Nehody v ČR - Sociální náklady dopravy v globálním §větě

ČR si v tomto ohledu ve svých vlastních statistikách oproti minulému roku příliš nepolepšila, spíše naopak. V roce 2018 došlo k nárůstu počtu dopravních nehod oproti roku 2017 o 943 nehod (0,9%) na celkový počet 104 764 nehod, což je od roku 2008 největší počet vůbec. Podle dalších údajů pak došlo ke zvýšení množství počtu úmrtí v těchto nehodách oproti minulému a předminulému roku. Oproti roku 2017 to bylo o 63 osob (12,5%) na celkový počet 565 usmrcených osob za rok 2018 (přičemž se jednalo pouze o osoby, které zemřely do 24 hodin od nehody), spolu s nárůstem těžce zraněných osob o 126 (5,4%) na celkový počet 2 465 osob a lehce zraněných osob o 475 osob (1,9%) na celkový počet 25 215 osob. Celkový počet nehod se promítl na ekonomické stránce v podobě celkové hmotné škody za rok 2018 ve výši 6 547,9 milionu Kč, což bylo o 231,6 milionu Kč víc než roce 2017. Následujícími údaji jsou ty, které upřesňují, kdo byl zodpovědný za usmrcené účastníky nehod, kolik jich bylo, o koho se jednalo a kde se udály.

35 V roce 2018 byli za nehody zodpovědní následující:

 Řidiči všech druhů motorových vozidel byli zodpovědní za 82,7% dopravních nehod, ve kterých došlo k 521 úmrtím.

 Řidiči nemotorových vozidel byli zodpovědní za pouhá 2,8% nehod, ve kterých přišlo o život 19 osob.

 Chodci měli na svědomí 1,1% nehod, ve kterých bylo usmrceno 21 osob.

 Jiní účastníci způsobili pouhou jednu desetinu procenta nehod a neměli na svědomí žádné lidské životy.

 Kvalita a závady pozemních komunikací byly zodpovědné za dvě desetiny procenta nehod a ani zde nedošlo ke ztrátám lidských životů.

 Technické závady vozidel již přispěly ke čtyřem desetinám procenta nehod, ale ani zde nedošlo k úmrtím.

 Divoká a domácí zvěř byla nicméně zodpovědná za značné procento nehod, a to tedy 12,3% a způsobila smrt 4 osob.

 Jiná zavinění tvořila 0,4% nehod a nezodpovídala za žádné lidské životy.

V roce 2018 bylo na následky dopravních procesů usmrceno:

 201 řidičů osobních automobilů s 97 spolujezdci.

 113 chodců.

 86 motocyklistů se 2 spolujezdci.

 38 cyklistů.

 19 řidičů různých druhů nákladních vozidel s jedním spolujezdcem.

 2 řidiči malého motocyklu a jeden řidič mopedu.

 Jeden řidič autobusu se 2 cestujícíma.

 Jeden řidič osobního vozidla s přívěsem s jedním spolujezdcem

Podle zjištěných faktů policie ČR se nejvíc nehod událo na místních komunikacích, což jsou podle Zákona č. 13/1997 Sb., tedy Zákona o pozemních komunikacích, veřejné komunikace sloužící k dopravě na území obce a jednalo se o 38 594 nehod. Následují pak silnice I., II. a III. třídy dohromady se 43 432 nehodami a jako třetí jsou účelové ostatní komunikace se 4 538 nehodami. Nicméně se největším počtem obětí vyznačují silnice I.

třídy s 214 obětmi, poté silnice II. třídy se 133 obětmi a nakonec silnice třídy III. s 87 obětmi. Nejrizikovější částí země byla oblast Hlavního města Praha s 22 767 nehodami a

oblast Středočeského kraje se 106 úmrtími. Podle typologie vozidel se dají nehody v ČR rozdělit v následující tabulce č. 5 a můžeme z ní vyčíst, že největší podíl nehod zaujímají osobní automobily, které mají i největší množství usmrcených osob, poté nákladní automobily a nákladní automobily s návěsem. Avšak druhý největší počet usmrcených osob přinášejí motocykly, zatímco nákladní automobily jsou v tomto aspektu až na třetím místě (PČR, 2019).

Tab. 5: Nehody podle druhu vozidla v roce 2018

Zdroj: PČR. 2019. Informace o nehodovosti prosinec 2018 [online]. Praha: Ředitelství služby dopravní policie [cit. 2019-04-08]. Dostupné z: https://www.policie.cz/clanek/statistika-nehodovosti-900835.aspx?q=Y2hudW09Mg%3d%3d

Nicméně nehody neprobíhají jenom v dopravě silniční, ale také v dopravách leteckých a železničních, které jsou ekonomicky velmi důležité pro fungování našeho státu v rámci EU. Za rok 2017 se v ČR odehrálo celkem 91 leteckých nehod se 7 mrtvými a 98 železničních nehod se 34 mrtvými, přičemž zde nejsou sebevrazi počítáni do statistik, v celkové hodnotě věcné škody 81 225 tisíc Kč (ČSÚ, 2018).

Je zcela nepřekvapující, že největší čísla zaujímají právě osobní automobily a nákladní automobily všech druhů, protože jak bylo řečeno v předešlých částech, je silniční doprava v EU a tudíž i v ČR jedním z nejvíce používaných druhů dopravy a s působením globalizace je její důležitost ještě větší.

4 Příčiny dopravních nehod

Mezi příčiny dopravních nehod se počítá především stavy počasí, ale také i chování a dopravní zvyky účastníků dopravního procesu. Z dostupných dat EU bylo zjištěno, že nejvíce zemřelých se obecně objeví na evropských silnicích během letních měsíců července a srpna, zatímco nejméně jich nastane během února, což může být překvapující, vzhledem k tomu, že se letní měsíce vyznačují stabilními teplotami a relativně vhodným počasím pro cestování oproti zimním měsícům, avšak je důležité si také uvědomit, že během letních měsíců nastává nárůst cest, například kvůli dovoleným, které si jejich účastníci berou a cestující na jiná místa. Zkušenosti řidičů také hrají velkou roli v otázce dopravních nehod. Celkem 14% z celkových dopravních fatalit tvořili mladí lidé mezi 18 až 24 lety a tato skupina lidí má téměř dvakrát větší pravděpodobnost, že dojde k jejímu úmrtí, než jakákoliv jiná skupina. K otázce chování je také důležité podotknout i fakt, že 80% usmrcených řidičů bylo mužského pohlaví, což se dá mimo jiné vysvětlit i obecným riskantnějším charakterem typickým pro mužské povahy. Ženy tvořily spíše většinu obětí jako chodci sražení automobily a nákladními automobily, což může být, mimo jiné, přiřazované i obecnému smyslu horší prostorové vnímavosti, kterou ženské pohlaví má (ec.europa, 2018).

Situace v ČR je z dostupných dat rozebrána již mnohem podrobněji. V naší zemi je hned několik hlavních příčin z pohledu řidičů motorových vozidel a těmi jsou:

 Nesprávný způsob jízdy (66,5% z celkových nehod motorových vozidel).

 Neudělení přednosti v jízdě (16,3% z celkových nehod motorových vozidel).

 Nepřiměřená rychlost (15,4% z celkových nehod motorových vozidel).

 Nesprávné předjíždění (1,8% z celkových nehod motorových vozidel).

Další data uvádějí podrobnější detaily k výše zmíněnému počtu nehod a obětí. Konkrétně tedy, že došlo k největšímu počtu nehod v měsíci říjnu s počtem 10 066 nehod a k nejmenšímu počtu nehod došlo v měsíci únoru s počtem 6 953 nehod, dále pak, že byl statisticky vyhodnocen nejrizikovější den jako pátek s 16 985 nehodami, naopak nejméně rizikovým dnem byla neděle s 10 919 nehodami. Další příčiny dopravních nehod s menším množstvím fatalit, ale větší četností můžeme vidět v tabulce č. 6. Je poměrně zajímavé, že z dat uvedených v této tabulce vidíme, že nejčetnější příčinou nehod je nevěnování dostatečné pozornosti řízení, tedy celkem 17 266 nehod. V tabulce č. 7 je dále pak možné

vidět příčiny nejtragičtějších nehod zaviněných řidiči motorových vozidel. Tou nejtragičtější příčinou bylo v roce 2018 nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky a vyžádalo si 95 obětí. Důležité je podívat se i na, především v ČR, alkohol, který je také považován za jeden z ovlivňujících faktorů, mimo jiné také díky pivní kultuře naší země. Tento faktor byl podle údajů PČR z celkového počtu nehod zjištěn jako viník nehody v 4 626 případech. Také drogy byly zjištěny v 260 případech a v 54 nehodách byl zodpovědný jak alkohol, tak i drogy. Na následky požití alkoholu a drog zemřelo na českých silnicích v roce 2018 76 osob (PČR, 2019).

Tab. 6: Další četnější příčiny autonehod v roce 2018

Tab. 7: Nejtragičtější příčiny nehod v roce 2018

5 Důsledky dopravních nehod

Na základě předešlých dat víme, že si dopravní nehody vyžádají stovky až tisíce obětí nejen v ČR, ale i po celé Evropě a ovlivňují nejen přímo zúčastněné osoby, ale i společnost jako celek v odvětvích jako je například zdravotnictví nebo bezpečnostní sbor dané země.

In document Sociální náklady dopravy v globálním §větě (Page 34-39)