Průzkumové šetření probíhalo od října 2015 do května 2016. V průběhu prvního období, od května do prosince 2015, jsme shromažďovali potřebnou literaturu a prostudovali patřičné zákony. V druhé fázi, v období od ledna do února 2016, jsme sepsali kapitoly teoretické části. Třetí etapa, v období od března do června 2016, byla věnována samotnému průzkumnému šetření.
Etické hledisko našeho šetření vychází ze základních pravidel etického chování výzkumníků. Základními etickými pravidly při dotazníkovém šetření je respektování ochrany soukromí a osobních údajů účastníků. Respondenti, kteří jsou požádáni o vyplnění dotazníku, by měli být informováni za jakým účelem je daný průzkum prováděn a jaká je míra zachování důvěrnosti získaných údajů (Miovský, 2006, s. 280-285).
12 Vyhodnocení průzkumového šetření 12.1 Vyhodnocení analýzy spisové dokumentace
V této kapitole vyhodnocujeme informace, které jsme získali na základě studia spisové dokumentace dětí, které v daném období od roku 2012 do 2015 využily dobrovolné pobyty v rámci Dětského diagnostického pobytu v Liberci (dále v textu jen DDÚ Liberec). Poznatky jsme graficky zaznamenali do tabulek a grafů, které jsme opatřili komentářem. Získané informace jsme uplatnili při verifikaci stanovených hypotéz.
Tabulka č. 1: Celkový počet umístěných dětí v Dětském diagnostickém ústavu Liberec v období od roku 2012 do 2015
2012 2013 2014 2015 Celkem
Dobrovolné pobyty
29 (10%) 41(18%) 24 (15%) 7 (6%) 101
Předběžná opatření
203 (67%) 132 (55%) 105(66%) 116 (86%) 556
Ústavní výchova
68 (23%) 64 (27%) 31(19%) 11 (8%) 174
Ochranná výchova
0 0 0 0 0
Celkem 300 (100%) 240 (100%) 160 (100%) 134 (100%)
Graf č. 1: Počty umístěných dětí v Dětském diagnostickém ústavu Liberec v období od roku 2012 do 2015
Tabulka č. 1 a graf č. 1 znázorňují počty dětí umístěných v letech 2012-2015 do Dětského diagnostického ústavu v Liberci na základě jednotlivých typů umístění.
Z uvedeného grafického znázornění a je zřejmé, že největší počty umístěných dětí tvoří soudní rozhodnutí o předběžných opatřeních, následně pak o ústavní výchově. Naopak za poslední čtyři roky nebylo umístěno ani jedno dítě s uloženou ochrannou výchovou.
které řeší počínající výchovné problémy s dítětem v rodině. O tuto službu je velký zájem, který však nelze v současné době zcela uspokojit z kapacitních důvodů.
Ze získané analýzy spisové dokumentace může vyplynout zdání, že dochází ke snížení počtu umístěných dětí do diagnostického ústavu. Pravdou však je, že nepružností soudů a časovou lhůtou, která je stanovena na vyznačení pravomoci či účinnosti soudních usnesení při přemísťování dětí z DDÚ do dalších zařízení pro výkon ústavní výchovy vznikají velmi tíživé situace při využívání stanovené kapacity.
V ústavu dochází často i k několikaměsíčnímu pobytu dětí s ukončenou diagnostikou, které zde čekají na vydání rozhodnutí přemístění do následného zařízení nebo vrácení zpět do rodiny. V současnosti není možné ani přijetí dítěte v urgentním případě, kdy se dítě nachází v krizové situaci či v ohrožení. Dětský diagnostický ústav proto musí odmítat děti na dobrovolné pobyty, byť je si vědom jejich tíživé situace.
Tabulka č. 2: Diferenciace dětí umístěných na dobrovolný pobyt dle pohlaví
2012 2013 2014 2015 Celkem
dívky 10 (34%) 18 (44%) 9 (37%) 4 (58%) 41
chlapci 19 (66%) 23 (56%) 15 (63%) 3 (42%) 60
Celkem 29 (100%) 41 (100%) 24 (100%) 7 (100%) 101
Graf č. 2: Děti umístěné na dobrovolný pobyt dle pohlaví
Průzkum spisové dokumentace dokazuje, že za sledované období byli na dobrovolný pobyt častěji umísťováni chlapci než děvčata. Pouze v roce 2015 byl nepatrný převis v počtu umístěných dívek.
Ve většině případů však jsou to právě chlapci, kteří mají výchovné problémy nebo se dopouští závadového chování.
Tabulka č. 3: Děti umístěné v DDÚ Liberec na dobrovolný pobyt dle věku
2012 2013 2014 2015
3-6 let 0 1 (2%) 0 0
7-10 let 9 (31%) 11(27%) 4 (17%) 1 (14%)
11- 15let 20 (69%) 27 (66%) 19 (79%) 6 (86%)
16 let a více 0 2 (5%) 1 (4%) 0
Celkem 29 41 24 7
Graf č. 3: Umístěné děti na dobrovolný pobyt dle věku
Šetřením se ukazuje, že největší skupinu dětí, která přichází na dobrovolný pobyt, tvoří děti ve věku 11-15 let, kdy se zvyšují výchovné problémy, zhoršuje komunikace s rodiče, vzniká problém s nerespektováním výchovných autorit – jedná se
věku, dochází často kvůli školní diagnostice a vztahových problémům v rodině.
Nejmenší počet děti je ve věku do 6 let a od 16 let výše.
Tabulka č. 4: Rozdělení umístěných dětí na dobrovolný pobyt do DDÚ podle krajů
2012 2013 2014 2015
Liberecký kraj 21(72%) 23(56 %) 16 (67%) 5 (71%)
Ústecký kraj 6 (21%) 15 (37%) 6 (25%) 1 (14%)
Jiný 2 (7%) 3 (7%) 2 (8%) 1 (14%)
Celkem 29 (100%) 41 (100%) 24 (100%) 7 (100%)
Graf č. 4: Rozdělení umístěných dětí podle krajů
Analýza spisové dokumentace dále ukázala, že nadpoloviční většina přijatých dětí přichází z Libereckého kraje. DDÚ Liberec zaměřuje svoji terapeutickou činnost, jak na práci s dítětem, tak i na rodinu samotnou. Úspěchy při práci s dítětem jsou velmi závislé na intenzivní spolupráci rodiny se zařízením, což samozřejmě přináší pravidelné kontakty rodiny s dítětem a konzultační setkání s odborníky zdejšího zařízení. Pokud rodina pochází z větší dojezdové vzdálenosti, bývá spolupráce o to složitější.
12.2 Vyhodnocení dotazníkového šetření
V následující části naší bakalářské práce představujeme poznatky, které se nám podařilo získat prostřednictvím nestandardizovaného dotazníku, zaměřeného na rodiče
dětí, které ve sledovaném období pobývaly na dobrovolných pobytech v rámci DDÚ Liberec. Dotazníky byly rozdány nebo rozeslány poštou 50 respondentům, jednalo se o zákonné zástupce nebo osoby odpovědné za výchovu vybraných dětí, které absolvovaly dobrovolný v letech 2012 až 2015. Z 50 rozeslaných dotazníků se podařilo získat 46 vyplněných, což představuje 92% úspěšnost.
Pohlaví dětí umístěných na dobrovolných pobytech v DDÚ Liberec od roku 2012 do 2015
Tabulka č. 5: Pohlaví dětí umístěných na dobrovolný pobyt
Dívka Chlapec Celkem
18 (39%) 28 (61%) 46 (100%)
39%
61%
dívky chlapci
Graf č. 5: Pohlaví dětí umístěných na dobrovolný pobyt
Uvedený vzorek respondentů dotazníkové šetření odpovídá celkovému počtu umístění dětí dle pohlaví. I zde je patrné, že chlapci tvořili většinu z umístěných z dětí, tedy 61 % a děvčata pouze 39 % z umístěných. Dobrovolný pobyt absolvovalo v uvedených letech více chlapců než dívek.
Věk dětí umístěných na dobrovolných pobytech v DDÚ Liberec od roku 2012 do 2015
Tabulka č. 6: Věk dětí v době umístění Věk dítěte v době umístění Počet dětí
3 roky 0
4 roky 0
5 let 1 (2%)
6 let 0
7 let 1(2%)
8 let 5 (11%)
9 let 3 (7%)
10 let 2 (4%)
11 let 6 (14%)
12 let 2 (4%)
13 let 5 (11%)
14 let 17 (37%)
15 let 2 (4%)
16 let a více 2 (4%)
Celkem 46 (100%)
Graf č. 6: Věk dětí v době umístění
Dle zjištěného věkového složení dětí je zřejmé, že největší skupinu umístění na dobrovolný pobyt tvoří děti, které dosáhly 14 let věku. Jedná se o skupinku, která tvoří 37 % z celkového počtu dotazovaných rodin. Z uvedeného grafu je vidět, že v 70 % bývají na dobrovolný pobyt umísťovány děti v období puberty. Jedná se o jednu z nejsložitějších etap lidského vývoje. Děti hledají osobní i společenskou
identitu, což přináší nemalé problémy v rodinném soužití. Pokud rodina nedokáže dostatečně jedince pochopit a podpořit ho dostatečně při jeho hledání, dochází často ke konfliktům. V případě, že stabilita rodiny není příliš pevná, není schopna samostatně některé situace zvládnout a je nucena obrátit se na odbornou pomoc.
Vztah rodičů k dětem umístěných na dobrovolný pobyt
Tabulka č. 7: Vztah rodičů k dětem
Otec Matka Jiný (pěstoun, příbuzný Celkem
8 (17%) 35 (76%) 3 (7%) 46 (100%)
Graf č. 7: Vztah rodičů k dětem
Uvedená tabulka a graf znázorňují, že většina dotazníků byla vyplněna matkou (76 %), otec se podílel na vyplnění v menší míře (17 %). Dle předchozích údajů je zjevné, že nejméně bylo vyplněno někým jiným než rodičem (7 %).
Typ rodin dětí na dobrovolných pobytech v DDÚ Liberec od roku 2012 do 2015
Tabulka č. 8 Typ rodiny, ze které dítěte na dobrovolný pobyt přichází.
Úplná Neúplná Doplněná Náhradní Celkem
9 (20%) 19 (41%) 12 (26%) 6 (13%) 46 (100%)
Graf č. 8 Typ rodin v procentech
Z průzkumu vyplývá, že většina dětí, u kterých se začíná objevovat problémové chování vyžadující pomoc odborníků, pochází většinou z neúplných (41 %), případně doplněných (26 %) rodin. V průběhu dětství a dospívání řeší rodiče s dětmi mnoho konfliktních situací, ale jejich překonání bývá snadnější, pokud dítě pochází z úplné rodiny a na výchově se podílejí společně otec i matka. Nejnižší počet dětí (6 %) tvoří děti, které přicházejí na dobrovolný pobyt z adopce nebo pěstounské péče.
Hypotéza č. 2 potvrzena.
Důvody, pro které byly děti umístěné na dobrovolných pobytech v DDÚ Liberec od roku 2012 do 2015
Tabulka č. 9: Důvody umístění
Důvody umístění Počty dětí
Nerespektování autorit 24 (52%)
Vztahové problémy 11 (23%)
Krádeže 2 (4%)
Záškoláctví 4 (11%)
Experimentování s návykovými látkami 2 (4%)
Toulání 2 (4%)
Bydlení 0
Jiné 1 (2%)
Celkem 46 (100%)
Graf č. 9: Struktura důvodů umístění dětí
Většina konfliktů vzniklých v rodině vzniká většinou z nedostatečného respektování výchovné autority (23 %) a vztahových problémů (13 %), které bývají mnohdy přehlíženy. Někdy je přístup příliš direktivní. Velmi častou příčinou neshod bývá i soužití s novým partnerem rodiče, kterého dítě není schopno akceptovat a přijmout jako součást rodiny. Řada neřešených vztahových problémů mezi rodiči a dětmi se následně stupňuje a problémové chování dítěte může postupně přerůst v poruchy chování. Nejčastěji se tak jedná o záškoláctví (11 %), krádeže (2 %), toulání (2 %) a v neposlední řadě i experimentování s návykovými látkami (2 %).
Hypotéza č. 1 se potvrdila.
Doba trvání dobrovolných pobytů dětí v DDÚ Liberec od roku 2012 do 2015
Tabulka č. 10: Doba trvání pobytu dítěte na dobrovolném pobytu
Délka pobytu Méně než dva měsíce Dva měsíce Více než dva měsíce Celkem
Počet dětí 10 (22%) 34 (74%) 2 (4%) 46(100%)
Graf č. 10a) : Délka trvání pobytu dítěte na dobrovolném pobytu
Graf č. 10b): Důvody pro předčasné ukončení dobrovolného pobytu
Ze zjištěných údajů je patrné, že většina dětí absolvovala celý dvouměsíční diagnostický pobyt. Délka trvání je jednou z podmínek tohoto umístění a je i součástí smlouvy o dobrovolném pobytu v den nástupu.
Dobrovolný pobyt byl dětem prodloužen pouze ve dvou případech, kdy v prvním případě se jednalo o hospitalizaci dítěte s doléčením, ve druhém případě došlo na žádost rodiny ke změně psychologa.
V deseti případech došlo k předčasnému ukončení pobytu. Pouze ve dvou případech byl pobyt ukončen pro porušení dohodnutých pravidel (útěk, agresivní chování k jiným dětem) a jednou pro nepřekonatelný stesk po domově krátce po nástupu k pobytu Ve zbývajících sedmi případech dítě ukončilo předčasně pobyt a vrátilo se zpět domů, protože rodiče neměli na zaplacení druhé části pobytu. Jedná se o rodiny, kterým se nepodařilo zajistit si finanční hotovost na druhou splátku.
Dobrovolný pobyt si rodina hradí bez ohledu na jejich finanční situaci. Většina úhrady náleží za stravné a minimální částka je úhradou za poskytované služby.
Hypotéza č. 3 se potvrdila.
Hodnocení dobrovolných pobytů v DDÚ Liberec od roku 2012 do 2015
Tabulka č. 11: Hodnocení efektivity (úspěšnosti) dobrovolného pobytu
Efektivita ANO NE Celkem
Počet dětí 28 (61%) 18 (39 %) 46 (100%)
Graf č. 11: Efektivita (úspěšnost) dobrovolného pobytu v procentech
Větší část dotazovaných odpověděla, že pobyt dítěte v diagnostickém ústavu měl pozitivní vliv na zlepšení komunikace v rodině i na chování dítěte. Rodiny velmi dobře hodnotí možnosti ambulantních návštěv, které jsou vždy při ukončení pobytu nabídnuty.
Zpočátku dochází rodiče a děti do ambulance ve 14 ti denních intervalech, později chodí ještě po dobu půl rok dítě samostatně na konzultace s psychologem, případně speciálním pedagogem zařízení. Rodiče, kteří tuto možnost využili, hodnotí dlouhodobější zlepšení rodinné atmosféry a rovněž i fungování samotného dítěte. Tam, kde nabídka ambulance nebyla využita, se často stává, že efektivita dobrovolného pobytu je pouze krátkodobá.
Hodnocení spolupráce s DDÚ Liberec při realizaci dobrovolných pobytů v DDÚ Liberec od roku 2012 do 2015
Tabulka č. 12 : Posouzení spolupráce s diagnostickým ústavem Spolupráce Dobrá Přijatelná, ale Špatná Neumím
posoudit
Celkem Počet rodin 35 (76%) 7 (15%) 3 (7%) 1 (2%) 46 (100%)
Graf č. 12 : Spolupráce s diagnostickým ústavem
Ze 46 dotazovaných respondentů hodnotilo 76 % spolupráci s diagnostickým ústavem jako dobrou. V 15 % ji posuzovalo jako přijatelnou s drobnými výhrami, které byly ve většině případů technického charakteru a vždy byly s pracovníky zařízení řešeny. Pouze 7 % respondentů se spolupráce s diagnostickým ústavem zdála špatná.
Jednalo se většinou o rodiny, které chtěly posunovat nastavená pravidla a kladly si požadavky, které nebylo možné akceptovat. Pouze v jednom případě nedovedla
rodina objektivně posoudit spolupráci s diagnostickým ústavem, protože dítě nedokázalo překonat stesk po domově, rodina pobyt po třech dnech ukončila.
Využití opakovaných dobrovolných pobytů v DDÚ Liberec
Tabulka č. 13: Využití možnosti opakovaného dobrovolného pobytu
ANO NE NEVÍM Celkem
Počet dětí 32 (70%) 6 (13%) 8 (17 %) 46 (100%)
Graf č. 13: Využití možnosti opakovaného dobrovolného pobytu
Většina dotazovaných (70 %) by v případě potřeby znovu při problémech s dítětem volila možnost dobrovolného pobytu. Pouze 13 % respondentů by situaci řešilo jiným způsobem. Poslední skupinu tvoří rodiny, které nebyly zcela rozhodnuty zda, by znovu využily možnost dobrovolného pobytu. Jedná se o děti, které po ukončení pobytu, nedocházely ambulantně na konzultace s odborníky zařízení a jejich zlepšení bylo pouze krátkodobé.
Hodnocení situace v rodině po ukončení dobrovolného pobytu
Tabulka č. 14: Hodnocení současné situace v rodině
Situace Dobrá Špatná Celkem
Počet rodin 29 (37%) 17 (63%) 46 (100%)
63%
37%
dobrá špatná
Graf č. 14: Hodnocení současné situace v rodině
V poslední otázce dotazníku nás zajímalo, jak se rodinám a jejich dětem, které absolvovaly dobrovolný pobyt v DDÚ Liberec, v současnosti daří. Většina dotazovaných uvedla, že se situace v rodině zklidnila, děti lépe respektují rodičovskou autoritu, dochází řádně o školy, funguje i lepší rodinná komunikace. V mnoha případech se dětem podařilo zajistit vhodnou mimoškolní aktivitu (fotbal, taneční kroužek, turistický kroužek, hasiče, skauta aj.), aby měly možnost vhodným způsobem trávit volný čas. Děti, které již nyní ukončily povinnou školní docházku, dochází na střední školy, někteří již pracují. Mnohé rodiny uvedly, že se jim podařili zlepšit i sociálně ekonomickou situaci (nové bydlení, lepší práci, nového partnera).
Je zde samozřejmě i druhá část rodin, kterým se v současnosti zcela nedaří.
Situace v rodině se zhoršila natolik, že došlo k umístění dítěte do dětského domova se školou. V některých případech se rodina neutěšenou situaci snaží stále řešit prostřednictvím ambulantních návštěv různých odborníků, většinou se jedná o školní problematiku.
12.3 Vyhodnocení hypotéz
V rámci naší bakalářské práce jsme si stanovili tři hypotézy, které se staly předmětem našeho průzkumového šetření. Výsledky jsou následující:
H1: Děti bývají umísťovány na dobrovolný pobyt častěji z důvodů vztahových problémů v rodině než pro samotné poruchy chování.
Stanovená hypotéza se nám podařila potvrdit na základě odpovědí na otázku č. 5 a následného vypracovaného grafu č. 9. Z uvedených skutečností jednoznačně vyplývá, že děti bývaji na dobrovolný pobyt umísťovány nejčastěji pro nerespektování autorit a vztahové problémy v rodině než pro samotné poruchy chování.
Hypotéza č. 1 byla potvrzena.
H2: Na dobrovolný pobyt přichází více dětí z neúplných nebo doplněných rodin než dětí z rodin úplných.
Druhou hypotézu jsme zaměřili na typ rodiny, ze kterých dítě na dobrovolný pobyt přichází. Na základě zjištěných skutečností byl vyhotoven graf č. 8, který jednoznačně potvrzuje naší hypotézu odkud dítě přichází. Bylo prokázázno, že nejvíc dětí přichází z rodin neúplných nebo doplněných. Pro děti bývá velmi často obtížné soužití s jedním z rodičů (většinou matkou) nebo žít v doplněné rodině a přijmout nového partnera rodiče.
Hypotéza č. 2 byla potvrzena.
H3: K předčasnému ukončení dobrovolného dvouměsíčního pobytu dětí dochází častěji z nedostatku finančních prostředků než pro samotné porušení pravidel plynoucích z pobytu.
Poslední hypotézou jsme zjišťovali za jakých okolností dochází k předčasnému ukončení dobrovolného pobytu. Podařilo se nám zjistit, že většina dětí absolvuje pobyt celý. Pouze v několika případech se stalo, že pobyt byl ukončen předčasně. O této skutečnosti dobře vypovídá graf č. 10a).
Ze zaslaných dotazníků vyplývá, že ti kteří skončili pobyt předčasně, tak ve většině případů učinili z finačních důvodů. Rodině se nepodařilo sehnat peníze na platbu druhé části pobytu. Pouze ve dvou případech byl pobyt ukončen pro porušení pravidel plynoucích z pobytu. Uvedené poznatky vyplývají z grafu č. 10b).
Hypotéza č. 3 byla potvrzena.
Závěr
Bakalářská práce je věnována problematice dobrovolných pobytů v dětských diagnostických ústavech. Průzkumové šetření bylo zaměřeno na dobrovolné pobyty, které se uskutečňují v Dětském diagnostickém ústavu v Liberci. Hlavním cíle bylo zjistit, zda sociální práce s rodinou dětí umístěných v dětském diagnostickém ústavu v rámci dobrovolného pobytu je prevencí umístění dětí do ústavní péče. Dílčím cílem je přiblížení poslání dětských diagnostických ústavů a jejich úloha v péči o děti a mládež s rizikovým chováním.
Pro průzkum byla zvolena metoda analýzy spisové dokumentace a dotazník vlastní konstrukce. Dotazník byl zaměřen na rodiče dětí, které absolvovaly dobrovolný pobyt v DDÚ Liberec v období od roku 2012 do 2015. Na základě odpovědí rodičů nedostatku společně stráveného času. Sledovali jsme také důvody předčasného ukončení tohoto pobytu, jehož příčinou je převážně tísnivá finanční situace rodiny.
V rámci průzkumu bylo zjištěno, že dobrovolné pobyty jsou pro většinu rodin užitečné a prospěšné, avšak v současné době je těžké uspokojit všechny zájemce o dobrovolné pobyty. Z analýzy spisové dokumentace v Dětském diagnostickém ústavu v Liberci v letech 2012-2015 vzniká mylná představa, že se celkově snižuje počet dětí k umístění. Opak je však pravdou.
Existuje mnoho zájemců o dobrovolný pobyt, které není Dětský diagnostický ústav v Liberci schopen uspokojit. Hlavním důvodem byla novelizace nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., platného od 1. 1. 2014, který přinesl mnoho změn v legislativě, mimo jiné i povinnost soudů přemísťovat děti formou pravomocných rozsudků. V minulosti o přemístění dítěte ze zařízení do zařízení rozhodoval diagnostický ústav ve správním řízení dle správního řádu. Práce DDÚ byla pružnější, ve většině případů byl dodržen dvouměsíční diagnostický pobyt a poté bylo dítě přemístěno v rámci ústavních zařízení nebo propuštěno zpět do rodiny. V současnosti se celý proces zpomalil v důsledku zdlouhavého soudního řízení. Děti pobývají
v diagnostickém ústavu i několik měsíců. Zbytečně obsazují místa v DDÚ a proto není možné přijímat děti na dobrovolné pobyty.
Bakalářská práce zjistila řadu zajímavých informací o dobrovolných pobytech realizovaných v Dětském diagnostickém ústavu v Liberci v období od roku 2012 do 2015. Podařilo se potvrdit stanovené hypotézy. Přesto z šetření vyplynuly znepokojivé informace, které se týkají nedostatku volných míst nejen v dětských diagnostických ústavech, ale i v ostatních školských ústavních zařízeních.
Navrhovaná opatření do praxe
Z našeho průzkumového šetření vyvstaly mnohé problémy, které bude třeba do budoucna řešit, proto doporučujeme tato opatření do praxe:
novelizace občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. ve znění pozdějších předpisů, která se bude týkat přemísťování dětí v rámci školské sítě – ponechat soudům právo rozhodovat pouze při umístění dětí do školské sítě a při úplném ukončení jejich pobytu ve školských zařízeních náhradní výchovy a umožnit diagnostickým ústavům přemísťovat děti ve správním řízení dle správního řádu č. 500/2004 Sb.,
umožnit diagnostickým ústavům nadále provádět dobrovolné pobyty podle zákona č. 109/2002, ve znění pozdějších předpisů. Současná právní úpravu povoluje výjimku pouze do roku 2017,
posílit kompetencí sociálních pracovníků ve školských zařízeních, uvědomit si jejich roli a úlohu při terapeutické práci s rodinou,
zlepšit komunikaci sociálních pracovnic z oddělení sociálně právní ochrany dětí a kurátorů s diagnostickým ústavem i dalšími zařízeními náhradní výchovy – vzájemně se domlouvat při umísťování dětí a nevykonávat pouze formální návštěvy dětí v zařízeních,
navýšení počtu sociálních terénních pracovnic, které by mohly intenzivněji spolupracovat s problémovými a sociálně potřebnými rodinami – provázení rodin,
problémové situace v rodině řešit včasným a vhodných doporučením, při počínajících obtížích zejména ambulantními konzultacemi s odborníky,
případně dobrovolnými pobyty dětí,
při umístění dítěte do školského zařízení náhradní výchovy intenzivně spolupracovat nejen s dítětem, ale i s jeho rodinou, na změně pracovat společně,
institut případových konferencí využívat v nejlepším zájmu dítěte a jeho rodiny.
Seznam použité literatury
1. BECHYŇOVÁ, V., 2012. Případové konference. 1. vyd. Praha: Portál.
ISBN 978-80-262-0181-6.
2. BECHYŇOVÁ V., KONVIČKOVÁ, M., 2011. Sanace rodiny. 1. vyd. Praha:
Portál. ISBN 978-80-262-0031-4.6.
3. BERG, I., K., 2013. Posílení rodiny. 1.vyd. Praha: Portál. ISBN 978-80-262-0500-5.
4. GAVORA, P., 2010. Úvod do pedagogického výzkumu. 2. rozšířené české vyd.
Brno: Paido. ISBN 978-80-7315-185-0.
5. GOFFMAN, E., 1961. Asylums. Essays on the Social Situation of Mental Patients and Other Inmates. First Edition. New York: Anchor Books. ISBN 0-385-00016-2.
6. HAVRDOVÁ, Z., 1999. Kompetence v praxi sociální práce. 1. vyd. Praha:
Osmium. ISBN 80-902081-8.
7. MATĚJČEK, Z., DYTRYCH, Z., 2002. Krizové situace očima dítěte. 1. vyd.
7. MATĚJČEK, Z., DYTRYCH, Z., 2002. Krizové situace očima dítěte. 1. vyd.