Vznik funk ního prádla

Za átek vývoje funk ního prádla lze datovat p ibližn do 90. let minulého století.

Souvisí p edevším s rozvojem syntetických vláken a s pot ebami nejen sportovc , ale i b žných uživatel .

Funk ní prádlo nebo-li termoprádlo nám pomáhá v každém po así, ale i p i jakékoliv sportovní aktivit cítit se p íjemn a udržovat tak správné t lesné mikroklima. To znamená, že když naše k že je v suchu a teple, pop ípad pokud se nalézáme v p írod tak funk ní prádlo nás má ochránit p ed pronikáním vzduchu z vn jšího okolí a zajistit i dostate ný odvod vlhkosti od pokožky tak, aby nedošlo k navlhání od vu a následnému vyvolání nep íjemného pocitu chladu.

1.2.1 Funk ní spodní prádlo

Hlavním ukazatelem funk ního prádla je využívání moderní technologie, svoje hraje samoz ejm trochu i móda a reklamní image. Moderní technologie umožnily vyrobit r zn tvarovaná syntetická vlákna, jejichž p edností je, že tém neabsorbují vodu. P vodn to bylo spíše na p ekážku p i dotyku textilie ze syntetického vlákna s pokožkou lidského t la. Vlhkost vyprodukovaná pokožkou lidského t la z stávala pod nefunk ní syntetickou textilií, což znep íjem ovalo aktivní pohyb, nebo se vše hromadilo v bavln ném spodním prádle, které p i poklesu aktivity za alo studit a tepelná pohoda byla pry . Ani p írodní vlákna nelze úpln odstranit, nebo za ala m nit sv j vzhled i vlastnosti p edevším díky novým technologickým úpravám a za ala se úsp šn bránit nástupu syntetických vláken. [16]

Funk ním spodním prádlem se myslí takové spodní prádlo, které má schopnost dob e odvád t p ebyte nou vlhkost od pokožky t la, p edávat ji další vrstv oble ení, nebo odpa ovat tuto vlhkost pry , p ímo do okolního prost edí v n mž se nacházíme. Funk ní prádlo musí být t lu p íjemné, nealergické a u teplejších provedení má zlepšovat tepelnou izolaci. Vyrábí se r zné varianty pro sporty, práci i b žné nošení. Problémy s funk ností prádla mohou nastat v teple i p i vysoké vlhkosti vzduchu, kdy odpa ování je minimální a vlhké je pak všechno, v etn oble ení. [5]

1.2.1.1 Výhody funk ního prádla

Velkou výhodou prádla ze syntetických materiál je nasákavost a schopnost transportovat vlhkost. Nedocenitelnou vlastností a p edností syntetických materiál je i to, že p i zvlhnutí i namo ení prádla se nezvyšuje nijak výrazn jeho hmotnost a také rychle vysychají. Nejv tší p edností je skute nost, že funk ní prádlo nestudí a p i zm n t lesné aktivity se nestane studeným zábalem, který i v teplém dni dokáže za v tru vyvolat problém s tepelnou pohodou. [16]

Spodní prádlo a nejen funk ní se vyrábí p edevším z pletených materiál , které zajiš ují vysokou elasticitu výrobku. Velkou výhodou je proto spojení n kolika druh úpletu, vzniklá pletenina má pak možnosti dalšího využití s novými vlastnostmi.

Zkušenosti s funk ním prádlem jsou v dnešní dob p ekvapiv dobré a rozdíl m žeme zaznamenat v lepším tepelném komfortu p i vysoké nebo p i prom nlivé fyzické zát ži. Proto tato výhoda ukazuje na vhodnost používání moderních materiál .

1.2.1.2 Nevýhody funk ního prádla

Naopak nevýhodou je náchylnost pletenin ze syntetických matriál k mechanickému poškození, vytažení a porušení p ízí. Navíc mohou být problémy se suchými zipy, které se omylem k triku p ichytí. Ne zcela jednozna nou vlastností je trvanlivost, n které pleteniny rychle ztrácejí pružnost a prádlo vypadá po krátké dob obnošen .

1.2.2 Jak správn nosit funk ní prádlo – systém vrstev

Úkolem první vrstvy (Obr. 1) je rychlý odvod vlhkosti (potu) a p ebyte né tepelné energie od pokožky a udržovat tak t lo v suchu, tzn. zabránit ochlazování a p eh ívání organismu v d sledku fyzické aktivity a tím mu zabezpe it optimální tepelný komfort. První vrstva je ozna ována jako „druhá k že“. Musí být na t le p íjemná a nesmí vyvolávat alergické reakce. Pro správnou funkci spodního funk ního prádla je d ležité, aby neškrtilo, ani nebylo p íliš volné, ale p itom p iléhalo na t lo, protože takto p iléhavé prádlo umožní správný odvod vlhkosti. První vrstva je tedy v p ímém kontaktu s k ží a vyrábí se

z neabsorbujících syntetických, ale i p írodních vláken, které izolují a zárove umož ují odvod (transport) vlhkosti od povrchu t la. Pokud zvolíme na tuto první vrstvu oby ejné bavln né tílko, po propocení nás studí a lepí se na t lo, což je velmi nep íjemné (Obr. 2).

Takovýto efekt by se správn zvolenou první funk ní vrstvou nem l nikdy nastat. [4] [11]

První transportní vrstva se ozna uje jako termoprádlo a m žeme se setkat se zna kami nap . Moira, Climatex, Coolmax atd.

Funk ní prádlo se nevyrábí pouze z jednoho druhu pletenin, ale jsou r zné duhy a to z hlediska jejich struktury (vazby) a následn použitého materiálu, které odpovídají ro ním obdobím, jejich podmínkám a tím zabezpe ují správnou funkci prádla (Obr. 3).

Vrstva druhá – funk ní prádlo – „izola ní vrstva“

Druhá vrstva má tepeln izola ní vlastnosti. I tato vrstva podporuje další odvod vlhkosti, avšak mezi její hlavní funkci pat í schopnost udržovat stálou t lesnou teplotu.

Izola ní vrstva (Obr. 4) m že být vyrobena z nejr zn jších druh izola ních vláken a textilií z nich. Nej ast ji se používají syntetická vlákna, která neabsorbují vlhkost a uchovávají si tak dobré izola ní vlastnosti. Syntetická vlákna mají oproti p írodním vlákn m v tší schopnost transportu vlhkosti p edevším díky menší absorpci vody a tím je umožn no rychlejší vysychání od vu. Do této kategorie vrstev pat í veškeré fleecové oble ení rozdílných gramáží a povrchových úprav, tj. bundy, mikiny, kalhoty a dále oble ení z fleecových v truodolných materiál . [4] [11]

Obr. 3 Druhy pletenin [11]

Obr. 2 Špatn zvolená transportní vrstva [4]

Obr. 1 Transportní vrstva [4]

Vrstva t etí – funk ní prádlo – „ochranná vrstva“

T etí vrstva chrání lov ka p ed nep ízní po así a jejím úkolem je zabránit prochladnutí organismu. Další vlastností t etí vrstvy je schopnost odvád t vlhkost od t la stejn jako je tomu u všech spodních vrstev a dále nás chránit p ed promoknutím. Pro to, aby bylo dosaženo nepromokavé vlastnosti se používají dv technologie. Jednou je technologie zát ru, p i níž je svrchní látka zespodu potažena materiálem, který brání proniknutí vody z vn jšího prost edí a p itom je prodyšná. Druhá technologie je ozna ována jako laminát nebo-li membrána. Touto technologií dojde ke vzniku nepromokavé vrstvy, kdy svrchní látka je spojena laminováním se speciální membránou, která zajistí požadovanou nepromokavost.

Ochranná vrstva (Obr. 5) nebo-li svrchní vrstva oble ení hraje klí ovou roli v zabezpe ení našeho pohodlí p edevším svojí funkcí ochrany p ed okolním po asím a sou asn musí zachovávat vlastnosti spodních vrstev. Nepohodlí i nep íjemný pocit v d sledku mokrého oble ení je zp soben zvýšenou ztrátou t lesného tepla. Aby se zabránilo vyššímu p estupu tepla, musí svrchní vrstva uchovat v suchu izola ní vrstvy. Ochranná vrstva má být nepromokavá, aby se zabránilo p ístupu vody z vn jšího prost edí a zárove musí být propustná pro vlhkost pod od vem, aby se zamezilo akumulování vlhkosti uvnit v izola ních vrstvách. Svrchní vrstva musí též poskytovat dostate nou ochranu proti pronikání vzduchu z vn jšího prost edí a zabra ovat tak úbytku t lesného tepla v d sledku proud ní vzduchu.

Tato vlastnost bývá ozna ována jako „Windstopper“ nebo „NoWind“. [4] [11]

V souvislosti s poslední ochrannou vrstvou se setkáváme s pojmem membrána, jedná se p evážn nap . o Goretex, Sympatex atd.

Obr. 5 Ochranná vrstva [4]

Obr. 4 Izola ní vrstva [4]

Velmi d ležité je tedy volit správné vrstvy, protože p i zvolení jen jediné „nefunk ní“

vrstvy m že dojít k následnému zni ení funk nosti všech ostatních vrstev.

Kombinovaná vrstva

Stále ast ji se v poslední dob setkáme s tzv. kombinovanou vrstvou. Tato kombinovaná vrstva spojuje vlastnosti izola ní a ochranné vrstvy, bývá odolná v i v tru, nepromokavá a dob e prodyšná. V mén náro n jších klimatických podmínkách tak m žeme snížit po et vrstev pouze na dv . Setkat se m žeme s materiály nap . Windstopper, No-wind, Polartec Power Stretch, SoftShell atd. [11]

1.2.3 Ošet ení funk ního prádla

Pro zachování funk nosti daného funk ního prádla hraje zásadní roli jeho správné ošet ování. Proto se vždy doporu uje postupovat podle údaj , které výrobce uvádí na etiket .

V tšinu výrobk se doporu uje prát v pra ce p i teplot nejvýše do 40°C a pracím programu na jemné prádlo. Ideální je používat speciální prací prost edky p ímo ur ené k praní funk ního prádla. Výrobci nedoporu ují používat aviváž, protože avivážní prost edky narušují vodoodpudivou úpravu textilie a snižují kapilární výkon vlákna. Prádlo z funk ních materiál rychle vysychá a zpravidla není nutné ho žehlit. Po n kolikerém vyprání lze snadn ji obnovit vodoodpudivost materiálu použitím doporu eného impregna ního prost edku.