnictví komitenta, dokud vlastnictví nenabude třetí osoba. Komisionář uzavírá smlouvy vlastním jménem, ale na účet komitenta. (Machková, 2014). Výhodou využití komisionáře je možnost kontroly nad cenami. Další výhodou je možnost využití goodwillu komisionáře a jeho distribučních cest a obchodních kontaktů. Nevýhodou se může stát přílišná samostatnost komisionáře a nedostatečné uplatnění firemní image na zahraničním trhu.
Piggyback
Piggyback je spolupráce více firem ze stejného oboru podnikání v oblasti vývozu. Obvykle velká známá firma menším firmám dává za úplatu k dispozici své zahraniční distribuční cesty. Výhodou pro malé firmy je možnost využití jména a zkušeností velké firmy. Výhodou pro velkou firmu je možnost nabízet svým zákazníkům kompletní sortiment a úplata od menších firem, dále pak možná úspora nákladů díky společnému využívání a financování prodejní sítě. Nevýhodou pro malé firmy je tlak velké firmy na snižování cen, nevýhodné platební podmínky a velké nároky na logistiku. Nevýhodou pro velké firmy je možné nedodržení závazků od menších firem a následné poškození image velké firmy (Machková, 2015).
Přímý vývoz
Přímý vývoz se používá při vývozu průmyslových výrobků, výrobních zařízení a investičních celků na základě uzavření kupních smluv. Dodávky jsou komplikované a s tím je spojena nutnost přítomnosti výrobce na zahraničním trhu. Použití přímého exportu vyžaduje dokonalou znalost obchodní a technické problematiky. Výhodou je možnost využití vlastní marketingové strategie a s tím je spojená také kontrola nad výrobkem a jeho cenou. Další výhodou je, že přímé obchodní vztahy obvykle působí pozitivně na stabilitu pozice na trhu a loajalitu zákazníků. Nevýhodou je kapitálová náročnost a nebezpečí neúspěšného vstupu na zahraniční trh, a to může způsobit ztracení pozice na trhu domácím.
18
Exportní aliance
Exportní aliance je sdružení firem z příbuzného oboru, jejichž produkty či služby se vzájemně doplňují a společným cílem je prosazení a působení na zahraničních trzích.
Je výhodná zejména pro malé a střední podniky, které samostatně nemají potřebné zdroje a zkušenosti, a proto spolupracují a eliminují tak exportní rizika a hlavně náklady. Hlavní výhodou je bezesporu úspora nákladů a možnost omezení exportních rizik, dále pak lepší vyjednávací pozice, díky níž získají výhodnější ceny. Mohou se taky ucházet o větší zakázky a získají lepší vyjednávací pozici. Nespornou nevýhodou je případné nerovnoměrné rozložení pravomocí jednotlivých podniků. Podnik nemůže rozvíjet vlastní prodejní strategii a kontrolovat svoji image.
1.2. Formy vstupu nenáročné na kapitálové investice
Kapitálově nenáročné vstupy využívají firmy, které nechtějí v zahraničí investovat, ale i přesto chtějí na daných mezinárodních trzích působit a využívat jiné způsoby než klasické vývozní aktivity. Tyto formy zahrnují licence, franchising a smlouvy o řízení. V případě, že se chce firma podílet na výrobě tak má možnost zvolit formu zušlechťovacích operací nebo výrobní kooperaci (Machková 2014).
Licenční obchody
Licence jsou jednou z nejoblíbenějších forem vstupů na zahraniční trhy. Jak uvádí (Machková, 2015, s. 74, 75) „Termín licence označuje povolení, svolení k činnosti, která je jinak zakázána (z lat. Licere, svolovat). V oblasti práv k nehmotným statkům se pojem licence využívá k vyjádření svolení k užití nehmotného statku jinou osobu, například při výrobě podle vynálezu chráněného patentem. Licenci uděluje ten, kdo má k využití nehmotného statku absolutní právo, například majitel patentu. Jeho právo mu umožnuje, aby zabránil komukoliv jinému ve využívání tohoto nehmotného statku, a to i žalobou u soudu, popř. aby požadoval náhradu škody, vydání bezdůvodného obohacení nebo přiměřenou satisfakci. Majitel se však může rozhodnout, že umožní využití nehmotného statku určité osobě, že jí k tomu poskytne svolení, tj. licenci“. Při udělování licencí k využití předmětů průmyslového vlastnictví dělíme na licence, k využívání patentů (uplatňují se na vynálezy, které musí splňovat zákonné požadavky: jsou světově nové, průmyslově využitelné a jsou zároveň výsledkem vynálezecké činnosti), průmyslových vzorů (vnější úprava výrobku), užitných vzorů (technické řešení výrobku) a ochranných označení
19
(propůjčení obchodního jména firmy, nebo právo k využití ochranné známky) a v neposlední řadě také licenci k využívání know-how (tzv. nepravá licence). Licenci nelze poskytnout k označení původu. V níže uvedené tabulce je uvedena doba platnosti ochrany vybraných předmětů průmyslového vlastnictví a možnosti jejího prodloužení (Beneš, 2004).
Tabulka 2
Forma průmyslového vlastnictví Doba platnosti Vynálezy – patenty 20 let od podání přihlášky
Průmyslové vzory 5 let od podání přihlášky + 4 × 5 let prodloužení Užitné vzory 4 roky od podání přihlášky + 2 × 3 roky prodloužení Ochranné známky 10 let od podání přihlášky + možnost neomezeného
prodlužování vždy o 10 let Označení původu Časově neomezena od podání přihlášky Platnost ochrany předmětů průmyslového vlastnictví
Zdroj: Vlastní zpracování dle UPV dostupné na http://upv.cz/cs/pravni- predpisy/mezinarodni/mezinarodni-smlouvy-spravovane-wipo.html
Velké firmy s významnou pozicí na trhu většinou licence poskytují pouze v případě, že je produkt chráněn dokonalou mezinárodní patentovou ochranou. Pro velkou část firem vyrábějících spotřební zboží je výhodnější získávat výnosy prostřednictvím licenčních poplatků, protože marže u většiny komodit jsou v důsledku konkurence levných asijských výrobků tak nízké, že bývá výhodnější zúročit investice do výzkumu a vývoje formou prodeje licencí než realizací samotné výroby a prodeje hotových výrobků. Při společném podnikání jsou licence považovány za nehmotný vklad. Některé významné světové firmy si navzájem poskytují licence, aby předešly zbytečným nákladům na duplicitní výzkum a vývoj (Machková, 2015).
Prodej práv k využívání průmyslového vlastnictví
Obchodování prostřednictvím licencí k využívání průmyslového vlastnictví firma využije v případě, když nemá možnost zavést výrobu a využívat své vynálezy nebo jiné vědeckotechnické poznatky a vystavuje se tak riziku technologického či technického znehodnocení výroby. Případně má možnost zavedení výroby, ale pouze v omezeném rozsahu. Řada zemí a zejména těch rozvojových dává před přímým vývozem přednost licenční výrobě, aby zachovaly či zvýšily zaměstnanost v daném státu. Mezi tyto země patří
20
mimo jiné i Čínská lidová republika. Tyto země potom zavádějí obchodněpolitické, devizové, celní a jiné bariéry, případně neumožní přímý vývoz do určitých oblastí a prodej práv k průmyslovému vlastnictví prostřednictvím licenčních obchodů pomáhá zahraničním firmám k proniknutí na takto chráněné trhy (Mulačová, 2013). Tamní podniky si na domácím trhu nechávají patentovat vlastní technologická řešení a vytváří tak povinné standardy pro zahraniční firmy, které chtějí na tyto trhy vstoupit (Machková, 2015).
V případě, že je cílový trh příliš malý a nemá tak dostatečný tržní potenciál, nebo je trh politicky nestabilní, tak firmy upřednostní využití licenčních obchodů před přímými investicemi. Využít licenčních obchodů se může využít v situaci, kdy dochází k porušení práv firmy jako majitele průmyslového vlastnictví a firmy se navzájem domluví a zamezí se tak soudnímu sporu (Mulačová, 2013).
Výhody a nevýhody licenčních obchodů
Výhodou využití licence je např. možný vstup na trh bez zavedení výroby a zároveň prodej starších technologií, které se na domácím trhu neuplatní. Výhodou je také menší finanční náročnost a vyhnutí se bariérám spojených s přímým vývozem. Výhodné využití při vstupu na zahraniční trh, který je malý a nemá takový potenciál. Zásadní nevýhodou může být nemožnost proniknutí na zahraniční trh přímo z důvodu zamezení možnosti přímého vstupu na trh. Nevýhodou je také menší podíl na zisku. Vybraná firma Škoda Auto a.s. obchoduje na čínském trhu právě prostřednictvím licenčních obchodů, protože čínský trh je ošetřený patenty.
Franchising
Franchising je smluvní vztah mezi partnery, ve kterém franšízor poskytuje svou značku, know-how a právo užívat předmět podnikání své společnosti. Nabyvatel franšízy, tedy franšízant se smluvně zavazuje zaplatit stanovenou odměnu za využívání a musí dodržovat obchodní politiku poskytovatele. Podstatou je předání úspěšné značky, která má svoji image a klientelu. Výhodou pro franšízanta je bezesporu získání zavedeného know-how úspěšné firmy. Další výhodou jsou nižší náklady a omezení podnikatelských rizik. Nevýhodou pro franšízanta může být nutnost dodržovat obchodní politiku a placení odměny za užívání a dále pak pro franšízora možné poškození image zavedené firmy v důsledku nedodržení podmínek a špatného nakládání se značkou (Machková, 2015).
21
Smlouvy o řízení
Smlouvy o řízení je zvláštní smluvní typ, jehož předmětem je poskytnutí řídících znalostí a špičkových manažerů, na dobu určitou, na smluvním základě. Může se jednat o řízení výrobního závodu a řízení v oblasti služeb. Nejčastěji jsou využívány v oboru hotelnictví a poradenských služeb. Odměnou je určité procento z obratu či podíl na zisku případně získání části akcií. Manažerské know-how je využíváno jako nehmotný vklad do podnikání.
Využívají je zejména vyspělé země. Výhodou této formy vstupu jsou především malá rizika a zaručený příjem. Další výhodou je nenáročnost na kapitál. Nevýhodou je podporování vlastní konkurence v zahraničí a nižší příjmy a z hlediska řízené firmy dochází k větším nákladům na řízení podniku. (Machková, 2014).
Zušlechťovací operace
Podstatou zušlechťovacích operací je zpracování či přepracování surovin, materiálů a polotovarů do vyššího stupně provedení a případně do podoby finálního výrobku.
Zušlechťovací operace bývají někdy označovány jako outsourcing či práce ve mzdě.
Z právního hlediska jsou zušlechťovací operace posuzovány jako smlouvy o dílo.
U zhotovitele jde o aktivní operaci v případě, že objednatel ze zahraničí dodá tuzemskému podniku materiál či polotovary k zušlechtění. Toto provedení se využívá zejména při výrobě konfekce, kdy objednatel dodá materiál a zároveň ho uvede na celním záznamu, protože předmět zušlechtění je znovu vyvezen a vrácen objednateli. Hlavní výhodou jsou nižší finanční náklady na přepracování v zahraničí (mzdové, energetické, materiálové a logistické). Další výhodou je možnost vyrábět ve větších objemech. Nevýhodou může být složitější logistika a neúplné řízení výrobního procesu (Machková, 2015).
Výrobní kooperace
Výrobní kooperace je založena na rozdělení výrobního programu mezi výrobce z různých zemí. Nedochází však ke kapitálovému propojení ani sloučení. Finální produkt je kompletován jedním či oběma výrobci. Neomezuje se pouze na výrobu, ale i na výzkum a vývoj, distribuci a odbyt. Mezinárodní výrobní kooperace je nepojmenovanou smlouvou a její forma s obsahem závisí na dohodě mezi smluvními partnery. Výhodou je využití nižších nákladů na výrobu a díky ní lepší konkurenceschopnost. Můžou také zvýšit kvalitu a užitnou hodnotu finálního výrobku. Nevýhodou může být partner, který neplní závazky anebo také komplikovanější logistika a určité celní zatížení (Machková, 2014).
22
1.3. Kapitálově náročné formy vstupu
Kapitálově náročné vstupy jsou finančně i svými procesy nejnáročnější, a proto tyto vstupy mohou využívat především velké a dobře finančně zajištěné firmy. Nejčastější formou je pak přímé a portfoliové investice. Přímé zahraniční investice zde představují akvizice, fúze, joint venture, investice na zelené louce a strategické aliance. Portfoliové vstupy se uplatňují nákupem akcií či jiných cenných papírů.
Akvizice
Akvizice spočívá v převzetí fungujícího podniku nebo jeho části. V praxi se dělí na tzv.
přátelské převzetí, jehož hlavním cílem je upevnění a posílení pozice na trhu s využitím synergického efektu. Druhou možností je tzv. nepřátelské převzetí, jehož hlavním cílem je zejména likvidace konkurence. Výhodou je posílení pozice na trhu díky převzetí funkční společnosti. Hlavní výhodou akvizice je zvýšení výnosnosti podniku, aby byl tento předpoklad splněn, mělo by platit, že „hodnota firmy po akvizici je vyšší než hodnota před akvizicí, při zohlednění všech nutných nákladů transakce (Slavík, 2013). Nevýhodou může být kapitálová náročnost převzetí a možný nákup firmy, která bude v takovém stavu, že se nemá šanci udržet na daném trhu.
Fúze
Fúze nabízí dvě formy, a to sloučení nebo splynutí. Sloučení znamená spojení obchodních společností, kde dochází k zániku slučované společnosti bez likvidace aktiv a pasiv, protože vlastnické právo na aktiva a pasiva přechází na společnost, se kterou se zanikající společnost slučuje. Při splynutí dochází k zániku obou firem a vzniká nový právní subjekt. Výhodou užití fúze může být možné využití úspor z rozsahu a zvýšení podílu na trhu. Další výhodou je lepší kontrola nad dodavateli a odběrateli a možné rozložení podnikatelských rizik a zároveň možný společný výzkum a vývoj přináší snížení výrobních nákladů. Nevýhodou je ztráta autonomie a nutnost přizpůsobení partnerské firmě a možné komplikovanější organizační členění.
Joint Venture
Joint venture představuje spojení prostředků dvou anebo více subjektů do společného vlastnictví. Hlavním cílem je realizace společného podnikatelského záměru, podílení na vytvoření zisku, rozložení podnikatelských rizik a efektivnější krytí ztrát. Joint venture dělíme na tzv. smluvní společné podniky a společné podniky založené na kapitálových
23
investicích. Smluvní společné podniky nejsou považovány za společné podnikání, protože podstatou je spolupráce v určité oblasti (výzkum a vývoj, výrobní kooperace, služby) bez kapitálových vkladů.
Kapitálová účast zahraničních firem může být od vlastnictví minoritního podílu společného podniku až po 100 % vlastnictví (Machková, 2015). V některých zemích platí omezení výše vkladu zahraniční firmy, a to zejména v rozvojových zemích. Mezi tyto země se řadí i Čínská lidová republika. Společně mohou podnikat také firmy z více zemí. Cílem zahraničních firem je postupné získání co největšího vlastnického podílu na společném podniku a ideálně získat 100 % vlastnictví.
Charakteristickým rysem pro joint venture založené na kapitálových investicích je založení společného podniku postaveném na právním řádu země zřízení nebo země, ve které má firma své sídlo. Joint ventures jsou právnickou osobou a vystupují tak vlastním jménem a jsou odpovědné za své jednání. Dalším rysem je dlouhodobá spolupráce, společné řízení a vkládání prostředků do společnosti, ale také podílení se na nákladech chodu podniku a podílení se na vytvořeném zisku či ztrátě. Podniky mají společné řízení a možnost kontroly podle výše vkladu.
Výběr vhodného zahraničního partnera je klíčový. Mezi základní kritéria posuzovaných při výběru zahraničního partnera patří společné cíle, značka, image, tradice, stabilita kapitálu, podíl na trhu, šance dlouhodobého přežití, ekonomická síla firmy, technická úroveň, příbuznost podnikové struktury a dosavadní spolupráce partnerů. Všechny tyto kritéria musí být před založením joint venture podrobně zvážena.
Partneři se mezi sebou musí domluvit na sdílení pravomocí a odpovědností v novém podniku. Otázka řízení joint venture by měla být zakotvena ve společenské smlouvě.
Samotné řízení společného podniku z hlediska vedoucích pozic může být řešeno několika způsoby:
• Dominantní řízení a to znamená, že řízení je delegováno pouze na zástupce dosazené jedním z partnerů.
• Sdílené řízení, kdy oba partneři mají rovné zastoupení ve vedení.
• Rozdělené řízení představuje model, kdy každý partner řídí tu funkční oblast, ve které má více zkušeností.
• Rotující řízení je založené na pravidelné výměně zástupců obou firem ve vedoucích pozicích.
24
• Nezávislé řízení, kdy oba partneři mají rovné zastoupení v představenstvu firmy, ale řízení podniku je delegováno na nezávislé profesionály (Dvořáček, 2010).
Výhodou je využití know-how partnera a rychlejší proniknutí na trh. Další výhodou je využití partnerových kontaktů a znalostí daného trhu a možnost získání větší důvěryhodnosti firmy na daném trhu. Výhodné je také bezesporu rozložení nákladů na zřízení a omezení podnikatelských rizik. Nevýhodou jsou problémy spojené se společným řízením a nutnost podělit se o provozní výnosy. Další nevýhodou je kapitálová náročnost (Machková, 2015).
Investice na zelené louce
Jedná se o finančně nejnáročnější a nejrizikovější formu vstupu na zahraniční trh, kdy firma na určité zemi založí a postaví zcela nový podnik. Tomuto kroku musí předcházet podrobný průzkum trhu a pečlivé vyhodnocení a zvážení tohoto kroku. Výhodné jsou zejména pro hostitelské země, kam nové firmy přinášejí více kapitálu, nová pracovní místa, nové moderní technologie a zvyšují konkurenci na trhu. Pro firmu je výhodné využití možné levné pracovní síly, menší konkurence na trhu a celkově příhodných podmínek pro získání velkého podílu na trhu a následně vysokých výnosů. Nevýhodou je velká kapitálová náročnost, která může ohrozit celou firmu. V budoucnosti je pro hostitelské země nevýhodný neustálý odliv peněžních zisků firmy mimo daný trh, zejména do mateřské společnosti (Beneš, 2004).
Strategická aliance
Tento vstup je založen na společném podnikání mezi rovnocennými partnery, kterými jsou nejčastěji velké a kapitálově silné firmy z vyspělých zemí. Cílem strategické aliance je společný vývoj a výroba určitých komponentů, které následně využijí při kompletaci finálních výrobků obou partnerů a dosáhnou tak úspor nákladů z rozsahu. Partnerství se opírá o důvěru a vzájemné respektování obchodních potřeb všech spolupracujících firem.
Výhodou využití tohoto typu vstupu může být překonání obchodně politických bariér, společné financování výzkumu a vývoje a společná distribuce. Nevýhodou může být vzájemné konkurování si na trhu (Machková, 2015).
Shrnutí
V této kapitole se práce zaměřuje zejména na obecnou charakteristiku všech možných vstupů na zahraniční trhy, které dělí na vývoz a dovoz zboží a služeb, kapitálově náročné a nenáročné vstupy. Důležitá část kapitoly je popsání výhod a nevýhod využití daného
25
vstupu. Z kapitálově náročných vstupů se věnuje především licenčním obchodům, protože právě touto formou vstoupila firma Škoda Auto a.s. na čínský trh.
26
2. Analýza čínského trhu
Proces internacionalizace přispěl k zapojení aktivit státu na mezinárodních trzích a stal se významným trendem vývoje moderní společnosti (Štěrbová, 2013). Od konce sedmdesátých let se Čína přestěhovala z uzavřeného, centrálně plánovaného systému na tržně orientovanější, který hraje významnou globální roli. Čína zavádí reformy postupně, což má za následek zvýšení efektivity, která přispěla k více než desetinásobnému zvýšení HDP od roku 1978. Reformy začaly s postupným vyřazováním kolektivizovaného zemědělství a rozšířily se o postupnou liberalizaci cen, fiskální decentralizaci, autonomie státních podniků, růst soukromého sektoru, rozvoj akciových trhů a otevření zahraničního obchodu a investic. Čína je po USA druhou největší ekonomikou a největším světovým vývozcem.
Čínský příjem na obyvatele je nicméně nižší než světový průměr (CIA, 2018).
2.1. Analýza politického prostředí
Vedoucí úlohu v Čínské lidové republice má Komunistická strana Číny (KSČ). Současný prezident, generální tajemník KSČ a zároveň předseda Ústřední vojenské komise KSČ je od roku 2013 Xi Jinping (BusinessInfo, 2017). V roce 1949 se v zemi dostala k moci komunistická strana a poté začala Čína následovat sovětský právní systém založený na kontinentálním právu.
Právní systém a legislativa
Strukturou čínského soudnictví je čtyřstupňová soustava soudů: Nejvyšší lidový soud, Vrchní lidový soud, Střední lidový soud a Základní lidový soud. V posledních letech prochází Čína rapidním legislativním vývojem. V minulých třech dekádách nedošlo k velkým legislativním změnám. Přijímání nových zákonů bývá postaveno na úkor ekonomického růstu. Jako největší výzva současného čínského práva se jeví potlačení moci vlády a nastolení vedení země podle platných zákonů (Gao, 2014). Je známo, že v demokratickém právním státě jsou složkami státní moci moc zákonodárná, výkonná a soudní a měly by být odděleny a fungovat samostatně a navzájem se kontrolovat. Národní lidový kongres je centrální institucí čínského vládního systému a má zároveň i funkci zákonodárnou. Národní lidový kongres začal být v devadesátých letech více samostatný a postupně vystupuje více nezávisle na stranické vládě a dochází i k situacím, kdy je Národní lidový kongres v opozici. Národní lidový kongres se postupně vyvíjí v plně demokratickou instituci.
27
V Čínské lidové republice je velmi nízká vymahatelnost práva, a to se týká hlavně malých a středních měst. Palčivým problémem je také špatná ochrana práv duševního vlastnictví, protože Čína prosazuje silný protekcionismus a upřednostňuje zájmy místních povětšinou státních firem na úkor firem zahraničních. Nepsaným pravidlem je, že Číňan vždy podpoří Číňana. Čína je nechvalně proslulá tím, že vymahatelnost právních norem o duševním vlastnictví je velmi obtížná. Většina zahraničně registrovaných práv duševního vlastnictví je v Číně neúčinná. Číňané se snaží okopírovat vše, co mohou poté se ziskem prodat (Guthrie 2012).
Od roku 2009 je platný nový zákon o pracovních smlouvách, který velkou měrou změnil oblast pracovního práva v Číně. Zvýšili se sankce za nedodržování tohoto zákona a změny se týkaly také výše odstupného či zkušební doby. Zákon upravuje také délku zkušebních dob podle toho, na jak dlouho je pracovní poměr sjednán (Cinsky.cz, 2009). Pracovní doba v Číně začíná mezi osmou a devátou ráno a končí okolo páté až šesté hodiny. Každý zaměstnavatel vede svým zaměstnancům složku s jejich vzděláním a záznamy o jejich zaměstnání. Pracovní právo se vymáhá u Lidového soudu (Sovereign Group, 2016).
Politická stabilita
Nejvážnější hrozbou politické stability v Číně je korupce. Korupce také zapříčiňuje sociální nepokoje a přispívá tak k socioekonomické nerovnosti. Korupce je také překážkou pro mnohé zahraniční investice. Korupci měříme pomocí indexu CPI v rozsahu od nuly do sto jednotek. Čím menší hodnota, tím je prostředí více zkorumpované a naopak čím větší hodnota tím je prostředí více transparentní a bez korupce. Dle Transparency International je v Číně pro rok 2017 index korupce 41 což Čínu řadí na 77. pozici na světě (čím lepší umístění tím méně zkorumpované prostředí země). Pro srovnání Česká republika má index 57 a to ji řadí na 42. pozici. (Transparency International, 2018). Další hrozbou pro politickou stabilitu Číny a možné ohrožení Komunistické strany Číny představují velké rozdíly mezi chudými venkovskými oblastmi a bohatými centry největších měst. Navzdory těmto rizikům považujeme Čínu jako politicky stabilní zemi. U moci se stále drží komunistická strana, která svoji moc stále upevňuje (Pei, 2007).
2.2. Analýza ekonomického prostředí
Ještě, než přejdeme k samotné analýze ekonomického prostředí Čínské lidové republiky je potřeba poukázat na téma pravdivosti ekonomických údajů, které Čína vykazuje. Řada
28
pramenů uvádí, že velká část oficiálních statistik vzniká v Číně na objednávku, řada údajů se přizpůsobuje k zájmům nadřízených. Campbellův zákon o užívání indikátorů uvádí že, čím více se určitý ekonomický nebo sociální indikátor používá pro politická rozhodnutí, tím větší je riziko, že se stane objektem manipulace a úmyslného zkreslování. Z toho vychází, že dané údaje a statistiky bývají v Číně upraveny tak, aby vycházely politicky korektně a hezky. Campbellův zákon se uplatňuje zejména u ekonomických ukazatelů jako např.
HDP, inflace a nezaměstnanost (Česká pozice, 2015). Při analýze čínského trhu je tedy nejlepší vycházet z dat více zdrojů, a to zejména zahraničních pramenů.
Reformy čínské ekonomiky
Po druhé světové válce došlo k občanské válce mezi současnou vládou, která ovládala jižní a východní provincie a komunisty, kteří ovládali venkovský sever. Komunisté zvítězili a obsadili celou Čínu, poté vyhlásili 1. října 1949 Čínskou lidovou republiku v čele s předsedou komunistické strany Mao Ce-tungem, ten vedl čínskou ekonomiku po vzoru komunistického Sovětského svazu. Vše bylo zestátněno a byla zavedena centrálně plánovaná ekonomika, která se ani po letech neosvědčila. Čínská ekonomika byla v 70. letech na pokraji zhroucení. Teprve po smrti Mao Ce-tunga v roce 1976 se k moci dostalo umírněné pravicové křídlo strany čele s Teng Siao-Pchingem, a to bylo prvotním impulzem, který vedl k zavedení reforem zhroucené čínské ekonomiky (Škvařil, 1988).
První fáze (1978–1984): Reformy byly zaměřeny především na obnovu ekonomiky a začal být kladen větší důraz na úlohu trhu. Hlavním těžiště reforem se opíralo o modernizaci zemědělství. Došlo k decentralizaci zemědělské výroby na úroveň domácností a byly tak odstraněny překážky pro rozvoj venkovských trhů. Byly zvýšeny ceny zemědělských výrobků a společně začala být podporována specializace zemědělské produkce. V oblasti průmyslu se reformy začaly prosazovat později. Vláda část zisků ponechávala daným podnikům a upřednostnila několik ekonomických oblastí, aby přilákala zahraniční investice a technologie (Cihelková, 2009).
Druhá fáze (1984-1988): Po úspěšné první fázi reforem přišla vláda s dalšími reformními opatřeními, a to v oblasti průmyslu ve městech. Došlo k zavedení systému zdaňování podniků a současně bylo zrušeno rovnostářské odměňování a odměňování tak začalo být více závislé na vývoji a produktivitě jednotlivých zaměstnanců. Tento krok měl za následek velký nárůst motivace k lepším výkonům ze strany řadových zaměstnanců, ale i vedoucích pracovníků. Podniky začaly využívat půjčky od bank na financování projektů a snížila se tak
29
úloha státního rozpočtu. Začala být zřizována otevřená přístavní města a vznikla centra pro obchodování s devizami s cílem přilákání kapitálu a know-how ze zahraničí.
Třetí fáze (1988-1991): Nadměrným zvýšením poptávky a výroby došlo k nárůstu inflace o dvojciferné hodnoty, a to způsobilo pozastavení reforem v tomto období. Pod tíhou zhoršující se inflační situace došlo k pozastavení ohlášené cenové reformy a vláda se zaměřila na kontrolu cen. Po přijetí plánu úprav došlo ke stabilizaci cen na úkor zpomalení ekonomického růstu. V roce 1990 se vláda pokusila zamezit blížící se krizi pomocí přijetí stimulační monetární a investiční politiky. Došlo k aktivaci ekonomiky a od roku 1991 začala ekonomika opět vykazovat růst.
Čtvrtá fáze (1992-1996): V roce 1992 vláda vydala oficiální prohlášení, kdy potvrdila záměr akcelerovat reformy a otevírání se světu. Komunistická strana vyhlásila, že tržní systém je slučitelný s filosofií socialismu a bylo tak vyhlášeno budování socialistické tržní ekonomiky.
To znamenalo posun v ideologii a umožnilo formulovat plán k vytvoření skutečně tržně orientované ekonomiky (Znamenáček, 1996).
Reformy po roce 1996: Po těchto 4 fázích reforem přišla další fáze, která stavěla na již položených základech. Tyto novodobé reformy stavěly na 3 základních pilířích: zrušení systému dvojího hospodářství, centralizace fiskálních příjmů a makroekonomické úspory.
Dále došlo k restrukturalizaci v čínském bankovním sektoru a společně s tím byl zaveden nový daňový systém a systém řízení společností. Za pomoci těchto změn došlo k cenové stabilitě a poklesl také počet státně vlastněných podniků (Naughton, 2007).
Čínská ekonomika byla zaměřena zejména na hospodářský růst. Tento přístup byl dlouhodobě těžce udržitelný z důvodu, jako jsou znečišťování životního prostředí, zvýšená spotřeba energií a vyčerpávání přírodních zdrojů. Z těchto důvodů byl v roce 2011 vytvořen pětiletý plán, kde bylo poprvé uvedeno téma udržitelného rozvoje Číny (English.gov.cn, 2015). Tento plán se zaměřoval na ekonomický růst, zvýšení podílu urbanizace, zvýšení podílu sektoru služeb na HDP, zvýšení výdajů na výzkum a vývoj, udržení inflace, navýšení obnovitelných zdrojů, dosažení sociálního blahobytu, zlepšení vzdělávacího sytému a větší zaměření na inovace (KPMG, 2011).
Cíle z předchozího pětiletého plánu Číny byly z větší části splněny, a tak došlo v roce 2015 k sestavení plánu na dalších pět let, tzn. od roku 2016 do roku 2020. Hlavní cíle nového plánu byly opět zaměřené na dosažení středně vysokého ekonomického růstu 6,5 % ročně.
Mezi další cíle patří zlepšení transparentnosti a pravidel pro zahraniční investory, zlepšení
30
domácího průmyslu a zlepšení sociální prosperity. Čína chce také dosáhnout vyšší urbanizace a zařazení její měny renminbi mezi obchodovatelné měny. Byla zrušena politika jednoho dítěte. Významným cílem je také rozvoj ekologie. Čína chce dosáhnout 15% podílu energie z obnovitelných zdrojů a snížit emise na jednotku HDP o 40-45 % oproti roku 2005 (APCO, 2015).
Úspěšnost reforem čínské ekonomiky, které započaly v roce 1978 a trvají až dodnes, nejlépe popíše níže uvedený obrázek vývoje čínského HDP na obyvatele v běžných cenách. Hodnoty jsou uvedené v amerických dolarech (USD). HDP na obyvatele je nejlepším ukazatelem výkonosti ekonomiky. Od roku 1978 do roku 2016 se HDP na obyvatele v Číně zvedlo z původních 156 amerických dolarů na 8 123 USD a to znamená, že se HDP na obyvatele v Číně za těchto třicet osm let reforem zvedlo dvaapadesátkrát. Pro srovnání byl v roce 1978 světový průměr HDP na obyvatele roven 1 993 USD, tzn. na začátku (v roce 1978) reforem Čína dosahovala pouhých 8 % světového průměru. Zatímco v roce 2016 byl světový průměr roven 10 192 USD a Čína dosahovala 80 % světového průměru. Z toho vyplývá, že reformy čínské ekonomiky byly velice úspěšné a za dobu reforem se čínská ekonomika zlepšila desetinásobně oproti světovému průměru. Podrobný vývoj je znázorněn na níže uvedeném obrázku (WB, 2018).
Obrázek 1
Vývoj HDP na obyvatele v Číně
Zdroj: Vlastní zpracování dle WB dostupné z:
https://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.CD?locations=CN
0 1000 2000 3000 4000 5000 6000 7000 8000 9000
1978 1982 1986 1990 1994 1998 2002 2006 2010 2014 2016
USD
roky
Vývoj HDP na obyvatele v Číně
31
Postavení Číny v mezinárodním obchodě a ve světovém hospodářství
Podle statistik byla Čína v roce 2017 největším světovým vývozcem s celkovým exportem o objemu 2,157 bilionů amerických dolarů a druhým největším světovým dovozcem zboží s importem o objemu 1,731 bilionů amerických dolarů. Její obchodní bilance je aktivní o hodnotě 426 miliard amerických dolarů. Čína je členem několika významných mezinárodních organizací a uskupení jako WTO, BRICS, APEC, OSN, kde je stálým členem rady bezpečnosti. Také je členem Světové banky a skupiny největších ekonomik světa G20.
Zmíněná členství posilují důvěryhodnost země, což se pozitivně odráží v ratingu Číny, který je dle metodiky agentury Moodys A1 a dle metodiky agentury Standard Poors AA-, tedy je na tom stejně jako Česká republika. Ačkoliv se Čína považuje za rozvojovou zemi, pro zahraniční investory je tato asijská velmoc vždy velmi atraktivní. Její hlavní obchodní partneři dle importu a exportu jsou zobrazeny v níže uvedených obrázcích.
Obrázek 2
Exportní partneři Číny 2016
Zdroj: Vlastní zpracování dle CIA.gov, dostupné z
https://www.cia.gov/library/publications/resources/the-world-factbook/geos/ch.html
Obrázek 2 sleduje čtyři největší exportní partnery Čínské lidové republiky pro rok 2016.
Největším odbytištěm čínského zboží je trh Spojených států amerických, kam bylo vyvezeno 18,2 % veškerého čínského exportu. Druhým neméně výrazným obchodním partnerem byl Hong Kong s 13,8 % čínského exportu. Japonsko je třetím největším exportním partnerem s 6,1 %, následované Jižní Koreou, do které míří 4,5 % čínského exportu. Těchto pět zemí
18,2%
13,8%
6,1%
4,5%
57,4%
Exportní partneři Číny 2016
1. USA 2. Hong Kong 3. Japonsko 4. Jižní Korea Ostatní
32
tvoří 42,6 % z celkového exportu Číny. Do Česka míří pouhých 0,39 % z čínského exportu, tudíž Česká republika se neřadí mezi významné exportní partnery Číny.
Obrázek 3
Importní partneři Číny 2016
Zdroj: Vlastní zpracování dle CIA.gov dostupné z
https://www.cia.gov/library/publications/resources/the-world-factbook/geos/ch.html
Obrázek 3 sleduje import do Číny pro rok 2016. V roce 2016 byla nejvýznamnějším dovozcem Jižní Korea s 10 % všech dovozů, následovaná Japonskem s hodnotou 9,2 % a Spojenými státy americkými s 8,5 % z celkového importu. Čtvrtým největším importérem je Německo s 5,4 % importu a následně pátým největším dovozcem je Austrálie s hodnotou 4,4 % dovozu. Import do Čínské lidové republiky je více členěný a největších pět importérů dohromady pokrývá pouze 37,5 % z celkového importu. Česko je nevýznamným importérem s 0,2 % z celkového importu. Škoda Auto a.s. vyrábí a prodává automobily prostřednictvím licencí přímo na čínském trhu, tudíž prodeje aut značky Škoda nejsou započítané v čínském exportu (CIA, 2018).
Základní ekonomické ukazatele
Čínská ekonomika je druhou největší ekonomikou světa s nominálním HDP 11 960,69 miliard amerických dolarů za rok 2017. Vykazuje stálý ekonomický růst okolo 7 % každý rok. V roce 2017 dosahoval růst 6,8 %. Prognózy jsou takové, že pokud si udrží tempo růstu, tak do 5 let předstihne ekonomiku USA. Co se týče HDP na obyvatele, tak i přesto, že vykazuje Čína každoroční pravidelný nárůst, tak se stále řadí spíše k méně vyspělým
10,0%
9,2%
8,5%
5,4%
4,4%
62,5%
Importní partneři Číny 2016
1. Jižní Korea 2. Japonsko 3. USA 4. Německo 5. Austrálie Ostatní
33
ekonomikám. Míra inflace je v porovnání s růstem velmi malá. Za rok 2017 inflace dosahuje pouhých 1,8 %. Nezaměstnanost se pohybuje okolo 4 %, tento ukazatel nelze brát příliš vážně, jde totiž lehce zkreslit a opravdová nezaměstnanost je pravděpodobně vyšší, než je uváděno. Kurz čínské renminbi vůči dolaru v posledních letech mírně oslabuje. Všechny zmíněné ekonomické ukazatele a jejich vývoj v jednotlivých letech jsou přehledně uvedeny v tabulce níže (BusinessInfo, 2017).
Tabulka 3
Jednotky 2017 2016 2015 2014 2013
HDP (nominální)
Miliardy USD
11960.69 11199.15 11064.67 10482.37 9607.22 Růst HDP
(reálný)
% 6,8 % 6,7 % 6,9 % 7,4 % 7,7 %
HDP/obyvatele USD 8 836 8 313 8 100 7 640 7 010
Míra inflace % 1.8 % 2.1 % 1.6 % 2.1 % 2.6 %
Nezaměstnanost % 4,0 % 4,1 % 4,2 % 4,05 % 4,05 %
Kurz měny USD/CNY 6.58 6.64 6.22 6.13 6.21
Základní ekonomické ukazatele
Zdroj: Vlastní zpracování dle businessinfo.cz, dostupné z
http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/cina-zakladni-charakteristika-teritoria-ekonomicky- 19051.html
Čínská měna
Od roku 1949 se čínská oficiální měna nazývá renminbi a to v překladu znamená lidová měna. Oficiální zkratkou měny je CNY, ale obvykle se setkáváme také s označením RMB.
Tato měna je vydávána Čínskou lidovou bankou. Mnoho lidí se domnívá, že název měny je juan, ale není tomu tak. Čínský juan je pouze jednotkou čínské měny. Čínský juan má dvě podjednotky,jeden juan se rovná deset ťiao a to se rovná sto fenů (peníze.cz, 2018).
Minimální mzdy v Číně
Čína byla donedávna považována za zemi s velmi levnou pracovní silou a o Číňanech bylo hanlivě používáno nařčení, že pracují za „misku rýže“. Tato situace se za poslední roky začíná rapidně měnit. Velké množství firem se začalo vlivem zdražování čínské pracovní síly z Číny stahovat na trhy s levnější pracovní silou, a to zejména na vietnamský, indonéský či mexický trh. Svou výrobu přesouvají překvapivě i některé čínské společnosti jako například společnost Lenovo, která je největším výrobcem osobních počítačů na světě.
Lenovo přemístilo výrobu do Mexika a díky tomu dosahuje nižších nákladů na výrobu, a navíc také těží z blízkosti USA, kde se nachází rozsáhlé průmyslové zóny. Mzdy mají
34
podstatný vliv na náklady na výrobu a hrají tak klíčovou roli při rozhodování zahraničních investorů o vstupu na čínský trh. Ve velkých městech dochází k největším nárůstům minimálních mezd. Platí také pravidlo, že čím více na východě, tím jsou minimální mzdy vyšší (South China Morning Post 2015). V níže uvedeném grafu můžete vidět vývoj růstu minimální mzdy v Číně v jednotlivých letech. Hodnoty jsou uvedeny v čínských juanech.
Obrázek 4
Vývoj minimální mzdy v Číně
Zdroj vlastní zpracování dle Trandinheconomics.com dostupné z:
https://tradingeconomics.com/china/minimum-wages
3.3. Analýza socio-ekonomického prostředí
Čína s počtem obyvatel 1 379 302 771 (WB, 2018) je zemí s největším počtem obyvatel na světě. Dle prognóz by měl v roce 2024 překročit počet obyvatel hranici 1,44 miliardy.
V dalších letech se očekává, že populace Číny zůstane do roku 2030 stabilní, poté je možný mírný pokles. Velmi vážným problémem se jeví stárnutí populace. Podle statistik Čína stárne téměř nejrychleji ze všech zemí v moderní historii. (UN Department of Economic and Social Affaires, 2017). Čínská populace má aktuálně 149 098 998 obyvatel mimo produktivní věk, tj. nad 65 let, což číní 10,75 % z celkové populace Číny a tyto procenta neustále porostou.
Zatímco populace v produktivním věku (25-54 let) čítá 669 127 898 obyvatel, což je 48.81 % z celkové populace Číny. Aktuální průměrný věk obyvatelstva je 37,4 let. V roce
840 960 1120 1280 1450
1620
1820
2020
2190 2300 2420
0 500 1000 1500 2000 2500 3000
2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018
minimální mzda v Číně
minimální mzda v Číně
35
2015 čínská vláda zrušila zákon z roku 1979, který zakazoval Číňanům mít více než jedno dítě. Důvodem toho bylo rapidní stárnutí populace. (CIA, 2018). Počet obyvatel v produktivním věku by se měl v následujících letech postupně snižovat, a to v důsledku stárnutí populace a nedostatečné porodnosti. To pravděpodobně povede k několikamilionovému nedostatku ekonomicky aktivního obyvatelstva. Tento trend se nejlépe sleduje pomocí age dependency ratio, jako poměr lidí mimo produktivní věk ku lidem v produktivním věku. Index je uveden v procentech, kdy čím je procento větší, tím je více lidí v produktivním věku a naopak. V roce 2016 činilo age dependency v Číně pouhých 38.5 %. Nejlepší výsledek dosahovala Čína v roce 1966 s hodnotou 81,1 % a tyto hodnoty rapidně klesaly až do roku 2010, kdy došlo k nepatrnému oživení. (WB, 2018)
Čínské povahové rysy
Číňané mají naprosto odlišné hodnoty a normy, než na jaké jsou zvyklí Evropané. Mezi výrazné povahové rysy se řadí kolektivismus, rodinná soudržnost, pracovitost, disciplína, úcta k autoritám, zachování harmonie a skromnost. Číňané odsuzují sebechválu a nedochvilnost (Zamykalová, 2003). Čínští obchodníci jsou velice trpělivý a jsou také neuvěřitelné psychicky odolní a dokáží tak vyjednávat i pod velkým tlakem. Dalším výrazným rysem je jejich vytrvalost (Gullová, 2011).
Úroveň vzdělání
V Číně je vzdělání přikládán velký význam. S ohledem na velmi špatnou kvalitu životního prostředí se Čína snaží investovat do výzkumu a vývoje zelených technologií a high-tech odvětví, aby omezila dalšímu zhoršení kvality. K tomu je potřeba mít dostatek odborně kvalifikované pracovní síly. V této návaznosti došlo k výrazné expanzi výzkumných univerzit, navyšování počtu vědeckých publikací a vytváření nových patentů. (University world news, 2012). Čínští studenti v mezinárodním porovnání dosahují podle nejrespektovanějších mezinárodních srovnávacích testů (PISA) vynikajících výsledků v matematice a dále v porozumění a zpracování textu. To není bohužel odrazem celého čínského školství, protože zde existují značné nerovnosti v dostupnosti a kvalitě vyššího vzdělání v jednotlivých regionech a promítá se zde i společenská vrstva, ze které student pochází. Čínské školství je založené na drilování a učení z paměti, bez prostoru pro kreativitu, která je pro inovace a nové technologie klíčová. Změny ve školství probíhají jen velmi pomalu. S ohledem na demografický vývoj Číny je zřejmé, že se bude v budoucnosti
36
Čína potýkat s nedostatkem kvalifikovaných absolventů univerzit (McKinsey & Company, 2013).
3.4 Analýza technologického prostředí
Technologické prostředí v Číně prochází také transformací. Čína se postupně začíná orientovat z výrobně zaměřeného hospodářství na hospodářství, které se mnohem více zaměřuje na inovace, což zahrnuje oblast designu, logistiky, nanotechnologií, vědy a techniky a energetiky. Rapidní růst a rozvoj Číny podpořil poptávku po inovativnější a ekologičtější energetické politice. To by mohlo být příležitostí pro vypořádání se s narůstajícím znečištěním životního prostředí a zejména s vysokými emisemi skleníkových plynů v Číně (Deloitte, 2014).
Světové ekonomické fórum sestavuje pravidelně žebříček technologicky nevyspělejších zemí světa a jednotlivé státy řadí dle Network Readiness Indexu (NRI), neboli indexu připravenosti k sítím. Tento index vyjadřuje, do jaké míry jednotlivé země využívají informační a komunikační technologie (ICT) k pokroku a do jaké míry je podporují a rozvíjí a také jaké mají podmínky k jeho využití. Hodnota indexu NRI se může pohybovat v rozmezí 0-6 s tím, že čím je hodnota vyšší, tak tím vyšší je technologická vyspělost dané země. Čína se v tomto žebříčku za rok 2016 umístila s indexem 4,2 na 59. místě ze 139 hodnocených zemí. Meziročně si Čína polepšila o 3 pozice. Čínu v tomto ohledu brzdí zejména periferní a venkovské oblasti, u kterých ICT technologie zaostávají. Index hodnotí dostupnost ICT technologií, jejich využívání, počet odborníků a environmentální dopady využití ICT technologií (World Economic Forum, 2016).
Největší podporou pro technologickou vyspělost jsou výdaje státu na výzkum a vývoj.
Čínské výdaje na výzkum a vývoj v posledních letech rapidně rostou. V roce 2016 činily výdaje na výzkum a vývoj přibližně 412 mld. USD. Růst proběhl i u podílu na HDP, kdy pro rok 2016 měly výdaje na výzkum a vývoj podíl 2,1 % z celkového čínského HDP. Pro srovnání uvedeme údaj z roku 2008, kdy čínské výdaje na výzkum a vývoj činily pouhých 149 mld. USD a podíl na celkovém HDP v roce 2008 byl 1.45%, tzn., že čínské výdaje na výzkum a vývoj se mezi lety 2008 a 2016 téměř ztrojnásobily (OECD, 2018).
Čína je největším znečišťovatelem ovzduší na světě. Za rok 2016 činil její celkový podíl na celosvětových emisích oxidu uhličitého 28,2 %, tedy více jak čtvrtinu světové produkce (Statista, 2018). Na tomto vysokém znečistění mají značný podíl automobily, a proto si Čína stanovila cíl, aby do roku 2025 tvořily automobily na alternativní pohony alespoň 20% podíl
37
z celkového počtu automobilů na čínském trhu. V září přijala regulace, které nařizují světovým výrobcům prodávat na čínském trhu více aut na alternativní paliva, pokud se chtějí udržet na trhu a prodávat zde i nadále automobily na spalovací motory (Auto.cz, 2017).
Čína má největší síť nabíjecích stanic pro vozidla na alternativní pohony, což zahrnuje zejména elektromobily a vodíkové automobily. Počet nabíjecích stanic se v roce 2017 rapidně zvýšil o 51 %. V roce 2017 se zvedl počet nabíjecích stanic pro vozidla na alternativní pohon z původních 142 tisíc na 214 tisíc. Čína chce do roku 2020 dosáhnout počtu 500 tisíc veřejných nabíjecích stanic, z čehož vyplývá, že čínská síť se postupně připravuje na nástup aut na alternativní pohony, které nahradí stávající auta se spalovacími a vznětovými motory (Reuters, 2018).
Shrnutí
V této kapitole se práce zabývá analýzou čínského trhu. Kapitola je členěna podle PEST analýzy, tudíž se postupně věnuje nejprve politické analýze, kde je stručně popsán právní systém a politická stabilita v Číně. Největší důraz je kladen na ekonomickou analýzu, v níž je popsáno postavení Číny v mezinárodním obchodě, a dále jsou zde shrnuty veškeré podstatné ekonomické ukazatele. V socioekonomické části práce je popsán zejména demografický vývoj a úroveň vzdělání. Poslední část práce se věnuje vývoji technologického prostředí v Číně.
