M ení propustnosti vzduchu

Odebírané vzorky textilií nesmí být poškozené a m ly by reprezentovat celkovou plochu vzorku pot ebnou pro zjišt ní prodyšnosti.

Rozm r vzorku : 150 x 150 mm

Po et vzork : 10

Stanovený tlakový spád: 1 Pa

Dosažené podmínky pro m ení v laborato i od vního komfortu:

M ení probíhalo v neklimatizované místnosti:

Vlhkost: 42%

Teplota: 23 C

Postup m ení

Celá zkouška probíhá na p ístroji SDL M021S (Obr. 34). Vzorek je upnut pomocí kovové šroubovací hlavice do elistí lícem nahoru (pronikání vzduchu z okolního prost edí) nebo rubem nahoru (pronikání vzduchu sm rem od organismu komfort od vu) a pomocí pedálu výv vy je nasáván vzduch p es vzorek textilie. elist má kruhový charakter o definované ploše (20cm²). Množství nasávaného vzduchu p i tlakovém spádu 1Pa je m eno tzv. „Rotametrem“, ve kterém je umíst n plová ek. Tlakový spád je regulován pomocí digitálního p ístroje „Almemo“, který je napojen na p ístroji SDL M021S. Podle výše plová ku v pr tokom ru se stanoví množství vzduchu qv, které prošlo textilií.

Výsledná prodyšnost R se poté vypo ítá podle vztahu: [32]

A 10

R q^v [mm.s^-1] (14)

Kde: R - prodyšnost [mm.s^-1]

q v - množství vzduchu prošlého textilií [ml.s^-1] A - zkoušená plocha textilie [cm²] A = 20 cm² 10 - p epo ítací faktor z [ml.s^-1.cm^-2] na [mm.s^-1]

Textilní materiály uvedené v kapitole 5 jsou testovány na p ístroji SDL M021S. Na každém textilním materiálu je provedeno 10 m ení a jsou testovány z hlediska :

a) odolnosti proti pronikání v tru z okolního prost edí

b) odolnosti proti pronikání vzduchu od organismu = od vní komfort

Nam ená data jsou statisticky zpracována a je vypo tena výsledná prodyšnost R (dle vztahu 14). Hodnoty m ení a statistické výpo ty (sm rodatná odchylka, varia ní koeficient) jsou pro všechny vzorky materiál uvedeny v p íloze kapitola I.

Statistické výpo ty:

Pr m rné množství vzduchu prošlého textilií:

n

i v

v q

q n

1

1 _[ml.s-1] (15)

Pr m rná výsledné prodyšnosti:

n i Ri

R n

1

1 [mm.s^-1] (16)

Sm rodatná odchylka pr m rné výsledné prodyšnosti:

2 2

1 1

i R

R R R s

s n [mm.s^-1] (17)

Varia ní koeficient pr m rné výsledné prodyšnosti:

102

R

v_R s^R [%] (18)

Kde: n - po et m ení

Vyhodnocení dat:

Výsledná prodyšnost materiál

Tabulka 6 Pr m rná hodnota množství vzduchu prošlého textilií a výsledné prodyšnosti Druh materiálu q_v(a)

Pr m rná výsledná prodyšnost materiál - porovnání odolnosti proti pronikání v tru z okolního prost edí a sm rem od organismu

a) odolnosti proti pronikání v tru z okolního prost edí b) odolnost proti pronikání vzduchu od organismu = od vní komfort

Graf 1 Pr m rná výsledná prodyšnost materiál

V grafu 1 jsou zaznamenány hodnoty pr m rné výsledné prodyšnosti všech zkoušených materiál . Nejvyšší hodnota výsledné prodyšnosti je u pleteniny z 100% CoolMax, tato vysoká hodnota byla nam ena p edevším z d vodu vyšší pórovitosti pleteniny. Podobn je tomu i u pleteniny z 100% PL Micro, u n hož byla nam ena také

zna n vysoká hodnota výsledné prodyšnosti (o 20% nižší než u 100% CoolMaxu) s ohledem na pórovitost pleteniny. Již z t chto dvou ukázek je patrné, že výslednou prodyšnost ovliv uje pórovitost použité pleteniny. U pleteniny ze 100% CoolMax Active byla nam ena o 70% nižší výsledná prodyšnost než u 100% CoolMaxu a naopak o 15% vyšší než u pleteniny ze 100% CO. Nejnižší hodnoty výsledné prodyšnosti vykazují pleteniny ze sm si 84% CoolMax / 16% Lycra, dále sm s 92% PA / 8% EA a 65% CoolMax / 35% PA, které jsou použity na výrobu funk ního spodního prádla „Dry Cool“ a samostatn znázorn ny v grafu 2.

Nutno si také všimnout výsledné prodyšnosti z hlediska odolnosti proti pronikání v tru z okolního prost edí a odolnosti proti pronikání vzduchu od organismu = od vní komfort.

Hodnoty výsledné prodyšnosti pleteniny z 84% CoolMax / 16% Lycra, 92% PA / 8% EA – zóna I. a II., 65% CoolMax / 35% PA – zóna I. z hlediska t chto dvou odolností jsou tém shodné. U pleteniny z 100% PL Micro, 100% CoolMax, 92% PA / 8% EA – zóna III.

a 65% CoolMax / 35% PA - zóna I. a II je zaznamenána o 1 – 7% vyšší hodnota výsledné prodyšnosti z hlediska odolnosti pronikání vzduchu od organismu. A u pleteniny z 100% CO, 100% CoolMax Active je hodnota výsledné prodyšnosti z hlediska odolnosti pronikání vzduchu od organismu nižší o 1%.

Porovnání pr m rné výsledné prodyšnosti u 3 zón na funk ním spodním prádle

“Dry Cool“ z materiálu 92% PA / 8% EA a 65% CoolMax / 35% PA

Tabulka 7 Porovnání výsledné prodyšnosti na funk ním spodním prádle „Dry Cool“

zóna I. zóna II. zóna III.

0,00

Porovnání pr m rné výsledné prodyšnosti u 3 zón na funk ním spodním prádle z materiálu 92% PA / 8% EA a 65% CoolMax / 35% PA

a) odolnosti proti pronikání v tru z okolního prost edí - 92% PA / 8% EA

b) odolnost proti pronikání vzduchu od organismu = od vní komfort - 92% PA / 8% EA a) odolnosti proti pronikání v tru z okolního prost edí - 65% CoolMaxu / 35% PA

b) odolnost proti pronikání vzduchu od organismu = od vní komfort - 65% CoolMaxu / 35% PA

Graf 2 Porovnání pr m rné výsledné prodyšnosti na funk ním spodním prádle „Dry Cool“

Graf 2 znázor uje porovnání výsledné prodyšnosti u 3 zón na funk ním spodním prádle z materiálu 92% PA / 8% EA a 65% CoolMax / 35% PA. Z tohoto grafu jsou patrné rozdíly mezi použitými materiály a p edevším mezi zónami jenž se vyskytují na funk ním spodním prádle. Z pohledu použitých materiál vyšší výslednou prodyšnost vykazuje pletenina z 65% CoolMax / 35% PA.

Na funk ním spodním prádla jsou použity t i technologie pletení t i funk ní zóny.

S ohledem umíst ní t chto zón a použité technologie vyplývá i jejich výsledná prodyšnost.

Z grafu 2 lze vy íst, že zóna III. umíst na v míst podpaží má nejvyšší hodnotu výsledné prodyšnosti a zóna I. má naopak nejnižší hodnotu výsledné prodyšnosti.

Zásadní rozdíl je mezi zónou III. u obou druh pletenin, kdy tato zóna u pleteniny z 65% CoolMax / 35% PA vykazuje o 75% vyšší hodnotu výsledné prodyšnosti než pletenina z 92% PA / 8% EA. U pleteniny z 65% CoolMax / 35% PA má hodnotu výsledné prodyšnosti vyšší zóna I. o 10% a zóna II. o 25% než pletenina z 92% PA / 8% EA – zóna I. a II.

Porovnání pr m rné výsledné prodyšnosti funk ního spodního prádla „Dry Cool“

a klasického bavln ného prádla

0,00 2,00 4,00 6,00 8,00 10,00 12,00 14,00 16,00 18,00 20,00 22,00 24,00

_ R [mm.s-1]

100% CO 92% PA / 8% EA

-zóna I. 92% PA / 8% EA

-zóna II. 92% PA / 8% EA

-zóna III. 65% CoolMax / 35%

PA - zóna I. 65% CoolMax / 35%

PA - zóna II. 65% CoolMax / 35%

PA - zóna III.

Druh materiálu

Porovnání pr m rné výsledné prodyšnosti funk ního spodního prádla „Dry Cool“

a klasického bavln ného prádla

a) odolnosti proti pronikání v tru z okolního prost edí b) odolnost proti pronikání vzduchu od organismu = od vní komfort

Graf 3 Porovnání pr m rné výsledné prodyšnosti funk ního spodního prádla „Dry Cool“ a klasického bavln ného prádla

P i porovnání funk ního spodního prádla „Dry Cool“ a klasického bavln ného spodního prádla (Graf 3) vykazuje nejnižší pr m rnou výslednou prodyšnost pletenina z 92% PA / 8% EA - zóna I. což je o 50% nižší hodnota než u pleteniny ze 100% CO. Pouze zóna III. u pleteniny z 65% CoolMax / 35% PA má o 40% vyšší výslednou prodyšnost než 100% CO. Je to p edevším z d vodu použité technologie pletení a pot eb umíst ní zóny na funk ním spodním prádle „Dry Cool“.

5.4 Propustnost vodních par

Propustnost pro vodní páry je stejn d ležitou vlastností jako dobré tepeln -izola ní vlastnosti a to zejména u materiál ur ených pro sportovní aktivity. Voda nahromad ná v textilii zhoršuje tepelný omak a vlhkost, která z stává v kontaktu s pokožkou vyvolává pocit chladu.

Propustnost vodních par je m ena na p ístroji Permetest (Obr. 35).

Legenda

1 m ící hlava 9 potrubí

2 odporový teplom r 10 m ená vrstva

3 odporová spirála 11 m ená textilie

4 vodní tepelná komora 12 teplom r

5 zásoba vody 13 odporový teplom r

6 aplikátor (injek ní st íka ka) 14 vzduchový kanálek

7 izolovaný válec 15 ventilátor

8 idlo slabého tepelného toku [33]

Podstata zkoušky

Princip m ení spo ívá v tom, že ustálený tepelný tok bez vložené textilie je úm rný množství vlhkosti vypa ené ze zvlh ené pokožky p i dané teplot pokožky a proudícího vzduchu. [33]

Obr. 35 Permetest [33]

5.4.1 M ení propustnosti vodních par