• No results found

Biologické a psychologické odlišnosti mužů a žen

2. Genderová problematika v souvislostech

2.2. Biologické a psychologické odlišnosti mužů a žen

Z pohledu biologie, anatomie a fyziologie existuje mezi mužem a ženou nesporný rozdíl. O elementární pohlavní diferenciaci se rozhoduje již v okamžiku početí. Člověk získává čtyřicet šest chromozomů (23 od matky a 23 od otce), ve kterých je obsažena celá genetická informace jedince. Jeden tento pár určuje pohlaví jedince, a to na základě genetického kódu otce – chromozomu X nebo Y, neboť matka předává vždy ženský chromozom X. Mužský zárodek

19 KRPÁLKOVÁ, M. Postavení učitelů – mužů v prostředí základní školy. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita . 82 s. [online]. [cit. 2009-11-06]. Dostupný z WWW: <http://is.muni.cz/th/56466/pedf_m/Priloha3.txt>

20 KRPÁLKOVÁ, M. Postavení učitelů – mužů v prostředí základní školy. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita . 82 s. [online]. [cit. 2009-11-06]. Dostupný z WWW: <http://is.muni.cz/th/56466/pedf_m/Priloha3.txt>

21 NOVÁKOVÁ, J. Gender mainstreaming. 1. vyd. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2002. S. 122.

ISBN 80-86552-35-7.

22 NOVÁKOVÁ, J. Gender mainstreaming. 1. vyd. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2002. S. 122.

ISBN 80-86552-35-7.

má pak tedy kombinaci chromozomů XY a ženský XX. V některých případech však může dojít k určitým anomáliím, kdy spermie nese oba chromozomy zároveň, nebo nenese žádný.

V takovém případě dochází k vývoji abnormálních jedinců viz obr. 2.23*

Přestože je skutečnost, zda bude jedinec mužského či ženského pohlaví, dána již v první vteřině početí, dochází v prvních šesti týdnech k jednotnému vývoji embrya. Veškeré anatomické znaky, včetně pohlavních (gonády), jsou v této době totožné. Od sedmého týdne začne vývoj ovlivňovat právě kód geneticky předaný otcem. Indiferentní gonády se vyvíjí ve varlata nebo vaječníky. U mužů začíná být produkováno velké množství hormonu testosteronu. U žen tato sekrece nastupuje až později v podobě hormonu estrogenu.

Tab. 4 Primární odlišnosti mužů a žen

Muži Ženy

Chromozomy XY XX

Převažující hormon Testosteron a androgeny Estrogen a progesteron

Zdroj: vlastní

o Ženy mají obvykle pomalejší metabolismus.

23* Např.: Jedinci XO nemají chromozom Y, takže se nevyvíjí jako normální jedinci mužského pohlaví. Bez druhého chromozomu X ale nemají gonádovou tkáň a nevytvářejí pohlavní hormony. Jedinci s kombinací XXY vypadají fyzicky více jako muži než jako ženy. Syndrom XYY – neobvykle vysoký výskyt této abnormality mezi muži v institucionální péči a uvězněnými muži. 23

o Muži a ženy mají odlišnou stavbu kostry – ženy mají kratší hlavu, širší obličej, méně vystouplou bradu, kratší ruce a delší trup.

o Ženy mají větší ledviny, játra, žaludek a slepé střevo, ale menší plíce než muži.

o Ženy mají několik výjimečných životních funkcí – menstruaci, těhotenství a kojení.

o Ženská štítná žláza je větší a aktivnější (hladká pokožka, slabá vrstva podkožního tuku).

o Ženská krev obsahuje více vody a o 20% méně červených krvinek (ženy se proto snáze unaví a jsou náchylnější ke mdlobám).

o Muž má v průměru o 50% více hrubé síly než žena (svalová hmota u muže činí 40%

váhy, u ženy 23%).

o Ženské srdce tluče rychleji (80 za minutu, u muže 72), ženský tlak je nižší (o 10 bodů) a je proměnlivější, ženy mají menší sklon k vysokému tlaku (alespoň do přechodu).

o Kapacita plic i síla nádechu jsou u ženy podstatně nižší.

o Ženy snáší vysoké teploty lépe než muž jako důsledek odlišné funkce jejího metabolismu.24

Rozdíly ve stavbě a uspořádání mozku:

o Mužský mozek je o 15% větší než ženský.

o Na druhé straně mužský mozek se zmenšuje rychleji než ženský (ve věku 18 až 40 mužům mozkové buňky odumírají 3x rychleji) – muži se rychleji „vyčerpají“, zatímco ženy jsou běžci na dlouhou trať.

o Přední lalok (plánování a inhibice) u mužů při dosažení středního věku, přestože začínali s podstatně větší velikostí, se v této době zmenšila a je stejné velikosti jako u žen.

o Koordinace hemisfér je rozdílná.

o Mužský a ženský mozek se vyvíjí odlišným způsobem. 25

24 RAUS, P. Jsou odlišnosti mužů a žen pouze stereotyp, který je třeba dekonstruovat? [online]. [cit. 2009-09-13]. Dostupný z WWW: <http://www.pracearodina.cz/download/Biologicke_rozdily.pdf>

25RAUS, P. Jsou odlišnosti mužů a žen pouze stereotyp, který je třeba dekonstruovat? [online]. [cit. 2009-09-13]. Dostupný z WWW: <http://www.pracearodina.cz/download/Biologicke_rozdily.pdf>

Psychologické rozdíly:

o Muži mají větší smysl pro perspektivu. Ženy získají snáze „větší obraz“, protože mají více receptorů na sítnici a dokáží vidět ve větším záběru.

o Ženy vykazují silnější reakci na okamžitou bolest, ale mají větší schopnost snášet dlouhodobě nepohodlí než muži. Mladé ženy byly při některých testech o tolik citlivější na stlačení pokožky kdekoli na těle než muži, že se výsledné křivky vůbec ani nepřekrývaly.

o Chuť: ženy silněji vnímají hořkou chuť a dávají přednost vyšším dávkám sladkosti.

Muži vnímají silněji slanou chuť. Všeobecně jsou ženy vybíravější a chuťově vnímavější.

o Ženy mají lépe vyvinutý čich. Silněji vnímají exaltolide, pižmovou vůni, kterou vylučují muži, ale sami ji necítí, obzvláště před ovulací.

o Jsou rozdíly v intuici.

o Rozdíly ve schopnosti si pamatovat, krátkodobě si ženy pamatují mnohem více nepodstatných a náhodných faktů. 26

o Sluch: Pro ženy je snazší slyšet tóny vysokých frekvencí. Mnohem zajímavější je však všeobecně známý fakt, že ženy dokážou poslouchat a zároveň mluvit. Tento multitasking, použijeme-li slova z počítačové terminologie, je umožněn rozsáhlou sítí propojení obou hemisfér. Muž se naopak dokáže jen stěží soustředit, je-li v místnosti

26RAUS, P. Jsou odlišnosti mužů a žen pouze stereotyp, který je třeba dekonstruovat? [online]. [cit. 2009-09-13]. Dostupný

jiný zdroj zvuku. I toto je jeden z důvodů, proč učitelé při rozhovoru s chlapci vyžadují, aby se jim dívali do očí (aby si tím udrželi jejich pozornost a snižovali tím vliv rušivých elementů).

Muži na druhou stranu dokáží daný zvuk lépe zaměřit, určit přesněji jeho parametry (délku trvání), jeho druh (siréna, bouchnutí dveří) a dokonce jej dokáží lépe napodobit.

Obzvláště pak excelují v rozpoznávání zvuků spojených s pohybem.

V souvislosti se sluchem lze pro zajímavost uvézt jeden „problém“. Mnoho matek podezřívalo své manžele z předstírání spánku, když se uprostřed noci ozvalo z dětského pokoje pláč. Výzkumy však prokázaly, že dětský pláč není v „TOP 10 seznamu“ zvuků, které muže probudí ze spánku (narozdíl od žen, kde naopak právě dětský pláč figuruje na prvním místě).

o Hmat a dotyk: Funkcí kůže je předně ochrana vnitřního prostředí od vnějšího, termoregulace a také funkce smyslová. V kůži se totiž nachází miliony receptorů chladu, tlaku, doteku a bolesti. I v tomto jsou mezi ženami a muži rozdíly. Ty jsou patrné již od narození, kdy jsou dívky značně citlivější. V dospělosti se jsou ženy až desetkrát více citlivější oproti mužům. Ještě než se dostaneme k tomu, co tento fakt implikuje, věnujme pár slov výzkumu zaměřenému na citlivost doteku. Tento výzkum poukázal na fakt, že citlivější dotek žen (mluvíme nyní o schopnosti rozpoznávat pomocí rukou/prstů) není dán primárně pohlavně, nýbrž spíše sekundárně jako

„vedlejší produkt“ pohlavních rozdílů. Ženy mají totiž obecně menší prsty, a proto se receptory musí vměstnat na menší plochu, a tedy jejich hustota na jednotku plochy je vyšší nežli u mužů. Co tedy plyne ze skutečnosti, že ženy vnímají doteky intenzivněji, plyne? Podle F.Vyskočila je jeden z důsledků větší touha po fyzickém kontaktu (objímání, hlazení). U žen žijících v západní společnosti byl také pozorován 4–6krát častější kontakt během rozhovoru oproti mužům. Časté doteky mají pozitivní psychický vliv na ženy a navíc i pozitivní fyziologický vliv na malé děti (méně trpí průjmy, zvracením).

Kromě těchto vlivů působí hormony také na neurofyziologické vlastnosti, podílející se na formování základních povahových rysů.

Testosteron se vyskytuje jak v mužském, tak v ženském těle (i když u žen je to v podstatně nižším množství). Testosteron je znám jako hormon způsobující agresivitu či jako hormon zodpovědný za násilí. Pravdou je, že jedinec s vyšší hladinou testosteronu touží více po sebeuplatnění, po sociálním/pracovním uznání, úspěchu. Zároveň jsou takoví jedinci průbojnější, mají větší „tah na branku“, často vyhledávají zaměstnání spojená s rizikem (pozice bankéřů, investičních poradců, finančních ředitelů). Touha po seberealizaci je pak hnacím motorem pro chování takového člověka, to ale automaticky neznamená, že se takový jedinec bude chovat asociálně (agresivně, násilně). Na prvním místě je právě ona snaha o úspěch a cesta, kterou ho dosáhne, není vždy jen cesta násilí a nespolupráce. Naopak bylo prokázáno, že je-li úspěch závislý na spolupráci, lze od lidí s vyšší hladinou testosteronu očekávat větší spolupráci než u lidí s hladinou nižší.

Testosteron nejenže však motivuje k větším cílům, ale dokonce dosáhnutí větších cílů (opět ať již pracovních, sportovních) má za důsledek další produkci testosteronu, což např. právě sportovcům dodává sílu k dalšímu soutěžení (testosteron se i pro tyto své účinky také používal jako doping). Zvýšená hladina testosteronu byla sledována i u lidí, kteří uzavřeli velké obchody, vydělali velké množství peněz apod. Výzkumníci se na základě těchto a mnohých dalších výzkumů domnívají, že vysoká hladina testosteronu předurčuje jedince k velkým úspěchům.

Estrogen je třída příbuzných hormonů (estriol, estradiol a estron), které se opět vyskytují jak v ženském, tak mužském těle. V případě estrogenu (a dále pak i progesteronu) je nicméně jeho množství výrazně větší naopak v těle ženy. Pro své utišující vlastnosti bývá používán jako uklidňující prostředek podávaný vězňům. Estrogen je také znám pro svůj pozitivní vliv na paměť. Jeho snížená hladina po menopause bývá mnohdy příčinou problémy s pamětí (obecně je spojitost mezi estrogeny a duševním zdravím).

Progesteron je ženský pohlavní hormon, o kterém se mluví především ve spojitosti s těhotenstvím (kdy je produkován placentou) a obecně s pečováním o dítě. Je důvodem, proč ženy považují malé děti za neodolatelné. Můžeme dokonce pozorovat „misfire“ přírody, kdy ženy mají právě kvůli tomuto velice rády plyšáky mající podobné proporce jako dítě (hlavička nepoměrně větší oproti tělíčku, velké oči,…). Dokonce platí, že některé ženy vyhledávají muže menšího, zavalitějšího vzrůstu jako projev jakési formy „dětského komplexu“.

Co je o progesteronu známo již méně je fakt, že funguje, resp. jeho metabolity fungují, jako přirozené sedativum tlumící bolest. Tento jeho účinek je důležitý např. při porodu (progesteron má po porodu navíc na starost to, že žena brzy na bolest spojenou s porodem zapomíná, a tak v kombinaci se svými sedativními účinky umožňuje, aby žena byla vůbec ochotna otěhotnět znovu). Zároveň lze tímto vysvětlit, proč muži vydrží méně bolesti než ženy - jednoduše mají menší množství progesteronu.

Rozdíly mezi mužem a ženou jsou vnímány jako přirozené, normální a naprosto jednoznačně dané. Genderové koncepce však nahlížejí na tuto problematiku z jiné perspektivy. Jejich podstatou je teze, že biologické a genetické kontrasty mužů a žen nejsou tím zásadním a hlavním. To, co muže a ženy odlišuje, jsou právě stereotypy formulované uměle historicky, společensky a kulturně. Tento diskurz je pro celou problematiku stěžejní. Zastánci genderových teorií vycházejí z předpokladu, že rozdíly mezi mužem a ženou tedy nevychází z biologie, ale z kulturních aspektů.

3. GENDER MARKETING JAKO JEDEN Z MOŽNÝCH KONCEPTŮ