4 Užitné vlastnosti textilních materiál
4.3 Fyziologické vlastnosti
Fyziologické vlastnosti textilních materiál ovliv ují pocity lov ka p i nošení od vu.
Ur ují, zda bude od v h ejivý nebo zda bude chladit, zda bude dob e odvád t pot apod.
Z hlediska užitných vlastností textilních materiál pro výrobu funk ního spodního prádla hrají nejd ležit jší roli práv tyto fyziologické vlastnosti, které zárove ovliv ují jeho hygieni nost.
Za hlavní fyziologicko-hygienické vlastnosti od v pat í:
propustnost vody a vodních par, propustnost vzduchu,
propustnost tepla.
4.3.1 Propustnost vody a vodních par
P i sdílení tepla mezi lov kem a vn jším prost edím má d ležitou úlohu p estup tepla odpa ováním potu z povrchu t la. Úrove p estupu tepla vypa ováním závisí na hydromechanických vlastnostech materiál . Mezi hydromechanické vlastnosti pat í navlhavost, vzlínavost, nasákavost, vysýchavost a propustnost vodních par. [10]
Obr. 23 Zkouška zátrhovosti [22]
4.3.1.1 Navlhavost
Navlhavost nebo-li hydroskopi nost je schopnost materiál pohlcovat vlhkost ze vzduchu. Tato schopnost textilií pohlcovat vodu z ovzduší souvisí se sorp ními vlastnostmi textilních vláken a s povrchovou úpravou textilie. Ln né materiály pohlcují vodu rychleji, bavln né naopak pomaleji, materiály z vlny pohlcují vodu rovnom rn a pomalu. Kdežto materiály ze syntetických vláken vodu tém nepohlcují. [10]
Navlhavost textilních materiál závisí na hustot , na tlouš ce a na vlastnostech použitých vláken. ím hustší a tlustší jsou textilie, tím pomaleji nasávají a pouští vodu, ímž zajiš ují stálost vlhkosti a tepla vrstvy vzduchu mezi od vem a t lem. Rychlé pohlcování vody materiálem vede k rychlé zm n mikroklimatu pod od vem. Navlhavost je pot ebnou vlastností pro první od vní vrstvu, nebo rychlé pohlcování vlhkosti (potu) materiálem zachovává p íznivé mikroklima pod od vem. [10]
Podstata zkoušky - metoda je dána normou SN 80 0074: Textilní materiály - Zjiš ování standardní suché hmotnosti a vlhkosti.
Navlhavost se zjiš uje z pom ru hmotnosti vody pohlcené materiálem p i ur ité teplot a relativní vlhkosti vzduchu k hmotnosti suchého materiálu. Vyjad uje se v procentech. [22]
4.3.1.2 Vzlínavost
Vzlínavost je schopnost textilních materiál pohlcovat a p enášet kapalinu p sobením kapilárních sil. Charakterizuje schopnost textilií odvád t vlhkost z prostoru pod od vem a je závislá na pórovitosti daného materiálu. Syntetické materiály se vyzna ují vysokou pórovitostí, mají dobrou vzlínavost a proto lépe vyhovují hygienickým požadavk m. [40]
Podstata zkoušky - tato metoda je ur ená normou SN 80 0828: Plošné textilie - Stanovení savosti v i vod - Postup vzlínáním.
Testovaný vzorek textilie je umíst ný ve svisle poloze a jedním koncem je namo en do obarvené kapaliny (nap . voda s inkoustem). M í se sací výška h [mm], které kapalina dosáhne v p edepsaných asových intervalech. Sací výška zpo átku nar stá rychle, p i delších
asech však dojde k rovnovážnému stavu, kdy h se dále nem ní (Obr. 24). [22] [40]
4.3.1.3 Nasákavost
Nasákavost je schopnost textilních materiál pono ených do vody p ijímat a fyzikální cestou vázat vodu p i stanovené teplot a ase. [40]
Podstata zkoušky - tato metoda je ur ená normou SN 80 0831: Savost plošných textilií.
Stanovení nasákavosti.
Nasákavost m že být zkoušena t mito zp soby:
- Smo ením textilie po celé její ploše - textilie se namo í do vody, nechá se odkapat a pak se vyjad uje p ír stek hmotnosti vzorku: [22] [40]
2 1
2
1 10
m m
N m [%] (11)
Kde: N - je nasáklivost textilie [%]
m1 - je hmotnost vzorku p ed smo ením [g]
m2 - je hmotnost vzorku po smo ení a odkapání [g]
Kapková metoda - na textilii se z byrety kápne p esn odm ená kapka vody a m í se as, za který se kapka zcela vsákne (Obr. 25). D j se pozoruje nap . pod makroskopem. Metoda je však zatížena velkou subjektivní chybou. [22] [40]
Obr. 24 Vzlínavost [22]
Obr. 25 Kapková metoda [40]
4.3.1.4 Vysýchavost
Vysýchavost je schopnost matriálu odevzdávat vodu do okolního prost edí. R zné materiály v r zné mí e pohlcují a odevzdávají vlhkost. Nap . ln né, bavln né a hedvábné materiály rychle vlhkost pohlcují i odevzdávají do okolního prost edí. Vln né materiály pohlcují a poušt jí vlhkost pomaleji, ím se vytvá í v od vu nejstálejší mikroklima. Viskóza rychle pohlcuje vodu, ale naopak ji pomalu odevzdává a tím dochází k snižování tepeln izola ních vlastností od vu. Odstran ní vlhkosti vede k tomu, že materiály jsou leh í, nabývají lepších tepeln -izola ních vlastností a m ní svou pevnost. [10]
4.3.1.5 Propustnost vodních par
Propustnost vodních par je schopnost textilních materiál propoušt t vodu v podob vodních par. Bavln ná, ln ná, vln ná a viskózová vlákna mají zna nou propustnost vodních par i bez ohledu na hustotu. Propustnost t chto materiál je ur ována výhradn sorp ními vlastnostmi textilních vláken. Naopak propustnost materiál ze syntetických vláken je závislá na jejich hustot . Propustnost vodních par má velký význam pro tvorbu od vu, souvisí se stavem mikroklimatu pod od vem. [10]
Podstata zkoušky - tato metoda je ur ená normou SN 80 0855: Zjiš ování relativní propustnosti vodních par plošnou textilií.
Propustnost vodních par je definována jako prostup vodní páry. Tento pochod je podmín n rozdílným parciálním tlakem vodních par p ed a za textilií. Propustnost vodních par se zjiš uje vážením, kdy pára nad hladinou vody prochází za daných podmínek plošnou textilií a je absorbována silikagelem. Poté se stanovuje se p ír stek hmotnosti zkoušené textilie podle vztahu: [22]
2 1
2
1 10
m m
Mv m [%] (12)
Kde: Mv - je množství vodních par prošlých textilií [%]
m1 - je množství vody v misce p ed zkouškou [g]
m2 - je množství vody v misce po zkoušce [g]
Propustnost vodních par možno m it také na p ístroji Permetest.
Podstata zkoušky – popsána v experimentální ásti (kapitola 5.4)
Pokud je parciální tlak vodních par p ed a za textilií roven dochází k zadržování vlhkosti textilní vrstvou. Pro propustnost vodních par je d ležitá tato podmínka:
parciální tlak p ed textilií > parciální tlak za textilií
4.3.2 Propustnost vzduchu
Propustnost vzduchu (prodyšnost textilních materiál ) je charakterizována množstvím vzduchu, které projde danou plochou materiálu za stanovený as p i ur itém tlakovém spádu mezi ob ma stranami materiálu. Prodyšnost materiál ovliv ují vlastnosti jejich struktury (pórovitost) a druh úpravy. Dále je prodyšnost textilií závislá na jejich tlouš ce, objemové hmotnosti, vlhkosti, po tu vrstev a na tlouš ce vzduchových mezivrstev od vu. ím víc se zv tšuje tlouš ka textilií, tím se zmenšuje po et pr chozích pór a klesá prodyšnost materiálu.
Prodyšnost textilií se také snižuje s rostoucí vlhkostí, dochází k zapln ní pór vodou a nabobtnání vláken a zhoršuje se v tratelnost od vu.
Díky prodyšnosti materiálu se odvádí oxid uhli itý a další zplodiny vylu ované pokožkou. Vzduchové mezivrstvy v od vu napomáhají zvýšení prodyšnosti a zlepšují v tratelnost prostoru pod od vem. Se zvýšením rychlosti v tru a zv tšením rozdílu teplot vn jšího vzduchu a vzduchu pod od vem sílí proud ní v textiliích i v mezivrstvách, což vede k poklesu tepeln izola ních vlastností textilií. [10]
Podstata zkouška - popsána v experimentální ásti (kapitola 5.3).
4.3.3 Propustnost tepla
Propustnost tepla (tepeln izola ní vlastnosti materiál ) jsou charakterizovány tepelnou vodivostí, tj. schopností vést teplo. Stupe tepelné vodivosti se vyjad uje sou initelem tepelné vodivosti [W.m-1K-1]. Nejnižší tepelnou vodivost má vlna, p ibližuje se hodnotám vzduchu. Lze tedy tvrdit, že vln ná tkanina má dobré izola ní vlastnosti. Je to zp sobeno tím, že v objemné vln né tkanin je zadrženo velké množství vzduchu a ten je nejlepším izolantem.
Tepeln izola ní vlastnosti materiál ovliv uje tlouš ka, délka, zkade ení a pružnost vláken. Použití jemných, krátkých, zkade ených vláken umož uje získat v tkanin velký po et pór napln ných vzduchem. Vzduch je totiž špatným vodi em tepla a proto dodává textilii lepší tepeln izola ní vlastnosti. Za v tru je sou initel tepelné vodivosti materiál závislý na jejich prodyšnosti, t snosti obepínání povrchu t la a na klimatických podmínkách. Textilie jsou tím h ejiv jší, ím více vzduchu vlákna, p íze a p edevším samotná textilie obsahují. [10]
Pro hodnocení tepeln izola ních vlastností nemá nejv tší význam sou initel tepelné vodivosti , ale tepelný odpor r, který p ímo ovliv uje tyto vlastnosti. Tepelný odpor závisí na vazb textilie, která ur uje tlouš ku a prodyšnost výrobku. Tlouš ka materiálu ovliv uje tepelný odpor od vu nezávisle na jeho vlákenném složení a hustot . S r stem tlouš ky materiálu roste i tepelný odpor. [6]
P i velké prodyšnosti materiálu nem že mít od v vyšší tepeln izola ní vlastnosti ani p i zna né tlouš ce, nebo je zesíleno proud ní nejen uvnit textilie, ale i mezi nimi.
Tepeln izola ní vlastnosti jsou závislé na vlhkosti textilních materiál . Se zvyšující se vlhkostí tepelný odpor klesá. Voda, která je dobrým vodi em tepla, zvyšuje tepelnou vodivost materiálu (sou initel tepelné vodivosti vody je 20krát vyšší než sou initel vzduchu v pórech
st edná velikosti). [6] [10]
Podstata zkoušky - prostup tepla je zkoušen na p ístroji Alambeta. Metoda je popsána v experimentální ásti (kapitola 5.5)