3.1.1 Cíle
Cílem empirické části je zmapovat životní styl dospělých lidí s Downovým syndromem ve spojení s pohybovými aktivitami a to hlavně u lidí, kteří se pohybovými aktivitami zabývají již několik let a mají určitou výši pohybových schopností a dovedností. Zjistit, jaký vliv má rozvoj tělesné zdatnosti na rozvoj zdravotního stavu handicapovaného sportovce a vliv tohoto rozvoje na zdravý životní styl ve spojení se sociálním vlivem okolního prostředí.
3.1.2 Předpoklady
P 1 – Lze předpokládat, že rozdíl ve výsledcích fyziometrických testů bude mezi sportujícími a nesportujícími výraznější u osob s Downovým syndromem než u osob bez postižení.
P 2 – Lze předpokládat pozitivní vliv sportovních aktivit u aktivních sportovců s Downovým syndromem v porovnání s ostatní populací nesportujících lidí s Downovým syndromem.
P 3 – Lze předpokládat, že rozdíl ve výsledcích fyziometrických testů bude minimální mezi aktivně sportujícími osobami s Downovým syndromem a nesportujícími osobami bez postižení.
42
3.1.3 Popis a charakteristika výzkumného vzorku
Pro bakalářskou práci jsme si vytvořili skupinu čítající 28 členů.
Skupina Handi Down sportovci (HDS) - 7 členů z této skupiny bylo mentálně handicapovaných – aktivní sportovci, věkový průměr skupiny byl 24 let. Skupina byla homogenní, jednalo se pouze o dívky.
Skupina Handi Down nesportovci (HDNS) - 7 členů bylo mentálně handicapovaných – nesportovci, osoby bez pravidelného pohybu, věkový průměr skupiny byl 23 let, skupina byla nehomogenní – 5 děvčat + 3 chlapci.
Skupina zdraví sportovci (ZS) - 7 členů jsou zdraví lidé – aktivní sportovci ve věku do 27 let, homogenní skupina děvčat.
Skupina zdraví nesportovci (ZNS) - 7 členů jsou zdraví lidé bez aktivního pohybu – běžná populace mladých lidí ve věku do 24 let, nehomogenní skupina – 3 ženy + 4 muži.
Zpracovatelka této práce působí od roku 1997 jako plně kvalifikovaný trenér (instruktor) sportovní a moderní gymnastiky, instruktor lyžování a snowboardingu pro práci s handicapovanými sportovci. Vede oddíl gymnastiky pro různě handicapované gymnastky, převážně se jedná o děvčata s Downovým syndromem. Právě z tohoto oddílu byla vybrána skupina 7 děvčat, se kterými byl prováděn průzkum pro bakalářskou práci.
Skupina 7 zdravých děvčat byla vytvořena z pomocných asistentek. Tyto jsme požádali o spolupráci na této bakalářské práci. Skupina zdravých nesportovců byla vytvořena z běžné populace, z náhodně vybraných jedinců.
3.1.4 Popis metod a metoda výzkumu
Práce využívá dvě základní výzkumné metody:
Komplexní hodnocení – anamnéza.
Fyziometrické měření.
43 Komplexní hodnocení - anamnéza
Každoročně se v zařízeních sociální péče pro handicapované klientky provádí komplexní hodnocení zaměřené na jeho sociální, zdravotní a výchovné změny ve skladbě života. Jedná je hlavně o podchycení nových dovedností, společensko-pracovní perspektiva pro další období, změny v sensomotorické, somatické a intelektuální oblasti, změny v emoční sféře. U každé z výše uvedených složek se určí plán individuálního rozvoje, upravují se již dříve stanovené úkoly, eventuelně se klientka převede do jiné skupiny lépe odpovídající její úrovni a hodnocení. Při veškeré práci sledujeme hlavní cíl a tím je maximální socializace a osamostatnění klientky. Zdravotník v zařízení se musí zabývat postiženou klientkou nejen v oblasti uspokojování její fyzicko-hygienických potřeb, ošetření a komplexní léčby, ale musí úzce spolupracovat s výchovnými pracovníky.
Zdravotník musí umět medikamentosním zásahem připravit optimální podmínky pro efektivní využití doby, po kterou se klientkou zabývá pedagogický pracovník (zklidnění,
Úrovně nácviku schopností a dovednosti,
Zácvik na společensky užitečnou a prospěšnou práci. (Komplexní hodnocení možno nalézt v příloze č. 5)
Fyziometrická měření
Stanovené předpoklady jsme ověřovali fyziometrickými šetřeními, která byla sestavena pro dané podmínky a situace. V tabulkách a grafech jsou zachycené výsledky, které zobrazují průměrné zlepšování fyzických schopností a dovedností u handicapovaného sportovce i zdravé populace lidí. Zároveň se zjišťovala zvyšující se tělesná zdatnost v spojitosti s odborně vedeným tréninkem.
Pro fyziometrické měření byl využit Brouhův test (step test). Brouhův test (step test) je jedním z nejstarších testů na posouzení oběhové zdatnosti. Tento test je založen na přímo úměrném vztahu mezi oběhovou zdatností a rychlostí návratu srdeční frekvence k výchozím hodnotám. Standardní pohybovou zátěží je výstup na stupeň s přesunem vlastní hmotnosti, spojený se změnou polohy těžiště.
44 Standardní je přitom:
frekvence vystupování,
daný stupeň vystupování,
doba trvání (optimálně 5 minut),
doba měření tepové (srdeční) frekvence ve 30 sekundovém intervalu ve standardních časech zotavení, tj.:
1 : 00 – 1 : 30 min. po zátěži …….SF1 2 : 00 – 2 : 30 min. po zátěži …….SF2 3 : 00 – 3 : 30 min. po zátěži …….SF3
Výpočet Brouhova indexu
doba cvičení v sekundách . 100
BI = _______________________________
(SF1 + SF2 + SF3) . 2
Hodnocení
Tabulka 4: Oběhová zdatnost podle Brouhy
pod 80 bodů malá (slabá)
81–100 bodů střední (podprůměrná)
101–120 bodů dobrá (průměrná)
121–140 bodů velmi dobrá (nadprůměrná)
nad 140 bodů výborná (vysoká)
Pomůcky
Stupně vystupování, stopky, metronom.
Provedení
Vyšetřované osobě, pro možnost srovnání, změříme klidovou (výchozí) hodnotu srdeční frekvence. Tato hodnota se do indexu step testu nezapočítává. Před zahájením výstupu se vyšetřovaná postaví jednou nohou na stupeň a na pokyn zahájí výstupy a sestupy s pravidelným střídáním nohou v rytmu 30 cyklů za minutu. Nejčastěji se používá metoda
45
dvojtaktu, kdy je metronom nastaven na hodnotu 60 úderů za minutu. Na první dobu vyšetřovaná vystoupí na stupeň, přinoží a napřímí dolní končetiny i záda, na druhou dobu sestoupí jednou nohou na celé chodidlo, druhá noha zůstává na stupni. Vystupuje se tak dlouho, pokud vydrží, nejlépe však 5 minut. Po ukončení výstupů se posadí a změří se 3krát, v intervalech 30 sekund, srdeční frekvence.
To znamená: SF1 v 60 – 90 sec zotavení SF2 v 120 – 150 sec zotavení SF3 v 180 – 210 sec zotavení Protokol
Zaznamenáme všechny naměřené hodnoty a vypočítáme index step testu podle Brouhy.
Zhodnotíme výsledky podle výše uvedených hodnocení. V tabulkách a grafech uvádíme počet tepů za minutu.
Výsledky testu
Na základě Brouhova testu lze vysledovat, že dlouhodobým a pravidelným sportovním tréninkem zdravotně handicapovaného sportovce a zdravých klientů dochází ke zlepšování jejich zdatnosti.
Průběh průzkumu
Na základě předprůzkumu, jež byl prováděn ve sportovním klubu handicapovaných gymnastek, jsme postupně vyčlenili skupinu jedinců s Downovým syndromem, se kterými byl prováděn samotný průzkum. Tento předprůzkum byl prováděn od září do prosince v roce 2009. Vlastní průzkum byl prováděn od ledna 2010 do února 2011. Fyziometrická měření byla prováděna postupně v průběhu roku s jednotlivými skupinami. Tento vlastní průzkum byl prováděn od dubna 2010 do března 2011.
46