Avšak spolu s mnoha pozitivními významy dopravy, jako je například její příspěvek do oblasti zaměstnanosti, což můžeme vypozorovat jenom na faktu, že jen v EU poskytuje toto odvětví zaměstnání a tudíž přísun financí více než 11 milionům obyvatel, ale přichází i negativní dopady na společnost neboli náklady. Jsou to negativní jevy mající dopady na společnost sociálními a ekonomickými vlivy, projevující se v mnoha oblastech, a mimo i politického, jelikož je více než polovina energetických potřeb EU pokrývána dovozem.
V EU je silniční doprava zodpovědná za 72,1% CO2 emisí a tudíž představuje největšího znečišťovatele životního prostředí, viz graf 1. Z tohoto procenta tvoří dvě třetiny osobní automobily, které jsou pro moderní život již nepředstavitelnou součástí. Důležitosti tomuto faktu přidává, i že doprava osobním automobilem je zcela nejoblíbenější formou osobní dopravy obyčejných Evropanů. Jak již bylo zmiňováno v předešlých částech práce, představují města nesmírně důležitou oblast pro dopravu a z pohledu znečištění pak obzvláště. Zaujímají totiž místo tvoření až jedné čtvrtiny emisí z dopravy v EU.
V Evropských městech vznikají tedy problémy jak s dopravními zácpami, tak i se znečištěním, a to jak vzdušným, tak i zvukovým (europa.eu, 2014).
Dopravní zácpy jsou nejen velkým producentem znečištění ovzduší a ozvučí, ale jsou také jistě velmi nepříjemné a stresující chvíle pro každého řidiče či spolujezdce. Podle výzkumu analytické společnosti Inrix strávili jenom čeští řidiči v dopravních kolonách Prahy 24 hodin. Nejhůře na tom však byli američtí řidiči, kteří strávili v dopravních kolonách města Los Angeles 102 hodin (Režňáková, 2018).
Avšak důležitým aspektem u nich je také fakt, že kromě znečištění, časové náročnosti a psychického vypětí, přispívají ke zvyšování nákladů, konkrétně tedy ve formě neefektivního spalování pohonných hmot, únikům produktivity a nespolehlivosti dopravy.
24
Dále dopravní zácpy vedou k tomu, že řidiči často hledají jiné úseky, jak se jim vyhnout a tyto úseky jsou buď nepřizpůsobené k umožnění dopravy většího počtu vozidel a tudíž v nich dochází k dalším zácpám či právě ke zvukovému znečištění v oblastech, jejichž obyvatelé pak trpí. Vyčíslení nákladů dopravních kongescí je často obtížné, ale obecně se považuje za obecnou hodnotu 1 až 2% HDP (Jones, 1994).
K dalšímu nákladu dopravy se počítá i zločinnost a nelegální aktivity. V této oblasti je nejvážnějším problémem majetková trestná činnost, tedy krádeže vozidel. V EU došlo v roce 2016 k 660 tis. krádežím motorových vozidel, což je 1,9% pokles oproti roku 2015, a i když se podle oficiálních dat počet těchto krádeží stále snižuje, od roku 2008 do roku 2016 klesl tento počet odcizených vozidel o 36%, představují i nadále problém, se kterým by se měla EU vypořádat, jelikož se na tuto ilegální činnost bude navazovat nelegální činností další a tudíž se budou statistiky EU v této oblasti zhoršovat (ec.europa, 2018).
V samotné ČR bylo v roce 2018 registrováno 3 052 krádeží dvoustopých a 417 jednostopých. Vyčíslená škoda těchto krádeží činila celkem 428 253 tis. Kč. Krádeže vozidel jsou dále podle dostupných dat mnohem hůře objasnitelné, než jiné vážnější trestné činy (PČR, 2018).
25 Graf 1: Podíl druhů dopravy na emisích skleníkových plynů
Zdroj: Politiky Evropské unie: Doprava [online]. 2014. Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, s. 1-20 [cit. 2019-04-16]. DOI: 10.2775/12584. ISBN 978-92-79-42773-2. Dostupné z:
https://europa.eu/european-union/file/1250/download_cs?token=Vip7-N8T
26
2 Globalizace a dopravně-přepravní úkony
Společnost se od svého vzniku neustále vyvíjí a s jejím vývojem odcházejí a přicházejí nová řešení, ale i problémy. V dnešní moderní a až v určitých aspektech post-moderní společnosti můžeme identifikovat spoustu různých trendů, problémů a pojmů, nicméně pro vybrané téma práce jsou klíčové jen některé.
Největším z trendů dnešní společnosti je globalizace. Pro protekcionisty a patrioty se jedná o nepřátelský vliv určený k eliminaci národních identit či státních hranic a na druhé straně pro neliberálně smýšlející jedince o ultimátní nástroj k eliminaci rozdílů a zajištění stability i za cenu vysoké flexibilizace kapitálu a tudíž i značnému tlaku na pracující jedince.
Existuje názor, že mimo zjevné ekonomické výhody, jako například větší množství dostupného zboží, které globalizace přinesla, přinesla i větší zrychlení roztahování vztahů.
Lidé jsou nuceni podnikat i několikahodinové cesty do zaměstnání, právě kvůli flexibilizaci kapitálu a fluktuaci zaměstnanců, ale vyžadují i náročnější transport věcí a zboží, kvůli uspokojení 4. úrovně Maslowovy pyramidy potřeb, které je především násobeno dnešními sociálními médii a tudíž i statusem ve společnosti, což také hovoří o kvalitě života, jaký společnost vede. Z mobility, tedy schopnosti se efektivně přemísťovat na stále větší vzdálenosti, stává sociální požadavek. Avšak cestování za prací není v dnešní době nijak novým zvykem a docházelo k tomu i v minulosti, je nicméně množství, ve kterém se děje je alarmující. Proto vede globalizace k pohybu stále většího počtu osob a ze sociálních návyků dnešní společnosti vyplývá to, že pohyb není jen možností, ale i nutností k přežití a fungování všech společenských vrstev, nicméně to platí především pro střední a nejnižší vrstvy. S trendem globalizace se pojí i úkaz urbanizace díky rostoucímu počtu obyvatel, mimo jiné plynoucí právě z globalizace. To může vyvolávat i negativní efekt zvaný urban sprawl, neboli sídelní kaše v českém jazyce. Je to v podstatě nerovnoměrné rozšiřování měst a zastavených oblastí, kdy nedochází k zefektivnění dostupného místa a kde dochází k vytváření ústupkům pro automobily, které jak již bylo řečeno, představují v dnešní době individualistickou svobodu (Schmeidler, 2010).
Z pohledu historického vývoje společnosti a historie obecně se lidstvo v oblasti dopravy vyvíjelo velmi zdatně. Nicméně zásadním bodem v oblasti společnosti, dopravy a především ekonomiky bylo ukončení Druhé světové války spolu s následným rozdělením světa na kapitalistické a socialistické země a následným pádem tohoto rozdělení světa.
27 Především socialistickým zemím se podařilo během relativně krátké chvíle vybudovat silné industrializované zázemí, které pomohlo zajistit budoucnost zemím, které byly zničeny válkou, anebo byly zanedbané působení předchozích vlád, ale které nicméně nebylo ve všech ohledech zcela proporcionální. Na druhé straně si kapitalisticky orientované země uvědomily nutnost dekolonizace a postupné přeměny mezinárodních ekonomických vztahů. Rozhodnutí těchto dvou celků pomohly s procesem mezinárodního obchodu do budoucnosti (Varadzin, 2011).