V širším slova smyslu můžeme integrace rozdělit podle Coufalové (2006) na tzv.
vnější integraci, kde obsah jednotlivých předmětů je relativně samostatný, ale témata jsou řazena vedle sebe s ohledem na vazby mezi nimi a na tzv. vnitřní integraci, která je charakteristická spojováním poznatků kognitivně blízkých oborů v jeden celek. V obou případech by integrace neměla být pouze mechanické spojování výuky předmětů, ale měla by respektovat vztahy a souvislosti mezi vzdělávacími obsahy předmětů. Vnější integrací se rozumí konsolidace učiva a komasace učiva. Vnitřní integrací je koncentrace učiva a koordinace učiva. (Rakoušová 2008)
V užším slova smyslu lze integraci chápat jako:
soubor integrovaných témat, která jsou zařazována do samostatných předmětů, např. téma ochrana přírody je zařazeno v zeměpisu či v občanské výchově
projekty spojující různé kognitivní a činnostní oblasti pod společné téma, které žáci různými metodami, různými prostředky a v různých intervalech řeší během školního roku (Podroužek 2002)
18
Konsolidace učiva
Konsolidování učiva je chápáno ve smyslu sjednocení, ustálení obsahu různých učebních předmětů v samostatný učební předmět a snížení počtu učebních předmětů.
(Podroužek 2002)
„Konsolidace učiva je lineární řazení témat několika oborů z podobných kognitivních oblastí vedle sebe, kdy vzniká samostatný předmět.“ (Podroužek in Rakoušová 2008, s. 18)
Komasace učiva
Komasace je také vnější integrací jaké konsolidace, ale akorát je rozšířenější neboli je stupňovitou formou konsolidace, např. komasací se rozumí několikadenní tematické projekty. Má práce obsahuje prvky projektu, proto si myslím, že by se z ní mohl stát i tematický projekt, který by byl netradiční, ale dle mého názoru zajímavý pro žáky z toho důvodu, že by poznávali minulost naší Země pomocí pravěkých tvorů.
Většinou dochází k omezení počtu předmětů za současného posílení časové dotace těchto předmětů v určitém časovém úseku. (Rakoušová 2008)
„Komasace je snížení počtu předmětů v daném období, ale vyšší dotace hodin pro tyto předměty.“ (Rakoušová 2008, s. 19)
Koncentrace učiva
Koncentrování učiva je chápáno jako soustředění a řešení určitého problému současně z různých vědních oborů a vytvoření nového učebního předmětu, který by umožnil různé pohledy, jak danou skutečnost spojit v jeden celek, např. pohled na vzduch z hlediska biologie či fyziky. V mém případě pojem dinosauři z hlediska přírodovědy (stavba těla, druh), vlastivědy (období, kdy žil) a matematiky (porovnání výšky, váhy s jinými živočišnými druhy).
Jedná se o vnitřní integraci z toho důvodu, protože nejde již jen o to dané předměty spojit, nýbrž jde o to, co a jak vybrat z obsahu předmětů a stanovit rozsah, strukturu a nové
19
pojetí učebního předmětu tak, aby se jednotlivé složky vzájemně prolínaly. (Podroužek 2002)
„Koncentrace je soustředění a řešení určitého problému současně z různých hledisek jednotlivých vědních oborů a vytvoření nového syntetického předmětu, který umožňuje různé pohledy na danou skutečnost v jednom celku s využíváním multilaterálních mezipředmětových vazeb.“ (Podroužek in Rakoušová 2008, s. 21)
Koordinace učiva
Koordinace učiva je chápána ve smyslu součinnosti a spolupráce, které jsou založené na principu využívání a aplikování obsahu nebo formy jednoho předmětu druhým, např. souhrn obsahu a forem dějepisu v občanské výuce a naopak. (Podroužek 2002)
„Koordinace učiva je součinnost a spolupráce mezi jednotlivými učebními předměty (obsahu, metod a forem práce) s využíváním bilaterálních mezipředmětových vztahů.“ (Podroužek in Rakoušová 2008, s. 22)
Didaktická integrace
Učitel se na vyučování musí připravovat. V rámci této přípravy by měl uvažovat nad metodami vyučování, které vybírá v závislosti na obsahu učiva. Obsah učiva a metody práce v jednotlivých předmětech uvádí do vzájemného souladu. V zahraniční praxi existuje velké množství různých způsobů a úrovní logického uspořádání obsahu. (Rakoušová 2008)
Psychologická integrace
Škola je místem, kde se děti učí, ale je také místem, kde děti žijí. Humanizace školy s sebou nese důraz na motivaci žáka ke školní práci proto, aby žák pracoval na úrovni svých schopností. Při vyučování už nedochází nejen k informování žáka, ale už i k formování žáka. Učivo má mít pro žáka osobní význam a do popředí se dostává motivační charakter. (Vágnerová 2001)
20
S didaktickou a psychologickou integrací je z velké části spojena má práce, můj přístup k práci, ale i má příprava na činnost. Cílevědomě jsem se připravovala na svoji práci. Četla jsem různé odborné publikace, které mě měly didakticky inspirovat a navést ke správné cestě tak, abych aplikovala správné metody vyučování, které budou záviset na obsahu vyučování. Řekla bych, že obsah vyučování a metody vyšly ve vzájemném souladu. Obsah vyučování je zaměřen na čtvrtou a pátou třídu, především se jedná o předměty – přírodověda, vlastivěda, matematika a český jazyk. Metody se zde vyskytují jak klasické (práce s textem), tak ale i komplexní (prvky projektové výuky, skupinová výuka). Psychologickou integrací jsem se především zabývala z hlediska motivace, která pro mě byla prioritní. Myslím si, že motivací by měla začínat každá práce s dětmi. Když je podána motivace správně, dítě si někdy ani nemusí uvědomit, že se učí. V mé práci jsem zvolila motivaci tak, aby děti byly napjaté, a aby vyplynulo již na začátku práce, že je čeká dobrodružství, a že se mají na co těšit.
21
2 Projektové vyučování na 1. stupni ZŠ
Projekty na 1. stupni ZŠ jsou organizačně nejjednodušší. Nevyžadují nutnou spolupráci s ostatními vyučujícími ani nevyžadují zvláštní úpravy v rozvrhu. Čas nečleníme na jednotlivé vyučovací předměty, ale můžeme ho trávit především řešení společného tematického úkolu. Je vždy lepší, když k tématům děti dospějí samy.
Uvědomují si mnohem více smysluplnost a významovost své práce, prožívají ji pravdivěji a poznatky, které získají, si uchovávají hlouběji v paměti. Významnou roli pro získání a udržení pozornosti u žáků hraje především správně vymyšlená motivace. (Kašová a kol.
1995)
Projektové vyučování:
je spjato s integrací poznatků z různých oborů, ale i s integrací žákova poznání
pěstuje spoluzodpovědnost žáka a vytváří prostor pro jeho samostatnost
umožňuje realizaci obecných cílů základního vzdělávání a rozvíjení klíčových kompetencí (Tomková, Kašová, Dvořáková 2009)
Cílem mé diplomové práce není představit projekt, ale pracovní list, kteří si žáci vyzkouší v DinoParku v Liberci. Tím, že žáci budou mimo školní výuku, mě vede k tomu, že moje vymyšlená činnost bude mít nějaké prvky projektu, a proto bych se ve své práci zmínila i o projektech. Zdůrazňuji, že zde budou využity pouze prvky.