Porovnáme-li kategorie zájmů, které by si respondenti zvolili, převládají dvě kategorie.
U dívek jsou to esteticko-výchovné aktivity a u chlapců sportovní.
Pohlaví respondenta MŠ Bílá MŠ Čínská
Děvče Školní pěvecký Sbor Bělásek Školní Zpívánky
Děvče TJ Sokol Školní tanečky
Děvče Školní tanečky Školní Zpívánky
Děvče Školní pěvecký Sbor Bělásek Školní Tvořílek
Děvče Školní pěvecký Sbor Bělásek Školní Zpívánky
Chlapec TJ Sokol Fotbal FK Dukla
Chlapec Školní pěvecký Sbor Bělásek Školní Tvořílek
Chlapec Florbal TJ Dukla Florbal TJ Dukla
Chlapec Florbal TJ Dukla Fotbal FK Dukla
Chlapec Fotbal FK Dukla Fotbal FK Dukla
7
60 v základních školách nemají chlapci zájem o rukodělné činnosti a děvčata o společenskovědní.
V mateřských školách ani jedno z pohlaví nezaujaly-pracovně technické a společensko-vědní aktivity. Ve vyšších ročnících je o tyto činnosti větší zájem.
Graf 9 – Kategorie zájmů žádaných dětmi v MŠ
3. Jak nejraději trávíš volný čas?
Zeptala jsem se dětí na základní a mateřské škole, jakým způsobem nejraději tráví svůj volný čas. Odpovědi jsem se pokusila rozřadit do několika kategorií pro přehlednost
Pohlaví
61 .
Tabulka 15 – Trávení volného času dětí v ZŠ
Z odpovědí dětí vyplývá, že svůj volný čas nejraději tráví formou řízené zájmové činnosti pouze 6 dětí. S rodiči či rodinnými příslušníky je rádo sedm dětí. Počítačové hry na tabletu či mobilu a sledováním televize se baví dvě dětí. Výtvarný, hudební nebo taneční směr volily čtyři děti.
Se zvířaty si rády hrají dvě děti a ve stejném počtu si děti rády čtou a tráví čas ve školní družině.
Zbylých 10 dětí, tráví nejraději volný čas s hračkami a svou vlastní vymyšlenou hrou. Mohli bychom říci, že respondenti by raději trávili čas jinými způsoby než řízenými činnostmi.
Tabulka 16 – Trávení volného času dětí v MŠ
V mateřské škole osm dětí rádo tráví čas s rodiči a rodinnými příslušníky. Dvě děti nejraději tráví čas řízenými volnočasovými aktivitami. Tři děti dávají přednost sledování televize nebo hraní počítačových her. A sedm dětí si rádo hraje spontánní hrou nebo s hračkami.
Z odpovědí respondentů je patrné, že děti v předškolním věku ještě potřebují kontakt s rodiči a mají potřebu objevovat a vytvářet své hodnoty pomocí vlastní fantazie.
Chlapec Hraju fotbal Na házené
Hraju hry na
Chlapec Hraju si s autama
Hraju si s
si s Kapplou Hraju florbal
Pohlaví respondenta MŠ Bílá MŠ Čínská
Chlapec Když hraju Minecraft S mámou
Chlapec Hraju fotbal U dědy a babičky
Chlapec Na kole Na hřišti
62
9. ZÁVĚR A DISKUZE
Hlavním cílem této práce bylo zjistit, jakou představu o trávení volného času svých dětí mají rodiče a které aktivity oslovují děti. Další z cílů bylo zjistit, jaké zájmové činnosti nabízejí volnočasové instituce na části Prahy 6, v Dejvicích a Bubenči. Pomocí veřejně dostupných zdrojů, jsem vyhledala informace o organizacích poskytujících aktivity pro volný čas a následně jsem činnosti rozčlenila do kategorií dle toho, na co se zaměřují. Z mého průzkumu vyplynulo, že Praha 6 je nejvíce vybavena sportovními aktivitami. V mém vlastním výzkumném šetření, které níže popíšu, se to potvrdilo.
V první části výzkumu jsem provedla šetření prostřednictvím dotazníku, jehož respondenty byli rodiče dětí mladšího školního věku prvních dvou ročníků ZŠ a předškolních dětí MŠ. Rozebereme-li si položky dotazníku blíže, zjistíme, že rozhodování rodičů při výběru zájmových aktivit je velmi ovlivněno pohlavím a věkem dětí. Z rozhovoru s pedagogy vím, že v mateřských školách respondenti své děti raději umisťují na školní kroužky a výsledky výzkumu to potvrzují. Pedagogové jsou přesvědčeni, že v předškolním věku je to vhodné, protože dítě se socializuje ve větší skupině lidí. Z tohoto důvodu je lepší, když bude trávit čas s těmi, se kterými posílí své vztahy. Budou mít tak možnost se poznat v jiné situaci, než je klasický pobyt v MŠ.
Dovolte mi však nesouhlasit. Myslím si, že většina předškoláků se již za dobu svého docházení do MŠ naučila navazovat nové vztahy. V čase, kdy je dítě před nástupem do první třídy, by mělo naopak tuto schopnost upevňovat. Ve své praxi, v roli vychovatelky, bývám svědkem toho, jak čerství „prvňáci“ nejsou schopni normální komunikace s novými spolužáky.
Nemají tuto schopnost rozvinutou, protože málo opouštějí domácí prostředí a nemají potřebu komunikovat s „cizími“ lidmi.
V MŠ je většina dětí sportovně směřována. V oblibě jsou také a výtvarné aktivity. Velmi populární je také výuka angličtiny. Na ZŠ jsou chlapci většinou sportovně zaměřováni a pro dívky jsou spíše voleny činnosti rozvíjející umělecký talent. Jsou to především výtvarné a hudební směry nebo jazykové vzdělání. Nemůžeme však říci, že by při volbě kroužků byly u dívek sportovní aktivity zcela opomenuty. Na základní škole jsou voleny spíše aktivity mimoškolní. Ne vždy kroužky nabízené ve školách uspokojí zájmy žáků a jejich rodičů.
Nyní se podíváme na spokojenost s nabídkou a kvalitou nabízených kroužků ve školách.
63
V mimoškolních zájmových aktivitách, které Praha 6 nabízí, jsou nejžádanější sportovní činnosti, jako je atletika, fotbal, Sokol a další. Populární jsou také výtvarné a hudební směry.
Praha 6 je v nabídce aktivit pestrá, a proto dokáže pokrýt zájmy většiny dětí a mladistvých.
Na otázku „kolik kroužků má vaše dítě v týdnu“ bylo nejvíce odpovědí na rozpětí 3-5.
Schopnosti dětí jsou velmi individuální, avšak rodiče musí odhadnout, mají-li dostatek volného času pro svou vlastní realizaci a spontánní hru. Každý kroužek je jinak časově i energeticky náročný, a proto je potřeba pečlivě zvažovat kombinaci aktivit.
Z analýzy pedagogické dokumentace, kterou mám k dispozici ve školní družině, zjišťuji, že některé děti mohou být přetěžovány. Eviduji si, kdy, kam a jaké dítě odchází na kroužek v docházce žáků. Činím takt z toho důvodu, že často děti odchází na kroužek ze školní družiny.
Je pravdou, že jsou také jedinci, kteří nemají žádný kroužek. Tato situace je ojedinělá, ale není také úplně ideální. Když jsme se podívali na to, jak na výběr kroužků působí cena, z odpovědí je patrno, že si s ní respondenti příliš hlavu nelámou. Je však i skupina, kterou cena ovlivňuje, a to z důvodu vysokého rodinného rozpočtu, malých příjmů nebo dlouhodobé nezaměstnanosti.
V poslední položce dotazníku jsem šetřením zjistila, že rodiče dávají největší přednost při trávení s dětmi sportu a také výletům. Tyto dvě kategorie bývají často spojeny. Příkladem nám může být výlet na kole. V posledních letech sleduji, jak dochází k tomu, že rodiče nemají dostatek času být svými dětmi. Často si pro ně do družiny chodí chůvy a prarodiče. Své rodiče vidí jen večer před tím, než jdou spát. Jsem si vědoma, že je to neustále zvětšujícími se náklady na živobytí, zdražováním potravin, ale také touhou po karierním růstu a lepším finančním ohodnocením. Rodiče musí chodit více do práce a na děti je čím dál tím méně času. Proto se také zvyšuje věk, kdy si lidé děti pořizují. Chtějí si nejdříve vytvořit zázemí a pak až mít rodinu.
V druhé části výzkumu jsem provedla pro doplnění krátký rozhovor s dětmi, abychom tak celkově pochopili problematiku daného tématu. Respondentům byly pokládány otázky, kterými jsem chtěla zjistit, jaký oni sami mají pohled na trávení svého volného času.
Dozvěděli jsme se, že na základních školách dávají dívky přednost školním kroužkům a chlapci mimoškolním. Potom jsme se podívali na to, jaké kroužky by děti chtěly navštěvovat.
U kluků zájmy opět ovládl sport a dívky by se rády vydaly hudebními a kreativními směry.
Další a poslední položkou, na kterou byli respondenti dotazováni bylo, jak nejraději tráví svůj čas. Zájmové kroužky se nesetkaly s velkým ohlasem. Předškolní děti uvedly, že jsou rády s rodiči a hrají si podle svého. A Školní děti mají nejraději spontánní hru.
Na začátku výzkumného šetření, jsme si položily tři výzkumné otázky. První z nich nám měla říci, jak si rodiče představují trávení volného času svých dětí.
64
Z výzkumného šetření vyplynulo, jak jsem již výše uvedla, že rodiče své děti vedou především ke sportu, a to jak prostřednictvím řízených činností, tak i v čase, který s nimi tráví sami. Je potřeba vzít také v úvahu, že čas, kdy děti jsou s rodiči, nemusí nutně znamenat, že jej tráví společnými aktivitami. Mohou být spolu, ale každý vytváří samostatnou činnost. V praxi často narážím na situace, kdy rodiče chtějí mít ze svého dítěte genia. Navštěvuje tolik různorodých zájmových činností, že nestíhá vstřebat všechny poznatky. Dítě je pak vyčerpané a nedokáže se pořádně soustředit ani na jednu z aktivit.
Druhou výzkumnou otázkou se ptáme, jak by chtěli svůj volný čas prožívat děti bez ohledu na to, co chtějí rodiče. A zde se dostáváme do konfrontace s představou rodičů a tužbami dětí.
Podle výsledků výzkumu, by rodiče nejraději viděli své ratolesti, jak se rozvíjejí pod odborným dohledem. Děti by si však nejraději hrály samostatně nebo trávily čas s nimi. Žáci mladšího školního věku by si také rádi volili kroužky, třeba jen podle toho, že je navštěvují jejich kamarádi. Vzhledem k tomu, že děti předškolního a mladšího školního věku své potřeby nedokážou plnohodnotně posoudit, měli by rodiče zasahovat do výběru kroužků. Dítě by si vybralo dle své momentální nálady. Rodič ve většině případů umí posoudit, co by mohlo být pro dítě prospěšné. Bylo by však dobré udělat kompromis mezi tím, co je pro dítě přínosné a co by si přálo.
Ve třetí otázce porovnáváme rozdíly mezi aktivitami zvolenými v mateřské a základní škole. Výzkum nám ukazuje, že pro děti předškolního věku, rodiče volí raději školní kroužky.
Mladší školní věk je bohatší na schopnosti žáků, proto se zájem o mimoškolní kroužky zvyšuje.
Děti v mateřských školách jsou ještě více fixovány na rodiče a z toho vyplývá, že mají potřebu s nimi trávit více času než žáci základních škol. V oblasti zájmových činností obě věkové kategorie dávají přednost sportu. Žákům mateřských škol jsou často voleny jazykové kroužky a kreativní aktivity. V základních školách se hned po sportu volí výtvarné a hudební činnosti.
Závěrem mohu říci, že trávení volného času dětí je velmi probírané téma. Řeší se intenzivně doby, kdy dítě nastoupí do mateřské školy. Mnohdy je opravdu těžké udržet zájem a nadšení dětí, protože se jejich zájmy s přibývajícím věkem mění. Je však pravděpodobné, že dítě, které ve školce hraje např. fotbal, v něm bude pokračovat i na základní škole. Když se podaří dítě správně nasměrovat a odhadnout kombinaci řízených zájmových aktivit a neřízené spontánní hry, může plnohodnotně strávit svůj volný čas a tím utvářet zdravé hodnoty pro svou budoucí cestu životem.
65
Seznam použitých zdrojů
• BLÁHA, V., 1984, Výchova mimo vyučování na základních školách. 1. vyd. Praha:
Státní pedagogické nakladatelství. 120 s. ISBN 14-289-84.
• FROMM, E., 1994, Mít nebo být? Vyd. 2. Přeložil Vlastislava ŽIHLOVÁ. Praha:
Naše vojsko. ISBN 80-206-0469-3.
• GAVORA, P., 1996, Výzkumné metody v pedagogice: příručka pro studenty, učitele a výzkumné pracovníky. Přeložil Vladimír JŮVA. Brno: Paido. ISBN 80-85931-15-X.
• HÁJEK, B., HOFBAUER, B. a PÁVKOVÁ J., 2008, Pedagogické ovlivňování volného času: trendy pedagogiky volného času. Vyd. 1., Praha: Portál. ISBN 978-80-262-0030-7.
• HOFBAUER, B., 1992, Zařízení volného času dětí a mládeže: jejich dosavadní vývoj, současný stav a výhled v některých evropských zemích. Praha: IDM. ISBN 80-85105-42-X.
• HOFBAUER, B., 2004, Děti, mládež a volný čas. Praha: Portál. ISBN 80-7178-927-5.
• JEDLIČKA, R., KLÍMA, P., KOŤA, K., a kol., 2005, Děti a mládež v obtížných životních situacích: nové pohledy na problematiku životních krizí, deviací a úlohu pomáhajících profesí. Vyd. 1. Praha: Themis. ISBN 80-731-2038-0
• KNOTOVÁ, D., 2011, Pedagogické dimenze volného času. Brno: Paido. ISBN 978-80-7315-223-9.
• KURIC, J., VAŠINA, L., 1987, Obecná a ontogenetická psychologie pro učitele, Brno: Rektorát Univerzity J. E. Purkyně.
• LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D., 2006, Vývojová psychologie. Praha: Grada.
ISBN 80-247-1284-9.
• MATĚJČEK, Z., 1994, Děti, rodina a stres: Vybrané kapitoly z prevence psychické zátěže u dětí. Praha: Galén. ISBN 80-85824-06-X.
• MATĚJČEK, Z., 2005, Prvních 6 let ve vývoji a výchově dítěte. Praha: Grada. ISBN 80-247-0870-1
• MATĚJČEK, Z., 2007, Co, kdy a jak ve výchově dětí. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-325-3.
• Národní program rozvoje vzdělávání v České republice, 2001, Bílá kniha. Praha:
Tauris. ISBN 80-211-0372-8
66
• PÁVKOVÁ, J., 1999, Pedagogika volného času: teorie, praxe a perspektivy mimoškolní výchovy a zařízení volného času. Praha: Portál. ISBN 80-7178-295-5.
• PÁVKOVÁ, J., 2014, Pedagogika volného času. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta. ISBN 978-80-7290-666-6.
• PÁVKOVÁ, J., HOFBAUER, B., 2014 Pedagogika volného času: současné trendy. V Praze: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta. ISBN 978-80-7290-666-6.
• PETILLON, H., 2013, 1000 her pro školy, kroužky a volný čas. Brno: Edika, 464 s.
ISBN 978-80-266-0095-4.
• PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, E., 2003, Pedagogický slovník 4. aktualiz.
vyd. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-7178-772-8.
• PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, E., 2009, Pedagogický slovník. 6.
aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-647-6.
• PŘÍHODA, V., 1963, Ontogeneze lidské psychiky. Praha: Státní pedagogické nakladatelství. Učebnice vysokých škol (SPN).
• SKALKOVÁ, J., 1983, Úvod do metodologie a metod pedagogického výzkumu:
Vysokoškolská učebnice pro studenty filozofických a pedagogických fakult. Praha:
Státní pedagogické nakladatelství. Učebnice pro vysoké školy (Státní pedagogické nakladatelství).
• SPOUSTA, V., 1994, Teoretické základy výchovy ve volném čase: (Úvod do studia pedagogiky volného času): [Určeno pro stud. fak. pedag. MU v Brně]. Brno:
Masarykova univerzita. ISBN 80-210-1007-X.
• SPOUSTA, V., 1996, Kapitoly z pedagogiky volného času. Brno: Masarykova univerzita. ISBN 80-210-1274-9.
• VÁGNEROVÁ, M., 1997, Vývojová psychologie, Praha: Karolinum, 353 s. ISBN 80-7184-317-2.
• VÁGNEROVÁ, M., 1999, Vývojová psychologie. Dětství, dospělost, stáří. Praha:
Portál. ISBN: 80-7178-308-0.
• VÁGNEROVÁ, M., 2000, Vývojová psychologie I. Dětství a dospívání. Praha:
Karolinum. ISBN: 80-246-0956-8.
67
• VÁŽANSKÝ, M., 2001, Základy pedagogiky volného času. Brno: Paido. 2. vyd., Edice pedagogické literatury. ISBN 80-86384-00-4.
• VERDON, J., 2003, Volný čas ve středověku. Přeložil Jiří ŽÁK. Praha: Vyšehrad.
Kulturní historie. ISBN 80-7021-543-7.
• VESELÁ, J., 1997, Jak ve volném čase? (projekty her pro volný čas dětí a mládeže).
Hradec Králové: Gaudeamus. ISBN 80-7041-146-5.
• WARNER, P., 2004, Jak lépe využít čas strávený s dětmi: [hry pro rodiče a dítě ve věku od 3 do 12 let]. Praha: Portál. Nápady-hry-tvořivost. ISBN 80-7178-878-3.
Internetové zdroje
• CVČ Evropská [online]. [cit. 2018-08-05]. Dostupné z:
https://www.pedevropska.cz/cvc
• DDM Praha 6 [online]. [cit. 2018-08-05]. Dostupné z: https://www.ddmp6.cz/
• Dejvická píšťalka [online]. [cit. 2018-08-05]. Dostupné z: http://www.dejvicka-pistalka.cz
• Dukla Praha [online]. [cit. 2018-08-05]. Dostupné z: http://www.dukla.cz
• KAPLÁNEK, Michal. Nauka o volném čase: Studijní texty pro pedagogy volného času [online]. České Budějovice: Jihočeská univerzita – Teologická fakulta – Katedra pedagogiky, 2011 [cit. 2018-03-13]. Dostupné z
https://is.jabok.cz/el/JA10/zima2015/V285/neformed.pdf
• KAPLÁNEK, M., 2011, Informální Edukace a její metody [online]. [cit. 2018-03-12].
Dostupné z: https://is.jabok.cz/el/JA10/zima2016/V285/npvc-skriptum.pdf
• LÁBUSOVÁ, Eva. Rodina21 [online]. [cit. 2018-02-03]. Dostupné z:
http://www.evalabusova.cz/rodina21/volny_cas.php
• MŠ Bílá [online]. [cit. 2018-06-01]. Dostupné z: http://msbila.cz
• MŠ Čínská [online]. [cit. 2018-06-01]. Dostupné z: http://mscinska.cz
• SOCHOROVÁ, L. Didaktická hra a její význam ve vyučování [online]. 2011 [cit.
2018-03-24]. Dostupné z: https://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/13271/DIDAKTICKA-HRA-A-JEJI-VYZNAM-VE-VYUCOVANI.html/
68
• Svatovínská dílna [online]. [cit. 2018-08-05]. Dostupné z:
https://www.svatovitskadilna.cz
• TJ Sokol Dejvice [online]. [cit. 2018-08-05]. Dostupné z:
https://www.sokoldejvice.cz/?w=1366
• Zš Bílá [online]. [cit. 2018-06-24]. Dostupné z: http://www.zsbila.cz
• ZŠ Čermáka: koncepce školy [online]. [cit. 2018-06-24]. Dostupné z:
http://docplayer.cz/1463239-Zs-a-ms-namesti-interbrigady-praha-6-antonina-cermaka-6-koncepce-skoly.htm
69
Přílohy
70
Touto cestou Vás prosím o vyplnění dotazníku, který je součástí mého výzkumu. Výsledky dotazníků jsou anonymní a nijak nezasahují do soukromí. Odpovědi prosím vždy kroužkujte, na otevřené otázky reagujte stručně.
1. Vaše dítě, které navštěvuje školu je: dívka – chlapec
2. Jaké druhy aktivit byste zvolili pro své dítě? (Možnost více odpovědí) a. Sportovní
g. Kroužky napomáhající při vstupu do dalšího stupně vzdělávání
h. Jiné (uveďte) ……….
3. Navštěvuje vaše dítě některý z nabízených kroužků ve škole, kterou navštěvuje?
• Ano, Jaký: ……….
• Ne
4. Jste spokojeni s nabídkou kroužků ve vaší škole?
Ano - Ne
5. Jak jste spokojeni s kvalitou nabízených aktivit ve vaší škole? (Známkování jako ve škole.) Velmi spokojen-Velmi nespokojen
1 – 2 – 3 – 4 – 5
6. Je nabídka kroužků ve vaší škole dostačující? (Pokud NE, napište prosím, o které kroužky byste měli zájem).
• Ano, nabídka kroužků je dostačující
• Ne ………
7. Navštěvuje vaše dítě jiné organizované volnočasové aktivity na Praze 6 mimo školu? Pokud ano uveďte prosím, jaké a kde.
a. sport (kolo, brusle, lyže, cvičení, tanec...) b. výlety (autem, pěšky...)
c. doma (televize, filmy, počítačové hry, návštěvy...) d. karetní, deskové a jiné hry
e. ruční nebo výtvarné práce (vyšívání, malování…)
f. jiné ... ...
Děkuji za Váš čas! Karolína Maxová