Sport zdravotně postižených se postupně začíná v ČR rozvíjet. Nemá takovou tradici jako sport nepostižených, ale postupně na ni navazuje. Společnosti prozatím chybí dostatečná informovanost, dochází ke zkreslování názorů. Dále sport zdravotně postižených trápí nedostatek odborných trenérů, kteří by s postiženými mohli fundovaně pracovat. Evropská charta sportu pro všechny zdravotně postižené osoby (Štrasburk, 1987) podnítila snahu rozšířit prospěšnost působení sportu na co nejvíce lidí. Dokonale naplnit první článek charty „Každý jedinec má právo účastnit se sportu“ se jim zatím naplnit nepodařilo a to především z důvodů finančních, organizačních i názorových. Sport přitom život zdravotně postižených ovlivňuje do značné míry, velmi důležitý je psychologický efekt, tedy narůstající sebedůvěra, odhodlání a motivace k aktivnímu životu. Sport má vliv výchovný a vzdělávací, význam kondiční, přispívá k samostatnosti a soběstačnosti.42
Sport postižených se dle mezinárodních pravidel dělí do tří kategorií:
Tělesná postižení – amputáři, vozíčkáři, spastici, onemocnění nervová, svalová a kostní,
Smyslová postižení – zraková a sluchová,
Mentální postižení – snížená úroveň duševních funkcí, mentální retardace.
Význam pohybových aktivit pro zdravotně postižené je velmi široký. Je procesem kompenzace, tedy nahrazování porušených funkcí jinými, edukace. V psychické oblasti dochází k vyrovnávání se s důsledky handicapu, zvyšování sebevědomí, zvládání emocí, komunikace postižených a nepostižených. Lidé se v rámci sportu učí dodržovat obvyklé normy společenského chování, odpovědnosti. Ze zdravotního hlediska pomáhá sport snižovat rizikové civilizační faktory jako je nadváha, poruchy metabolismu, zvyšovat fyziologické funkce, zlepšovat flexibilitu, koordinaci, senzomotorické schopnosti.43 Důvody pro sportovní aktivity, potažmo soutěže, mentálně postižených objasňuje prezidentka Českého hnutí speciálních olympiád PaedDr. Martina Středová následujícím způsobem: „Filozofie speciálních olympiád vychází z myšlenek, že pravidelnou činností lze
42 JANSA, P., DOVALIL, J. et al. Sportovní příprava. Vybrané teoretické obory. 1. vyd. Příbram , 2007, s.
198.
43 JANSA, P., DOVALIL, J. et al. Sportovní příprava. Vybrané teoretické obory. 1. vyd. Příbram , 2007, s.
200 – 201.
37
důkladně působit na rozvoj všech stránek osobnosti mentálně postižených (psychické, somatické i sociální) a tím výrazně přispívat ke zlepšení jejich integrace do společnosti.“44
Stručná historie sportu zdravotně postižených
Počátky nacházíme po první světové válce, ovšem moderní sport pro zdravotně postižené vznikl až po druhé světové válce. Inicioval jej německý neurofyziolog Ludwig Guttman.
Pohybové aktivity začal využívat jako zábavu, později jako rehabilitaci. Založil národní a mezinárodní soutěže. Prvními sporty byly šipky, stolní tenis, kuželky. První paralympijské hry proběhly v roce 1960 v Římě, účastnilo se jich 400 vozíčkářů z 23 zemí. Roku 1976 byly založeny zimní paralympijské hry. Mezinárodní organizace pro osoby s mentálním postižením vznikla roku 1986 (INAS FMH). V Československu vznikla komise pro sport defektních osob v roce 1953. Český svaz mentálně postižených sportovců (CSMPS) pak v roce 1992. České svazy zdravotně postižených sportovců jsou sdruženy v Unii zdravotně postižených sportovců. 45
Sportovní trénink zdravotně postižených
„Sportovní trénink je záměrný a promyšlený výchovně vzdělávací proces, zaměřený na rozvoj individuálně maximální sportovní výkonnosti a celkový rozvoj osobnosti. U osob se zdravotním postižením se v principu uskutečňuje stejnými postupy a zákonitostmi jako u nepostižených.“46 Tedy sportovní trénink postižených jedinců probíhá na podobné bázi jako u nepostižených. Pouze je nutno brát v úvahu jistá specifika. U mentálně postižených je třeba počítat s jistým ztížením řízení pohybu, tj. s obtížným chápáním myšlenek a pohybové struktury. U zdravotně postižených osob je nutné dbát na postupné, všestranné, pestré a mírné zatěžování, prokládané odpočinkem a uvolňováním.
K základním kategoriím sportovního tréninku patří sportovní výkon. U zdravotně postižených jde o výkony závislé na tělesných, smyslových a duševních schopnostech jedince, tedy na velikosti postižení. Na výkonu se odrážejí vrozené dispozice, vliv prostředí, vliv tréninkového procesu. Trenér hraje u sportu postižených významnou roli.
Musí nejen mít znalosti o míře a způsobu zatížení, ale též o charakteru handicapu a
44 STŘEDOVÁ, M.: Historie Českého hnutí speciálních olympiád, 2001, ročník, číslo, s. 10.
45 JANSA, P., DOVALIL, J. et al. Sportovní příprava. Vybrané teoretické obory. 1. vyd. Příbram, 2007, s.
202-203.
46 JANSA, P., DOVALIL, J. et al. Sportovní příprava. Vybrané teoretické obory. 1. vyd. Příbram, 2007, s.
203.
38
způsobu práce s ním. U mentálně postižených dochází ke ztížené komunikaci, k obtížnému získávání zpětné vazby.4748
Složky sportovního tréninku:
Kondiční příprava – závisí na úrovni anatomicko-fyziologických a psychologických procesů, tedy je adekvátní aktuálnímu stavu sportovce. Skládá se z několika složek.
o Silové schopnosti – nutno důsledně vycházet z aktuálního stavu, potřeba posoudit a využívat všechny metody silového rozvoje.
o Koordinační schopnosti – jde o dispozici učit se novým pohybům a pamatovat si je, u mentálně postižených to bývá velmi obtížné. Důležité je pochopení pokynu, schopnost napodobení a provedení.
o Rychlostní schopnosti – hodnotí se dosaženým časem na krátké vzdálenosti.
Mentálně postižení mají problémy s koncentrací pozornosti a sebekontrolou. Zároveň je často narušená motorika, dynamická rovnováha a opožděné reakce.
o Vytrvalostní schopnosti – u osob se zdravotním postižením je základem činnosti vyrovnanost po stránce funkční i psychické.
Technická příprava – jde především o vyrovnání nedostatků vyplývajících z postižení. Zdokonalování trvá delší dobu, vyžaduje pomalejší postup a častější opakování. I přes komplikace lze docílit dokonalého využití zbytkového potenciálu a dosažení vynikající úrovně technického provedení adekvátní postižení jedince.
Taktická příprava – specifická pro individuální a týmové sporty, vyžaduje delší čas a opakování.
47 JANSA, P., DOVALIL, J. et al. Sportovní příprava. Vybrané teoretické obory. 1. vyd. Příbram , 2007, s.
203-205.
4848 DOVALIL, J. et al. Výkon a trénink ve sportu. 3. vyd. Praha, 2009, s. 306.
49 JANSA, P., DOVALIL, J. et al. Sportovní příprava. Vybrané teoretické obory. 1. vyd. Příbram , 2007, s.
206-208.
39 2.6.1 Soutěže
Probíhá řada soutěží na národní úrovni. Vrcholné mezinárodní soutěže jsou:
Paralympijské hry – pro tělesně a zrakově postižené:
o Letní – atletika, boccia, cyklistika, lukostřelba, plavání, stolní tenis, tenis vozíčkářů, basketbal vozíčkářů, fotbal, goalbal, jachting, jezdectví, judo rugby, sportovní střelba, šerm, volejbal, vzpírání.
o Zimní – běhy na lyžích, biatlon, sjezdové lyžování, sledge hokej, rychlobruslení.
Deaflympijské hry – pro sluchově postižené:
o Letní – atletika, biatlon, cyklistika, badminton, orientační běh, kopaná, plavání, stolní tenis.
o Zimní – běhy na lyžích, sjezdové lyžování, lední hokej.
Speciální olympiády – pro mentálně postižené.50
Speciální olympiády
„Speciální olympiáda je tou nejčestnější olympiádou – není zde žádný doping, žádné taktizování, žádné machinace, jde zde o ryzí sportování, kdy mnozí sportovci překonávají sami sebe.“ 51 Posláním Speciálních olympiád (SO) je poskytovat osobám s mentálním postižením od osmi let výše celoroční možnost tréninku a sportovního zápolení. Sportovní programy umožňují rozvíjet fyzickou zdatnost, zažívat radost, účastnit se a spolupodílet na rozvoji talentu, přátelství. Cílem je pomoci mentálně postiženým osobám nalézt cestu k integraci do společnosti, dosáhnout pro ně respektu a zachování přirozené důstojnosti.
Slib Speciální olympiády zní: „Kéž vyhraji! Jestli se mi to nepodaří, ať jsem statečný ve svém úsilí!“ Speciální olympiády stojí na přesvědčení, že lidé s mentálním postižením jsou schopni pod odborným vedením se učit, prožívat radost a užitek z účasti na SO. Ze
50 JANSA, P., DOVALIL, J. et al. Sportovní příprava. Vybrané teoretické obory. 1. vyd. Příbram, 2007, s.
209.
51 Kennedy – Shriver, E. In. Historie Českého hnutí speciálních olympiád, 2001, ročník, číslo, s. 10.
40
retardované nebo mající kognitivní nedostatky a jsou určené jako mentálně postižené či mají poruchy učení. U poruch učení musí jít o kognitivní poruchy, nikoliv o poruchy fyzické, emotivity či chování či specifické poruchy učení jako dyslexie apod.52
Základem jsou sporty tzv. olympijské, tedy vycházející z klasických olympijských disciplín, plus několik sportů specifických pro mentálně postižené.
Oficiální letní sporty:
o Olympijské – atletika, plavání, gymnastika, cyklistika, stolní tenis, tenis, jezdectví, basketbal, volejbal, kopaná,
o Speciální – kuželky, rollskating, softball.
Oficiální zimní sporty:
o Olympijské – sjezdové lyžování, běžecké lyžování, krasobruslení, pozemní hokej,
o Specifické – floor (sálový) hokej.
Mezi zakázané sporty patří ty, které byly uznány za příliš komplikované z hlediska dovedností a následné možnosti vysokého rizika úrazu. Patří sem např. oštěp kladivo, skok z prkna či věže, skoky na trampolínách, veškeré úpolové sporty, branné sporty, střelecké sporty.53
52 VÁLKOVÁ, H. Speciální olympiády. 1. vyd. Olomouc, 1998, s. 6-10.
53 VÁLKOVÁ, H. Speciální olympiády. 1. vyd. Olomouc, 1998, s. 30-31.
41