V rámci této kapitoly budou vyhodnoceny jednotlivé předpoklady a jejich splnění či nesplnění, resp. provedeme souhrn dosažených výsledků. Následně budou navržena konkrétní opatření, která jsou pro danou problematiku optimální.
Předpoklady
P 1 – Lze předpokládat, že rozdíl ve výsledcích fyziometrických testů bude mezi sportujícími a nesportujícími výraznější u osob s Downovým syndromem než u osob bez postižení.
Tento předpoklad byl ověřován pomocí fyziometrických měření. Na základě měření průběhu jednoho roku bylo zjištěno, že 5 ze 7 aktivních sportovců s Downovým syndromem, vlivem pravidelných aktivních sportovních činností, vlivem sportovního tréninku pod vedením plně kvalifikovaných trenérů, dosahuje výrazných rozdílů ve zdatnosti, ale i v měření BMI. Předpoklad č. 1 se nepotvrdil, protože průměrné rozdíly mezi sportujícími a nesportujícími byly výraznější u zdravých osob než u osob s Downovým syndromem. Průměrně se naměřené hodnoty oběhové zdatnosti pohybují dle tabulek č. 10, č. 11, č. 12, č. 13, u HDS v rozmezí 101 bodů – dobrá oběhová zdatnost, HDSN v rozmezí 92 bodů – střední oběhová zdatnost, ZS v rozmezí 120 bodů – dobrá oběhová zdatnost (hraniční pásmo velmi dobrá oběhová zdatnost), ZNS v rozmezí 98 bodů – dobrá oběhová zdatnost (hraniční pásmo se střední oběhovou zdatností). Rozdíl v oběhové zdatnosti mezi HDS a HDNS je 9 bodů, rozdíl v oběhové zdatnosti mezi ZS a ZNS je 22 bodů (viz. tabulka č. 14, č. 15).
P 2 – Lze předpokládat pozitivní vliv sportovních aktivit u aktivních sportovců s Downovým syndromem v porovnání s ostatní populací nesportujících lidí s Downovým syndromem.
Tento předpoklad byl ověřován pomocí fyziometrických měření. Tento předpoklad se potvrdil. Na základě měření v průběhu jednoho roku bylo zjištěno, že všech 7 aktivních sportovců s Downovým syndromem (viz. tabulka č. 10) v porovnání se skupinou 7 nesportujících lidí s Downovým syndromem (viz. tabulka č. 11), vlivem pravidelných aktivních sportovních činností, sportovního tréninku pod vedením plně kvalifikovaných trenérů, se pohybuje v hodnocení dobré oběhové zdatnosti, zatím co u nesportovců
61
z Downovým syndromem se v pásmu dobré oběhové zdatnosti pohybuje pouze 1 a zbylí jedinci se pohybují v oblasti střední oběhové zdatnosti.
P 3 – Lze předpokládat, že rozdíl ve výsledcích fyziometrických testů bude minimální mezi aktivně sportujícími osobami s Downovým syndromem a nesportujícími osobami bez postižení.
Tento předpoklad byl ověřován pomocí fyziometrických měření. Tento předpoklad se potvrdil. Na základě měření v průběhu jednoho roku bylo zjištěno, že průměrný rozdíl v oběhové zdatnosti mezi aktivními sportovci s Downovým syndromem (tabulka č. 10), v porovnání s populací zdravých nesportovců (tabulka č. 13), byl 3 body (tabulka č. 16).
Z hlediska fyziometrického měření byl rozdíl minimální. Z hlediska přístupu byl rozdíl veliký – celková radost a kladný přístup sportovců s Downovým syndromem byl opakem nezájmu, apatie a nepochopení smyslu celého průzkumu u zdravých nesportovců.
Doplňující měření BMI
V oblasti měření BMI se potvrdilo, že život bez sportu přináší komplikace v oblasti udržení optimální hmotnosti lidského těla. Naměřené hodnoty BMI u HDNS 29, ZNS 28 – nadváha (hraniční pásmo mírná obezita) dává prostor k zamyšlení nad důležitostí vztahu sportu a lidské hmotnosti nejen v životě handicapovaných lidí, ale v životě lidí obecně.
V rámci měření BMI došlo dále ke zjištění, že skupina handicapovaných sportovců s Downovým syndromem byla průměrně v kategorii ideální váhy a skupina handicapovaných nesportovců s Downovým syndromem se průměrně pohybovala v kategorii nadváhy, konkrétně v hraničním pásmu mírné obezity. Potvrdilo se, že sportovní aktivity a dodržování zdravého životního stylu u osob s Downovým syndromem jsou jednou z možností udržení dobrého zdravotního stavu u osob s mentálním postižením.
Všechna tato zjištění jsou ovlivněna pravidelnými sportovními činnostmi a dodržováním zdravého životního stylu u sportovců s Downovým syndromem.
62
4 Závěr
V provedeném průzkumu jsme získali informace a přehledy, které pomáhají při vytvoření náhledu na zdravý životní styl mentálně handicapovaného člověka s Downovým syndromem.
Je všeobecně známo, že pohyb je pro každého člověka stejně důležitý, jako dostatečně kvalitní strava. Toto pravidlo platí, jak u člověka zdravého, tak s handicapem.
Prostřednictvím pohybové aktivity handicapovaný člověk poznává okolní svět, získává důležité zkušenosti, návyky a dovednosti, jak ve smyslu čistě motorickém, tak i sociálním.
Elementární úroveň obratnosti je předpokladem pro zdravý intelektuální vývoj, poznávání světa a pro další rozvoj pohybových schopností a nácvik pohybových dovedností. Vývoj handicapovaného člověka, jehož pohybové možnosti jsou z různých důvodů omezené, je zpomalen a v určité míře ochuzen. Pohybové aktivity u jedinců s vrozeným zdravotním handicapem mají zásadní význam. Zájmová tělesná výchova nebo odborně vedený sportovní trénink má mimořádnou důležitost. Tělesná výchova handicapovaných by měla překlenout všechny existující překážky zdravotní, architektonické, materiálové, prostorové a názorové. Důležitou úlohu hraje osobnost trenéra, učitele či osobního asistenta tělesné výchovy. Důležitý význam má přátelská a partnerská atmosféra, vztah rovnocenného partnerství, jež umožní lepší motivaci jedinců se zdravotním postižením a zároveň v nich vzbudí zájem o celoživotní provádění pohybových aktivit a závodní činnosti.
Pohyb je jedním z faktorů, který přispívá k hodnotnému životu. Jako nejdůležitější považuji, aby byly cíleně vedené sportovní aktivity u člověka se zdravotním handicapem realizované prostřednictvím aplikované pohybové aktivity. Aby se vytvořil základ k vyváženému životnímu stylu a ke kvalitnímu způsobu života. Správné pochopení nutnosti sportovních aktivit má význam pro sebehodnocení a psychické zdraví člověka se zdravotním omezením. Tělo je vizitkou každého člověka, vypovídá o věku, pohlaví, zdravotním stavu a společenském postavení. Postoj k vlastnímu tělu člověka s handicapem podmiňuje vztah k ostatním lidem i jeho chování k okolnímu světu. Vzhled je důležitým faktorem úcty člověka k sobě samému. Snaha po zdokonalení tělesného vzhledu by měla vést ke zdravému způsobu života, k racionálním postojům k pohybové aktivitě v denním režimu a ke správným výživovým návykům u lidí s postižením. Je důležité si uvědomit, že nestačí měnit pouze člověka a jeho postavu, ale je nutné změnit i pohled na sebe a své tělo.
Mít se rád, by mělo být i jednou z myšlenek člověka s postižením.
63
5 Navrhovaná opatření
Sport jako doplněk plnohodnotného způsobu života.
Tělesná výchova a sport ovlivňují koordinačně estetické a pohybové předpoklady u člověka se zdravotním handicapem. Sport patří do zdravého životního stylu všech lidí, protože správné držení těla a elegantní chůze regulují zdravotní problémy. Sportovní gymnastika, jako prostředek výchovy zdravotně handicapovaného člověka, ovlivňuje celkový vývoj člověka, dovoluje všestranným způsobem rozvíjet všechny pohybové schopnosti člověka, formovat speciální dovednosti, které pak kladně ovlivňují psychický a psychomotorický vývoj člověka se zdravotním omezením. Znalost pravidel míčových her ve spojení se schopností hry s míčem mají významný vliv na rozvoj kolektivismu a pochopení smyslu společného hraní. Aktivní turistika a pravidelné sezónní činnosti přinášejí do života osob s handicapem možnost zapojení se do sportovních aktivit celé rodiny.
Podpora a osvěta sportu handicapovaných sportovců.
Přínosem práce v oblasti sportu handicapovaných je podpora sportovních činností, další rozvoj nových sportů a příprava komplexně propracované metodiky sportu handicapovaných.
Zlepšení komunikace mezi trenéry a rodiči dětí s handicapem.
Je vhodné pravidelné vysvětlování rodičům handicapovaných sportovců jakou důležitost má sport, jako doplněk plnohodnotného života. Doporučovat a předkládat odborné výzkumy, nové metody práce a prognózy z oblasti sportu handicapovaných.
Zlepšení životního stylu handicapovaných klientů.
Sportování představovat jako prostředek k rozvoji osobnosti a k integraci mentálně postiženého člověka do společnosti. Průběžně vysvětlovat cíle a možnosti sportování handicapovaných jedinců ve společnosti. Tímto způsobem umožnit co největšímu počtu lidí s mentálním postižením sportovat pravidelně a účastnit se soutěží bez ohledu na stupeň postižení. Vysvětlovat sociální význam sportu, jako moment, kdy sportovci vstupují do rolí uznávaných a oceňovaných závodníků.
Dostupnost volnočasových aktivit pro lidi s mentálním postižením.
Využít všech možností a začlenit mentálně postižené do společnosti mezi zdravé lidi, umožněním pravidelných návštěv volnočasových aktivit v zařízeních, která jsou nejen bezbariérově přizpůsobena, ale i průběžně využívat všech možností účastnit se programů
64
v rámci těchto zařízení mimo své bydliště. Snažit se více využívat možností osobních asistentů pro volnočasovou práci nejen v oblasti vzdělávání, ale i sportovních volnočasových činností.
Pravidelná kompenzační cvičení.
Začlenit pravidelná kompenzační cvičení v rámci všech pracovních i odpočinkových aktivit mentálně postižených lidí. Naučit postižené základním tělocvičným cvikům a dodržovat jejich pravidelnost. Začlenění krátkých tělovýchovných chvilek do všech pracovních, vzdělávacích i volnočasových programů mentálně postižených. V příloze č. 6 je zpracován výběr jednoduchých posilovacích cviků, které mohou mentálně postižení zvládat bez pomoci druhé osoby. Základem všech takových cvičení je nejenom pravidelnost, ale i správnost provedení, nejlépe pod vedením odborně kvalifikovaného cvičitele.
65
6 Seznam používaných zkratek
DS – Downův syndrom ZD – zdatnost
BMI –
index tělesné hmotnostiHDS – handicapovaný sportovec s Downovým syndromem HDNS – handicapovaný nesportovec s Downovým syndromem ZS – zdravý sportovec
ZNS – zdravý nesportovec
66
7 Seznam použité literatury:
BUBLEOVÁ, V. Náhradní rodinná péče, 2001, roč. IV, č. II., s. 4.
DOVALIL, J. et al. Výkon a trénink ve sportu. 3. vyd. Praha : Olympia, 2009, 336 s. 978-80-7376-130-1.
GUTVIRHT, J. Základy dětského lékařství pro speciální pedagogy. 2. vyd. Praha : SPN, 1984, 375 s.
JANSA, P., DOVALIL, J. et al. Sportovní příprava. Vybrané teoretické obory. 1. vyd.
Příbram : Q-art, 2007, 267 s. ISBN 80-903280-8-3.
KENNEDY – SHRIVER, E. In. České hnutí speciálních olympiád, 2001, ročník 1, číslo 5, s. 10.
KERR, S. Dítě se speciálními potřebami. 1. vyd. Praha : Portál, 1997, 165 s. ISBN 80-7178-147-9.
KUČERA, J. Downův syndrom : model a problém. 1. vyd. Praha : Avicenum, 1981, 141 s.
000145366.
MARKOVÁ, Z., STŘEDOVÁ, L. Mentálně postižené dítě v rodině. 1. vyd. Praha : SPN, 1987, 126 s.
SLEPIČKOVÁ, I. Sport a volný čas. Vybrané kapitoly. 2. Vyd. Praha : Karolinum, 2005, 115 s. ISBN 80-246-1039-6.
VÁGNEROVÁ, M. Abnormální vývoj osobnosti jako následek negativního působení. 1.
vyd. Liberec : Technická univerzita, 1995, 36 s. ISBN 80-7083-175-8.
VALENTA, M., MÜLLER, O. Psychopedie. Teoretické základy a metodika. 1. vyd. Praha : Parta, 2003, 443s. ISBN 80-7320-039-2.
VÁLKOVÁ, H. Speciální olympiády. 1. vyd. Olomouc : Univerzita Palackého, 1998, 93 s.
ISBN 80-7067-844-5.
VODÁK, P. Adoptivní dítě a jeho rodiče. 1. vyd. Praha : SZdN, 1968, 90 s.
ŠVARCOVÁ, I. Mentální retardace. 2. vyd. Praha : Portál, 2003, 192 s. ISBN 80-7178-821-X.
ŠVINGALOVÁ, D. Vybrané kapitoly z psychopedie. 1. Vyd. Liberec : Technická univerzita, 1998, 113 s. ISBN 80-7083-282-7.
67
8 Seznam obrázků
Obrázek 1: Výživová pyramida (dle Jansi, Dovalila) ... 21 Obrázek 2: Model pro posouzení kvality života... 27
9 Seznam tabulek
Tabulka 1: Metabolická a funkční charakteristika zatížení podle intenzity metabolismu .. 18 Tabulka 2: Hodnocení indexu BMI ... 22 Tabulka 3: Procento tělesného tuku u různých skupin populace (stanoveno metodikou IBP) ... 23 Tabulka 4: Oběhová zdatnost podle Brouhy ... 44 Tabulka 5: Hodnoty tepové frekvence HDS ... 47 Tabulka 6: Hodnoty tepové frekvence HDNS... 48 Tabulka 7: Hodnoty tepové frekvence ZS... 51 Tabulka 8: Hodnoty tepové frekvence ZNS... 52 Tabulka 9: Průměrné hodnoty tepové frekvence jednotlivých kategorií ... 54 Tabulka 10: HDS Průzkum zdatnosti - BMI ... 55 Tabulka 11: HDNS Průzkum zdatnostmi - BMI ... 55 Tabulka 12: ZS Průzkum zdatnosti - BMI ... 56 Tabulka 13: ZNS Průzkum zdatnosti - BMI ... 56 Tabulka 14: Rozdíl oběhové zdatnosti HDS x HDNS... 57 Tabulka 15: Rozdíl oběhové zdatnosti ZS x ZNS ... 57 Tabulka 16: Rozdíl oběhové zdatnosti HDS x ZNS ... 58
10 Seznam grafů
Graf 1: Grafické znázornění naměřených hodnot tepové frekvence HDS... 47 Graf 2: Grafické znázornění naměřených hodnot tepové frekvence HDNS ... 49 Graf 3: Grafické znázornění naměřených hodnot tepové frekvence ZS... 51 Graf 4: Grafické znázornění naměřených hodnot tepové frekvence ZNS ... 53 Graf 5: Grafické znázornění naměřených hodnot tepové frekvence všech kategorií ... 54 Graf 6: Grafické znázornění průměrných naměřených hodnot zdatnosti všech kategorií .. 58 Graf 7: Grafické znázornění průměrných naměřených hodnot BMI všech kategorií... 59
68
11 Seznam příloh
Příloha 1: Výsledky HDS Příloha 2: Výsledky HDNS Příloha 3: Výsledky ZS Příloha 4: Výsledky ZNS
Příloha 5: Komplexní hodnocení klientky Příloha 6: Výběr posilovacích cviků
12 Přílohy
Příloha 1: Výsledky Handi Down sportovkyň (HDS)
Dana 1 – Handi Down sportovkyně HDS
Jméno:
Dana 1
Handi sportovkyně
Datum vyšetření: od 1. 1. 2010 - 31. 12. 2010
Věk: 16 let
Pohlaví: Žena
Váha: 63 kg
Výška: 163 cm
BMI: 24
Charakteristika sportovce Dana 1
Downův syndrom.
Viz komplexní hodnocení v příloze.
Žákyně základní školy praktické + večerní vzdělávání.
Vítězka mnoha soutěží pro mentálně handicapované sportovce v kategorii A.
Tréninkové zatížení je během celého roku na vysoké úrovní. V letních měsících pravidelně trénuje gymnastiku, cyklistiku a přespolní běhy a v zimě se aktivně věnuje lyžovaní. Tato disciplína je u sportovkyně na velmi vysoké úrovni, protože jako jedna z mála sportovců zvládá velmi dobře i bruslařskou techniku. Zásluhu mají především trenéři, kteří se této sportovkyni aktivně věnují v průběhu celého roku.
68
Grafické znázornění naměřených hodnot tepové frekvence Dana 1
Výpočet Indexu oběhové zdatnosti 300
l= ________________
x 100 l = 106 284
Index oběhové zdatnosti činí 106 bodů – dobrá zdatnost.
Dana 2 – Handi Down sportovkyně HDS
Jméno:
Charakteristika sportovce Dana 2
Downův syndrom.
Pracuje v chráněné dílně – 6 hodin pracovní činnosti, pohyblivé zaměstnání (úklidové práce).
Vítězka několika sportovních turnajů pro handicapované sportovce v kategorii B.
Tréninkové zatížení je během celého roku na vysoké úrovní. V letních měsících pravidelně trénuje gymnastiku, cyklistiku, v zimě se aktivně věnuje lyžování.
Zásluhu mají především trenéři, kteří se tomuto sportovci aktivně věnují v průběhu celého roku.
Hodnoty tepové frekvence Dana 2
KTF 1. měření 2. měření 3. měření 4. měření 5. měření 6. měření
1 2 3 4 5 6 7
76 115 110 98 90 89 96
Grafické znázornění naměřených hodnot tepové frekvence Dana 2
76
Index oběhové zdatnosti činí 93 bodů – střední zdatnost.
Dana 3 – Handi Down sportovkyně HDS
Jméno:
Dana 3
Handi sportovkyně
Datum vyšetření: od 1. 1. 2010 - 31. 12. 2010
Věk: 20 let
Pohlaví: žena
Váha: 50 kg
Výška: 148 cm
BMI: 23
Charakteristika sportovce Dana 3
Downův syndrom.
V domácí péči rodičů, nechodí do zaměstnání, ani chráněné dílny.
Trénuje nepravidelně.
Sportovní úspěchy ovlivněny zdravotním omezením (kombinovaná vada srdce).
Vítězka hlavně regionálních turnajů ve stolním tenise (otec je trenérem stolního tenisu zdravé mládeže).
Tréninkové zatížení v průběhu roku na střední úrovni a dle zdravotního stavu – kombinované postižení – srdeční vada, pravidelně trénuje gymnastiku a stolní tenis.
Hodnoty tepové frekvence Dana 3
KTF 1. měření 2. měření 3. měření 4. měření 5. měření 6. měření
1 2 3 4 5 6 7
73 100 98 96 94 80 78
Grafické znázornění naměřených hodnot tepové frekvence Dana 3
Index oběhové zdatnosti činí 102 bodů – dobrá zdatnost.
Dana 4 – Handi Down sportovkyně HDS
Jméno:
Charakteristika sportovce Dana 4
Downův syndrom.
Pracuje v chráněné dílně – 6 hodin pravidelné pracovní činnosti – sedavé zaměstnání.
Trénuje pravidelně, na tréninky dochází v doprovodu rodičů, kteří jsou zároveň ve funkci asistenta trenéra.
Sportovní úspěchy převážně regionální úrovně – sportovkyně má cestovní fobii – nemůže spát ani konzumovat potraviny mimo domov a blízké okolí.
Tréninkové zatížení v průběhu roku na střední úrovni a dle zdravotního stavu.
Pravidelně trénuje gymnastiku a atletiku.
Hodnoty tepové frekvence Dana 4
KTF 1. měření 2. měření 3. měření 4. měření 5. měření 6. měření
1 2 3 4 5 6 7
70 96 94 92 90 86 80
Grafické znázornění naměřených hodnot tepové frekvence Dana 4
70
Index oběhové zdatnosti činí 106 bodů – dobrá zdatnost.
Dana 5 – Handi Down sportovkyně HDS
Jméno:
Dana 5
Handi sportovkyně
Datum vyšetření: od 1. 1. 2010 - 31. 12. 2010
Věk: 18 let
Pohlaví: žena
Váha: 58 kg
Výška: 158 cm
BMI: 23
Charakteristika sportovce Dana 5
Downův syndrom.
Pracuje v chráněné dílně – automobilní průmysl – dohled asistenta při práci nutný – 6 hodin pravidelné pracovní činnosti.
Trénuje pravidelně.
Tréninkové zatížení je během celého roku na vysoké úrovní. V letních měsících pravidelně trénuje gymnastiku, cyklistiku, atletiku. V zimě se aktivně věnuje lyžovaní – sjezdové lyžování. Tato disciplína je u sportovkyně na velmi vysoké úrovni, protože jako jedna z mála sportovců zvládá velmi dobře i správnou techniku sjezdového lyžování. Zásluhu mají především trenéři, kteří se této sportovkyni aktivně věnují v průběhu celého roku.
Hodnoty tepové frekvence Dana 5
KTF 1. měření 2. měření 3. měření 4. měření 5. měření 6. měření
1 2 3 4 5 6 7
89 102 100 96 90 84 79
Grafické znázornění naměřených hodnot tepové frekvence Dana 5
Index oběhové zdatnosti činí 100 bod – střední zdatnost.
Dana 6 – Handi Down sportovkyně HDS
Jméno:
Charakteristika sportovce Dana 6
Downův syndrom.
Pracuje v chráněné dílně – úklidové práce – maximálně 4 hodiny denně pod dohledem asistenta.
Trénuje pravidelně.
Vítězka mnoha regionálních i celorepublikových sportovních turnajů pro handicapované sportovce.
Tréninkové zatížení je během celého roku na vysoké úrovní. V letních měsících pravidelně trénuje gymnastiku, cyklistiku, atletiku. V zimě se aktivně věnuje lyžovaní – běžecké lyžování.
Hodnoty tepové frekvence Dana 6
KTF 1. měření 2. měření 3. měření 4. měření 5. měření 6. měření
1 2 3 4 5 6 7
78 100 98 90 90 84 76
Grafické znázornění naměřených hodnot tepové frekvence Dana 5
78
Index oběhové zdatnosti činí 104 bod – dobrá zdatnost.
Dana 7 – Handi Down sportovkyně HDS
Jméno:
Dana 7
Handi sportovkyně
Datum vyšetření: od 1. 1. 2010 - 31. 12. 2010
Věk: 27 let
Pohlaví: žena
Váha: 60 kg
Výška: 160 cm
BMI: 23
Charakteristika sportovce Dana 7
Downův syndrom.
Pracuje v chráněné dílně – automobilový průmysl – sedavé zaměstnání – 6 hodin denně.
Trénuje pravidelně.
Vítězka mnoha regionálních i celorepublikových sportovních turnajů pro handicapované sportovce.
Tréninkové zatížení je během celého roku na vysoké úrovní. V letních měsících pravidelně trénuje gymnastiku, cyklistiku, atletiku. V zimě se aktivně věnuje lyžovaní – běžecké lyžování.
Hodnoty tepové frekvence Dana 7
KTF 1. měření 2. měření 3. měření 4. měření 5. měření 6. měření
1 2 3 4 5 6 7
88 110 100 98 94 90 84
Grafické znázornění naměřených hodnot tepové frekvence Dana7
88
110
100 98 94 90 84
0 20 40 60 80 100 120
1 2 3 4 5 6 7
Doba měření
Tepová frekvence
Výpočet Indexu oběhové zdatnosti 300
l= ________________
x 100 l = 97 308
Index oběhové zdatnosti činí 97 bodů – střední zdatnost.
Příloha 2: Výsledky handi nesportovci (HDNS)
Šárka 1 – Handi Down nesportovkyně HDNS
Jméno:
Šárka 1
Handi nesportovkyně Datum vyšetření: od 1. 1. 2010 - 31. 12. 2010
Věk: 23 let
Pohlaví: žena
Váha: 78 kg
Výška: 160 cm
BMI: 30
Charakteristika nesportovce Šárka 1
Downův syndrom.
Pravidelně nesportuje.
Obyvatelka chráněného bydlení.
Pravidelně chodí do chráněného zaměstnávání – 6 hodin práce v řemeslné výrobě – sedavé zaměstnání.
Malá, silná postava.
Kuřačka.
Hodnoty tepové frekvence Šárka 1
KTF 1. měření 2. měření 3. měření 4. měření 5. měření 6. měření
1 2 3 4 5 6 7
78 115 110 108 98 96 94
78
Grafické znázornění naměřených hodnot tepové frekvence Šárka 1
Výpočet Indexu oběhové zdatnosti 300
l= ________________
x 100 l = 90 333
Index oběhové zdatnosti činí 90 bodů – střední zdatnost.
Šárka 2 – Handi Down nesportovkyně HDNS
Jméno:
Charakteristika nesportovce Šárka 2
Downův syndrom.
Pravidelně nesportuje – odpor ke všemu co se pohybuje.
Obyvatelka chráněného bydlení.
Pravidelně chodí do chráněného zaměstnávání – 6 hodin práce v řemeslné výrobě – sedavé zaměstnání.
Kuřačka.
Malá, silná postava.
Hodnoty tepové frekvence Šárka 2
KTF 1. měření 2. měření 3. měření 4. měření 5. měření 6. měření
Výpočet Indexu oběhové zdatnosti 300
l= ________________
x 100 l = 102 294
Index oběhové zdatnosti činí 102 bodů – dobrá zdatnost.
Šárka 3 – Handi Down nesportovkyně HDNS
Jméno:
Šárka 3
Handi nesportovkyně
Datum vyšetření: od 1. 1. 2010 - 31. 12. 2010
Věk: 19 let
Pohlaví: žena
Váha: 63 kg
Výška: 152 cm
BMI: 27
Charakteristika nesportovce Šárka 3
Downův syndrom.
Pravidelně nesportuje.
Obyvatelka chráněného bydlení.
Pravidelně chodí do chráněného zaměstnávání – 6 hodin práce v kovo výrobě – práce s asistentem - sedavé zaměstnání.
Malá, silná postava.
Hodnoty tepové frekvence Šárka 3
KTF 1. měření 2. měření 3. měření 4. měření 5. měření 6. měření
1 2 3 4 5 6 7
86 116 114 110 105 95 92
Grafické znázornění naměřených hodnot tepové frekvence Šárka 3
Výpočet Indexu oběhové zdatnosti 300
l= ________________
x 100 l = 88 340
Index oběhové zdatnosti činí 88 bodů – střední zdatnost.
Šárka 4 – Handi nesportovkyně HDNS
Jméno:
Charakteristika nesportovce Šárka 4
Downův syndrom.
Pravidelně nesportuje.
Společné bydlení s rodiči a 2 zdravými sourozenci.
Pravidelně navštěvuje školu – žákyně praktické školy.
Hodnoty tepové frekvence Šárka
KTF 1. měření 2. měření 3. měření 4. měření 5. měření 6. měření
1 2 3 4 5 6 7
85 105 102 100 96 89 84
Grafické znázornění naměřených hodnot tepové frekvence Šárka 4
85
105 102 100 96
89 84
0 20 40 60 80 100 120
1 2 3 4 5 6 7
Doba měření
Tepová frekvence
Výpočet Indexu oběhové zdatnosti 300
l= ________________
x 100 l = 97 307
Index oběhové zdatnosti činí 97 bodů – střední zdatnost.
Šárka 5 – Handi Down nesportovkyně HDNS
Jméno:
Šárka 5
Handi nesportovkyně
Datum vyšetření: od 1. 1. 2010 - 31. 12. 2010
Věk: 15 let
Pohlaví: žena
Váha: 75 kg
Výška: 158 cm
BMI: 30
Charakteristika nesportovce Šárka 5
Downův syndrom.
Pravidelně nesportuje.
Společné bydlení s rodiči – bez sourozenců (jedináček starších rodičů).
Pravidelně navštěvuje školu – žákyně praktické školy.
Malá, silná postava.
Hodnoty tepové frekvence Šárka 5
KTF 1. měření 2. měření 3. měření 4. měření 5. měření 6. měření
1 2 3 4 5 6 7
96 120 115 113 110 100 98
Grafické znázornění naměřených hodnot tepové frekvence Šárka 5
Index oběhové zdatnosti činí 86 bodů - střední zdatnost.
David 1 – Handi Down nesportovec HDNS
Jméno:
Charakteristika nesportovce David 1
Downův syndrom.
Pravidelně nesportuje.
Společné bydlení s rodiči – bez sourozenců (jedináček starších rodičů).
Společné bydlení s rodiči – bez sourozenců (jedináček starších rodičů).