• No results found

Druhů dopravy existuje řada, nicméně mezi nejdůležitější druhy, které dnes uspokojují světové hospodářství, se považují formy dopravy silniční, námořní, letecké a železniční.

Další specifickým druhem dopravy jsou například telekomunikace a internet, které se zabývají přepravou informací a dat, a potrubní přeprava, která zase umožňuje pohyb jiného spotřebního materiálu, jako například ropy (Civín, 2018).

Tyto druhy dopravy jsou neustále zdokonalovány a dochází mezi nimi k vzájemné spolupráci, ale i k omezování, což má dopad na stále zvyšující se počet subjektů zúčastněných v procesu dopravy, a to především díky rostoucímu počtu obyvatel.

Silniční

Nebo pod jiným a přesnějším názvem automobilová a nákladní doprava, je pro dnešní dobu snad nejtypičtější druh dopravy. V tomto druhu je nejvíce používán, v různých modifikacích, jeden z nejdůležitějších vynálezů lidstva – automobil. Tato doprava zajišťuje přepravu nákladů a osob na kratší, či střední vzdálenosti a může navazovat na překladiště jiných přeprav. V praxi bývá nejčastěji kombinována s námořní a železniční dopravou a je také velmi závislou na výstavbě kvalitních silnic spojující cílové destinace (Civín, 2018).

Silnice je nejdůležitějším pojidlem tohoto druhu dopravy mezi destinacemi. Momentálně jen v samotné EU je po ní přepravováno 75% vnitrozemské nákladní dopravy a je rozhodujícím způsobem přepravy osob a zboží. V budoucnu se počítá pouze s jejím vytrvalým růstem. Z historického hlediska přepravování zboží je třeba zmínit 80. léta 19.

století, kdy nastal proces uvolňování evropského trhu, což vedlo ke zvýšení objemů přepraveného zboží třetími zeměmi a kabotáží. Z evropského pohledu je doprava automobilem nejobyčejnějším druhem dopravy obyčejného Evropana (europa.eu, 2014).

Motorové vozidlo je vnímáno nejenom jako prostředek k dopravě cestujícího a věcí

17

Námořní

Spolu s říční dopravou se zde uplatňuje přeprava v delších vzdálenostech, obvykle až v kontinentálním a mezikontinentálním měřítku. Tudíž tento druh dopravy významně podporuje ekonomickou spolupráci a vazby mezi kontinenty, takže přispívá ke globalizaci a zlepšování úrovně mezinárodního obchodu. Ve spojitosti s mezinárodním obchodem je třeba vyzdvihnout tzv. princip kontejnerizace, kdy je přepravované zboží na lodích skladováno v kontejnerech, a tak se využívá omezený prostor na lodi na maximum, aniž by byla posádka lodi příliš omezena ve svých povinnostech. Zároveň se jedná o nejkoncentrovanější a nejglobalizovanější sektor národního trhu. Často je tento druh dopravy kombinován s dopravou železniční (Civín, 2018).

Letecká

Tento druh dopravy se vyznačuje především nejvyšší rychlostí, která je nicméně kompenzována řadou negativních aspektů, jako je například vysoká spotřeba paliva a omezená kapacita. Další značnou výhodou této dopravy je možnost volby přímé trasy bez nutnosti budování dopravní cesty, nicméně i zde platí určitá omezení plynoucí z ochrany vzdušného prostoru vládami zemí, přes které letadlo letí (Marada, 2012).

V tomto moderním odvětví dopravy se nejvíce uplatňuje doprava na střední a delší vzdálenosti. Jedná se o dopravu s druhým největším uplatněním z hlediska osobní dopravy, hned po dopravě silniční, konkrétně železniční. Specifickým druhem letecké dopravy je doprava kosmická, která se však od letecké dopravy liší vyššími výdaji, použitými materiály, náročnější obsluhou a dalšími systémy. Výkonnostně se tato větev dopravy nijak nepřibližuje jiným druhům, nicméně má značný význam pro systémy telekomunikací, šíření a přenos televizního signálu, a tudíž je stále velmi prozkoumávaným odvětvím oboru dopravy. Rozvoj této dopravy je velice ovlivňován kvalitou přípravy a investicemi, které záleží na splnění plánů, jako může být například dosažení dlouhodobě plánovaného cíle přistání sondy na kometě (Civín, 2018).

O důležitosti této dopravy mluví i některé statistické údaje z prostředí EU. Pro oblast ekonomiky je významná ne kvůli množstvím objemů přepraveného zboží, ale kvůli aspektu nabídky zaměstnání. Jen v EU se odhaduje, že je tento obor dopravy zodpovědný za přímé i nepřímé vytváření 5,1 milionu pracovních míst, což přináší 2,4% do evropského HDP (europa.eu, 2014).

18

Železniční

Železniční doprava se uplatňuje na vzdálenosti střední a delší. V některých vyspělých zemích dochází k radikální modernizaci hlavních dopravních tazích a tím pádem k omezování a rušení tradičnějších regionálních tratí. Dochází tedy k neproporcionálnímu rozmístění přepravy na stávající železniční síti. Velké popularitě se stále více těší výstavba a užívání vysokorychlostních železnic, tratí a vlaků, neboli TGV, které byly navrženy jako přímý konkurent letecké dopravy a poprvé byly zavedeny ve Francii (Civín, 2018).

Určitou výhodou, kterou železniční doprava nabízí před leteckou, může paradoxně být i časová úspora. Je pravdou, že letecká je sice mnohem rychlejší, ale cesty na letiště a z letišť trvají déle, stejně jako čas na odbavení. Důležité je také upozornit na její důležitost, ale také důležitost té silniční – v případě autobusů, pro ekonomickou stránku, a to konkrétně tedy na masovou dopravu ekonomicky aktivních pracujících občanů do jejich zaměstnání (Marada, 2012).

Například v ČR můžeme z údajů dostupných na stránkách Ministerstva dopravy vidět, že v intervalu mezi 1. a 4. kvartálem roku 2018 bylo na tomto území přepraveno 2 399 089 (tis.) osob. Za zmínku stojí také zajímavost, že jenom v Libereckém kraji bylo přepraveno 41 milionů cestujících, což je v podstatě čtyřnásobek současné populace České republiky (MD ČR, 2018).

Tab. 1: Počet přepravených osob MHD v ČR

Rok 2018 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q

19 Na jedné straně železniční a hromadná doprava nenabízí, na rozdíl od automobilové, jejím uživatelům větší pohodlí, spolehlivost, soukromí a smysl síly či úspěchu v rámci sociálního postavení, která plyne z vlastnictví automobilu.1

Na straně druhé je pro cestující využívající tuto dopravu mnohem levnější. Jiní zastánci městské hromadné dopravy také argumentují tím, že tato doprava má být šetrnější k životnímu prostředí z důvodu úspory pohonných hmot a tudíž eliminace individuálních dopravních prostředků – tedy automobilů. Bezpečnost je také další výhodou hromadné dopravy oproti té osobní, nicméně ani zde se nedá říci, že je platí 100% bezpečnost. Platí zde také určitá pravidelnost, které si mnoho lidí cení.