Řízení zásob

S řízením zásob jsou spjaty veškeré činnosti, které jsou spojené s opatřením ideální hladiny zásob, tak aby byla zajištěna plynulost výroby. Do těchto činností patří například řízení, rozhodování nebo kontrola. To, jak jsou zásoby řízeny, ovlivňují vnitřní a vnější faktory (Synek, 2011).

nebo umístění podniku. Tyto faktory naopak podnik může jen velmi těžko ovlivnit a v některých případech je nemůže ovlivnit vůbec (Tomek, 2007).

Cílem řízení zásob je zajistit plynulost výroby, uspokojení zákazníků a maximalizaci rentability kapitálu. To, jak pomáhají zásoby rentabilitě kapitálu, je nejdůležitějším měřítkem efektivnosti řízení zásob. Prostředky, které pomáhají ke snížení nákladů, jsou především předpověď poptávky prodeje, zamezení zbytečných pohybů mezi sklady, zbavení se nepotřebných položek a lepší řízení dodávek (Lambert, 2000).

Další způsob, jak měřit výkon řízení zásob je pomocí obrátky zásob a doby obratu zásob.

Obrat zásob je dán vzorcem (1):

Oz= objem prodeje

průměrná hodnota zásob (1)

Čím je obrat vyšší, tím rychleji se mění zásoby a není tak zbytečně vázán kapitál. Nevýhodou tohoto ukazatele je, že sám o sobě nemá tak silnou vypovídající hodnotu a je vhodné ho používat jen pro některé situace (Lambert, 2000).

Dále při řízení zásob velmi záleží, jestli daná společnost využívá systém tlaku nebo tahu a je-li poptávka závislá či nezávislá (Lambert, 2000).

Systém pull funguje tak, že dochází k pořizování veškerých potřebných položek až po vzniklé objednávce od zákazníka. Tento model tak umožňuje společnostem držení jen malého množství pojistných zásob. Naopak u push systému dochází k výrobě zboží před objednávkou zákazníka. Společnosti tak musí mít dostatečné zásoby potřebného materiálu pro výrobu i finálních produktů. Důležitým faktorem je tedy prognóza poptávky, která se snaží co nejpřesněji zjistit budoucí poptávku (Jirsák, 2012).

Nezávislá poptávka je řízena konečným uživatelem (spotřebitelem) a není závislá na jiných výrobcích. Závislá vzniká díky jiné poptávce. Je tak řízena odběratelem. Její výhodou je vyšší pravděpodobnost nákupu (Emmett, 2008).

Za nezávislou poptávku se často bere hotový výrobek. Naopak do závislé patří součástky a materiál daného výrobku, jelikož jejich potřeba je určena daným výrobkem. Tyto závislé položky se proto často objednávají na základě predikce poptávky po hotovém výrobku. Ta se nejčastěji tvoří prognózou poptávky nebo objednávkou zákazníka (Lambert, 2000).

1.1.1 Doplňování zásob pro nezávislou poptávku

Doplňování zásob závisí především na velikosti a době objednání materiálu. Při řešení problematiky, kdy objednat se musí hledět především na velikosti očekávané poptávky a dodací lhůtě od dodavatele. V praxi se používají především dvě metody, které určují kdy nakoupit. První je konkrétní objednací termín. Zde dochází k pravidelnému objednání například každý týden, měsíc a podobně (Emmett, 2008).

Množství, které se nakupuje, je vypočítáváno tak, aby po nákupu zásoby dosahovaly určité a předem stanovené výše. Toto řešení se provádí především pro využití množstevních slev nákupu a snížení přepravních cen (Lambert, 2000).

Druhou metodou objednávání zásob vždy když hladina zásob dosáhne mezního stavu. Doba nákupu je tak odlišná a dochází k nákupu vždy stejného množství položek. Mezní stav zásob je součtem cyklické a pojistné zásoby. Cyklická zásoba je dána vzorcem (2):

CS = Av.D×SLT (2)

kde Av.D je průměrná poptávka a SLT je dodací lhůta dodávky. Pojistná zásoba je dána vzorcem (3):

ES = DV× SL × SLT (3)

Jako velmi často využívaný nástroj pro velikost objednávací dávky se bere ekonomické objednací množství. Cílem tohoto množství je minimalizovat náklady, do kterých patří objednací náklady a náklady na udržování zásob. V průběhu nákupů tedy dochází k nakupování stále stejného množství. Ekonomické objednací množství je dáno vzorcem (4):

EOQ = ^2×C×D_C

S (4)

kde C jsou objednací náklady na jednu objednávku, D roční poptávka dané položky a Cs jsou roční náklady na správu zásob (Jirsák, 2012).

Stanovení ideálního objednacího množství není snadné, jelikož na danou situaci má vliv mnoho faktorů. Při objednávání většího množství lze dosáhnou nižší nákupní ceny dané položky a není nutné nakupovanou položku objednávat tak často. Na druhou stranu vyšší hladina zásob znamená vyšší náklady na skladování nebo zadržování kapitálu, který by mohl přinést pro společnost vyšší užitek jinde. Také se musí vzít v potaz ostatní faktory jako například sektor, ve kterém společnost působí. Jsou totiž položky, které nemohou z různých důvodů být skladovány po delší dobu (Rushton, 2010).

1.1.2 Doplňování zásob pro závislou poptávku

Příčinou vzniku je vznik poptávky odjinud. Objednávání je tedy řízeno odběratelem. Pro tyto situace se používají systémy plánování materiálových požadavků (MRP) nebo systém plánování výrobních zdrojů (MRPII). Tyto systémy patří do systémů plánování podnikových zdrojů (ERP). Nejznámějším ERP systémem je SAP. Pro správné využití těchto systémů je potřebné především složení výrobku v kusovníku a určení doby dodacích lhůt. Kusovník obsahuje soupis veškerých sestav jednotlivých položek. Všechny tyto informace je potřeba neustále aktualizovat, což je značně časově náročné. V opačném případě pak dochází k tvorbě špatných rozhodnutí, která mohou mít silný dopad pro fungování společnosti (Emmett, 2008).

Celý proces začíná obdržením objednávky, zde dochází k rozhodnutí, zda je možné z kapacitních důvodů objednávku přijmout (Jirsák, 2012).

Následně vstupuje informace o poptávce do hlavního výrobního plánu. Ten rozděluje poptávku do jednotlivých časových intervalů a předává plán do MRP. Ten porovná potřebné materiálové požadavky všech položek pomocí kusovníku s reálnými zásobami materiálu.

Výsledný materiál, který není na skladu, je porovnán s dodacími lhůtami a podá návrh na množství a doby, kdy chybějící materiál objednat (Emmett, 2008).