Dalšími samozřejmými opatřeními, která by měla přispět ke snížení dopadů dopravních nehod, by byly zvyšování a udržování určité decentní úrovně financování zdravotnického, dopravního a bezpečnostního sektoru, aby docházelo k větší modernizaci a propojení systémů zajišťujících bezpečnost na pozemních komunikacích, zlepšení jejich stavu a rychlou lokalizaci dopravní nehody, spolu se zajištěním přístupu na místo nehody a to proto, že z předešlých dat můžeme vidět, že nepřizpůsobení rychlosti řidiče stavu vozovky bylo také příčinou nehod v mnoha případech. K tomuto opatření by se daly přidat i vyšší nábory odborných pracovník do záchranných a policejních složek, aby došlo k extenzivnějšímu pokrytí území ČR kvalifikovaným personálem.
Finance na tento druh opatření jsou vydávány ze státního rozpočtu dané země, do kterého přispívají, mimo jiné, i občané svými daněmi, a pokud bychom se podívali na složení těchto financí v roce 2018 v ČR, tak vidíme, že kromě toho, že byl na jeho konci státní rozpočet v přebytku přibližně 2,9 mld. Kč, tak v oblasti MD ČR činily na začátku roku příjmy do této oblasti 16 676 665 tis. Kč, což je oproti roku 2017 méně o 5 454 719 tis. Kč z důvodů nižších obdržených rozpočtovaných příjmů z EU. Také výdaje pro rok 2018 byly naplánovány nižší o 2% oproti roku 2017, a to tedy na 53 988 011 tis. Kč, přičemž důvodem tohoto snížení je kromě snížení transferům podnikatelským subjektům také snížení dotace pro důležitý fond k fungování a údržbě dopravní infrastruktury ČR, tedy Státního fondu dopravní infrastruktury (dále jen SFDI) o 198 344 081 tis. Kč. na částku 40 881 973 919 tis. Kč. Občané se na příjmech do oblasti dopravní infrastruktury podíleli v podobě daňových odvodů částkou 80 000 tis. Kč, přičemž další složkou příjmů byly nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery v celkové hodnotě 16 596 665 tis.
Kč (Ťok, 2017).
Pro rok 2019 byly v této oblasti naplánovány příjmy ve výši 19 246 733 tis. Kč a výdaje ve výši 72 555 425 tis. Kč, přičemž se daňové zatížení občanů ČR počítá s celkovou částkou 170 000 tis. Kč a příjmy z nedaňových příjmů, kapitálových příjmů a přijatých transferů budou činit 19 076 733 tis. Kč. Do SFDI bude odvedeno 54 746 044 258 tis. Kč, což je mnohem větší částka, než za rok 2018 a je v ní 18 749 713 258 tis. Kč na společné projekty EU a ČR, spolu s 35 996 331 000 tis. Kč na ostatní dotace SFDI. Navýšení všech částek je z důvodu vyšších rozpočtovaných příjmů z EU, která se snaží přispět všem svým členským státům na zlepšení a propojení dopravních infrastruktur, viz projekt TEN-T, a také
51 z důvodu většího navýšení daňových a nedaňových příjmů oproti předešlým rokům (Ťok, 2018).
Otázka procentuálního dokončení propojení Evropy v rámci projektu, v oblasti silniční, TEN-T podle členských států je znázorněna podle nejaktuálnějších údajů z roku 2016 v tabulce č. 8 a z údajů v ní uvedených, se dá říci, že ČR na tom v roce 2016 nebyla nejlépe a že je třeba dohnat země před námi, nebo se tedy pokusit dostat například na, podle statistik očividně dostačujících, švédských 77% (ec.europa, 2016).
Jak již bylo řečeno, jsou investice do dopravní infrastruktury důležité a to především v naší zemi. Podle dostupných údajů EU z roku 2018 určujících kvalitu silnic je totiž vyhodnoceno, že v porovnání s ostatními členskými zeměmi EU obsadila ČR dvaadvacáté místo se skórem 3,95. Evropská unie zkoumala všechny členské země a hodnotila je na stupnici od 1 do 7, přičemž 1 bylo skóre nejhorší a 7 nejlepší. Hůře než ČR v oblasti kvality silnic byly Maďarsko (3,89), Bulharsko (3,52), Lotyšsko (3,45), Malta (3,24) a Rumunsko (2,96). Nejlépe se v evropském žebříčku umístily Nizozemsko (6,18), Portugalsko (6,05), Francie (5,96), Rakousko (5,89) a Španělsko (5,63) (ec.europa, 2018).
52
Tab. 8: % dokončení projektu TEN-T v zemích EU v roce 2016
Členské země v roce 2016 % dokončení TEN-T
Zdroj: Completion of TEN-T Road Core Network [online]. 2016. Luxembourg: European Commission [cit. 2019-04-08]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/transport/facts-fundings/scoreboard/compare/investments-infrastructure/ten-t-completion-roads_en
53
7 Další vývoj dopravy a možné kritické oblasti
Podle neustálého působení vlivu globalizace a budoucích plánů EU, především díky projektu TEN-T, je větší a lepší dopravní propojení Evropy samozřejmostí, což s sebou přinese nárůst počtu silnic, které s sebou nutně ponese i výstavba značení k těmto silnicím.
Toto bude nutně požadovat zvýšení financování ze strany EU a jejich států do sektorů zabývající se výstavbou a údržbou, ale také právě záchranných a bezpečnostních složek, jelikož díky většímu počtu silnic a lepšímu propojení částí Evropy dojde i k vyššímu prodaných automobilů a počtu uskutečňovaných jízd, což povede i ke zvýšení počtu nehod a s nimi spojenými úrazy a úmrtí. Právě z tohoto důvodu je mým názorem, že problematika dopravních nehod bude v následujících letech čím dál tím více komplikovaná a nutná řešit.
Dalším vývojem a budoucím problémem plynoucí z projektu TEN-T bude v návaznosti na vyšší počet automobilů, který způsobí, kromě vyššího počtu dopravních nehod, tak i větší znečištění ovzduší, ale i zvýšení kriminality v oblasti odcizených vozidel. V současné době se snaží EU bojovat proti zvyšování úrovní oxidu uhličitého zapojováním automobilek, které nutí dodržovat emisní normy a standarty vypouštění oxidu uhličitého do ovzduší, pomocí kvalitních motorů a součástek v jejich automobilech. Tyto normy však zvyšují výrobní cenu automobilů a tak v budoucnu může dojít k situaci, kdy se moderní a nové osobní automobily stanou mnohem dražším zbožím méně dostupným pro průměrného občana EU. Mimo tento problém můžeme v budoucnu očekávat i narůstající morální hazard ze strany automobilek, jelikož se v nedávné minulosti zjistilo, že některé automobilky, například Volkswagen a jiné automobilky v rozsáhlé aféře Dieselgate, úmyslně falšovaly zprávy a údaje o množství emisí vypouštěných z jejich automobilů.
54
Závěr
Tato bakalářská práce se zabývala sociálními náklady dopravy v globálním světě a jednalo se především o dopravní nehody s následky zranění a úmrtí. Jejím cílem bylo stanovit ekonomické a sociální náklady dopravních nehod na evropských a českých silnicích s návrhem opatření, kterými by se dal snížit počet nehod s následky zranění a úmrtí v ČR.
Práce je rozdělena celkem do sedmi kapitol, přičemž první dvě kapitoly pojednávají a souvislostí se dá konstatovat, že doprava na evropských silnicích, především v západních zemích unie, je relativně bezpečnou záležitostí. V roce 2017 totiž bylo na evropských silnicích usmrceno 135 000 osob a evropský průměr úmrtnosti tvoří 49 mrtvých na milion obyvatel. Česká republika se ale nachází v horším průměru unie s 55 mrtvými na milion obyvatel a kvalitou silnic, spolu s investicemi do dopravní infrastruktury je také velmi pozadu oproti evropskému průměru s indexem 3,95, což je šesté nejhorší hodnocení v EU.
Ke splnění druhé části hlavního cíle, tedy navržení prevence nehod, byly doporučeny kroky ke zlepšení návyků řidičů a společnosti pomocí navýšení nároků na splnění řidičských zkoušek a většího zapojení interaktivních simulací, poskytování první pomoci při nehodách, k získání řidičského oprávnění i zavedení systému Vision Zero na českých silnicích, který se velmi osvědčil ve Švédsku, kde momentálně panuje nejnižší úmrtnost - 25 mrtvých na milion obyvatel v EU a vybraných státech USA. Jako další doporučení pak následuje využití systémů včasného varování a umělých inteligencí, konkrétně spojení
55 těchto systémů s funkcí chytrých mobilních telefonů, včetně již existujících systémů se systémy nejen bezpečnostních složek, ale i civilních programů monitorující nehody a průjezdnost komunikací, aby bylo řidičům včas hlášeno, kterým cestám k jejich destinaci se vyhnout. Další část řešení tohoto problému spočívala ve využití většího zabezpečení bezpečnostními systémy, sledování rychlostních limitů ISA a rozpoznávání dopravních značek TSR s aktivními a pasivními prvky ochrany řidiče, spolujezdců i chodců, které by dokázaly předvídat rizikové úseky komunikace a podle nich tak regulovat maximální možnou rychlost vozidla, stejně jako zabudované systémy, které by řidičům pomáhaly číst dopravní značky, a tak jim připomenout, jak se na dané komunikaci chovat, jelikož rychlost a nepozornost jsou u českých řidičů jedny z největších příčin nehod. Podle výzkumů EU se předpokládá, že využití systémů ISA může na evropských silnicích přinést pokles počtu mrtvých následkem nehod až o 20%. V poslední části pak došlo na zhodnocení investic do dopravního sektoru ČR a porovnání, jak vyvinuté evropské a české silnice jsou.
Dle mého názoru je problematika dopravních nehod jedním z největších problémů, které nyní i v budoucnu budou Evropu a naši zemi čekat. S rostoucím počtem dopravních procesů díky vlivu globalizace a většího propojení Evropy projektem TEN-T stoupne i počet nehod, raněných a mrtvých, což, jak bylo zjištěno, má nejen sociální dopad, ale i ekonomický. Nicméně na základě informační rešerše existují v současné době technologie a postupy, jak zajistit bezpečné silnice, vozidla a značení.
56
Seznam použitých zdrojů
Monografické zdroje:
BLACK, William R. 2003. Transportation: A Geographical Analysis. New York: The Guilford Press. ISBN 978-1-57230-848-0.
BLACK, William R. 2010. Sustainable Transportation: Problems and Solutions. 1st Edition. New York: The Guilford Press. ISBN 978-1-60623-485-3.
CIVÍN, Lubomír. 2018. Jak porozumět globální ekonomice?: Předmět a metody zkoumání globální ekonomiky. Praha: Olympia. ISBN 978-80-7376-498-2.
MARADA, Miroslav, et al. 2010. Doprava a geografická organizace společnosti v Česku.
2. Vyd. Praha: Česká geografická společnost. ISBN 978-80-904521-2-1.
MARADA, Miroslav, Martin HANUS, Tereza KOCOVÁ, Alena PRUŠVICOVÁ a Petra VONDRÁČKOVÁ. 2012. Doprava spojuje a rozděluje. 1. vyd. Praha: P3K s. r. o.
ISBN 978-80-87186-84-8.
PASTOR, Otto a Antonín TUZAR. 2007. Teorie dopravních systémů. Praha: ASPI.
ISBN 978-80-7357-285-3.
SCHMEIDLER, Karel. 2010. Mobilita, transport a dostupnost ve městě. Ostrava: Key Publishing. ISBN 978-80-7418-063-7.
VARADZIN, František, et al. 2011. Sociální a ekonomická rizika soudobého vývoje.
Praha: Professional Publishing. ISBN 978-80-7431-053-9.
57
Internetové zdroje:
Annual Accident Report 2018 [online]. 2018. Luxembourg: European Commission
[cit. 2019-04-16]. Dostupné z:
https://ec.europa.eu/transport/road_safety/sites/roadsafety/files/pdf/statistics/dacota/asr201 8.pdf
BRUŠTÍKOVÁ, Andrea. 2019. K volajícímu poslali vyprošťovací tým, nezraněný řidič už byl venku [online]. [cit. 2019-04-08]. Dostupné z: https://www.idnes.cz/karlovy-
vary/zpravy/dopravni-nehoda-tisnove-volani-ecall-zachranari-hasici-nouzove-tlacitko.A190320_103450_vary-zpravy_ba
CDV. 2019. Chytré technologie omezí překračování rychlosti na evropských silnicích. [online]. Brusel: Evropská rada bezpečnosti dopravy [cit. 2019-04-08]. Dostupné z: https://www.cdv.cz/tisk/chytre-technologie-omezi-prekracovani-rychlosti-na-evropskych-silnicich
Completion of TEN-T Road Core Network [online]. 2016. Luxembourg: European Commission [cit. 2019-04-08]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/transport/facts-fundings/scoreboard/compare/investments-infrastructure/ten-t-completion-roads_en
CZRSO. 2019. Anketa: Poutání se ve vozidlech - výsledky [online]. Brno: Observatoř bezpečnosti silničního provozu [cit. 2019-04-08]. Dostupné z:
https://www.czrso.cz/anketa-poutani-ve-vozidlech-vysledky/
ČSÚ. 2017. Hlavní zahraničněobchodní partneři v roce 2017 [online]. Praha: Český
statistický úřad [cit. 2019-01-17]. Dostupné z:
https://www.czso.cz/documents/10180/61165742/2410151805.pdf/a59e78a8-917a-4771-9036-838e121a3396?version=1.1
ČSÚ. 2017. Zahraniční obchod České republiky [online]. Praha: Český statistický úřad [cit. 2019-01-02]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/cr_od_roku_1989_zo
58
ČSÚ. 2018. Nehody v dopravě: Časové řady [online]. Praha: Český statistický úřad
[cit. 2019-04-17]. Dostupné z:
https://www.czso.cz/csu/czso/nehody_v_doprave_casove_rady
ČTK. 2018. Počet státních zaměstnanců dál roste, stát dá příští rok na jejich platy 210 miliard [online]. [cit. 2019-04-17]. Dostupné z: https://www.e15.cz/byznys/finance-a- bankovnictvi/pocet-statnich-zamestnancu-dal-roste-stat-da-pristi-rok-na-jejich-platy-210-miliard-1352581
DVOŘÁK, František. 2018. Haló, naboural jsem! Evropský systém automatického volání o pomoc startuje [online]. [cit. 2019-04-08]. Dostupné z:
https://www.idnes.cz/auto/autoservis/ecall-zachranar-hasici-pomoc-112-operator.A180327_094138_autoservis_fdv
Eurostat regional yearbook [online]. 2018. Luxembourg: Publications Office of the European Union, s. 151-163 [cit. 2019-04-16]. DOI: 10.2785/231975. ISBN
978‑92‑79‑87878‑7. ISSN 2363‑1716 Dostupné z:
https://ec.europa.eu/eurostat/documents/3217494/9210140/KS-HA-18-001-EN-N.pdf
HOLUBEC, Ondřej. 2017. Žáci autoškol ve Zlíně umí nejlíp v zemi. Jízdy udělají čtyři z pěti [online]. [cit. 2019-04-08]. Dostupné z: https://www.idnes.cz/zlin/zpravy/autoskola-jizdy-zlin-uspesnost.A171205_368631_zlin-zpravy_ras
Integrovaný bezpečnostní systém [online]. 2017. Praha: Bezpečnost silničního provozu [cit. 2019-04-16]. Dostupné z: https://www.ibesip.cz/Tematicke-stranky/Cestujeme-autem/Asistencni-systemy-v-autech/Integrovany-bezpecnostni-system
JONES, Tom a Jack SHORT. 1994. The economics of transport costs. Organisation for Economic Cooperation and Development.the OECD Observer [online]. [cit. 2019-04-16]
no. 188, s. 11. ISSN 00297054. Dostupné z:
https://search.proquest.com/docview/217454915/53D03D2CD39A4978PQ/5?accountid=1 7116
59 KADULA, Lukáš. 2019. Ujetí viníka z místa nehody. In: Observatoř bezpečnosti silničního provozu [online]. Brno: BESIP - MD/CDV v. v. i., s. 1-38 [cit. 2019-04-08]. Dostupné z:
https://drive.google.com/file/d/1gHBD89elLO3ZRx7XbSJ59f47-7RQDaxd/view
KUBÁT, David. 2017. Včasné varování pro zvýšení bezpečnosti silniční dopravy [online].
Liberec [cit. 2019-04-08]. Dostupné z: http://www.ef.tul.cz/document/401. Disertační práce (Ph.D.). Technická univerzita v Liberci, Ekonomická fakulta. Vedoucí práce doc. Ing. Jan Skrbek, Dr.
MD ČR. 2018. Souhrnný přehled o MHD [online]. Praha: Ministerstvo dopravy České republiky [cit. 2019-01-02]. Dostupné z: https://www.sydos.cz/cs/ctvletpr.htm
MD ČR. 2018. Souhrnný přehled o dopravách a přepravách věcí [online]. Praha:
Ministerstvo dopravy České republiky [cit. 2019-01-02]. Dostupné z:
www.sydos.cz/cs/ctvletpr.htm
MZ ČR. 2016. Ministerstvo zdravotnictví poprvé představilo komplexní data o zdravotnickém personálu [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví České republiky [cit. 2019-01-02]. Dostupné z: http://www.mzcr.cz/dokumenty/ministerstvo-zdravotnictvi-poprve-predstavilo-komplexni-data-o-zdravotnickem-per_12201_1.html
PČR. 2019. Informace o nehodovosti prosinec 2018 [online]. Praha: Ředitelství služby dopravní policie [cit. 2019-04-08]. Dostupné z: https://www.policie.cz/clanek/statistika-nehodovosti-900835.aspx?q=Y2hudW09Mg%3d%3d
Politiky Evropské unie: Doprava [online]. 2014. Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, s. 1-20 [cit. 2019-04-16]. DOI: 10.2775/12584. ISBN 978-92-79-42773-2. Dostupné z: https://europa.eu/european-union/file/1250/download_cs?token=Vip7-N8T
60
Quality of Roads [online], 2018. Luxembourg: European Commission [cit. 2019-04-08].
Dostupné z: https://ec.europa.eu/transport/facts-fundings/scoreboard/compare/investments-infrastructure/quality-roads_en#2018
REŽŇÁKOVÁ, Lada. 2018. Češi loni strávili v kolonách až 24 hodin, řidiči v Moskvě skoro čtyři dny [online]. [cit. 2019-04-08]. Dostupné z:
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/cesi-kolony-analyza-inrix-prostali-v-kolonach-cely-den-24-hodin.A180327_163252_domaci_lre
Road Safety 2017: How is your country doing? [online]. 2018. Luxembourg: European Commission, s. 1-8 [cit. 2019-04-08]. DOI: 10.2832/251216. ISBN 978-92-79-94642-4.
ISSN 2363-3654. Dostupné z: https://publications.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/e5f8e5fe-0289-11e9-adde-01aa75ed71a1
Road Safety in the European Union: Trends, statistics and main challenges [online]. 2018.
Luxembourg: Publications Office of the European Union, s. 1-28 [cit. 2019-04-16]. DOI:
10.2832/060333. ISBN 978-92-79-80281-2. ISSN 2363-4383 Dostupné z:
https://ec.europa.eu/transport/road_safety/sites/roadsafety/files/vademecum_2018.pdf
Statistika trestné činnosti [online]. 2018. Lucemburk: Evropská komise, Eurostat [cit. 2019-04-17]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Crime_statistics/cs
PČR. 2018. Statistické přehledy kriminality za rok 2018. [online] Praha: Policie ČR [cit. 2019-04-17]. Dostupné z: https://www.policie.cz/clanek/statisticke-prehledy-kriminality-za-rok-2018.aspx
SVOBODA, Ondřej. 2019. Nudlemi proti přeplněnému metru. Tokio se snaží omezit dopravní špičku. [online]. [cit. 2019-04-08]. Dostupné z:
https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/nudle-japonsko-metro-tokio-preplnene-dopravni-spicka.A190124_172923_eko-zahranicni_svob
61 Systém sledování rychlostních limitů [online]. 2017. Praha: Bezpečnost silničního provozu [cit. 2019-04-16]. Dostupné z: https://www.ibesip.cz/Tematicke-stranky/Cestujeme- autem/Asistencni-systemy-v-autech/Aktivni-bezpecnost/System-sledovani-rychlostnich-limitu
THE WORLD BANK. 2017. Data: Czech Republic [online]. Washington, D.C: World
Development Indicators [cit. 2019-04-17]. Dostupné z:
https://data.worldbank.org/country/czech-republic
ŤOK, Daniel. 2017. Návrh státního rozpočtu na rok 2018 za kapitolu 327 Ministerstvo dopravy [online]. Praha: Ministerstvo dopravy České republiky [cit. 2019-04-16].
Dostupné z: https://www.mdcr.cz/Dokumenty/Ministerstvo/Hospodareni-
resortu/Rozpocty-MD/Rozpocet-Ministerstva-dopravy-(2)?returl=/Dokumenty/Ministerstvo/Hospodareni-resortu/Rozpocty-MD
ŤOK, Daniel. 2018. Návrh státního rozpočtu na rok 2019 za kapitolu 327 Ministerstvo dopravy [online]. Praha: Ministerstvo dopravy České republiky [cit. 2019-04-16].
Dostupné z: https://www.mdcr.cz/Dokumenty/Ministerstvo/Hospodareni-
resortu/Rozpocty-MD/Rozpocet-Ministerstva-dopravy-(3)?returl=/Dokumenty/Ministerstvo/Hospodareni-resortu/Rozpocty-MD
VALACH, Ondřej a Alena VYSKOČILOVÁ. 2018. Ztráty z dopravních nehod v roce 2016: škoda přes 69 miliard korun [online]. Brno: Centrum dopravního výzkumu, v. v. i.
[cit. 2019-04-08]. Dostupné z: https://www.cdv.cz/file/ztraty-z-dopravnich-nehod-v-roce-2016-skoda-pres-69-miliard-korun/
VÁŇOVÁ, Michaela. 2019. Nejdelší odpověď je správná. Testy v autoškolách jsou moc lehké, uspějí i "biflovači" [online]. [cit. 2019-04-08]. Dostupné z:
https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/doprava/ridicak-v-cesku-zadny-problem-nemame-se-cim-chlubit-testy-js/r~90a2a12a344b11e996370cc47ab5f122/?redirected=1553601245
62
Vision Zero: Learning from Sweden’s Successes [online]. 2014. New York: Center for Active Design [cit. 2019-04-08]. Dostupné z: https://centerforactivedesign.org/visionzero
WIJNEN, Wim, et al. 2017. Crash cost estimates for European countries, deliverable 3.2 of the H2020 project SafetyCube [online]. Loughborough: Loughborough University, SafetyCube. [cit. 2019-04-17]. Dostupné z https://dspace.lboro.ac.uk/dspace-jspui/bitstream/2134/24949/1/D32-CrashCostEstimates_Final.pdf
ŽÁRSKÁ, Lucie. 2016. Počet příslušníků a zaměstnanců Policie České republiky [online].
[cit. 2019-04-17]. Dostupné z: https://www.policie.cz/clanek/pocet-prislusniku-a-zamestnancu-policie-ceske-republiky.aspx
ŽŮRKOVÁ, Klára, et al. 2017. Statistická ročenka 2016 Česká republika: Požární ochrana, Integrovaný záchranných systém a Hasičský záchranný sbor ČR [online]. Praha:
MV-generální ředitelství HZS ČR. [cit. 2019-04-17]. Dostupné z:
www.hzscr.cz/soubor/rocenka-2016-tisk-pdf.aspx